28 Co 417/2022- 537

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Ivany Hesové a JUDr. Věry Sýkorové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 27C 59/2020-518, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I.) ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení potvrzuje, ohledně částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení se mění tak, že se žaloba zamítá a ohledně úroku z prodlení z částky [částka] se mění tak, že tento úrok je od [datum] do [datum] ve výši [částka].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení a dále úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka] (výrok I.). Žaloba byla zamítnuta ohledně částky [částka] s příslušenstvím a ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II.). Žalované bylo uloženo nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] (výrok III.).

2. Takto soud rozhodl o žalobě, kterou se žalobce podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, dále také„ OdpŠk“, domáhal vůči žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] a náhrady škody v podobě nákladů obhajoby z titulu nezákonného rozhodnutí, a to usnesení Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin podplácení podle § 332 odst. 1 věta první odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, dne [datum] byla Okresním státním zastupitelstvím v [obec] podána obžaloba, rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce obžaloby zproštěn, následně rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo odvolání státního zástupce zamítnuto a rozsudek nabyl právní moci dne [datum] Trestní stíhání žalobce trvalo 7 let, přičemž byl nucen vynaložit náklady na obhajobu, za což požadoval [částka], a to za 57 úkonů po [částka], za 57 režijních paušálů po [částka] a DPH. Dále požadoval [částka] za nepřiměřenou délku trestního řízení, a to za každý rok trvání [částka] s navýšením o 70 %, protože v průběhu řízení mu nebylo možno nic vytknout (+ 20 %) a věc pro něho měla zvýšený význam (+ 50 %). V době posuzovaného řízení byl jednatelem, společníkem a zaměstnancem [právnická osoba] s.r.o. a měl dobré jméno při prodeji kvalitních ojetých vozidel, avšak jeho podnikání bylo zdiskreditováno a získání důvěry zákazníků mu poté trvalo několik let. Posuzované řízení mu tak způsobilo značnou újmu, když zásadně klesly, a to až o jednu polovinu, obraty [právnická osoba] s.r.o. Předběžně u žalované nárok uplatnil dne [datum] a následně ho doplnil dne [datum].

3. Žalovaná uznala oprávněnost nároku žalobce pouze částečně. Učinila nesporným průběh a výsledek trestního řízení, které bylo proti žalobci vedeno, v rámci předběžného projednání nároku mu přiznala na náhradě nákladů obhajoby částku [částka] a tomuto nároku tedy zcela vyhověla. Nevyhověla požadavku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, neboť ta podle jejího názoru byla přiměřená, když přihlédla k tomu, že řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, trestní věc byla po právní a skutkové stránce složitá a bylo prováděno mnoho důkazů, několik odborných vyjádření a byla nutná právní pomoc v zahraničí, přičemž věc byla složitá s ohledem na celkový počet obžalovaných, žalobce se na délce řízení nepodílel a význam řízení pro něho byl zvýšený. Poukazovala na to, že není zřejmé, zda je požadováno poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, nebo náhrada škody v podobě ušlého zisku nebo obojí.

4. Žalobce vzal v průběhu řízení zpět žalobu ohledně částky [částka], která mu byla přiznána žalovanou jako náhrada nákladů obhajoby a usnesením soudu prvního stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 27C 59/2020-349, bylo v tomto rozsahu řízení zastaveno. 5. [příjmení] nebylo, že žalobce dne [datum] uplatnil svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním ve výši [částka] a nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení ve výši [částka]. Stejně tak nebyl sporný průběh trestního řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [spisová značka], vůči žalobci bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] a zprošťující rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

6. Soud prvního stupně vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení ohledně dopadů nezákonného trestního stíhání do jeho osobnostní sféry. Žalobce doplnil, že se mu zhoršil jeho zdravotní stav, dne [datum] byl hospitalizován více než týden v nemocnici v [obec] s tzv. růží, což bylo vyvoláno stresem. S tímto onemocněním se potýkal i v letech 2014 až 2017. Od podzimu roku 2013 měl atypické bolesti na hrudi, v důsledku stresu měl problémy s dýcháním a zhoršil se jeho psychický stav, má noční můry spojené s trestním stíháním, což se projevuje v kvalitě jeho spánku. Bylo poškozeno jeho dobré jméno v rámci podnikání, snížil se počet zákazníků a došlo ke snížení obratu [právnická osoba] s.r.o.

7. Po provedeném dokazování soud prvního stupně vzal za prokázaný následující skutkový stav. Trestní stíhání žalobce započalo [datum] pro zločin podplácení, Okresní státní zastupitelství v Kolíně podalo obžalobu a bylo proti němu vedeno trestní řízení u Okresního soudu v Kolíně, přičemž rozsudkem ze dne [datum] byl žalobce zproštěn obžaloby, poté bylo zamítnuto odvolání státního zástupce ve vztahu k němu a rozsudek nabyl právní moci dne [datum] Trestní stíhání žalobce trvalo od [datum] do [datum], tedy 6 let a 10 měsíců. V trestní věci bylo 17 obžalovaných, kteří byli obviněni pro celkem 31 skutků, obžalovaní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli obvinění z celkem 76 skutků a následně z dalších 31 skutků spolu s dalšími obviněnými, a to pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, přečinu legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, zneužití pravomoci veřejného činitele a částečně pro trestný čin podílnictví z nedbalosti a dále pro zločiny podplácení Trestní spis obsahuje 43 svazků.

8. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 1 odst. 1, § 13 odst. 1, § 31a odst. 1, § 14 odst. 3 OdpŠk.

9. V daném případě vzal soud prvního stupně za relevantní, že v případě žalobce přípravné řízení trvalo od [datum] do [datum], kdy byla podána státním zástupcem Okresního státního zastupitelství v [obec] obžaloba. Od [datum] do [datum] probíhalo řízení před soudem prvního stupně a následně do [datum] řízení před soudem odvolacím. Věc byla značně složitá, zejména po skutkové a procesní stránce, neboť v řízení bylo velké množství obžalovaných, kteří byli obviněni ze spáchání velkého množství skutků. Bylo prováděno rozsáhlé dokazování mnoha svědeckými výpověďmi, množstvím listinných důkazů a znaleckými posudky a po procesní stránce bylo řízení komplikované velkým množstvím obviněných. V postupu orgánů činných v trestním řízení soud prvního stupně neshledal průtahy. Zdůraznil však, že ve vztahu k žalobci bylo trestní stíhání vedeno pouze pro jeden jediný skutek uvedený pod bodem 10. obžaloby i zprošťujícího rozsudku, k němuž mělo dojít dne [datum] tak, že žalobce předal obviněnému [jméno] [příjmení] jednu bankovku. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel a naopak s orgány činnými v trestním řízení spolupracoval. Trestní stíhání žalobce bylo do určité míry medializováno, hrozil mu trest odnětí svobody v trvání 1 až 6 let, trest propadnutí majetku a peněžitý trest. Posuzované řízení mělo pro žalobce zvýšený význam už proto, že se jednalo o řízení trestní, ale i pro hrozbu poměrně vysokého trestu, trestná činnost měla souviset s jeho podnikáním a stíhání tak na jeho podnikání mělo značný dopad. Dokazování ohledně jediného skutku, pro které bylo trestní stíhání žalobce vedeno, nebylo nijak rozsáhlé, a délka řízení ve vztahu k němu byla nepřiměřená.

10. Žalobci bylo přiznáno zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky trestního stíhání, přičemž soud prvního stupně vycházel z částky [částka] za rok trvání řízení, které trvalo 6 let a 10 měsíců, a protože byl žalobce stíhán pouze pro jeden jediný skutek. Za první dva roky řízení byla přiznána částka poloviční a základní částka byla vypočtena ve výši [částka]. Ta byla navýšena o 20 %, neboť dokazování ve vztahu k žalobci nebylo nijak složité. Dále byla základní částka snížena o 10 %, neboť řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy. Soud prvního stupně navýšil základní částku o 20 % pro zvýšený význam předmětu řízení pro žalobce. Celkově tedy povýšil základní částku o 30 %, tedy na celkovou částku [částka].

11. Ohledně požadavku žalobce na zaplacení částky [částka] jako odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání soud vzal za prokázané, že nezákonným trestním stíháním žalobce došlo k zásahu do jeho osobnostních práv a poškození jeho cti a dobré pověsti, což mělo dopad zejména do jeho profesní sféry a promítlo se ve zhoršení zdravotního stavu a mělo částečně dopad i do rodinné sféry. Soud prvního stupně přihlédl k povaze trestní věci, k délce trestního řízení, k následkům způsobeným trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného a k okolnostem, za kterých k nemajetkové újmě došlo. Po dobu 6 let a 10 měsíců byl žalobce ve stavu nejistoty, jak trestní stíhání skončí, přičemž skutek souvisel s jeho podnikáním v rámci [právnická osoba] s.r.o. a byla zde hrozba možného vysokého trestu odnětí svobody. Soud prvního stupně proto žalobce odškodnil za nemajetkovou újmu v penězích a odkázal na relevantní judikaturu Nejvyššího soudu, kterou označil.

12. Ohledně výše zadostiučinění, soud prvního stupně učinil srovnání s relevantními případy, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují. Žalobce na výzvu soudu označil rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30Cdo 1747/2014, nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2175/16, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 30Cdo 2813/2011, a nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3183/15, ale neuvedl konkrétní případy odškodnění, které by bylo v konkrétních kauzách přiznáno. Soud prvního stupně proto sám vzal v úvahu závěry uvedené v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 19C 118/2018-869, kdy byl odškodňován případ nezákonného trestního stíhání pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1a trestního zákoníku a žalobci hrozil trest odnětí svobody v trvání 1 rok až 5 let a délka trestního stíhání byla 4 roky a 5 měsíců, byly prokázány zdravotní problémy závažnější povahy, pro něž byl žalobce opakovaně hospitalizován. Poškozený v době trestního stíhání živil 3 děti, které v té době studovaly, byly prokázány i zásahy do profesní sféry a bylo přiznáno zadostiučinění ve výši [částka] již v rámci předběžného projednání nároku žalovanou. Dále soud prvního stupně přihlédl k případu řešenému u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20C 96/2018 a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55Co 71/2022, ve kterém se projednávalo trestní stíhání pro závažný zločin přijetí úplatku trvající 4 roky a 1 měsíc a kdy hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 5 až 12 let, přičemž nebyly prokázány zásahy do rodinného života ani do zdravotní sféry žalobce, ale částečně byly prokázány zásahy do profesní sféry, neboť žalobce byl osobou činnou v komunální politice a žalovaná v rámci předběžného projednání nároku mu poskytla kromě konstatování porušení práva i finanční zadostiučinění ve výši [částka] a odvolací soud tuto částku zvýšil o dalších [částka]. Žalobci hrozila vyšší trestní sazba, ale prokázané zásahy do osobnostní sféry byly méně závažné. Dále soud prvního stupně odkázal na případ řešený v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 15C 119/2018-257, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], pod č. j. 20Co 209/2019-200. Poškozený tam byl stíhán pro zločin přijetí úplatku, hrozila mu sazba 5 až 12 let a délka trestního stíhání činila 4 roky a 9 měsíců, shledány byly zásahy zejména do rodinné sféry žalobce a případ byl medializován. Došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobce vlivem stresu a bylo přiznáno zadostiučinění ve výši [částka]. Zásahy do osobnostní sféry poškozeného byly obdobné, hrozil však vyšší trest odnětí svobody, zároveň však nebyla zvlášť odškodňována délka trestního řízení.

13. S ohledem na výše uvedené soud prvního stupně uzavřel, že u tohoto nároku bylo na místě přiznat žalobci částku [částka] s ohledem na prokázaný zásah do jeho osobnostních práv, utrpění dobré pověsti v rámci podnikání, což vedlo k odlivu zákazníků a ke snížení obratu ve společnosti a nižším příjmům a odchodu množství zaměstnanců. Trestní stíhání se negativně projevilo v jeho rodinné sféře žalobce, zhoršilo vztah s partnerkou a mělo negativní dopad na jeho zdraví, neboť se léčil pro onemocnění zvané růže vyvolané stresem a pro bolesti na hrudi byl léčen na kardiologických klinikách. Přitom mu hrozil poměrně vysoký trest odnětí svobody v trvání 1 rok až 5 let a kauza byla medializována. Délka předmětného řízení byla značná a byla odškodňována zvláštním nárokem.

14. Celkově tedy soud prvního stupně žalobci přiznal částku [částka], z toho [částka] jako náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního stíhání.

15. Soud prvního stupně žalobci přiznal i zákonný úrok z prodlení z přiznaných částek s odkazem na § 1970 o. z. O lhůtě k plnění rozhodl podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř., neboť lhůta 15 dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

16. Výrok o nákladech řízení byl odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř.

Poučení