28 Co 91/2024 - 578

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Štolbové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0]: [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o vypořádání společného jmění manželů, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 26. 9. 2023, č. j. 12 C 246/2020-544, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění v části výroku X. tak, že částka na vyrovnání podílů činí [částka]; ve výrocích I. až IX. a XI. a ve zbývající části napadeného výroku X. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice za řízení před soudem prvního stupně [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice za řízení před soudem prvního stupně [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v [adresa].

Odůvodnění

1. Okresní soud v [adresa] (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl shora uvedeným rozsudkem o vypořádání zaniklého společného jmění účastníků ve vztahu k pozemku p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno], jehož součástí je stavba – budova č. p. [Anonymizováno] v části obce [adresa], a pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, vše v k. ú. [adresa] u Tišic, zapsaným u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] (dále jen „nemovitosti“), tak, že nařídil prodej nemovitostí a rozdělení výtěžku prodeje mezi účastníky v poměru jedné poloviny ve prospěch každého z účastníků (výrok I.), o přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného motocyklu tovární značky Kawasaki, r. z. [Anonymizováno], rok výroby 1988, a tří střelných zbraní – opakovací brokovnice, brokovou kozlice a opakovací kulovnice (výrok II.), o přikázání do výlučného vlastnictví žalobkyně osobního automobilu tovární značky Volkswagen Golf, r. z. [Anonymizováno] (výrok III.), o přikázání žalovanému zůstatku na běžném účtu vedeném na jméno žalovaného u [právnická osoba]., č. [č. účtu] ke dni [datum] ve výši 21 784,91Kč (výrok IV.), o přikázání žalovanému zůstatku na běžném účtu vedeném na jméno žalovaného u [jméno FO], a.s., č. [č. účtu] ke dni [datum] ve výši [částka] (výrok V.), o přikázání žalovanému zůstatku penzijního spoření ze Smlouvy o doplňkovém penzijním spoření vedeném u [právnická osoba]., č. [hodnota], vedeného na jméno žalovaného ke dni [datum] ve výši [částka] (výrok VI.), o přikázání žalobkyni zůstatku penzijního spoření ze Smlouvy o pojištění č. [hodnota] u [právnická osoba]., vedené na jméno žalobkyně ke dni [datum] ve výši [částka] (výrok VII.), o přikázání žalobkyni zůstatku na běžných účtech vedených na jméno žalobkyně ke dni [datum] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO], a.s., č. [č. účtu] ve výši [částka] a č. [č. účtu] ve výši [částka] (výrok VIII.), o přikázání žalobkyni a žalovanému rovným dílem dluhu ze Smlouvy o hypotečním úvěru č. [č. účtu] uzavřené s [právnická osoba]. (výrok IX.), o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalovanému na vyrovnání podílů [částka] do 30 dnů od rozdělení výtěžku prodeje nemovitostí (výrok X.), o zamítnutí návrhu žalobkyně na vypořádání vnosů ze společného jmění manželů ve výši [částka] na zubní implantáty žalovaného a [částka] na výživné syna žalovaného (výrok XI.), o povinnosti žalobkyně zaplatit náklady státu na znalečné České republice – Okresnímu soudu v [adresa] ve výši 20 % z nákladů státu, jejichž výše bude stanovena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci takovéhoto usnesení (výrok XII.), o povinnosti žalovaného zaplatit náklady státu na znalečné České republice – Okresnímu soudu v [adresa] jako nákladů státu v částce, jejíchž výše bude stanovena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci takovéhoto usnesení (výrok XIII.), a o tom, že se žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení (výrok XIV.).

2. Soud prvního stupně vyšel z návrhu žalobkyně, která se domáhala vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů účastníků. Do vypořádání zahrnula nemovitosti, ohledně nichž tvrdila, že je účastníci pořídili [datum] za kupní cenu [částka], kdy částka [částka] byla zaplacena z výtěžku prodeje nemovitosti žalovaného v k. ú. [adresa], částka [částka] byla zaplacena z podnikového úvěru, který si účastníci vzali za trvání manželství, a zbývající část z úspor účastníků. Dále navrhla vypořádat osobní automobil tov. zn. Škoda Octavie kombi 2.0, TDi, r. z. [Anonymizováno], rok výroby 2014 (dále jen „automobil Škoda“), motocykl tov. zn. Kawasaki, typ Vulkan, r. z. [Anonymizováno], rok výroby 1988 (dále jen „motocykl“), osobní automobil tov. zn. Volkswagen, typ Golf, r. z. [Anonymizováno] (dále jen „automobil Golf“), přívěsný vozík pořízený v roce 2008 (dále jen „vozík“), zahradní traktor - sekačka na trávu zn. [Anonymizováno] (dále jen „traktor“), střelné zbraně – opakovací brokovnici, brokovou kozlici a opakovací kulovnici (dále jen „zbraně“), elektrokolo zn. [právnická osoba] [Anonymizováno] (dále jen „elektrokolo“), práva a závazky ze smlouvy o vedení běžného účtu č. [č. účtu] u [právnická osoba]., na jméno žalovaného (dále jen „účet žalovaného č. [hodnota]“), práva a závazky z běžného účtu žalovaného u [jméno FO], a.s., č. [hodnota] (dále jen „účet žalovaného č. [hodnota]“), práva a závazky ze smlouvy o vedení běžného účtu č.[č. účtu] u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] a.s. na jméno žalobkyně (dále jen „účet žalobkyně č. [hodnota]“), závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru č.[tel. číslo] uzavřené účastníky s [právnická osoba]., na částku [částka] (dále jen „závazek č. [hodnota]“), finanční prostředky vyplacené žalovanému ve výši [částka] ze smlouvy o penzijním připojištění u [právnická osoba]. (dále jen „prostředky z pojištění“). Žalobkyně dále uplatnila vnosy ze společného jmění manželů do výlučného vlastnictví žalovaného na pořízení zubních implantátů žalovaným ve výši [částka], na dluh žalovaného z hypotečního úvěru u [právnická osoba]., celkem ve výši [částka], na výživné hrazené žalovaným synovi [jméno FO] celkem ve výši [částka] a na výlučný dluh žalovaného u [právnická osoba]., ve výši [částka]. K vypořádání navrhla rovněž výnos z podnikání žalovaného za dobu trvání manželství.

3. Soud prvního stupně se taktéž zabýval argumentací žalovaného, který tvrdil, že nemovitosti užívá od [datum] výhradně žalobkyně se svým synem [jméno FO]. Na nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví v k. ú. [adresa] bylo za trvání manželství vynaloženo pouze [částka], poté byla prodána za [částka], z níž žalovaný obdržel [částka], zbývající část byla vyplacena realitní kanceláři. Automobil Škoda byl žalovaným prodán za [částka], motocykl je v prodeji za [částka], automobil Golf užívá žalobkyně. Žalovaný také tvrdil, že prostředky z pojištění byly zčásti použity na koupi automobilu Škoda, zčásti na pořízení jeho zubních implantátů, na které vynaložil pouze [částka]. Do vypořádání zahrnul závazek z úvěru u [právnická osoba]., ze smlouvy o úvěru č. [č. účtu] (dále jen „závazek č. [hodnota]“), když z něj získaná částka [částka] byla použita na instalaci ekologického kotle na tuhá paliva, půjčku ze smlouvy uzavřené s [jméno FO], a.s., č. [hodnota] (dále jen „půjčka“), ve výši [částka], z níž byla pořízena sauna za [částka] a za zbývající částku zakoupen fotoaparát pro dceru účastníků, půjčku od Zonky ve výši [částka] (dále jen „půjčka od Zonky“), stavební spoření a penzijní pojištění žalobkyně a práva a povinnosti k dalšímu účtu žalobkyně vedeného u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] a.s. (dále jen „účet žalobkyně č. [hodnota]“). Žalovaný dále namítal, že výživné na svého syna sice za manželství hradil, avšak naproti tomu s účastníky žili ve společné domácnosti synové žalobkyně, které tato živila a žádný z nich účastníkům ničeho nepřispíval, proto zahrnul k vypořádání vnos ze společného jmění na výlučný závazek žalobkyně na výživné ve výši [částka] a platby za provoz nemovitostí ve výši [částka]. Soud prvního stupně nepřipustil změnu žalobu ohledně dvou posledně uvedených návrhů žalovaného z důvodu uplynutí tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, a tedy existence nevyvratitelné domněnky vypořádání. [právnická osoba] návaznosti na částečná zpětvzetí návrhů účastníků soud prvního stupně řízení zastavil ve vztahu k elektrokolu, sauně a půjčce od Zonky.

5. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci uzavřeli manželství [datum], rozvedeno bylo rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci [datum]. Také bylo prokázáno, že za trvání manželství nabyli účastníci ze společných prostředků dále uvedené movité věci, přičemž současná obvyklá cena automobilu Škoda činí [částka], automobilu [adresa] 000 Kč, motocyklu [částka], vozíku [částka], traktoru [částka] a zbraní celkem [částka]. Rovněž bylo zjištěno, že mezi účastníky panuje shoda ohledně vypořádání automobilu Golf jeho přikázáním žalobkyni a zbraní a motocyklu žalovanému. Žalovaný prodal automobil Škoda, vozík i traktor, získané částky si ponechal. Také bylo zjištěno, že výnos z podnikání žalovaného představuje částku [částka]. Soud prvního stupně měl také za prokázané, že žalovaný před uzavřením manželství zakoupil nemovitost v k. ú. [adresa] (přičemž ze společných prostředků účastníků byla na pořízení těchto nemovitostí za manželství vynaložena částka [částka]), z výtěžku jejího prodeje ve výši [částka] byla uhrazena část kupní ceny ([částka]) na pořízení nemovitostí účastníků [datum], [částka] bylo zaplaceno z úvěru a zbývající částka ze společných úspor účastníků. Aktuální obvyklá cena nemovitostí činí [částka], přičemž žádný z účastníků není solventní k výplatě částky na vyrovnání podílů v případě, že by byly nemovitosti přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Žalobkyně není solventní ani za situace, kdy by byl z pozemku p. č. [Anonymizováno] zahrada, oddělen pozemek p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m podle geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. č.[hodnota]-[Anonymizováno], a tento přikázán do jejího vlastnictví. Dále bylo prokázáno, že ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků činil zůstatek na účtu žalovaného č. [hodnota] částku [částka], na účtu žalovaného č. [hodnota] částku [částka], na účtu žalobkyně č. [hodnota] částku [částka], na účtu žalobkyně č. [hodnota] částku [částka]. Rovněž bylo prokázáno, že dluh ze závazku č. [hodnota] činil ke dni právní moci rozsudku o rozvodu částku [částka], kterou po rozvodu manželství zaplatil žalovaný, získané finanční prostředky byly použity na pořízení kotle do nemovitostí. Dluh ze závazku č. [hodnota] činil k témuž dni [částka], zaplatil jej ze svého účtu žalovaný. Rovněž bylo prokázáno, že dluh ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření uzavřené [datum] mezi účastníky č. 3[tel. číslo] a [právnická osoba]., činil [částka]. Dluh z půjčky pak činil ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství [částka], tyto prostředky byly spotřebovány na pořízení sauny a fotoaparátu pro dceru účastníků, dluh uhradil po rozvodu manželství žalovaný. Prostředky z pojištění činily [částka] a byly jako jednorázové vyrovnání převedeny dne [datum] na účet žalovaného č. [hodnota]. Prostředky ze stavebního spoření žalobkyně, vyplacené jí dne [datum] ve výši [částka], byly spotřebovány za trvání manželství účastníků, prostředky z jejího penzijního spoření činily ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství částku [částka], prostředky z penzijního spoření žalovaného byly k témuž datu ve výši [částka]. Soud prvního stupně měl také za prokázané, že vyživovací povinnost žalovaného k synovi [jméno FO] představovala nejprve [částka] měsíčně, od roku 2015 žalovaný platil [částka] měsíčně. Zároveň bylo zjištěno, že dva synové žalobkyně žili s účastníky ve společné domácnosti, a to [jméno FO] v letech 2005-2010, [jméno FO] v letech 2007 - 2010, ten opět od roku 2012 bydlí v nemovitostech účastníků. [právnická osoba] měl žalovaný z důvodu špatného chrupu již před uzavřením manželství, v roce 2010 je musel ze [podezřelý výraz] důvodů nahradit. Na jejich pořízení byla vynaložena částka [částka], zčásti hrazená z prostředků z pojištění, jejichž další část byla použita na pořízení automobilu Škoda.

6. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vypořádání provedl podle pravidel obsažených v § 742 o. z. Uzavřel, že nemovitosti nelze vypořádat jinak než nařízením jejich prodeje, neboť žalovaný o ně neměl zájem a žalobkyně nebyla solventní k výplatě částky na vyrovnání podílů v případě, že by byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví. Movité věci rozdělil soud prvního stupně mezi účastníky shodně s jejich souhlasnými stanovisky v obvyklých cenách, na kterých se shodli. Na podíl žalovaného pak soud prvního stupně započítal částky získané prodejem automobilu Škoda, vozíku a traktoru, jež zůstaly v jeho dispozici. Každému z účastníků soud prvního stupně přikázal finanční prostředky vedené na jeho účtech ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství, žalobkyni pak také prostředky jejího penzijního spoření. Dluh ze závazku č. [hodnota] vypořádal soud prvního stupně v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu jeho přikázáním oběma účastníkům rovným dílem. Soud prvního stupně měl také za to, že je do vypořádání třeba zahrnout vnosy obou účastníků, a to žalobkyně ve výši [částka] a žalovaného ve výši [částka] a [částka] (sestávající ze součtu [částka] a [částka]). Soud prvního stupně kalkulovat hodnotu aktiv zaniklého společného jmění manželů účastníků ze součtu cen nemovitostí, movitých věcí, výnosů z podnikání žalovaného, zůstatků na účtech a částky penzijního spoření žalobkyně, celkem ve výši [částka]. Do výpočtu následně promítl vnosy účastníků v celkové výši [částka] a [částka]. V návaznosti na to, jakých hodnot se tomu kterému z účastníků z vypořádání dostává, dospěl soud prvního stupně k tomu, že je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílů [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně není solventní a pobírá pouze invalidní důchod, byla lhůta k zaplacení stanovena v délce 30 dnů od rozdělení výtěžku prodeje nemovitostí. Soud prvního stupně dále konstatoval, že ve věci neshledal žádné důvody pro disparitní vypořádání, důvodným neshledal ani návrh žalobkyně na vypořádání částky [částka] na zubní implantáty žalovaného a částky [částka] vynaložené ze společných prostředků na výživné pro syna žalovaného. Soud prvního stupně měl za to, že na zubní implantáty bylo vynaloženo pouze [částka], a to z důvodu špatného stavu chrupu žalovaného, který by neměl být postižen za to, že jeho [podezřelý výraz] pojišťovna takový zákrok nehradí. Výživné pak žalovaný sice skutečně platil, avšak žalobkyně vstupovala do manželství s vědomím, že tato vyživovací povinnost existuje, sama ji vůči svým synům rovněž plnila ze zdrojů společného jmění manželů účastníků, soud prvního stupně proto považoval za rozporné s dobrými mravy, pokud by přihlédl jen k vyživovací povinnosti žalovaného.

7. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť považoval rozsah úspěchu a neúspěchu obou účastníků za rovnocenný.

8. Při určení výše náhrady nákladů státu vycházel soud prvního stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř. ze shodného rozsahu neúspěchu obou účastníků. Z nákladů na dokazování hrazených z rozpočtových prostředků byla žalovanému uložena povinnost nahradit těchto nákladů, žalobkyni pak byla uložena povinnost nahradit 20 % z této . Náklady státu kalkuloval soud prvního stupně v celkové výši [částka], z toho na žalovaného připadá částka [částka], na žalobkyni [částka].

9. Proti rozsudku soudu prvního stupně podala včas odvolání žalobkyně, která namítala, že soud prvního stupně postupoval chybně při výpočtu částky na vyrovnání podílů. Vůbec totiž nepracoval s hodnotou toho, co každý z účastníků získává, ale pouze ponížil polovinu hodnoty zjištěných aktiv o polovinu celkové výše vnosů, tj. pracoval s částkou [částka], k níž pak ve vztahu k žalobkyni připočetl její vnos, ve vztahu k žalovanému zase vnos jeho, a dospěl tak k částkám [částka] a [částka], které od sebe pouze odečetl. Podle názoru žalobkyně je chyba posílena ještě zohledněním částky [částka], což vůbec neodpovídá výsledkům dokazování. Žádný takový společný závazek nebyl zahrnut k vypořádání, pokud byl nějaký společný závazek splácen, tak se žalobkyně podílela na jeho úhradě v rozsahu . Žalobkyně má za to, že by měly být sečteny hodnoty toho, co se každému z účastníků dostává, včetně výtěžků z prodeje movitých věcí ve vztahu k žalovanému, na podíl každého z nich by měly být započteny jeho vnosy, ve výsledku činí podle názoru žalobkyně částka na vyrovnání podílů (do které by neměla být promítnuta suma [částka]) [částka]. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud takto změnil výrok X. rozsudku soudu prvního stupně.

10. Žalovaný se vyjádřil k odvolání žalobkyně tak, že není důvodné. Soud prvního stupně měl k dispozici veškerá tvrzení i důkazy, z nichž vycházel. Žalobkyně vyvíjí snahu řešení co nejvíce oddalovat, z nemovitostí, které užívá pouze ona a její syn, se nechce stěhovat, to sdělila i společné dceři účastníků, stejně tak jako realitní makléřce, která měla na starosti prodej nemovitostí. Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně i právně správný potvrdil.

11. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. v napadeném rozsahu rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že je třeba rozsudek soudu prvního stupně změnit.

12. Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že od rozvodu manželství účastníků platí částku odpovídající splátky dluhu na závazek č. [hodnota]. Dále se ze spisu podává, že při jednání konaném dne [datum] učinila žalobkyně nesporným, že prostředky získané ze závazku č. [hodnota] byly použity na pořízení kotle do nemovitostí, a že prostředky získané z půjčky byly použity na pořízení sauny a fotoaparátu pro dceru účastníků.

13. Odvolací soud vychází ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně (viz odstavec 5. odůvodnění), na která pro stručnost plně odkazuje.

14. Odvolací soud doplnil dokazování zprávou [právnická osoba]., ze dne [datum], ze které bylo zjištěno, že na úhradu závazku č. [hodnota] bylo v době po rozvodu manželství na jistině, úrocích a poplatcích zaplaceno celkem [částka], všechny platby byly poukazovány z účtu vedeného na jméno žalovaného.

15. Z nesporných tvrzení účastníků odvolací soud dále zjistil, že žalobkyně poukazovala od rozvodu manželství účastníků až do současnosti žalovanému částky odpovídající měsíční splátky dluhu ze závazku č. [hodnota].

16. Vypořádání zaniklého společného jmění účastníků je pak třeba provést, jak také správně uvedl soud prvního stupně, podle pravidel obsažených v § 742 o. z., jelikož manželství účastníků, a tím i jejich společné jmění, zaniklo [datum], tedy již za účinnosti uvedeného právního předpisu (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod č. 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).

17. Podle § 709 odst. 1 a 2 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co: a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

18. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže: a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

19. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a. podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b. každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c. každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d. přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e. přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f. přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

20. K odvolacím námitkám žalobkyně odvolací soud uvádí:

21. Pokud žalobkyně sporuje, že by se součástí vypořádání zaniklého společného jmění manželů účastníků stal vnos žalovaného ve výši [částka], že taková zjištění nebyla v řízení před soudem prvního stupně učiněna a že o žádných takových dluzích nemá povědomost, není v této části její odvolání důvodné. V řízení před soudem prvního stupně bylo jednoznačně a nepochybně zjištěno, že za trvání manželství účastníků vznikl závazek č. [hodnota], dluh z něj činil ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků [částka]. Rovněž bylo prokázáno, že prostředky získané ze závazku č. [hodnota] byly použity na pořízení kotle do nemovitostí (žalobkyně toto učinila nesporným při jednání dne [datum]), dluh zaplatil po rozvodu manželství žalovaný. Stejně tak bylo prokázáno, že dluh z půjčky činil k témuž datu [částka], z částky získané půjčkou byla pořízena sauna a fotoaparát pro dceru účastníků (což žalobkyně opět učinila při shora uvedeném jednání nesporným), dluh zaplatil po rozvodu manželství žalovaný. Součet uvedených, žalovaným po rozvodu zaplacených, dluhů činí právě [částka].

22. Odvolací soud dále v návaznosti na argumentaci žalobkyně výslovně uvádí, že závazek č. [hodnota] i půjčka byly v souladu s § 710 o. s. ř. společnými závazky účastníků, když vznikly za trvání manželství a prostředky z nich získané byly použity na běžné potřeby rodiny. Částku zaplacenou žalovaným na takto vzniklé dluhy z jeho výlučných prostředků po rozvodu manželství účastníků je tedy třeba vypořádat jako jeho vnos (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], publikovaný pod č. 63/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní).

23. Co se týče výpočtu částky na vyrovnání podílů, tak ta musí vycházet ze zjištěné ceny či výše aktiv, z výše pasiv, dále z toho, jaká je čistá hodnota zaniklého společného jmění a jaký podíl má na toho kterého z účastníků připadnout (v tomto případě při zachování rovnosti podílů) a čeho se mu fakticky z vypořádání dostává. Při výpočtu musí být zohledněny vnosy z výlučných prostředků ve prospěch společného jmění, stejně tak jako investice ze společných prostředků na výlučný majetek některého z účastníků. Samotný výpočet kalkulující s vnosy a investicemi je třeba provést způsobem, který Nejvyšší soud již opakovaně popsal, např. v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupném na www.nsoud.cz.

24. Odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně, má za to, že je třeba vypořádat movité věci uvedené ve výrocích II. a III. v cenách určených podle nesporných tvrzení účastníků, částky získané prodejem movitých věcí žalovaným (jež je třeba započíst na jeho podíl), stejně tak jako výnosy z podnikání žalovaného, zůstatky na účtech účastníků a na jejich penzijních spořeních ke dni právní moci rozsudku o rozvodu. Odvolací soud souhlasí i s tím, že soud prvního stupně vypořádal dluh ze závazku č. [hodnota] jeho přikázáním rovným dílem oběma účastníkům (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 23/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). Soud prvního stupně také správně zjistil výši vnosů žalovaného ([částka], [částka] as [částka]) i investic ze společných prostředků na jeho výlučný majetek ([částka]). Odvolací soud má ale i za to, že do vypořádání je třeba promítnout další vnos na straně obou účastníků, a to ve prospěch každého z nich částku [částka], jakožto splátek zaplacených po rozvodu na dluh ze závazku č. [hodnota], který oba platili rovným dílem. Tyto všechny ceny a částky se tak promítnou do výpočtu případné sumy na vyrovnání podílů.

25. Naproti tomu se do výpočtu nepromítne cena nemovitostí. Je sice pravdou, že jsou součástí rozvodem zaniklého společného jmění manželů účastníků a jejich obvyklá cena byla určena v řízení podaným znaleckým posudkem, avšak k vypořádání dojde až prodejem nemovitostí a rozdělením jím dosaženého výtěžku, jehož výše je v době vydání soudního rozhodnutí neznámá. Odvolací soud pro úplnost dodává, že za okolností tohoto případu a veškerých zjištěných skutečností považuje soudem prvního stupně zvolený způsob vypořádání nemovitostí za správný, neboť s ohledem na postoj žalovaného a zároveň nesolventnost žalobkyně nebylo možno postupovat jinak (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupný na www.nsoud.cz).

26. Aktiva rozvodem zaniklého společného jmění manželů účastníků tedy představuje automobil Golf v ceně [částka], zbraně v ceně [částka], motocykl v ceně [částka], cena prodaného automobilu Škoda ve výši [částka], cena prodaného vozíku [částka], cena prodaného traktoru [částka], výše výnosů z podnikání žalovaného [částka], částky na účtech žalobkyně [částka] a [částka], částky na účtech žalovaného [částka] a [částka], penzijní spoření žalobkyně [částka] a penzijní spoření žalovaného [částka]. Celkem představují aktiva [částka], z nichž by se každému z účastníků mělo dostat jejich , tj. [částka]. Výše pasiv (nesplaceného dluhu ze závazku č. [hodnota]) se do výpočtu nepromítne, neboť oba účastníci jej budou nadále hradit rovným dílem.

27. Žalobkyně přebírá do svého vlastnictví automobil Golf, částky na svých účtech a penzijní spoření (60 000 + 16 545,51 + 18 000,68 + 48 567,68), celkem tedy hodnoty ve výši [částka]. Žalovaný přebírá do svého výlučného vlastnictví motocykl, zbraně, ceny prodaného automobilu Škoda, vozíku a traktoru, částku výnosů z podnikání, částky na svých účtech a penzijní spoření (38 000 + 25 000 + 180 000 + 4 000 + 10 000 + 90 000 + [částka] + 850 + 9 008,71), celkem tedy [částka].

28. Částku čisté hodnoty zaniklého společného jmění ([částka]) je pak v návaznosti na vypořádání vnosů ze společných prostředků na výlučný majetek žalovaného [částka] a vnosu žalobkyně na zaplacení dluhu ze závazku č. [hodnota] ve výši [částka] (celkem [částka]) a na vypořádání vnosů z výlučných prostředků žalovaného na zaplacení dluhu ze závazku č. [hodnota] ve výši [částka], za zaplacení dluhu ze závazku č. [hodnota] ve výši [částka], na zaplacení dluhu z půjčky ve výši [částka] a na zaplacení kupní ceny nemovitostí ve výši [částka] z jeho výlučných prostředků (celkem [částka]), ve vztahu k žalobkyni snížit o [částka], jako rozdílu těchto vnosů [(2 820 635,86 – 1 945 687): 2], tedy na –[částka], ve vztahu k žalovanému o tutéž částku zvýšit, tj. na [částka]. Ve výsledku se žalobkyni dostalo hodnot o [částka] vyšších (176 595,685 + 143 113,87), než činí její podíl, žalovanému se dostalo o tutéž částku hodnot nižších (698 353,[tel. číslo],62), takže žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílů právě [částka].

29. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil v části výroku X. podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve výrocích I. až IX. a XI. a ve zbývající části výroku X. odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

30. Po změně rozsudku soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Odvolací soud vychází ze zásady vyslovené ve stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 (dostupný na www.nalus.usoud.cz), že v řízení iudicium duplex nemá právo na náhradu nákladů takového řízení žádný z účastníků. Odvolací soud neshledal v projednávané věci důvody pro odchýlení se od uvedené zásady, proto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl, že na náhradu nákladů před soudem prvního stupně nemá právo žádný z účastníků.

31. Odvolací soud dále rozhodoval podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. o nákladech odvolacího řízení. Vycházel ze stejného principu jako je uvedeno v předchozím odstavci, proto rovněž rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo ani na náhradu nákladů odvolacího řízení.

32. O náhradě nákladů řízení, které vznikly státu v řízení před soudem prvního stupně i v odvolacím řízení, rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř. Vycházel přitom ze stejného rozsahu neúspěchu obou účastníků a z toho, že v řízení před soudem prvního stupně byla z rozpočtových prostředků zaplacena celkem částka [částka] (nikoliv soudem prvního stupně uvedená částka [částka], do níž byla nesprávně promítnuta i výše spotřebované zálohy [částka]). Žalobkyně je (z důvodu rozsahu jejího osvobození od soudních poplatků) povinna zaplatit 20 % z těchto nákladů, tedy částku [částka], žalovaný je povinen zaplatit uvedených nákladů, tj. [částka].

33. Lhůta k plnění ve výrocích III. a IV. tohoto rozsudku byla určena podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod.