28 Co 92/2024 - 349

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Štolbové a soudkyň Mgr. Aleny Zemkové a Mgr. Šárky Hájkové ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO 419 53 002 [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátem JUDr. Vojtěchem Veverkou sídlem Hajnova 40, 272 01 Kladno proti žalované: MAX stavební a.s., IČO 261 61 320 sídlem Balcarova 239, 272 01 Kladno zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení částky 745 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 26. října 2023, č. j. 118 C 2/2022-200, takto:

Výrok

I. Odvolání žalované proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně se odmítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se mění ve výroku III. tak, že výše nákladů řízení činí [částka], ve zbývající části výroku III. a ve výrocích I. a II. se potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Okresní soud v [jméno FO] (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem uložil žalované, aby žalobkyni zaplatila částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu co do částky [částka] a úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II.) a dále rozhodl o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok III.).

2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly stavební úpravy nemovitosti žalobkyně, vymezené v článku II. smlouvy, cena díla byla pevně určena dohodou stran ve výši [částka] včetně daně z přidané hodnoty. Doba provedení díla byla sjednána do [datum]. Dle článku IX. odst. 1 a 3 smlouvy o dílo byla sjednána smluvní pokuta za prodlení se splněním povinnosti předat objednateli dokončené dílo ve výši [částka] za každý den prodlení se splatností do 21 dnů od doručení výzvy k zaplacení smluvní pokuty. Dodatkem č. [hodnota] ze dne [datum] došlo na základě dohody smluvních stran k rozšíření a úpravě předmětu díla, a to zesílení konstrukce krovu, výměně střešního pláště předmětné stavby, a cena díla byla navýšena o pevně stanovenou částku [částka] bez daně z přidané hodnoty. Termín realizace díla byl stanoven na [datum]. Dále vzal soud prvního stupně za prokázané, že žalovaná učinila několik pokusů o předání díla, které považovala za dokončené, žalobkyni. Žalobkyně dílo odmítla převzít, jednak s odkazem na finanční nesrovnalosti, jednak s ohledem na vady a nedodělky, které dílo vykazovalo. Soud prvního stupně dále uzavřel, že dřevěné konstrukce, které byly předmětem díla, nebyly dostatečně ošetřeny pro biotickým škůdcům, ač nátěry dřevěných konstrukcí Bochemitem QB byly předmětem díla a žalovaná si tyto práce vyfakturovala, a podle soudu první stupně se jednalo o vadu, kterou nelze považovat za drobnou či ojedinělou. Vážnou technickou vadou s negativním vlivem na stabilitu a bezpečnost konstrukce byla montáž pozednice do zdiva, které pro ukotvení pozednice nebylo dostatečně pevné. Soud prvního stupně uvedl, že dalšími vadami, které nelze považovat pouze za drobné či ojedinělé, a naopak byly znalcem hodnoceny jako vážné technické vady, jsou absence větrací mřížky u okraje střechy a okapové hrany, absence jakéhokoli ošetření kovových částí, kterými byly zvenku zachyceny v 17 otvorech ocelové pruty ke kotvení stropní desky či nezapravené vysekané drážky v půdní nadezdívce, které oslabují průřez podezdívky a mají negativní vliv na pevnost a prostorovou tuhost objektu.

3. Po právní stránce soud prvního stupně věc hodnotil podle § 609, § 619, § 2048 a § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně uzavřel, že se ohledem na existenci výše uvedených vad, které nejsou vadami ojedinělými či drobnými, byla žalobkyně oprávněna převzetí díla odepřít. Dílo nebylo dosud dokončeno a předáno a trvá povinnost žalované dílo řádně provést. S ohledem na existenci podstatných vad bránících převzetí díla nemohlo podle soudu prvního stupně obstát tvrzení žalované o konkludentním převzetí díla, k němuž mělo dojít v listopadu 2016 po marných výzvách žalované k převzetí díla žalobkyní. [jméno FO] žalovaná namítala, že dokazování a rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka], na které se soud prvního stupně odkazoval, nemůže být podkladem pro rozhodnutí v nyní souzené věci s ohledem na jiný předmět řízení, soud prvního stupně uvedl, že sice v řízení sp. zn. [spisová značka] byl předmětem nárok na doplacení ceny díla, nicméně i tam musela být jako předběžná otázka řešena platnost smlouvy o dílo, zda bylo dílo řádně a včas dokončeno a předáno, zda vykazovalo podstatné vady, pro které byla žalobkyně oprávněna převzetí díla odepřít. Soud prvního stupně dále uvedl, že mohl podle § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), z rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka] vycházet, zvlášť když závěry citovaných rozhodnutí byly v souladu s důkazy, které soud prvního stupně provedl v nyní souzené věci. Další dokazování navrhované žalovanou směřovalo především ke zpochybnění výsledků předchozího řízení, proti němuž žalovaná brojila i v dovolacím řízení a řízení o ústavní stížnosti. Soud prvního stupně konstatoval, že dílo nebylo ve stanoveném termínu (a ani později) předáno a převzato z důvodu existence podstatných vad a nedodělků, žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaná vznesla námitku promlčení celého nároku a soud prvního stupně tuto shledal důvodnou ve vztahu k částce [částka] za období od [datum] do [datum], neboť požadavek na zaplacení této částky byl uplatněn téměř po sedmi letech od vzniku nároku na smluvní pokutu; zbylý nárok však byl podle soudu prvního stupně uplatněn včas. Soud prvního stupně konstatoval, že nárok na smluvní pokutu mohl být uplatňován ode dne následujícího po marném uplynutí sjednané doby dokončení díla, tedy od [datum]. Nárok na smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] byl uplatněn včas, stejně tak nárok na část smluvní pokuty za období od [datum] do [datum], proto soud prvního stupně žalobě co do částky [částka] vyhověl, ohledně smluvní pokuty ve výši [částka] soud prvního stupně žalobu zamítl. Úrok z prodlení soud prvního stupně přiznal pouze za období od [datum], neboť smluvní pokuta byla podle smluvního ujednání účastníků splatná do 21 dnů od doručení písemné výzvy, přičemž žalovaná byla k zaplacení smluvní pokuty vyzvána výzvou doručenou žalované dne [datum].

4. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná v rozsahu 96 %, právo na náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku a nákladech zastoupení žalobkyně advokátem.

5. Proti tomuto rozsudku podaly odvolání žalobkyně i žalovaná.

6. Žalobkyně brojila proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně a namítala, že soud prvního stupně nedostatečně hodnotil důvod, pro který žalobkyně začala své nároky ze smluvní pokuty vymáhat až po skončení řízení, které bylo mezi účastníky vedeno od roku 2017 do prosince 2021, kdy byl žalobkyni doručen rozsudek dovolacího soudu, jímž byla v tomto sporu zcela úspěšná. Podle žalobkyně po ní nemohlo být spravedlivě žádáno, aby zahajovala nové a finančně náročné řízení o zaplacení smluvní pokuty v situaci, kdy probíhalo jiné soudní řízení, v němž byla řešena jak otázka platnosti smlouvy, tak i otázka údajného dokončení díla žalovanou. Za této situace je podle žalobkyně nutné považovat námitku promlčení vznesenou žalovanou za zneužití práva, přičemž žalobkyně připomněla, že podle ustálené judikatury je námitka promlčení zneužitím práva, pokud by za konkrétní situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem uplatňovaného práva s důvody, pro které účastník své právo včas neuplatnil. Postup žalobkyně lze podle ní považovat za racionální a vedený zásadou procesní ekonomie. Žalobkyně dále uvedla, že je v legitimním očekávání, že obchodní závazkové vztahy ovládá princip smluvní volnosti a zároveň pevnosti těchto vztahů, který neumožňuje od sjednaného plnění ve smlouvě odstoupit, čímž je i legitimním očekávání naplnění všech závazků žalované ze smlouvy o dílo, tedy i zaplacení smluvní pokuty, a předmětem ochrany je nejen nabytý majetek, ale také legitimní očekávání nabytí takového majetku. Žalobkyně je nad to přesvědčena, že zamítnutá část smluvní pokuty promlčena není. [jméno FO] je žalovaná povinna vady a nedodělky díla napravit, a povinnost žalované dílo zhotovit stále trvá, musí stále trvat i povinnost žalované zaplatit sjednanou pokutu za celou dobu platnosti smlouvy, čímž je žalobkyně v legitimním očekávání, že promlčecí doba jejího nároku počíná běžet až datem naplnění, resp. ukončení smlouvy o dílo předáním a převzetím předmětu díla, protože smlouva byla uzavřena s predikcí bezvadného zhotovení díla, nikoli zhotovení vad a nedodělků, či nepředání a nepřevzetí díla. [jméno FO] tak žalovaná dosud neučinila, jedná podle žalobkyně v rozporu s hmotným právem, s úmyslem se promlčením protiprávně zaštiťovat.

7. Žalovaná napadla rozsudek v celém rozsahu. Uvedla, že soud prvního stupně se věcí dostatečně nezabýval, když vedení celého řízení včetně průběhu dokazování a zjištění podstatných skutečností vystavěl a přizpůsobil soudnímu řízení, které již mezi účastníky řízení proběhlo, aniž by provedl navrhované důkazy a zjistil skutkovou podstatu věci ve zdejším řízení. Soud prvního stupně se podle žalované dopustil přespřílišného formalismu, aniž by hledal mezi účastníky spravedlnost a nezabýval se rozporem nároku žalobkyně s dobrými mravy. Soud prvního stupně neprovedl podstatné důkazy potvrzující tvrzení žalované, provedené důkazy nesprávně hodnotil, jakkoli nehodnotil zjevně pasivní jednání žalobkyně v době, kdy jí žalovaná dílo předala, až do doby pravomocného rozhodnutí v předchozím řízení. V mezidobí žalobkyně totiž u žalované jakákoli svá práva neuplatnila, tato nespecifikovala, ani se jich nedomáhala. Soud prvního stupně se podle žalované nijak nevypořádal se skutečnostmi vyplývajícími ze smluvních závazků, zápisů do stavebního deníku ani ze založené e-mailové komunikace mezi stranami, ze kterých vyplývá rozsah závazku žalované vůči žalobkyni k provedení díla v rozsahu dílčí dokumentace, a to dle položkového rozpočtu, kdy jednotlivé fáze provedení díla byly nazývány etapami. Soud prvního stupně podle žalované zcela ignoroval tvrzení žalované podpořené znaleckým posudkem [jméno FO]. [jméno FO], ze kterého vyplývá, že cena díla dle uzavřené smlouvy o dílo a dodatku č. [hodnota] odpovídá platné projektové dokumentaci a položkovým rozpočtům, jak je žalovaná předložila žalobkyni před uzavřením smlouvy o dílo a jejího dodatku č. [hodnota], nikoli slepému rozpočtu díla, jak tvrdí žalobkyně. Žalobkyně si byla od počátku vědoma rozsahu díla, jehož způsob provedení a dobu realizace po celou dobu provádění díla a po jeho dokončení žalovanou nesporovala, vyjma drobných korekcí v době, kdy byla žalovanou vyzvána k převzetí díla. Žalobkyně v této době netvrdila, že dílo nebylo zhotoveno, natož v podstatném rozsahu, netvrdila, že dílo bylo realizováno s prodlením nebo v menším rozsahu, než jak na toto byla uhrazena cena díla, resp. než jak se na tuto vztahuje položkový rozpočet, naopak zápisem do stavebního deníku dne [datum] výslovně konstatovala, že práce byly provedeny dle smlouvy a drobné změny zapsány ve stavebním deníku. Žalovaná se smlouvou o dílo zavázala toliko k provedení díla dle položkového rozpočtu, který je přílohou č. [hodnota] této smlouvy. [jméno FO] nyní žalobkyně tvrdí, že se žalovaná zavázala k provedení díla dle slepého rozpočtu, nikoli dle rozpočtu položkového, je podle žalované podstatné zjistit relevantní cenu díla dle slepého rozpočtu oproti ceně díla dle rozpočtu položkového, aby z těchto zjištění bylo možné dospět k závěru, v jakém rozsahu díla se žalovaná k jeho zhotovení zavázala, tedy jakému rozsahu díla odpovídá smluvní cena díla v čase a místě, zda tato odpovídá položkovému rozpočtu a v jakém rozsahu bylo dílo skutečně provedeno. Žalobkyně nemůže žádat zhotovení a předání takové části díla, k jejímuž zhotovení se žalovaná nezavázala, když k této části díla nikdy nevznikl položkový rozpočet, nebyla dohodnuta cena ani termín provedení této části díla. [jméno FO] se žalovaná k provedení předmětné části díla nezavázala, nemohla se dostat do prodlení, proto ji nemůže stíhat povinnost k placení smluvní pokuty za nedodělky coby vady díla, pokud tyto nebyly předmětem smlouvy o dílo a součástí dohodnuté ceny díla. Podle žalované bylo třeba provést v řízení dokazování za účelem zjištění rozsahu díla, k jehož provedení se žalovaná zavázala, což však soud prvního stupně neprovedl. Podle žalované nelze vycházet ze znaleckého posudku [jméno FO]. [Anonymizováno], neboť to, co posudek vytýká, nejsou vady a nedodělky díla, ale rozsah díla, k jehož provedení se žalovaná nezavázala a tato část nebyla předmětem smlouvy o dílo ani dodatku č. [hodnota]. Toto podle žalované potvrzuje i jednání žalobkyně, která při převzetí díla žádala toliko o ekonomizaci provedených prací, neuváděla jakékoliv podstatné vady díla a provedení díla v tomto rozsahu se na žalované nedomáhala, stejně jako se nedomáhala vydání bezdůvodného obohacení, pokud by měla za to, že uhradila cenu na část díla, které nebylo žalovanou vůbec realizováno. Žalovaná je přesvědčena, že dílo dle smlouvy a jejího dodatku č. [hodnota] řádně zhotovila a žalobkyni předala, a žalobkyně je přinejmenším konkludentně přijala. Žalobkyně odmítla dílo formálně převzít jedině z důvodu ujednocení některých položek zhotovených mimo původní položkový rozpočet díla v souvislosti se zjištěními v průběhu prováděného díla a s tím souvisejícími nutnými změnami krovu, jak vyplývá ze založené e-mailové komunikace, kterou sice soud prvního stupně jako důkaz provedl, ale neučinil z ní žádné závěry a nijak se s ní v odůvodnění rozsudku nevypořádal. V odůvodnění rozhodnutí absentuje jakékoli hodnocení důkazů předložených žalovanou a soud prvního stupně se podle žalované upínal pouze k dřívějšímu soudnímu rozhodnutí a jeho závěrům, ač se jedná o jiné řízení a nebyla nijak zohledněna jeho odlišnost. Předmětem smlouvy o dílo byly pouze práce podle projektu [jméno FO]. [jméno FO], ve smlouvě bylo jasně uvedeno, že konstrukce podle celého projektu [jméno FO] [jméno FO]. [jméno FO] nejsou ještě dořešeny, tedy ani nemohly být předmětem plnění stran, když nebyla vyhovena dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. Znalec [jméno FO]. [jméno FO] konstatoval, že slepý výkaz výměr je běžnou součástí projektové dokumentace, kterou vypracovává projekční kancelář a slouží investorovi jako součást zadávací dokumentace, nelze jej však považovat za smluvní rozpočet, protože neobsahuje vlastní ocenění. V posudku [jméno FO]. Hoskovce není vyčíslena hodnota prací obsažených ve slepém výkazu výměr a posuzovány jsou skutečně provedené práce s výkazem výměr projektanta, aniž by byl řešen vztah s hodnotou prací zahrnutých v původní smlouvě o dílo. Žalovaná rovněž namítala, že žalobkyně netvrdila a neprokazovala, že by po dobu více než šesti let vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, nevyzvala žalovanou s podrobnou specifikací nedokončeného díla k jeho zhotovení, nebo odstranění podstatných vad, a tyto skutečnosti žalobkyně tvrdila až na základě předchozího řízení, které iniciovala žalovaná z důvodu neuhrazených víceprací. Žalobkyně také podle žalované neprokázala, že žalovaná neprovedla dílo v plném rozsahu, netvrdila, které konkrétní části díla dle smlouvy neměla žalovaná zhotovit, které z těchto nedostatků mají být podstatnými vadami a že v tomto rozsahu cenu díla žalobkyně zaplatila nebo složila alespoň přiměřenou zálohu. Tato tvrzení podle žalované nelze nahradit odkazem na jiné řízení a v něm vypracovaný znalecký posudek. Žalobkyní tvrzené vady nemohou být vadami díla, které by důvodně bránily převzetí díla. [právnická osoba] byl přítomen stavební dozor žalobkyně, [jméno FO]. [jméno FO], který nikdy předmětné skutečnosti nezpochybňoval. Žalovaná se s uplatněnými vadami coby s reklamací v záruční lhůtě vypořádala v souladu s platnou smlouvou. Dílo bylo provedeno v souladu se smlouvou a je schopno plnit účel, který je uveden v projektu. Dřevěné konstrukce byly opatřeny třemi nátěry kyseliny borité, pokud žalobkyně toto považovala za nedostatečné, měla si objednat něco jiného, určit koncentraci kyseliny borité, případně požadovat tlakovou impregnaci; podle žalované žádná koncentrace není závazná, většina vnitřních konstrukcí se nenatírá vůbec. Navržená ochrana dřeva v tomto případě byla kompromisem mezi požadovanou odolností a cenou, provedené nátěry odpovídají smlouvě a vyhlášce č. 268/2009 Sb. Žalovaná uvedla, že i kdyby nátěry nebyly provedeny vůbec, užívání prostoru to nijak nebrání, protože legislativa provádění jakýchkoli nátěrů nevyžaduje. [jméno FO] jde o ocelové prvky kotev, ty byly provedeny podle projektu pod dozorem autorizovaného statika, nátěrem nebyly opatřeny proto, že to nikdo nepožadoval. Podle žalované to není vhodné z důvodu adheze omítkovin, mohlo by to vést k jejich praskání. Kotvení pozednic bylo provedeno dle projektu pod kontrolou statika jmenovaného žalobkyní, který konstatoval, že statické konstrukce byly provedeny dle projektu, žalovaná to nemohla provést jinak, protože stanovisko autorizovaného statika není oprávněna rozporovat. Soud prvního stupně měl posoudit, zda se jedná o podstatné vady i vzhledem k ceně díla a částce nutně vynaložené na jejich odstranění, zda nebyla údajná vada zhojena jejím odstraněním nebo poskytnutím slevy z ceny díla, jak tomu bylo v tomto případě. Podle žalované je v rozporu s dobrými mravy, aby pro neprovedení neobjednaných prací v hodnotě cca [částka] mohla žalobkyně úspěšně požadovat smluvní pokutu ve výši stovek tisíc korun, s odstupem mnoha let, kdy tyto vady žalobkyně samostatně neuplatnila ve lhůtě, v jaké žalovaná za tyto vady odpovídala. Soud se měl podle žalované zabývat také nespornými skutečnostmi z předchozího řízení, a to že žalovaná nad rámec smlouvy o dílo žalobkyni dodala střešní okna v ceně [částka], které žalované nebyly dle smlouvy o dílo ani dodatku č. [hodnota] nikdy uhrazeny, tedy zda nelze tímto provedením díla nad rámec položkového rozpočtu a dohodnuté ceny díla kompenzovat tvrzené nedostatky díla zjevně v nižší hodnotě, než byla hodnota žalovanou provedených víceprací. Podle žalované se soud prvního stupně nevypořádal s námitkami žalované o promlčení nároků žalobkyně, když od konkludentního převzetí díla žalobkyní uběhlo více než šest let a žalobkyně neuplatnila své právo v promlčecí době, pokud v době do tří let od předání díla netvrdila a neprokazovala, že dílo nebylo řádně dokončeno. Žalovaná namítla, že uplatnění smluvní pokuty z nedokončeného díla bez předchozího uplatnění nároku na dokončení díla je účelové a v rozporu s dobrými mravy a žaloba je tak zjevně šikanózní a nezaslouží si právní ochrany.

8. V doplnění odvolání žalovaná uvedla, že závěry soudu prvního stupně považuje za nepřezkoumatelné, soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav věci, pokud neprovedl ani místní šetření, ani nevzal v potaz posudek [jméno FO]. [jméno FO], ani si nezajistil podstatné skutečnosti o rozsahu a provedení stavby, nejlépe znaleckým posudkem, ze kterého by bylo možné dospět k závěru, zda bylo dílo dokončeno s podstatnými nebo nepodstatnými vadami, nebo zda tyto vady brání řádnému užívání díla vzhledem k rozsahu provedeného díla. Žalovaná brojila proti posudku [jméno FO]. Hoskovce s tím, že uvedený znalec nemá dostatečnou odbornost, není autorizovanou osobou pro posouzení skutečností podstatných pro toto řízení a nebyl oprávněn podat znalecký posudek ani v předchozím řízení. Podle žalované musí mít autorizovaná osoba oprávnění k projektování a provádění staveb s předepsanou praxí a autorizační zkoušku, což není případ [jméno FO]. Hoskovce, naopak tyto podmínky splňoval [jméno FO]. [jméno FO], který žalované odborně na díle ničeho nevytkl. Podle žalované není znalec oprávněn hodnotit zásahy do statiky stavebních konstrukcí a pro předmětné posouzení by měl být ustanoven znalec se specializací statika nebo diagnostika a poruchy technologie pozemních staveb. Žalovaná namítala, že znalec [jméno FO]. [jméno FO] nebyl v řízení slyšen, aby mu žalovaná mohla položit otázky, ani nebyl soudem prvního stupně vyzván, aby se vyjádřil k posudku [jméno FO]. [jméno FO], podle žalované tak došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces. K otázce nátěru dřevěných konstrukcí doplnila, že koncentrace kyseliny borité se postupem času snižuje, neboť se z konstrukce vyplavuje. Nakonec uvedla, že nárok žalobkyně je hrubě v rozporu s dobrými mravy, když je postaven na několika tvrzených nedodělcích, jejichž odstranění by si vyžádalo náklady zhruba ve výši [částka].

9. Žalobkyně k odvolání žalované uvedla, že procesní postup soudu prvního stupně i rozsudek, s výjimkou jí napadené části, považuje za správný a námitky žalované za nedůvodné. Soud prvního stupně respektováním zásad hospodárnosti řízení správně převzal pro své rozhodnutí meritorní závěry učiněné v rozsudku odvolacího soudu v předchozím řízení, který se podrobně zabýval hodnocením stejných otázek, rozhodujících i pro výsledek tohoto řízení, které se žalovaná snaží zpochybnit. Žalobkyně připomněla, že [jméno FO]. [Anonymizováno] za žalobkyni zaslal žalované slepý výkaz výměr jako úplný a objednávaný soupis prací a dodávek předmětu díla, který požadoval nacenit a tuto cenu po jeho odsouhlasení požadovat zapracovat do smlouvy o dílo jako cenu pevně sjednanou. Žalovaná cenu téměř měsíc kalkulovala, jinou objednávku prací a dodávek předmětu díla žalobkyně nezaslala ani s žalovanou neprojednávala, žalovaná zaslala žalobkyni pouze návrh smlouvy o dílo se zapsanou pevnou cenou díla a žádný částečný, položkový, dílčí či smluvní rozpočet prací a dodávek nezaslala, což prokazuje, že vykalkulovaná cena se týkala celého rozsahu prací a dodávek uvedených ve slepém výkazu výměr. Soupis prací a dodávek zapsaný ve slepém výkazu výměr byl pro účastníky od počátku jasným a určitým předmětem díla, žalovaná z něj zkalkulovala pevně stanovenou cenu, čímž se slepý výkaz výměr stal přílohou č. [hodnota] smlouvy o dílo, podepsanou [datum]. Všechny další písemnosti byly žalovanou vypracované až po podpisu smlouvy o dílo. Znalecký posudek [jméno FO]. [jméno FO] je podle žalobkyně chybný, neboť bylo nesprávné i zadání znaleckého posudku; pro výsledek tohoto řízení není rozhodující obvyklá cena předmětu díla, ale existence zásadních vad a nedodělků, kterými se [jméno FO]. [jméno FO] nezabýval, které žalovaná dosud nenapravila a pro které dílo nebylo ve sjednaném termínu převzato. Uvedený znalecký posudek a jeho zadání podle žalobkyně prokazuje jednání žalované, které může být v rozporu s dobrými mravy nebo zásadou poctivého obchodního styku. [jméno FO]. [jméno FO] ve svém znaleckém posudku dospěl k ceně díla vyšší, než zkalkulovala žalovaná, prokázal, že se žalovaná pokusila uvést žalobkyni v omyl počáteční nižší cenou díla, aby smlouvu o dílo podepsala a poté se pokusila postupně cenu díla navyšovat; nejprve o žalobkyní ještě odsouhlasené vícenáklady na střechu dodatkem č. [hodnota] smlouvy a poté se pokusila předložit k podpisu další dodatek, tentokrát s odkazem na etapizaci předmětu díla, která sjednána nebyla, proto ho žalobkyně odmítla podepsat. [adresa] listopadu 2016 přestala žalovaná na díle pracovat, zanechala ve střeše díru, kam nenaistalovala vikýřové dveře, přestože byly i s náklady na jejich instalaci v dodatku č. [hodnota] zpracovány a oceněny. Vytvořila tím tlak na souhlas žalobkyně s postupným navyšováním původní smluvně sjednané ceny díla, a to i s ohledem na obavy z nedokončení předmětu díla, které není dokončeno dosud.

10. Žalovaná k odvolání žalobkyně uvedla, že se nezavázala k provedení díla v rozsahu slepého výkazu výměr, což vyplývá ze znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], neboť podle něj cena díla dle smlouvy o dílo odpovídala položkovému rozpočtu předloženému žalovanou. Namítala, že žalobkyně jako objednatel v říjnu 2016 dílo převzala, a to přinejmenším konkludentně, nebo převzít měla a mohla, neboť dílo nevykazovalo takové vady, pro které by bylo možné převzetí díla odmítnout. Konstatovala, že žalobkyně staví svůj nárok na nesprávných závěrech předchozího řízení vedeného mezi týmiž účastníky.

11. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně ani žalované není důvodné.

12. Podle § 201 o. s. ř. může účastník napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

13. V § 201 o. s. ř. je upravena jednak objektivní přípustnost odvolání (proti kterým rozhodnutím soudu prvního stupně lze odvolání podat), jednak jeho subjektivní přípustnost (kdo je k podání odvolání oprávněn). Odvolání mohou podat jen osoby, které jsou nositeli tzv. subjektivní legitimace; těmi se rozumí osoby, jimž nebylo – objektivně nahlíženo – rozhodnutím soudu prvního stupně plně vyhověno nebo jimž byla tímto rozhodnutím způsobena určitá, byť i nepříliš významná újma na právech, kterou lze odstranit zrušením nebo změnou napadeného rozhodnutí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], dostupné stejně jako dále v textu uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz). Při posuzování subjektivní legitimace je třeba vycházet z výroku napadeného rozhodnutí a případnou újmu posuzovat pouze z procesního hlediska. V případě, že takovou újmu neshledá, odvolací soud odvolání odmítne podle § 218 písm. b) o. s. ř., i když je podala osoba, která jinak splňuje předpoklady pro podání odvolání.

14. V projednávané věci žalovaná napadla rozsudek soudu prvního v plném rozsahu, avšak pokud jde o napadený výrok II., není k podání odvolání v tomto rozsahu subjektivně legitimována, neboť tímto výrokem byla žaloba částečně zamítnuta, a tedy jí tímto rozhodnutím nevznikla žádná újma. Z tohoto důvodu odvolací soud odvolání žalované proti výroku II. napadaného rozhodnutí podle § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl.

15. Odvolací soud se dále zabýval námitkami žalované o nepřezkoumatelnosti rozsudku soudu prvního stupně. Přezkoumatelným, tj. srozumitelným a řádně odůvodněným je rozhodnutí, jež v souladu s požadavky § 157 odst. 2 o. s. ř. obsahuje stručný a jasný výklad o tom, které skutečnosti měl soud za prokázané a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů, proč neprovedl další navrhované důkazy a z jakého důvodu neučinil žádná zjištění z některých provedených důkazů. Nezbytným požadavkem řádného odůvodnění rozhodnutí je soudem přijatý závěr o skutkovém stavu věci a na něj navazující právní posouzení věci. Vadou, jež by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, by mohl být jen takový nedostatek odůvodnění napadeného rozsudku, jenž by jej činil pro nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů nepřezkoumatelný (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, je především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod č. 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní). V tomto případě rozsudek soudu prvního stupně požadavkům uvedeným v § 157 odst. 2 o. s. ř. nepochybně dostál a z odůvodnění odvolání je zřejmé, že jeho obsah umožnil žalované formulovat její výhrady proti jeho závěrům.

16. Dále je třeba k námitkám žalobkyně i žalované uvést, že podle § 159a odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. V rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány (§ 159a odst. 3 o. s. ř.); soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán [podezřelý výraz] čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení (§ 135 odst. 1 o. s. ř.). Podle § 135 odst. 2 o. s. ř. jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnutí jinému orgánu, může soud posoudit sám. [jméno FO] jde o řešení shodné předběžné otázky v různých věcech, soudy by měly postupovat tak, aby při posuzování stejné skutečnosti nedospívaly k rozdílným právním závěrům, nicméně s přihlédnutím k tomu, že skutkový stav věci může být v různých řízeních zjištěn odlišně, nelze vyloučit ani možnost, že si různé soudy vyřeší tutéž předběžnou otázku rozdílně. Posouzení předběžné otázky nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté, není závazné při rozhodování v následném řízení, v němž je posuzována stejná předběžná otázka, následně rozhodující soud se však musí vypořádat s tím, proč z dříve přijatých závěrů o stejné předběžné otázce nevycházel. Z tohoto důvodu odvolací soud považoval za správný postup soudu prvního stupně, který nezaložil své rozhodnutí pouze na závěrech učiněných v rozsudku odvolacího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ale provedl dokazování v nezbytném rozsahu, na základě takto zjištěného skutkového stavu věc právně hodnotil a rovněž se vypořádal s námitkami účastníků.

17. Odvolací soud vyšel při svém rozhodování ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, na něž pro stručnost odkazuje, a dále podle § 213 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. zopakoval a doplnil dokazování o listinné důkazy a výslech znalce [jméno FO]. Hoskovce.

18. Z listu č. [hodnota] a 70279 stavebního deníku odvolací soud zjistil, že v zápisu ze dne [datum] [jméno FO]. [jméno FO] konstatoval, že statické konstrukce byly provedeny dle projektu KAST, drobné změny byly zaneseny ve stavebním deníku, krov byl rekonstruován v souladu s doplňujícím statickým výpočtem KAST a zápisy v SD a že v co nejkratší době budou dokončeny žlaby a svody, krytina a zakrytí otvoru pro dveře. Ze zápisu z [datum] vyplynulo, že se neuskutečnila schůzka svolaná za účelem předání a převzetí díla a termín byl přesunutý na [datum]. Dne [datum] žalobkyně jako objednatel odmítla převzít stavbu z důvodu existence nedodělků s odkazem na e-mail ze dne [datum] a [datum].

19. Z e-mailové korespondence účastníků, která byla zčásti provedena před soudem prvního stupně, odvolací soud zejména zjistil, že: - dne [datum] zaslala žalobkyně žalované dva soubory s označením „Slepý výkaz výměr titl. list – otevřít!“ a „Stavební úpravy a vestavba podkrovního skladu ul. J. [jméno FO], č.p. 1488 Kladno_slepý“, jejichž obsahem byl slepý výkaz výměr vestavby s rozdělením na stavební (s uvedením částky 43,6 v kolonce hmotnost) a konstrukční část (s uvedením částky 96,6 v kolonce hmotnost), přičemž z výkazu výměr je zřejmé, že konkrétní výměra, jednotková hmotnost a hmotnost je uvedena pouze u části položek (tyto údaje absentují např. u položek 009: Ostatní konstrukce a práce, 0094: Lešení, systémové bednění a stavební výtahy, 0096: Bourání konstrukcí, 021: Silnoproud, 099: Přesun hmot HSV, 721: Vnitřní kanalizace, 722: Vnitřní vodovod, 725: Zařizovací předměty, 730: Ústřední vytápění, 767: Konstrukce zámečnické, 768: Plastové konstrukce), jednotková cena a celková cena nebyla uvedena u žádné z položek; - dne [datum] žalovaná zaslala žalobkyni fakturu č. [hodnota] za provedené práce, fakturováno bylo vybourání půdního prostoru na základě objednávky č. [hodnota]; - dne [datum] žalovaná zaslala žalobkyni návrh smlouvy o dílo, soubor byl označen jako „Návrh smlouvy o dílo – VESTAVBA SKLADU, [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO] – I. etapa – 1 – [datum]“, přičemž v tomto návrhu byl předmět smlouvy o dílo vymezen jako „Stavební úpravy a vestavba podkrovního skladu ul. [jméno FO], č.p. [Anonymizováno], [jméno FO] – Konstrukční úprava krovu a stropu domu podle dílčí projektové dokumentace vypracované kanceláři statiky KAST, [jméno FO]. [jméno FO] v lednu 2016“ a zároveň zde bylo uvedeno, že rozsah prací je specifikován v nabídkovém rozpočtu, který je součástí smlouvy jako příloha č. [hodnota] a že v průběhu realizace budou dořešeny veškeré konstrukce nezbytné pro kompletní dokončení stavby. Cena díla byla dohodnuta na [částka] včetně daně z přidané hodnoty, součástí e-mailu nebyl slepý výkaz výměr ani nabídkový rozpočet; - dne [datum] zaslala žalobkyně žalované návrh smlouvy o dílo s vyznačenými změnami oproti návrhu zaslanému žalovanou dne [datum], předmět díla byl definován nejen odkazem na dílčí projektovou dokumentaci vypracovanou kanceláři statiky KAST, ale také vazbou na projektovou dokumentaci Projekční kanceláře [jméno FO] s.r.o. a Projekt pro stavební řízení 1/16, na tento projekt byly vázány také otázky dořešení konstrukcí nezbytných pro kompletní dokončení stavby, součástí e-mailu nebyl slepý výkaz výměr ani nabídkový rozpočet; - dne [datum] a [datum] zaslala žalovaná připomínky k návrhu z [datum], předmět díla nebyl připomínkami měněn, součástí e-mailu nebyl slepý výkaz výměr ani nabídkový rozpočet; - dne [datum] zaslala žalobkyně žalované návrh smlouvy o dílo označený jako „Návrh smlouvy o dílo – VESTAVBA SKLADU, [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO] – I. etapa – 1 – [datum]-finále“ s tím, že žalobkyně očekává žalovanou následující den v 9:

0. Doba provedení díla byla dohodnuta na [datum], žalovaná jako zhotovitel se zavázala odpovídat za to, že dílo jako celek, jednotlivé jeho části bude provedeno podle podmínek stanovených ve smlouvě podle obou projektových dokumentací. Dohodnutou cenu podle smlouvy nebylo možné zvýšit bez souhlasu objednatele, vícepráce bylo podle dohody stran nutné schválit nebo doobjednat písemně, a to včetně jejich ceny; - dne [datum] zaslala žalovaná žalobkyni rozpočet prací, které bylo nutné změnit nebo doplnit. Rozpočet byl shodně jako slepý výkaz výměr rozdělen na část stavební, s uvedením ceny [částka] včetně daně z přidané hodnoty za hmotnost 43,6, a část konstrukční s uvedením ceny [částka] včetně daně z přidané hodnoty za hmotnost 96,6, položky svým označením odpovídaly slepému výkazu výměr, který si účastníci zaslali před uzavřením smlouvy, přičemž cena byla přiřazena i k některým položkám, které ve slepém výkazu výměr neosahovaly údaje o jednotkové hmotnosti a hmotnosti (0094: Lešení, systémové bednění a stavební výtahy, 0096: Bourání konstrukcí, 099: Přesun hmot, Vedlejší rozpočtové náklady). Kromě uvedeného byly v rozpočtu uvedeny další práce v ceně [částka]; - dne [datum] žalovaná zaslala žalobkyni návrh první fakturace s tím, že dopočítala některé konstrukce; podklady formou odpovídaly slepému výkazu výměr a rozpočtu s tím, že stavební část úpravy a vestavby skladu byla oceněna částkou [částka] a konstrukční část částkou [částka], celkem [částka] bez daně z přidané hodnoty a další práce nad rámec rozpočtu (nové práce, vícepráce, změny) byly oceněny částkou [částka]; - dne [datum] žalovaná zaslala žalobkyni fakturu č. [hodnota], jíž byly vyúčtovány práce dle smlouvy o dílo (označené podle položek slepého výkazu výměr a následných rozpočtů) i v rozpočtu dosud neuvedené (v předchozí komunikaci označené žalovanou jako práce, které bylo nutné změnit nebo doplnit) v částce [částka]; - dne [datum] žalovaná zaslala žalobkyni záznam z jednání o technickém řešení střešního pláště, jemuž byli přítomni mimo jiné [jméno FO]. [jméno FO] a [jméno FO]; - dne [datum] sdělil [jméno FO]. [jméno FO] výsledek posouzení krovu statickým výpočtem, na základě uvedeného bylo navrženo jiné technické řešení střešního pláště; - dne [datum] žalovaná zaslala žalobkyni doplněný rozpočet o práce, které specifikoval [jméno FO]. [jméno FO], který byl nazván „Stavební úpravy a vestavba podkrovního skladu ul. J. [jméno FO], č. p. 1448 [jméno FO] výplň 9 – [datum] – střecha 2. etapa“, přičemž se jednalo o zesílení krokví horním příložkováním, zavětrování vaznic, posílení ukotvení pozednic a stropnice pro montáž podhledu. Rozpočet byl dělen na stavební část za částku [částka] a konstrukční část za cenu [částka], celkem [částka] včetně daně z přidané hodnoty; - dne [datum] zaslala žalovaná žalobkyni fakturu č. [hodnota], kterou vyúčtovala provedené práce a dodávky dle smlouvy o dílo v celkové výši [částka]; - dne [datum] zaslala žalovaná žalobkyni návrh fakturace provedených prací s tím, že v rozpočtu upravila všechny známé změny a úpravy týkající se severní a západní strany střechy a střešních oken; žalovaná současně uvedla, že by žalobkyně měla vybrat fasádní stěrku, která bude natažena na vikýř a zvolit odstín dřevěných dveří ve vikýři; - dne [datum] zaslala žalovaná dopis adresátu [e-mail] s tím, že zasílá výkres změny dispozice a nového rozmístění střešních oken, přičemž konstatovala, že je třeba se ještě dotázat [jméno FO]. Lince, zda na WC dát geberit; - dne [datum] zaslala žalovaná žalobkyni výkres, do kterého zakreslila změnu dispozice a změněné polohy střešních oken, že tento podklad je třeba pro řešení topení, instalací a sádrokartonů; dále žalovaná zaslala žalobkyni rozpočet na provedení komínu; - dne [datum] žalovaná zaslala žalobkyni fakturu č. [hodnota], jíž vyúčtovala provedené práce a dodávky ve výši [částka]; - dne [datum] sdělila žalobkyně žalované, že zaslala platbu za vyhotovení prací na severní a západní straně, včetně spotřebovaného materiálu. Konstatovala, že rozpočet nezohledňuje, neboť došlo k zásadním změnám oproti němu; - dne [datum] zaslala žalovaná žalobkyni zápis z jednání z předchozího dne, kde byly shrnuty další práce (svislé zděné konstrukce oddělující schodiště a denní místnost), provedení dveří, zámečnické konstrukce (zábradlí schodiště), elektroinstalace (s požadavkem na předání návrhu rozmístění svítidel), instalace topení, vody, kanalizace, nátěr podlahy skladu, který měl být naceněn v provedení stěrky a omytí povrchu schodů, které pak měly být opatřeny stejným povrchem jako betonová plocha skladu; - dne [datum] zaslala žalovaná žalobkyni návrh dodatku smlouvy č. [hodnota] s tím, že jsou v něm veškeré práce krom prací uvedených pod rozpočtem, které budou vyřešeny během následujícího týdne. Součástí zprávy byly soubory označené jako „Smlouva 1 – dodatek č. [hodnota] – VESTAVBA SKLADU, [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO] – III. etapa – 1 – [datum]“ a „Stavební úpravy a vestavba podkrovního skladu ul. J. [jméno FO], č.p. [Anonymizováno] [jméno FO] výplň 14 – [datum] – vestavba 3 etapa“. V návrhu dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo č. [hodnota]-705202 bylo uvedeno, že se rozšiřuje a upravuje předmět smlouvy o provedení vestavby svislých konstrukcí, povrchové úpravy, tepelné izolace střešního pláště, sádrokartonové konstrukce, podlahu, instalace vody, kanalizace, vytápění, zařizovacích předmětů, dlažby, obklady, malby a protipožární řešení stavby. Rozsah prací měl být specifikován v nabídkovém rozpočtu, který je součástí dodatku č. [hodnota], cena díla se navyšovala o [částka] bez daně z přidané hodnoty a doba dokončení díla se prodlužovala do [datum]; - dne [datum] zaslala žalovaná žalobkyni návrh fakturace č. [hodnota] s tím, že fakturovány jsou veškeré tesařské konstrukce provedené na východní a jižní straně, demontáž krytiny, pojistná hydroizolace, ošetřující nátěry krovu, přezdění komínu, ve fakturách naopak nebylo zahrnuto lešení, klempířské konstrukce, laťování a nová krytina a montáž střešních oken; - dne [datum] žalovaná zaslala žalobkyni samostatný rozpočet na provedení hromosvodu a zemnění dle výsledku jejich jednání z téhož dne se žádostí o odsouhlasení; - dne [datum] zaslala žalobkyně zprávu žalované, že nesouhlasí se způsobem fakturace, která neodpovídá předchozí dohodě a žádala, aby žalovaná rozdělila náklady na práci a materiál; - dne [datum] žalovaná zaslala žalobkyni upravený rozpočet podle společné kontroly z [datum]. Uvedla, že veškeré konstrukce jsou zohledněny co do provedení a neprovedení, neprovedené konstrukce, které již byly vyfakturovány, měly být odečteny z připravované faktury; - dne [datum] žalobkyně žalované sdělila, že v souvislosti s předáním a převzetím stavby upozorňuje na nedodělek střechy vikýře po stránce zednické a že boky tašek nejsou oplechované, že žalobkyně zaplatila [částka] s poznámkou, že se jedná o střechu, neboť v průběhu stavby došlo k mnoha změnám krovu oproti projektu i odsouhlasenému rozpočtu, na které dosud neobdržela cenovou nabídku. Dále upozornila, že již na poslední schůzce avizovala, že projekt a rozpočet předloží znalci a nechá si ho odsouhlasit, aby obě strany měly dobrý pocit z uzavřené dílčí části stavby. Uvedla, že podle ní byly provedeny změny v souvislosti s výměnou trámů, změněným počtem oken, zrušením světlovodů, zmenšením a jiným umístěním vikýře pro dopravu zboží, hromosvodem a komínem. Dále uvedla, že pro řádné předání a převzetí stavby je nutné předložit k odsouhlasení provedených změn a rozpočtu, případně odsouhlasení nedodělků a poškození omítky, na kterých se domluví; - dne [datum] žalobkyně zaslala žalované zprávu o tom, že trvá na všem, co bylo uvedeno v e-mailu z [datum], požádala o zaslání faktury na částku [částka] a sdělila, že připojuje vyjádření projektanta. Ten uvedl, že ke dni [datum] byl snížen počet oken z 25 kusů na 20 kusů, nebyly provedeny světlovody v počtu 4 kusů, nebyl proveden vikýř se zděnou přední stranou, nebyla provedena okna ve stěně v počtu dvou kusů, nebyly provedeny úpravy krovu související s vikýřem, navíc byl proveden rošt v úrovni kleštin, bylo provedeno celoplošné bednění, výměna nosných konstrukcí v rozsahu cca 15 %, opraven jeden komín a nově provedeno vyzdění nadstřešní části z lícového zdiva z vápenopískových cihel a oplechování. Projektant uvedl, že byla provedena pouze vizuální prohlídka bez zaměřování nových prvků a že pro přesnou kontrolu je nutné posouzení a zaměření soudním znalcem. Žalobkyně ve zprávě pro žalovanou dále uvedla, že znalce kontaktovala, že předaný rozpočet není rozdělen na práci a materiál, který odsouhlasila a který neodsouhlasila, že převzetí stavby je možné až po předání faktury a vyjasnění všech finančních záležitostí týkajících se krovu. Zároveň uvedla, že pokud má žalovaná zájem o zhotovení finální části podlahy spolu s dveřmi do vikýře a s nedodělky na straně střechy, je třeba předložit rozpočet s kalkulací a termínem zhotovení; - dne [datum] žalovaná vyzvala žalobkyni k převzetí díla, které se mělo uskutečnit [datum] v místě stavby s tím, že žalovaná považuje dílo za dokončené. Žalovaná upozornila žalobkyni, že pokud se k převzetí díla nedostaví, nebude žalovaná platit smluvní pokutu za prodlení s předáním díla a zároveň bude žalovaná považovat dílo za předané s právem na provedení závěrečného vyúčtování; - dne [datum] žalobkyně sdělila žalované, že termín dokončení stavby byl dohodnut na [datum], což žalobkyně respektuje. Sdělila, že do té doby bude mít k dispozici vyjádření znalce k porovnání původního rozpočtu a žalovanou následně vyhotoveného rozpočtu a k posouzení skutečně provedené práce a rozpočtované spotřeby materiálu, z čehož vyplynou věcné či finanční reklamace díla. Uvedla, že stavbu nepřevezme dříve, než žalovaná předloží k odsouhlasení rozpočtované změny původního rozpočtu; - dne [datum] žalobkyně zaslala žalované dopis, v němž uvedla, že účastníky smlouvy o dílo nebyla podepsána žádná příloha, která by byla označena jako příloha č. [hodnota] a která by rozsahem a specifikací prací odpovídala projektové dokumentaci projekční kanceláře [jméno FO] s.r.o. Konstatovala, že dílo dosud podle projektové dokumentace „Projekt pro stavební řízení“ není dokončené, s řadou prací uvedených v projektové dokumentaci nebylo vůbec započato. Žalobkyně uvedla, že eviduje řadu nedodělků, např. nenahození a nenatření stran vikýře, poškozený roh stavby severní strany od pokrývačů, finální úpravy podlahy stropu, že nejsou začištěny římsy a omítka v místech jejího vyříznutí, že jsou nerovné kleštiny, a tudíž jde o nevyhovující vyhotovení střechy. Z tohoto důvodu požadovala, aby byla stavba podle projektové dokumentace dokončena.

20. Z dopisu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalobkyně reagovala na dopis žalované ze dne [datum], zrekapitulovala, že dopisy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] reklamovala vadnou dodávku a vyzvala k jejímu dokončení; připomněla, že žalovaná měla povinnost vyhotovit předmět díla za pevně sjednanou cenu ve výši [částka] bez daně z přidané hodnoty a žalobkyně měla povinnost tuto částku žalované zaplatit. Žalobkyně konstatovala, že dosud bylo zaplaceno 88 % ze sjednané částky a avizovala, že je připravena zaplatit i zbylou část, avšak až po převzetí bezvadně zhotoveného díla. S ohledem na uvedené žalobkyně vyzvala žalovanou, aby dílo v co nejkratší době (do [datum]) dokončila a pokud se tak stane, prohlásila, že nebude nárokovat náhradu škody spočívající v nutnosti mít zboží uskladněné v jiném prostoru, kde platí vysoké skladné, ani smluvní pokutu od [datum].

21. Z dopisu ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované po obdržení znaleckého posudku [jméno FO]. Hoskovce rekapitulaci vad díla, v níž shrnula, že nebyly provedeny všechny práce dle položkového rozpočtu k dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o dílo, dozdívky u otvoru pro dveře ve vikýři, dveře nebyly dodány, nebyl nahozen a natřen střešní vikýř, střecha nebyla uzavřena dveřmi, nebyly opraveny poškozené římsy a severní roh stavby, nebyla opravena a začištěna omítka venkovních obvodových stěn na 17 místech, byly vadně provedeny čelní desky při zhotovení kleštin, hřebeny střech byly provedeny křivě, nebyly provedeny vyhovující okraje střechy u okapové hrany, nebyly zaplněny vysekané drážky v půdní nadezdívce, nebylo opraveno narušené zdivo půdní nadezdívky v místě kotvení pozednice, dřevo užité i opravované žalovanou nebylo dostatečně chemicky ošetřené a kovové části stavby nebyly natřeny barvou. Žalovaná byla vyzvána k bezodkladné nápravě.

22. Ze Souhrnné technické zprávy – Projektu pro stavebního řízení vyhotovené [jméno FO], s.r.o., odvolací soud zjistil, že byla vypracována v lednu 2016 a obsahuje základní charakteristiku objektů, stavební řešení úpravy podkroví, konstrukční a materiálové řešení úprav podkroví.

23. Z Technické zprávy statiky vypracované [jméno FO]. [jméno FO] v lednu 2016 odvolací soud zjistil, že zpráva obsahuje postup zhotovení nové stropní konstrukce, včetně sanace poškozených stropních trámů trojnásobným preventivním fungicidním nátěrem proti biologickým škůdcům, při zhotovení nové stropní konstrukce bylo požadováno osazení nových kleštin, osazených do maltového lože do kapsy vysekané zvenčí, přičemž čelní desky vyžadovaly přetažení rabicovým pletivem a doplnění omítkou.

24. Z výpisu ze zápisu vedeného v elektronické podobě v informačním systému Seznamy znalců, tlumočníků a překladatelů ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [jméno FO]. [jméno FO] je ode dne [datum] zapsán v seznamu jako znalec pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace odhady nemovitostí a pro obor Stavebnictví, stavby obytné a stavby průmyslové.

25. Ze znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO] Hoskovce č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že znalec měl při vypracování znaleckého posudku k dispozici projekt Stavební úpravy a vestavba podkrovního skladu ul. [jméno FO] č.p. [Anonymizováno], [jméno FO] z ledna 2016 od projektanta [jméno FO], s.r.o., projekt Zřízení skladu – konstrukční řešení, [jméno FO], [jméno FO] [Anonymizováno] z [Anonymizováno] [Anonymizováno] od projektanta [jméno FO]. [jméno FO] z Kanceláře statiky KAST, projekt Zřízení skladu – statický výpočet krovu z [datum] od [jméno FO]. [jméno FO] z Kanceláře statiky KAST a slepý výkaz výměr Zřízení skladu – položkový soupis prací uceleného předmětu díla z [datum]; k tomu znalec uvedl, že po porovnání slepého výkazu výměr s oběma projekty lze konstatovat, že byl zpracován na základě těchto projektů s ambicí vzniku úplného položkového seznamu prací. Dále znalec po porovnání podkladů konstatoval, že v rozpočtu k dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o dílo jsou práce nad rámec celkového soupisu prací ve slepém výkazu výměr, jedná se o práce spojené zejména se změnou řešení střechy. Podle znalce oproti smlouvě o dílo a jejímu dodatku č. [hodnota] nebyly provedeny dozdívky v obvodové stěně u otvoru pro dveře ve vikýři a dle sdělení objednatele nebyly dodány plastové prosklené dveře, dále nedošlo k opravení a začištění omítky venkovních stěn stavby v 17 místech jejího vyříznutí žalovanou, což je nedodělkem z hlediska obsahu projektu konstrukčního řešení [jméno FO]. [jméno FO], a zároveň jde podle znalce o vážnou technickou vadu, která zhoršuje technické vlastnosti kleštin a může vést k narušení či ztrátě jejich funkce. Dále znalec uvedl, že u tří čelních desek došlo k ověření stavu maltového lože pod deskou, a bylo zjištěno, že matice nejsou zajištěny svarem a maltové lože je pouze pod částí plochy desky, což opět představuje vadu, která zhoršuje technické vlastnosti kleštin. Dále znalec konstatoval, že provedení detailů u okapové hrany střechy vykazuje chyby v montáži okapového větracího pásu, zcela chybí větrací mřížka, která je systémovým příslušenstvím střechy, a větrací pás, proto není zajištěna ochrana proti vnikání hmyzu, ptáků apod. do podstřešního prostoru, a znalec uvedl, že se jedná o technickou vadu. Dále znalec uvedl, že nedošlo k zapravení vysekaných drážek v půdní nadezdívce nad novou železobetonovou deskou, což oslabuje průřez nadezdívky a má vliv na její pevnost, ale i prostorovou tuhost objektu, což přestavuje vážnou technickou vadu s vlivem na stabilitu a bezpečnost konstrukcí. Znalec rovněž konstatoval narušení zdiva půdní nadezdívky v místě kotvení pozednic, uvedl, že zdivo je v daném místě narušeno minimálně do hloubky 15 cm, což může mít negativní vliv na stabilitu a bezpečnost konstrukcí. Dále uvedl, že na nároží objektu na křižovatce ulic [jméno FO] a Čechova nejsou obvodové stěny spojeny v pravém úhlu, nároží je zešikmené, což se projevuje tím, že na tomto rohu jsou dva hřebeny a nikoli jeden, jako na ostatních nárožích; zalomení hřebenů podle znalce není obsaženo v žádném z projektů, jedná se zřejmě o důsledek toho, že plochy střechy nebyly vyrovnány, jedná se o vážnou estetickou vadu provedení stavby. Nakonec znalec nechal Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským zpracovat Protokol o zkoušce č. MVZ-N-2017-000103 – Kontrola jakosti ochrany dřeva krovu z [datum], z nějž vyplynulo, že provedená chemická ochrana dřeva je z hlediska nánosů (příjmů) Bochemitu QB nedostatečná a nezajišťuje účinnou a dlouhodobou ochranu dřevěných konstrukcí proti biotickým škůdcům v interiéru staveb. Podle protokolu je zjištěné množství účinné látky výrazně menší než minimální nutné množství, nanesené množství neodpovídá trojnásobnému nátěru předepsanému projektem. Náklady nutné na nápravu vad díla znalec vyčíslil částkou [částka] bez daně z přidané hodnoty.

26. Při svém výslechu znalec [jméno FO]. [jméno FO] uvedl, že předmět posudku spadá do jeho specializace, podle § 46 odst. 1 zákona o znalcích je zařazen jako znalec i podle nového zákona, byť byl jmenován podle zákona předchozího. [jméno FO] jde o jeho odbornost, poukázal na to, že je absolventem stavební fakulty ČVUT, obor pozemní stavby, dále absolvoval postgraduální studium, znaleckou činnost vykonává od roku 1994, většina posudků, které zpracovává, se zabývá kvalitou staveb, zhruba 20 % posudků se týká oceňování staveb. Dále uvedl, že byl na místním šetření, při zpracování posudku vycházel ze zjištění učiněných na místě samém a měl k dispozici podklady, které vyjmenoval ve svém posudku. [jméno FO] jde o nátěry dřevěných konstrukcí, znalec uvedl, že tyto měly být podle podkladů, které měl k dispozici, provedeny. Při konstatování, že nátěry nebyly dostatečné, vycházel ze zprávy Dřevařského ústavu, neboť jde o věc, kterou nelze posoudit vizuálně, zpráva je přílohou posudku, a tam uvedené závěry jsou jednoznačné. [jméno FO] jde o snižování koncentrace kyseliny v nátěru, znalec uvedl, že podle poznatků z jeho praxe by měla ochrana dřeva vydržet po dobu životnosti konstrukce, zde měla být zakryta zespoda sádrokartonem, mohlo by tam dojít k zatékání, mohly by se tam dostat různé mikroorganismy, proto ty prostředky jsou koncipovány tak, aby ochranná látka nevyprchala, plynutí času by na to neměl mít vliv. Znalec konstatoval, že nelze zjistit, kolik nátěrů bylo provedeno, je však nutné vycházet ze závěrů posudku, kde je zřejmé, že koncentrace byla poloviční než požadovaná, obvykle by tři nátěry měly stačit k tomu, aby bylo dosaženo koncentrace, která je vyžadována. Dále doplnil, že zhotovitel je povinen předložit protokol o tom, jakým způsobem ochranu provedl. K opravě omítky u uchycení kleštin znalec uvedl, že překrytí ocelových desek omítkou je součástí konstrukční úpravy, ale není finální úpravou fasády, zde to překrytí kotevních desek bylo součástí statického projektu. V době, kdy byl na prohlídce místa, žádná z desek nebyla takto překryta. K provedení okrajů střechy a absenci větracích mřížek uvedl, že u tohoto typu krytiny se jedná o běžnou součást provedení, jde o ochranu proti ptákům a hmyzu. Znalec uvedl, že při posuzování vad díla vycházel z podkladů, které měl k dispozici, vycházel rovněž ze slepého výkazu výměr a dodatku smlouvy o dílo, a z toho, co shledal na místě samém. Podle znalce není běžné, aby se dílo provádělo jen podle slepého výkazu výměr, ale znalec připomněl, že dílo je prováděno nikoli podle rozpočtu, ale zejména podle projektové dokumentace, která je podkladem pro výkaz výměr i rozpočet. [jméno FO] jde o náklady nutné k odstranění vady nátěrů, znalec uvedl, že cena uvedená ve znaleckém posudku odpovídá tomu, že by bylo nutné sundat střechu, která je tam položená. [jméno FO] jde o absenci větrací mřížky, jedná se podle znalce o podstatnou vadu, protože konstrukce střechy tak není chráněna proti dřevokaznému hmyzu, což je zásadní. K nerovnosti střechy uvedl, že i když se použil starý krov, bylo možné to vyrovnat tak, aby střecha byla rovná a hřebeny nebyly křivé, prohnuté či deformované, při absenci informací o tom, že to z nějakého důvodu nebylo proveditelné; tato skutečnost však nemá vliv na funkčnost střechy, jde jen o problém vzhledu, tedy problém estetický. [jméno FO] jde o nedokončení vikýře, znalec uvedl, že vycházel z informací uvedených ve slepém výkazu výměr, kde bylo uvedeno, že součástí prací v tomto případě má být kontaktní zateplení, tenkovrstvá akrylátová omítka, tedy to, co je označeno jako Úprava povrchů vnější. Vikýř nebyl dokončen, byl ve stavu, jak je zachycen na fotografiích. U závěrů o poškození říms znalec vycházel z fotografií pořízených z období provádění oprav fasády domu, tedy před zahájením prací žalobkyně, které předložil objednatel, z nichž bylo možné uzavřít, že na části objektu muselo dojít k poškození říms po jejich dokončení, u části poškození však takový závěr znalec bez pochybností učinit nemohl.

27. Z vyjádření [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že znalec zodpověděl na otázky položené žalovanou, mimo jiné konstatoval, že součástí položky Montáž kotevních želez, příložek, patek nebo táhel cenové soustavy ÚRS není omítka, součástí je ocelový profil, voda a maltová směs pro uložení kotevního železa do zdi, dále uvedl, že technické normy (ČSN/EN) nejsou obecně závazné, ale závaznými se stávají, pokud jsou uvedeny v právním předpisu, smlouvě o dílo, pokynu nadřízené organizace nebo v rozhodnutí správního orgánu a dále uvedl, že podle jeho přesvědčení nelze při zodpovězení otázky, zda žalovaná provedla dílo v rozsahu dle smlouvy a jejího dodatku, vycházet z posudku [jméno FO]. Hoskovce.

28. Ze zprávy Magistrátu města [jméno FO], odboru výstavby, odvolací soud zjistil, že stavbu dosud nebylo možné zkolaudovat, neboť dosud nebyla dokončena v rozsahu uvedeném v projektové dokumentaci, a tudíž ji nelze ani užívat.

29. Z odborného vyjádření [jméno FO]. [jméno FO] ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že [jméno FO]. [jméno FO] odpověděl na 9 otázek žalované, týkajících se mimo jiné závaznosti technických norem, vhodnosti krytiny z hlediska použití na starý krov a způsobu evidence závad a nedodělků. Dále se vyjádřil k vyplavování kyseliny borité z konstrukcí, přičemž uvedl, že jde o vodorozpustnou látku, impregnace obsahující kyselinu boritou je vodorozpustná a vyluhovatelná. [jméno FO] jde o možnost užívat prostory podkroví, pokud nejsou impregnovány krovy, uvedl, že obecně lze takový prostor používat, pokud splňuje všechny požadavky, neboť impregnace pouze omezuje riziko napadení dřeva v konstrukci dřevokazným hmyzem.

30. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně neprovedl další žalovanou navržené důkazy, jimiž byly výslechy [jméno FO]. [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] k otázce uzavření smlouvy o dílo a jednotlivých etap provádění díla, neboť by z nich pro otázku, zda dílo vykazuje vady a žalobkyně byla oprávněna odepřít převzetí díla, odvolací soud nezjistil další podstatné skutečnosti. Žalovaná v odvolání namítala, že soud prvního stupně nepostupoval správně, pokud neprovedl ohledání stavby na místě samém, neuvedla však, z jakého důvodu tento postup nepovažuje za správný; odvolací soud při hodnocení vad díla vycházel ze znaleckého posudku [jméno FO]. Hoskovce, o jehož správnosti neměl pochybnosti, a vzal v potaz, že znalec byl na místě přítomen a výsledky ohledání promítl do svého znaleckého posudku, ani odvolací soud proto neshledal za hospodárné tento důkaz provést. Nakonec odvolací soud neprovedl znalecký posudek navržený žalovanou k prokázání toho, zda způsob provedení nátěrů byl porušením smlouvy či se jednalo o způsob obvyklý nebo postup v rozporu s českým právním řádem, neboť otázka, zda byly nátěry dřevěných konstrukcí provedeny dostatečným způsobem, byla řešena v Protokolu o zkoušce č. MVZ-N-2017-000103 – Kontrola jakosti ochrany dřeva krovu z [datum], a posouzení souladu provedení nátěrů se smlouvou, obvyklou praxí či právním řádem není odbornou otázkou určenou k zodpovězení znalci, ale především otázkou zjištění skutkového stavu a právního posouzení věci, z tohoto pohledu bylo vyhotovení dalšího znaleckého posudku nadbytečné.

31. Odvolací soud na základě provedeného dokazování shodně jako soud prvního stupně uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byly stavební úpravy a vestavba podkrovního skladu na adrese [jméno FO] [Anonymizováno] v [jméno FO] podle projektové dokumentace vypracované kanceláří statiky KAST, [jméno FO]. [jméno FO] z ledna 2016, ve vazbě na projektovou dokumentaci projekční kanceláře [jméno FO] s.r.o. Odvolací soud rovněž uzavřel, že pokud jde o nabídkový rozpočet, na nějž smlouva o dílo odkazovala jako na přílohu č. [hodnota], nebyl jím slepý výkaz výměr z ledna 2016, neboť sice obsahoval položky týkající se stavebních úprav a vestavby podkrovního skladu na adrese [jméno FO] [Anonymizováno] v [jméno FO], rozpis jednotlivých prací a materiálů, zčásti i jejich množství, ale nikoli jejich cenu. Z žádné z předložených e-mailových zpráv nevyplývá, že si účastníci v období před uzavřením smlouvy zaslali dokument, který by obsahem odpovídal položkovému rozpočtu s uvedením cen jednotlivých prací a materiálů, součástí e-mailu ze dne [datum] byl pouze uváděný slepý výkaz výměr. To však nic nemění na tom, že oběma stranám muselo být zřejmé, jaký má být výsledek stavební činnosti, kterou se žalovaná zavázala pro žalobkyni vykonat za dohodnutou cenu [částka] s daní z přidané hodnoty, což lze dovodit i z toho, že žalovaná započala stavební úpravy a vestavbu a až do července je také žalobkyni fakturovala, a to způsobem, který odpovídal označení, kódům i množství ve slepém výkazu výměr. Stejným způsobem byl ostatně proveden i rozpočet k dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo, kterým se účastníci dohodli na rozšíření a úpravě předmětu díla, jímž bylo zesílení konstrukce krovu a výměna střešního pláště podle statického výpočtu vypracovaného kanceláří statiky KAST v červenci 2016. Tím také došlo k navýšení ceny díla o částku [částka] bez daně z přidané hodnoty a prodloužení termínu pro realizaci díla do [datum]. Z e-mailové komunikace je zřejmé, že v průběhu provádění díla vyvstala potřeba provedení dalších, účastníky nedohodnutých prací, a docházelo ke změnám ve způsobu provádění díla (stavba komínu, změna počtu oken apod.), o čemž účastníci jednali a změny byly zachyceny ve stavebním deníku, jak prohlásil [datum] [jméno FO]. [jméno FO], další dodatky ke smlouvě o dílo však již nebyly uzavřeny. Pro případ prodlení s dokončením a předáním díla v dohodnutém termínu byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za každý den prodlení se splatností 21 dnů od doručení výzvy k zaplacení smluvní pokuty. Dílo nebylo předáno způsobem předvídaným ve smlouvě (podle čl. X bod 5 měl být o převzetí zakázky sepsán zhotovitelem zápis, který by obsahoval zhodnocení prací, jejich jakost, soupis zjištěných vad a nedodělků, opatření a termínů k jejich odstranění, tento měl být potvrzen objednatelem a měl obsahovat jeho stanovisko). Žalobkyně odmítla dílo převzít z důvodu existence vad a nedodělků díla.

32. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

33. Podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

34. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 553 odst. 2 o. z. byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.

35. Podle § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

36. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

37. Podle § 610 odst. 1 věta prvá o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

38. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

39. Podle § 628 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

40. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

41. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle § 2586 odst. 2 o. z. je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

42. Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

43. Podle § 2593 o. z. má objednatel právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

44. Podle § 2595 o. z. trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

45. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

46. Podle § 2605 odst. 1 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Podle § 2605 odst. 2 o. z. převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

47. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

48. Podle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle § 2615 odst. 2 o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

49. Podle § 2628 o. z. objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

50. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

51. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

52. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

53. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou takto stanovená.

54. S ohledem na další hodnocení věci považuje odvolací na nutné, s ohledem na námitku žalované o tom, že [jméno FO]. [jméno FO] není znalcem, nemá dostatečnou odbornost, není autorizovanou osobou pro posouzení skutečností podstatných pro toto řízení a nebyl oprávněn podat znalecký posudek ani v předchozím řízení, uvést, že z údajů vedených v informačních systémech Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že [jméno FO]. [jméno FO] je ode dne [datum] zapsán v seznamu jako znalec pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace odhady nemovitostí a pro obor stavebnictví, stavby obytné a stavby průmyslové, a to podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, znalec, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je zapsán jako znalec do seznamu znalců podle tohoto zákona. Podle odst. 2 téhož ustanovení znalec podle odstavce 1 je oprávněn vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká. Zákon č. 254/2019 Sb. nabyl účinnosti [datum], [jméno FO]. [jméno FO] tedy splňuje shora uvedené podmínky a tím formální předpoklady pro zpracování znaleckého posudku v řízení. Zadání znaleckého úkolu odpovídá oboru, pro který má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, znalec podal znalecký posudek způsobem, který nezavdává pochybnosti o tom, že byl zpracován s odbornou péčí, a jeho závěry při jednání odvolacího soudu obhájil, odvolací soud proto neměl důvod z něj při hodnocení věci nevycházet.

55. Odvolací soud zejména na základě znaleckého posudku [jméno FO]. Hoskovce a jeho výslechu uzavřel, že dílo vykazovalo vady, neboť dřevěné konstrukce, které byly předmětem díla (což žádný z účastníků nezpochybňoval), nebyly dostatečně chemicky ošetřeny proti biotickým škůdcům. Nátěry dřevěných konstrukcí Bochemitem QB byly podle přílohy č. [hodnota] dodatku č. [hodnota] smlouvy o dílo mezi účastníky dohodnuty jako trojitý základní nátěr, nátěry byly žalovanou fakturovány. Podle znaleckého posudku, který vycházel z protokolu o zkoušce vyhotoveného [právnická osoba]., však nebylo zachováno minimální množství nutné k dlouhodobé a účinné ochraně dřeva v interiéru staveb, zjištěné hodnoty odpovídaly méně než polovičnímu minimálnímu množství. Znalec dále uvedl, že plynutí času by na uvedené nemělo mít zásadní vliv, ochrana je navržena i s ohledem na to, že se jedná o konstrukce, které měly být zakryty, jako dlouhodobá; trojitý nátěr označil za obvyklé, v praxi používané řešení, které by mělo postačovat k tomu, aby bylo dosaženo dostatečné koncentrace. Odvolací soud nepovažoval za důvodné námitky žalované, že uvedený nedostatek nemůže být vadou prováděného díla, neboť žádná koncentrace kyseliny borité není stanovena, že většina vnitřních konstrukcí se nenatírá či že nelze vyžadovat, aby nátěr vydržel po dobu životnosti dřevěné konstrukce, pokud krov sám byl již za dobou své životnosti, že pokud žalobkyně považovala provedené nátěry za nedostatečné, měla sama určit koncentraci kyseliny borité, případně požadovat jiný typ ošetření dřeva. V první řadě je třeba uvést, že požadavek na trojitý nátěr vycházel z projektu a byl účastníky ve smlouvě dohodnut a žalovanou následně fakturován. Žalovaná jako zhotovitel měla při provádění díla postupovat s odbornou péčí a ošetřit dřevěné konstrukce tak, aby to odpovídalo obvyklé míře ochrany, která je samozřejmou součástí při zhotovení tohoto typu dřevěných konstrukcí, jak uvedl v řízení slyšený znalec. Na závěr o nedostatečné ochraně dřeva nemá vliv ani odborné vyjádření [jméno FO]. [jméno FO] o tom, že kyselina boritá je vodorozpustná látka a může dojít k jejímu vyplavování ze dřeva, což obecně nelze zpochybňovat, nicméně v tomto konkrétním případě byly všechny zkoumané vzorky odebrány v místě provádění díla dne [datum], méně než poloviční množství potřebných látek tak bylo zjištěno ve všech odebraných vzorcích na vnitřních konstrukcích pouze jeden rok po provedení nátěru, a odvolací soud s ohledem na uvedené nepovažuje vyplavení vysokého množství účinných látek z několika různých částí dřevěných konstrukcí za pravděpodobné, naopak to podle jeho názoru nasvědčuje tomu, že dostatečná ochrana dřeva nebyla zajištěna od počátku.

56. Další vadou při provádění dohodnutého díla byla absence větrací mřížky a chyby v montáži okapového větracího pásu u okraje střechy a okapové hrany, přestože je podle znalce samozřejmou součástí střechy, přičemž tato vada může mít vliv na vnikání hmyzu a drobných živočichů a v jejím důsledku není zajištěna ochrana konstrukce střechy. Za vadu lze podle závěrů znaleckého zkoumání považovat i nedostatečné provedení maltového lože pod čelními deskami a nezajištění matic fixujících čelní desky svarem, přičemž provedení těchto prací bylo součástí smlouvy o dílo, což vyplývá z rozpočtu, který byl žalobkyni zaslán [datum], dále tuto skutečnost potvrdil [jméno FO]. [jméno FO] ve svém vyjádření ze dne [datum], kde konstatoval, že součástí položky Montáž kotevních želez, příložek, patek nebo táhel je ocelový profil, voda a maltová směs pro uložení kotevního železa do zdi; provedení této položky bylo dohodnuto ve smlouvě o dílo, bylo uvedeno v rozpočtu a bylo ostatně také žalovanou fakturováno. Současně odvolací soud dospěl k závěru, že jako vadu je nutné hodnotit také absenci zakrytí či omítnutí kovových prvků při zhotovení kleštin po jejich usazení, přičemž požadavek na doplnění omítky na čelní desky je součástí požadavků uvedených v technické zprávě projektu a podle znalce se jedná o obvyklý postup a běžnou součást konstrukční úpravy (nikoli však o finální úpravu omítky, což je nutné uvést s ohledem na námitku žalované, že úpravy omítek nebyly účastníky v této fázi provádění díla dohodnuty). Znalec jako nedodělek hodnotil neprovedení dozdívky v obvodové stěně u otvoru pro dveře ve vikýři a nedodání dveří vikýře, křivé hřebeny střechy označil jako vadu estetickou.

57. Lze souhlasit s tvrzením žalované, že žalobkyně si byla vědoma rozsahu díla a že po dlouhou dobu postup při provádění díla nijak nesporovala. Nelze však uzavřít, že zápis ve stavebním deníku ze dne [datum] vylučuje existenci zjištěných vad díla a odpovídá převzetí díla bez výhrad či s výhradami způsobem předpokládaným smlouvou o dílo. Jako lichou lze hodnotit námitku žalované, že jako nedodělky či vady byly identifikovány práce, jejichž provedení nebylo účastníky dohodnuto, i námitku, že žalobkyně nemůže žádat zhotovení a předání takové části díla, jejímuž zhotovení se žalovaná nezavázala; žalovaná přehlíží, že žalobkyně nevystavila svůj nárok uplatněný v žalobě na tom, že by žalovaná neprovedla dílo zcela v rozsahu dle slepého výkazu výměr (přičemž žalovaná dohodu o takovém předmětu díla sporuje), ale především na tom, že vykazovalo vady, pro které byla oprávněna odepřít jeho převzetí (a v tomto směru také vždy formulovala své námitky vznášené vůči žalované a své výzvy k nápravě). Nedostatky namítané žalobkyní se týkaly zhotovení vikýře, dřevěných konstrukcí střechy, nesprávného provedení kleštin, nesprávného provedení hřebenu střechy, což byl rozsah prací vyplývajících ze smlouvy o dílo a jejího dodatku č. [hodnota] v rozsahu, který nebyl mezi účastníky sporný (a byl zachycen i v rozpočtech, které si mezi sebou účastníci zasílali, a byl žalovanou fakturován). Z tohoto pohledu proto nebyly podstatné pro hodnocení věci závěry znaleckého posudku [jméno FO]. [jméno FO], jehož úkolem bylo stanovení obvyklé ceny provedení díla „Stavební úpravy a vestavba podkrovního skladu ul. [jméno FO], č.p. 1448, [jméno FO]“ dle slepého výkazu výměr předloženého zadavatelem a posouzení, zda cena za kompletní provedení díla odpovídá ceně uvedené ve smlouvě a zda rozsah prací uvedený ve zjišťovacích protokolech vydaných faktur odpovídá rozpočtu ve smlouvě a dodatku č. [hodnota] smlouvy, ale naopak posudek [jméno FO]. Hoskovce, jímž byly hodnoceny vady a nedodělky díla.

58. Žalovaná i v odvolacím řízení setrvala na svém tvrzení, že dílo bylo konkludentně předáno žalobkyni v říjnu či listopadu 2016. Jak již bylo uvedeno, odvolací soud nepovažuje za důkaz o předání díla zápis [jméno FO]. [jméno FO] ve stavebním deníku ze dne [datum], který podle smlouvy nebyl oprávněn za žalobkyni jednat jinak než jen ve věcech technických a který ani svým obsahem neodpovídal smlouvou dohodnutému způsobu předání a převzetí díla. Ze zápisů ve stavebním deníku i z e-mailové korespondence účastníků dále vyplynulo, že schůzka svolaná na [datum] se neuskutečnila a dne [datum] žalobkyně odmítla převzetí stavbu z důvodu existence nedodělků a s odkazem na e-mail z [datum] a [datum], ještě e-mailem ze dne [datum] účastníci komunikovali o termínu předání dne [datum]. Za tohoto stavu neobstojí ani přesvědčení žalované, že k předání díla mohlo dojít v důsledku marných výzev žalované k převzetí díla žalobkyní. V řízení bylo vyvráceno i tvrzení žalované, že žalobkyně nikdy nespecifikovala, z jakého důvodu převzetí díla odmítá a že se nikdy nedomáhala jakýchkoli práv vyplývajících ze smlouvy o dílo, neboť dopisem z [datum] žalobkyně u žalované namítala, že dílo není dosud dokončené, že eviduje řadu nedodělků, např. týkající se vikýře, začištění říms a omítky v místech vyříznutí, nevyhovující provedení střechy, a dopisem z [datum] a [datum] vyzvala žalovanou, aby dílo v co nejkratší době dokončila.

59. Žalovaná v odvolání namítala, že soud prvního stupně neposoudil, zda tvrzené vady nebyly zhojeny jejich odstraněním nebo poskytnutím slevy z díla. [jméno FO] jde o odstranění vad, žalovaná sice konstatovala, že se s námitkami žalobkyně ohledně nedostatků provedení díla vypořádala v souladu se smlouvou, nicméně při jednání odvolacího soudu uvedla, že odstranění vad a nedodělků bránila skutečnost, že žalobkyní nebyla zcela zaplacena cena díla. Právo na zaplacení ceny díla vzniká podle § 2610 odst. 1 o. z. provedením díla, přičemž dílo je podle § 2604 o. z. provedeno tehdy, je-li dokončeno a předáno. V tomto případě však bylo prokázáno, že žalobkyně jako objednatel měla podle smlouvy právo dílo nepřevzít, neboť vykazovalo vady a nedodělky a žalované tak nevzniklo právo na zaplacení ceny díla, jímž odstranění vad a nedodělků podmiňovala. [jméno FO] jde o poskytnutí slevy z ceny díla, v průběhu řízení před soudem prvního stupně nebylo takové tvrzení žalovanou učiněno a tato námitka, bez dalších podrobností, byla poprvé uplatněna teprve v odvolacím řízení, tedy v rozporu s § 205a písm. e) o. s. ř., ač byla žalovaná dne [datum] poučena podle § 119a odst. 1 o. s. ř.

60. Odvolací soud proto uzavřel, že dílo vykazovalo vady, které nebyly drobné či ojedinělé, a žalobkyně proto byla jak podle ujednání ve smlouvě o dílo, tak podle § 2628 o. z. oprávněna převzetí díla odepřít (skutečnost, že by nebyla oprávněna odmítnout převzetí pro závady, jejichž původ je v podkladech, které sama předala, což byla výluka uvedená ve smlouvě, nebyla v řízení tvrzena). V tomto směru tak neměl odvolací soud žádný důvod odchýlit se při řešení otázky, že dílo nebylo řádně a včas dokončeno a že měla žalobkyně právo převzetí díla odepřít, od závěrů, které přijal odvolací soud již v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Zároveň je třeba s ohledem na námitky žalované uvést, že bez dalšího rozhodujícím kritériem pro posouzení, zda se jednalo o vady, pro které byla žalobkyně oprávněna převzetí díla odepřít, není cena díla a částka, která by byla nutná na jejich odstranění; smlouva jako důvod pro oprávnění odepřít převzetí díla uváděla obecně vady a nedodělky, zákon váže nemožnost odepřít převzetí díla na ojedinělé drobné vady, které nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

61. Vzhledem k tomu, že povinnost dílo včas dokončit a předat žalobkyni byla smlouvou o dílo utvrzena smluvní pokutou, soud prvního stupně správně konstatoval, že žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu, pokud v dohodnutém termínu k předání dokončeného díla žalobkyni nedošlo. Správně posoudil i otázku splatnosti a promlčení tohoto nároku, neboť žalovaná namítla, že žalobkyně svůj nárok neuplatnila včas. V tomto směru lze na správné odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně odkázat.

62. Odvolací soud se dále zabýval námitkou žalobkyně, že žalovanou vznesená námitka promlčení je projevem zneužití práva. Korektivu dobrých mravů se dovolávala i žalovaná, která považovala za rozporný s dobrými mravy celý požadavek žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty.

63. Korektiv prostřednictvím aplikace § 8 o. z. je vnímán jako poslední možnost, jak ve výjimečných případech zmírnit či odstranit přílišnou tvrdost zákona, a pokud existuje mírnější řešení, je třeba aplikovat to (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Tento korektiv nesmí sloužit k oslabování právní jistoty a ochrany subjektivních práv stanovených zákonem, musí být uplatňován restriktivně a za pečlivého poměření s jinými obdobně důležitými principy, zejména principem právní jistoty. Ve vztazích mezi obchodníky může být laťka zneužití nastavena výše než v běžných občanskoprávních vztazích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

64. Obecně dobrým mravům zásadně neodporuje, pokud někdo namítá promlčení práva proti němu uplatňovaného, neboť institut promlčení je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoli právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti musí být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby odůvodnily tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Výkon práva namítat promlčení může být výkonem práva v rozporu s dobrými mravy tehdy, pokud je toliko prostředkem umožňujícím poškodit jiného účastníka právního vztahu, zatímco dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou pro něj zůstává vedlejší a z hlediska jednajícího bez významu.

65. Uplynutí promlčecí doby je třeba považovat za nezaviněné především v takových případech, kdy účastníkovo nejednání (neuplatnění nároku) je s ohledem na konkrétní okolnosti věci možno považovat za projev slušnosti, čestnosti, poctivosti, či je naopak důsledkem neslušnosti, nečestnosti či nepoctivosti druhého účastníka, jemuž bylo uplynutí promlčecí doby ku prospěchu, nebo je obecně srozumitelné (ospravedlnitelné) s ohledem na výjimečné obtíže, s nimiž bylo uplatnění nároku spojeno.

66. V tomto konkrétním případě však žalobkyni nic nebránilo, aby svůj požadavek na zaplacení části nároku na smluvní pokutu uplatnila u soudu včas, a žalovaná se na opožděném podání návrhu nijak nepodílela (účastníci nejsou dlouhodobě ve shodě o tom, jak mají být jejich vztahy vyplývající ze smlouvy o dílo vypořádány, žalovaná nároky žalobkyně nepovažuje za důvodné, což však nelze považovat za rozporné s dobrými mravy z hlediska uplatnění námitky promlčení). Nelze přisvědčit ani námitce, že je třeba přihlédnout k tomu, že rozhodnutí žalobkyně posečkat s podáním žaloby bylo ovlivněno otázkou procesní ekonomie řízení, když žalobkyně vyčkávala skončení řízení vedeného mezi účastníky od roku 2017 do prosince 2021. Účelem promlčení je vést věřitele k tomu, aby uplatnil své právo bez zbytečného otálení v duchu zásady vigilantibus iura scripta sunt a zamezit i z hlediska ochrany dlužníka a právní jistoty existenci dlouhodobě nevypořádaným právním vztahům; byť byly v předchozím řízení řešeny obdobné otázky (platnost smlouvy o dílo, dokončení díla žalovanou), tato skutečnost nepředstavovala překážku, aby žalobkyně své nároky uplatnila samostatnou žalobou, případně vzájemným návrhem v dříve zahájeném řízení, což však neučinila. [jméno FO] žalobkyně vyčkala výsledku předchozího řízení (ať již z ekonomických důvodů či z důvodu, že preferovala vyřešení některých předběžných otázek pravomocným rozhodnutím soudu), nelze za to přičítat zavinění žalované a námitku promlčení posuzovat jako zneužití práva.

67. Odvrátit následky uplatněné námitky promlčení nemůže ani námitka o legitimním očekávání žalobkyně, že dojde k naplnění všech závazků žalované ze smlouvy o dílo, tedy i zaplacení smluvní pokuty, a námitka, že pokud stále trvá povinnost žalované ze smlouvy o dílo napravit vady a nedodělky, musí trvat i její povinnost zaplatit sjednanou smluvní pokutu a že promlčecí doba počíná běžet až dnem předání a převzetí bezvadného díla. Lze obecně přisvědčit tomu, že dokud není splněna povinnost, s jejímž porušením se pojí sjednaná smluvní pokuta, vzniká právo na smluvní pokutu. Nelze však přehlížet, že smluvní pokuta je samostatným majetkovým nárokem a pokud je sjednána za každý den prodlení se splněním povinnosti, vzniká samostatné právo na smluvní pokutu za každý den trvání prodlení, neboť dlužník opětovně každým dnem porušuje svoji povinnost plnit řádně a včas, a z tohoto hlediska je také nutné posuzovat otázku promlčení. U práva na zaplacení takto sjednané smluvní pokuty počíná běžet promlčecí doba nejen prvním dnem prodlení, ale i každým dnem prodlení, za který věřiteli vzniklo právo na smluvní pokutu, a právo na zaplacení smluvní pokuty vzniklé za určitý den prodlení se promlčí uplynutím promlčecí doby počítané od tohoto dne (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud nepovažoval za správný ani argument žalobkyně o počátku běhu promlčecí lhůty, který vycházel z ujednání obsaženého ve smlouvě o dílo o tom, že smluvní pokuta je splatná do 21 dnů od výzvy k jejímu zaplacení; toto ujednání smlouvy o dílo má vliv na splatnost smluvní pokuty, počátek běhu promlčecí lhůty však nemění a neodsouvá až na dobu, kdy bude žalovaná k zaplacení smluvní pokuty vyzvána.

68. K námitkám žalované je pak naopak třeba uvést, že pokud si strany sjednaly smluvní pokutu za prodlení zhotovitele s předáním díla, aniž by působnost tohoto ujednání z časového či věcného hlediska nějak omezily, pak smluvní pokuta zajišťuje povinnost zhotovitele k předání díla po celou dobu její existence a právo na její zaplacení vzniká po celou dobu, po kterou tato povinnost nebyla řádně a včas plněna (k tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

69. Žalovaná namítala rozpor požadavku na zaplacení smluvní pokuty s dobrými mravy, který spatřovala jednak v nepoměru výše požadované smluvní pokuty a nákladů na odstranění tvrzených vad a dokončení prací, jednak v tom, že žalobkyně požaduje smluvní pokutu s odstupem několika let, že tak učinila, aniž by u žalované uplatnila vady díla či nárok na dokončení díla.

70. V odvolacím řízení nakonec uplatnila požadavek na moderaci smluvní pokuty z důvodu, že v řízení bylo prokázáno posudkem [jméno FO]. [jméno FO], že provedla dílo v rozsahu ceny, kterou obdržela od žalobkyně, tedy na straně žalobkyně nedošlo ke vzniku škody, a žalobkyně netvrdila, že by prostory, v nichž bylo dílo realizováno, nemohla užívat. Dále uvedla, že smluvní pokuta nemá být likvidační, ale má vést k nápravě případné újmy.

71. V rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], Nejvyšší soud uvedl, že pro posouzení, zda byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, zákon žádná kritéria nestanoví a závěr o této otázce je věcí volného uvážení soudu. Posouzení otázky (ne)přiměřenosti smluvní pokuty proto závisí na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnostech, které je provázely. Dále uvedl, že na nepřiměřenost smluvní pokuty sjednané formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou sjednanou sazbu.

72. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], již nelze moderaci smluvní pokuty chápat jako zvláštní případ obsahové kontroly smluvního ujednání, ale je třeba ji vnímat jako způsob dodatečné kontroly přiměřenosti konkrétního nároku, při níž by mělo být přihlédnuto i k jiným okolnostem než pouze k těm, jež byly dány při sjednání smluvní pokuty. Cílem zkoumání přiměřenosti konkrétní pohledávky na smluvní pokutu je zajištění toho, aby s ohledem na konkrétní zájmy stran nebyla věřiteli hrazena smluvní pokuta v konkrétním případě nepřiměřená. Nejvyšší soud dále uvedl, že při posouzení přiměřenosti budou hrát roli nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty (může se uplatnit též kritérium hodnoty a významu zajišťované povinnosti, to se však může po sjednání smluvní pokuty změnit), ale též okolnosti, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti, které nastaly po porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ (např. dodatečně vzniklá újma) a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Není-li totiž zřejmé, jakým způsobem a za jakých okolností porušení smluvní povinnosti nastalo a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, nelze zodpovědět otázku, zda nárok ze smluvní pokuty je in concreto nepřiměřený. Moderace přitom může být užita jen tam, kde o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokutu nepanují pochybnosti, neboť jen tehdy je soudní zásah do pohledávky věřitele (tj. do vlastnického práva chráněného čl. 11 Listiny základních práv a svobod) ospravedlnitelný.

73. Povinností věřitele ze smluvní pokuty je pouze tvrdit a prokázat, že smluvní povinnost byla utvrzena smluvní pokutou v určité výši a následně porušena. Je to naopak dlužník, jehož tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty (tj. i okolností týkajících se výše škody, zavinění, či případného naplnění liberačních důvodů).

74. Okolnosti, které žalovaná uváděla jako důvod pro moderaci, tedy že žalobkyni nevznikla škoda, neboť žalovaná provedla dílo v rozsahu ceny, kterou obdržela od žalobkyně, a že žalobkyně netvrdila, že by prostory, v nichž bylo dílo realizováno, nemohla používat, nejsou samy o sobě pro rozhodnutí o snížení smluvní pokuty důvodné.

75. Předpokladem pro uplatnění nároku ze smluvní pokuty není vznik škody, neboť ač může smluvní pokuta plnit i reparační funkci, věřitel je podle § 2048 o. z. oprávněn smluvní pokutu požadovat bez zřetele k tomu, zda mu porušením smluvní povinnosti škoda vznikla. Není podstatné ani to, zda žalovaná provedla dílo v rozsahu ceny, kterou žalobkyně dosud zaplatila, neboť to nevypovídá nic o tom, zda tím splnila svůj závazek provést dílo řádně a včas a dokončené dílo žalobkyni předat. Nebylo ani povinností žalobkyně prokazovat, že nejsou splněny podmínky pro moderaci, ale naopak žalovanou tížilo břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně vyjasnění toho, proč může být smluvní pokuta posouzená jako nepřiměřená.

76. V posuzované věci byla konečná výše smluvní pokuty plně závislá na době, po kterou žalovaná nedostála smluvně převzaté povinnosti, a výsledná výše smluvní pokuty je tudíž důsledkem dlouhé doby, po kterou trvalo její prodlení. Ve smlouvě o dílo dohodnutou výši smluvní pokuty [částka] za jeden den prodlení, zajišťující závazek žalované provést řádně a včas dílo v hodnotě [částka] bez daně z přidané hodnoty a následně v hodnotě navýšené na [částka] bez daně z přidané hodnoty, nelze považovat za nepřiměřeně vysokou (0,07 %, resp. 0,03 % z ceny díla denně, počítáno z částky bez daně z přidané hodnoty).

77. Jak již bylo uvedeno, v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] odmítla převzít dílo z důvodu existence nedodělků a s odkazem na e-mailovou korespondenci z [datum] a [datum]. Dopisem z [datum] žalobkyně u žalované namítala, že dílo není dosud dokončené, že eviduje řadu nedodělků, např. týkajících se vikýře, začištění říms a omítky v místech vyříznutí, nevyhovující provedení střechy, a dopisem z [datum] a [datum] vyzvala žalovanou, aby dílo v co nejkratší době dokončila, odvolací soud se proto neztotožnil s námitkou žalované, že žalobkyně v době, kdy ji žalovaná vyzvala k převzetí díla, namítala toliko ekonomické nedostatky (nedostatky ve vyúčtování ceny díla). Žalobkyně již v dopisech, kterými žalovanou vyzvala k dokončení díla, upozorňovala na možnost vyúčtování smluvní pokuty, byť prohlásila, že je připravena od jejího vymáhání upustit, pokud žalovaná namítané nedostatky a vady odstraní; nedávala však žalované najevo, že nebude nikdy smluvní pokutu požadovat a její další postup tak nemůže být pro žalovanou nepředvídatelný. Následně byl mezi účastníky veden spor o doplacení ceny díla, žaloba žalované (tam v postavení žalobkyně) byla zamítnuta se závěrem, že dílo dosud není dokončeno a předáno a že žalobkyně byla oprávněna převzetí díla odmítnout. Ani poté žalovaná na nastalou situaci nereagovala a vytýkané nedostatky nebyly vyřešeny. Žalovaná při uzavírání smlouvy věděla, že se jedná o prostor určený k podnikání žalobkyně, který žalobkyně hodlala využívat jako sklad zboží. Znalec [jméno FO]. [jméno FO] ve svém znaleckém posudku vyčíslil, že náklady na nápravu zjištěných vad budou činit [částka] bez daně přidané hodnoty. [jméno FO] žalovaná namítala, že od [datum] neměla ke stavbě přístup, neodpovídá to zjištěním učiněným z listinných důkazů, z nichž vyplynulo, že žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala, aby dílo dle smlouvy dokončila, přičemž žalovaná netvrdila, že by se o to pokusila a žalobkyně jí k tomu neposkytla součinnost či jí v tom jakkoli bránila. Ostatně, jak již bylo shora uvedeno, žalovaná sama konstatovala, že důvodem, pro který nedošlo k odstranění vad díla, byla skutečnost, že žalobkyně neuhradila celou cenu díla, nikoli další okolnosti.

78. Uplatnění nároku na zaplacení smluvní pokuty v takové situaci nelze hodnotit jako šikanózní výkon práva, který by sledoval pouze poškození zájmů žalované, jak tato namítala, a jen z tohoto důvodu mu odepřít ochranu, stejně tak odvolací soud neshledal důvody pro moderaci smluvní pokuty.

79. Nakonec je třeba pro úplnost dodat, že pokud žalovaná uvedla, že by měla být v řízení zohledněna skutečnost, že žalobkyni dodala střešní okna v ceně [částka], které žalované nebyly dle smlouvy o dílo ani dodatku č. [hodnota] nikdy uhrazeny, jedná se podle § 205a písm. e) o. s. ř. o nepřípustnou novotu, neboť žalovaná byla na jednání, které se konalo před soudem prvního stupně dne [datum], poučena podle § 119a odst. 1 o. s. ř. a přesto toto své tvrzení uplatnila až v odvolacím řízení.

80. Odvolací soud tedy na základě všech shora uvedených skutečnostní uzavřel, že soud prvního stupně rozhodl věcně správně, pokud žalobu ohledně částky [částka] zamítl a ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl. Soud prvního stupně také správně rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o povinnosti žalobkyně nahradit žalované náklady řízení, pouze jejich výši nesprávně určil.

81. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 98 %, má proto právo, aby jí žalovaná zaplatila účelně vynaložené náklady řízení v rozsahu 96 % (jako rozdíl úspěchu a neúspěchu). Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek v celkové výši [částka] a náklady na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za šest úkonů právní služby po [částka] dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 6. a § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) – převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne [datum], porada s klientem dne [datum], jednání před soudem prvního stupně dne [datum] a podání ze dne [datum] (z tarifní hodnoty [částka]), odměna za dva úkony právní služby po [částka] za dva úkony právní služby dle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 6. a § 11 odst. 1 písm. c) a d) advokátního tarifu za podání ze dne [datum] a poradu s klientem ze dne [datum] (po rozhodnutí o připuštění změny žaloby z tarifní hodnoty [částka]), odměna za jeden úkon právní služby ve výši [částka] za podání ze dne [datum] (z tarifní hodnoty [částka]) a odměna ve výši [částka] za jeden úkon právní služby za jednání u soudu prvního stupně dne [datum] (z tarifní hodnoty [částka] po rozhodnutí o připuštění změny žaloby), deset paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši [částka]. Celkem náklady řízení před soudem prvního stupně činily [částka], žalobkyni náleží náhrada 96 % nákladů řízení ve výši [částka].

82. Odvolací soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů za podání žalobkyně ze dne [datum] a [datum], neboť v nich nebyly obsaženy žádné zásadní právní rozbory, případně se jednalo pouze o shrnutí již uplatněných argumentů, za podání ze dne [datum], neboť se opět jednalo o opakování argumentace a mohlo být předneseno při jednání, které se konalo dne [datum], a odvolací soud proto nepovažoval tyto úkony za účelné.

83. Ze všech výše uvedených důvodů změnil odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. výrok III. rozsudku soudu prvního stupně tak, že náhradu nákladů řízení stanovil ve výši [částka], a ve zbývající části výroku III. rozsudku (určení oprávněné a povinné osoby, místa a lhůty k plnění) a ve výroku I. a II. rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

84. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř.; žalobkyně nebyla se svým odvoláním úspěšná, stejně tak žalovaná nedosáhla zamítnutí žaloby a zároveň její odvolání proti výroku II. rozsudku soudu prvního stupně bylo odmítnuto, proto dospěl odvolací soud k závěru, že je namístě uložit žalované nahradit žalobkyni náklady řízení v plné výši. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny advokáta za jeden úkon právní služby po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) za odvolání, za jeden úkon právní služby po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) za vyjádření k odvolání žalované a za tři úkony právní služby po [částka] (z tarifní hodnoty [částka]) za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], [datum] a [datum] podle § 6, § 8 odst. 1, § 7 bod 6. a § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu, pět paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, cestovné zástupce žalobkyně z [jméno FO] do Prahy a zpět na tři jednání odvolacího soudu, každá cesta 70 km se spotřebou 8,7 l benzínu na 100 km, což při ceně této pohonné hmoty dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve výši [částka] za 1 l a základní náhradě dle citované vyhlášky ve výši [částka] za 1 km činí [částka] [(8,7/100x38,20 + 5,60)x70] za jednu cestu a náhrada ve výši [částka] odpovídající 21% sazbě daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 1 o. s. ř. Celkem náklady odvolacího řízení činily [částka].

85. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vynaložených na vypracování vyjádření ze dne [datum] a [datum], neboť byla podána v těsné časové souvislosti s ve věci nařízeným jednáním a při něm mohly být všechny argumenty předneseny, a vyjádření ze dne [datum], neboť jím pouze byla doplněna a shrnuta tvrzení o rozpočtu, která již byla učiněna u jednání před soudem. Ani tyto úkony tak odvolací soud neshledal účelnými.

86. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod, místo plnění bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení