28 CO 95/2022 - 394

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudců Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa], [příjmení] republika Německo zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 49 262,67 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 17. prosince 2021, č. j. 5 C 60/2018-346, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění ve výroku II. tak, že v části týkající se zaplacení 15 383 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se mění výroku III. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 857,06 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; v části výroku III. týkající se 18 829,96 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení a ve výroku IV. se rozsudek soudu prvního stupně zrušuje a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení; ve zbývající části výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení 49 262,67 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je spoluvlastníkem pozemku p. č. st. 157, jehož součástí je stavba [adresa] (dále jen dům), v obci [obec] a [katastrální uzemí] (dále jen nemovitost), a že [datum] předal žalovanému v hotovosti 18 000 Kč, z toho 14 000 Kč na zaplacení zálohy na plyn a 4 000 Kč na nákup materiálu na opravu plotu, žalovaný finanční prostředky k uvedeným účelům nepoužil. Dále žalobce tvrdil, že žalovaný je spoluvlastníkem podílu o velikost [číslo], avšak užíval byt, jehož výměra výši tohoto podílu přesahuje, z tohoto důvodu požadoval zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 18 829,96 Kč. Žalobce dále požadoval odpovídající poměrnou část připadající na žalovaného z částky vynaložené žalobcem na opravu a údržbu nemovitosti do [datum], a to 12 432,74 Kč.

2. Žalovaný namítal, že žalobcem vynaložené náklady nebyly vesměs účelné, neměl k nim souhlas ostatních spoluvlastníků a zároveň jimi nedošlo ke zhodnocení nemovitosti, vznesl i námitku promlčení. Částku 18 000 Kč od žalobce převzal a použil na určený účel, vůči jejímu uplatnění vznesl žalovaný rovněž námitku promlčení s tím, že jejího zaplacení se žalobce domáhal až návrhem na změnu žaloby ze dne [datum]. Žalovaný odmítl i vznik bezdůvodného obohacení z důvodu užívání bytu o výměře přesahující velikost jeho podílu, neboť ten je nutno kalkulovat oproti výměře veškerých prostor v domě, nejen bytů.

3. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně řízení co do zákonného úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 6 149,56 Kč od [datum] do zaplacení zastavil (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 15 383 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 15 383 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení 33 879,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 34 748 Kč od [datum] do zaplacení (výrok III.), a uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení 23 414,55 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci byli spoluvlastníky nemovitosti, a to žalobce podílu o velikosti [číslo], žalovaný podílu o velikosti [číslo]. Žalovaný užíval v nemovitosti byt [číslo] o výměře 95,91 m2 z celkové podlahové plochy bytů v nemovitosti 529,56 m2. Žalobce vyzval žalovaného [datum] k zaplacení 59 558,71 Kč do [datum]. Žalobce předal žalovanému dne [datum] 14 000 Kč k zaplacení zálohy na plyn a 4 000 Kč na nákup stavebního materiálu na opravu plotu, dne [datum] koupil žalovaný cement, vápno a písek za cenu 2 355 Kč od společnosti [právnická osoba] a dne [datum] [anonymizováno] za 264 Kč od [jméno] [příjmení], [IČO]. Na dodávku plynu do nemovitosti byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu s dodavatelem [právnická osoba], za období od [datum] do [datum] byla za dodávku plynu vyúčtována částka 71 401 Kč a žalovaný dne [datum] zaplatil bankovním převodem na toto vyúčtování 14 000 Kč. Žalobce předal dne [datum] [jméno] [příjmení] částku 500 Kč za zprostředkování nájemníka do jednoho z bytů v nemovitosti, dne [datum] předal žalovanému 7 097 Kč na opravy nemovitosti, společnosti Profivoda s.r.o. byla zaplacena částka 1 755 Kč za rozbor vody, [jméno] [příjmení], IČO [číslo], dne [datum] částka 34 558 Kč za opravu vodovodního a topného systému, žalobce také zaplatil [datum] částku 6 000 Kč za územní řízení vodovodního řadu a [datum] částku 6 000 Kč, dále společnosti [právnická osoba] [datum] částku 4 840 Kč. Žalobce provedl elektronicky platbu 3 363 Kč dne [datum]), 4 908 Kč dne [datum]), 5 000 Kč dne [datum], 2 980 Kč dne [datum]) a 5 000 Kč dne [datum]. Žalobce dále zaplatil v hotovosti za stavební materiál Ing. [jméno] [příjmení], [IČO], částky 2 371 Kč [anonymizováno] [datum]), 146 Kč dne [datum], 1 186 Kč dne [datum]) a 313 Kč dne [datum], společnosti [právnická osoba] částky 779,99 Kč dne [datum], 714 Kč dne [datum], 875 Kč dne [datum]), 738 Kč dne [datum], 239 Kč dne [datum]) a 313 Kč dne [datum]), dále [jméno] [příjmení], [IČO] částku 908 Kč dne [datum]), dále ČR - [anonymizováno] oblastnímu archivu v [obec] za kopii písemností částku 49 Kč dne [datum]. Na jméno žalobce byly vystaveny další doklady, a to: [jméno] [příjmení], [IČO], paragony k uhrazení 467 Kč dne [datum], 800 Kč [datum] a 467 Kč dne [datum], dále [jméno] [příjmení], [IČO], dne [datum] faktura na 5 500 Kč za čištění studny a desinfekci. [jméno] [příjmení] odpracoval v roce 2015 na nemovitosti 120 hodin a dále koupil 600 cihel za 1 200 Kč, v období od [datum] do [datum] odpracoval dalších 36 hodin, v období listopadu a prosince neznámého roku odpracoval celkem 47 hodin. Jmenovaný také odvezl v červnu 2015 z pozemku [jméno] [příjmení] 2000 ks cihel v ceně 2 Kč/kus, 30 m pogumovaného pletiva v ceně 1 500 Kč a 4 železné sloupky v ceně 400 Kč, když bouráním, čištěním a odvozem cihel odpracoval 90 hodin a na částečné opravě zdi v srpnu a září 2015 dalších 16 hodin. [jméno] [příjmení] také koupil v roce 2015 od [jméno] [příjmení] použitou střešní krytinu za 180 Kč. [jméno] [příjmení] provedl uvedené práce na základě dohody s žalobcem. Jím odpracované hodiny a zaplacený materiál byly hrazeny tak, že o odpovídající částky byla pro [jméno] [příjmení] snížena výše nájemného, bylo to o cca 100 Kč za hodinu práce.

5. Soud prvního stupně dovodil svou mezinárodní příslušnost a posoudil zjištěné skutečnosti podle § 115 a § 117 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) co do rozsahu práv spoluvlastníků, dále podle § 1126 a § 1135 o. z. ohledně správy nemovitosti a podílu každého spoluvlastníka na této správě, a také podle § 2991 o. z. Uzavřel, že ve vztahu k částce 18 829,96 Kč požadované za užívání nemovitosti žalovaným nad rámec velikosti jeho spoluvlastnického podílu žalobce přes poučení nedoplnil tvrzení a důkazní návrhy. Odkázal přitom na právní názor odvolacího soudu obsažený v usnesení z 31. 7. 2020, č. j. 30 Co 250/2019-243, kterým byl předchozí rozsudek soudu prvního stupně zrušen, že žalobce by se mohl domáhat bezdůvodného obohacení pouze tehdy, užíval-li žalovaný věc bez právního důvodu, což žalobce netvrdil, a netvrdil ani to, že by byl rozhodnutím ostatních spoluvlastníků vyloučen z užívání společné věci, a že mu tím vznikla újma. U částky 12 432,71 Kč za vynaložené náklady na údržbu a opravu věci nepovažoval soud prvního stupně částky na ubytování, parkovné a poštovné za náklady na opravu či zhodnocení věci vynaložené ve prospěch věci či všech spoluvlastníků a uvedl, že proto žalobce nemůže požadovat zaplacení jejich poměrné části. Byť žalobce prokázal zaplacení některých dalších částek, neměl soud prvního stupně za prokázané, že se jedná o náklady shora uvedeného typu, tedy o investice. Soud prvního stupně také uzavřel, že u některých plateb nebyla z dokladů zřejmá doba jejich provedení, stejně tak nebylo zřejmé, že se veškeré práce provedené [jméno] [příjmení] týkaly nemovitosti, např. oprava zdi nebyla opravou společné věci. Proto i v této části soud prvního stupně žalobu zamítl. Ve vztahu k částce 18 000 Kč předané žalobcem žalovanému osud prvního stupně uzavřel, že žalovaný sice v květnu 2017 tuto sumu uhradil bankovním převodem na vyúčtování dodávky plynu do nemovitosti, avšak nebylo prokázáno, že tak učinil z prostředků převzatých od žalobce v hotovosti. Z částky 4 000 Kč na nákup materiálu takto žalovaný použil pouze 2 617 Kč, v rozsahu 1 383 Kč neměl soud prvního stupně použití převzatých prostředků na určený účel za prokázané. Námitku promlčení považoval soud prvního stupně za důvodnou, neboť žalobce se tohoto nároku domáhal již původní žalobou, a byť jej následně vzal zpět, tak dne [datum] bylo rozhodnuto o připuštění změny žaloby, jíž se žalobce opětovně zaplacení 18 000 Kč domáhal, řádně tedy pokračoval v uplatnění nároku a promlčecí doba nemohla uplynout. Žalobě na zaplacení 15 383 Kč proto osud prvního stupně vyhověl a přiznal žalobci i úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne, který žalobce požadoval. V částce 2 617 Kč soud prvního stupně žalobu zamítl. V návaznosti na to, že žalobce v závěrečném návrhu požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 50 131 Kč (tj. z částky o 6 149,56 Kč nižší, než původně), soud prvního stupně v rozsahu úroku z prodlení 8,05 % ročně z částky 6 149,56 Kč od [datum] do zaplacení řízení částečně zastavil. Nákladový výrok odůvodnil soud prvního stupně převážným procesním úspěchem žalovaného, který vynaložil náklady na právní zastoupení advokátem.

6. Proti tomuto rozsudku, a to proti výroku II., III. a IV., podal žalobce včasné odvolání, v němž namítal, že nesouhlasí s částečným zamítnutím žaloby. Z dokladů o zakoupení materiálu za 2 353 Kč a 264 Kč nelze podle jeho názoru dovozovat, že na zaplacení vynaložil žalovaný prostředky převzaté od žalobce. Za nesprávné považuje i hodnocení důkazů a závěry soudu prvního stupně u požadavku na zaplacení poměrné části nákladů na opravy, úpravy a správu nemovitostí ve výši 12 432,71 Kč. Žalobce prokázal zaplacení uvedené sumy, stejně tak účel, na který byly prostředky postupně vynaloženy a který je podle jeho názoru souladný s právní úpravou. Přestože opravovaná zeď není ve spoluvlastnictví spoluvlastníků nemovitosti, byla její oprava nezbytná pro zajištění protihlukové a bezpečnostní ochrany nemovitosti. Stejně tak byly účelné náklady vynaložené v souvislosti s přípravou a zhotovením vodovodní přípojky, skutečnost, že se následně nerealizovala, již nelze klást k tíži žalobci, jemuž bylo v roce 2017 ukončeno pověření správou nemovitosti. Žalobce také soudu prvního stupně vytýkal, že neúplně zjistil skutkový stav, neboť neumožnil výslech žalobce, který by v něm veškeré platby, jejichž kompenzaci požaduje, osvětlil. Žalobce má také podle svého názoru právo na zaplacení částky 18 829,96 Kč, neboť užíváním bytu o větší výměře, než jaká odpovídala velikosti podílu žalovaného, byl žalobce omezen ve svých vlastnických právech, když žádná dohoda mezi spoluvlastníky umožňující žalovanému toto nadužívání nebyla uzavřena. V odvolacím řízení žalobce upřesnil, že požaduje-li jako náklady na správu a údržbu nemovitostí úhradu nákladů na opravu a úpravu plotu, má na mysli zeď, která odděluje nemovitost od pozemní komunikace. V reakci na poučení ze strany odvolacího soudu poskytnuté podle § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) o povinnosti doplnit tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání způsobu užívání domu v období od srpna roku 2014 do července roku 2017 a toho, kteří spoluvlastníci v tomto období užívali byty v domě, zda s takovým způsobem užívání byli srozuměni všichni spoluvlastníci, zda a jaké částky byly za uvedené období získány na nájmech, jak byly děleny mezi spoluvlastníky, a užíval-li byt některý z nich, tak jak byla tato skutečnost zohledněna co do výnosů z užívání domu ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům, dále jaká byla za uvedené období hodnota užívání bytu užívaného žalovaným a jaká byla za celé uvedené období hodnota užívání každého z bytů v domě, a jaké částky, jakožto výnosy z užívání domu, inkasoval za celé předmětné období žalobce, žalobce označil k důkazu konkrétní listiny a uvedl, že další tvrzení doplní a navrhne důkazy k jejich prokázání. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení, či aby jej změnil a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

7. Rozsudek soudu prvního stupně, a to výrok II. a IV., napadl včas podaným odvoláním také žalovaný. Namítal, že z toho, že dodávku plynu zaplatil bezhotovostně, nelze vyvozovat, že za tímto účelem nepoužil částku 14 000 Kč předanou mu žalobcem v hotovosti, neboť peníze jsou zastupitelné. Nesouhlasil ani s názorem soudu prvního stupně ohledně stavení promlčecí doby, neboť bylo-li řízení o nároku na zaplacení částky 18 000 Kč zastaveno, tak nastává situace, jakoby k zahájení řízení ohledně této sumy vůbec nedošlo, a k rozšíření žaloby došlo dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí doby. V odvolacím řízení dále tvrdil, že užívání bytu žalovaným mělo být podle dohody spoluvlastníků bez jakékoliv náhrady, důkazy k prokázání tohoto tvrzení však neoznačil ani po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil a žalobu v tam uvedené částce zamítl. K odvolání žalobce se žalovaný vyjádřil tak, že žalobci byl poskytnut dostatečný prostor vyjádřit se věci, o což žádal u každého jednání soudu prvního stupně, přičemž v důsledku jeho se neustále měnících požadavků se soudní spis stal zcela nepřehledným. Důkazní hodnota výslechu účastníka, jehož se žalobce stále domáhá, je navíc prakticky nulová. Podle názoru žalovaného žalobce neprokázal vynaložení finančních prostředků na parkovné, poštovné, ubytování či stavební materiál. Pokud žalobce snížil [jméno] [příjmení] nájemné, jednalo se o jeho vlastní nikým neodsouhlasené jednání. Žalovaný souhlasil i se závěrem soudu prvního stupně, že zeď není součástí nemovitosti a náklady na zřízení vodovodní přípojky a čištění studny nebyly účelně vynaloženy.

8. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je částečně důvodné, odvolání žalované zcela. Výrok I. nebyl odvolacím soudem přezkoumáván a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

9. Podle § 1115 o. z. jsou osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, spoluvlastníky.

10. Podle § 1117 o. z. má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

11. Podle § 1126 odst. 1, 2 o. z. je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

12. Podle § 1135 o. z. má správce právní postavení příkazníka. Musí spoluvlastníkům správu vyúčtovat; náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou si může vybrat z výnosů spravované věci.

13. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 609 odst. 1 věta první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. K promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno (§ 610 odst. 1 věta první o. z.).

15. Podle § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

16. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 648 věta první o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží.

17. Skutková zjištění soudu prvního stupně k požadavku žalobce na zaplacení částky 18 000 Kč (14 000 Kč předaných na zaplacení plynu a 4 000 Kč na nákup materiálu) považuje odvolací soud za správná, plně z nich vychází a pro stručnost na ně odkazuje. Jde o nárok z bezdůvodného obohacení, který se promlčuje v obecné tříleté lhůtě, která plyne od převzetí částky dne [datum]. Žalobce sice nárok na zaplacení této částky uplatnil již žalobou podanou dne [datum], žalobu však vzal v tomto rozsahu zpět. Takový procesní postup nelze posoudit jako řádné pokračování v zahájeném řízení, podmínky dle § 648 věty první o. z. tak nebyly splněny a podáním žaloby ke stavení promlčecí doby nedošlo. K rozšíření žaloby došlo až návrhem učiněným [datum], tedy po marném uplynutí promlčecí lhůty. Žalovaný promlčení namítal, není tak povinen plnit, žalobě proto nebylo možné v této části vyhovět.

18. U požadavku na zaplacení částky 18 829,96 Kč za užívání nemovitosti žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu lze vycházet pouze ze zjištění soudu prvního stupně o tom, jaké podíly účastníci v době od srpna roku 2014 do července roku 2017 vlastnili a že žalovaný užíval v domě byt [číslo]. Soud prvního stupně totiž sice správně uvedl, že užíval-li žalovaný nemovitosti v konkrétním rozsahu na základě dohody spoluvlastníků, nejde o bezdůvodné obohacení, avšak opomněl, že i v takovém případě náleží ostatním spoluvlastníkům (nedohodli-li se jinak) náhrada. Právo spoluvlastníka na náhradu za to, že neužívá společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnického podílu, je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka podílet se na užívání společné věci v míře odpovídající jeho podílu. Pro posouzení výše náhrady pro vyloučeného spoluvlastníka pak není - podobně jako v jiných případech stanovení náhrady za omezení práva - rozhodující to, co spoluvlastník užívající věc nad rámec podílu získává (oč se obohatí); podstatná je újma vznikající vyloučenému spoluvlastníku. [jméno] musí soud stanovit na základě úvahy vycházející ze skutkových zjištění ohledně toho, co by spoluvlastník při obvyklém užívání věci v rámci svého podílu získal. (srov. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu z 10. 10. 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, dostupný na [webová adresa]).

19. Žalovaný ani přes výzvu a poučení poskytnuté odvolacím soudem nenavrhl k prokázání svého tvrzení, že spoluvlastníci se dohodli na tom, že smluvené užívání nemovitosti (užívání jednotlivých bytů s rozdílnými výměrami) bude bezplatné. Závěr o tom, že dohodnuté užívání neumožnilo žalobci užívání nemovitosti v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, však nemůže vycházet jen na zjištěné ploše užívaného bytu. Je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti, které mohou mít vliv na hodnotu užívání konkrétního bytu a jeho příslušenství, případně i společných prostor, a porovnat zjištěnou hodnotu s hodnotou užívání, která by odpovídala hodnotě užívání nemovitosti v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnického podílu. Výši náhrady za omezení vlastnického práva spoluvlastníka musí soud stanovit na základě úvahy vycházející ze skutkových zjištění ohledně toho, co by spoluvlastník při obvyklém užívání věci v rámci svého podílu získal (srov. rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 4756/2010, dostupný na [webová adresa]). Soud přitom vezme v úvahu i to, jak byly užívány ostatní části nemovitosti, zda a jaké částky byly za uvedené období získány na nájmech, jak byly mezi spoluvlastníky rozděleny a jaké částky za předmětné období inkasoval žalobce. Uvedené skutečnosti nepovažoval soud prvního stupně s ohledem na svůj nesprávný právní názoru za právně významné, žalobce na poučení dle § 118a o. s. ř. poskytnuté ve vztahu k výše uvedeným rozhodným skutečnostem poskytl žalobci odvolací soud, žalobce na toto poučení reagoval navržením listinných důkazů s výhradou důkazů dalších. Rozsah potřebného dokazování řady uvedených právně významných skutečností přesahuje možnosti odvolacího řízení.

20. U požadavku na zaplacení částky 12 432,71 Kč za vynaložené náklady na údržbu, opravu a správu společné věci, měl soud prvního stupně prioritně pracovat s tvrzeními žalobce, který specifikoval jednotlivé výdaje ve svém podání došlém soudu prvního stupně [datum] (na č. l. 164 spisu) a u každé z položek nejprve posoudit, zda byly platby provedeny v době tří let před podáním žaloby (neboť žalovaný i ve vztahu k těmto platbám vznesl námitku promlčení a promlčecí lhůta je podle § 629 odst. 1 o. z. tříletá), zda žalobce k té které položce poskytl dostatečná tvrzení a důkazní návrhy, zda lze vůbec některé předložené listiny přiřadit ke konkrétnímu tvrzení (neboť soud prvního stupně provedl řadu důkazů, u kterých žalobce neuvedl, jaká skutečnost má být jimi prokázána). Nebylo přitom nutné hodnotit, zda šlo o náklad na nutnou opravu či vynaložený se souhlasem spoluvlastníků, kterým je věc zhodnocena, jak nesprávně uzavřel soud prvního stupně. Žalobce jako osoba pověřená spoluvlastníky správou nemovitosti, má totiž za dobu výkonu této činnosti v souladu s citovaným § 1135 o. z. právo i na náhradu účelně vynaložených nákladů na správu věci, vůči každému ze spoluvlastníků, samozřejmě v rozsahu velikosti jeho podílu, tj. vůči žalovanému v rozsahu [číslo] takových nákladů.

21. Nárok na náhradu poměrné části plateb za ubytování a částky předané žalovanému v době předcházející [datum] nelze přiznat, neboť žaloba byla podána [datum], tedy po marném uplynutí tříleté promlčecí lhůty, a žalovaný vznesl námitku promlčení. Do důvodně požadovaných nákladů (žalobcem označených jako cement, malta, písek, vápno a další materiál na plot, použití vodováhy a práce na plotě provedené, včetně likvidace náletů) nelze zahrnout ani částky (jak správně uvedl i soud prvního stupně), které měly být vynaloženy v souvislosti s opravou„ plotu“ (jak žalobce tvrdí ve specifikaci jednotlivých výdajů, přičemž v odvolacím řízení upřesnil, co tímto označením mínil), tedy zdi, která nebyla součástí nemovitosti a nebyla ve spoluvlastnictví účastníků, nejedná se totiž o náklad na společnou věc.

22. Odvolací soud souhlasí s názorem soudu prvního stupně i co do hodnocení žalobcem požadované částky za práci svědka [jméno] [příjmení]. I kdyby jmenovaný práce skutečně v tvrzeném a dokládaném rozsahu provedl, nejednalo by se o výdaj žalobce, ale o snížení výnosu všech spoluvlastníků v důsledku takto sníženého nájemného (žalobce tvrdil, že za práci bylo svědkovi snižováno nájemné). Jako důvodný nelze posoudit ani požadavek na náhradu částek, které měl vynaložit [jméno] [příjmení] (nákup cihel a krytiny), neboť přes řádné poučení poskytnuté soudem prvního stupně při jednání konaném [datum] nebylo tvrzeno a prokázáno, kdy a v jakých částkách žalobce jmenovanému vynaložené částky zaplatil. Do náhrady rovněž nelze zahrnout položky označené žalobcem jako parkovné dne [datum], ubytování ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], 23. 4. 2 017a [datum], avšak nikoliv proto, že by se jednalo o nekompenzovatelný náklad spoluvlastníka pověřeného správou věci (jak nesprávně uzavřel soud prvního stupně), ale z toho důvodu, že žalobce přes shora uvedené poučení neprokázal, že jím uvedené částky vynaložil právě v souvislosti se správou společné věci. To neprokázal ani u tvrzení o provedení platby parket [datum], platby za pořízení písemností z archivu [datum] a platby za rozbor vody [datum] (provedení rozboru vody doložil ve zcela jiné než tvrzené výši a v jiném období).

23. Odvolací soud má za to, že nákladem, na jehož náhradu má žalobce právo, je částka 79,89 Kč vynaložená [datum] za poštovné k zaslání výpovědi z nájmu bytu paní [příjmení] (jak bylo zjištěno o dokladu o zaplacení poštovní služby na č. l. 297), částka 908 Kč za nákup [anonymizováno] a dalších potřeb na malování dne [datum] a dále dvakrát částka 467 Kč opět na [anonymizováno] vynaložená ve dnech [datum] a [datum] a 800 Kč na barvy dne [datum] (když z výpovědí svědků bylo prokázáno, že se v domě skutečně malovalo), 1 275 Kč za revizi elektřiny v domě dne [datum], dále částka 500 Kč zaplacená jakožto provize paní [příjmení] za zprostředkování nájemce do uvolněného bytu v domě dne [datum], 91,89 Kč za poštovné za zaslání upomínky nájemnici [příjmení] dne [datum] (jak bylo zjištěno z dokladu o zaplacení poštovní služby na č. l. 295), 6 000 Kč za správní poplatek v územním řízení o zřízení vodovodní přípojky dne [datum], 6 000 Kč jakožto platba obci za zřízení vodovodní přípojky dne [datum] a 4 840 Kč za projekt na vodovodní přípojku dne [datum] Náklady související s vodovodní přípojkou hodnotí odvolací soud jako účelně vynaložené, neboť jsou způsobilé zajistit zavedení vody do domu, a přestože se spoluvlastníci následně rozhodli přípojku nerealizovat, nečiní to dříve provedené náklady bez dalšího neúčelnými. Celkem tak žalobce účelně vynaložil v souvislosti se správou a údržbou společné věci 21 427,98 Kč, z čehož činí částka připadající na žalovaného v rozsahu jeho podílu o velkosti [číslo] sumu 2 857,06 Kč.

24. Ze všech výše uvedených důvodů změnil odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. tak, že žalobu na zaplacení 15 383 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení zamítl, a v části výroku III. tak, že žalovanému uložil povinnost k zaplacení 2 857,06 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení. V části výroku III. týkající se 18 829,96 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z této částky od [datum] do zaplacení a ve výroku IV. odvolací soud podle § 219a odst. 2 a § 213 odst. 4 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. vrátil k dalšímu řízení, ve zbývající části výroku III. pak rozsudek soudu prvního stupně podle §¨219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

25. V průběhu dalšího řízení soud prvního stupně žalobu co do částky 18 829,96 Kč znovu projedná. [příjmení] se zabývat všemi tvrzeními žalobce ohledně existence a rozsahu jeho újmy způsobené užíváním domu žalovaným nad rámec jeho spoluvlastnického podílu, a to v souladu s výše uvedeným závazným právním názorem odvolacího soudu.

26. Ve svém novém rozhodnutí rozhodne soud prvního stupně znovu také o nákladech řízení, včetně nákladů řízení odvolacího (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Své rozhodnutí ve věci soud prvního stupně přesvědčivě a srozumitelně odůvodní v souladu se zákonnými požadavky zakotvenými v § 157 odst. 2 o. s. ř., zejména neopomene nejen stručně a jasně vyložit, které skutečnosti má za prokázané a které nikoli, ale také o které důkazy opřel svá skutková tvrzení a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil. V odůvodnění svého rozsudku se soud prvního stupně vypořádá také se všemi relevantními námitkami účastníků. Právním názory odvolacího soudu je podle § 226 odst. 1 o. s. ř. soud prvního stupně vázán.