5 C 60/2018 - 346

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobce: [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem Mgr. Petrem Vlachem sídlem Guldenerova 547/4, 326 00 Plzeň - Východní Předměstí proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem JUDr. Vlastislavem Peřinou sídlem Resselovo nám. 135, 537 01 Chrudim o úhradu nákladů za opravu a údržbu domu a neoprávněné obohacení takto:

Výrok

I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 149,56 Kč od 13. 8. 2017 do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 383 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 383 Kč od 13. 8. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 33 879,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 34 748 Kč od 13. 8. 2017 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 23 414,55 Kč k rukám zástupce žalovaného advokáta JUDr. Vlastislava Peřiny, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení žalované částky s tím, že je podílovým spoluvlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa], katastrální území [adresa] (dále též „předmětná nemovitost“). Žalobce dne 13. 6. 2016 předal žalovanému v hotovosti částku 18 000 Kč, z níž měl žalovaný uhradit částku 14 000 Kč na zaplacení zálohy na plyn a částku 4 000 Kč měl uhradit na nákup materiálu na opravu plotu u nemovitosti, přičemž žalovaný tyto částky pro tyto účely nepoužil. Dále se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení bezdůvodného obohacení, které žalovanému vzniklo tím, že žalovaný jako podílový spoluvlastník nemovitosti o velikosti podílu ve výši 4/30 užíval k bydlení byt, jehož výměra k celkové výměře všech bytových jednotek v nemovitosti přesahuje výši spoluvlastnického podílu žalovaného k nemovitosti. Žalobce se dále domáhal zaplacení částky odpovídající poměrné části připadající na spoluvlastnický podíl žalovaného z žalobcem vynaložených nákladů na opravu a údržbu nemovitosti do 28. 6. 2017, kdy žalovaný spoluvlastnický podíl k předmětné nemovitosti převedl na jiné osoby.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Předně je nutné uvést, že žalovaný se na správě domu podílel. Pokud jde o náklady vynaložené žalobcem na společnou věc, náhradu vynaložených nákladů může žalobce požadovat, jen měl-li k vynaložení těchto nákladů souhlas ostatních spoluvlastníků; souhlasu není třeba jen tehdy, jednalo-li se o náklady ku prospěchu všech spoluvlastníků a v rámci zhodnocení společné věci. Vynaložené náklady vesměs nebyly účelné, nadto k uplatněnému nároku žalovaný vznesl námitku promlčení. Jde-li o částku 18 000 Kč, resp. o částky 14 000 Kč a 4 000 Kč, žalovaný připustil, že mu tyto byly poskytnuty, nicméně obě byly použity na účel, za kterým byly předány, tj. na zaplacení zálohy na plyn a za nákup materiálu na opravu plotu. I ohledně těchto částek žalovaný namítl jejich promlčení, když tyto byly uplatněny změnou žaloby ze dne 30. 8. 2019. Jde-li o nárok vyplývající z nadužívání části domu žalovaným, nelze vycházet pouze z podlahové plochy bytů v domě, nýbrž z podlahové plochy všech prostor domu. Byla-li by započítána všechna tato plocha, nelze dospět k závěru, že žalovaný užíval část domu přesahující jeho podíl o velikosti 4/30. Navrhl tak žalobu v celém jejím rozsahu zamítnout.

3. V průběhu řízení byly opakovaně žalobcem činěny návrhy na změnu žaloby a návrhy na částečné zpětvzetí žaloby. Po rozhodnutí o těchto učiněných návrzích předmětem řízení zůstala částka ve výši 49 262,67 Kč sestávající se z částky 18 000 Kč na předané hotovosti, za kterou měly být uhrazeny záloha na plyn a zakoupený materiál na opravu plotu, z částky 18 829,96 Kč za nadužívání předmětné nemovitosti žalovaným a z částky 12 432,71 Kč za podíl připadající na žalovaného podílet se na nákladech za opravu a údržbu nemovitosti vynaložených žalobcem, a dále příslušenství představující zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 56 280,56 Kč od 13. 8. 2017.

4. Žalobce poté v závěrečném návrhu mj. požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 50 131 Kč, což je o 6 149,56 Kč menší částka, než z jaké zaplacení zákonného úroku z prodlení bylo předmětem řízení do závěrečného návrhu. Soud toto dle obsahu považoval za částečné zpětvzetí žaloby, a proto ve výroku I. tohoto rozsudku rozhodl v souladu s ustanovením § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), o zastavení řízení co do úroku specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalobce je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout.

6. Soud provedl důkazy listinami, které účastníci předložili k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), a svědeckými výpověďmi, z nichž soud zjistil následující skutečnosti:

7. Žalobce a žalovaný byly spoluvlastníky předmětné nemovitosti, a to žalobce podílu o výši 26/60 a žalovaný podílu o výši 4/30. Žalovaný v předmětné nemovitosti užíval byt č. 3 o výměře podlahové plochy 95,91 m2 z celkové podlahové plochy bytů v předmětné nemovitosti ve výši 529,56 m2 (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí a ofocenou částí znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/12 ze dne 14. 1. 2012 provedeným v tomto řízení jako listinný důkaz). Výzvou ze dne 26. 7. 2017 žalobce žalovaného vyzval k zaplacení částky 59 558,71 Kč do 5. 8. 2017 s tím, že v případě nesplnění povinnosti se zaplacení bude domáhat soudní cestou (prokázáno výzvou ze dne 26. 7. 2017).

8. K jednotlivým nárokům bylo dále zjištěno, že dne 13. 6. 2016 žalobce žalovanému předal částku 14 000 Kč k zaplacení zálohy na plyn a částku 4 000 Kč na nákup stavebního materiálu na opravu zdi plotu u vily (prokázáno potvrzením o převzetí ze dne 13. 6. 2016). Dne 17. 6. 2016 byl žalovaným zakoupen stavební materiál (cement, vápno, písek) v hodnotě 2 353 Kč u společnosti [právnická osoba]. a dne 14. 6. 2016 Fronton v hodnotě 264 Kč od [jméno FO], IČO [IČO] (prokázáno daňovým dokladem č. 16PH03312 a paragonem č. 000470). K předmětné nemovitosti byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu mezi dodavatelem [právnická osoba] a žalovaným, na základě které se dodavatel zavázal na adresu odběrného místa (předmětná nemovitost) dodávat plyn a žalovaný za dodaný plyn hradit sjednanou cenu (prokázáno smlouvou ze dne 25. 8. 2014). Za období od 9. 9. 2015 do 13. 9. 2016 byla za dodaný plyn do odběrného místa dodavatelem vyúčtována částka 71 401 Kč (prokázáno fakturou č. FA161004987 ze dne 19. 9. 2016). Žalovaný dne 30. 5. 2017 na číslo bankovního účtu uvedeného na faktuře uhradil částku 71 020 Kč (prokázáno bankovní složenkou ze dne 30. 5. 2017).

9. Žalobce dále do spisu založil listinné důkazy k prokázání tvrzených nákladů, které vynaložil v souvislosti s předmětnou nemovitostí. Žalobce dne 1. 12. 2016 předal [jméno FO] částku 500 Kč za zprostředkování nájemníka do předmětné nemovitosti (prokázáno potvrzením ze dne 1. 12. 2016). Příjmovým dokladem ze dne 18. 3. 2013 žalovaný potvrdil převzetí částky 7 097 Kč od žalobce na opravy předmětné nemovitosti, a to ve dvou splátkách v roce 2014 (prokázáno příjmovým dokladem ze dne 18. 3. 2013).

10. Žalovaný dále zaplatil společnosti [právnická osoba]. částku 1 755 Kč za rozbor vody (prokázáno fakturou č. 180381), [jméno FO], IČO [tel. číslo] částku 34 558 Kč za opravu vodovodního a topného systému (prokázáno fakturou č. 4/2010 a příkazem k úhradě ze dne 19. 5. 2010). Žalobce měl uhradit částku 6 000 Kč za územní řízení vodovodního řadu a 6 000 Kč za projekt vodovodní přípojky (prokázáno příjmovým dokladem ze dne 10. 4. 2017 a příjmovým dokladem ze dne 24. 4. 2017), společnosti [právnická osoba]. částku 4 840 Kč (prokázáno příjmovým dokladem ze dne 14. 6. 2017). Žalobcem byly dále elektronicky provedeny platby částek 3 363 Kč (prokázáno potvrzením o transakci ze dne 1. 6. 2016), 4 908 Kč (prokázáno potvrzením o transakci ze dne 1. 12. 2014), 5 000 Kč (prokázáno potvrzením o transakci ze dne 5. 10. 2015), 2 980 Kč (prokázáno potvrzením o transakci ze dne 27. 3. 2018) a 5 000 Kč (prokázáno potvrzením o transakci ze dne 12. 1. 2013). Žalobce dále zaplatil v hotovosti za [právnická osoba] [tituly před jménem] [jméno FO], IČO [IČO], částky 2 371 Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne 13. 3. 2015), 146 Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne 26. 7. 2015), 1 186 Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne 6. 3. 2015) a 313 Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne 26. 9. 2015), dále společnosti [právnická osoba]. částky 779,99 Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne 18. 7. 2015), 714 Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne 26. 9. 2015), 875 Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne 30. 9. 2015), 738 Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne 19. 9. 2015), 239 Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne 18. 9. 2015) a 313 Kč (prokázáno daňovým dokladem ze dne 26. 9. 2015), dále [jméno FO], IČO [IČO] částku 908 Kč (prokázáno paragonem ze dne 22. 6. 2016), a dále ČR - Státnímu oblastnímu archivu v Praze za kopii písemností částka 49 Kč (prokázáno stvrzenkou č. 57 ze dne 9. 8. 2016).

11. Žalobci byly dále vystaveny [jméno FO], IČO [IČO], faktury k uhrazení částek 467 Kč (prokázáno paragonem ze dne 27. 6. 2016), 800 Kč (prokázáno paragonem ze dne 22. 7. 2016) a 467 Kč (prokázáno paragonem ze dne 28. 6. 2016), a [jméno FO], IČO [IČO], faktura na částku 5 500 Kč za čištění studny a desinfekci (prokázáno daňovým dokladem ze dne 9. 3. 2018).

12. Žalobce dále předložil evidenci odpracovaných hodin svědkem [jméno FO], dle níž měl svědek [jméno FO] odpracovat 73 hodin a nakoupit 600 cihel v ceně 1 200 Kč (prokázáno potvrzením ze dne 8. 6. 2015), dále měl v období od 28. 6. 2016 do 18. 7. 2016 odpracovat 36 hodin v souvislosti s malováním (prokázáno potvrzením bez data vydání), v období října 2015 odpracovat 47 hodin (prokázáno potvrzením ze dne 18. 11. 2015), v období listopadu a prosince neznámého roku odpracoval celkem 47 hodin (prokázáno potvrzeními ze dne 1. 12. a 27. 12. neznámého roku). Svědek [jméno FO] měl dále z pozemku [jméno FO] odvézt 2000 ks cihel v ceně 2 Kč/kus, 30 m pogumovaného pletiva v ceně 1 500 Kč a 4 železné sloupky v ceně 400 Kč (prokázáno potvrzením ze dne 18. 6. 2015), přičemž nákup uvedeného materiálu potvrdil i žalovaný s tím, že svědek [jméno FO] bouráním, čištěním a odvozem cihel odpracoval 90 hodin a na částečné opravě zdi dalších 16 hodin (prokázáno potvrzením ze dne 26. 8. 2015 a vyúčtováním práce ze dne 22. 9. 2015). [jméno FO] dále koupil od [jméno FO] použitou střešní krytinu za celkovou cenu 180 Kč (prokázáno potvrzením ze dne 25. 5. 2015).

13. Svědkyně [jméno FO] vypověděla, žalovaný v domě vybíral zálohy na plyn a elektřinu, přičemž po každém zúčtovacím období předával vyúčtování. Dříve vyúčtování předával pravidelně, časem nebyl tak spolehlivý a vyúčtování předával až s prodlevou. Přeplatky žalovaný s každým vyřizoval osobně. Na předmětné nemovitosti se opravy a údržba prováděly za pomoci známých a sousedů, žalobce nevyužíval služby dodavatelů a řemeslníků. Nějaké práce prováděl i pan [jméno FO], pracoval na zdi u nemovitosti. Bylo to na základě dohody žalobce a pana [jméno FO], žalobce mu předával nějaké peníze na materiál.

14. Svědek [jméno FO] vypověděl, že opravy na domě byly prováděny bez řemeslníků, prováděli je sami. S panem [jméno FO] pracoval na zdi u nemovitosti. Žalobce proplácel materiál a dále platil provedenou práci tak, že nájemcům snižoval část nájemného dle počtu odpracovaných hodin. Jeho manželka našla do volného bytu nájemce a inkasovala za to od žalobce 500 Kč. Plyn se platil žalovanému, který to měl na starost. S výjimkou jednoho roku žalovaný předával vyúčtování včas a přeplatky vracel.

15. Svědek [jméno FO] vypověděl, že se podílel na opravách, prováděl zednické práce. Materiál dostával od žalovaného, ale mezi žalobcem a žalovaným byla asi nějaká dohoda a ty peníze na materiál byly od žalobce. Sám měl dohodu s žalobcem, že část nájemného si může odpracovat, bylo to asi 100 Kč za hodinu práce, ale nevěděl již přesně. Pracoval na opravě zdi, která byla ve špatném stavu, s pracemi mu pomáhal pan [jméno FO]. Na opravu použili cement, vápno, písek a cihly.

16. Z fotodokumentace a výpovědi svědka [Anonymizováno] soud nezjistil žádné rozhodující skutečnosti.

17. Po postupu dle § 132 o.s.ř. učinil následující závěry o skutkovém stavu. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný užíval k bydlení jeden z bytů nacházejících se v předmětné nemovitosti. K užívání bytu žalovaným v předmětné nemovitosti nebyly zjištěny bližší skutečnosti. Žalovaný měl na starost spotřebu plynu v domě, kdy byl i smluvní stranou smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřenou s dodavatelem plynu. Žalovaný převzal dne 13. 6. 2016 mj. od žalobce částku 14 000 Kč, která měla být použita na úhradu záloh na plyn. V září 2016 byla za dodaný plyn do předmětné nemovitosti v období od 9. 9. 2015 do 13. 9. 2016 dodavatelem plynu vyúčtována částka 71 401 Kč, tato byla žalovaným zaplacena bezhotovostním převodem koncem května 2017. Společně s uvedenou částkou 14 000 Kč žalovaný dne 13. 6. 2016 od žalobce obdržel částku 4 000 Kč na nákup materiálu na opravu plotu. Žalovaný krátce po předání této částky, a to ve dnech 14. 6. 2016 a 17. 6. 2016 koupil stavební materiál v celkové ceně 2 617 Kč. Nebylo prokázáno, že v období spadajícím do doby předání 4 000 Kč (červen 2016) byl žalovaným zakoupen další stavební materiál. Pokud jde o nákup opotřebovaného materiálu, který měl pak provádět přímo pan [jméno FO], pak všechna v řízení předložená potvrzení svědčí o tom, že se tak mělo stát již v období května až srpna 2015.

18. V případě částek specifikovaných v 10. odstavci tohoto rozhodnutí pak bylo v řízení prokázáno jejich zaplacení žalobcem. Z provedeného dokazování se již ale dále nepodávalo, jakým způsobem byl zakoupený materiál použit, popř. bylo žalobcem prokázáno, že jím byly zaplaceny určité částky (potvrzení o transakcích), aniž by bylo dále zjištěno, z jakého důvodu a komu tyto částky hradil, když jejich výše neodpovídala žalobci fakturovaným částkám dle odstavce 11. V případě částek specifikovaných v 11. odstavci tohoto rozhodnutí bylo prokázáno, že tyto byly žalobci fakturovány, nicméně, jak soud nastínil již výše, žalobce neprokázal ani jejich zaplacení.

19. Soud zamítl pro nadbytečnost návrhy na doplnění dokazování výslechem žalobce a příjmovými doklady za zaplacení částek na náklady spojené s ubytováním, poštovným a parkovným, neboť ani provedení těchto důkazů by nemohlo změnit rozhodnutí soudu.

20. Podle § 1115 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

21. Podle § 1117 o.z. každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

22. Podle § 1126 odst. 1, 2 o.z. každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. Při rozhodování o společné věci se hlasy spoluvlastníků počítají podle velikosti jejich podílů.

23. Podle § 1135 o.z. správce má právní postavení příkazníka. Musí spoluvlastníkům správu vyúčtovat; náleží mu náhrada účelně vynaložených nákladů, kterou si může vybrat z výnosů spravované věci.

24. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Pokud se soud předně zabýval nárokem žalobce na zaplacení částky 18 829,96 Kč jako bezdůvodného obohacení na straně žalovaného za nadužívání společné věci, žalobce vycházel pouze z tvrzení, že žalovaný užíval byt, jehož podíl výměry podlahové plochy ve vztahu k podlahové ploše všech bytů přesahoval výši podílu žalovaného na společné věci. Žalobce pak ani přes poučení soudu nedoplnil skutková tvrzení a neoznačil důkazy, aby soud mohl takto uplatněný nárok právně posoudit. Je přitom nutno poukázat na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 7. 2020, č.j. 30 Co 250/2019-243, vydané v této věci, kde byla shrnuta judikatura Nejvyššího soudu, která dospěla k závěru, že žalobce by se v projednávané věci mohl domáhat bezdůvodného obohacení pouze tehdy, užíval-li žalovaný věc bez právního důvodu. Žalobce netvrdil, že žalovaný věc užíval bez právního důvodu, přičemž ani netvrdil, že byl rozhodnutím ostatních spoluvlastníků vyloučen z užívání společné věci, čímž mu vznikla újma. Jak již bylo zmíněno, soud při absenci dalších skutkových tvrzení stran „nadužívání věci“ nemohl tento žalobcem uplatněný nárok právně posoudit a žalobu v této části zamítl.

26. Pokud jde o nárok na zaplacení částky 12 432,71 Kč jako nákladů na údržbu a opravu věci, nutno konstatovat, že soud k tomuto uplatněnému nároku neprováděl ani všechny žalobcem navržené důkazy. Žalobce mj. mezi tyto náklady zahrnul náklady na ubytování, parkovné a poštovné, které vynaložil v souvislosti se správou společné věci. K těmto vynaloženým nákladům je nutno uvést, že se nejedná o náklady, které by souvisely s opravou, záchranou či zhodnocením společné věci a které by byly vynaloženy ve prospěch věci samotné či všech spoluvlastníků. Soud proto ani k těmto nákladům neprováděl dokazování, když se nejedná o náklady, jejichž poměrnou část by mohl následně po ostatních spoluvlastnících požadovat. K tomu nutno dodat, že soud k důkazu nadbytečně provedl stvrzenku ze dne 9. 8. 2016, když náklady za pořízení kopie písemnosti uhrazené ČR - Státnímu oblastnímu archivu v Praze taktéž nelze považovat za účelně vynaložené náklady na opravu, záchranu či zhodnocení věci. Jde-li o další náklady žalobce vyplývající z uplatněného nároku, žalobce v řízení prokázal zaplacení částek specifikovaných v odstavci 10. Zaplacení těchto částek ale samo o sobě neprokazuje, že se jedná o náklady shora uvedené, tedy na opravu, údržbu či zhodnocení věci. Žalobce nijak neprokázal, že všechny jím zaplacené částky byly investicemi do společné věci, když ačkoliv např. žalobce prokázal zaplacení některých částek za stavební materiál či čištění studny, nijak dále neprokázal, že např. tento materiál byl skutečně využit při jím tvrzených opravách předmětné nemovitosti a o jakou konkrétní studnu se jednalo a tato má vztah k předmětné nemovitosti, jejímž spoluvlastníkem je i žalovaný. Ačkoliv se z provedených svědeckých výpovědí pak podává, že práce na nemovitosti byly na základě ústní dohody prováděny některými z nájemníků, kterým byla za oplátku snižována výše nájemného, nebyla prokázána ani skutečná výše odpracovaných hodin a výše odměny za hodinu práce, když soud provedené důkazy v tomto směru shledal nedostatečnými k prokázání těchto jednotlivých tvrzení, neboť se jednalo pouze o zápisky, které byly mnohdy prosty bližšího určení termínů, v nichž mělo k pracím docházet. Nadto je nutno dodat, že z provedeného dokazování pak není patrno, že veškerá práce svědka [jméno FO] měla souvislost s předmětnou nemovitostí, když kupř. do práce bylo zahrnuto čištění a odvoz tisíců cihel, přičemž nebylo prokázáno, že všechny byly využity v souvislosti se společnou věcí. Nelze pak ani přehlédnout, že svědek [jméno FO] a svědek [jméno FO] vypovídali o tom, že prováděli zejména zednické práce při opravě zdi u vily. Nutno podotknout, že předmětná nemovitost je tvořena pouze pozemkem nacházejícím se pod vilou č.p. [Anonymizováno] ve [adresa], a samotnou vilou, která je jeho součástí. Byla-li prováděna oprava zdi, byť se třeba nachází v bezprostřední blízkosti předmětné nemovitosti, nejedná se již o společnou věc uvedenou v žalobě (předmětnou nemovitost). Závěrem je tak nutné k tomuto nároku konstatovat, že pokud žalobce prokázal některé své výdaje, neprokázal k nim, že byly užity na opravu, záchranu a zhodnocení nemovitosti, a proto nelze ani dospět k závěru, že žalovaný by byl povinen podílet se na těchto žalobcových nákladech. Soud proto žalobu zamítl i ohledně nároku na zaplacení částky 12 432,71 Kč.

27. Poslední žalobní nárok směřoval k zaplacení částky 18 000 Kč. Pokud jde o částku 14 000 Kč, žalobce prokázal, že tuto částku předal žalovanému dne 13. 6. 2016 za účelem zaplacení zálohy na plyn. V řízení pak bylo zjištěno, že žalovaný měl na starost energie, když i smlouva s dodavatelem na odběr plynu v předmětné nemovitosti byla uzavřena jím jako smluvní stranou. Za období od září 2015 do září 2016 byla vyúčtována cena sjednaná za odběr plynu, kterou žalovaný v květnu 2017 bezhotovostním převodem uhradil. V řízení nebylo prokázáno, z jakých prostředků žalovaný tuto částku uhradil, přičemž tak není zjevné, zda částku 14 000 Kč předanou žalobcem použil na zaplacení záloh, když i tuto od žalobce dostal v hotovosti, zatímco za odebraný plyn zaplatil bezhotovostním převodem. Stejně tak v řízení bylo prokázáno předání částky 4 000 Kč téhož dne (tj. 13. 6. 2016) za účelem nákupu stavebního materiálu. Ohledně této částky žalovaný prokázal, že v následujících dnech po předání peněz (14. 6. 2016 a 17. 6. 2016) stavební materiál platbami v hotovosti zakoupil. Svědeckými výpověďmi bylo i potvrzeno, že to byl žalovaný, kdo od žalobce dostával peníze, za které dle pokynu žalobce nakupoval materiál a předával dále panu [jméno FO]. Soud má tedy prokázáno, že žalovaný z předané částky 4 000 Kč vynaložil 2 617 Kč na nákup stavebního materiálu, jak žalobce požadoval. Žalovanému se pak nad rámec této částky nepodařilo prokázat, že zbylou částku také vynaložil za stejným účelem dle pokynu žalobce. Z provedených listinných důkazů je patrno, že docházelo též k nákupu již opotřebovaného materiálu, nicméně k těmto nákupům mělo docházet již v roce 2015. Úhrada zbylých 1 383 Kč na materiál nebyla žalovaným prokázána. Soud pak shledal námitku žalovaného ohledně promlčení nároku na zaplacení částek 14 000 Kč a 4 000 Kč (reps. 1 383 Kč) za nedůvodnou. Žalobce nárok na zaplacení těchto částek uplatnil již v podané žalobě, tedy na samém počátku řízení. V průběhu řízení vzal nárok na zaplacení těchto částek zpět, přičemž soud o zpětvzetí rozhodl až dne 5. 10. 2021, přičemž zpětvzetí nabylo právní moci dne 6. 10. 2021. Do tohoto termínu tedy promlčecí doba těchto nároků neběžela, když právo bylo uplatněno u orgánu veřejné moci a po tuto dobu byl nárok předmětem řízení (srovnej § 648 o.z.). Vzhledem k tomu, že promlčecí doba po dobu od podání žaloby až do 6. 10. 2021, přičemž soud dne 6. 10. 2021 následně připustil změnu žaloby, kterou se žalobce domáhal zaplacení těchto částek, nemohla tato doba uplynout.

28. Soud proto s ohledem na shora uvedené žalobě v části na zaplacení 15 383 Kč vyhověl, když tuto částku posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované ve smyslu § 2991 o.z. Protože žalovaný částku nezaplatil ani v termínu stanoveném žalobcem ve výzvě k zaplacení, dostal se následujícím dnem do prodlení, a proto soud žalobci dále přiznal úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne, který žalobce požadoval. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Ve zbylém rozsahu pak žalobu zamítl. Ve výroku III. uvedená částka (34 748 Kč), z níž bylo zaplacení úroku z prodlení požadováno, byla opravena oproti vyhlášení rozsudku (při něm byla uvedena částka 33 879,67 Kč) dle § 164 o.s.ř. ve znění opravného usnesení, které je součástí tohoto rozsudku, když se jedná o chybu v psaní a počtech.

29. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. dle míry úspěchu ve věci. Žalovaný měla ve věci úspěch co do částky 33 879,67 Kč, neúspěšný naopak byl co do částky 15 383 Kč. Rozdíl úspěchu a neúspěchu žalovaného tak činí 37,6 % (68,8 % úspěch - 31,2 % neúspěch). Konkrétně má žalovaný nárok na náhradu částky: - Advokát žalobkyně učinil v řízení celkem 14 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), závěrečný návrh ze dne 28. 8. 2019 a ze dne 10. 12. 2021, podání ve věci samé ze dne 3. 11. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), vyjádření k odvolání ze dne 19. 12. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. k/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), účast na jednání před okresním a krajským soudem dne 1. 8. 2018, 3. 10. 2018, 28. 1. 2019, 11. 3. 2019, 19. 6. 2019, 21. 8. 2019, 31. 7. 2020, 6. 10. 2021 a 1. 12. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g/ adv. tarifu), o Mimosmluvní odměna za 11 úkonů právní služby (všechny úkony učiněné do dne 6. 10. 2021 včetně) činí 11 x 3 500 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o Mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby (všechny úkony učiněné po dni 6. 10. 2021) činí 3 x 3 100 Kč (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 14 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), - 1 076,18 Kč - náhrada za jízdu osobním automobilem tov. zn. Ford Mondeo, reg. zn. [SPZ], v roce 2018 při dvou cestách Chrudim - Kutná Hora a zpět (jednání před soudem dne 1. 8. 2018 a 3. 10. 2018) o celkové vzdálenosti 176 Km, při ceně 30,50 Kč za litr pohonných hmot a náhradě 4,00 Kč za kilometr dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., - 2 251,01 Kč - náhrada za jízdu osobním automobilem tov. zn. Ford Mondeo, reg. zn. [SPZ], v roce 2019 při čtyřech cestách Chrudim - Kutná Hora a zpět (jednání před soudem dne 28. 1. 2018, 11. 3. 2019, 19. 6. 2019, 21. 8. 2019) o celkové vzdálenosti 352 Km, při ceně 33,10 Kč za litr pohonných hmot a náhradě 4,10 Kč za kilometr dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., - 1 758,71 - náhrada za jízdu osobním automobilem tov. zn. Ford Mondeo, reg. zn. [SPZ], v roce 2020 při cestě Chrudim - Praha a zpět (jednání před odvolacím soudem dne 31. 7. 2020) o celkové vzdálenosti 274 Km, při ceně 32 Kč za litr pohonných hmot a náhradě 4,20 Kč za kilometr dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., - 1 186,85 - náhrada za jízdu osobním automobilem tov. zn. Ford Mondeo, reg. zn. [SPZ], v roce 2021 při dvou cestách Chrudim - Kutná Hora a zpět (jednání před soudem dne 6. 10. 2021 a 1. 12. 2021) o celkové vzdálenosti 176 Km, při ceně 33,80 Kč za litr pohonných hmot a náhradě 4,40 Kč za kilometr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., - 4 000 Kč - náhrada za promeškaný čas advokáta na cestě do místa soudního jednání - 40 započatých půlhodin dle § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 adv. tarifu. Celkem tak má žalovaný nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 37,6 % z částky 62 272,75 Kč, tj. 23 414,55 Kč, a to k rukám zástupce žalovaného ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Při stanovení výše odměny za úkon právní služby soud vycházel z částky na zaplacení uvedené v žalobě, a to až do dne 6. 10. 2021 včetně, kdy soud rozhodl o žalobcem učiněných změnách a zpětvzetích žaloby, přičemž od tohoto data při stanovení odměny vycházel z částky, která je nyní předmětem řízení. Soud dle návrhu zástupce žalovaného nepřiznal daň z přidané hodnoty z odměny a nákladů advokáta, když tento již není plátcem této daně. Soud ve výroku IV. tohoto rozsudku uvedl označení zástupce žalovaného podle § 164 o.s.ř. ve znění opravného usnesení, které je součástí tohoto rozsudku, neboť při vyhlášení rozsudku uvedl chybou v psaní nesprávné osobní jméno advokáta.

Poučení