29 A 86/2010 - 188

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D. a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobkyně J. V., zastoupené zmocněnkyní V. F., proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Brně, se sídlem v Brně, Moravské náměstí 1, za vedlejší účasti Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2010, sp. zn. ZKI-O-186/552/2010, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Osoba zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto její odvolání ze dne 7. 6. 2010 proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov ze dne 31. 5. 2010, spisová značka OR-225/2010-703, o její námitce ze dne 1. 3. 2010 proti obsahu obnoveného katastrálního operátu pro katastrální území Vranovice nad Svratkou a toto rozhodnutí bylo žalovaným podle ust. § 16 odst. 3 katastrálního zákona potvrzeno.

2. Žaloba ze dne 9.9.2010 doručená Krajskému soudu v Brně dne 10.9.2010 byla původně podána J. V. a V. F. s tím, že J. V. se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12.8.2010, sp. zn. ZKI-O-186/552/2010 a V. F. se domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 17.8.2010, sp. zn. ZKI-O-185/551/2010. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16.9.2010, č.j. 29 A 86/2010-17, byla žaloba v části týkající se rozhodnutí žalovaného ze dne 17.8.2010, sp. zn. ZKI-O-185/551/2010, vyloučena k samostatnému řízení a projednání. I přes poučení, že proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné, podali žalobci kasační stížnost. Tuto kasační stížnost Nejvyšší správní soud rozhodnutím č.j. 8 As 3/2011-93, ze dne 28.2.2011 odmítl, a to z více důvodů. Jednak konstatoval, že do uvedeného rozhodnutí není kasační stížnost přípustná, kasační stížnost podaná stěžovatelem V. F. byla podána opožděně, kasační stížnost stěžovatelky J. V. byla podána sice včas, stěžovatelka ji přes výzvu krajského soudu nedoplnila o náležitosti kasační stížnosti. Ač bylo řízení o rozhodnutí, které se týkalo V. F. vyloučeno k samostatnému projednání, V. F. zůstal i nadále účastníkem řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. 29 A 86/2010. Krajský soud v Brně proto usnesením č.j. 29 A 86/2010- 151 ze dne 10.9.2012 žalobu vedenou pod sp. zn. 29 A 86/2010 vůči V. F. odmítl, neboť mu nesvědčí legitimace k podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12.8.2010, sp. zn. ZKI-O-186/552/2010. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 12.9.2012.

I. Shrnutí obsahu napadeného rozhodnutí

3. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný shrnul průběh řízení. Uvedl, že Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov (dále jen KÚ nebo katastrální úřad), jako správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 31. 5. 2010, spisová značka OR-225/2010-703 rozhodl o námitce paní J. V. ze dne 1. 3. 2010 proti obnovenému katastrálnímu operátu přepracováním pro katastrální území Vranovice nad Svratkou tak, že pozemky parcel č. st. 380/1 a 1857/1 budou v katastru nemovitostí nadále evidovány podle výsledku obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací do digitální podoby. Dále KÚ rozhodl, že po nabytí právní moci rozhodnutí bude hranice mezi pozemkem parcela č. 2873 na jedné straně a pozemky parcel č. 2872 a 1860 na straně druhé změněna v katastrální mapě podle neměřického záznamu č.

963. Současně rozhodl, jak podle opraveného zobrazení hranice KÚ budou evidovány výměry parcel č. 2873, 2782 a 1860.

4. Žalovaný shrnul odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. Připomněl, že KÚ uvedl, že podkladem pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací byla katastrální mapa na plastové fólii v měřítku 1:2880. Souřadnice lomových bodů hranic parcel byly určeny vektorizací rastrových souborů těchto map, v souladu s ust. § 63 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 26/2007 Sb. u nichž je eliminována deformace mapy. KÚ v rámci správního řízení porovnal geometrické určení (rozměry) v katastrální mapě po obnově přepracováním u parcel č. st. 380/l, st. 380/2, 1857/3 a 1857/l s odpovídajícími délkami v geometrických plánech, podle kterých byly vyznačeny v katastrální mapě před obnovou. Z výsledků tohoto porovnání, uvedeného v odůvodnění rozhodnutí, KÚ nezjistil překročení mezní odchylky stanovené pod bodem 15.5 přílohy k vyhlášce č. 26/2007 Sb. v zobrazení polohopisu katastrální mapy po obnově, a proto považuje zákres v obnovené mapě za totožný s mapou před obnovou. KÚ pak překontroloval správnost výměr předmětných parcel po obnově a uvedl, že u parcel č. 380/l a 1857/1 nebyla překročena mezní odchylka stanovená pod bodem 14.9 přílohy k vyhlášce č. 26/2007 Sb. proti údajům před obnovou, proto byla v obnoveném operátu ponechána původní výměra podle ust. § 63 odst. 6 vyhlášky č. 26/2007 Sb.

5. Žalovaný dále uvedl, že KÚ shledal důvodnou námitku proti zobrazení pozemku parcela č. 2873, neboť zjistil jeho chybné zobrazení v obnovené katastrální mapě. Vyhotovil neměřický záznam č. 963 pro opravu zákresu a z toho vyplývajících změn výměr dotčených parcel.

6. Proti uvedenému rozhodnutí KÚ ze dne 31. 5. 2010 podali včas žalobkyně a pan J. V. odvolání ze dne 7. 6. 2010. V odvolání namítli, že jejich nemovitosti nejsou v katastrálním operátu vedeny v souladu se skutečným stavem v terénu, a to ani polohově, ani výměrově. Dle jejich názoru jsou důvodem nesrovnalosti z dřívějších let.

7. Vzhledem k formulaci námitek odvolateli žalovaný v napadeném rozhodnutí provedl historický exkurs o původu a vzniku katastrální mapy pro katastrální území Vranovice nad Svratkou a o důvodech založení evidence nemovitostí. Zejména zmínil, že od 1. 1. 1951 pozemkové knihy přestaly věrně odrážet skutečné vlastnické vztahy, neboť jejich vznik, změny a zánik nebyly do pozemkových knih povinně zaznamenávány. K nápravě začalo docházet až na základě zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí a jeho prováděcí vyhlášky č. 23/1964 Sb. Zaváděla se nová databáze vlastnických a jiných právních vztahů k nemovitostem bez přímé návaznosti na dřívější pozemkové knihy. Nový občanský zákoník č. 40/1964 Sb. totiž v § 134 odst. 2 stanovil, že vlastnictví nemovitosti přecházelo nově na základě registrace převodní smlouvy státním notářstvím. Ustanovení § 65 zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) pak stanovilo notářům povinnost zaslat po registraci ověřený opis smlouvy s vyznačením její registrace příslušnému územnímu orgánu geodézie a kartografie, který změnu vlastnického vztahu vyznačil do evidence nemovitostí.

8. Zápisy právních vztahů do evidence nemovitostí byly prováděny postupně ve dvou fázích. V první fázi od roku 1964 do konce roku 1966 se v evidenci nemovitostí zapisovaly běžné změny vlastnických vztahů, vlastnická práva nově vzniklá, jakož i jejich omezení. V druhé etapě od roku 1967 měly být postupně zapsány právní vztahy v evidenci nemovitostí ještě nevyznačené. Nově zavedená evidence nemovitostí nemohla pouze převzít zápisy z pozemkových knih, neboť vlastnické vztahy v polovině sedmdesátých let jim v důsledku přerušení kontinuity zápisů od roku 1951 nemusely odpovídat. Podrobnosti byly stanoveny v prováděcí vyhlášce s tím, že orgány geodézie zapíší do evidence nemovitostí toho, kdo bude podle výsledků šetření oprávněným nebo povinným. V důvodové zprávě k zákonu o evidenci nemovitostí bylo uvedeno, že „…bude věcí občana nebo organizace, aby se domohl svého práva u soudu nebo hospodářské arbitráže, a podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo hospodářské arbitráže opraví pak orgán geodézie zápis“. Při vzniku katastru nemovitostí pak žádná další skutková šetření prováděna nebyla a došlo k přímému převzetí údajů z evidence nemovitostí do katastru nemovitostí (podle § 29 odst. 1 katastrálního zákona).

9. Žalovaný uvedl, že v katastrálním území Vranovice nad Svratkou byl obnoven katastrální operát přepracováním souboru geodetických informací podle ust. § 13 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, jeho platnost byla vyhlášena dne 15. 3. 2010. Bylo postupováno podle ust. § 63 odst. 4 písm. c) a d) vyhlášky č. 26/2007 Sb. tak, že se neprovádělo ani nové měření, ani zjišťování průběhu hranic v terénu za účasti vlastníků. Při obnově přepracováním byly souřadnice lomových bodů hranic předmětných parcel určeny vektorizací rastrových souborů dosavadních analogových katastrálních map, původ stabilní katastr v měřítku 1:2880 a v souřadnicovém systému svatoštěpánském. Následně byly rastrové souřadnice transformovány do souřadnicového systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), u nichž je eliminována deformace mapy analogové mapy (srážka podkladu na kterém je vykreslena).

10. Vzhledem k tomu, že závazným údajem katastru je geometrické určení nemovitosti a velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku, byla v předmětné věci řešena otázka, zda zobrazení hranic dotčených pozemků při obnově přepracováním není zatíženo chybami, které vznikly „zřejmým omylem při obnově katastru“ podle § 8 odst. 1 katastrálního zákona. KÚ proto porovnal rozměry dotčených parcel v obnovené katastrální mapě s odpovídajícími rozměry v geometrických plánech č. 121-10/204-920-1962 a č. 143-366-8-040 a příslušného ZPMZ č.

125. Výsledky porovnání jsou uvedeny v odůvodnění rozhodnutí v tabulkách, doplněných snímkem obnovené katastrální mapy s vyznačením čísel lomových bodů. KÚ nezjistil překročení mezní odchylky (podle bodu 15.5 přílohy vyhlášky č. 26/2007 Sb.), a proto dospěl k závěru, že zákres v obnovené katastrální mapě a v mapě před obnovou je totožný. Žalovaný přezkoumal správnost kontroly geometrického určení, jak ji provedl KÚ a neshledal pochybení. Dospěl k závěru, že zobrazení pozemků parcelních č. 2553/1, 1857/2, 1855/17, 1857/l, 1858/1, 1858/2, 1857/3, 1857/4, 1856/16, 1586/15, 1855/13, 1855/19, 1856/12, 1856/11 a u stavebních parcel č. 373, 369, 364, 326, 332, 380/1 a 380/2 v obnovené katastrální mapě není zatíženo chybami překračujícími příslušné mezní odchylky podle bodu 15.5 přílohy vyhlášky č. 26/2007 Sb.

11. Dále žalovaný konstatoval, že u pozemků p. č. 2872 a 2873 byla zjištěna hrubá chyba v údajích katastru a byla shledána odůvodněnost opravy této chyby na základě požadavků vlastníků. U pozemku parcelní č. 2873 KÚ zjistil, že jeho zákres v obnovené katastrální mapě neodpovídá geometrickému určení v katastrální mapě před obnovou. KÚ proto vyhotovil neměřický záznam č. 963 pro opravu chybného zobrazení parcely č. 2873. Žalovaný posuzoval, zda KÚ chybu vzniklou „zřejmým omylem při obnově katastru“ podle § 8 odst. 1 katastrálního zákona napravil. Porovnal rozměry dotčených parcel, tedy parcelní č. 2872 a 2873 v obnovené katastrální mapě s odpovídajícími rozměry v katastrální mapě před obnovou v měřítku 1:2880. Výsledky porovnání uvedl v tabulce doplněné schematickým nákresem. V tabulce nejprve uvedl stav před opravou chyby s tím, že původně došlo k překročení mezní odchylky, následně uvedl stav po opravě chyby ze kterého vyplývá, že došlo k nápravě a mezní odchylka nebyla překročena. Uzavřel, že zobrazení dotčených parcel v katastrální mapě po opravě není zatíženo chybou v zobrazení, protože není zatíženo nepřesností při zobrazení.

12. Odvolatelé namítali, že úpravou geometrického plánu č. 121-10/204-920-1962 bývalým Střediskem geodézie v Břeclavi došlo ke změně zákresů hranic na ohlašovacím listu č. d. 16/21. Došlo tím k vybočení pozemků parcelních č. 2553/1, 1857/2, 1855/17, 1857/1, 1858/1, 1858/2, 1857/3, 1857/4, 1856/16, 1586/15, 1855/13, 1855/19, 1856/12, 1856/11 a stavebních parcelách č. 302, 370, 373, 369, 364, 326, 332, 380/l a 380/2. Žalovaný k této námitce uvedl, že napadeným rozhodnutím KÚ rozhodoval pouze o pozemcích parcelních č. 1857/2, 1855/17, 1857/1, 1858/1, 1858/2, 1857/3, 1857/4 a dále rozhodoval u stavebních parcel č. 364, 380/1 a 380/2, a to přesně v rozsahu námitek, jak byly uplatněny J. V. písemným podáním ze dne 1. 3. 2010, doplněném ústně do protokolu na KÚ dne 24. 3. 2010. Námitky ve vztahu k pozemkům parcelních č. 2553/l, 1856/16, 1856/15, 1855/13, 1855/19, 1856/12, 1856/11 a u stavebních parcel č. 302, 370, 373, 369, 326, 332 jsou uplatněny až v odvolání, jedná se tedy o zcela nové námitky proti obnovenému katastrálnímu operátu a žalovaný o nich rozhodnout nemůže. Dle § 16 odst. 3 druhá věta katastrálního zákona o podaných námitkách může rozhodovat pouze katastrální úřad, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo vyložení obnoveného katastrálního operátu. Podat námitky mohou pouze vlastníci a jiní oprávnění a pozemky p. č. 2553/l, 1856/16, 1856/15, 1855/13, 1855/19, 1856/12, 1856/11 a st. p. č. 302, 370, 373, 369, 326, 332 nejsou ve vlastnictví odvolatelů.

13. Dále bylo namítáno, že při obnově přepracováním se zmenšil pozemek p. č. 1855/17 na výměru 251 m2, změnila se výměra stavení parcely č. 380 na 457 m2, změnila se délka hospodářské budovy na parcele 380/2 a zkrátila se délka stavení parcely č. 380 před jejím rozdělením. Odvolatelé vyslovili rovněž nesouhlas se zákresem hospodářské budovy v ZPMZ č. 604, protože nesouhlasí se stavem v terénu. Změna v terénu je viditelná ze satelitního snímku jejich nemovitostí. Žalovaný uvedl, že pokud jde o výměru parcely č. 1855/17, v katastrálním operátu před obnovou byla evidovaná výměra 251 m2. Po obnově přepracováním má evidovanou tutéž výměru beze změny. Rovněž výměry parcel č. st. 380/l a st. 380/2 jsou v obnoveném katastrálním operátu evidovány s původními výměrami 292 m2 a 165 m2, v souladu s kupní smlouvou ze dne 19. 6. 1980, registrovanou Státním notářstvím Břeclav pod č. RI 530/80, a v souladu s připojeným geometrickým plánem č. 143-366-8-040. Při obnově přepracováním, podle platné právní úpravy v § 29 odst. 2 vyhlášky 26/2007 Sb., ke změně výměry nedochází.

14. Za nepodloženou námitku žalovaný považoval, že se zkracuje délka stavební parcely č. 380 před jejím rozdělením. Podle náčrtu z 13. 7. 1929 na zaměření domu na parcele 380 byla jeho délka 18,10 m. Po jeho rozdělení geometrickým plánem č. 143-366-8-040 má dům na parcele č. st. 380/1 délku 12,31 m a dům na parcele č. st. 380/2 délku 5,85 m, tedy dohromady 18,16 m. Jak KÚ nepochybně prokázal v odůvodnění napadeného rozhodnutí, je i zobrazení těchto domů provedeno v obnovené katastrální mapě bez chyb.

15. Pokud se týká zákresu hospodářské budovy v ZPMZ č. 604, žalovaný uvedl, že zákon označuje za chybu v katastru zejména takový stav, kdy údaje katastru jsou v rozporu s předloženými listinami, které byly podkladem k zápisu (§ 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona). Pokud je obsah katastru v souladu s listinami předloženými k zápisu, avšak je v rozporu se skutečným stavem právním, nelze takový stav označovat jako chybu v katastru nemovitostí. V takovém případě je příčinou porušování zákonem stanovené povinnosti vlastníků nebo jiných oprávněných, kterým katastrální zákon mimo jiné v § 10 odst. 1 písm. d) ukládá povinnost ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitostí, a to do 30 dnů ode dne jejich vzniku, a předložit listinu, která změnu dokládá. Obdobná ohlašovací povinnost byla vlastníkům, organizacím spravujícím národní majetek a uživatelům nemovitostí uložena i v předchozích právních předpisech.

16. K námitce, že změnou hranic je proveden dvakrát zápis ve výkazu změn výměr pod pořadovým č. 415/66 a 433/66 žalovaný uvedl, že se jí podrobně nezabýval, neboť směřuje mimo projednávanou věc, nesměřuje proti obnově katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací podle ust. § 13 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. Položky výkazu změn č. 415/66 a 433/66 se týkaly komplexního založení evidence právních vztahů podle § 4 odst. odst. 2 vyhlášky č. 23/1964 Sb., byly jimi založeny právní vztahy na nové listy vlastnictví č. 442 a 466 pro rodinu F., beze změn hranic.

17. Dále odvolatelé namítali, že zápisy v pozemkových knihách u knihovních vložek 1392 a 980, podle první strany kupní smlouvy č. d. 666/63, jsou dotčeny změnou hranic. Podle této smlouvy je proveden špatný odpočet výměry parcely č. 1855/17 na geometrickém plánu č. 121-10/204-920-1962 pro nové označení plochy stavební parcely č. 380/2. Dále jsou vytýkány chyby v kupní smlouvě č. d. 666/63, není uvedeno datum registrace, chybí datum, podpis a razítko státního notářství, jsou uvedena špatná jména (F. místo F.) a špatně uvedena čísla parcel (308 místo 380, 38/2 místo 380/2). Žalovaný konstatoval, že rovněž tato námitka směřuje mimo projednávanou věc, proto se jí nezabýval. Uvedený problém nelze řešit opravou chyb v katastrálním operátu, neboť katastrální zákon v § 8 odst. 1 písm. a) považuje za chybné údaje katastru nemovitostí pouze takové údaje, které vznikly zřejmým omylem při vedení a obnově katastru nemovitostí. Opravou chyby nelze napravit případné chyby zjištěné v dnes již historických pozemkových evidencích jako je pozemková kniha a pozemkový katastr.

18. Dále odvolatelé vyslovili námitku proti změně vlastnické hranice sevřením úhlu na pozemcích 1856/16, 1855/17 a na stavební parcele 373, rozdílně od geometrických plánů č. 121-10/204-904-1962 a 143-366-8-040 a od ZPMZ č.

125. Tuto námitku podkládá žalovaný za nedůvodnou, není podložena věcnými argumenty. Dle jeho názoru KÚ prokázal v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že zobrazení těchto parcel je provedeno v obnovené katastrální mapě bez chyb. Pokud odvolatelé odkazují na geometrické plány č. 121-10/204- 904-1962 a č. 143-366-8-040 a na příslušný ZPMZ č. 125, tak z jejich obsahu je nepochybně zjevné, že změn vlastnické hranice mezi pozemky parcel č. 1856/16, st. 373 na jedné straně a pozemku parcelní č. 1855/17 a na straně druhé se vůbec netýkaly. Pokud jsou v těchto plánech uváděné měřické údaje vztahující se k těmto hranicím, jedná se pouze o kontrolní údaje, které nejsou závazným geometrickým a polohovým určením podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 26/2007 Sb.

19. K námitce odvolatelů o rozdílných délkách uvedených v geometrickém plánu č. 143- 720-1- 040 (v hodnotě 108,68 m) a v jeho ZPMZ č. 156 (v hodnotě 100,68 m) uvedl žalovaný, že tento rozdíl v údajích existuje. Pro správu katastru nemovitostí jsou rozhodující údaje kupní smlouvy ze dne 22. 10. 1982 (registrované Státním notářství Břeclav pod č. RI 1271/82) a geometrického plánu č. 143-720-1-040, který je její nedílnou součástí. Stav katastru je v souladu s touto listinou. Odvolateli uváděný rozdíl vznikl možná při vyhotovení plánu v roce 1982 chybou v psaní. Tato chyba nemá vliv na průběh hranice pozemku parcelní č. 1857/1, která byla plánem tvořena spojnicí rohů existujících pozemků parcelní č. 1857/3 a 1858/1. Jedná se pouze o kontrolní údaj, který není závazným geometrickým a polohovým určením podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 26/2007 Sb.

20. K požadavku odvolatelů na provedení revize podle § 7 katastrálního zákona žalovaný uvedl, že KÚ reviduje soulad údajů katastru se skutečným stavem v terénu v souladu s katastrálním zákonem pouze podle potřeby zajištění souladu údajů katastru s jejich skutečným stavem v terénu, např. při digitalizaci katastrálních map, obnově katastrálního operátu apod. V předmětné věci KÚ provedl, v souladu s ust. § 63 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 26/2007 Sb., částečnou revizi katastru, ta se však netýkala hranic pozemků a obvodů budov. I kdyby KÚ zjistil nesoulad v údajích katastru se stavem v terénu, probíhá způsob jeho odstranění tak, že upozorní vlastníka na odstranění nesouladu nebo v písemné výzvě upozorní vlastníka na možnost sankcí za porušení pořádku na úseku katastru při neplnění jeho povinností. Tento postup je upraven v § 50 odst. 5 a 6 katastrální vyhlášky.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě a jejích doplněních

21. Žalobkyně uvedla, že je vlastníkem nemovitostí - pozemků v obci Vranovice, k.ú. Vranovice nad Svratkou, p.č. 1857/1, 1858/3, 2873 a stavební plochy 380/1. Nemovitosti vycházejí z pozemků p.č. 1857, 1858/1, 1857/1, 1856/17, 1855/17 a stavební plocha 380, které vlastnili prarodiče žalobkyně J. a M. F.

22. Existují neshody v zákresech pozemků mezi mapami bývalého pozemkového katastru, a to mezi mapou uloženou na Katastrálním úřadě pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov, a uloženou v pozemkové knize (původně na pracovišti Hustopeče) nyní na uvedeném katastrálním úřadě v pozemkové knize. Pro kupní smlouvu v roce 1963 byl vypracován geometrický plán č. 121-10/204-920-1962 na rozdělení stavební plochy 380 ze dne 18.11.1962. Tento geometrický plán s provedenými úpravami byl zakreslen do mapového listu č. 4 bývalého pozemkového katastru. Kupní smlouva nese ozn. č. NZ 23/63 a N 98/63. Na její první straně je uvedeno neregistrováno. První strana této smlouvy je v rozporu se zápisem na výše uvedeném geometrickém plánu. Na místě vlastníků je uvedeno jen slovo dosavadní, u účastníků jsou uvedeni manželé J. a M. F. jako prodávající, v odst. č. 1 jsou uvedeni manželé J. a M. F., a je zde uvedeno, že jsou vlastníci rodinného domku č. 360 st.pl. 380 ze dne 22.4.1931 svatební smlouvou a prodávají dle geometrického plánku ze dne 15.11.1962 část zastavěné plochy 308 o výměře 66 m2, nové označení 38/2. Ve výše uvedeném geometrickém plánu však není uvedena stavební plocha 308 ani označení nové parcely st. pl. 38/2 o výměře 66 m2. Tento geometrický plán s jinými čísly pozemku je v rozporu s první stranou kupní smlouvy č.d. 0666/63. Z těchto chyb vyplynuly rozdílné zákresy mezi mapou uloženou na katastrálním úřadě a mapou uloženou v pozemkové knize v katastrální mapě. Došlo k rozdílnému zákresu pozemku p.č. 1856/17, 1855/17, 1857/1 a 1858/1, došlo také ke změně polohy plochy 380.

23. Uvedený geometrický plán z roku 1962 sloužil rovněž také jako podklad pro kupní smlouvu R/530/80. Vzhledem k neoznačení nové parcely st. pl. 38/2 o výměře 66 m2 došlo ke změně polohy p.č. st. plochy 380 a ke změně nákresu domu a hospodářské budovy na této stavební ploše a ke změně polohy pozemků 1857/1, 1858/1, 1858/3 v zákresu pozemku v pozemkové mapě, v katastrální mapě a nyní i digitální mapě. U pozemku p.č. 1857/1 v kupní smlouvě R/530/80 a v kupní smlouvě R/1272/82. V kupní smlouvě z roku 1980 není uvedena celková výměru pozemku 1857/1, je uvedena jen na geom. pl. č. z. 143-366-8-040 ze dne 11.5.1979. Je zde uvedeno 3239 m2. V roce 1982 je v kupní smlouvě uvedena výměra 3239 m2 + 400 m2, tedy 3639 m2. Tato výměra je uvedena i v geom. plánu č. z. 143-720-01- 040 ze dne 11.6.1982.

24. Špatně uvedená výměra má vliv i na pozemek p.č. 1858/1 v majetku V. F., kde došlo ke zmenšení o 68 m2 i ke změně polohy pozemku. Rozdíl v plochách pozemků p.č. 1855/17, 1857/1 a st.pl. 380/2, 1856/17, 1858/1, 2873 a st.pl. 380/1 i ostatních pozemků v grafickém znázornění se projevuje i v graf. znázornění č.j. OR 3/2002/3 ze dne 13.6.2003 a O- 113/454/2003 ze dne 16.9.2003. Byla odstraněna výměra 67 m2 ze stavební plochy, byl vymazán zákres hospodářské budovy v katastrální mapě a došlo k rozporu zakreslení dělící čáry mezi výpočtem výměr parcel p.č. 380/1 a 380/2 č. zak. 143-366-8-040, záznam č. 125, č. skupiny 10 LV 442 v zákrese katastrální mapy i digitální mapy.

25. Žalobkyně vzhledem k uvedenému navrhla, aby rozhodnutí žalovaného bylo soudem zrušeno a žalovanému byla nařízena obnova katastrálního operátu na pokladě platných kupních, trhových a dědických smluv od roku 1922, byla mu uložena povinnost opravit chyby ve výměrách a fyzicky zaměřit pozemky p.č. 1857, 1856/17, 1858/1, 1855/17 a původní st. pl. 380 a následně vytýčit jednotlivé parcely podle fyzického zaměření pozemků a provést nové mapování v katastrální i v digitální mapě. Dále žádala, aby prostřednictvím soudních znalců v oboru stanovených soudem bylo provedeno nedokončené fyzické zaměření nemovitostí pro vytýčení hranic. Uvedla, že má pochybnosti o změnách v pozemkových a katastrálních mapách i v mapě digitální, ve vypracovaných geometrických plánech bez právního podkladu.

26. Usnesením č.j. 29 A86/2010-20 ze dne 16.10.2010 byla žalobkyně vyzvána k doplnění žaloby, a to zejména o žalobní body, z nichž má být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, dále aby navrhla výrok rozsudku v souladu s ust. § 78 s.ř.s. Žalobkyně v podání ze dne 21.10.2010 doplnila, že došlo k porušení ustanovení zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (dále jen „katastrální zákon“). Konkrétně došlo opakovaně k porušení § 8, neboť nedošlo na písemný návrh vlastníků k opravě chyb v katastrálním operátu. Tento návrh byl zamítnut, přičemž došlo k nepřesnosti při podrobném měření zobrazení předmětu v katastrální mapě a při výpočtu změn výměr parcel. Nedošlo k opravě chybných údajů v katastru, které vznikly nesprávnostmi v listinách. Došlo k porušení § 12 odst. 1 katastrálního zákona neboť katastrální úřad nezadal opravu chybných údajů v kupních smlouvách státním orgánům (jednalo se o kupní smlouvy č.d. 0666/63,N 98/63, NZ 23/63, RI 530/80, N 598/80, NZ 527/80). Chybné údaje nebyly opraveny i když došlo k chybnému označení parc. č. pozemků, k přepisování číslic, uvedení špatných jmen prodávajících, neuvedení výměry pozemku p.č. 1857/1 pro odkup části tohoto pozemku a nové označení 1857/3.

27. Dále došlo k porušení § 19 odst. 1 katastrálního zákona, neboť v zákresu na vypracovaném geometrickém plánu č.z. 121-10/204-920-1962 ze dne 28.11.1962 došlo k porušení listiny, podle které je proveden zápis v katastru na rozdělení plochy 380, byl proveden rozdílný zákres zobrazení pozemku v pozemkových mapách bývalého katastru. Byl porušen i § 19 odst. 2 katastrálního zákona, neboť existuje rozpor v zákresu stejné nemovitosti na uvedeném geometrickém plánu a na geometrickém plánu č.z. 143-366-8-040. Došlo k ověření těchto náležitostí Geodézií Břeclav. Došlo rovněž k porušení § 5 odst. 1, neboť existuje rozpor v listinách mezi kupní smlouvou č.d. 0666/63 NZ 23/63 N 98/63 a geometrickým plánem. K porušení § 19a odst. 1 katastrálního zákona došlo vzhledem k rozdílnosti lomových bodů tvaru pozemků na polohopisném plánku geometrického plánu z roku 1962 1:500 a 1:2280 (na rozdělení st. pl. 380 a zobrazení do katastrální mapy). K porušení § 15a došlo při určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti s ohledem na účelovou správu katastru. Byl porušen § 18 odst. 2 katastrálního zákona, neboť ve vypracovaných geometrických plánech byla rozdílná poloha bodového pole určeného v souřadnicovém systému. Došlo k rozporu v zákresu dělící čáry (podklad pro kupní smlouvu z roku 1980). Dále došlo rovněž k porušení § 4a, § 5 odst. 7, § 8 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. § 22 odst. 1, katastrálního zákona KÚ porušil proto, neboť nevyhověl požadavku o identifikaci parcel, zvlášť v pozemkové mapě a zvlášť v katastrální mapě. Obě identifikace byly provedeny v katastrální mapě, která je nesrozumitelná. Porušení § 29 písm. f), katastrálního zákona bylo způsobeno určením polohy nemovitostí ve vztahu k ostatním nemovitostem, a písm. g) uvedeného ustanovení bylo porušeno vzhledem k rozdílu délek a šířek v evidenci katastrálního operátu a v terénu.

28. Dále žalobkyně namítala porušení ust. vyhl. č. 26/2007 Sb., konkrétně § 49, a to pro rozpor v katastrální evidenci pozemku p.č. 1858/3, nově 2873. Majitelé J. a J. V. tento pozemek nabyli kupní smlouvou z roku 1987, tento pozemek na základě darovací smlouvy nabyl rovněž J. N. Žalobkyně tedy žádá soud, aby vydal pravomocné rozhodnutí na zrušení duplicitního zápisu pozemku 2873.

29. Žalobkyně navrhla, aby soud vydal rozsudek kterým uloží žalovanému ustanovit soudního znalce v oboru určeném soudem z důvodu odborného posouzení skutečností, aby uložil žalovanému, aby v souladu s § 13a katastrálního zákona přistoupil k obnově katastrálního operátu z důvodu polohového určení nemovitostí, polohového určení domu, resp. hospodářské budovy na stavební ploše, aby byla provedena revize údajů katastru se skutečným stavem v terénu, zaměření bylo provedeno GPS Polární metodou, aby byl vypracován nový záznam podrobného měření změn včetně výpočtu souřadnic lomových bodů parcel 1857, 1856/17, 1855/17 a 1858/1 a došlo k výpočtu výměr parcel pro vyhotovení geometrického plánu pro opravu v katastru. Dále, aby byla provedena oprava výměr v LV č. 1268, LV č. 1514. Žalobkyně vznesla řadu požadavků, jak by měly správní orgány dle jejího názoru postupovat dle vyhl.č. 26/2007 Sb., přičemž odkázala na § 71, § 70, § 75, § 76, § 78, § 45. Dále požadovala, aby z důvodu špatných a neúplných náležitostí kupních smluv z roku 1963 a z roku 1980 byl přidělen a ustanoven soudní znalec za účelem vyřešení problémů a nesrovnalostí, které vedou k neshodám se sousedy a omezování ve využívání majetku.

30. V podání ze dne 9.5.2011 žalobkyně upřesnila, že je spoluvlastnicí pozemku p.č. 2873 (1858/3) o výměře 40 m2, stavební plochy 380/1 o výměře 421 m2 a p.č. 1857/1 se svým manželem J. V. (SJM). Opět poukázala na nesrovnalosti zapříčiněné geometrickými plány, které od roku 1962 neodpovídají fyzickému stavu v terénu, žádala o prověření platnosti kupních smluv z roku 1963 a z roku 1980 z důvodu uvedených rozdílných výměr pro tyto kupní smlouvy, které nesouhlasí s fyzickým stavem v terénu, vyslovila nesouhlas se změněnými nákresy v pozemkových mapách bývalého pozemkového katastru s mapou uloženou v pozemkové knize, v evidenci katastrálního úřadu a s digitální mapou s tím, že změny byly provedeny bez doložených právních listin. Uvedla, že nebyl vyslyšen její požadavek, který vznesla na žalovaného, aby soudní znalec zaměřil jejich nemovitosti v souladu s fyzickým stavem v terénu. Konstatovala, že žádali o provedení oprav výměr od roku 1922 za účelem odstranění rozdílů, čemuž nebylo vyhověno. Žádala proto, aby soud žalovanému doporučil ustanovení soudního znalce v oboru geodézie a kartografie a došlo k zaměření fyzického stavu předmětných pozemků, které vlastnili prarodiče.

31. Následně poslala žalobkyně soudu řadu dalších podání s tím, že žádala, aby došlo k vysvětlení a doložení důvodnosti změn zákresů v mapách, a to v pozemkové mapě bývalého katastru, v evidenci nemovitostí, v katastrální mapě, digitální mapě, neboť zákresy nesouhlasí s fyzickým stavem v terénu. Žádala o doložení listin pro změnu nákresu na geometrickém plánu z roku 1962, které byly dle jejího tvrzení provedeny zpětně až od roku 1921 a dále o doložení listin pro změny od roku 1962 až do roku 2008. Podáním ze dne 22.9.2012, které bylo zdejšímu soudu doručeno dne 24.9.2012, žalobkyně požádala o „doložení nabývacích právních listin“ pro změny, které byly provedeny v evidenci předmětných nemovitostí a nemovitostí, ze kterých byly v minulosti vyděleny, a to od roku 1921 dosud. Dále žalobkyně žádala, aby bylo zjištěno na katastrálním úřadě, jaké jsou důvody, proč je jí odepřeno právo k vyřízení jejich požadavků ohledně zjištění skutečného stavu nemovitostí a pozemků v souladu s jejich fyzickým stavem v terénu. Žádost o výpis výměr a rozměrů pozemků byla podána dne 12.5.2008, žádost o vydání kopie k nabývacím právním listinám k pozemkům 1855/17 a 1856/17 byla podána dne 21.12.2009, na požadavky dosud nebylo odpovězeno.

32. V podání ze dne 2.10.2012 žalobkyně opět požádala o „doložení nabývacích právních listin“, jakož i o doložení výkazu změn z minulých let. Mimo jiné uvedla, že původní st. pl. 380 měla být výměrově zvětšena o kupní smlouvu č.d. 1876/1928. V podání ze dne 3. 10. 2012 žalobkyně poukázala na to, že na pozemcích p.č. 1855/17 a 1856/17 nejsou doposud zakresleny změny – garáž, drobná stavba a přístavba rodinného domu s podkrovím. Chybami v mapách se neustále zmenšuje výměra p.č. 1857/1 a st.pl. 380/1. Zdůvodnění mezních odchylek není spravedlivé, ani v digitální mapě, stále se tím poškozuje pouze jedna strana. V digitální mapě nejsou zobrazeny pozemky 1855/14 a 1856/14. Žalobkyně opětovně poukázala na nesprávnou šíři, rozdílné nákresy a vzdálenosti styčných bodů na PK mapě a katastrální mapě, což se projevuje i na mapě digitální.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě a doplněním žaloby

33. Žalovaný navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl. Námitku týkající se neshod v zákresech pozemků mezi mapou bývalého pozemkového katastru a mapou pozemkové knihy označil za neurčitou a především nedůvodnou, neboť se netýká předmětného řízení. V řízení bylo rozhodováno o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu pro k.ú. Vranovice nad Svratkou podle ust. § 16 odst. 3 katastrálního zákona. Podkladem pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací podle § 13 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona a § 63 vyhl.č. 26/2007 Sb. (dále jen katastrální vyhláška) byla katastrální mapa na plastové folii v zobrazovací soustavě svatoštěpánské v měřítku 1:2880. Žalovaný připomenul, že v napadeném rozhodnutí podrobně odůvodnil, že pozemkový katastr přestal být udržován a veden v souladu se skutečným stavem po roce 1951. Tím přestal být udržován soulad mezi mapou pozemkového katastru a mapou pozemkové knihy. Zákonem č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, a jeho prováděcí vyhláškou č. 23/1964 Sb. došlo k založení evidence nemovitostí bez přímé návaznosti na dřívější pozemkové knihy. Při vzniku katastru nemovitostí došlo k přímému převzetí údajů z evidence nemovitostí do katastru nemovitostí dle § 29 odst. 1 katastrálního zákona a tyto údaje byly podkladem pro obnovu katastrálního operátu přepracováním.

34. Pokud žalobkyně vznesla výhrady ke kupní smlouvě NZ 23/1963 zapsané v PK pod č. deníku 66/63, a k ní připojenému geometrickému plánu č. 121-10/204-920-1962, jde o námitky bezpředmětné, protože po roce 1964 byla založena nová evidence na základě šetření bez přímé návaznosti na dřívější pozemkové evidence. Orgánům katastru a dříve ani orgánům geodézie nepřísluší hodnotit obsah listin předložených k zápisu záznamem z jiných hledisek, než chyb v psaní nebo počtech a jiných zřejmých nesprávností dle § 8 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb. Pochybné je tvrzení žalobkyně, že geometrický plán č. 121-10/204-920-1962 byl s provedenými úpravami zakreslen na mapového listu č. 4 bývalého pozemkového katastru. Tento plán v mapě pozemkového katastru není zakreslen vůbec a ani být nemohl, protože do této mapy se změny zobrazovaly pouze do začátku padesátých let minulého století.

35. Nepodložené je tvrzení žalobkyně, že geometrický plán č. 121-10/204-920-1962 sloužil jako podklad pro kupní smlouvu č. RI 530/80. Podkladem pro sepsání této kupní smlouvy byl geometrický plán č. 143-366-8-040 z 11. května 1979.

36. K námitce žalobkyně ohledně rozdílné výměry udané katastrálním úřadem u pozemku 1857/1 v kupní smlouvě č. RI 530/80 a kupní smlouvě č. RI 1272/82 žalovaný uvedl, že orgány katastru ani dříve orgány geodézie nejsou zhotoviteli těchto smluv a nenesou za jejich obsah žádnou odpovědnost. Za správnost údajů odpovídali účastnici těchto smluv.

37. K námitce žalobkyně, proč není uvedena skutečná fyzická výměra pozemku p.č. 1857/1 již v kupní smlouvě č. RI 530/80, je především nutné zdůraznit, že výměry pozemků se v katastru neevidují. Evidují se zde pouze údaje o výměrách parcel, které nikdy nebyly a nejsou závazné pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru, jsou pouze údajem informativním. Rozsah vlastnictví je vždy dán hranicemi pozemků v přírodě.

38. Pokud žalobkyně namítala rozdíl v polohách pozemků p. č. 1855/17, 1857/1, 1856/17, 1858/1, 2873, st. 380/1 a st. 380/2, který se projevuje v grafickém znázornění v rozhodnutí katastrálního úřadu č. j. OR 3/2002/3 ze dne 13.6.2003 a v grafickém znázornění v rozhodnutí ZKI č.j. O-113/454/2003 ze dne 16.9.2003, žalovaný především konstatoval, že uvedená rozhodnutí se týkají opravy chyby v katastrálním operátu, tedy zcela jiného řízení, než je řízení o námitce proti obnovenému katastrálními operátu, které je předmětem tohoto řízení. Pokud se týče parcely č. 1856/17 žalovaný uvedl, že tato zanikla již před rokem 1950, když byla sloučena s parcelou č. 1855/17.

39. K námitce žalobkyně ohledně rozdílu v zakreslení parcel č. st. 380/1 a st. 380/2 v katastrální mapě i v digitální mapě a ve výpočtu výměr podle geometrického plánu č. 143- 366-8-040 a ZPMZ č. 125 žalovaný uvedl, že se jedná se o nepodloženou námitku. Zobrazení této hranice v katastrální mapě před obnovou zkontroloval v odvolacím řízení o opravě chyby ukončené rozhodnutím č.j. O-113/454/2003 ze dne 16.9.2003 a nebyly zde zjištěny odchylky překračující mezní odchylku v údajích katastru před obnovou. Kontrola správnosti hranice uvedených parcel v digitální mapě byla provedena katastrálním úřadem v řízení o námitce proti obnovenému katastrálními operátu, je uvedena ve druhé tabulce rozhodnutí správního orgánu prvního stupně. Nebylo zjištěno překročení mezních odchylek a KÚ považuje zákres v mapě před obnovou a po obnově za totožný. Žalovaný v rámci odvolacího řízení správnost postupu KÚ přezkoumal a nezjistil nepřesnosti překračující mezní odchylky.

40. Dále se žalovaný vyjádřil k doplnění žaloby, které žalobkyně učinila na výzvu soudu. Konstatoval, že žalobkyně uvedla rozsáhlý výčet ustanovení katastrálního zákona a katastrální vyhlášky, která se k projednávané věci, kterou je obnova katastrálního operátu, nevztahují. V předmětné věci se jednalo o převod zákresu hranic parcel z analogové katastrální mapy do souboru geodetických informací katastru nemovitostí v číselném vyjádření, tj. do digitalizované katastrální mapy bez zjišťování, vytyčování a zaměřování průběhu hranic pozemků v terénu. Skutečnosti uváděné žalobkyní se digitalizace katastrální mapy netýkají.

42. Pokud žalobkyně nově žádala po krajském soudu, aby zrušil zápis duplicitního vlastnictví k pozemku p. č. 2873, žalovaný konstatoval, že KÚ byly postupně doručeny dvě listiny, jimiž je vázán a z nichž každá svědčí o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti. Katastrální úřady při digitalizaci katastrálního operátu nemají dostatek právních prostředků k řešení takových nesrovnalostí, mohou se omezit pouze na doporučení dotčeným subjektům, aby sporné vlastnictví řešili buď mimosoudně či žalobou na určení vlastnictví, což se v předmětném případě stalo.

43. Pokud žalobkyně navrhovala, aby soud uložil žalovanému povinnost ustanovit znalce, žalovaný konstatoval, že znalec by se nemohl vyjádřit k právním otázkám. K posouzení, v jakém stavu byly pozemky žalobkyně číselně vyjádřeny v digitalizované katastrální mapě, není třeba znalce ustanovovat, byly posouzeny dostatečně správními orgány obou stupňů, neboť tyto orgány disponují úředními osobami s potřebnými odbornými znalostmi. V případě pozemku žalobkyně byla dodržena kritéria stanovené katastrálním zákonem a katastrální vyhláškou při digitalizaci katastrální mapy. Pokud žalobkyně žádala, aby bylo přistoupeno k obnově katastrálního operátu novým zaměřením, žalovaný konstatoval, že dosavadní katastrální mapa před digitalizací v měřítku 1:2880 pro katastrální území Vranovice nad Svratkou splňuje kritéria přesnosti podle bodu §15 katastrální vyhlášky. Zdůraznil, že takových map je používáno pro vedení údajů o nemovitostech v České republice na 70% území státu a obnova katastrálního operátu novým měřením není nároková, záleží na úvaze katastrálních úřadů a na možnostech státního rozpočtu.

44. Pokud žalobkyně žádala provedení revize podle § 7 katastrálního zákona žalovaný odkázal na své vyjádření uvedenému odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí (viz bod [20] odůvodnění rozsudku).

45. Dále se žalovaný obsáhle vyjádřil k požadavku žalobkyně na zaměření skutečných hranic v terénu a zpracování výsledku zeměměřických činností pro uvedení katastru do souladu se skutečným stavem v terénu. Poukázal na právní úpravu týkající se vytyčování hranic pozemků a vyhotovování geometrických plánů, připomněl, že u geometrických plánů katastrální úřady pouze potvrzují svůj souhlas s očíslováním parcel a nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Zdůraznil, že výsledky zeměměřické činnosti, tedy vytýčená hranice v přírodě a dokumentace o vytýčení hranice slouží u pokojné držby jako podklad o provedeném vytýčení, u sporné hranice je pak podkladem k jednání s vlastníky sousedních dotčených nemovitostí, nebo k řízení u soudu, který jediný rozhodne o právních vztazích k nemovitostem. Samotným provedením vytýčení hranice není žádný z vlastníků oprávněn užívat pozemek ve vytýčených hranicích, pokud se nedohodne s vlastníky sousedních dotčených nemovitostí nebo pokud o nich nerozhodne soud.

46. K dalším podáním žalobkyně se žalovaný vyjádřil ve vyjádření ze dne 21.9.2012. Konstatoval, že v předmětné věci je obsah katastru v souladu s listinami předloženými k zápisu, ale jak tvrdí sama žalobkyně, je v rozporu se skutečným stavem v terénu. Takový stav však není chybou v katastru nemovitostí. Princip fungování katastru nemovitostí je založen především na zákonných povinnostech vlastníků a jiných oprávněných ohlašovat katastrálním úřadům změny týkající se katastru a předkládat těmto katastrálním úřadům i příslušné listiny nezbytné pro provedení zápisu do katastru.

47. Žalovaný po kontrole původních výměr parcel dospěl k závěru, že u těch parcel, kde došlo při obnově katastrálního operátu ke změně výměr, stalo se tak proto, že plošný obsah původních parcel neodpovídal geometrickému určení v katastrální mapě před obnovou, protože údaje o výměrách parcel, pokud jsou uváděny v dřívějších listinách předložených k zápisu do evidence nemovitostí či katastru, jsou ztíženy nepřesnostmi. Výměrou parcely podle ust. § 27 písm. g) katastrálního zákona se rozumí vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách; velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry. Podle tohoto ustanovení výměra parcely je v katastru evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna a jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku. Mezní tolerance pro zobrazení rozměrů dotčených parcel v katastrální mapě pro katastrální území Vranovice nad Svratkou je stanovena katastrální vyhláškou v bodu 15.5 přílohy hodnotou ± 2 m a 3 m v závislosti na délce hranice. Toto kritérium přesnosti, resp. nepřesnosti zobrazení polohopisu pro platnou (digitalizovanou) katastrální mapu má dopad i na velikost výměr předmětných parcel (např. pro výměru 200 m2 je mezní odchylka ± 48 m2 podle bodu 14.9 přílohy katastrální vyhlášky). Podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona se v případě nepřekročení mezní odchylky nejedná o chybu v katastru.

48. Závěrem žalovaný opětovně konstatoval že je zřejmé, že žalobkyně považuje zákres hranic v digitalizované katastrální mapě za rozporný s fyzickým stavem v terénu a rovněž opakovaně uvedl, že to není chybou katastru. Uvedl, jakým způsobem lze řešit stav, pokud rozdíl mezi reálným stavem v terénu a katastrální mapou překračuje mezní odchylku, a pokud mezní odchylku nepřekračuje.

IV. Jednání u krajského soudu

49. Ve věci proběhlo dne 14. 4. 2012 jednání u Krajského soudu v Brně. Účastníci setrvali na dosavadních stanoviscích k věci. Žalobkyně prostřednictvím zmocněnkyně zopakovala již vznesené námitky, především podrobně poukázala na nesoulad mezi reálným stavem v terénu a katastrální mapou a zdůraznila, že se již dlouhodobě bez úspěchu snaží dosáhnout nápravy. Uvedla, že oslovila již několik zeměměřičských firem, nikdo jí nebyl ochoten provést zaměření pozemků a vyhotovit požadovaný geometrický plán. Žalovaný setrval na dosavadním stanovisku k věci.

50. Soud shrnul průběh řízení před krajským soudem a před správními orgány, sdělil obsah rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Zabýval se rovněž obsahem žalovaným předloženého spisu sp. zn. 0-113/454/2003, který se týká řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, jehož účastnicí byla rovněž žalobkyně, a jehož předmětem byly mimo jiné i parcely č. st. 380/1. 380/2 a 1857/1 k. ú. Vranovice nad Svratkou.

51. Soud při jednání zamítl důkazní návrhy žalobkyně, pokud se domáhala, aby byl ustanoven znalec za účelem zaměření dotčených pozemků, aby záznamy v katastru odpovídaly stavu v terénu, a aby znalec zaměřil stav pozemků, které vlastnili prarodiče. Znalec by měl rovněž vyřešit problémy a nesrovnalost, plynoucí z chybných a neúplných náležitostí kupních smluv z roku 1963 a 1980. Soud zdůrazňuje, že v předmětné věci šlo o obnovu katastrálního operátu přepracováním, kdy se převádí katastrální mapa z grafické formy do formy grafického počítačového souboru a nevychází se z nového zaměřování hranic jednotlivých parcel v terénu. Důkaz spočívající v novém zaměření pozemků by byl tedy zcela nadbytečný. Pokud v kupních smlouvách existují nesrovnalosti, je na dotčených osobách, aby zajistili nápravu, v žádném případě nelze tyto chyby napravovat v tomto řízení a bylo by zcela bezdůvodné v tomto směru provádět jakékoliv dokazování. Dále žalobkyně navrhovala, aby soud uložil správním orgánům předložit výkaz změn týkající se dotčených pozemků a předložit listiny, na základě kterých byly v minulosti prováděny záznamy a změny záznamů ohledně dotčených pozemků v příslušných evidencích včetně pozemkové knihy. Žalobkyně nespecifikovala, jaké konkrétní skutečnosti by těmito listinami (které v řadě případů ani nebyly označeny tak, aby mohly být identifikovány), měly být ve vztahu k předmětu řízení prokázány. Soud nevyzýval žalobkyni k doplnění, neboť je zřejmé, že vzhledem k předmětu řízení by dokazování takovými listinami v řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu přepracováním bylo zcela nedůvodné a rovněž tyto návrhy zamítl.

V. Posouzení věci Krajským soudem v Brně

52. Krajský soud v Brně přezkoumal obě napadená správní rozhodnutí, jakož i řízení jim předcházející, a to v mezích žalobních bodů (§ 71 odst. 1 a § 75 odst. 2 věty první s.ř.s.). Přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba není důvodná.

53. Soud konstatuje, že předmětem soudního přezkumu jsou rozhodnutí katastrálního úřadu a žalovaného ve věci námitek žalobkyně vznesených v řízení podle §16 odst. 3 katastrálního zákona, podle kterého „Vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad.“

54. Žalobkyně podáním ze dne 1. 3. 2010 doručeným téhož dne katastrálnímu úřadu jako správnímu orgánu prvního stupně vyslovila „nesouhlas s digitalizací“ v obci Vranovice, konkrétně s pozměněnou výměrou st. plochy 380/1, p.č. 1857/1 a p.č. 2 873. Z obsahu uvedeného podání vyplynulo, že se jedná o námitky dle §16 odst. 3 katastrálního zákona.

55. Na základě včas podaných námitek přezkoumal katastrální úřad jako správní orgán 1. stupně v souladu s uvedeným ustanovením obsah obnoveného katastrálního operátu. Rozhodnutím ze dne 31. 5. 2010, č.j. OR-225/2010-703 rozhodl o námitkách žalobkyně tak, že námitky ve vztahu k p.č. st. 380/1 a 1857/1 zamítl. Konstatoval, že „souřadnice lomových bodů analogové mapy, tj. katastrální mapy na plastové fólii s přesností a v zobrazovací soustavě stanovenými v době jejího vzniku (v měřítku 1: 2880), byly určeny vektorizací a transformovány do systému Jednotné trigonometrické sítě katastru (S-JTSK), a to v souladu s ustanoveními §63 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 26/2007 Sb. Porovnáním geometrického a polohového určení hranic pozemků p.č. st. 380/1 a p.č. 1857/1 v náčrtu z roku 1963, na základě kterého byla vyznačena hranice mezi pozemky p.č. st.380/1 a 380/2 v analogové mapě a geometrického plánu č. 143-366-8-040 z 11. 5. 1979, který byl součástí kupní smlouvy ze dne 19. 6. 1980, registrované Státním notářstvím Břeclav pod č. Reg. I 530/80, s katastrální mapou v obnoveném operátu katastrální úřad v zobrazení těchto parcel nezjistil překročení mezní odchylky podle ustanovení bodu 15.5 přílohy k vyhlášce č. 26/2007 Sb., a proto lze zákres v uvedených mapách považovat za totožný.“. Porovnání délek mezi předmětnými pozemky provedl katastrální úřad v tabulce, kde uvedl rovněž zjištěné odchylky a mezní odchylky podle uvedené vyhlášky. Je zřejmé, že tyto mezní odchylky překročeny nebyly. Námitce proti zákresu pozemku p.č. 2873 katastrální úřad vyhověl, neboť zde byla překročena mezní odchylka vypočtená podle bodu 15.5 přílohy k vyhlášce č. 26/2007 Sb. Proto vyhotovil neměřičský záznam č. 963 pro opravu chybného geometrického a polohového určení a v souladu s ustanovením §8 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona chybný zákres uvedené parcely opravil. V jeho postupu neshledal soud žádné pochybení ani porušení právních předpisů.

56. Proti rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 31. 5. 2010, č.j. OR-225/2010-703 podali žalobkyně a J. V. odvolání ze dne 7. 6. 2010. V odvolání především namítali, že jejich nemovitosti nejsou v katastrálním operátu vedeny v souladu se skutečným stavem v terénu, a to ani polohově, ani výměrově, přičemž dle jejich názoru jsou důvodem nesrovnalosti z dřívějších let. Žalovaný jako odvolací orgán (dle §16 odst. 4 katastrálního zákona ) opět obsah obnoveného katastrálního operátu přezkoumal a dospěl k závěru, že při vyhotovení obnoveného operátu přepracováním byly převzaty výsledky z platného operátu katastru nemovitostí, kontrolním výpočtem výměr předmětných parcel zjistil shodu s platným stavem souboru písemných informací katastru nemovitostí. V podrobném odůvodnění nad rámec nezbytných náležitostí sdělil účastníkům, jaké mohou být příčiny nesrovnalostí mezi údaji v katastru a reálným stavem. Pokud se týká parcely č. 2873, kde správní orgán prvního stupně zjistil pochybení při obnově, zkoumal, zda chyba byla odstraněna. Součástí rozhodnutí je i schematický nákres, výsledky porovnání rozměrů dotčených parcel v obnovené katastrální mapě s rozměry v katastrální mapě před obnovou v měřítku 1: 2880 jsou uvedeny v tabulkách ze kterých vyplývá, že po opravě chyby nedošlo k překročení mezní odchylky podle bodu 15.5 přílohy k vyhlášce č. 26/2007 Sb. Celý obsah napadeného rozhodnutí je shrnut výše. Soud z napadeného rozhodnutí zjistil, že se žalovaný podrobně a srozumitelně vypořádal se vznesenými námitkami, v jeho postupu neshledal žádné pochybení.

57. Soud připomíná, že podle §13 odst. 1 katastrálního zákona „Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu. Lze ji provést a) novým mapováním, b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo za c) na podkladě výsledků pozemkových úprav.

58. V předmětné věci došlo k obnově katastrálního operátu přepracováním. Podle §15 katastrálního zákona „Při obnově katastrálního operátu přepracováním se převádí katastrální mapa z grafické formy do formy grafického počítačového souboru.“ Soud uvádí, že při tomto postupu se, na rozdíl od obnovy katastrálního operátu mapováním, nevychází z nového zaměřování hranic jednotlivých parcel v terénu, ale dosavadní katastrální mapa je pouze převedena z pevné podložky do počítačového souboru, který umožňuje vedení katastrální mapy pomocí výpočetní techniky. Při obnově katastrálního operátu jde tedy ze strany příslušného katastrálního úřadu pouze o úkony technického a evidenčního charakteru (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1840/2003 a ze dne 3. 12. 2009 č.j. 9 Azs 10/2009-35.)

59. Obsahem předložených správních spisů bylo mimo jiné prokázáno, že se správní orgány zabývaly správností zákresu hranic pozemků v nové katastrální mapě, popř. správností výpočtů výměr parcel. Jak soud zjistil, správní orgány obou stupňů se vypořádaly s námitkami žalobkyně. Jak vyplývá z výše uvedeného, katastrální úřad shledal námitky zčásti důvodnými, námitce proti zákresu pozemku p.č. 2873 vyhověl. Žalovaný následně ověřil jeho postup, provedl kontrolní výpočty. Po odstranění výše uvedené chyby nedošlo při obnově katastrálního operátu k chybě podle § 8 odst. 1 katastrálního zákona, když nedošlo ke zřejmému omylu při zápisu podle předložených listin ani k chybě způsobené nepřesností při podrobném měření, zobrazení měření v katastrální mapě ani při výpočtu výměr parcel. Smyslem obnovy katastrální mapy přepracováním je převedení analogové mapy zakreslené na plastové fólii do podoby grafického počítačového souboru. Výsledek obnovy musí odpovídat podkladu, ze kterého byla obnova prováděna, což bylo dle názoru soudu v této věci splněno.

60. Žalobkyně ve věci podala žalobu včas, posléze na výzvu soudu žalobu doplnila a následně ještě soudu zaslala řadu dalších podání. Pokud byla soudem vyzvána k doplnění žalobních bodů tak, aby bylo jasno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, uvedla řadu ustanovení, které se k předmětnému řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu vůbec nevztahují. V doplnění žaloby a v dalších podáních uvedla rovněž řadu námitek, které neuplatnila v žalobě. Jde o námitky, které nebyly uplatněny u krajského soudu v rámci lhůty určené pro formulaci žalobních bodů podle §72 odst. 1 s.ř.s. Rozšíření žaloby o další žalobní body je po uplynutí lhůty k podání žaloby nepřípustné (§72 odst. 2 s.ř.s.) Opožděně uplatněnými námitkami se není krajský soud povinen, ale ani oprávněn zabývat a vypořádávat je. Značná část těchto námitek se opět nevztahovala k předmětu řízení. Soud rovněž konstatuje, že četná podání žalobkyně jsou značně nepřehledná a obtížně srozumitelná.

61. Žalobkyně v žalobě namítala, že existují ve vztahu k dotčeným pozemkům rozdíly v zákresech mezi mapou bývalého pozemkového katastru a mapou pozemkové knihy, kupní smlouva z roku 1963 týkající se st. plochy p. č. 380 není v souladu s geometrickým plánem č. 121-10/204-920-1962, který byl pro tuto smlouvu vypracován, ve smlouvě i geometrickém plánu jsou chybné a nedostatečné údaje, nebyla označena nová parcela p.č. 38/2 a z toho vyplynuly další chybné zákresy v katastrální mapě. Dále namítala, že uvedený geometrický plán postižený chybou byl podkladem i kupní smlouvy R/530/80, v důsledku toho došlo k chybné změně polohy st. plochy p.č. 380, změně zákresu domu a hospodářské budovy na tomto pozemku, změně zákresu pozemků p.č. 1857/1, 1858/1, 1858/3 v pozemkové mapě, katastrální mapě a nyní i digitální mapě. Následně byly chybné výměry uvedeny rovněž v geom. plánu č. 143-366-8-040 a č143-720-01-040. Chyby a rozdíly v zákresech se posléze projevily i v grafických znázorněních z roku 2003 a v zákresech katastrální a digitální mapy. (uvedené žalobní námitky jsou podrobně uvedeny výše v bodech [22] až [24] ). Následně žalobkyně doplnila, která ustanovení katastrálního zákona měla být dle jejího názoru správními orgány porušena, uvedla, že geometrické plány již od roku 1962 neodpovídají fyzickému stavu v terénu, z tohoto důvodu žádá o vysvětlení a doložení důvodnosti změn v pozemkové mapě, v evidenci nemovitostí, v katastrální mapě a následně i v digitální mapě.

62. Dle názoru soudu se uvedené žalobní námitky nevztahují k předmětnému řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Tato skutečnost je zřejmá i z toho, jaká ustanovení žalobkyně citovala, když tvrdila porušení povinností správními orgány. (uváděla §4a, §5, §7, §8, §15a §19, §19a, §22, §29) Soud odkazuje na již výše uvedené skutečnosti a zdůrazňuje, že v předmětném řízení dosavadní katastrální mapa byla pouze převedena z pevné podložky do počítačového souboru postupem stanoveným v §63 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 26/2007, aniž by bylo prováděno jakékoliv zaměřování. V předmětné věci nebylo po opravě omylu zjištěno ani žalobkyní namítáno, že by výsledek obnovy neodpovídal podkladu, ze kterého byla prováděna. Žalobkyně ani v odvolání, ani v podané žalobě nenamítala, že by byla zkrácena na svých právech v důsledku obnovy katastrálního operátu.

63. Žalobkyně rovněž namítala, že u pozemku p.č. 2873 existuje duplicitní záznam vlastnictví. Tuto námitku žalobkyně nevznesla ve správním řízení. Především je nutno konstatovat, že se jedná o věc, kterou nelze vyřešit v tomto řízení. Duplicitní záznam vlastnictví a rovněž i námitky žalobkyně, že v geometrických plánech a dalších listinách jsou chybné údaje a v důsledku toho je obsah katastru v rozporu se skutečným stavem v terénu a výměry pozemků ve vlastnictví žalobkyně jsou menší než by měly být jsou sporem o vlastnické právo a ten nemůže být řešen katastrálním úřadem v řízení, v němž se rozhoduje o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. Katastrální úřad nerozhoduje o vztazích soukromoprávních, jeho rozhodnutí nemá hmotněprávní účinky. Nesrovnalosti v otázkách vlastnictví mohou být vyřešeny mimosoudně případně soudním rozhodnutím. Spor o vlastnictví náleží do kompetence obecného soudu, který o něm rozhodne v občanském soudním řízení. V řízení o námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu nelze otázky týkající se existence vlastnictví a jeho rozsahu s úspěchem vznášet (k tomu např. rozhodnutí zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu, č.j. Konf 31/2004-16 nebo Konf 90/2004-12, a dále rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.5.2006, č.j .5 As 16/2005- 88).

64. Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2007, čj. 29 Ca 162/2005-52, publikovaného ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č.1432/2008 „Obnova katastrálního operátu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, neřeší otázku, kdo je vlastníkem určité nemovitosti; účinek obnovy katastrálního operátu je pouze evidenční. “ Soud z uvedeného rozsudku zdejšího soudu dále cituje: „Z citovaných ustanovení vyplývá, že institut obnovy katastrálního operátu slouží k vyhotovení nového souboru popisných informací a převedení z původní grafické formy do formy počítačové. Jedná se o technický úkon, kterým nelze založit či pozbýt vlastnické či jiné právo k nemovitostem. To vyplývá z § 5 odst. 7 katastrálního zákona, podle něhož nemohou být právní vztahy k nemovitostem dotčeny revizí údajů katastru, opravou chyb v katastrálním operátu ani obnovou katastrálního operátu, pokud jejich změna není doložena listinou. Zákon má na mysli listinu, ze které se podává existence právních skutečností, které mají za následek vznik, změnu nebo zánik právních vztahů, příp. rozhodnutí o takových skutečnostech, nikoliv listinu o opravě chyb nebo obnově katastrálního operátu. Stejně jako v případě revize údajů katastru nebo opravy chyb v katastrálním operátu, obnova katastrálního operátu neřeší otázku, kdo je vlastníkem určité nemovitosti, účinek obnovy katastrálního operátu je pouze evidenční. “

65. Žalobkyně namítala porušení §8 katastrálního zákona, neboť nedošlo na písemný návrh vlastníků k opravě chyb v katastrálním operátu, vzniklým nesprávnostmi v listinách, a to kupní smlouvě z roku 1963, smlouvách z roku 1980 a geometrických plánech. Vytýkala katastrálnímu úřadu, že nezadal opravu chybných údajů v kupních smlouvách státním orgánům. Uvedenou námitku soud shledal zcela nedůvodnou. Soud nevylučuje, že by při obnově katastrálního operátu přepracováním molo dojít opravě chyb v dosavadním operátu, pokud by dotčená osoba takový návrh kvalifikovaným způsobem učinila. V žádném případě pak není možno požadovat po katastrálním úřadě, aby zajistil opravy v kupní smlouvě, naopak je povinností dotčených osob, aby dbaly na správnost údajů. Soud konstatuje, že možnost opravy chyby v katastrálním operátu dle §8 katastrálního zákona slouží k uvedení obsažených údajů do souladu s listinami založenými ve sbírce listin katastrálního úřadu, podle kterých byl zápis do katastru nemovitostí proveden. V předmětném řízení však nebylo zjištěno, že by žalobkyně takový návrh vznesla.

66. Jak soud zjistil ze správního spisu, žalobkyně a další osoby podaly u katastrálního úřadu návrh na opravu chyb katastrálního operátu. V tomto řízení se katastrální úřad zabýval rovněž návrhem ze dne 10. 1. 2001, následně opakovaně doplněným, na opravu chyb v evidování parcel, který podala žalobkyně se svým manželem, mimo jiné č. st. 380/1, 380/2 a 1857/1 k. ú. Vranovice nad Svratkou. Podstatou žádostí a návrhů na opravu chyb v dříve vyhotovených geometrických plánech a platném katastrálním operátu byl navrhovateli tvrzený nesoulad mezi obsahem katastru a skutečným stavem v terénu. Rozhodnutí katastrálního úřadu ve věci bylo na základě odvolání účastníků opakovaně zrušeno. Žalovaným jako odvolacím orgánem bylo řízení m vedeno pod sp. zn. 0-113-454/2003 a bylo skončeno rozhodnutím ze dne 16. 9. 2003, které nabylo právní moci dne 2. 10. 2003. Tímto rozhodnutím žalovaný potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu v Břeclavi č.j. OR 3/2002/3 ze dne 13. 6. 2003 a odvolání proti němu zamítl jako nedůvodné. Z rozhodnutí žalovaného, kterým bylo řízení skončeno, je zřejmé, že v rámci řízení došlo k prověření správnosti zobrazení hranic parcel v katastrální mapě a nebyly zjištěny chyby. Žalovaný zdůraznil, že opravou chyb v katastrálním operátu postupem dle §8 odst. 1 katastrálního zákona lze opravovat pouze ty údaje, které jsou zapsány v rozporu s listinami a jinými podklady, podle kterých byly zapisovány. Soud konstatuje, že správnost uvedeného rozhodnutí z roku 2003 nelze prověřovat v rámci řízení o námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu.

67. Žalobkyně vyslovila požadavek, aby soud uložil žalovanému povinnosti provést obnovu katastrálního operátu dle §13a katastrálního zákona, tedy novým mapováním, aby byla provedena revize údajů v katastru se skutečným stavem v terénu, aby bylo provedeno zaměření GPS polární metodou. Soud opakovaně konstatuje, že je třeba si uvědomit, co je předmětem tohoto řízení, že jde o řízení o námitkách proti obnově katastrálního operátu přepracováním. Žalobkyně nemá možnost vybrat si, jakou metodou dojde k obnově katastrálního operátu. Ve správním řízení navíc ani proti zvolené metodě nebrojila.

VI. Závěr a náklady řízení

68. Ze shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobní námitky nejsou důvodné, popřípadě se k předmětnému řízení nevztahují. Krajský soud v Brně neshledal vady řízení ani nezákonnost rozhodnutí správních orgánů v předmětné věci, a proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

69. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 odst. 1 věty první s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byla žalobkyně zcela neúspěšná, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož nebylo zjištěno, že by úspěšnému žalovanému v souvislosti s řízením nějaké náklady nad rámec jeho běžné administrativní činnosti vznikly, rozhodl soud tak, že mu právo náhradu nákladů řízení nepřiznal.

70. Ve vztahu k osobě zúčastněné soud rozhodl, že nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto právo by jí v souladu s ust. §60 odst. 5 s.ř.s. příslušelo pouze v případě, že by jim náklady řízení vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jim soud uložil, nebo pokud by soud shledal důvody zvláštního zřetele hodné. Taková situace však nenastala.

Poučení