29 A 97/2010 - 147

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Zuzany Bystřické a soudců JUDr. Kateřiny Mrázové, Ph.D. a Mgr. Petra Pospíšila v právní věci žalobce V. F., zastoupeného zmocněnkyní V. F., proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Brně, se sídlem v Brně, Moravské náměstí 1, za vedlejší účasti Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 8. 2010, sp. zn. ZKI-O-185/551/2010, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Osoba zúčastněná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Včas podanou žalobou se žalobce domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání ze dne 7. 6. 2010 proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov ze dne 24. 5. 2010, spisová značka OR-226/2010-703/7, o jeho námitce ze dne 1. 3. 2010 proti obsahu obnoveného katastrálního operátu pro katastrální území Vranovice nad Svratkou a toto rozhodnutí bylo žalovaným podle ust. § 16 odst. 3 katastrálního zákona potvrzeno.

2. Žaloba ze dne 9.9.2010 doručená Krajskému soudu v Brně dne 10.9.2010 byla původně podána J. V. a V. F. a řízení bylo vedeno pod sp. z. 29A 86/2010 s tím, že J. V. se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12.8.2010, sp. zn. ZKI-O-186/552/2010 a V. F. se domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 17.8.2010, sp. zn. ZKI-O-185/551/2010. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16.9.2010, č.j. 29 A 86/2010-17, byla žaloba v části týkající se rozhodnutí žalovaného ze dne 17.8.2010, sp. zn. ZKI-O-185-551/2010, vyloučena k samostatnému řízení a projednání a nadále byla projednávána pod sp. zn. 29A 97/2010. I přes poučení, že proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné, podali žalobci kasační stížnost. Tuto kasační stížnost Nejvyšší správní soud rozhodnutím č.j. 8 As 3/2011- 93, ze dne 28.2.2011 odmítl, a to z více důvodů. Jednak konstatoval, že do uvedeného rozhodnutí není kasační stížnost přípustná, kasační stížnost podaná stěžovatelem V. F. byla podána opožděně, kasační stížnost stěžovatelky J. V. byla podána sice včas, stěžovatelka ji přes výzvu krajského soudu nedoplnila o náležitosti kasační stížnosti. Ač bylo řízení o rozhodnutí, které se týkalo V. F., vyloučeno k samostatnému projednání, účastnicí řízení ve vyloučené věci zůstala i nadále J. V. Krajský soud v Brně proto usnesením č.j. 29 A 97/2010- 123 ze dne 10.9.2012, které nabylo právní moci dne 12.9.2012 žalobu vůči J. V. odmítl, neboť jí nesvědčí legitimace k podání žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.8.2010, sp. zn. ZKI-O-185/551/2010.

I. Shrnutí obsahu napadeného rozhodnutí

3. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný shrnul průběh řízení. Uvedl, že Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov (dále jen KÚ nebo katastrální úřad), jako správní orgán prvního stupně rozhodnutím ze dne 24. 5. 2010, spisová značka OR-226/2010-703/7 rozhodl o námitce V. F. ze dne 1. 3. 2010 proti obnovenému katastrálnímu operátu přepracováním pro katastrální území Vranovice nad Svratkou tak, že pozemky p.č. st. 985 a 1858/1 budou v katastru nemovitostí nadále evidovány podle výsledku obnovy katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací do digitální podoby a námitka proti zákresu v obnoveném katastrální mapě a výměrám parcel č. st. 985 a 1858/1 se zamítá.

4. Žalovaný shrnul odůvodnění prvostupňového rozhodnutí. Připomněl, že KÚ uvedl, že podkladem pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací byl měřičský náčrt z roku 1946, který byl také podkladem pro zavedení parcely č. 1585/1 do bývalého pozemkového katastru (žalovaný konstatoval, že KÚ se v odůvodnění dopustil chyby v označení parcely, kdy se správně jedná o parcelu č. 1858/1). KÚ v rámci správního řízení porovnal geometrické určení (rozměry) v katastrální mapě po obnově přepracováním u parcely č. 1858/1 s odpovídajícími délkami v měřičském náčrtu z roku 1946 a u parcely č. 985 a podle záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) č.

434. Z výsledků tohoto porovnání, uvedeného v odůvodnění rozhodnutí, KÚ nezjistil překročení mezní odchylky stanovené pod bodem 15.5 přílohy k vyhlášce č. 26/2007 Sb. v zobrazení polohopisu katastrální mapy po obnově, a proto považuje zákres v obnovené mapě za totožný s mapou před obnovou.

5. Dále žalovaný uvedl, že KÚ rovněž překontroloval správnost výměr předmětných parcel po obnově s tím, že u parcely č. 1858/1 byla překročena mezní odchylka stanovená pod bodem 14.9 přílohy k vyhlášce č. 26/2007 Sb. proti údajům před obnovou, proto byla v obnoveném operátu zavedena nová výměra podle ust. § 63 odst. 6 vyhlášky č. 26/2007 Sb. U parcely č. st. 985 k tomuto nedošlo.

6. Proti uvedenému rozhodnutí KÚ podali včas žalobce a jeho manželka Š. F. odvolání, které bylo katastrálnímu úřadu doručeno dne 9. 6. 2010. V odvolání namítli, že jejich nemovitosti nejsou v katastrálním operátu vedeny v souladu se skutečným stavem v terénu, a to ani polohově, ani výměrově. Dle jejich názoru jsou důvodem nesrovnalosti z dřívějších let.

7. Vzhledem k formulaci námitek odvolateli žalovaný v napadeném rozhodnutí provedl historický exkurs o původu a vzniku katastrální mapy pro katastrální území Vranovice nad Svratkou a o důvodech založení evidence nemovitostí. Zejména zmínil, že od 1. 1. 1951 pozemkové knihy přestaly věrně odrážet skutečné vlastnické vztahy, neboť jejich vznik, změny a zánik nebyly do pozemkových knih povinně zaznamenávány. K nápravě začalo docházet až na základě zákona č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí a jeho prováděcí vyhlášky č. 23/1964 Sb. Zaváděla se nová databáze vlastnických a jiných právních vztahů k nemovitostem bez přímé návaznosti na dřívější pozemkové knihy. Nový občanský zákoník č. 40/1964 Sb. totiž v § 134 odst. 2 stanovil, že vlastnictví nemovitosti přecházelo nově na základě registrace převodní smlouvy státním notářstvím. Ustanovení § 65 zákona č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), pak stanovilo notářům povinnost zaslat po registraci ověřený opis smlouvy s vyznačením její registrace příslušnému územnímu orgánu geodézie a kartografie, který změnu vlastnického vztahu vyznačil do evidence nemovitostí.

8. Zápisy právních vztahů do evidence nemovitostí byly prováděny postupně ve dvou fázích. V první fázi od roku 1964 do konce roku 1966 se v evidenci nemovitostí zapisovaly běžné změny vlastnických vztahů, vlastnická práva nově vzniklá, jakož i jejich omezení. V druhé etapě od roku 1967 měly být postupně zapsány právní vztahy v evidenci nemovitostí ještě nevyznačené. Nově zavedená evidence nemovitostí nemohla pouze převzít zápisy z pozemkových knih, neboť vlastnické vztahy v polovině sedmdesátých let jim v důsledku přerušení kontinuity zápisů od roku 1951 nemusely odpovídat. Podrobnosti byly stanoveny v prováděcí vyhlášce s tím, že orgány geodézie zapíší do evidence nemovitostí toho, kdo bude podle výsledků šetření oprávněným nebo povinným. V důvodové zprávě k zákonu o evidenci nemovitostí bylo uvedeno, že „…bude věcí občana nebo organizace, aby se domohl svého práva u soudu nebo hospodářské arbitráže, a podle pravomocného rozhodnutí soudu nebo hospodářské arbitráže opraví pak orgán geodézie zápis“. Při vzniku katastru nemovitostí pak žádná další skutková šetření prováděna nebyla a došlo k přímému převzetí údajů z evidence nemovitostí do katastru nemovitostí (podle § 29 odst. 1 katastrálního zákona).

9. Žalovaný uvedl, že v katastrálním území Vranovice nad Svratkou byl obnoven katastrální operát přepracováním souboru geodetických informací podle ust. § 13 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, jeho platnost byla vyhlášena dne 15. 3. 2010. Bylo postupováno podle ust. § 63 odst. 4 písm. c) a d) vyhlášky č. 26/2007 Sb. tak, že se neprovádělo ani nové měření, ani zjišťování průběhu hranic v terénu za účasti vlastníků. Při obnově přepracováním byly souřadnice lomových bodů hranic předmětných parcel určeny vektorizací rastrových souborů dosavadních analogových katastrálních map, původ stabilní katastr v měřítku 1:2880 a v souřadnicovém systému svatoštěpánském. Následně byly rastrové souřadnice transformovány do souřadnicového systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), u nichž je eliminována deformace mapy analogové mapy (srážka podkladu na kterém je vykreslena). Hranice pozemku parcelní č. st. 985 byly převzaty z dřívějších výsledků zeměměřičských činností.

10. Vzhledem k tomu, že závazným údajem katastru je geometrické určení nemovitosti a velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku, byla v předmětné věci řešena otázka, zda zobrazení hranic dotčených pozemků při obnově přepracováním není zatíženo chybami, které vznikly „zřejmým omylem při obnově katastru“ podle § 8 odst. 1 katastrálního zákona. KÚ proto porovnal rozměry dotčených parcel v obnovené katastrální mapě s odpovídajícími rozměry v náčrtu z roku 1946, v geometrickém plánu č. 434-232/97 a příslušném ZPMZ č.

434. Výsledky porovnání jsou uvedeny v odůvodnění rozhodnutí KÚ v tabulkách, doplněných snímkem obnovené katastrální mapy s vyznačením čísel lomových bodů. KÚ nezjistil překročení mezní odchylky (podle bodu 15.5 přílohy vyhlášky č. 26/2007 Sb.), a proto dospěl k závěru, že zákres v obnovené katastrální mapě a v mapě před obnovou je totožný.

11. Žalovaný přezkoumal správnost kontroly geometrického určení, jak ji provedl KÚ a shledal dvě nepřesnosti. V tabulce označené „Porovnání délek parcely č. 1858/1“ je v posledním řádku uveden nepřesný údaj 18,27 m u délky v mapě KN, správný údaj je 18,24 m. Žalovaný konstatoval, že se jedná o přepisovou chybu nemající vliv ne velikost mezní odchylky a tedy ani na správnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný tuto chybu opravil. Rovněž v tabulce „Porovnání délek parcely č. st. 985 došlo k přepisovým chybám, rovněž nemajícím vliv na velikost mezní odchylky. I tuto chybu žalovaný opravil a uvedl správné údaje.

12. Žalovaný konstatoval, že zobrazení pozemku parc.č. 1858/1 a st. 985 včetně společných hranic s pozemky 1858/3, 1858/4 a 1857/12 v obnovené katastrální mapě není zatíženo chybami překračujícími mezní odchylky podle bodu 15.5 přílohy k vyhlášce č. 26/2007 Sb.

13. Odvolatelé namítali, že došlo k vybočení hranic pozemku p.č. 1858/1 v obnovené katastrální mapě, což mělo vliv na jeho délku. Žalovaný přezkoumal geometrické a polohové určení tohoto pozemku a doložil, že při obnově došlo k rozdílu - 0,29 m, přičemž mezní odchylka je v tomto případě 2,59 m. Mezní odchylka tedy překročena nebyla.

14. Za nepodloženou námitku žalovaný považoval, že není dobře zakreslena st. plocha č. 985, neboť při vyhotovení ZPMZ č. 317 označil Ing. Krčmář jinak hranici. V zákresu nesouhlasí hranice mezi pozemky p.č. 1858/1 a 1857/12. Žalovaný k tomu konstatoval, že ZPMZ č. 317 se geometrického a polohového určení uvedených hranic netýká a uvedl, na základě jakých podkladů byly uvedené pozemky zapsány do katastru.

15. K námitce, že nesrovnalost je v katastru rovněž pokud se týká parcely č. 1858/3, kde při dědictví paní G. a následně při kupní smlouvě pana N. nemělo být uvedeno toto parc. číslo žalovaný uvedl, že směřuje mimo projednávanou věc, kterou je obnova katastrálního operátu přepracováním.

16. K požadavku na zvětšení výměry parcely č. 1858/1 o 68 m2 žalovaný provedl přehled výměr této parcely dle operátu bývalého pozemkového katastru a uvedl, jaké části z ní byly odděleny, uvedl výměry před obnovou a po ní. Konstatoval, že katastrální úřad zde zjistil překročení mezní odchylky, což je chyba dle §8 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona, kterou je povinen i bez návrhu opravit. Proto katastrální úřad již při obnově zavedl do katastrálního operátu novou výměru zvětšenou o 94 m2, tedy větší, než odvolatelé požadovali.

17. Dále odvolatelé požadovali ustanovit soudního znalce a vypracování znaleckého posudku pro uvedení poloh a výměrů předmětných pozemků v katastru do souladu se skutečným stavem v terénu. Je třeba sjednotit pozemky od roku 1962, od úpravy geometrickým plánem č. 121-10/204-920-1962 až po poslední rozdělení pozemků p. č. 1857/7 a 1857/12. Žalovaný tento požadavek neshledal opodstatněným, zejména uvedl, že znalecké činnosti nemohou nahrazovat geometrický plán, který je neoddělitelnou součástí listin, podle kterých má být proveden zápis do katastru.

18. K požadavku odvolatelů na provedení revize podle § 7 katastrálního zákona žalovaný uvedl, že KÚ reviduje soulad údajů katastru se skutečným stavem v terénu v souladu s katastrálním zákonem pouze podle potřeby zajištění souladu údajů katastru s jejich skutečným stavem v terénu, např. při digitalizaci katastrálních map, obnově katastrálního operátu apod. V předmětné věci KÚ provedl, v souladu s ust. § 63 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 26/2007 Sb., částečnou revizi katastru, ta se však netýkala hranic pozemků a obvodů budov. I kdyby KÚ zjistil nesoulad v údajích katastru se stavem v terénu, probíhá způsob jeho odstranění tak, že upozorní vlastníka na odstranění nesouladu nebo v písemné výzvě upozorní vlastníka na možnost sankcí za porušení pořádku na úseku katastru při neplnění jeho povinností. Tento postup je upraven v § 50 odst. 5 a 6 katastrální vyhlášky.

II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě a jejích doplněních

19. Žalobce uvedl, že je vlastníkem nemovitostí - pozemků v obci Vranovice, k.ú. Vranovice nad Svratkou, p.č. 1858/1 a stavební plochy č.

985. Nemovitosti vycházejí z pozemků p.č. 1857, 1858/1, 1857/1, 1856/17, 1855/17 a stavební plochy 380, které vlastnili prarodiče žalobkyně J. a M. F.

20. Existují neshody v zákresech pozemků mezi mapami bývalého pozemkového katastru, a to mezi mapou uloženou na Katastrálním úřadě pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno-venkov, a uloženou v pozemkové knize (původně na pracovišti Hustopeče) nyní na uvedeném katastrálním úřadě v pozemkové knize. Pro kupní smlouvu v roce 1963 byl vypracován geometrický plán č. 121-10/204-920-1962 na rozdělení stavební plochy 380 ze dne 18.11.1962. Tento geometrický plán s provedenými úpravami byl zakreslen do mapového listu č. 4 bývalého pozemkového katastru. Kupní smlouva nese ozn. č. NZ 23/63 a N 98/63. Na její první straně je uvedeno neregistrováno. První strana této smlouvy je v rozporu se zápisem na výše uvedeném geometrickém plánu. Na místě vlastníků je uvedeno jen slovo dosavadní, u účastníků jsou uvedeni manželé J. a M. F. jako prodávající, v odst. č. 1 jsou uvedeni manželé J. a M. F., a je zde uvedeno, že jsou vlastníci rodinného domku č. 360 st.pl. 380 ze dne 22.4.1931 svatební smlouvou a prodávají dle geometrického plánku ze dne 15.11.1962 část zastavěné plochy 308 o výměře 66 m2, nové označení 38/2. Ve výše uvedeném geometrickém plánu však není uvedena stavební plocha 308 ani označení nové parcely st. pl. 38/2 o výměře 66 m2. Tento geometrický plán s jinými čísly pozemku je v rozporu s první stranou kupní smlouvy č.d. 0666/63. Z těchto chyb vyplynuly rozdílné zákresy mezi mapou uloženou na katastrálním úřadě a mapou uloženou v pozemkové knize v katastrální mapě. Došlo k rozdílnému zákresu pozemku p.č. 1856/17, 1855/17, 1857/1 a 1858/1, došlo také ke změně polohy plochy 380.

21. Uvedený geometrický plán z roku 1962 sloužil rovněž také jako podklad pro kupní smlouvu R/530/80. Vzhledem k neoznačení nové parcely st. pl. 38/2 o výměře 66 m2 došlo ke změně polohy p.č. st. plochy 380 a ke změně nákresu domu a hospodářské budovy na této stavební ploše a ke změně polohy pozemků 1857/1, 1858/1, 1858/3 v zákresu pozemku v pozemkové mapě, v katastrální mapě a nyní i digitální mapě. U pozemku p.č. 1857/1 v kupní smlouvě R/530/80 a v kupní smlouvě R/1272/82. V kupní smlouvě z roku 1980 není uvedena celková výměru pozemku 1857/1, je uvedena jen na geom. pl. č. z. 143-366-8-040 ze dne 11.5.1979. Je zde uvedeno 3239 m2. V roce 1982 je v kupní smlouvě uvedena výměra 3239 m2 + 400 m2, tedy 3639 m2. Tato výměra je uvedena i v geom. plánu č. z. 143-720-01- 040 ze dne 11.6.1982.

22. Špatně uvedená výměra má vliv i na pozemek p.č. 1858/1 v majetku V. F., kde došlo ke zmenšení o 68 m2 i ke změně polohy pozemku. Rozdíl v plochách pozemků p.č. 1855/17, 1857/1 a st.pl. 380/2, 1856/17, 1858/1, 2873 a st.pl. 380/1 i ostatních pozemků v grafickém znázornění se projevuje i v graf. znázornění č.j. OR 3/2002/3 ze dne 13.6.2003 a O- 113/454/2003 ze dne 16.9.2003. Byla odstraněna výměra 67 m2 ze stavební plochy, byl vymazán zákres hospodářské budovy v katastrální mapě a došlo k rozporu zakreslení dělící čáry mezi výpočtem výměr parcel p.č. 380/1 a 380/2 č. zak. 143-366-8-040, záznam č. 125, č. skupiny 10 LV 442 v zákrese katastrální mapy i digitální mapy.

23. Žalobce vzhledem k uvedenému navrhl, aby rozhodnutí žalovaného bylo soudem zrušeno a žalovanému byla nařízena obnova katastrálního operátu na pokladě platných kupních, trhových a dědických smluv od roku 1922, byla mu uložena povinnost opravit chyby ve výměrách a fyzicky zaměřit pozemky p.č. 1857, 1856/17, 1858/1, 1855/17 a původní st. pl. 380 a následně vytýčit jednotlivé parcely podle fyzického zaměření pozemků a provést nové mapování v katastrální i v digitální mapě. Dále žádal, aby prostřednictvím soudních znalců v oboru stanovených soudem bylo provedeno nedokončené fyzické zaměření nemovitostí pro vytýčení hranic. Uvedl, že má pochybnosti o změnách v pozemkových a katastrálních mapách i v mapě digitální, ve vypracovaných geometrických plánech bez právního podkladu.

24. Usnesením č.j. 29 A97/2010-13 ze dne 16.10.2010 byl žalobce vyzván k doplnění žaloby, a to zejména o žalobní body, z nichž má být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, dále aby navrhl výrok rozsudku v souladu s ust. § 78 s.ř.s.

25. Žalobce v podání ze dne 21.10.2010 doplnil, že došlo k porušení ustanovení zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (dále jen „katastrální zákon“). Konkrétně došlo opakovaně k porušení § 8, neboť nedošlo na písemný návrh vlastníků k opravě chyb v katastrálním operátu. Tento návrh byl zamítnut, přičemž došlo k nepřesnosti při podrobném měření zobrazení předmětu v katastrální mapě a při výpočtu změn výměr parcel. Nedošlo k opravě chybných údajů v katastru, které vznikly nesprávnostmi v listinách. Došlo k porušení § 12 odst. 1 katastrálního zákona neboť katastrální úřad nezadal opravu chybných údajů v kupních smlouvách státním orgánům (jednalo se o kupní smlouvy č.d. 0666/63 N 98/63 NZ 23/63, RI 530/80, N 598/80, NZ 527/80). Chybné údaje nebyly opraveny i když došlo k chybnému označení parc. č. pozemků, k přepisování číslic, uvedení špatných jmen prodávajících, neuvedení výměry pozemku p.č. 1857/1 pro odkup části tohoto pozemku a nové označení 1857/3.

26. Dále došlo k porušení § 19 odst. 1 katastrálního zákona, neboť v zákresu na vypracovaném geometrickém plánu č.z. 121-10/204-920-1962 ze dne 28.11.1962 došlo k porušení listiny, podle které je proveden zápis v katastru na rozdělení plochy 380, byl proveden rozdílný zákres zobrazení pozemku v pozemkových mapách bývalého katastru. Byl porušen i § 19 odst. 2 katastrálního zákona, neboť existuje rozpor v zákresu stejné nemovitosti na uvedeném geometrickém plánu a na geometrickém plánu č.z. 143-366-8-040. Došlo rovněž k porušení § 5 odst. 1, neboť existuje rozpor v listinách mezi kupní smlouvou č.d. 0666/63 NZ 23/63 N 98/63 a geometrickým plánem. K porušení § 19a odst. 1 katastrálního zákona došlo vzhledem k rozdílnosti lomových bodů tvaru pozemků na polohopisném plánku geometrického plánu z roku 1962 1:500 a 1:2280 (na rozdělení st. pl. 380 a zobrazení do katastrální mapy). K porušení § 15a došlo při určení tvaru, rozměru a polohy nemovitosti s ohledem na účelovou správu katastru. Byl porušen § 18 odst. 2 katastrálního zákona, neboť ve vypracovaných geometrických plánech byla rozdílná poloha bodového pole určeného v souřadnicovém systému. Došlo k rozporu v zákresu dělící čáry (podklad pro kupní smlouvu z roku 1980). Dále došlo rovněž k porušení § 4a, § 5 odst. 7, § 8 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona. § 22 odst. 1, katastrálního zákona KÚ porušil proto, neboť nevyhověl požadavku o identifikaci parcel, zvlášť v pozemkové mapě a zvlášť v katastrální mapě. Obě identifikace byly provedeny v katastrální mapě, která je nesrozumitelná. Porušení § 29 písm. f), katastrálního zákona bylo způsobeno určením polohy nemovitostí ve vztahu k ostatním nemovitostem, a písm. g) uvedeného ustanovení bylo porušeno vzhledem k rozdílu délek a šířek v evidenci katastrálního operátu a v terénu.

27. Dále žalobce namítal porušení ust. vyhl. č. 26/2007 Sb., konkrétně § 49, a to pro rozpor v katastrální evidenci pozemku p.č. 1858/3, nově 2873. Majitelé J. a J. V. tento pozemek nabyli kupní smlouvou z roku 1987, tento pozemek na základě darovací smlouvy nabyl rovněž J. N. Žalobce tedy žádá soud, aby vydal pravomocné rozhodnutí na zrušení duplicitního zápisu pozemku 2873.

28. Žalobce navrhl, aby soud vydal rozsudek, kterým uloží žalovanému ustanovit soudního znalce v oboru určeném soudem z důvodu odborného posouzení skutečností, aby uložil žalovanému, aby v souladu s § 13a katastrálního zákona přistoupil k obnově katastrálního operátu z důvodu polohového určení nemovitostí, polohového určení domu, resp. hospodářské budovy na stavební ploše, aby byla provedena revize údajů katastru se skutečným stavem v terénu, zaměření bylo provedeno GPS Polární metodou, aby byl vypracován nový záznam podrobného měření změn včetně výpočtu souřadnic lomových bodů parcel 1857, 1856/17, 1855/17 a 1858/1 a došlo k výpočtu výměr parcel pro vyhotovení geometrického plánu pro opravu v katastru. Dále, aby byla provedena oprava výměr v LV č. 1268, LV č. 1514. Žalobce vznesl řadu požadavků, jak by měly správní orgány dle jeho názoru postupovat dle vyhl.č. 26/2007 Sb., přičemž odkázal na § 71, § 70, § 75, § 76, § 78, § 45. Dále požadoval, aby z důvodu špatných a neúplných náležitostí kupních smluv z roku 1963 a z roku 1980 byl přidělen a ustanoven soudní znalec za účelem vyřešení problémů a nesrovnalostí, které vedou k neshodám se sousedy a omezování ve využívání majetku.

29. V podání ze dne 9.5.2011 žalobce upřesnil, že je spoluvlastníkem pozemku p.č. 1858/1 o výměře 802 m2 a zastavěné plochy a nádvoří st. č. 985 o výměře 139 m2 se svou manželkou Š. F. (SJM). Výměra p.č. 1858/1 není vedena v souladu s evidencí katastrálního úřadu, ale je v souladu s fyzickým stavem v terénu. Katastrální úřad neuvedl skutečné výměry pozemků dle stavu v terénu a tím se bez doložených listin mění i jeho poloha. Mění se také poloha celé nemovitosti prarodičů a přilehlých pozemků z obou stran. Změny nastaly v roce 1978 v zákresech pozemkových map, v katastrální mapě a tedy i v digitální mapě. Žalobce poukázal na geometrický plán z roku 1962, kupní smlouvy z roku 1963 a z roku 1980, kdy dle názoru žalobce katastrální úřad pro tyto kupní smlouvy neuvedl fyzické výměry pozemků, což mělo vliv na změnu polohy pozemků žalobce a jeho manželky. Podle špatných zákresů jsou neoprávněně upraveny výměry a podle nich i geometrické plány. Zásahy geodetů vedly k porušení zákona a vyhlášek. Proto žalobce požaduje zrušit napadené rozhodnutí, nařídit revizi pozemků od roku 1922, barevně označit rozdíl mezi zákresy v pozemkové a digitální mapě a fyzickým stavem v terénu.

30. V podání ze dne 16. 6. 2011 žalobce uvedl, že veškeré nesrovnalosti ohledně pozemků jsou způsobeny geometrickým plánem č. 121-10/204-920-1963 a příslušným ZPMZ. Poloha p.č. 1858/1 je ovlivněna tímto plánem a dále geom. plány z roku 1979 a 1983 a jejich ZPMZ s rozdílně udanými mírami. Vzhledem k neúplným a nepřesným záznamům na geom. plánech se změny odráží i v mapách, včetně současné digitální.

31. Následně byla soudu doručena další podání, kde bylo poukazováno na nesoulad záznamů s reálným stavem v terénu, podrobně bylo popisováno, kdy a jakým způsobem docházelo v minulosti k chybným záznamům, k jakým chybám došlo v geometrických plánech. Bylo poukazováno na to, že se žalobce snaží již více než deset let o nápravu. Žádal, aby došlo k vysvětlení a doložení důvodnosti změn zákresů v mapách, a to v pozemkové mapě bývalého katastru, v evidenci nemovitostí, v katastrální mapě, digitální mapě, neboť zákresy nesouhlasí s fyzickým stavem v terénu. Žádal o doložení listin pro změnu nákresu na geometrickém plánu z roku 1962, které byly dle jejího tvrzení provedeny zpětně až od roku 1921 a dále o doložení listin pro změny od roku 1962 až do roku 2008.

32. V podání ze dne 2.10.2012 žalobce opět požádal o „doložení nabývacích právních listin“, jakož i o doložení výkazů změn z minulých let. Protože získal pozemek p.č. 1858 darovací smlouvou ze dne 27. 4. 1992 od manželů V. darem, je nutno nesrovnalosti řešit ve vztahu k původní st. pl. 380 a p.č. 1855/17 a p.č. 1856/17.

III. Vyjádření žalovaného k žalobě a doplněním žaloby

33. Žalovaný navrhl, aby soud podanou žalobu zamítl. Námitku týkající se neshod v zákresech pozemků mezi mapou bývalého pozemkového katastru a mapou pozemkové knihy označil za neurčitou a především nedůvodnou, neboť se netýká předmětného řízení. V řízení bylo rozhodováno o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu pro k.ú. Vranovice nad Svratkou podle ust. § 16 odst. 3 katastrálního zákona. Podkladem pro obnovu katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací podle § 13 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona a § 63 vyhl.č. 26/2007 Sb. (dále jen katastrální vyhláška) byla katastrální mapa na plastové folii v zobrazovací soustavě svatoštěpánské v měřítku 1:2880. Žalovaný připomenul, že v napadeném rozhodnutí podrobně odůvodnil, že pozemkový katastr přestal být udržován a veden v souladu se skutečným stavem po roce 1951. Tím přestal být udržován soulad mezi mapou pozemkového katastru a mapou pozemkové knihy. Zákonem č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, a jeho prováděcí vyhláškou č. 23/1964 Sb. došlo k založení evidence nemovitostí bez přímé návaznosti na dřívější pozemkové knihy. Při vzniku katastru nemovitostí došlo k přímému převzetí údajů z evidence nemovitostí do katastru nemovitostí dle § 29 odst. 1 katastrálního zákona a tyto údaje byly podkladem pro obnovu katastrálního operátu přepracováním.

34. Pokud žalobce namítl rozdíl v poloze pozemku p.č. 1858/1, který se projevuje v grafickém znázornění v rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 13. 6. 2003 č.j. 0R 3/2002/3 ze dne 13. 6. 2003 a v grafickém znázornění v rozhodnutí ZKI č.j. O-113/454/2003 ze dne 16. 9. 2003, jde o bezpředmětnou námitku, neboť se jedná o jiné řízení, týkající se opravy chyby v katastrálním operátu. Navíc v tomto řízení se katastrální úřad dopustil chyby, která byla napravena uvedeným rozhodnutím ZKI v rámci odvolacího řízení. Grafické znázornění v rozhodnutí ZKI č.j. O-113/454/2003 odpovídá platnému stavu evidence nemovitostí i dnešnímu stavu katastrálního operátu.

35. Dále se žalovaný vyjádřil k doplnění žaloby, které žalobce učinil na výzvu soudu. Konstatoval, že žalobce uvedl rozsáhlý výčet ustanovení katastrálního zákona a katastrální vyhlášky, která se k projednávané věci, kterou je obnova katastrálního operátu, nevztahují. V předmětné věci se jednalo o převod zákresu hranic parcel z analogové katastrální mapy do souboru geodetických informací katastru nemovitostí v číselném vyjádření, tj. do digitalizované katastrální mapy bez zjišťování, vytyčování a zaměřování průběhu hranic pozemků v terénu. Skutečnosti uváděné žalobcem se digitalizace katastrální mapy netýkají.

36. Pokud žalobce navrhoval, aby soud uložil žalovanému povinnost ustanovit znalce, žalovaný konstatoval, že znalec by se nemohl vyjádřit k právním otázkám. K posouzení, v jakém stavu byly pozemky žalobce číselně vyjádřeny v digitalizované katastrální mapě, není třeba znalce ustanovovat, byly posouzeny dostatečně správními orgány obou stupňů, neboť tyto orgány disponují úředními osobami s potřebnými odbornými znalostmi. V případě pozemku žalobce byla dodržena kritéria stanovená katastrálním zákonem a katastrální vyhláškou při digitalizaci katastrální mapy.

37. Pokud žalobce žádal, aby bylo přistoupeno k obnově katastrálního operátu novým zaměřením, žalovaný konstatoval, že dosavadní katastrální mapa před digitalizací v měřítku 1:2880 pro katastrální území Vranovice nad Svratkou splňuje kritéria přesnosti podle bodu §15 katastrální vyhlášky. Zdůraznil, že takových map je používáno pro vedení údajů o nemovitostech v České republice na 70% území státu a obnova katastrálního operátu novým měřením není nároková, záleží na úvaze katastrálních úřadů a na možnostech státního rozpočtu.

38. Pokud žalobce žádal provedení revize podle § 7 katastrálního zákona žalovaný odkázal na své vyjádření k uvedenému odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí (viz bod [18] odůvodnění rozsudku).

39. Dále se žalovaný vyjádřil k požadavku žalobce na zaměření skutečných hranic v terénu a zpracování výsledku zeměměřických činností pro uvedení katastru do souladu se skutečným stavem v terénu. Poukázal na právní úpravu týkající se vytyčování hranic pozemků a vyhotovování geometrických plánů, připomněl, že u geometrických plánů katastrální úřady pouze potvrzují svůj souhlas s očíslováním parcel a nenesou za jejich obsah žádnou odpovědnost. Zdůraznil, že výsledky zeměměřické činnosti, tedy vytýčená hranice v přírodě a dokumentace o vytýčení hranice slouží u pokojné držby jako podklad o provedeném vytýčení, u sporné hranice je pak podkladem k jednání s vlastníky sousedních dotčených nemovitostí, nebo k řízení u soudu, který jediný rozhodne o právních vztazích k nemovitostem. Samotným provedením vytýčení hranice není žádný z vlastníků oprávněn užívat pozemek ve vytýčených hranicích, pokud se nedohodne s vlastníky sousedních dotčených nemovitostí nebo pokud o nich nerozhodne soud.

40. K dalším podáním žalobce se žalovaný vyjádřil ve vyjádření ze dne 21.9.2012. Konstatoval, že pokud považuje žalobce ve svých podáních katastrální operát za chybný, je nutno si uvědomit, že zákon označuje za chybu v katastru nemovitostí zejména takový stav, kdy údaje v katastru jsou v rozporu s předloženými listinami, které byly podkladem k zápisu. V předmětné věci je obsah katastru v souladu s listinami předloženými k zápisu, ale jak tvrdí sám žalobce, je v rozporu se skutečným stavem v terénu. Takový stav však není chybou v katastru nemovitostí. Princip fungování katastru nemovitostí je založen především na zákonných povinnostech vlastníků a jiných oprávněných ohlašovat katastrálním úřadům změny týkající se katastru a předkládat těmto katastrálním úřadům i příslušné listiny nezbytné pro provedení zápisu do katastru. Příčinou uvedeného stavu je tedy porušování zákonem stanovené povinnosti vlastníků a jiných oprávněných, kterým katastrální zákon mimo jiné v §10 odst. 1 písm. d) ukládá povinnost ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jejich nemovitosti. Obdobná povinnost existovala i dle dřívější úpravy.

41. Žalovaný po kontrole původních výměr parcel dospěl k závěru, že u těch parcel, kde došlo při obnově katastrálního operátu ke změně výměr, stalo se tak proto, že plošný obsah původních parcel neodpovídal geometrickému určení v katastrální mapě před obnovou, protože údaje o výměrách parcel, pokud jsou uváděny v dřívějších listinách předložených k zápisu do evidence nemovitostí či katastru, jsou ztíženy nepřesnostmi. Výměrou parcely podle ust. § 27 písm. g) katastrálního zákona se rozumí vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách; velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry. Podle tohoto ustanovení výměra parcely je v katastru evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna a jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku. Mezní tolerance pro zobrazení rozměrů dotčených parcel v katastrální mapě pro katastrální území Vranovice nad Svratkou je stanovena katastrální vyhláškou v bodu 15.5 přílohy hodnotou ± 2 m až 3 m v závislosti na délce hranice. Toto kritérium přesnosti, resp. nepřesnosti zobrazení polohopisu pro platnou (digitalizovanou) katastrální mapu má dopad i na velikost výměr předmětných parcel (např. pro výměru 200 m2 je mezní odchylka ± 48 m2 podle bodu 14.9 přílohy katastrální vyhlášky). Podle ust. § 8 odst. 1 písm. b) katastrálního zákona se v případě nepřekročení mezní odchylky nejedná o chybu v katastru.

42. Závěrem žalovaný konstatoval že je zřejmé, že žalobce považuje zákres hranic v digitalizované katastrální mapě za rozporný s fyzickým stavem v terénu a opakovaně uvedl, že to není chybou katastru. Následně žalovaný uvedl, jakým způsobem lze řešit stav, pokud rozdíl mezi reálným stavem v terénu a katastrální mapou překračuje mezní odchylku, a pokud mezní odchylku nepřekračuje. Řešení je možné na základě aktivity dotčených vlastníků.

IV. Jednání u krajského soudu

43. Ve věci proběhlo dne 14. 4. 2012 jednání u Krajského soudu v Brně. Účastníci setrvali na dosavadních stanoviscích k věci. Zástupkyně žalobce zopakovala již vznesené námitky, především podrobně poukázala na nesoulad mezi reálným stavem v terénu a katastrální mapou a zdůraznila, že se již dlouhodobě bez úspěchu snaží dosáhnout nápravy. Uvedla, že oslovili již několik zeměměřičských firem, nikdo nebyl ochoten provést zaměření pozemků a vyhotovit požadovaný geometrický plán. Žalovaný setrval na dosavadním stanovisku k věci.

44. Soud shrnul průběh řízení před krajským soudem a před správními orgány, sdělil obsah rozhodnutí správních orgánů obou stupňů. Zabýval se rovněž obsahem žalovaným předloženého spisu sp. zn. 0-113/454/2003, který se týká řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, jehož účastníkem byl rovněž žalobce, a jehož předmětem byla mimo jiné i parcela č. a 1858/1 k. ú. Vranovice nad Svratkou.

45. Soud při jednání zamítl důkazní návrhy žalobce, pokud se domáhal, aby byl ustanoven znalec za účelem zaměření dotčených pozemků, aby záznamy v katastru odpovídaly stavu v terénu, a aby znalec zaměřil stav pozemků, které vlastnili prarodiče. Znalec by měl rovněž vyřešit problémy a nesrovnalosti, plynoucí z chybných a neúplných náležitostí kupních smluv z roku 1963 a 1980. Soud zdůrazňuje, že v předmětné věci šlo o obnovu katastrálního operátu přepracováním, kdy se převádí katastrální mapa z grafické formy do formy grafického počítačového souboru a nevychází se z nového zaměřování hranic jednotlivých parcel v terénu. Důkaz spočívající v novém zaměření pozemků by byl tedy zcela nadbytečný. Pokud v kupních smlouvách existují nesrovnalosti, je na dotčených osobách, aby zajistili nápravu, v žádném případě nelze tyto chyby napravovat v tomto řízení a bylo by zcela bezdůvodné v tomto směru provádět jakékoliv dokazování.

46. Dále žalobce navrhoval, aby soud uložil správním orgánům předložit výkaz změn týkající se dotčených pozemků a předložit listiny, na základě kterých byly v minulosti prováděny záznamy a změny záznamů ohledně dotčených pozemků v příslušných evidencích včetně pozemkové knihy. Žalobce nespecifikoval, jaké konkrétní skutečnosti by těmito listinami (které v řadě případů ani nebyly označeny tak, aby mohly být identifikovány), měly být ve vztahu k předmětu řízení prokázány. Soud nevyzýval žalobce k doplnění, neboť je zřejmé, že vzhledem k předmětu řízení by dokazování takovými listinami v řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu přepracováním bylo zcela nedůvodné a rovněž tyto návrhy zamítl.

V. Posouzení věci Krajským soudem v Brně

47. Krajský soud v Brně přezkoumal obě napadená správní rozhodnutí, jakož i řízení jim předcházející, a to v mezích žalobních bodů (§ 71 odst. 1 a § 75 odst. 2 věty první s.ř.s.). Přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Žaloba není důvodná.

48. Soud konstatuje, že předmětem soudního přezkumu jsou rozhodnutí katastrálního úřadu a žalovaného ve věci námitek žalobkyně vznesených v řízení podle §16 odst. 3 katastrálního zákona, podle kterého „Vlastníci a jiní oprávnění mohou během vyložení obnoveného katastrálního operátu a ve lhůtě 15 dnů ode dne, kdy skončilo jeho vyložení, podat námitky proti obsahu obnoveného katastrálního operátu. O podaných námitkách rozhoduje katastrální úřad.“

49. Žalobce podáním ze dne 1. 3. 2010 doručeným téhož dne katastrálnímu úřadu jako správnímu orgánu prvního stupně vyslovil „nesouhlas s digitalizací“ v obci Vranovice, konkrétně s pozměněnou výměrou st. plochy 985 a p.č. 1858/1. Dne 24. 3. 2010 došlo k ústnímu jednání, kde bylo toto podání doplněno. Podání bylo posouzeno jako námitky dle §16 odst. 3 katastrálního zákona.

50. Na základě včas podaných námitek přezkoumal katastrální úřad jako správní orgán 1. stupně v souladu s uvedeným ustanovením obsah obnoveného katastrálního operátu. Rozhodnutím ze dne 24. 5. 2010, č.j. OR-226/2010-703/7 rozhodl tak, že pozemková parcela katastru nemovitostí číslo 1858/1 v katastrálním území Vranovice nad Svratkou bude evidována podle výsledků obnovy katastrálního operátu přepracováním v souboru geodetických informací s výměrou 828 m2, stavební parcela katastru nemovitostí číslo 985 v katastrálním území Vranovice nad Svratkou bude evidována podle výsledků obnovy katastrálního operátu přepracováním v souboru geodetických informací s výměrou 139 m2. Zamítl námitku proti nově určené výměře parcel a proti jejich zákresu v katastrální mapě po obnově operátu. Provedl porovnání délek u obou parcel, výsledky porovnání uvedl v tabulce. Konstatoval že zjistil, že údaj o výměře parcely č. 1858/1 evidovaný v souboru popisných informací před obnovou katastrálního operátu byl chybný a předmětná parcela byla evidována s výměrou, která nevyjadřovala plošný obsah v katastrální mapě zobrazené parcely, a proto tuto chybu v souladu s §8 odst. 1 katastrálního zákona opravil. Tím nebyl změněn průběh hranice pozemku p.č. 1858/1 v přírodě, ani její zobrazení v katastrální mapě.

51. Proti rozhodnutí katastrálního úřadu ze dne 31. 5. 2010, č.j. OR-226/2010-703/7 podali žalobce s manželkou Š. F. odvolání, doručené žalovanému 9. 6. 2010. Poukázaly na řadu předpisů, které katastrální úřad dle jejich názoru porušil. Především namítali, že jejich nemovitosti nejsou v katastrálním operátu vedeny v souladu se skutečným stavem v terénu, a to ani polohově, ani výměrově, přičemž dle jejich názoru jsou důvodem nesrovnalosti z dřívějších let, které se dále odvíjejí. Poukázali na geometrické plány z roku 1962 a 1979. Žalovaný jako odvolací orgán (dle §16 odst. 4 katastrálního zákona ) opět obsah obnoveného katastrálního operátu přezkoumal a dospěl k závěru, že při vyhotovení obnoveného operátu přepracováním byly převzaty výsledky z platného operátu katastru nemovitostí, kontrolním výpočtem výměr předmětných parcel zjistil shodu s platným stavem souboru písemných informací katastru nemovitostí. Opravil drobné chyby v přepisu údajů s tím, že neměly vliv na věcnou správnost rozhodnutí. V podrobném odůvodnění nad rámec nezbytných náležitostí sdělil účastníkům, jaké mohou být příčiny nesrovnalostí mezi údaji v katastru a reálným stavem. Celý obsah napadeného rozhodnutí je shrnut výše. Soud z napadeného rozhodnutí zjistil, že se žalovaný podrobně a srozumitelně vypořádal se vznesenými námitkami, v jeho postupu neshledal žádné pochybení.

52. Soud připomíná, že podle §13 odst. 1 katastrálního zákona „Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací ve formě grafického počítačového souboru a nového souboru popisných informací katastrálního operátu. Lze ji provést a) novým mapováním, b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo za c) na podkladě výsledků pozemkových úprav.

53. V předmětné věci došlo k obnově katastrálního operátu přepracováním. Podle §15 katastrálního zákona „Při obnově katastrálního operátu přepracováním se převádí katastrální mapa z grafické formy do formy grafického počítačového souboru.“ Soud uvádí, že při tomto postupu se, na rozdíl od obnovy katastrálního operátu mapováním, nevychází z nového zaměřování hranic jednotlivých parcel v terénu, ale dosavadní katastrální mapa je pouze převedena z pevné podložky do počítačového souboru, který umožňuje vedení katastrální mapy pomocí výpočetní techniky. Při obnově katastrálního operátu jde tedy ze strany příslušného katastrálního úřadu pouze o úkony technického a evidenčního charakteru (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1840/2003 a ze dne 3. 12. 2009 č.j. 9 Azs 10/2009-35.)

54. Obsahem předložených správních spisů bylo mimo jiné prokázáno, že se správní orgány zabývaly správností zákresu hranic pozemků v nové katastrální mapě, a správností výpočtů výměr parcel. Jak soud zjistil, správní orgány obou stupňů se vypořádaly s námitkami žalobce. Žalovaný ověřil postup katastrálního úřadu, v napadeném rozhodnutí opravil chyby v psaní a vysvětlil, proč neměly vliv na věcnou správnost rozhodnutí. Konstatoval, že nedošlo k chybám dle § 8 odst. 1 katastrálního zákona, zákres v obnovené katastrální mapě a v mapě před obnovou je totožný.

55. Žalobce ve věci podal žalobu včas, posléze na výzvu soudu žalobu doplnil a následně ještě soudu zaslal řadu dalších podání. Pokud byl soudem vyzván k doplnění žalobních bodů tak, aby bylo jasno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje napadené rozhodnutí za nesprávné, uvedl řadu ustanovení, které se k předmětnému řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu vůbec nevztahují. V doplnění žaloby a v dalších podáních uvedl rovněž řadu námitek, které neuplatnil v žalobě. Jde o námitky, které nebyly uplatněny u krajského soudu v rámci lhůty určené pro formulaci žalobních bodů podle §72 odst. 1 s.ř.s. Rozšíření žaloby o další žalobní body je po uplynutí lhůty k podání žaloby nepřípustné (§72 odst. 2 s.ř.s.) Opožděně uplatněnými námitkami se není krajský soud povinen, ale ani oprávněn zabývat a vypořádávat je. Značná část těchto námitek se opět nevztahovala k předmětu řízení. Soud rovněž konstatuje, že četná podání žalobce jsou značně nepřehledná a obtížně srozumitelná.

56. Žalobce v žalobě namítal, že existují ve vztahu k dotčeným pozemkům rozdíly v zákresech mezi mapou bývalého pozemkového katastru a mapou pozemkové knihy, nesrovnalosti se odvíjejí od kupní smlouvy z roku 1963 týkající se st. plochy p. č. 380, není v souladu s geometrickým plánem č. 121-10/204-920-1962, který byl pro tuto smlouvu vypracován, ve smlouvě i geometrickém plánu jsou chybné a nedostatečné údaje, nebyla označena nová parcela p.č. 38/2 a z toho vyplynuly další chybné zákresy v katastrální mapě. Dále namítal, že uvedený geometrický plán postižený chybou byl podkladem i kupní smlouvy R/530/80, v důsledku toho došlo k chybné změně polohy st. plochy p.č. 380, změně zákresu domu a hospodářské budovy na tomto pozemku, změně zákresu pozemků p.č. 1857/1, 1858/1, 1858/3 v pozemkové mapě, katastrální mapě a nyní i digitální mapě. Následně byly chybné výměry uvedeny rovněž v geom. plánu č. 143-366-8-040 a č143-720-01-040. Chyby a rozdíly v zákresech se posléze projevily i v grafických znázorněních z roku 2003 a v zákresech katastrální a digitální mapy. Následně žalobce doplnil, která ustanovení katastrálního zákona měla být dle jeho názoru správními orgány porušena, uvedl, že geometrické plány již od roku 1962 neodpovídají fyzickému stavu v terénu z tohoto důvodu žádá o vysvětlení a doložení důvodnosti změn v pozemkové mapě, v evidenci nemovitostí, v katastrální mapě a následně i v digitální mapě (soud k uvedené námitce uvádí, že byla koncipována značně široce, neboť byla uplatněna společně jednak žalobcem ve vztahu k jeho pozemkům rovněž paní J. V. ve vztahu k jejím pozemkům).

57. Dle názoru soudu se uvedené žalobní námitky nevztahují k předmětnému řízení o námitkách proti obsahu obnoveného katastrálního operátu přepracováním podle §15 katastrálního zákona. Tato skutečnost je zřejmá i z toho, jaká ustanovení žalobce citoval když tvrdil porušení povinností správními orgány (uváděl §4a, §5, §7, §8, §15a §19, §19a, §22, §29). Soud odkazuje na již výše uvedené skutečnosti a zdůrazňuje, že v předmětném řízení dosavadní katastrální mapa byla pouze převedena z pevné podložky do počítačového souboru postupem stanoveným v §63 odst. 4 písm. c) vyhl. č. 26/2007, aniž by bylo prováděno jakékoliv zaměřování. Účinek obnovy katastrálního operátu je ve své podstatě pouze evidenční.

58. Soud v této souvislosti odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26. 7. 2007, čj. 29 Ca 162/2005-52, publikovaného ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č.1432/2008 „Obnova katastrálního operátu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, neřeší otázku, kdo je vlastníkem určité nemovitosti; účinek obnovy katastrálního operátu je pouze evidenční. “

59. Žalobce dále poukazoval v souvislosti s geom. plánem z roku 1962 na kupní smlouvy z roku 1980 1982 a tvrdil, že v souvislosti s tím došlo ke zmenšení jeho pozemku p.č. 1858/1 o 66 m2. Tento rozdíl se projevil i v grafickém znázornění č.j. OR 3/2002/3 ze dne 13. 6. 2003 a O-113/454/2003 z 16. 9. 2003.

60. Soud konstatuje, že ani uvedená námitka se nevztahuje k předmětu řízení. Pod sp. zn. O-113/454/2003 bylo žalovaným vedeno samostatné řízení o odvolání proti rozhodnutí o návrhu na opravu chyb v katastrálním operátu a ve věci bylo rozhodnuto rozhodnutím ze dne 16. 9. 2003, které nebylo právní moci dne 2. 10. 2003. Jak soud zjistil ze správního spisu, účastníkem řízení byl rovněž žalobce a předmětem řízení byla rovněž parcela č. 1585/1 k. ú. Vranovice nad Svratkou. Podstatou žádostí a návrhů na opravu chyb v dříve vyhotovených geometrických plánech a platném katastrálním operátu byl navrhovateli tvrzený nesoulad mezi obsahem katastru a skutečným stavem v terénu. Rozhodnutí katastrálního úřadu ve věci bylo na základě odvolání účastníků opakovaně zrušeno. Výše uvedeným rozhodnutím žalovaný potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu v Břeclavi č.j. OR 3/2002/3 ze dne 13. 6. 2003 a odvolání proti němu zamítl jako nedůvodné. Z rozhodnutí žalovaného, kterým bylo řízení skončeno, je zřejmé, že v rámci řízení došlo k prověření správnosti zobrazení hranic parcel v katastrální mapě a nebyly zjištěny chyby. Žalovaný zdůraznil, že opravou chyb v katastrálním operátu postupem dle §8 odst. 1 katastrálního zákona lze opravovat pouze ty údaje, které jsou zapsány v rozporu s listinami a jinými podklady, podle kterých byly zapisovány. Soud konstatuje, že správnost uvedeného rozhodnutí z roku 2003 nelze prověřovat v rámci řízení o námitkách proti obnovenému katastrálnímu operátu.

61. Následně v podání ze dne 9. 5. 2011 žalobce uvedl, že výměra pozemku p.č. 1858/1 není vedena v souladu s evidencí katastrálního úřadu, ale v souladu s fyzickým stavem v terénu a tím se bez doložení příslušných listin mění i jeho poloha. Tím se mění i poloha dalších pozemků z obou stran, přičemž změny se projevily v katastrální i digitální mapě. K uvedené námitce soud především konstatuje, že se jedná o opožděně uplatněnou námitku, která byla uplatněna po lhůtě určené k podání žaloby (§72 odst. 1 s.ř.s.). I přes uvedenou skutečnost soud konstatuje, že otázka správnosti zobrazení hranic parcel v katastrální mapě mimo jiné i u uvedené parcely byla prověřována v řízení, které bylo ukončeno rozhodnutím žalovaného ze dne 16. 9. 2003sp. zn. O-113/454/2003 a nebyly zjištěny chyby

62. Žalobce rovněž namítal, že u pozemku p.č. 2873 existuje duplicitní záznam vlastnictví. Tuto námitku žalobce vznesl zřejmě omylem vzhledem k tomu, že některé podání byla společná s paní J. V. Žalobce totiž není vlastníkem uvedeného pozemku.

63. Žalobce namítal porušení §8 katastrálního zákona, neboť nedošlo na písemný návrh vlastníků k opravě chyb v katastrálním operátu, vzniklým nesprávnostmi v listinách, a to kupní smlouvě z roku 1963, smlouvách z roku 1980 a geometrických plánech. Vytýkal katastrálnímu úřadu, že nezadal opravu chybných údajů v kupních smlouvách státním orgánům. Uvedenou námitku soud shledal zcela nedůvodnou. Soud nevylučuje, že by při obnově katastrálního operátu přepracováním mohlo dojít opravě chyb v dosavadním operátu, pokud by dotčená osoba takový návrh kvalifikovaným způsobem učinila. V žádném případě pak není možno požadovat po katastrálním úřadě, aby zajistil opravy v kupní smlouvě, naopak je povinností dotčených osob, aby dbaly na správnost údajů. Soud konstatuje, že možnost opravy chyby v katastrálním operátu dle §8 katastrálního zákona slouží k uvedení údajů do souladu s listinami založenými ve sbírce listin katastrálního úřadu, podle kterých byl zápis do katastru nemovitostí proveden. V předmětném řízení však nebylo zjištěno, že by žalobce takový návrh vznesl.

64. Žalobce vyslovil rovněž požadavek, aby soud uložil žalovanému povinnosti provést obnovu katastrálního operátu dle §13a katastrálního zákona, tedy novým mapováním, aby byla provedena revize údajů v katastru se skutečným stavem v terénu, aby bylo provedeno zaměření GPS polární metodou. Žádal, aby tyto povinnosti soud uložil žalovanému v rozsudku. Soud opakovaně konstatuje, že je třeba si uvědomit, co je předmětem tohoto řízení, že jde o řízení o námitkách proti obnově katastrálního operátu přepracováním. Žalobce nemá možnost vybrat si, jakou metodou dojde k obnově katastrálního operátu. Ve správním řízení žalobce žádným způsobem proti zvolené metodě nebrojil.

VI. Závěr a náklady řízení

65. Ze shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žalobní námitky nejsou důvodné, popřípadě se k předmětnému řízení nevztahují. Krajský soud v Brně neshledal vady řízení ani nezákonnost rozhodnutí správních orgánů v předmětné věci, a proto žalobu jako nedůvodnou dle § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.

66. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 60 odst. 1 věty první s.ř.s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci byl žalobce neúspěšný, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož nebylo zjištěno, že by úspěšnému žalovanému v souvislosti s řízením nějaké náklady nad rámec jeho běžné administrativní činnosti vznikly, rozhodl soud tak, že mu právo náhradu nákladů řízení nepřiznal.

67. Ve vztahu k osobě zúčastněné soud rozhodl, že nemá právo na náhradu nákladů řízení. Toto právo by jí v souladu s ust. §60 odst. 5 s.ř.s. příslušelo pouze v případě, že by jim náklady řízení vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jim soud uložil, nebo pokud by soud shledal důvody zvláštního zřetele hodné. Taková situace však nenastala.

Poučení