29 C 157/2022 - 406

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 100 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % p. a. od [datum] do zaplacení a částku 1 200 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 91 476 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného [Jméno advokáta B].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci č. [č. účtu] pod VS [var. symbol] na náhradě nákladů řízení částku 918 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou v podobě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč z titulu smluvní pokuty, dále zákonného úroku z prodlení a částky 1 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalovaný dne [datum] uzavřel smlouvu o obchodním zastoupení (dále jen „Smlouva“) s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], na jejímž základě žalovaný vykonával zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví. Dle článku XI odst. 1 Smlouvy se žalovaný zavázal, že po dobu účinnosti Smlouvy nebude přímo či nepřímo, a to ani příležitostně spolupracovat s konkurencí či jakkoli konkurenci podporovat (např. působit jako statutární orgán konkurence). Dle žalobkyně žalovaný tento závazek porušil, s ohledem na tuto skutečnost požaduje žalobkyně po žalovaném uhrazení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč, kdy podle článku IX odst. 7 Smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 200 000 Kč. Žalobkyně v žalobě dále tvrdila, že porušení daného závazku žalovaného prokazuje čestným prohlášením klienta. Žalovaný žalobkyni požadovanou smluvní pokutu neuhradil přes výzvu ze dne [datum] a předžalobní výzvu ze dne [datum].

2. Okresní soud v Olomouci vydal dne [datum] ve věci elektronický platební rozkaz pod č. j. [Anonymizováno] [č. účtu]-6, kterým žalovaného zavázal k úhradě smluvní pokuty uplatněné podanou žalobou, a to včetně příslušenství, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a náhrady nákladů soudního řízení.

3. Proti tomuto elektronickému platebnímu rozkazu podal žalovaný dne [datum] odpor, který byl soudu doručen dne [datum]. V odůvodnění odporu ze dne [datum], které bylo soudu doručeno dne [datum], žalovaný uvedl, že podanou žalobu pokládá za nedůvodnou, neboť žádný závazek vyplývající ze Smlouvy neporušil a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že s žalobkyní měl smluvní vztah od [datum] do [datum] na pozici pojišťovacího zprostředkovatele tzv. na IČO, ale již od [datum] začal pracovat na hlavní pracovní poměr na pozici vedoucího pobočky elektro obchodu [právnická osoba] a aktivity pro žalobkyni jako pojišťovací zprostředkovatel dále neřešil. Žalovaný dále uvedl, že se na něj obrátila paní [jméno FO] (dále jen „Klientka“), pro kterou do té doby u žalobkyně spravoval pojistné smlouvy, s žádostí o snížení ceny pojistného na její osobní automobil. Žalovaný požadavek Klientky předal dne [datum] své kolegyni, paní [jméno FO], tedy jiné osobě spolupracující se žalobkyní, protože žádost klientky nechtěl zpracovat sám, neboť se činnosti pro žalobkyni již aktivně nevěnoval. Protože však klientka nebyla spokojena s novou nabídkou, obrátila se znovu na žalovaného a domáhala se, aby jí nabídku zpracoval on, a to i přesto, že jí žalovaný sdělil, že tuto činnost již ukončil. Žalovaný tedy klientku odkázal na kolegu v oboru, [adresa], který pro žalobkyni dlouhou dobu pracoval, s tím, že si s jejími požadavky třeba bude vědět rady on, neboť zná velmi dobře produkty žalobkyně. Žalovaný tak odmítl, že by z jeho strany došlo k porušení povinnosti stanovených Smlouvou, opakovaně se po žalobkyni dožadoval prošetření dané situace, k čemuž dle něj nedošlo a žalobkyně jej pouze opakovaně vyzývala k úhradě stanovené smluvní pokuty.

4. Po provedeném řízení rozhodl podepsaný soud ve věci poprvé rozsudkem ze dne [datum] pod č. j. [spisová značka] tak, že žalobu žalobkyně zcela zamítl a zavázal ji k náhradě nákladů řízení žalovanému a státu. Okresní soud na základě provedeného dokazování učinil závěr o skutkovém stavu tak, že žalovaný dne [datum] uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o obchodním zastoupení, kterou se zavázal zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv. Od října 2020 byl žalovaný zaměstnán na hlavní pracovní poměr u jiného zaměstnavatele a zprostředkovávání pojistných smluv se již prakticky nevěnoval. Dne [datum] se klientka žalobkyně obrátila na žalovaného se žádostí o snížení pojistného ze smlouvy o povinném ručení k jejímu osobnímu automobilu. Žalovaný požadavek klientky dne [datum] přeposlal kolegyni, která pro žalobkyni rovněž zprostředkovávala sjednávání pojistných smluv. Dne [datum] se klientka opětovně obrátila na žalovaného s žádostí o přepočítání povinného ručení na její osobní automobil. Žalovaný klientce dne [datum] sdělil, že se pojistným smlouvám již nevěnuje a odkázal na svého známého pana [jméno FO] s tím, že mu má sdělil údaje o své pojistné smlouvě, neboť on nemůže dát panu [jméno FO] informace ze systému [Anonymizováno]. [jméno FO] v té době pracoval pro společnost [Anonymizováno]-[Anonymizováno], která zprostředkovávala pojistné smlouvy, a to včetně pojistných smluv pro společnost [právnická osoba]., která je jediným akcionářem žalobkyně. Dříve pan [adresa] pracoval pro právního předchůdce žalobkyně, takže znal její produkty. Klientka po celou dobu nechtěla měnit pojišťovnu, což pan [adresa] věděl. [jméno FO] se s klientkou spojil, ale klientka jeho přístup nepovažovala za profesionální, a proto nedošlo k uzavření žádné smlouvy. Klientka nadále zůstala ve smluvním vztahu s pojišťovnou [Anonymizováno]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy o obchodním zastoupení žalovaným. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě smluvní pokuty ve výši 200.000 Kč pro jeho spolupráci s konkurencí. Žalovaný opakovaně odmítal pokutu zaplatit s odůvodněním, že z jeho strany k žalobkyní tvrzenému porušení smlouvy nedošlo, a to i poté, kdy obdržel předžalobní výzvy žalobkyně. Na uvedený závěr o skutkovém stavu navázal okresní soud právním hodnocením, podle něhož zjištěným jednání žalovaného nedošlo k porušení smlouvy o obchodním zastoupení a žalobkyni tak nevznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty. Podle okresního soudu přímá či nepřímá, a i příležitostná, spolupráce /ad a)/ předpokládá společnou činnost s konkurencí, tedy jakési společné aktivní jednání žalovaného. Toto však podle okresního soudu nenaplňuje takové jednání žalovaného, kdy tento dal klientce (p. [jméno FO]) pouze kontakt na osobu jiného zprostředkovatele (nikoliv na konkurenci), který by jí potencionálně mohl pomoci, a to za situace, kdy této klientce nebyla žalobkyně sama schopna či ochotna poskytnout poptávaný produkt. Jelikož se jedná v daném případě o podnikatelskou činnost, pak by takováto společná činnost (s konkurencí) měla navíc směřovat ke vzniku společného zisku, tedy profitu z jednání žalovaného, avšak v případě žalovaného ani toto nenastalo a žalobkyně ani nic takového netvrdila. Podle okresního soudu nelze zjištěné jednání žalovaného ani kvalifikovat jako podporování konkurence, neboť takové jednání v sobě nese určitou soustavnost, trvající jednání (viz. i odkaz ve Smlouvě na „působení jako statutární orgán konkurence“) nebo alespoň opakované jednání, což v případě jednání žalovaného splněno rozhodně nebylo.

5. Usnesením ze dne 14. 11. 2023 pod č. j. 75 Co 218/2023-283 odvolací Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Toto své rozhodnutí odůvodnil tak, že pokud okresní soud žalobu zamítl s odůvodněním, že v jednání žalovaného spočívajícího v tom, že klientku žalobkyně odkázal na třetí osobu zabývající se činností v distribuci pojištění, neshledal porušení povinnosti žalovaného dle čl. X. odst. 1 smlouvy, pak odvolací soud s tímto závěrem zásadně nesouhlasí. Jestliže okresní soud dospěl podle krajského soudu k nesprávnému závěru o tom, že žalovaný neporušil povinnosti uložené v čl. XI odst. 1 smlouvy, implikuje tento jeho závěr současně právní hodnocení předmětné smlouvy jako smlouvy platné. V této souvislosti je nutné poukázat na to, že procesní obrana žalovaného byla založena na dvou rovinách. V první žalovaný zpochybňoval platnost smlouvy tím, že namítal, že žalobkyně jednala v právním styku nepoctivě, což mělo spočívat ve formě „donucení“ žalovaného k uzavření obchodní smlouvy, a nikoliv smlouvy pracovní a nemožnosti vyjednávaní o obsahu smlouvy. Dále neplatnost shledával v nevyváženosti obsahu smlouvy, kdy na straně žalovaného převyšují smluvní povinnosti, nadto je obsahem konkurenční doložka a dále, že bylo sjednáno výhradní zastoupení, omezující žalovaného ve svobodě podnikání. Druhá rovina procesní obrany žalovaného pak byla založena na argumentaci, že žalovaný povinnost neporušil, čemuž okresní soud přisvědčil. Z odůvodnění napadeného rozsudku však žádným způsobem nevyplývá, jak se okresní soud vypořádal s obranou žalovaného stran neplatnosti předmětné smlouvy a jakými úvahami byl tedy veden při závěru o platnosti smlouvy, z čehož pak vycházel, když dospěl k tomu, že žalovaný smluvní povinnost neporušil. Dle závazného pokynu krajského soudu se tak okresní soud v dalším řízení má zabývat procesní obranou žalovaného směřující do otázek platnosti samotné smlouvy. Pokud okresní soud dospěje k závěru, že předmětná smlouva je smlouvou platnou, bude vázán závěrem odvolacího soudu o tom, že žalovaný smluvní povinnost dle čl. XI. odst. 1 porušil a že žalobkyni nárok na smluvní pokutu dle čl. IX., bod 7 vznikl. V uvedené souvislosti pak okresní soud neopomene, že se žalovaný za řízení účinně vznesl návrh na moderaci smluvní pokuty. Krajský soud poukázal na rozsudek Nevyššího soudu ze dne 3. 5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1398/2022, v němž nejvyšší soud uvedl, že se při výkladu § 2051 o. z. ve spojení s § 41 odst. 2 o. s. ř. ztotožňuje se závěry vyjádřenými již v minulosti ve vztahu k hmotněprávní úpravě, která také vyžadovala pro možnost snížení smluvní pokuty soudem návrh dlužníka. V citovaném rozhodnutí Nejvyšší soud dále doplnil, že dlužníka, který navrhl soudu snížení smluvní pokuty, následně v řízení tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty. Je tedy jeho povinností tvrdit a prokazovat, v čem konkrétně spočívá nepřiměřenost požadované smluvní pokuty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022). Pokud bude okresní soud smluvní pokutu moderovat, neopomene zohlednit zásadní změnu v rozhodovací činnosti soudů stran této problematiky, která nastala v důsledku rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. Nejvyšší soud v citovaném rozsudku uzavřel, že přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu.

6. V návaznosti na pokyny krajského soudu vyzval okresní soud účastníky k doplnění svých tvrzení, jak jsou tyto výzvy obsaženy v usnesení č. j. [spisová značka].289 ze dne [datum] a č. j. [spisová značka] ze dne [datum].

7. Žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení písemným podáním ze dne [datum], kde uvedla, že paní [jméno FO] není klientkou žalobkyně, ale [právnická osoba]., přičemž má nadále aktivní pojistnou smlouvu č. [hodnota]. V jejím případě se jedná o pojištění vozidla a vzhledem k tomu, že nedošlo k žádné konkrétní nabídce, nelze tak ani stanovit výši teoretického pojistného. Žalobkyně se může vyjádřit pouze k provizi, která by se pohybovala v nižších desítkách procent z roční výše pojistného (ve výši 3 000 Kč). Dále žalobkyně doplnila, že ostatní distributoři pojistných a jiných produktů mají smlouvu uzavřenou se společností [právnická osoba]., jsou tedy konkurencí žalobkyně. Vyplácení provizí popsala žalobkyně tak, že [právnická osoba]. vyplácí provizi žalobkyni a ta následně odměňuje žalovaného. Za dobu trvání smluvního vztahu mezi účastníky byla žalovanému vyplacena provize ve výši 154 653,20 Kč, naopak za období 7/2021–6/2022 byly provize kráceny o storna provizí, konkrétně o částku 3 656 Kč, kterou žalovaný uhradil dne [datum]. Další storno proběhlo v 6/2023 a to ve výši 468,90 Kč a žalovaný jej uhradil dne [datum]. K požadované výši smluvní pokuty pak žalobkyně uvedla, že nedisponuje mechanismem výpočtu výše smluvní pokuty, tedy žalobkyně nemá např. tabulky, kolik korun českých za které porušení je ukládáno, jedná se o volní uvážení v rámci limitu daného maximální výší. Každý případ porušení povinností (zákazu konkurence) je jedinečný a specifický, a proto je i u každého takového případu individuálně rozhodováno o výši smluvní pokuty, výši pak ovlivňuje charakter porušení povinností, okolnosti jednání porušující osoby, závažnost porušení atd. Smluvní pokuta je mimo jiné i sankční ujednání, které, má předně preventivně bránit určitému druhu jednání obchodních zástupců. Institut smluvní pokuty existuje jako utvrzení povinnosti, tj. může existovat nezávisle na škodě, a jako takový je i řádně uplatňován jako funkční institut, který nelze chápat jako pouhou náhradu za škodu.

8. Žalovaný doplnil svá tvrzení písemným podáním ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum], kde zejména uvedl, že ve svých předchozích podáních mínil namítat neplatnost Smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], když se jednalo o simulovaný právní úkon, ke kterému byl žalovaný vzhledem k jeho životní situaci nucen přistoupit. Žalovaný neměl zájem vstoupit do obchodněprávního vztahu, preferoval pracovní smlouvu, žalobkyně však trvala na podpisu Smlouvy s tím, že o jejím obsahu nebylo možno polemizovat. Žalovaný byl v nerovném a závislém vztahu vůči žalobkyni. Poukázal také na to, že na svých webových stránkách mateřská společnost a jediný akcionář žalobkyně poskytuje informace o tom, jak se vyhnout „švarcsystému“. Jako důvod pro to, že přistoupil na uzavření Smlouvy, uvedl žalovaný, že byl ve stavu existenční nouze v souvislosti s tím, že žalobkyni jako právní nástupkyni [právnická osoba], a.s. byl povinen zaplatit částku 23 500 Kč jako smluvní pokutu ve výši nákladů na registraci a adaptaci a dále částku 30 000 Kč z titulu storna provize. Žalovaný také v té době stavěl rodinný dům, kde zaplatil zálohu staviteli ve výši 721 738 Kč, avšak dílo nebylo dodáno, prostředky byly marně vymáhány ve směnečném a insolvenčním řízení a dlužník zemřel, byla nařízena likvidace dědictví. Dům pak i tak musel žalovaný dostavět, přičemž manželka byla v té době na rodičovské dovolené s druhým dítětem a pobírala pouze rodičovský příspěvek od státu. Žalovaný dále poukázal na to, že obchodní smlouvy s jinými subjekty s obdobným předmětem podnikání jako má žalobkyně, byly sice podobné, ale neobsahovaly zákaz konkurenčního jednání a žalovaný tak měl možnost svobodně podnikat a zprostředkovávat produkty i pro jiné subjekty. Nebyl také úkolován tím, že musí uzavřít určitý počet smluv v určitém období a nebylo mu možno ukončit smluvní vztah pro jeho pasivitu, jak učinila žalobkyně. Žalovaný dále uvedl, že ze smluvního vztahu s žalobkyní obdržel provize v celkové výši 154 653,20 Kč, přičemž byl nucen část provize ve výši 11 904 Kč vrátit. Také žalovaný neobdržel slibovaný pojistný kmen.

9. Žalobkyně reagovala na doplnění tvrzení žalovaného podáním ze dne [datum], kde zejména uvedla, že žalovaný odkazuje ve svém doplnění ohledně „švarcsystému“ na webové stránky, které nepatří a nikdy nepatřily žalobkyni a žalobkyně není pojišťovnou. Žalovaný dále tvrdí, že byl nucen Smlouvu s žalobkyní uzavřít, ale již neuvádí, proč nevyužil jiné pracovní příležitosti. Prezentuje uzavření smlouvy jako jedinou možnost obživy, přitom se ale sám vypověděl, že činnost pro žalobkyni od jisté doby vykonávat nechtěl. Podle žalobkyně rozhodně nelze hovořit o finanční tísni, když sám žalovaný uvedl, že stavěl rodinný dům v době, kdy finance do rodinného rozpočtu přinášel jen on. Žalobkyně poukázala také na to, že žalovaný stále netvrdí ničeho k tvrzené neplatnosti uzavřené Smlouvy, k okolnostem jejího sjednání. Žalovaného také tíží břemeno tvrzení a důkazní ohledně objasnění okolností, z nichž lze usuzovat na nepřiměřenost smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že smluvní pokuta je v tomto případě podle žalobkyně ryze sankčně-motivační povahy, nemůže se soud zabývat potenciální výší škody, když se bude zabývat námitkou žalovaného týkající se moderace smluvní pokuty.

10. Z provedeného dokazování v první fázi tohoto řízení před podepsaným soudem učinil tento následující skutková zjištění: - z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně bylo zjištěno, že vznikla [datum] a její současná firma byla zapsána dne [datum]. Od [datum] do [datum] měla v obchodním rejstříku zapsanou firmu ČP [právnická osoba]. Předmětem jejího podnikání je od [datum] mj. zprostředkování pojištění v postavení samostatný zprostředkovatel. Jediným akcionářem žalobkyně je od [datum] společnost [právnická osoba]. Na žalobkyni jako společnost nástupnickou přešlo fúzí sloučením veškeré jmění zanikající společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], rozhodným dnem fúze je [datum]; - ze smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené mezi společností [právnická osoba]. a žalovaným dne [datum], že žalovaný se touto smlouvou o obchodním zastoupení zavázal pro společnost [právnická osoba]. zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv. V čl. IX odst. 7 Smlouvy si strany ujednaly, že žalovaný je povinen za každé jednotlivé porušení povinností uvedené v čl. VII odst. 10., 11., čl. XI odst. 1. a 2. této smlouvy zaplatit společnosti [právnická osoba]. smluvní pokutu ve výši až 200 000 Kč. V čl. XI odst. 1 Smlouvy se žalovaný zavázal, že po dobu účinnosti této smlouvy nebude přímo či nepřímo, a to ani příležitostně spolupracovat s konkurencí či jakkoli konkurenci podporovat (např. působit jako statutární orgán konkurence); - ze souboru emailové komunikace žalovaného s nadřízenými a kolegy, včetně emailu od [jméno FO] ze dne [datum], že Klientka žalovaného dne [datum] oslovila se žádostí o snížení havarijního pojištění na její vozidlo. Žalovaný na toto nereagoval hned, následně mu dne [datum] psala z centrály paní [jméno FO], že Klientka se snížení pojistného dožaduje i tam, proto žalovaný požadavek Klientky dne [datum] přeposlal kolegyni [jméno FO], která mu téhož dne odpověděla, že se pokusí pro Klientku něco vymyslet. Žalovaný později zaslal další emaily panu [jméno FO], kterému rovněž zaslal veškeré své podklady a vysvětloval mu vzniklou situaci, kdy dle něj [jméno FO] svou nabídkou Klientku neuspokojila, a proto ji žalovaný odkázal na kamaráda, co jí mohl nabídnout i jiné pojišťovny s tím, že žalovaný má jinou práci a pojistky už nedělá; - ze souboru emailové komunikace žalovaného s jeho tehdejším právním zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO], že Klientka žalovanému dne [datum] zaslala email, ve kterém mu sdělila, že si ověřila, že žalovaný je stále jejím poradcem v povinném ručení u žalobkyně a opětovně jej žádala o přepočítání povinného ručení na její osobní automobil. Dne [datum] zaslal žalovaný Klientce email, ve kterém se jí dotazoval, v čem byl problém ohledně pojištění jejího osobního automobilu, když ji nejdříve odkázal na kolegyni [jméno FO] a když spolu neuzavřeli smlouvu, tak následně na pana [jméno FO], se kterým nechtěla Klientka komunikovat. Emailem ze dne [datum] Klientka žalovanému sdělila, že jí paní [jméno FO] udělala dobrý návrh, který by ale musela uzavřít dva měsíce předem, a protože nechtěla platit dvě smlouvy tak smlouvu neuzavřela, za svého poradce chtěla žalovaného, nechtěla jej obcházet, a pak ji kontaktoval pan [adresa], který jí ale přišel neprofesionální; - z emailu [jméno FO] ze dne [datum] adresovaného žalobkyni, že tato přeposlala žalobkyni email od žalovaného s žádostí o vysvětlení. V tomto původním emailu žalovaný Klientce sděloval, že je sice u žalobkyně aktivní, ale již se zprostředkovávání smluv nevěnuje, a proto ji odkázal na svého kamaráda pana [jméno FO], který v oboru dlouho dělá, sám žalovaný ho zaučoval, a pak byl také v [právnická osoba], právní předchůdkyni žalobkyně. Žalovaný Klientce dále sdělil, že má již jiné zaměstnání a na pojistky nemá čas. Dále sdělil, že klientku předává do dobrých rukou pana [adresa], který má více možností, nejen [Anonymizováno], může udělat srovnání trhu, což žalovaný nemůže. Žalovaný dále slíbil, že se na návrhy s panem [jméno FO] podívá, že teď takto spolupracují, že pan [adresa] dělá věci i žalovanému, a dále žalovaný Klientku vyzval, aby panu [jméno FO] nebo jemu zaslala do emailu kopii své pojistné smlouvy, neboť žalovaný to už v systému sám neotevře, ani nemůže dát panu [jméno FO] informace ze systému Generali, protože je to pod velkou pokutou; - z odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení a odvolání plné moci ze dne [datum] adresovaného žalobkyní žalovanému, předloženého včetně kopie doručenky s potvrzeným převzetím dne [datum] žalovaným, že žalobkyně zaslala žalovanému odstoupení od Smlouvy z důvodu porušení povinností vyplývajících ze Smlouvy ze strany žalovaného, tedy že žalovaný odkázal a předal klienta žalobkyně za účelem nabídky pojištění třetí osobě, která není smluvním partnerem žalobkyně, dále že žalovaný porušil mlčenlivost ohledně důvěrných informací týkajících se klientů ve prospěch jiného, a dále že žalovaný v posledních třech měsících neuzavřel pro žalobkyni žádnou pojistnou smlouvu; - z rozhodnutí regionálního ředitele o uplatnění smluvní pokuty a výzvy k zaplacení smluvní pokuty ze dne [datum] adresovaných žalovanému, předloženého včetně rozkladu uložené smluvní pokuty, kopie poštovního podacího archu ze dne [datum] a kopie dodejky s potvrzeným převzetím zásilky žalovaným dne [datum], že žalobkyně žalovanému zaslala uvedené rozhodnutí o uplatnění smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč s výzvou k její úhradě, ve kterém uvedla, že provedeným šetřením bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] emailem oslovil klientku žalobkyně s tím, že má s panem [adresa] dohodnuto předávání klientů za účelem levnější nabídky pojištění a aby klientka poslala kopii své pojistné smlouvy; - z odvolání žalovaného k rozhodnutí udělení smluvní pokuty ze dne [datum], že žalovaný sdělil žalobkyni, že s udělenou pokutou nesouhlasí, neboť Klientku již dne [datum] odkázal na kolegyni [jméno FO], aby požadavek Klientky zpracovala, a až když Klientka opětovně naléhala, aby její požadavek zpracoval on, přišlo žalovanému, že zřejmě nebyla možnost vyhovět Klientce ze strany žalobkyně, a proto žalovaný klientce nabídl, ať se obrátí na pana [jméno FO], který dělal několik let pro právního předchůdce žalobkyně, a který by Klientce mohl pomoci. Žalovaný v odvolání uvedl, že Klientce psal a vysvětloval, že pojišťovací činnost již nedělá, jeho postup byl veden úmyslem vyhovět klientce, on sám žádné kontakty od pojišťovny, které by předával, nemá, nepracuje u žádné konkurence a svou činnost v pojišťovacím poradenství již v podstatě ukončil na začátku roku 2021; - z vyjádření žalobkyně k odvolání žalovaného proti rozhodnutí regionálního ředitele o uplatnění smluvní pokuty ze dne [datum], datované dne [datum] a adresované žalovanému, že žalobkyně žalovanému sdělila, že byla celá záležitost přezkoumána a jeho odvolání bylo shledáno jako nedůvodné, neboť bylo zjištěno, že žalovaný po dobu účinnosti Smlouvy oslovil Klientku žalobkyně za účelem levnější nabídky pojištění s žádostí o zaslání kopie pojistné smlouvy klientky a následně ji předal do správy [adresa] ze společnosti [Anonymizováno]-[Anonymizováno], která není smluvním partnerem žalobkyně, čímž žalovaný po dobu účinnosti Smlouvy prokazatelně podporoval konkurenci; - z předžalobní upomínky ze dne [datum], že žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč nejpozději do [datum]; - z dopisu žalovaného ze dne [datum] adresovaného žalobkyni, označeného jako nesouhlas s udělením pokuty a reakci na odvolání ze dne [datum], že žalovaný žalobkyni sdělil, že dle jeho informací žádné opětovné prošetření situace neproběhlo, dále že odmítá jakoukoliv vinu, protože on sám Klientku neoslovil, naopak ona oslovila jeho a on předal její požadavek do kanceláře žalobkyně kolegyni [jméno FO], a dále že výše uplatněné smluvní pokuty dle žalovaného není přiměřená případnému jednání, ze kterého jej žalobkyně obviňuje; - z dopisu žalobkyně ze dne [datum] adresovaného žalovanému ve věci nesouhlasu s udělením pokuty a reakcí na odvolání ze dne [datum], že žalobkyně žalovanému sdělila, že její stanovisko k uložené pokutě zůstává neměnné a opětovně jej vyzvala k uhrazení smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč do sedmi dnů ode dne doručení tohoto dopisu; - ze souboru komunikace žalovaného související s vymáháním pohledávky žalobkyně, že žalobkyně žalovaného opětovně vyzývala k úhradě smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč a žalovaný žalobkyni opakovaně sděloval, že s pokutou nesouhlasí, že ji považuje za neoprávněnou a nemá v úmyslu ji platit. Emailem ze dne [datum] nabídla společnost [právnická osoba] zastupující žalobkyni žalovanému v případě domluvy snížení pokuty na částku 100 000 Kč. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému poslední výzvu k uhrazení dluhu ve výši 212 960 Kč, ve které uvádí, že neuhradí-li žalovaný nedoplatek v požadovaném termínu, bude jeho závazek považován za odsouhlasený. Dne [datum] zaslala společnost [právnická osoba] zastupující žalobkyni dopis adresovaný žalovanému označený jako informace o osobní návštěvě inspektora, ve kterém uvádí, že neuhradí-li žalovaný dluh ve výši 213 683 Kč ihned, navštíví jej osobně doma nebo v práci jejich inspektor, který po něm bude vyžadovat okamžité zaplacení dluhu; - z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně adresované žalovanému ze dne [datum], předložené včetně kopie podacího lístku z téhož dne, že žalobkyně žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč a příslušenství ve lhůtě do 7 dnů od odeslání této výzvy; - z výroční zprávy žalobkyně za rok 2021, že hospodářským výsledkem žalobkyně za rok 2021 je zisk ve výši 103 302 000 Kč, což je o 11 087 000 Kč více než v roce 2020. Celkové tržby z prodeje služeb žalobkyně činily v roce 2021 částku 4 046 613 000 Kč, což je o 7,69 % více než za rok 2020; - ze sdělení ČNB ze dne [datum], že žalobce byl veden v registru pojišťovacích zprostředkovatelů mj. jako vázaný zástupce žalobkyně od [datum] do [datum]. [adresa], IČO [IČO], byl veden v registru pojišťovacích zprostředkovatelů mj. jako vázaný zástupce společnosti [právnická osoba]. od [datum] do [datum]. V květnu [adresa] veden v registru pojišťovacích zprostředkovatelů nebyl; - z výpisu ČNB ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne [datum], že společnost [právnická osoba]. je v seznamu zapsána jako investiční zprostředkovatel společnosti [právnická osoba]. od [datum] do [datum]; - z veřejného výpisu z registru ekonomických subjektů pro [adresa], IČO [IČO], že ke dni [datum] měl zapsané tyto ostatní činnosti: 66220 – činnost zástupců pojišťovny a makléřů a 66190 – ostatní pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním; - z výpisu z Facebooku [adresa], že na svém profilu uváděl, že působí na pozici senior konzultanta ve společnosti [Anonymizováno] od července 2020 do doby pořízení výpisu, tehdy celkem [hodnota] roky a 7 měsíců. Dle úvodní fotky se jedná o společnost [právnická osoba]; - z výpisu z registru ČNB [adresa] k [datum], že [adresa] byl zapsán v registru ČNB jako vázaný zástupce společnosti [právnická osoba]., a to dle zákona o doplňkovém penzijním spoření, dle zákona o spotřebitelském úvěru a dle zákona o distribuci pojištění a zajištění. Oprávnění bylo platné od [datum] do [datum], kdy důvodem zániku oprávnění k činnosti bylo nezaplacení obnovovacího poplatku; - z emailu právního předchůdce žalobkyně žalovanému ohledně přihlášky do výběrového řízení, že právní předchůdce žalobkyně sdělil žalovanému, že jím zaslané materiály byly zařazeny do výběrového řízení a budou porovnány s požadavky kladenými na uvedenou pracovní pozici s tím, že v případě, že žalovaný postoupí do užšího kola výběrového řízení, bude do dvou týdnů kontaktován; - z výpovědi svědkyně [jméno FO], že je dlouhodobou klientkou společnosti [Anonymizováno]. V roce 2021 jí přišel výroční dopis formou emailu s tím, že vzhledem ke stáří vozidla a bezeškodnímu průběhu si může snížit pojistku. V tomto směru se obrátila na žalovaného a on ji odkázal na pana [jméno FO]. Svědkyně chtěla u [Anonymizováno] [Anonymizováno] zůstat, nechtěla od nich odejít a s tímto pánem si tedy sjednala online schůzku, protože to bylo v době covidu. Pořád měla za to, že jedná se zástupcem [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Zástupci [Anonymizováno] [Anonymizováno] se podle svědkyně nikdy neptají na rodné číslo, ale tento pán se svědkyně v rámci jejich online rozhovoru na rodné číslo ptal s tím, že jej potřebuje, aby se mohl přihlásit do systému. Svědkyně mu své rodné číslo sdělit nechtěla, rozhovor na ni nepůsobil důvěryhodně, řekla mu, že si vše rozmyslí a hovor ukončila. Po ukončení tohoto rozhovoru volala do [Anonymizováno] a zjistila, že nikdo takový tam zaměstnán není. Poté kdy si ověřila, že pan [adresa] u [Anonymizováno] nepracuje, tak si ji převzal někdo jiný a uzavřela smlouvu. Smluvní vztah ohledně pojištění vozidla svědkyně trvá i nadále. Svědkyně uvedla, že email ze dne [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zaslala ona. Následně ji kontaktovala nějaká paní z [Anonymizováno], která se jí ptala na okolnosti toho emailu, proto jim poskytla emailovou komunikaci ohledně této záležitosti. Poté kdy svědkyni pan [jméno FO] přesměroval na pana [jméno FO], byla svědkyně kontaktována z [Anonymizováno] z callcentra nějakou paní, která jí nabízela uzavření smlouvy. Smlouva byla výhodná, ale tato paní říkala, že odchází a smlouva by musela být uzavřena ihned. Pro svědkyni by to znamenalo, že by po nějakou dobu musela platit obě smlouvy, tedy 2x povinné ručení a 2x havarijní pojištění. Za této situace se na uzavření smlouvy nedohodli. K dotazům právního zástupce žalobkyně svědkyně uvedla, že chtěla zůstat u [Anonymizováno] a pojistnou smlouvu s jiným subjektem, ani výhodnější, by neuzavřela. Havarijní pojištění zde měla asi 3 500 Kč, povinné ručení asi 2 700 Kč. S pojišťovnou [Anonymizováno] byla předtím vždy spokojená. S přáteli či známými se o pojištění nebaví. K dotazům právního zástupce žalovaného svědkyně uvedla, že s žalovaným měla uzavřenou již předchozí smlouvu na auto, chtěla si také pojistit byt a bylo jí z jeho strany řečeno, že za této situace, tedy pokud u nich má více smluv, tak by pojištění auta mohlo být levnější. Šlo jí tedy o to, aby jí žalovaný nabídl levnější pojistné při zohlednění stáří auta a bezeškodního průběhu pojištění. Žalovaný jí na tento požadavek sdělil, že ji předá tomu nejlepšímu. - z výpovědi svědka [adresa], že u [Anonymizováno] [Anonymizováno] v minulosti pracoval jako obchodník na základě živnostenského oprávnění a také jako zaměstnanec. [jméno FO] žalovaného zná od malička, jsou přátelé. V květnu 2021 pracoval pro společnost [Anonymizováno] jako senior konzultant a v té době to byl externí partner [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Znamená to, že nabízeli produkty jak [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak i jiných společností. V tomto období svědka oslovil žalovaný a možná i jeho klientka. Jednalo se o to, že paní měla zájem o sjednání co nejvýhodnějšího povinného ručení. Podle jeho informací od žalovaného se tento obrátil na management, resp. odkázal klientku na management, ale ti se jí nijak nevěnovali, tak požádal, aby se jí věnoval svědek. Konkrétně pak proběhly dvě online schůzky. První schůzka obvykle slouží k jakémusi představení osoby svědka a jejich společnosti, takže se svědek takto představil a seznámil klientku s tím, co jejich společnost nabízí, ona mu naopak sdělila své požadavky a také to, že chce zůstat s pojištěním u [Anonymizováno] [Anonymizováno], o ničem jiném se nebavili. Svědek řekl klientce, že pokud bude mít zájem o konkrétní nabídku, tak bude potřebovat její rodné číslo, ale to se paní nelíbilo, takže jednání ukončili. Dále už se pak nekontaktovali. Někdy později svědka oslovil žalovaný s tím, že na něj přišla nějaká stížnost a [Anonymizováno] [Anonymizováno] po něm požaduje nějaké peníze. K dotazům právního zástupce žalobkyně svědek uvedl, že pro společnost [Anonymizováno] pracoval asi dva roky, fakticky přestal být aktivní před létem 2022, formálně ukončil činnosti k [datum]. Tato společnost má uzavřeny smlouvy přímo s pojišťovnami a přímo pro tyto pojišťovny zajištuje klienty za účelem uzavření pojistných smluv. Žalobkyně je dceřinou společností [Anonymizováno] [Anonymizováno], a pokud je svědkovi známo, tak nabízí obdobné produkty jako společnost [Anonymizováno], teoreticky by tedy mohly být tyto společnosti konkurenty. V tomto konkrétním případě své jednání za konkurenční svcědek nijak nepovažoval, protože od počátku bylo z požadavku klientky zřejmé, že má v úmyslu smlouvu uzavřít pouze s [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Za normálních okolností by se svědek touto záležitostí nezabýval, a to s ohledem na nevýhodný poměr čas vs. výdělek. V tomto případě to svědek rozhodně nebral jako konkurenci, chtěl vyhovět žalovanému, protože o klientce mluvil velmi pěkně. Jejich společnost i v rámci stejných produktů zajišťovaných pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], může nabídnout klientům lepší podmínky. K dotazům právního zástupce žalovaného svědek uvedl, že jako zástupce společnosti [Anonymizováno] zprostředkovával smlouvy i pro žalobkyni, po celou dobu smlouvy zprostředkovával především žalobkyni, a to také v období května a června 2021; - z výslechu svědkyně [jméno FO], že žalovaný je jejím bývalým kolegou a pro žalobkyni asi rok pracovala. V květnu 2021 ji kontaktoval žalovaný, asi telefonicky, s tím, že následně přeposlal email ohledně Klientky. Sice v tu dobu ještě působil u společnosti [právnická osoba], ale už měl své zaměstnání a pojistným smlouvám se nevěnoval. Svědkyně Klientku kontaktovala telefonicky, Klientka chtěla přepočítat pojistku na auto. To svědkyně pro Klientku udělala, ale té se to zdálo drahé, takže k uzavření žádné smlouvy nedošlo. V tomto smyslu pak informovala žalovaného. Možná v rámci této pojistky hrálo roli i to, že svědkyně u stejné společnosti končila k poslednímu květnu 2021, ale přesně si to již nevybavuje. K dotazům právního zástupce žalovaného svědkyně uvedla, že před jejím odchodem ze společnosti [datum] s Klientkou žalovaného byla v kontaktu asi tak jeden měsíc. Chtěla přepočítat jak povinné ručení, tak i havarijní pojištění a jednalo se o smlouvu do 10 000 Kč. Svědkyně u žalující společnosti byla v obchodněprávním vztahu, tedy nastoupila jako asistentka manažera, ale na živnostenský list a mohla tedy dělat i obchody na pobočce. Právě proto, že pobočka končila, tak odešla i svědkyně, o spolupráci jiného typu neměla zájem. Svědkyně měla se žalobkyní uzavřenou podobnou smlouvu jako žalovaný. Smlouva jí byla předložena protistranou, žádné úpravy ve smlouvě činit nemohla, jak jí byla předložena, tak ji podepsala. Pokud dojde po tzv. přepočítání k uzavření smlouvy, tak je to bráno jako nová smlouva a zprostředkovateli náleží provize. Svoji smlouvu s žalobkyní uzavírala svědkyně na IČO. V podstatě ji uzavřela tak, jak jí byla předložena, o obsahu nediskutovala, nemělo smysl diskutovat. Ve smlouvě na první pohled nebylo nic, co by jí vadilo; - z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení, že v současné době je zaměstnán jako vedoucí pobočky [adresa] u společnosti [právnická osoba]. Dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel jako fyzická osoba podnikající smlouvu o obchodním zastoupení. Jeho původním záměrem byla spolupráce na hlavní pracovní poměr, což mu nakonec nenabídli. Od října 2020 si žalovaný sehnal práci, ve které působí dodnes a věnoval se této činnosti, pojistným smlouvám se již aktivně nevěnoval, spíše jen občas udělal něco pro známé nebo rodinu, zejména šlo o vyjednání slev na pojistné. Smlouva byla vypovězena k [datum]. Klientku žalovaný převzal od kolegyně z kanceláře, protože Klientka chtěla zlevnit svoji tehdejší smlouvu na povinné ručení. Z tohoto ale žádný zisk není, proto požadavek Klientky nechtěl nikdo vyřizovat a žalovaný byl tehdy nový, tak to vzal jako určitou výzvu. Klientce nakonec vyjednal nějakou slevu a uzavřeli spolu novou smlouvu na povinné ručení. Asi po roce přišel Klientce k výročí uzavření smlouvy dopis a ona žalovaného oslovila s tím, že chtěla znovu zlevnit pojistné. Žalovaný Klientce sdělil, že se pojištěním již nezabývá, ona stále trvala na tom, že chce jednat s ním. Žalovaný klientku předal své kolegyni paní [jméno FO]. Jednání s Klientkou proběhla, ale nebyla úspěšná. Klientka se na žalovaného začala znovu obracet se stejným požadavkem, a když jí žalovaný odpověděl, že se smlouvami již nezabývá, tak na něj napsala stížnost, že se jí nevěnuje. Z vedení pak Klientce potvrdili, že žalovaný je ve společnosti stále aktivní, ale v té době už svoji činnosti fakticky ukončoval a čekal až dojde k ukončení ze strany žalobkyně. S Klientkou už tyto věci řešit nechtěl, nicméně chtěl klientce pomoci a taky se jí tak nějak zbavit, takže ho napadl pan [adresa]. Zná jej od dětství a věděl, že pracoval v [právnická osoba] na přepážce, takže znal jejich produkty, i ty, které nabízeli u žalobkyně, a Klientka chtěla rozhodně zůstat u [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [jméno FO] žalovanému říkal, že dělá i pro jiné společnosti, ale žalovaný jej upozornil na to, že paní [jméno FO] rozhodně chce zůstat u [Anonymizováno]. Vůbec neřešili, jestli jde o nějakou konkurenci či ne. Klientka na žalovaného velmi naléhala a on ji chtěl posunout někam dál, kde jí někdo pomůže. Žalovaný chtěl primárně vyhovět Klientce, nevnímal to jako spolupráci s konkurencí. Následně žalovanému ze strany žalobkyně přišla výpověď smlouvy o obchodním zastoupení, kdy s ním byla ukončena spolupráce jednak z důvodu jeho nečinnosti a jednak z důvodu toho, že se údajně dopustil porušení smlouvy. Žalobkyně jej vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč, což pro něj byl šok. Snažil se tuto věc řešit, podal odvolání, ale ničeho nedosáhl, žádná dohoda mezi účastníky nebyla, takže mu pouze nabídli, že pokud připustí svoji vinu, bude smluvní pokuta snížena z 200 000 Kč na 100 000 Kč. S tím žalovaný souhlasit nemohl, takže po něm zase nějakou dobu chtěli zaplatit 200 000 Kč a potom byla podána žaloba pro 100 000 Kč. Obvinění ze strany žalobkyně žalovaný neuznal, popřel, že by se dopustil porušení smlouvy, které je mu vytýkáno, rozhodně nic takového neučinil úmyslně. Žalovaný dále tvrdil, že po něm žalobkyně požaduje zaplatit 100 000 Kč, ale takovou částku si u ní ani nevydělal, naopak zase splácí nějaká storna a měl v daném roce stanovený splátkový kalendář na 12 000 Kč. Pro žalovaného je to celé ztrátová záležitost. K dotazům právního zástupce žalobkyně žalovaný uvedl, že po něm Klientka požadovala něco, co pro ni v té době nemohl udělat, protože už nedělal smlouvy pro nikoho. Popřel, že by Klientku předal ke konkurenci, vyhověl jí tím, že její požadavek původně předal k vyřízení kolegům do kanceláře žalobkyně. Sám ukončení smlouvy s žalobkyní neřešil. Když už tuto činnost nechtěl provozovat, tak čekal až žalobkyně ukončí smlouvu s ním. V té době se žalovaný školil v nové práci, toto úplně upozadil. K dotazům svého právního zástupce žalovaný uvedl, že za dobu jeho působení pro žalobkyni činil jeho příjem méně než 100 000 Kč hrubého, vždy měl tuto činnosti jako vedlejší ke svému hlavnímu pracovnímu poměru. V podstatě na začátku obdržel podporu 50 000 Kč a následně uzavřel pár pojistných smluv, nějaké neživotní pojištění – pojištění domu a nějaké životní, kde ještě stále splácí storno. Pokud jde o smlouvu s Klientkou, tak provize by zde z pojistné částky mohla být 60 %, tedy pokud pojistná částka byla např. 1 800 Kč, tak by provize činila 1 000 Kč. Každoroční obnovování takovéto smlouvy znamená dost práce, za kterou nic není, ale jedná se o činnost směřující k udržení tohoto klienta, ze kterého potenciálně může něco být, neboť může mít zájem o uzavření jiných smluv.

11. V návaznosti na doplnění dokazování ve druhé části řízení před okresním soudem, učinil soud následující skutková zjištění: - z přehledu vyplacených provizí žalobkyní žalovanému za období od [datum] do [datum] a z výplatní listiny za období 2/2020, 4-11/2020, že provize pro žalovaného činily za dobu trvání smluvního vztahu celkem 154 653,20 Kč, - z přípisu ze dne [datum] adresovaného žalobkyní žalovanému, že jejím obsahem je výzva k úhradě storno provize v celkové výši 3 656 Kč za období 7/2021-6/2022, - z rozpisu pohledávky – storno provize, že za období [datum] – [datum] činí u žalovaného storno provize částku ve výši celkem 468,90 Kč, - z výzvy k zaplacení storna provize ve výši 11 904 Kč, že je adresovaná žalobkyní žalovanému a datovaná [datum], předložená byla včetně tabulky a prohlášení o uznání dluhu a dohodě o způsobu zaplacení pohledávky ze dne [datum], - ze smlouvy o obstarání obchodní příležitosti č. SOT/2015/0127/OLOM, že byla uzavřená [právnická osoba]. a žalovaným dne [datum] podle ust. § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, přičemž žalovaný zde vystupuje jako obstaravatel svým jménem a její součástí není ujednání o smluvní pokutě či konkurenční doložka, - z doplňující výpovědi svědkyně [jméno FO], že pro žalující společnost pracovala jako fyzická osoba podnikající na základně živnostenského oprávnění, a to jako asistentka manažera. Měla uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení, na základě které jednak vykonávala práci asistentky, a jednak měla oprávnění k uzavírání smluv s klienty. Svědkyně pracovala na pobočce žalobkyně, obsluhovala příchozí klienty a v rámci této činnosti jim poskytovala také klientský servis. Původně měla zájem o pozici asistentky manažera s tím, že se dozvěděla, že je to činnost na ŽL. Svědkyni to nevadilo, plat měla fixní, bez ohledu na to, kolik např. uzavřela smluv. Smlouvu o obchodním zastoupení podepsala, s jejím obsahem problém neměla. K dotazu právního zástupce žalovaného svědkyně uvedla, že jako asistentka manažera v podstatě připravovala reporty v rámci jeho skupiny pro obchodní zástupce, rovněž dělala report v té souvislosti, že někteří se starali o autobazary, řešila poukázky pro prodejce. Také zapisovala a posílala poštu, zejména byla na pobočce k dispozici klientům. Jako recepční nefungovala, někdy vařila manažerovi kávu, ale to byl schopen zvládnout sám. Na pobočku docházela svědkyně pravidelně každý den od 9 do 17 hod., jeden týden byl kratší a jeden delší, střídaly se s kolegyní. Sama neměla k dispozici nějaké pracovní pomůcky jako např. notebook, mobil, služební auto. „Pojistný kmen“ je podle svědkyně soubor uzavřených smluv pro určitou společnost, kteří si tvoří obchodní zástupce a z něj mu pak plynou provize. Sama v rámci své činnosti žádný pojistný kmen neobdržela, že by jej obdržel pan [jméno FO] nevěděla. V současné době, u pojišťovny, kde svědkyně pracuje, probíhá odměňování v rámci pojistného kmene tak, že sice neobdržela žádný pojistný kmen, ale dostala k dispozici kontakty, se kterými pracuje a sama si tak vytváří pojistný kmen, ze kterého jí pak plynou provize. Úspěšní obchodní zástupci u žalující společnosti dosahovali příjmů okolo 100 000 Kč, byly tam i 10 milionové kmeny. „Následná provize“ je provizí z uzavřené smlouvy, kterou obchodní zástupce obdrží po určitém období platnosti smlouvy, což může být rok, či dva roky. Když klient u pojišťovny setrvá, pak se každý rok vyplácí následná provize. Za svou činnost u žalobkyně svědkyně žádné faktury nevystavovala. K dotazům právního zástupce žalobkyně svědkyně uvedla, že zprostředkování uzavírání smluv pro její současnou pojišťovnu je vykonáváno i prostřednictvím zaměstnanců. U [Anonymizováno] to tak nebylo, ale na pobočkách někteří zaměstnanci byli. Jaký byl jejich systém odměňování svědkyně nevěděla. Sama jako asistentka manažera uzavírala smlouvy s klienty, bylo to na základě smlouvy o obchodním zastoupení. Manažer měl pod sebou skupinu obchodních zástupců. [jméno FO] byl kolega svědkyně, přímo spolu nepracovali, ale potkávali se na pobočce. Tato pobočka byla určitým zázemím pro obchodní zástupce, nicméně nikdo z nich tam neměl své stálé místo, svoji kancelář. Svědkyně v minulosti byla a v současné době stále je vázaným zástupcem registrovaným u ČNB. K doplňujícímu dotazu právního zástupce žalovaného svědkyně uvedla, že manažer měl pod sebou skupinu obchodních zástupců, které určitým způsobem motivoval, měl stanovený plán, ke kterému se pravidelně konaly porady, a z této skupiny obchodních zástupců měl také nějaké provize nebo nějaké procento odměny. Pány byly stanoveny asi na měsíc. - z doplňující výpovědi žalovaného, že svědek pan [adresa] byl původně zaměstnancem [právnická osoba] a sjednával smlouvy s klienty, pracoval na hlavní pobočce v Olomouci. Následně pojišťovnu převzala [Anonymizováno], a takto to tam fungovalo i nadále, ale snad již neměli zájem o zaměstnance a převáděli je na IČO. Některým lidem, kteří tam pracovali např. 20 let, se to nelíbilo. [jméno FO] tam pak již nepracoval. Žalovaný pana [jméno FO] znal, o finančnictví jsem se zajímal, proto se rozhodl, že to půjde do [právnická osoba] také zkusit. Měl zájem o tuto práci a původně do žalující společnosti šel s tím, že půjde o pracovní poměr, ale nabídli mu provádět pro ně činnost na základě živnostenského listu. Svědkyně [jméno FO] [jméno FO] působila na pobočce jako tzv. statický pracovník, měla na starosti papírování apod. Žalovaný nedocházel na pobočku pravidelně, ale podle potřeby, případně v době dovolených byli nucenu tyto statické pracovníky na pobočce zastupovat. To žalovanému nevyhovovalo, když už pracoval jako OSVČ, tak chtěl mít větší svobodu. Žalovaný dále vypověděl, že požadavky paní [jméno FO] nechtěl zpracovávat, protože již u žalující společnosti končil, měl jinou práci a svoji činnost pro žalobkyni nechával tzv. doběhnout, činnost fakticky nevykonával, nové klienty nezískával. Její případ předal paní [jméno FO], která se jejími požadavky zabývala, případně to mohla někomu přidělit, ale nebyla úspěšná. Teprve když neuspěla, tak žalovaný odkázal paní [jméno FO] s požadavky na pana [jméno FO]. Žalovaný trval na tom, že se ničeho nedopustil, že žádná pravidla neporušil. Uvedl také, že původně pracoval pro [právnická osoba], která již dnes neexistuje, ale po skončení činnosti u této společnosti byl nucen uhradit částku asi 23 500 Kč za proškolení a 30 000 Kč za storno provize. Rozhodl se, že přejde do lepší pojišťovny, tedy do [Anonymizováno], kde vydělá více peněz a snadno tento dluh splatí, ale následně došlo k tomu, že se [Anonymizováno] a [právnická osoba] spojily. Z [právnická osoba] neodešel žalovaný úplně v dobrém, protože jim úplně těch 50 000 Kč platit nechtěl, nakonec to splácel prostřednictvím splátkového kalendáře. Práce jako OSVČ byla žalovanému žalující společností nabídnuta s tím, že si vydělá víc, že bude mít určitou svobodu, že bude podnikatel. Zjistil ale, že když pracuje pro jednu společnost, a navíc nabízí produkt, který není příliš úspěšný, tak to nesplňovalo jeho očekávání. V průběhu tohoto řízení se pak dozvěděl o tzv. švarcsystému, přičemž má za to, že jeho práce pro žalující společnost probíhala v toto systému. Ke své životní situaci, ve které přistoupil k uzavření obchodní smlouvy s žalující společností, žalovaný uvedl, že v té době měl manželku na mateřské dovolené, měl dluhy, hypotéku a rozestavěný dům. O částku cca 700 000 Kč přišel v souvislosti se zkrachovalou stavební firmou, a v této situaci se domníval, že si touto vedlejší činností přivydělám a situace se zlepší. U žalující společností si vydělal na provizích částku asi 120 000 Kč, vrátit jsem musel z titulu storno provizí asi 50 000 Kč. K dotazům právního zástupce žalobkyně žalovaný uvedl, že založil do spisu článek o švarcsystému z webových stránek [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pokud jsou zde vypsány jeho charakteristické znaky, tak žalovaný má za to, že byl v podřízeném stavu ve vztahu k manažerovi, který vyžadoval plnění nějakých plánů. Pokud přistoupil na uzavření smlouvy o obchodním zastoupení, tuto četl, ale detaily si již nepamatuje. Měl být podnikatel, což se mu zamlouvalo, potřeboval si přivydělat nějaké peníze a mohl tuto činnost vykonávat jako vedlejšák ke svému stálému zaměstnání. K dalšímu znaku švarcsystému, což je využívání pracovních nástrojů zaměstnavatele, uvedl žalovaný, že konkrétně využíval jejich počítačový systém, PC měl svůj. Na pobočce nemusel být pravidelně. To souvisí se třetím znakem švarcsystému, a to pevně nastavenou pracovní dobou. Sám neměl pevně nastavenou pracovní dobu, docházel na pobočku dle potřeby. Pokyny manažera sice nemusel dodržovat, ale pokud by je nedodržoval, tak by se s ním manažer rozloučil. Žalovanému bylo přislíbeno ústně, že dostane nějakou část pojistného kmene, ale nakonec si ten pojistný kmen měl vytvořit sám. Dostal třeba 10 kontaktů na týden, z těchto kontaktů se podařilo sjednat schůzku s jedním člověkem nebo vůbec. Obchodníků bylo na pobočce asi 10, všechny neznal, na všechny porady nechodil, měl svoji práci, ale znali se od vidění. K dalšímu znaku švarcsystému, kterým je stejná náplň práce jako zaměstnanci, žalovaný uvedl, že takovou to náplň práce měli, pokud zaskakovali na pobočce za statické pracovníky. Museli dodržovat pracovní dobu, otevřít včas. Dalším z charakteristických znaků švarcsystému je práce pro jednoho klienta, a tu žalovaný vykonával pouze pro [Anonymizováno]. Jestliže dalším ze znaků byli pravidelné a stejně velké odměny, ty nepobíral, obdržel nějaké odměny za zaškolení a pak za uzavřené smlouvy. Dalším znakem švarcsystému je vystupování jménem klienta, kdy žalovaný nabízel produkty pouze společnosti Generali, vystupoval jménem této společnosti, resp. měl e-mailovou adresu a vizitky žalující společnosti, která jeho činnost zastřešovala. Právě proto, že nabízel pouze produkty [Anonymizováno], které nebyly mnohdy konkurence schopné, nedařilo se žalovanému podle jeho tvrzení uzavírat smlouvy. Nemohl klientům nabídnout jiný produkt od jiné společnosti. U jiných společnostíbylo možno vystupovat vlastním jménem. K poslednímu z typických znaků švarcsystému, což má být částečná zodpovědnost, žalovaný uvedl, že jako živnostník a podnikatel měl odpovědnost plnou. Z informací od pana [adresa] žalovaný dovodil, že si zaměstnanci na pobočkách mohli vydělat částku okolo 40 000 Kč plus případné odměny. Při uzavírání smlouvy o obchodním zastoupení žalovaný věděl, že bude nabízet produkty pouze jedné společnosti, vyzkoušel si to a zjistil, že mu to nevyhovuje. Žalovaný potvrdil, že na počátku obchodního vztahu s žalující společností obdržel podporu postupně asi ve výši 50 000 Kč, aby měl nějaké finanční prostředky do začátku, nepamatoval si, že by jednorázově obdržel od žalobkyně částku 60 000 Kč. Pokud žalovaný nebyl úspěšný v kontaktování klientů, tak ani neměl kam chodit. K dotazům právního zástupce žalovaného tento uvedl, že před podpisem smlouvy o obchodním zastoupení v podstatě žádný čas k připomínkování obsahu této smlouvy neměl, smlouva byla předložena a asi by mohl mít připomínky, ale pak by s žalující společností nespolupracoval. Žalující společnosti se faktury nevystavovaly, konkrétně žalovaný za celou dobu své činnosti žádnou fakturu žalobkyni nevystavil, žalobkyně vydávala výplatní listiny.

12. Z dalších v řízení provedených důkazů, a to z výpisu z registru doménových jmen .cz dle údajů ke dni [datum] k doméně pod identifikátorem generaliceskaprofi.cz. (předloženo žalobkyní), z internetového článku s názvem „Švarcsystém: Jak se mu vyhnout při podnikání“ ze dne [datum], z výzvy k úhradě smluvní pokuty ve výši nákladů na registraci a adaptaci zaslané společností ČP [právnická osoba]. žalovanému dne [datum], z přípisu společnosti ČP [právnická osoba]. žalovanému ze dne [datum] se souhlasem se splácením pohledávky ve splátkách, včetně prohlášení o uznání dluhu a dohody o způsobu zaplacení pohledávky ze dne [datum], z výzvy k zaplacení částky 30 000 Kč jako storno provize, adresované společností ČP [právnická osoba]. žalovanému a datované [datum], z přípisu společnosti ČP [právnická osoba]. žalovanému ze dne [datum] se souhlasem se splácením pohledávky ve splátkách, včetně prohlášení o uznání dluhu a dohody o způsobu zaplacení pohledávky ze dne [datum], ze souboru listin předložených v souvislosti s pohledávkou žalovaného ve vztahu k [Anonymizováno] [Anonymizováno] - směnečný platební rozkaz ze dne [datum], závěrečná zpráva o průběhu exekuce z EÚ [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO], usnesení EÚ [adresa] ze dne [datum], dále usnesení OS [adresa] ze dne [datum] a ze dne [datum], z potvrzení o zůstatku půjčky žalovaného u [právnická osoba]. ke dni [datum] ve výši 456 041,44 Kč, z oznámení o přiznání dávky SSP ÚP ČR – KP v Olomouci manželce žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. s údaji od [datum] do [datum], z emailová komunikace žalovaného se [právnická osoba] [právnická osoba]. ze dne [datum] a [datum] (předloženo žalovaným), soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění. Veškeré rozhodné skutečnosti již byly prokázány ostatními provedenými důkazy.

13. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o obchodním zastoupení, kterou se zavázal zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv. Žalovaný se touto smlouvou konkrétně zavázal pro žalobkyni (společnost [právnická osoba].) zprostředkovávat uzavírání pojistných smluv. V čl. IX odst. 7 Smlouvy si strany ujednaly, že žalovaný je povinen za každé jednotlivé porušení povinností uvedené v čl. VII odst. 10., 11., čl. XI odst. 1. a 2. této smlouvy zaplatit společnosti [právnická osoba]. smluvní pokutu ve výši až 200 000 Kč. V čl. XI odst. 1 Smlouvy se žalovaný zavázal, že po dobu účinnosti této smlouvy nebude přímo či nepřímo, a to ani příležitostně spolupracovat s konkurencí či jakkoli konkurenci podporovat (např. působit jako statutární orgán konkurence). V předchozím období žalovaný pracoval pro subjekty s obdobným předmětem podnikání jako má žalobkyně, např. měl uzavřenou Smlouvu o obstarání obchodní příležitosti ze dne [datum] se společností [právnická osoba]., kde konkurenční doložka a smluvní pokuta nebyla zakotvena. Od října 2020 byl žalovaný zaměstnán na hlavní pracovní poměr u jiného zaměstnavatele a zprostředkování pojistných smluv se již prakticky nevěnoval. Dne [datum] se klientka žalobkyně paní [jméno FO] obrátila na žalovaného se žádostí o snížení pojistného ze smlouvy o povinném ručení k jejímu osobnímu automobilu. Žalovaný požadavek klientky dne [datum] přeposlal kolegyni [jméno FO] [jméno FO], která pro žalobkyni rovněž zprostředkovávala sjednávání pojistných smluv. Tato požadavkům klientky nevyhověla. Dne [datum] se klientka opětovně obrátila na žalovaného s žádostí o přepočítání povinného ručení na její osobní automobil. Žalovaný klientce dne [datum] sdělil, že se pojistným smlouvám již nevěnuje a odkázal ji na svého známého [adresa] s tím, že mu má sdělit údaje o své pojistné smlouvě, neboť on sám nemůže dát panu [jméno FO] informace ze systému [Anonymizováno]. [jméno FO] v té době pracoval pro společnost [Anonymizováno]-[Anonymizováno], která zprostředkovávala pojistné smlouvy, a to včetně pojistných smluv pro společnost [právnická osoba]., která je jediným akcionářem žalobkyně. Dříve pan [adresa] pracoval pro právního předchůdce žalobkyně, znal její produkty. Klientka se po celou dobu vyjadřovala jednoznačně a nechtěla měnit pojišťovnu, což žalobce a pan [adresa] věděli. [jméno FO] se s klientkou spojil, ale tato jeho přístup nepovažovala za profesionální, nedošlo tedy k uzavření žádné smlouvy. [jméno FO] je nadále klientkou [právnická osoba]., přičemž má stále aktivní pojistnou smlouvu č. [hodnota], týkající se pojištění vozidla. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené s žalovaným z důvodu porušení povinností vyplývajících ze Smlouvy žalovaným, tedy že žalovaný odkázal a předal klienta žalobkyně za účelem nabídky pojištění třetí osobě, která není smluvním partnerem žalobkyně, dále že žalovaný porušil mlčenlivost ohledně důvěrných informací týkajících se klientů ve prospěch jiného, a dále že žalovaný v posledních třech měsících neuzavřel pro žalobkyni žádnou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě smluvní pokuty ve výši 200 000 Kč a žalovaný opakovaně odmítal pokutu zaplatit s odůvodněním, že z jeho strany k žalobkyní tvrzenému porušení smlouvy nedošlo, a to i poté, kdy obdržel předžalobní výzvy žalobkyně.

14. Podle ust. § 2483 odst. 1 o. z. smlouvou o obchodním zastoupení se obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.

15. Podle ust. § 2491 odst. 1 o. z. bylo-li by to v rozporu se zájmy zastoupeného, nesmí obchodní zástupce sdělit třetí osobě údaje, které od zastoupeného získal, ani tyto údaje využít pro sebe nebo pro jiné osoby, ledaže s tím zastoupený souhlasí. Totéž platí o údajích, které se obchodní zástupce nedozvěděl přímo od zastoupeného, ale při plnění svých povinností podle smlouvy, a jejichž použití by zastoupenému mohlo přivodit újmu.

16. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

17. Podle ust. § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

18. Podle ust. § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

19. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

20. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

21. Podle § 3 nař. vl. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.

22. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná, a proto je nutno ji zamítnout v celém jejím rozsahu.

23. Vázán právním názorem krajského soudu a s ohledem na námitky žalovaného vznesené v průběhu řízení, se podepsaný soud v prvé řadě zabýval samotnou Smlouvou o obchodním zastoupení ze dne [datum]. Žalovaný především namítal, a) že žalobkyně jednala v právním styku nepoctivě, což mělo spočívat ve formě určitého žalovaného k uzavření obchodní smlouvy, a nikoliv smlouvy pracovní, jakož i nemožnosti vyjednávaní o obsahu smlouvy. Neplatnost shledával také v nevyváženosti obsahu smlouvy, kdy na straně žalovaného převyšují smluvní povinnosti, nadto je obsahem konkurenční doložka a dále, že bylo sjednáno výhradní zastoupení, omezující žalovaného ve svobodě podnikání. Dále pak procesní obrana žalovaného spočívala v argumentaci, b) že žalovaný žádnou smluvně převzatou povinnost neporušil.

24. K otázce platnosti smlouvy uzavřené mezi účastníky ad a) soud konstatuje, že Smlouvu o obchodním zastoupení ze dne [datum] považuje za platnou v celém rozsahu, a to od okamžiku jejího uzavření, až do jejího ukončení výpovědí žalobkyně. Předně nebylo zjištěno při uzavírání smlouvy žádné porušení principů ochrany slabší strany, jak tvrdil žalovaný, když žalobkyně i žalovaný vystupovali v tomto smluvním vztahu jako podnikatelé, a přestože i podnikatel může být považován v určitých případech za slabší smluvní stranu, v tomto případě tomu tak není. Žalovaný měl zcela svobodnou volbu v tom, zda do smluvního vztahu s žalobkyní vstoupí či nikoliv, nikdo jej uzavřít předmětnou smlouvu nenutil, nevyvíjel na něj nátlak. Pokud žalovaný měl zájem o uzavření pracovního poměru jako zaměstnanec, a nikoliv o spolupráci jako OSVČ, pak na nabídku žalobkyně nemusel reflektovat, ať už byl v jakékoliv životní situaci. V oblasti pojišťovnictví je na trhu velké množství různých společností, se kterými mohl žalovaný navázat spolupráci, nebylo nutné přistoupit na podmínky žalobkyně. Pokud žalobkyně při uzavírání smluv se spolupracovníky využívá vlastní vzory těchto smluv, pak s odkazem na argumentaci shora uvedenou, nelze hovořit o nepoctivém jednání. Žalobcem tvrzená nevyváženost obsahu smlouvy nebyla v tomto případě soudem shledána, když ustanovení o konkurenční doložce a smluvní pokutě má na tomto segmentu trhu jistě své opodstatnění, a pokud měl žalovaný za to, že smlouva obsahuje nerovnosti smluvně převzatých povinností, pak, jak již bylo řečeno, nemusel předmětnou smlouvu s žalobkyní uzavírat. Také o skutečnosti, že se v případě spolupráce s žalobkyní jedná o výhradní zastoupení [právnická osoba]., věděl žalovaný od samého počátku spolupráce. Jak sám uvedl, „zkusil to a nevyhovovalo mu to“. Rovněž tvrzení, že se v případě vztahu žalobkyně a žalovaného, jednalo o tzv. švarcsystém, tedy obcházení pracovněprávních předpisů, nebylo v řízení nijak prokázáno, když hned několik charakteristických znaků švarcsystému zde absentuje. Především žalovaný neměl pevně nastavenou pracovní dobu a nepobíral pravidelné a stejně vysoké odměny, využíval sice pro svou činnost počítačový systém žalobkyně, ale pracoval na svém PC, také nemusel dodržovat pokyny manažera, pracoval samostatně. Pokud žalovaný dále namítal neurčitost ujednání o smluvní pokutě, pak v tomto směru již krajský soud konstatoval, že není správná námitka žalovaného o neurčitosti ujednání o výši smluvní pokuty, neboť platí, že je-li v kterýkoliv okamžik porušení smluvní povinnosti zřejmé, jaká je výše smluvní pokuty, pak ujednání o smluvní pokutě je ujednáním určitým, což v posuzované věci znamená, že vždy smluvní pokuta mohla maximálně dosáhnout částky až 200 000 Kč. Otázka, zda došlo k porušení smluvní povinnosti takového významu, odůvodňující smluvní pokutu v této maximální výši, je pak otázka její přiměřenosti, kterou je soud oprávněn řešit k návrhu dlužníka.

25. Okresní soud je, pokud jde o posouzení námitky žalovaného ad b), tedy, že žádnou smluvně převzatou povinnost neporušil, vázán právním názorem odvolacího krajského soudu, který dovodil, že žalovaný svým jednáním v souvislosti s klientkou paní [jméno FO] porušil povinnost zákazu spolupráce s konkurencí, kterou smluvně převzal. Na tomto závěru ničeho nemění to, že klientka novou smlouvu neuzavřela, popř. že by smlouvu uzavřela se stejnou pojišťovnou. Pokud se týká posléze uvedené okolnosti, tak i kdyby klientka smlouvu uzavřela se stejnou pojišťovnou, došlo by na straně žalobkyně k újmě, neboť provize za uzavření smlouvy by byla pojišťovnou vyplacena jinému subjektu, tj. panu [jméno FO], resp. jemu nadřazenému zprostředkovateli, navázanému přímo na pojišťovnu a pro žalobkyni by tato skutečnost měla stejný důsledek, jako kdyby smlouva byla uzavřena i s jinou pojišťovnou. Úvaze žalovaného, že pan [adresa] není konkurencí a že konkurencí je pouze subjekt se zcela shodným předmětem podnikání, krajský soud také nepřisvědčil, neboť z logiky věci lze za konkurenci žalobkyně považovat každého, kdo je oprávněn k činnosti distribuce pojištění.

26. Vycházeje ze závěru, že žalovaný porušil své povinnosti, jak jsou uvedeny v čl. XI odst. 1 Smlouvy, kde se žalovaný zavázal, že po dobu účinnosti této smlouvy nebude a) přímo či nepřímo, a to ani příležitostně spolupracovat s konkurencí či b) jakkoli konkurenci podporovat (např. působit jako statutární orgán konkurence), vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty dle čl. IX odst. 7 Smlouvy. Na základě návrhu žalovaného se pak soud zabýval otázkou, zda je možno smluvní pokutu moderovat z důvodu její nepřiměřenosti.

27. V rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 5. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1398/2022 tento předně uvedl, že k tomu, aby mohl soud moderovat výši smluvní pokuty, je třeba návrhu dlužníka na snížení smluvní pokuty, a dále doplnil, že dlužníka, který navrhl soudu snížení smluvní pokuty, následně v řízení tíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně objasnění okolností, z nichž lze usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty. Je tedy jeho povinností tvrdit a prokazovat, v čem konkrétně spočívá nepřiměřenost požadované smluvní pokuty (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022).

28. V souladu s pokynem krajského soudu postupoval podepsaný soud v návaznosti na závěry rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. Nejvyšší soud v citovaném rozsudku uzavřel, že přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Postup soudu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 OZ lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. Aby soud mohl posoudit (ne)přiměřenost nároku ze smluvní pokuty, musí si nejprve prostřednictvím výkladu ujednání o smluvní pokutě podle § 555 a násl. OZ ujasnit, jakou funkci měla daná smluvní pokuta (in concreto) plnit, neboť v závislosti na tom, jaké funkce plní, sleduje smluvní pokuta různé zájmy stran a pro posouzení přiměřenosti tak budou rozhodující též odlišné aspekty. Nepodaří-li se soudu cestou subjektivního výkladu objasnit, k jaké funkci smluvní pokuty vůle stran směřovala (co strany hodlaly ujednáním docílit), lze v rámci objektivního výkladu (§ 556 odst. 1 věta druhá o. z.) podpůrně využít dále popsaných vodítek. Primárně lze vyjít z předpokladu, že každá smluvní pokuta se vyznačuje preventivní (nátlakovou) funkcí, neboť vytváří na dlužníka dodatečný nátlak (nad rámec samotného obligačního účinku rezultujícího ze smlouvy), aby smluvní povinnosti dostál, respektive ji neporušil. Smluvní pokuta může dále plnit výlučně paušalizační funkci (paušalizace náhrady škody, dále též jen „paušalizační smluvní pokuta“), nebo výlučně funkci sankční (dále též jen „sankční smluvní pokuta“), případně dílem funkci sankční a dílem paušalizační. U paušalizační (alespoň zčásti) smluvní pokuty musí patřit mezi rozhodující okolnosti pro úvahu o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty výše vzniklé škody. Nelze proto přijmout názor zastávaný částí české literatury a vycházející z judikatorních závěrů formulovaných v režimu obchodního zákoníku, že škoda, která věřiteli skutečně vznikla v důsledku porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou, nehraje pro úvahy o moderaci žádnou roli. Rozsah škody, kterou věřitel utrpěl v důsledku porušení smluvní povinnosti a k jejíž kompenzaci pokuta cílí, tedy zásadně určuje míru, v jaké byl narušen jeho zájem. Svou roli však mohou hrát i okolnosti, které by činily případný nárok na náhradu škody, byť zčásti neopodstatněným (např. spoluzavinění, porušení povinnosti věřitele zakročit k odvrácení škody). U ryze sankční smluvní pokuty výše škody významnou okolností není. Z hlediska zjišťování skutkového stavu se výše vzniklé škody stává ve sporu o uhrazení smluvní pokuty relevantní teprve tehdy, je-li soudu z tvrzení stran a běžného chodu věcí zřejmé, že je ve zjevném nepoměru ke smluvní pokutě. Vzhledem k tomu, že moderace je možná jen tehdy, je-li tu výrazný nepoměr mezi vzniklou škodou a smluvní pokutou, která měla odpovídat jiné předpokládané výši škody, není třeba, aby výše škody byla přesně vyčíslena. S přihlédnutím k tomu, že při moderaci je posuzována přiměřenost nároku též vzhledem k okolnostem, jaké zde byly při porušení smluvní povinnosti, případně k okolnostem, které mají v porušení povinnosti svůj původ, přičemž právě porušením smluvní povinnosti vzniká právo věřitele požadovat smluvní pokutu, jeví se jako odpovídající vztahovat účinky rozhodnutí soudu o moderaci k době vzniku nároku na smluvní pokutu, jehož nepřiměřenost byla posuzována.

29. Posouzení nepřiměřenosti výše smluvní pokuty k návrhu dlužníka ve smyslu § 2051 o. z. je věcí volné úvahy soudu; jedná se tak o normou s tzv. relativně neurčitou hypotézou, tj. právní normu, jejíž hypotéza není stanovena právním předpisem a která přenechává na soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností tak, aby výsledná výše smluvní pokuty v konkrétní případě odpovídala zásadě spravedlnosti (§ 3 odst. 3 o. z.), což klade zvýšené požadavky na řádnost a úplnost odůvodnění rozhodnutí soudu z pohledu jeho přezkoumatelnosti.

30. Soud po provedeném dokazování shodně s žalobkyní dospěl k přesvědčení, že v daném případě měla smluvní pokuta sjednaná v čl. IX odst. 7 Smlouvy plnit funkci preventivně-sankční, kde výše případně vzniklé škody není významnou okolností. Žalobkyně v předmětné věci žádnou škodu po žalovaném ani uhradit nežádala, žádnou škodu nevyčíslila, sama uvedla, že žalobkyně žádnou škodu po žalovaném nemá v úmyslu požadovat.

31. Následně se soud zabýval otázkou přiměřenosti sjednané smluvní pokuty, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem tohoto konkrétního případu. Přiměřeností smluvní pokuty se podepsaný soud zabýval jednak z hlediska věřitelových zájmů, tj. zájmů žalobkyně, které měly být smluvní pokutou chráněny, dále z hlediska hodnoty a významu zajišťované povinnosti a v neposlední řadě z hlediska poměru, resp. nepoměru, mezi případně vzniklou škodou a smluvní pokutou /i když samotná výše škody zde není významná/.

32. Soud vycházel z provedeného dokazování, ze kterého vyplynulo, že žalovaný na počátku mluvního vztahu s žalobkyní přistoupil na její podmínky podpisem žalobkyní předpřipravené Smlouvy. Klientka [jméno FO] pak ze své vlastní iniciativy oslovila žalovaného s žádostí o snížení pojistného z její pojistné smlouvy uzavřené se žalobkyní, a to na základě emailu od žalobkyně. Žalovaný se touto žádostí původně vůbec nechtěl zabývat, neboť v té době již zprostředkovací činnost pro žalobkyni aktivně nevykonával, ale současně sám smluvní vztah s žalobkyní neukončil a čekal, až tak učiní ona. Následně, po naléhání Klientky, žalovaný předal žádost Klientky jiné zprostředkovatelce pojistných smluv u žalobkyně s tím, že předpokládal, že takto bude o Klientku postaráno. Až poté, kdy Klientka po žalovaném opětovně požadovala „přepočítání“ pojistné smlouvy, odkázal žalovaný Klientku na svého známého, pana [jméno FO], pracujícího ve společnosti [Anonymizováno]-[Anonymizováno], která mj. rovněž zprostředkovávala pojistné smlouvy [Anonymizováno] [Anonymizováno], přičemž jak žalovaný, tak pan [adresa] akceptovali, že Klientka má zájem setrvat u společnosti [právnická osoba] a v žádném případě nemá v úmyslu pojišťovnu měnit. Z emailu zaslaného žalovaným Klientce také vyplývá, že žalovaný upozorňoval na to, že on nemůže dát panu [jméno FO] informace ze systému [Anonymizováno].

33. Soud, po vypořádání se s funkcí smluvní pokuty /zde tedy jde o funkci preventivně-sankční/, zohlednil při posuzování podmínek pro moderaci výše smluvní pokuty následující okolnosti: - žalovaný neměl možnost fakticky do návrhu Smlouvy, a tedy i do ujednání o smluvní pokutě, nijak zasáhnout, - porušení smluvně převzaté povinnosti žalovaným nijak nenarušilo zájmy žalobkyně /které ostatně ani žádná škoda nevznikla, v řízení nebyla tvrzena ani požadována po žalovaném/, - klientka [jméno FO] je nadále klientkou [právnická osoba]., pro kterou žalobkyně výhradně vyvíjí svou činnost, - v době, kdy na žalovaného p. [jméno FO] naléhala, aby se jí věnoval a zajistil jí slevu na pojistném, již žalovaný fakticky svou činnost pro žalobkyni nevykonával, byť byl stále Smlouvou vázán, - žalovaný byl veden snahou vyhovět p. [jméno FO] ohledně snížení (přepočtení) pojistného a po upozornění, že sám již činnost pro žalobkyni prakticky nevykonává, předal klientku kolegyni [jméno FO] [jméno FO], pracující v té době pro žalobkyni, - jednalo se o jediný případ porušení smluvně převzatých povinností žalovaným tímto způsobem, - porušení povinnosti smluvně převzaté žalovaným v tomto konkrétním případě, je marginální až nevýznamné ve srovnání s porušením povinnosti, jak jej zjevně měla na mysli žalobkyně dle čl. XI. odst. 1 Smlouvy (příkladmo uvedené působení jako statutární orgán konkurence a samozřejmě nejtypičtěji cílí zejména na případy vyvedení většího počtu či lukrativních klientů, popř. vyvedení celého pojistného kmene, tj. významné poškození zájmů žalobkyně apod.), - úmyslem žalovaného nebylo vlastní finanční obohacení, které by zcela jistě poškodilo zájmy žalobkyně, nýbrž chtěl klientce vyhovět, předat neodbytnou klientku dál kolegům a teprve následně kontaktoval pana [jméno FO], - žalovaný si za 15 měsíců působení pro žalobkyni vydělal na provizích 154 653,20 Kč, přičemž na stornu provizí musel vrátit částku 20 449 Kč /zahrnující částku 4 417,10 Kč, za období [datum]–[datum] částku 11 907 Kč, za 8/2021–6/2022 částku 3 656 a za 6/2023 částku 468,90 Kč/ a v průměru si tak žalovaný vydělal necelých 9 000 Kč měsíčně, což nelze považovat ani za významný přivýdělek.

34. Všechny shora uvedené skutečnosti pak vedly podepsaný soud k rozhodnutí moderovat výši smluvní pokuty až na nulu, když soud nemá pochybnost o tom, že za žalovaným porušenou smluvně převzatou povinnost výše popsaným způsobem, je smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč zjevně nepřiměřená. Jednorázové jednání žalovaného, jenž klientku žalobkyně odkázal na svého známého p. [jméno FO], který nebyl spolupracovníkem žalobkyně, lze hodnotit jako nevhodné a lehkomyslné, vzhledem k tomu, že byl stále ještě vázán Smlouvou, kterou sám nijak neukončil a čekal až ji pro nedostatečnou výkonnost ukončí sama žalobkyně, avšak nikoliv natolik závažné, aby po žalovaném žalobkyně žádala smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč, ale ani jakoukoliv smluvní pokutu nižší (zejména s přihlédnutím k tomu, že nedošlo k narušení zájmů žalobkyně, tato nebyla jednáním žalovaného nijak poškozena).

35. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že dojde-li k moderaci výše smluvní pokuty, pak by to mohl být pro pojistné zprostředkovatele a zástupce žalobkyně signál v tom směru, že by se jim porušení smluvních podmínek a převedení klientů ke konkurenci v podstatě mohlo vyplatit a žalobkyně by musela sjednat zajištění této smluvně převzaté povinnosti jiným způsobem, např. směnkou, pak toto tvrzení považuje soud za zcela irelevantní. Věc nyní projednávaná byla posuzována individuálně, v kontextu konkrétního porušení povinnosti žalovaným a dalších významných okolností, jak jsou shora uvedeny, a každý jiný případ porušení smluvně převzaté povinnosti by byl rovněž posuzován zcela individuálně. Závěry soudu v této věci tak rozhodně nelze paušalizovat i pro jiné případy.

36. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tak soudu nezbylo, než žalobu výrokem I. zcela zamítnout.

37. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši 91 476 Kč (výrok II.). Za řízení před okresním soudem před prvním rozhodnutím ve věci činí náklady řízení 37 800 Kč. Tato náhrada nákladů sestává z odměny za 7 úkonů právní služby v celkové částce 35 700 Kč, tj. jeden úkon po 5 100 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) /převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] –2 úkony, účast u jednání soudu dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum]/, jakož i náhrady hotových výdajů 2 100 Kč za těchto sedm úkonů právní pomoci po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT. Za řízení před odvolacím krajským soudem náleží žalovanému náhrada nákladů řízení ve výši 10 800 Kč a sestává z odměny za 2 úkony právní služby v celkové částce 10 200 Kč, tj. jeden úkon po 5 100 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) / písemné podání ze dne [datum] – vyjádření k odvolání žalobkyně, účast u jednání krajského soudu dne [datum]/, jakož i náhrady hotových výdajů 600 Kč za tyto dva úkony právní pomoci po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT. Za řízení před okresním soudem po zrušení a vrácení věci k novému projednání a rozhodnutí náleží žalovanému náhrada nákladů řízení ve výši 27 000 Kč a sestává z odměny za 5 úkonů právní služby v celkové částce 25 500 Kč, tj. jeden úkon po 5 100 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“) /písemné podání – doplnění tvrzení ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], písemné podání ze dne [datum] a účast u jednání soudu dne [datum]/, jakož i náhrady hotových výdajů 1 500 Kč za těchto pět úkonů právní pomoci po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT. Dále žalovanému náleží 21% DPH ze součtu těchto částek ve výši 15 876 Kč dle ust. § 137 odst. 2 o. s. ř. a paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za podání odůvodněného odporu ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.

38. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. byla dále žalobkyni podle výsledků řízení uložena povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Olomouci náhradu nákladů řízení státu (výrok III.), které jsou tvořeny svědečným ve výši 918 Kč, přiznaným svědkyni [jméno FO], a to usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve znění opravného usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

39. Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., místo plnění u výroku II. tohoto rozsudku bylo určeno dle ust. § 149/1 o. s. ř.

Poučení