29 C 163/2020 - 508

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobce: [Anonymizováno]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0][Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] BA sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Bc. Janem Holasem sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 137 051,25 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p. a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % p. a. od [datum] do [datum] a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 10 % p. a. od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] BA.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení, spočívajícího v tom, že žalovaný v období od [datum] do [datum] užíval bez právního důvodu pozemky v k. ú. [adresa] p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dále jen „pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]“) a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (dále jen „pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]“ nebo společně jako „Pozemky“) ve vlastnictví žalobce. Žalobce tvrdil, že žalovaný vlastní budovu stojící na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jedná se o budovu – zemědělská stavba bez č.p./č.e. (dále jen „Stavba“). Ohledně citovaných pozemků byla uzavřena Nájemní smlouva č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-1 ze dne [datum] (dále jen „Nájemní smlouva“). Na základě této Nájemní smlouvy žalovaný coby nájemce užíval Pozemky žalobce za roční nájemné, které při celkové výměře obou Pozemků (7 257 m) odpovídalo částce [částka] ročně. Žalobce dal žalovanému písemnou výpověď z Nájemní smlouvy. Výpověď Nájemní smlouvy daná žalobcem byla žalovanému doručena dne [datum], uplynutím pětileté výpovědní lhůty ke dni [datum] skončila účinnost Nájemní smlouvy. Skončení Nájemní smlouvy potvrdil dle žalobce i žalovaný ve svém dopisu ze dne [datum], kde uvedl, že z důvodu skončení Nájemní smlouvy výpovědí žalobce ke dni [datum] žalovaný Pozemky od [datum] neužívá. Žalobce však tvrdil, že žalovaný pozemky i nadále užívá, když na celé ploše pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází Stavba, přičemž okolnost, zda žalovaný tuto stavbu užívá není významná, když žalobce nemá žádnou možnost tento pozemek užívat pro sebe. Dle žalobce však žalovaný Stavbu i nadále užívá. Co se týče pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], dle žalobce žalovaný tento pozemek rovněž užívá zejména proto, že jde o pozemek, který se Stavbou funkčně souvisí. Vzhledem ke vzájemné poloze pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a Stavby je zřejmé, že pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] slouží primárně k obsluze Stavby. O tom dle žalobce svědčí také údaj o způsobu využití tohoto pozemku evidovaný v katastru nemovitostí, kdy jde o manipulační plochu. Žalovaný dle žalobce přes pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vstupuje a vjíždí ke Stavbě. Vzhledem k tomu, že žalovaný užíval Pozemky od [datum] bez právního titulu, nechal si žalobce vypracovat znalecký posudek o obvyklé ceně nájemného číslo [hodnota]–[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO]“). V uvedeném znaleckém posudku určil znalec obvyklou ceny nájemného Pozemků na částku [částka] ročně. Dne [datum] odeslal žalobce žalovanému výzvu k zaplacení obvyklého nájemného za užívání Pozemků a výzvu k zahájení jednání o uzavření nájemní smlouvy k Pozemkům. Za užívání Pozemků v době od [datum] do [datum] žádal žalobce po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] do 14 dní ode dne doručení výzvy žalovanému (tedy do [datum]). Žalovaný na výzvu žalobce zareagoval dopisem ze dne [datum], kde tvrdil, že od skončení Nájemní smlouvy Pozemky neužívá, respektive že za umístění Stavby na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] posílal žalobci náhradu, a to ve výši nájemného dle Nájemní smlouvy. Na to žalobce zareagoval odesláním předžalobní výzvy ze dne [datum] (dále jen „Předžalobní výzva“), ve které opětovně vyzval žalovaného k zaplacení náhrady za bezdůvodné obohacení, tentokrát ve výši [částka], coby náhrady za užívání Pozemků v období od [datum] do [datum], přičemž žalobce očekával úhradu tohoto bezdůvodného obohacení do [datum]. Žalovaný však tuto částku žalobci neuhradil.

2. Žalovaný k žalobě uvedl, že uplatněný nárok neuznává. Potvrdil, že je vlastníkem Stavby, která se nachází na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Vzhledem k tomu, že se žalovanému s žalobcem nepodařilo dohodnout na řešení dané situace, uvedl žalovaný, že je připraven hradit žalobci přiměřenou částku jako bezdůvodné obohacení. Podle žalovaného je v daném případě důležité, že žalobce Pozemky kupoval s vědomím, že na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] stojí Stavba, a do současné situace vstoupil zcela vědomě a dobrovolně. Žalovaný dále tvrdil, že pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] žádným způsobem neužívá, jelikož jeho užívání s užíváním Stavby již nijak nesouvisí, když k přístupu do Stavby žalovaný využívá vrata ze směru od pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (k. ú. [adresa]), který je v jeho vlastnictví. V současné době navíc žalovaný Stavbu nijak aktivně neužívá, pouze jsou v ní uloženy různé věci. Podle žalovaného jeho zaměstnanci mají jasné pokyny, aby na pozemky žalobce nevstupovali a nevyužívali je. Pokud se někdy stroje žalovaného na pozemku žalobce ocitly, jednalo se dle žalovaného o ojedinělý exces zaměstnanců, který není schopen prokázat kontinuální užívání pozemku žalobce žalovaným kolem Stavby v rozhodném období. Žalovaný dále rozporoval obvyklou cenu nájemného Pozemků stanovenou znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], neboť tento znalecký posudek považuje za neodborný a neschopný prokázat skutečnou výši obvyklého nájemného. [právnická osoba] průběhu řízení účastníci učinili nesporným, že vlastníkem Pozemků je žalobce, vlastníkem Stavby je žalovaný a konec nájemního vztahu k Pozemkům mezi účastníky nastal ke dni [datum].

4. Z provedeného dokazování pak učinil soud následující skutková zjištění: - z nájemní smlouvy č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/1 ze dne [datum] (na č. l. 9), že s účinností od [datum] byly předmětné Pozemky pronajaty [jméno FO], nar. [datum], žalovanému jako nájemci na dobu neurčitou s pětiletou výpovědní lhůtou, a to za roční nájemné ve výši [částka] za oba Pozemky, která byla vypočtena na základě ceny zemědělských pozemků dle vyhl. č. 463/2002 Sb.; - z výpovědi nájemní smlouvy č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-1 ze dne [datum] (na č. l. 10), opatřené razítkem žalovaného s datem [datum], že žalobce jako výlučný vlastník Pozemků dal žalovanému výpověď z nájemní smlouvy č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-1 ze dne [datum]; - ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (na č. l. 59-66), že znalec stanovil obvyklé nájemné Pozemků ke dni [datum] částkou po zaokrouhlení ve výši [částka] ročně; - z výzvy právního zástupce žalobce adresované žalovanému a podacího lístku ze dne [datum] (na č. l. 67-69), že právní zástupce žalobce odeslala žalovanému dne [datum] výzvu k zaplacení obvyklého nájemného za užívání Pozemků v částce [částka] za období od [datum] do dne [datum], kdy žalovaný užíval pozemky žalobce bez právního důvodu a zároveň jej vyzval k zahájení jednání o uzavření nájemní smlouvy k Pozemkům; - z vyjádření žalovaného ze dne [datum] adresovaného právnímu zástupci žalobce (na č. l. 70), že žalovaný právnímu zástupci žalobce sdělil, že od [datum] neužívá Pozemky žalobce, avšak vzhledem k tomu, na pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází jeho Stavba, hradí žalovaný žalobci náhradu za užívání tohoto pozemku, byť Stavbu neužívá; žalovaný se rovněž vyjádřil ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], kdy uvedl, že tento neodpovídá realitě, když znalcem určení obvyklá cena nájemného Pozemků absolutně neodpovídá obvyklé ceně nájemného; - z předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] (na č. l. 71-73), že právní zástupce žalobce sdělil žalovanému, že žalobce na požadavku na vydání bezdůvodného obohacení ve vyčíslené výši trvá, když znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] považuje za správný a objektivní, přičemž žalovaným hrazenou náhradu naopak považuje za zcela mimo rámec rozumného vypořádání daného protiprávního stavu, žalobce trval na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] za užívání Pozemků v období od [datum] do [datum]; - z vyjádření žalovaného ze dne [datum] adresovaného právnímu zástupci žalobce (na č. l. 74), že žalovaný právnímu zástupci žalobce sdělil, že trvá na svém stanovisku ze dne [datum]; - ze znaleckého posudku Ústavu soudního inženýrství VUT v [adresa]/2022 ze dne [datum] (na č. l. 200-266), že znalecký ústav provedl dne [datum] místní šetření, při kterém zjistil stav Pozemků a skutečnost, že v době místního šetření stála na pozemku p. č. 1460/19 cisterna ve vlastnictví žalovaného. Pro účely stanovení obvyklé ceny nájemného Pozemků v předmětném období použil znalecký ústav porovnávací metodu, při které vycházel ze zjištěného nájemného obdobných pozemků, kdy znalecký ústav zdůraznil skutečnost, že s nájemným obdobných pozemků (tedy pozemků zastavených cizí stavbou) se na volném trhu v dané lokalitě téměř neobchoduje. Žalovaným předložené nájemní smlouvy shledal znalecký ústav nepoužitelnými pro stanovení obvyklého nájemného Pozemků, neboť předložené smlouvy se vztahují k zemědělským pozemkům a svým využitím se neshodují s účelem využití Pozemků. Znalecký ústav proto při stanovení obvyklé ceny nájemného Pozemků vycházel ze srovnání s pěti vybranými pozemky, které byly dohledány v Registru smluv České republiky, přičemž dílčí odlišnosti srovnávaných pozemků byly znaleckým ústavem zohledněny za použití jednotlivých koeficientů zohledňujících polohu pozemku, velikost a tvar pozemku, stavební připravenost, využití pozemku dle územního plánu, vybavenost pozemku a odbornou úvahu zpracovatele. Výsledná obvyklá cena nájemného za období od [datum] do [datum] stanovená znaleckým posudkem činí po zaokrouhlení částku [částka] pro pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [částka] pro pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký ústav uvedl, že první část posudku, kde [tituly před jménem] [jméno FO] postupoval podle oceňovací vyhlášky, není způsobila určit obvyklé nájemné Pozemků, ale pouze jeho orientační výši. Ke druhé části znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký ústav uvedl, že jím zvolené tři srovnávané pozemky jsou nevhodné, neboť se jedná o nezastavěné pozemky s dobrým napojením na dálniční síť a chybí u nich identifikační označení a místo a datum inzerce. Znalecký ústav uzavírá, že obvyklá cena nájemného stanovená [tituly před jménem] [jméno FO] není stanovena korektním postupem, nicméně znalecký ústav nedospěl k zásadně rozdílnému odhadu výše obvyklého nájemného; - z výslechu zástupkyně znaleckého ústavu ÚSI VUT [tituly před jménem] [jméno FO], že je zpracovatelkou revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], přičemž tento znalecký posudek byl realizován Ústavem soudního inženýrství. K dotazům právního zástupce žalobce zástupkyně znaleckého ústavu uvedla, že pokud jde o pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pak ve znaleckém posudku uvádí, že jde o jednotný funkční celek spolu s pozemkem p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a se Stavbou. Hlavní vjezdová vrata do budovy se nachází na severní straně. Budova na pozemku p. č. st. 486/1 není jednotným konstrukčním systémem, ale skládá se z více segmentů a je zde více vjezdů na pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který tuto budovu obklopuje. Při místním šetření měli možnost si budovu prohlédnout, pokud jde o hlavním vjezd, na severní straně jsou největší vrata. K dotazům právního zástupce žalovaného zástupkyně znaleckého ústavu uvedla, že pokud jde o přístup na předmětné pozemky pak ten je zajištěn z areálové komunikace nacházející se v tomto průmyslovém areálu. Z každého srovnávacího vzorku koeficientem přístupu označovaným K3 stanovili určitou hodnotu. Pomocí těchto koeficientů se stanoví tzv. index odlišnosti, tedy odlišnosti mezi srovnávacím vzorkem a oceňovaným pozemkem. Jde o součin všech těchto koeficientů. Zástupkyně znaleckého ústavu uvedla, že dle zkušeností s těmito výrobními areály se setkávají s tím, že k některým pozemkům je zajištěn přístup pouze z areálových komunikací, což je určitá vada a většinou se to řeší věcným břemenem nebo např. spoluvlastnictvím. V tomto případě to takto řešeno není, což ve znaleckém posudku zohlednili. V nejhorším případě jsou vlastníci pozemků, ke kterým není zajištěn přístup tímto způsobem, schopni zajistit přístup právní cestou. Zohlednění přístupu k pozemkům u čtyř z pěti srovnávacích pozemků koeficientem 1,05 je dle zástupkyně znaleckého ústavu korektní. Pokud jde o Pozemky v tomto případě, pak je zde určitá vada spočívající v tom, že pozemky jsou přístupné z pozemku ve vlastnictví třetí osoby. Ale přístupné jsou. Zástupkyně znaleckého ústavu uvedla, že může se vší zodpovědností prohlásit, že přístupem se ve znaleckém posudku zabývali a tuto skutečnost zohlednili uváděným koeficientem. Jako srovnávací pozemky byly pouze pozemky v počtu pěti proto, že stanovení obvyklého nájemného u takto specifických pozemků je velmi obtížné, v podstatě takřka neexistuje databáze, ze které by se dalo vycházet. Zástupkyně znaleckého ústavu tedy vycházela z registru smluv, kdy byla provedena podrobná analýza a dohledala v této lokalitě celkem šest pozemků, nicméně u jednoho tento nebylo možno použít. Také obě strany byly požádány o předložení nájemních smluv, kterých předložili velké množství, v odůvodnění znaleckého posudku je uvedeno, proč žádnou z těchto smluv nepoužili pro své závěry. V minulosti se zástupkyně znaleckého ústavu setkala s případem, kdy nebylo možno zjistit obvyklé nájemné u zemědělského areálu, proto musela být použita náhradní metodika. Vzhledem k zadání znaleckého posudku v tomto případě, kdy měli stanovit obvyklou cenu za užívání pozemků porovnáním v místě a čase, nebylo možno pro zjištění obvyklé ceny použít náhradní metodiku. Touto náhradní metodikou se nicméně ve znaleckém posudku také zabývali, konkrétně se jednalo o odvození nájemného z ceny pozemku dle oceňovacího předpisu, a to proto, že součástí zadání znaleckého byla revize znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Při stanovení nájemného z ceny pozemky dle oceňovacího předpisu se mírou kapitalizace odvodí nájemné z pozemku. V tomto případě by nebylo možno považovat za obvyklou, tržní cenu nájemného nájemné stanovené dle dohody stran výpočtem z průměrných cen zemědělských pozemků v katastrálním území. Ze smluv, které byly předloženy stranou žalovanou vyplynulo, že cena nájemného zde byla odvozena právě z průměrných cen zemědělských pozemků, nicméně jedná se o jiný segment trhu, než jsou posuzované Pozemky, které nejsou zemědělskými pozemky, ale jedná se o stavební pozemky. U těchto pozemků je tak např. povolena řemeslná výroba, ubytování, stravování apod. jedná se o výrobní areál nikoliv o zemědělský areál. [právnická osoba] je ve znaleckém posudku rovněž podrobně popsán. Z žalovaným předložených nájemních smluv tedy nebylo možno vycházet právě ze shora uvedených důvodů a nad to zde nebyla jednoznačně stanovená cena, ve smlouvách či jejich dodatcích pak byly nabalovány další podmínky. Zástupkyně znaleckého ústavu uvedla, že se zabývali i historií takovýchto areálů, přičemž dříve se stanovovala cena nájemného SPÚ, nicméně jednalo se o zemědělské areály. Obsah znaleckého posudku VÚT, který se týkal pozemků v Troubelicích a je evidován pod č. [hodnota], nebylo možno využít v rámci ocenění nájemného Pozemků, neboť se jednalo o zcela jiné podmínky ocenění. Zástupkyně znaleckého ústavu zdůraznila, že tento jiný znalecký posudek nezpracovávala, ani se na něm nepodílela. V rámci skutečnosti, že vycházeli z obsahu spisového materiálu, tak se zabývali i tímto posudkem. Především se vyjádřili tak, že se zde jednalo o zcela jiné podmínky ocenění, jednalo se o zemědělský areál, kde předmětem ocenění nájemného byl pozemek o rozloze 29 030 m2. Informovala se u kolegy a ten jí sdělil, že v tomto konkrétním případě se v [Anonymizováno] jednalo o narovnání vztahů z 90. let a především, že se skutečně posuzovaly a zohledňovaly zemědělské areály, kde jde o zcela jiný segment trhu, než je třeba posuzovat v případě Pozemků. Kolegové v tomto jiném posudku vypracovali dvě varianty řešení, kde jedna z variant byla právě odvozená cena z ceny pozemků v zemědělských areálech. V tomto jiném znaleckém posudku pro pozemky v [Anonymizováno], se nachází tabulka s rekapitulující výši nájemného u srovnatelných areálů, kde výjimkou je areál označený jako Zemědělský areál [adresa], kde cena nájemného je stanovena několikanásobně výše než v ostatních případech. Je to z toho důvodu, že v [Anonymizováno] se již nejednalo o zemědělský areál, ale došlo zde k jinému způsobu využití a jednalo se tedy o jiný segment trhu. Při stanovení výše koeficientů při určení jak obvyklé ceny pozemků, tak obvyklého nájemného, pro toto neexistuje žádná metodika, žádné závazné postupy. Postupují tedy jako znalci dle svých vědomostí a dle svého nejlepšího vědomí a také v rámci jejich ústavu dle standardů zavedených prof. Albertem Bradáčem, přičemž do posuzovací činnosti promítají i standardy mezinárodní. Zástupkyně znaleckého ústavu, uvedla že obecně znalci volí takové koeficienty pro každý případ, aby byly cenotvorné. Žádná škálovatelnost těchto koeficientů neexistuje; - ze znaleckého posudku Ústavu soudního inženýrství VUT v Brně C 1709 ze dne 12. 2. 2020 (na č. l. 129-159), že znalecký ústav vypracoval znalecký posudek na stanovení obvyklé ceny nájemného za pozemky o celkové rozloze 29 030 m2 v k. ú. [adresa], na kterých byly umístěny zemědělské stavby cizí osoby, a to v různých obdobích od roku 2014 do roku 2017. Závěrem znaleckého posudku je stanovení obvyklé ceny nájemného z těchto pozemků (srovnáním s cenami nájmů podobných pozemků) v částce [částka] ročně v letech 2015 a 2016, přičemž znalecký ústav v posudku uvádí, že výše nájemného stanovená přímým porovnáním je ovlivněna nerovným postavením jednotlivých stran na trhu a je otázkou, zda taková hodnota splňuje podmínku uvedenou v definici obvyklé ceny v zákoně, tedy ceny, do jejíž výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu. Tuto hodnotu znalecký ústav hodnotí jako velmi nízkou, vzniklou deformací trhu. Ve srovnání nájmu pozemků v areálech využívaných pro zemědělskou výrobu s nájmy pozemků v podobných areálech využívaných pro jiný účel, jsou dle znaleckého ústavu nájmy mimo zemědělské areály několikanásobně vyšší, spíše se blížící nájemnému vypočtenému dle náhradních metodik. Za vhodnou metodu pro odhad obvyklého nájemného označil znalecký ústav i postup stanovení nájemného z ceny pozemků a na základě výpočtu procentní sazby z ceny pozemků vyčíslil znalecký ústav k nájemné částkou [částka] ročně v letech 2015 a 2016; - z informativních výpisů z katastru nemovitostí ke dni [datum] (na č. l. 11-12), že pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o rozloze 2 592 m2 ve vlastnictví žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako pozemek druhu zastavěná plocha a nádvoří, na kterém se nachází zemědělská stavba bez č.p./ č.ev.; stavba bez čísla popisného nebo evidenčního ve vlastnictví žalovaného stojící na pozemcích p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je v katastru nemovitostí zapsána se způsobem využití zemědělská stavba; pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o rozloze 4 665 m2 ve vlastnictví žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako pozemek druhu ostatní plocha se způsobem využití manipulační plocha; - z výřezu katastrální mapy ČUZK s vyznačením hranice areálu žalovaného a pozemků ve vlastnictví žalobce (na č. l. 53), že pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je zcela zastaven Stavbou, kolem níž se nachází pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který s výjimkou pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o rozloze 23 m2, zcela obklopuje Stavbu; - z kopie katastrální mapy pro k. ú. [adresa] dle stavu k 2. 1.2 2022 a detailní výřez se zachycením Pozemků (na č. l. 412-413), že pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je zcela zastaven Stavbou, kolem níž se nachází pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který s výjimkou pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o rozloze 23 m2, zcela obklopuje Stavbu; - ze satelitních snímků Pozemků a Stavby předložených žalobce (na č. l. 414-419), že na těchto satelitních snímcích je zachycen [právnická osoba] uložený na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a cisterna zasahující do pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na jeho jižní hranici; - ze satelitního snímku areálu, Stavby a okolního pozemku žalobce, včetně fotografií vjezdu do areálu žalovaného a oplocení s bránou pro vjezd (na č. l. 54-56), že Pozemky se nachází v areálu žalovaného, který je oplocen a je do něj přístup pouze skrze uzavíratelnou bránu; - ze souboru fotografií v počtu 13 ks předložených žalobcem (na č. l. 40-52), že v interiéru budovy nevalného stavu jsou uskladněny různé předměty, mj. palety, krabice a nábytek; vně budovy, které částečně chybí střešní krytina, jsou navezeny hromady suti a hlíny a přepravní kontejner; - z fotografií předložených žalobcem (na č. l. 99-103 a 115-118), že byly pořízeny s výtiskem novin ze dne [datum], přičemž je na nich zachycena budova s otevřenými vraty, před kterou je těžkou technikou na vlečku taženou traktorem nakládán sypký materiál uskladněný vevnitř budovy; - ze souboru fotografií předložených žalobcem (na č. l. 403-408), že byly pořízeny s výtiskem novin ze dne [datum], přičemž je na nich zachycena nakládka balíků slámy teleskopickým nakladačem tov. zn. MANITOU, RZ [SPZ], na vlečku RZ [SPZ], taženou traktorem RZ [SPZ]; - ze souboru fotografií předložených žalobcem (na č. l. 409-411), že je na nich zachycena nakládka balíků slámy teleskopickým nakladačem RZ [SPZ] do nákladního automobilu RZ [SPZ]; - z protokolu o šetření na místě samém ze dne [datum], jehož součástí je na místě pořízená fotodokumentace (na 464-472), že šetření na místě samém bylo zahájeno po vjezdu do oploceného areálu žalované bránou (uzamykatelnou) na obslužné komunikaci p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] před budovou nacházející se na p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Během prohlídky byl umožněn přítomným rovněž vstup a prohlídka seníku na pozemku p. [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/1 a [Anonymizováno]/2 a pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví žalované. Během obhlídky nemovitostí byla pořizována fotodokumentace, která byla založena po vytištění do spisu. Šetření bylo zakončeno u části budovy sousedící s pozemkem žalované p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kterou má pronajatou nájemce a vstup do dalších částí rozlehlé budovy zazdil. Při šetření na místě samém bylo zjištěno, že prostředí Pozemků odpovídá fotodokumentaci předložené žalobcem, zejm. pokud se týká venkovního pohledu na Stavbu a seník, který byl patrný na fotografiích z nakládky slámy. V době obhlídky byly na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]patrné čerstvé stopy po technice, na jižní hranici pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] stála cisterna, ve východní části pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vedle stavby byla skládka stavebního a jiného odpadu a vevnitř stavby byl na paletách uložen zabalený materiál, dále žluté kontejnery, vysokozdvižný vozík a nákladní automobil tov. zn. MAN; - z částečných výpisů z katastru nemovitostí pro listy vlastnictví č. [hodnota] a [Anonymizováno] dle stavu k [datum] (na č. l. 420-422), že žalobce nabyl Pozemky na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum] a kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni [datum]. Žalovaný je vlastníkem pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o rozloze 23 m2 s druhem pozemku zastavená plocha a nádvoří, na kterém se nachází Stavba žalovaného bez č.p./č.e.; - ze souboru nájemních smluv včetně dodatků předložených žalovaným (na č. l. 374-392), že žalovaný jakožto nájemce uzavřel v letech 2009 a 2013 sérii nájemních smluv k pozemkům ve vlastnictví třetích osob, kterými získal do nájmu pozemky druhu orná půda, zastavěna plocha a ostatní plocha s výpovědními lhůtami v rozmezí od 5 do 10 let, kdy výše nájemného byla u jednotlivých smluv stanovena ve výši 1,2 – 2,25 % průměrné ceny zemědělských pozemků dle vyhlášky č. 412/2008 Sb., dodatky smluv z roku 2015 byla výše nájemného byla u jednotlivých smluv stanovena ve výši 1,2 % – 2,25 % průměrné ceny zemědělských pozemků dle vyhlášky č. 498/2014 Sb. - z kupní smlouvy mezi Městysem [adresa] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím dne [datum] (na č. l. 428-429), že žalovaný na základě této smlouvy nabyl vlastnické právo k pozemkům p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o rozloze 1 001 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití manipulační plocha a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o rozloze 1 056 m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití manipulační plocha za celkovou kupní cenu ve výši [částka]; - z podnájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako nájemcem a kynologickou organizací [adresa] jako podnájemcem dne [datum], včetně dodatku č. [hodnota] z [datum] a dodatku č. [hodnota] z [datum] (na č. l. 446-448), že žalovaný jako nájemce pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. 1460/8 v k. ú. [adresa], tj. pozemků o celkové rozloze 6 491 m2, přenechal tyto pozemky do podnájmu kynologické organizaci [adresa] za roční nájemné ve výši [částka]. Dodatkem č. [hodnota] byl podnájem rozšířen o napojení na rozvod elektro a ujednání souvisejících povinností stran. Dodatkem č. [hodnota] byl zvýšen nájem na částku [částka] a prodloužena doba trvání nájmu do [datum]; - ze sdělení [právnická osoba] [adresa] – odboru dopravy ze dne [datum] (na č. l. 486), že vlastníkem a provozovatelem vozidla RZ [SPZ] byl od [datum] do [datum] žalovaný, vlastníkem a provozovatelem vozidla RZ [SPZ] byl od [datum] do [datum] žalovaný vlastníkem a provozovatelem vozidla RZ [SPZ] byl od [datum] do [datum] žalovaný vlastníkem a provozovatelem vozidla RZ [SPZ] byl od [datum] do [datum] žalovaný; - z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], že je synem žalobce a žalovaného zná jen tak, že vedle sebe hospodaří, má s nimi nějaké problémy, sám provozuje také zemědělskou výrobu. K využívání Pozemků žalovaným svědek uvedl, že nejčastěji, co je a co bylo vidět, je manipulace s technikou u otevřeného seníku, který buď patří žalovanému, nebo je na jeho pozemku. Konkrétně na pozemku žalobce stála obvykle technika, a i v budovách bylo uskladněné obilí. To vše bylo v období od konce roku 2018 do dubna 2020. V době, kdy se již schylovalo k soudu, tak společně se žalobce pořizovali fotodokumentaci, jak žalovaný užívá pozemek žalobce. Do areálu je dobře vidět od hřbitova, okolo kterého jezdí na svůj pozemek. Ve více případech tak zaznamenal, že technika žalovaného stála na pozemku žalobce a z této strany byl seník obsluhován. Žalovaný měl ve Stavbě uskladněné obilí, bylo to konkrétně ve dvou budovách, které lze označit jako stodoly a nachází se nejblíž komunikaci na pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Z pohledu na mapu vpravo budova měla vždy zazděný průchod do další části budovy, rozhodně to tak bylo koncem r. 2018 a v následujícím období. V období, které je zde projednáváno, byly obě budovy žalovaným využívány. Svědek sám nemá žádný chov, takže pokud jde o budky pro telata, které jsou umístěny na pozemku žalobce, pak ty nejsou jeho ani žalobce, podle svědka jsou určitě družstva. Žalovaný užívá žalobcovy pozemky pořád, toto užívání přetrvává, asi dva roky je tam postavená cisterna, která stojí dle svědkova přesvědčení na pozemku žalobce. Nachází se v ní voda nebo nějaké chemikálie, každopádně teď, když se dělají postřiky, tak je cisterna využívána žalovaným. Přijede cisterna, něco odsud nabere a odjede, opět přes pozemek otce žalobce, protože jinak se tam dostat nedá. Cisterna je umístěna na rozhraní pozemků č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], každopádně obsluha cisterny probíhá výlučně z pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. K dotazům právního zástupce žalobce svědek uvedl, že v areálu v Náměšti na Hané je vlastníků více, ale podle svědka areál provozuje družstvo, každopádně to tam zavírají a ovládají bránu. O areálu má svědek přehled, vždy když jede kolem, tak se podívá, např. cestou na své pole. Pokud viděl nějakou techniku na pozemku žalobce, tak to třeba i přes plot vyfotil. Ještě v období před tímto soudem byl pozemek již delší dobu žalobcův, takže je vždy zajímalo, co se tam děje. Pohyb techniky zaznamenal na žalobcově pozemku i při jiných příležitostech. Nachází se zde sklad uhlí, svědek uhlím otopí, takže tam pro něj jezdí. Také při této příležitosti ještě před r. 2020 viděl otevřená vrata do stodol v přední části a viděl, že tam bylo uskladněno obilí. Vyskytoval se tam třeba 3x do roka a viděl tam otevřená vrata a uskladněné obilí. K fotografiím přiloženým k žalobě (na č. l. 40-52) svědek uvedl, že fotografie na č. l. 40 byla pořizována jindy než ostatní fotografie. Pokud jde o fotografii s novinami ze dne [datum], pak když bylo co fotit, tak se s žalobcem domluvili, svědek rychle koupil noviny, aby jim protistrana nezapřela datum a šli fotit. Svědek má za to, že kromě fotografie na č. l. 40 byly ostatní pořízeny ve stejný den jako noviny, tedy [datum]. Pokud jde o fotografie založené ve spise na č. l. 99-103, pak se jedná o fotografie, které svědek pořizoval dne [datum]. Na č. l. 99 je zaznamenána kuchyňka s novinami z [datum] a krátce poté pořídil i fotografii, která je založena na č. l.

40. Další fotografie na č. l. 100-103 byly pořizovány jiný den a na fotografii na č. l. 103 je vidět umístění cisterny. Barevné fotografie založené ve spise na č. l. 115-118 byly pořízeny dne [datum], fotil je svědek, a to i obilí umístěné ve stodole. Pokud jde o fotografie založené ve spise na č. l. 403-411, pak tyto pořizoval společně se žalobcem a dle novin to bylo dne [datum], konkrétně zdokumentovali obsluhu seníku a pohyb techniky na pozemku otce. K dotazům právního zástupce žalovaného svědek uvedl, že se žalobcem v rámci podnikání nespolupracuje, žalobce je důchodce, radí svědkovi. Pokud svědek uváděl, že s družstvem má problémy, ty spočívají v tom, že mu nechtějí vydávat pole, píšou na ministerstvo lži, a to jsou ty problémy. Od otce svědek slyšel, že družstvo tvrdí, že jeho pozemky nevyužívají, seník obsluhují ze své strany. Svědek má ale fotky, které to vyvrací. Že žalovaný užívá žalobcovy pozemky, svědek viděl již 4-5 let nazpět, ale asi tak 3x – 4x do roka tam viděl techniku, fotit pak začali v roce 2020. To že bylo ve stodole složeno obilí zaznamenal, když tam byl pro uhlí, muselo to být někdy na podzim. Uhlím topí od roku 2007 a asi tak 2x – 3x při nákupu uhlí jsem zaznamenal uskladněné obilí ve stodole. Před rokem 2020 neměli potřebu fotografovat techniku na žalobcově pozemku, nemysleli si, že to dojde až k soudu. Předtím se s družstvem vždycky domluvili. Do budovy je vidět a v den, kdy svědek pořizoval fotografie, tedy [datum] fotil i vnitřní prostor stodoly s umístěným obilím. Do stodoly je vidět i z váhy v areálu. Kravín v jižní části je průchozí, dveře tam nejsou, případně jsou otevřené, je tam možno vstoupit, rozhodně svědek nepřekonával žádné zámky. I když jsou vrata zamčená, tak jsou tam škvíry, přes které je možno fotografii pořídit. K budově na pozemku ve vlastnictví žalobce se svědek dostal buď autem nebo zaparkoval před areálem. V době pořizování fotografií do areálu vjeli se žalobcem autem. Brána bývá dopoledne otevřená, odpoledne pak zavřená. Od chlapů v hospodě svědek ví, že tam mají teď dálkové ovládání brány, dřív tam býval řetěz a zámek. Svědek je přesvědčen, že budky pro telata, které se nacházejí na žalobcově pozemku patří družstvu. Jsou vedle kravína a vždy to tak bývá, že vedle kravína jsou umístěny budky pro telata; - z výslechu svědka [jméno FO], nar. [datum], že k žádnému z účastníků tohoto řízení nemá žádný bližší vztah, žalobce zná z obce. Bydlí v domě blízko areálu, ve kterém se nachází pozemky žalobce, má to asi 5 minut. Již dlouhodobě se věnuje chovu loveckých psů plemene Barzoj a s touto smečkou chodí na vycházky přímo okolo areálu v Náměšti na Hané, část Biskupství. Takto chodí se psy již asi 25 let, dokud byl v práci, tak odpoledne, teď je v důchodu, tak chodí ráno. Je to opravdu dlouhodobá záležitost a v areálu zaznamenal traktory a nakladače, které manipulovaly s balíky slámy, také tiráky. Mají tam také umístěnou na pevno nádobu na hnojivo či fekálie, něco tam odčerpávají. Toto probíhá často, např. týden před výslechem. Svědek zaznamenat, že na prostoru, který patří žalobci se často vyskytuje tato technika. S tím, které pozemky žalobci patří v areálu, byl svědek seznámen panem [jméno FO] mladším. Svědek uvedl, že takto vídá tuto techniku delší dobu, dokud se do toho takzvaně nezačalo rýpat, tak to bylo častější. Teď je tam pohyb techniky utlumenější, ale např. měsíc před výslechem tam probíhalo překládání slámy, mockrát tam tirák viděl. Svědek má za to, že nádoba, o které hovořil, tak není přímo umístěna na pozemku žalobce, ale traktor nemá jinou možnost, než se k této nádobě dostat po pozemku žalobce buď z jedné nebo z druhé strany. Vloni někdy koncem jara nebo začátkem léta tam probíhala demolice dvouřadého kravína, proto se tam pohybovalo více techniky, těžká technika a nákladní auta pak odvážela suť. Tehdy tam byl pohyb techniky intenzivnější. K dotazům právního zástupce žalobce svědek uvedl, že pan [jméno FO] ml. mu k věci říkal, že těžce nese, že mu jezdí jezeďáci po pozemku, asi neměli nic domluveného, tak vznesl nějaký finanční požadavek. Se synem žalobce jsou známí, párkrát ho pan [jméno FO] ml. viděl, že chodí okolo, tak ho oslovil, jestli by mu potvrdil, že se tam ta technika pohybuje. Na tabletu mi ukázal, kde mají pozemek, aby svědek věděl, k čemu se mám vyjadřovat. V poslední době tak jezdil tirák k seníku často, pohyboval se po jeho cestě i mimo cestu. Pokud jde o situaci na místě, tak náklaďák stával ze všech tří stran, tedy jakoby před seníkem, za seníkem, a také na cestě vedle seníku, vždy tak, aby se tam mohl pohybovat nakladač. Nádoba, o které se svědek zmiňoval, je dle něj umístěna v zadní části pozemků, asi ne úplně na pozemku žalobce, ale traktor nemá jinou možnost než se k ní dostat po jeho pozemku z jedné nebo z druhé strany. Často tam takto jezdí a stávají a něco odčerpávají. Svědek uvedl, že ví, že nádrž je zde umístěna dlouhodobě, ale popravdě už mu to splývá, jak tam chodí tak často, takže nemohl uvést od kdy je zde umístěna. - z výslechu svědka [jméno FO], nar. [datum], že se zná se synem žalobce, jsou vrstevníci, jinak se nestýkají. K žalovanému nemá žádný vztah. V areálu bývalého ZD spoluvlastní nemovitost, kterou zakoupil v exekuci. Konkrétně k této dražbě došlo někdy počátkem roku 2020. Přímo na svém pozemku fyzicky nikdy nebyl, areál je zaplocený. I když byla brána otevřená, když se tam byl podívat, tak tam byl nějaký povyk a do areálu tedy nevstoupil. Pozemek spoluvlastní s paní [jméno FO]. V době, kdy pozemek vydražil, tak nevěděl, které pozemky zde vlastní žalobce, to zjistil až po nahlédnutí do KN. V podstatě neví, která budova je čí a jaký má účel, na svědkovu pozemku se nachází budova ve vlastnictví žalovaného. Když svědek v rámci dražby chtěl ohlédnout pozemek o který měl zájem, tak zaznamenal, že tam jezdil nějaký traktor, potom asi půl roku po dražbě si všiml, že asi uprostřed areálu stálo nějaké auto s vozíkem. Asi před 3 měsíci zaznamenal, že byla otevřená brána, ale žádný pohyb zde neviděl. Traktor, o kterém svědek hovořil, který tam jezdil, tak to bylo v okolí budovy nacházející se v areálu, ale nevěděl přesně ze které strany kam, traktor pendloval uprostřed areálu. Auto s vozíkem zaznamenal spíše z přední části u budovy blíž bráně. K dotazům právního zástupce žalovaného svědek uvedl, že předtím, než v areálu vydražil pozemek, tak chodil okolo areálu na procházky, prostředí tam zná. Konkrétně na jeho pozemku se nachází budovy ZD a to asi na čtyř parcelách, ale přesně to neví. S družstvem nemá uzavřenou žádnou smlouvu, předtím to neřešil. Svědek chtěl odkoupit spoluvlastnický podíl od paní Hopové, asi dvakrát s ní jednal, ale nedopadlo to. Ptal se jí, jestli jí družstvo něco platí, potvrdila mu, že ano, ale jedná se o směšnou částku, která ani nepokrývá daň z nemovitosti. Sama to řešit nechtěla, říkala, že to vyřeší její děti. Svědek sám to zatím také s družstvem neřešil. K dotazu právního zástupce žalobce svědek uvedl, že s paní [jméno FO] se bavili ohledně smlouvy s družstvem v tom směru, že snad předchozím vlastníkem svědkova podílu byl její bratr, moc se o to nestarali a před delší dobou jim družstvo nabídlo smlouvu s částkou asi [částka] ročně nebo tak nějak. [jméno FO] na to dost nadávala. Jinak pozemky jsou zarostlé, svědek neví, jestli to někdo užívá, jestli tam někdo jezdí apod., nemá čas se tím zabývat; - z výslechu žalobce, že je výlučným vlastníkem Pozemků, které zakoupil [datum]. Od samého počátku měl zájem s předsedou družstva řešit otázku nájemného, protože mu nějaké nájemné sice hradili, ale šlo o směšnou částku. Předseda družstva mu pořád sliboval, že to vyřeší, ale nic se nedělo, tak se po 16 letech, teprve v roce 2018, obrátil na advokátní kancelář. Byla sepsána tato žaloba, a žalobce v tomto období začal pořizovat fotodokumentaci toho, jak žalovaná jeho pozemek využívá. Technika žalovaného, jehož vlastnictví této techniky bylo v řízení prokázáno, se na pozemku žalobce pohybovala, jak před rokem 2018 tak v období od [datum] do [datum] a pohybuje se tam i do dnes. Pokud žalobce pořizoval fotodokumentaci, tak nikdy nemusel překonávat žádnou překážku, vždy byla vrata otevřená, koneckonců to tam využívá nějaký nájemce. Data, kdy byly fotografie založené do spisu pořizovány vyplývají z dat na denním tisku, který je na fotografiích také zachycen. Až do zahájení tohoto řízení žalovaný na pozemku žalobce skladoval různé věci, například budky pro telata, které pak byly přemístěné na jiné místo, ale v době místního šetření se tam stále nacházely. Družstvo o nich tvrdí, že jim nepatří, ale není to pravda, nejsou žalobce a nepatří ani nikomu jinému. Z východní strany je na úrovni starého kravínu rumiště hromada hlíny, o které žalovaný také tvrdí, že není jejich, ale pochází z jejich předchozí činnosti. Po zahájení soudního řízení začali trochu uklízet, např. do budovy starého kravína uložili nějaké staré ventilátory. Ze strany žalované je pozemek žalobce využíván zejména tak, že je to jediný přístup k cisterně, kterou mají umístěnou převážně na svém pozemku za starým kravínem jižně, ale základ této cisterny přesahuje na pozemek žalobce. Každopádně pokud přijede technika čerpat z cisterny její obsah, případně tam také něco míchali, musí přes pozemek žalobce. Také na západní straně se nachází otevřený sklad slámy na pozemku žalovaného, přičemž tuto slámu sem naváží a také odváží technika, tak že využívají zpevněnou cestu nacházející se na pozemku žalobce. Žalobce má za to, že to bylo zřejmé i v rámci místního šetření. Z druhé strany otevřeného skladu, je možný přístup, ale jedná se o nezpevněnou plochu. Původně byly budovy na severní straně používány jako sklad sena nebo slámy, později jako sklad obilí. Ve východní části budovy je dnes nájemce žalovaného. Pokud jde o zazdění průchodu z této části budovy do další, tak podle žalobce k tomu došlo již v době, kdy tato budova přestala být užívána jako sklad sena či slámy a začala být užívána jako sklad obilí. Rozhodně k zazdění nedošlo v době po zahájení tohoto řízení. Přístup do budovy má žalovaný z pozemku žalobce p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a to do všech jeho částí. Svůj pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který je přístupovou cestou, začalo družstvo používat k obsluze skladu na východní části až po zahájení tohoto řízení. Svědek má za to, že na některé fotografii je zachyceno, jak je tato část budovy obsluhována druhými vraty ze strany mého pozemku. Žalobce má za to, že fotografie na č. l. 42 byla pořízena právě z druhé strany budovy na východní straně. Konkrétně na č. l. 115 je pak vidět, že ke dni [datum] je stejná budova na východní části obsluhována z pozemku žalobce. Tvrdil, že technika, která je na fotografii, patří žalovanému. Respektive nakladač KRAMER si družstvo pronajímalo, ale zelený traktor je zcela určitě jejich. Každopádně práce, které jsou na této fotografii zachycené, byly prováděny pro družstvo. K dotazům svého právního zástupce žalobce uvedl, že neví, kdy byly pořizovány fotografie přiložené k žalobě, mělo by to vyplývat z těch fotografií. Fotodokumentaci začal pořizovat proto, aby prokázal, že družstvo jeho pozemek využívá. Od zahájení řízení pak také pořizují fotografie, buď se synem fotí přes plot, nebo když je to možné tak i areálu. Pokud žalobce pořizoval fotografie s novinami, tak to bylo v té souvislosti, že viděl, že se na jeho pozemku pohybuje technika žalovaného, tak si ten den koupil noviny a s těmi novinami se na místě vyfotil. Na fotografií na č. l. 403 je zachyceno k datu [datum] podle novin, jak technika žalovaného ze zpevněné komunikace na pozemku žalobce nakládá slámu z otevřeného skladu na jejich pozemku. Fotografie na č. l. 404 je ze stejného okamžiku, ale z druhé strany, na fotografiích na č. l. 405 a 406 je pak zachycen traktor s vlečkou, který přes jižní část žalobcova pozemku již odváží naloženou slámu. Na fotografiích na č. l. 407-411 žalobce vyfotografoval techniku žalovaného, přičemž na snímcích na č. l. 409 a 411 se nachází zemědělská Tatra patřící žalovanému, která při nakládání do zadní části rovněž stojí na pozemku žalobce. Satelitní snímky, které jsou založeny ve spise na č. l. 414-419, jsou autentickými satelitními snímky, se kterými nebylo vůbec manipulováno, jsou volně dostupné. Pokud jde o nájemní vztahy v souvislosti s pronájmem areálu, tak družstvo uzavřelo s původními vlastnicemi pozemků, které zde žalobce koupil, tak nevýhodnou smlouvu, že žalobce vyhledaly a nabídly mu tyto pozemky ke koupi. Také se dotazoval asi dvou dalších vlastníků pozemků v tomto areálu na jejich zkušenost s družstvem a potvrdili mu, že mají uzavřenou velmi nevýhodnou smlouvu, protože nájemné jim družstvo dalo jako by šlo ornou půdu v extravilánu obce, ale ve skutečnosti, jde o pozemky, které jsou zapsány jako ostatní manipulační plocha, kde by podle názoru žalobce mělo být nájemné vyšší. Oba tito vlastníci nechtějí s družstvem nic řešit a nechávají to být. K dotazům právního zástupce žalovaného žalobce uvedl, že se žalovanou měl v minulosti i dnes jiné spory. Když pak předal hospodářství synům, tak tyto spory začali řešit oni, ale jednání s předsedou družstva se společně se synem Liborem nebo Ivem zúčastnil i žalobce. Tato jednání se týkala využívání Pozemků a úpravy nájemného. Svědek již nehospodaří, podnikání předal svým synům. Pozemky p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] kupoval žalobce, protože v roce 2001 dostal tuto nabídku a domníval se, že by se mohl s družstvem dohodnout na využívání budovy jako skladu obilí. Žalobce tehdy nevěděl, jestli bude stavět nějaký sklad nebo ne. O této možnosti se s předsedou družstva bavili, ale žalobce nikdy žádnou konkrétní nabídku nedostal. Žalobci ve využívání pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] brání jednak přístup do areálu a jednak až do zahájení tohoto řízení byl na pozemku velký nepořádek. Teprve potom to družstvo začalo uklízet. Především tam byly starší již nepoužívané stroje – konkrétně válce, dále budky pro telata, ventilátory, které byly nejdřív venku a pak je uklidili do starého kravína. Také tam bylo další rumisko, přičemž nemůžu vyloučit, že tuto hromadu jen odvezli na druhé rumisko na východní straně. Tato hromada podle žalobce vznikla někdy v roce 2010-2012, dá se to ověřit na satelitních snímcích. Žalobce u vzniku této hromady nebyl, ale domnívá se, že by se mohlo jednat o stavební suť z již zbořených budov žalovaného. Žalobce se ptal dalších dvou vlastníků pozemků v areálu, jestli mají s družstvem podobné smlouvy, jaké má žalobce, a oni mu potvrdili, že ano. Poslední nájemní smlouvu uzavřelo družstvo s bývalou spoluvlastnicí paní [jméno FO], ale již v době, kdy byl vlastníkem pozemku žalobce. Žalobce sám žádnou smlouvu s družstvem uzavřenou neměl, z opatrnosti a po poradě s právníkem ale tu poslední raději vypověděl. Žalobce platil z Pozemků daň [částka] ročně a nájem byl okolo [částka] ročně, což je rozhodně špatně. Pokud by předseda družstva přistoupil na dohodu o navýšení, tak nemuseli vést toto řízení.

5. Z dalších provedených důkazů neučinil soud pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění. Pokud soud zamítl žalovaným u jednání [datum] navržený důkaz výpovědí statutárního zástupce žalovaného a předsedy ZD [tituly před jménem] [jméno FO], pak byla důvodem skutečnost, že se jednalo o důkazní návrh, který byl učiněn po koncentraci řízení v reakci na výpověď žalobce, a to přesto, že tvrzení žalobce byla od počátku řízení stejná, shodně vypovídal i v rámci své účastnické výpovědi a nešlo o žádná nová tvrzení.

6. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce je vlastníkem pozemků v k. ú. [adresa] p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalovaný vlastní budovu stojící na pozemku p. č. st. [Anonymizováno][Anonymizováno], jedná se o zemědělskou stavbu (bývalý kravín). Pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je manipulační plochou, která fakticky (s výjimkou jednoho bočního vchodu) obklopuje pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], na kterém stojí stavba bývalého kravína. Na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází zejména účelová komunikace, ze které vede přístup ke všem vstupům do budovy bývalého kravína s výjimkou bočního vstupu z pozemku žalovaného p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalovaný měl pozemky p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] pronajaty na základě nájemní smlouvy do dne [datum]. Na jižní hranici pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] se dlouhodobě nachází cisterna žalovaného, která zasahuje i na pozemek žalobce. V období od [datum] do [datum] žalovaný pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] minimálně příležitostně využíval jako manipulační plochu pro svoji techniku při obsluze budovy bývalého kravína, případně cisterny či skladu slámy na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Od [datum] do [datum] žalovaný užíval pozemky žalobce bez nájemní smlouvy. Obvyklá cena nájemného za období od [datum] do [datum] stanovená revizním znaleckým posudkem činí částku [částka] pro pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [částka] pro pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], a to nejpozději do [datum], ke kterému mělo dojít tím, že žalovaný užíval žalobcovy pozemky p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bez právního důvodu. Žalovaný žalobci přes předžalobní výzvu požadovanou částku nezaplatil.

7. Podle ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle ust. § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

9. Podle ust. § 1968 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

10. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ust. § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

12. Soud se v prvé řadě zabýval tvrzením žalobce, že se žalovaný na jeho úkor bezdůvodně obohacuje užíváním pozemků p. č. st. 486/1 a p. č. 1460/19 v k. ú. [adresa] (Pozemků), které jsou v jeho vlastnictví. Teprve po prokázání bezdůvodného obohacení, se soud mohl zabývat také zjištěním výše náhrady za užívání předmětných Pozemků.

13. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) vzniká bezdůvodné obohacení i tomu, kdo svým jednáním dosáhl na úkor vlastníka postavení detentora jeho pozemku tím, že oplocený pozemek uzamkl a učinil jej přístupným pro sebe a svou potřebu, a to bez ohledu na to, nakolik intenzivně jej skutečně užíval (jakou plochu, jak často, případně kolikrát konkrétně se na něm zdržoval) – srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; nebo rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. V případě pozemku zastavěného stavbou ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku platí, že povinnosti vlastníka pozemku strpět jeho užívání koresponduje povinnost vlastníka stavby poskytnout za užívání pozemku jeho vlastníku náhradu. Neplní-li vlastník stavby tuto povinnost, obohacuje se tím na úkor vlastníka pozemku, neboť se nezmenšuje jeho majetek, ač by se tak v případě plnění uvedené povinnosti nepochybně dělo (shodně např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; přiměřeně též rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Při stanovení výše náhrady za takto získané bezdůvodné obohacení (zpravidla korespondující s obvyklou hladinou nájemného) mělo by být vždy přihlédnuto i k tomu, že jde o pozemek zastavěný stavbou jiného vlastníka (k tomu přiměřeně srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] ). Povinnost poskytovat náhradu vlastníku pozemku, na němž stojí stavba, stíhá vlastníka stavby bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo realizuje (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Rozhodovací praxe dovolacího soudu se zároveň ale konsolidovala i v názoru, že jde-li o pozemky funkčně související s určitou stavbou, je obohacujícím se subjektem ve smyslu shora řečeného právě její vlastník (k tomu srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo jeho usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Citovaná judikatura je pak se zřetelem k obdobnému znění ustanovení § 451 zákona č. 40/1964 Sb. (obč. zák.), a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., (o. z.) použitelná i v poměrech občanského zákoníku, účinného od [datum] (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

14. Z výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu dle závěru podepsaného soudu jednoznačně vyplývá, že žalovaný, jakožto vlastník Stavby, nacházející se na (celém) pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví žalobce je povinen poskytovat žalobci náhradu za užívání tohoto pozemku z titulu samotného vlastnického práva, a to bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo ke Stavbě realizuje. Dále pak, za skutkového stavu, kdy pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] takřka zcela obklopuje pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zastavěný Stavbou ve vlastnictví žalovaného, přičemž tento zjevně slouží zejména jako manipulační plocha a přístupová cesta ke Stavbě, vzniká bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, a to již z titulu samotného jeho vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění Stavbu umístěnou na pozemku žalobce p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] užívat (funkční souvislost obou pozemků). Osobou pasivně věcně legitimovanou k vydání bezdůvodného obohacení, a to bez ohledu na to, jakým způsobem je vlastnické právo ke Stavbě realizováno, pak není nájemce Stavby, nýbrž je jím žalovaný jako vlastník Stavby (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

15. Nad rámec závěru soudu o tom, že pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je s ohledem na svůj tvar, umístění i způsob využití, pozemkem funkčně souvisejícím se Stavbou, bylo v řízení také prokázáno fotodokumentací, jakož i výpovědí žalobce a svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], že žalovaný minimálně příležitostně pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] užíval, a to v rozhodném období /[datum] až [datum]/ i po něm. Žalovaný také umístil svou cisternu na svůj pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v na hranici pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], přičemž ale tato cisterna zasahuje i na pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a přístup k této cisterně vede právě a jen přes pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (viz. místní šetření i satelitní snímky, jakož i výpovědi svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]). Dále pak bylo v řízení prokázáno fotodokumentací a výpovědí žalobce a svědka [tituly před jménem] [jméno FO], že z pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla v rozhodném období také prováděna obsluha stavby žalovaného (budovy bývalého kravína) na p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ale i skladu slámy nacházejícího se na sousedním pozemku ve vlastnictví žalovaného p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Ačkoli žalovaný namítal, že technika zachycená na fotografiích pořízených žalobcem není jeho, v řízení bylo sdělením [právnická osoba] [adresa] prokázáno, že tato technika, nacházející se na uvedených fotografiích na pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je ve vlastnictví žalovaného. Okolnost, zda byl průchod mezi jednotlivými částmi Stavby zazděn před nebo až po rozhodném období, je pro posouzení nároku žalobce na náhradu za užívání Pozemků nevýznamná, proto se jí soud dále v řízení nezabýval.

16. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobce jednoznačně má nárok na náhradu za užívání obou Pozemků žalovaným v předmětném období a zabýval se samotnou výší odpovídající náhrady.

17. Dle judikatury Nejvyššího soudu má vlastník zastaveného pozemku nárok na náhradu odpovídající obvyklé ceně nájemného, pro jehož stanovení dovodil Nejvyšší soud několik pravidel. Musí se předně jednat o cenu danou nabídkou a poptávkou, která odpovídá výši úhrady za obdobné plnění za běžných okolností, přičemž je nutno respektovat všechny specifické podmínky daného vztahu, tj. způsob, okolnosti, místo, čas a charakter užívání. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Ohledně podmínky běžných okolností došel Nejvyšší soud k závěru, že nemá-li ani jedna ze stran vztahu možnost vybrat si jiného smluvního partnera než právě jednoho konkrétního a neprobíhá-li tedy o pozemek ani žádného nájemce soutěž, jedná se v daném areálu o uzavřený trh a podmínky na něm nelze označit za běžné. Proto také lze souhlasit s argumentem, že by bylo absurdní, aby v uzavřeném prostředí areálu, byla stanovena obvyklá výše nájemného za použití porovnávací metody, která je determinována deformovanou výší nájemného dosahovanou u ostatních pronajímatelů, kteří se tržně nechovají. Z uvedených důvodů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v dané věci je pro stanovení obvyklé ceny třeba srovnat výši nájemného i s nájemným jiných pozemků v dané lokalitě, ač způsob užívání těchto pozemků není stejný. Cílem je zjistit, na jaké nájemné by žalobce mohl dosáhnout, kdyby měl možnost svůj pozemek pronajmout jinému subjektu (srov. výše uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

18. V předmětné věci soud přibral do řízení za účelem stanovení obvyklé ceny nájemného Pozemků, a tedy stanovení náhrady za bezdůvodné obohacení, znalecký ústav, a to ÚSI VUT. Účastníci každý předložili k důkazu znalecké posudky, kde se však závěry ohledně obvyklé ceny za pronájem Pozemků lišily, proto bylo třeba vypracovat revizní znalecký posudek. Ačkoliv žalovaný namítal, že znalecký ústav ÚSI VUT ve svém revizním znaleckém posudku vycházel při stanovení výše obvyklého nájemného Pozemků ze srovnání s nevhodně zvolenými pozemky, tento znaleckým ústavem zvolený postup odpovídá judikatuře Nejvyššího soudu, přičemž znalecký ústav zohlednil rozdílné aspekty srovnávaných pozemků při stanovení obvyklé výše nájemného příslušnými koeficienty. Naopak názor žalovaného, že neexistuje lepší srovnávací materiál než smlouvy k pozemkům realizované ve stejné době ve stejném areálu, je v rozporu s výše citovanými závěry Nejvyššího soudu. Zástupkyně znaleckého ústavu ÚSI VUT na jednání soudu obhájila závěry revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu ÚSI VUT a dále dle soudu dostatečně přesvědčivě zodpověděla všechny položené doplňující otázky. Soud tak po přezkoumání znaleckého posudku konstatuje, že postup stanovení výše obvyklého nájemného je ve znaleckém posudku náležitě odůvodněn, jednotlivé postupy jsou srozumitelné a logické, výsledná výše stanoveného obvyklého nájemného je tak přiměřená velikosti, druhu a způsobu využití Pozemků, jakož i dalším aspektům Pozemků, zjištěným z provedeného dokazování.

19. Soud proto, vycházeje ze závěrů výše označeného revizního znaleckého posudku, výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši [částka] jako náhradu za užívání Pozemků bez právního titulu v období od [datum] do [datum], a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum], když žalobce žalovaného prokazatelně vyzval k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], a to nejpozději do [datum]. Ve zbylém rozsahu soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když rozhodnutí o výši plnění záviselo na závěrech znaleckého posudku a úvaze soudu, a to tak, že soud přiznal žalobci plnou náhradu nákladů soudního řízení. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny odměnou za zastoupení advokátem z tarifní hodnoty [částka] za 19 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), po [částka] podle § 7 bod 5 AT (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, porada s klientem dne [datum], vyjádření ze dne [datum], porada s klientem dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], porada s klientem dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum], porada s klientem dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] – 2 úkony, účast na šetření na místě samém dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum] – 2 úkony, účast u jednání soudu dne [datum], písemný závěrečný návrh ze dne [datum], účast u jednání soudu dne [datum]), celkem [částka]; paušální náhradou hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 AT za 19 úkonů právní služby po [částka], celkem [částka]; náhrady za promeškaný čas advokáta žalobce po [částka] za promeškanou půlhodinu podle § 14 odst. 1, odst. 3 AT v celkové délce 15 hodin, která odpovídá času advokáta strávenému cestou z jeho sídla do budovy soudu k šesti jednáním a jednomu šetření na místě samém v Náměšti na Hané, jichž se zúčastnil, a zpět, celkem [částka]; náhrady cestovních výdajů advokáta žalobce na přepravu z jeho sídla do budovy soudu a zpět dne [datum] ve výši [částka] (188 km vozidlem o doložené průměrné spotřebě 5,8 l/100 km jízdy při ceně paliva [částka]/1 l a náhradě opotřebení [částka]/1 km jízdy obojí dle vyhl. č. 589/2020 Sb. ve znění platném a účinném ke dni uvedeného jednání); 21% DPH z odměny a náhrad ve výši [částka] neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH a dále zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů spojených s doplněním tvrzení a důkazů ze dne [datum], když tato tvrzení a označení důkazů měla a mohla být již součástí žaloby a dále na náhradu nákladů spojených s poradou s klientem dne [datum], když tato předchází úkonu, za který žalobci nebyla přiznána náhrada nákladů, a která je před dalším jednáním soudu následována poradou s klientem ze dne [datum], za kterou soud náhradu nákladů žalobci přiznal. Dále soud nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů spojených s podáním repliky ze dne [datum], když k podání této repliky nebyl žalobce soudem vyzván a tato replika neobsahuje žádné nové skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Náklady spojené s těmito úkony právního zástupce žalobce tak nelze považovat za nezbytně vynaložené náklady řízení. Celková výše nákladů řízení žalobce tedy činí [částka], soud proto výrokem III. tohoto rozsudku zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení žalobce v uvedené výši.

21. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě byl žalobce převážně procesně úspěšným účastníkem a nadto rozhodnutí o výši plnění záviselo na závěrech znaleckého posudku a úvaze soudu. Celkové náklady řízení státu ve výši [částka] se skládají ze znalečného, vyplaceného znaleckému ústavu ÚSI VUT v částce [částka] ze státních prostředků na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a znalečného ve výši [částka], vyplaceného znaleckému ústavu ÚSI VUT ze státních prostředků na základě usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Soud proto výrokem IV. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit státu částku ve výši [částka].

22. Lhůty k plnění byly určeny jako třídenní dle ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., místo plnění u výroku III. tohoto rozsudku bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.