29 C 18/2022 - 541

Rubrum

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vypořádání společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do návrhu žalobce na vypořádání zůstatku na původním bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]., a dále co do návrhu žalobce na vypořádání nákladního automobilu tovární značky [Anonymizováno], RZ [SPZ] a osobního automobilu tovární značky [jméno FO] [jméno FO], RZ [SPZ].

II. Řízení se zastavuje co do vzájemného návrhu žalované na vypořádání nároků vyplývajících z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [Anonymizováno] [Anonymizováno], a. s. a z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba].

III. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje - pohledávka na výplatu peněžních prostředků ve výši 1 785,76 Kč na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalobce u [právnická osoba]., - pohledávka na výplatu peněžních prostředků ve výši 86 931,34 Kč na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalobce u [právnická osoba]. - pohledávka na výplatu peněžních prostředků v podobě odbytného ve výši 176 148 Kč dle smlouvy o životním pojištění Investor Plus vedené pro žalobce pod č. [hodnota] u [právnická osoba], - pohledávka na výplatu peněžních prostředků v podobě odbytného ve výši 134 966 Kč dle smlouvy o kapitálovém životním pojištění vedené pro žalobce pod č. [hodnota] u [právnická osoba], - pohledávka na výplatu peněžních prostředků ve výši 52 062,40 Kč vyplývající ze smlouvy o investičním životním pojištění vedené pro žalobce pod č. [hodnota] u [právnická osoba], - závazek vyplývající ze smlouvy o běžném účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalobce u [právnická osoba]., organizační složka, a. s. ve výši záporného zůstatku 12 630,05 Kč.

IV. Ze zaniklého společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje pohledávka na výplatu peněžních prostředků ve výši 10 189,39 Kč na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalované u [právnická osoba].

V. Nařizuje se soudní prodej nemovitostí ve společném jmění manželů žalobce a žalované, a to pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště [adresa], přičemž výtěžek z prodeje bude mezi účastníky rozdělen rovným dílem.

VI. Žalobce a žalovaná jsou povinni zaplatit každý jednu polovinu dluhu vyplývajícího ze Smlouvy o hypotečním úvěru č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] uzavřené s [Anonymizováno] [Anonymizováno] a. s., včetně příslušenství, které k dluhu přiroste v budoucnu.

VII. Zamítá se návrh žalobce na vypořádání závazku ze smlouvy o kreditní kartě č. ú. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. a závazek ze smlouvy o úvěru č. [č. účtu] u [právnická osoba]., organizační složka, a. s., vedeného na jméno žalobce.

VIII. Zamítá se vzájemný návrh žalované na vypořádání finančních prostředků ve výši 500 000 Kč, které dle žalované vyvedl žalobce z bankovního účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalobce u [právnická osoba]., organizační složka, a. s.

IX. Žalobce je povinen zaplatit žalované na úplné vypořádání podílů ze zaniklého společného jmění manželů částku ve výši 214 537,03 Kč, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 800 000 Kč, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalobce je povinen zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení částku ve výši, která bude odpovídat jedné polovině nákladů státu a bude specifikována v samostatném rozhodnutí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

XII. Žalovaná je povinna zaplatit státu – České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na náhradě nákladů řízení částku ve výši, která bude odpovídat jedné polovině nákladů státu a bude specifikována v samostatném rozhodnutí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

XIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

XIV. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice na účet Okresního soudu v Olomouci na soudním poplatku za vzájemný návrh částku ve výši 2 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet č. [č. účtu], VS [var. symbol].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále také SJM), když manželství účastníků uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 4. 6. 021 pod č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce se podaným žalobním návrhem domáhal toho, aby do vypořádání společného jmění účastníků byly zahrnuty následující položky: 1) pozemek p.č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba – budova s č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům, zapsáno na LV [Anonymizováno] pro kat. území [adresa], obec [adresa], [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]; 2) účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., organizační složka, a.s. včetně zůstatku ke dni právní moci rozsudku o rozvodu, vedený na jméno žalobce; 3) účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. včetně zůstatku ke dni právní moci rozsudku o rozvodu, vedený na jméno žalované; 4) účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. včetně zůstatku ke dni právní moci rozsudku o rozvodu, vedený na jméno žalobce; 5) účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. včetně zůstatku ke dni právní moci rozsudku o rozvodu vedený na jméno žalobce, kdy jde o účet spojený s hypotečním úvěrem a ke dni podání žaloby je na účtu zůstatek ve výši 102 862,74 Kč; 6) účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. včetně zůstatku ke dni právní moci rozsudku o rozvodu vedený na jméno žalované, kdy jde o účet, na který účastníci spořili peníze do budoucna pro nezletilou dceru Kateřinu na operaci zubů; 7) závazek ze smlouvy o životním pojištění a pojištění PRO Hypotéku č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba], vedený na jméno žalobce; 8) závazek ze smlouvy o kreditní kartě č.ú. [č. účtu], vedený u [právnická osoba]., vedený na jméno žalobce, ke dni právní moci rozsudku o rozvodu bez debetu; 9) závazek ze smlouvy o úvěru č. [č. účtu] [právnická osoba]., organizační složka, a.s., vedený na jméno žalobce, s výší dluhu ke dni právní moci rozsudku o rozvodu 33 333 Kč; 10) nákladní automobil zn. [Anonymizováno], VIN [VIN kód], SPZ [SPZ]; 11) osobní automobil zn. [jméno FO], VIN [VIN kód], SPZ [SPZ]; 12) závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru u Hypoteční banky a.s., č. smlouvy [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] s nesplacenou jistinou ke dni právní moci rozsudku o rozvodu ve výši 2 049 652,30 Kč. V rámci svých skutkových tvrzení žalobce uvedl, že pozemek p. č. st. 114/1, zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba – budova s č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům byl zakoupen na základě smlouvy ze dne [datum], za částku 2 700 000 Kč. [adresa] 900 000 Kč byla hrazena prostřednictvím hypotečního úvěru u Hypoteční banky a.s., částka 800 000 Kč byla hrazena z výlučných prostředků žalobce (tj. 29,62% ceny), které obdržel od své matky [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa]. Matka žalobce tyto prostředky obdržela za prodej svého bytu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [adresa], který právě za částku 800 000 Kč prodala dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO]. [adresa] 000 Kč je podle žalobce vnosem do společného jmění manželů a žalobce tuto částku nárokuje zpět v rámci vypořádání společného jmění manželů zvýšenou o hodnotu, o jakou se zvýšila hodnota té části majetku, na niž byla částka vynaložena, tj. pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalobce navrhl, aby pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byl prodán soudem a z prodejní ceny byl uhrazen hypoteční úvěr u zástavního věřitele Hypoteční banky a.s., zbývající část bude rozdělena mezi účastníky. Dále žalobce uvedl, že na účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]. jsou spořeny prostředky pro nezletilou dceru účastníků Kateřinu, na lékařský zákrok, a to operaci zubů. Prostředky na tomto účtu žalobce navrhuje vypořádat mezi účastníky na půl. Žalobce pak svou polovinu prostředků ve výši cca 45 000 Kč věnuje dceři na lékařský zákrok (operace zubů) po nabytí zletilosti. [jméno FO] účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]. jsou prostředky k hrazení hypotečního úvěru. Prostředky na tomto účtu žalobce navrhuje vypořádat žalobci s tím, že žalobce tyto prostředky použije k mimořádné splátce hypotečního úvěru, event. navrhuje vypořádání těchto prostředků mezi účastníky na půl se stejným použitím. Zbývající majetek a závazky žalobce navrhuje rozdělit tak, že si každý z účastníků ponechá účty se zůstatky a závazky znějící na jména účastníků, osobní vozidlo [jméno FO] si ponechá žalobce a nákladní vozidlo Peugeot si ponechá žalovaná. Žalobce prostřednictvím své předchozí právní zástupkyně zaslal žalované dopisem ze dne [datum] výzvu ke vypořádání společného jmění manželů, k žádné dohodě však nedošlo.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum], když uvedla, že mezi účastníky probíhala jednání o vypořádání jejich zaniklého SJM prostřednictvím právních zástupců, k dohodě však nedošlo. K jednotlivým majetkovým hodnotám, které zahrnul žalobce do vypořádání, se žalovaná vyjádřila takto: ad 1) Nemovité věci v k. ú. [adresa] byly pořízeny za trvání manželství, a to kupní smlouvou ze dne [datum]. Dle KS uzavřené s prodávající [tituly před jménem] [jméno FO], činila kupní cena 2,8 mil. Kč, když část kupní ceny ve výši 1,9 mil. Kč byla hrazena z hypotečního úvěru (viz. pasivum ad 12), částka 100 000 Kč pak byla jako rezervační záloha hrazena ze společných úspor. Úvěr v bance byl sjednán na celkovou částku 2 240 000 Kč, přičemž zbývající částka 240 000 Kč byla z části ve výši 140 000 Kč investována do různých drobných stavebních úprav v domě a zbývající částka 100 000 Kč se i nadále nachází na bankovním účtu popsaném pod položkou ad 5) žaloby. Žalovaná popřela tvrzení žalobce, že část kupní ceny, konkrétně část ve výši 800 000 Kč, byla hrazena z vnosu, který poskytla žalobci jeho matka paní [jméno FO], nar. [datum]. Ad 2) Bankovní účet u [právnická osoba]. je bankovní účet znějící na jméno žalobce. Ad 3) Bankovní účet u [právnická osoba]. je běžný účet znějící na jméno žalované a prostředky na něm jsou součástí SJM. Ad 4) Bankovní účet u [právnická osoba]., zde žalovaná souhlasí s tvrzením žalobce. Ad 5) Bankovní účet u ČSOB, a.s., jde o bankovní účet navázaný na hypoteční úvěr, na tomto bankovním účtu zůstala uložená částka z nevyčerpaného úvěru ve výši 100 000 Kč. Ad 6) Bankovní účet u [právnická osoba]., na tento bankovní účet oba účastníci shodně spořili prostředky pro dceru [Anonymizováno], každý ukládal částku 600 Kč měsíčně. Žalobce tak činil do března 2021, více už na tento účet nepřispívá. Žalovaná stále na tento účet úložku ve výši 600 Kč zasílá. Finanční prostředky na tomto účtu byly poskytovány jako dary pro dceru a tyto prostředky podle žalované nejsou součásti SJM. [právnická osoba]) Nároky ze smlouvy o životním pojištění a pojištění pro hypotéku vedené u NN životní pojišťovny [právnická osoba]., vedené na jméno žalobce. Nejedná se tedy pouze o závazek z této smlouvy, neboť vzniká vždy nárok na případné plnění na životní pojištění. Ad 8) Závazek ze smlouvy o kreditní kartě — o tomto závazku žalovaná nic neví, nikdy žalobcem o vzniku toho závazku nebyla vyrozuměna a neví nic o torn, že by žalobce prostředky z této karty někdy využil v rámci obvyklé správy SJM. Ad 9) Závazek ze smlouvy o úvěru uzavřené s mBank, s.a. - o tomto závazku žalovaná nic nevěděla, nikdy žalobcem o vzniku toho závazku nebyla vyrozuměna a neví nic o tom, že by žalobce prostředky z této karty někdy využil v rámci obvyklé správy SJM. Ad 10) Nákladní automobil, tov. zn. [Anonymizováno], reg. zn. [SPZ] — tento je součástí SJM, byl pořízen jako ojetý v roce 2018 za kupní cenu ve výši 70 tis. Kč, tento automobil užívám já a chci jej i získat do svého vlastnictví. Ad 11) Osobní automobil [jméno FO] [jméno FO], reg. mi. [Anonymizováno] [Anonymizováno], byl pořízen v roce 2010 jako ojetý. Ad 12) Závazek ze smlouvy o hypotečním úvěru uzavřené původně s Hypoteční bankou a.s. Od okamžiku rozvodu manželství je tento závazek splácen každým z účastníků z 1/2, žalovaná hradí na bankovní účet související s hypotékou (účet ad 5) splátku ve výši 5 500 Kč. Žalovaná uvedla, že žalobcem provedený výčet položek náležející do SJM není úplný a že jeho součástí jsou ještě tyto položky: 14) Nároky vyplývající ze smlouvy o životním pojištění uzavřené s ING Životní pojišťovnou, (jedná se jinou životní pojistku než tu, která je uvedena ad7), která je označena komerčním označením jako produkt „ING INVESTOR PLUS", jež je vedena pod VS [var. symbol]. Žalobci na tuto životní pojistku přispívá zaměstnavatel, Správa železniční dopravní cesty. 15) Nároky vyplývající ze smlouvy o životním pojištění uzavřené s Generali pojišťovnou, jež je vedena pod VS [var. symbol]. Žalobci na tuto životní pojistku přispívá zaměstnavatel, Správa železniční dopravní cesty. 16) Nároky vyplývající ze smlouvy o penzijním pojištění, uzavřené s [právnická osoba]., jež je hrazeno pod VS [var. symbol]. 17) Finanční prostředky ve výši 500 000 Kč, které žalobce v období posledních 24 měsíců trvání našeho manželství vyvedl z bankovního účtu popsaného v žalobě ad 2). Žalovaná rozporovala tvrzení žalobce, že část kupní ceny nemovitostí (ad 1) ve výši 800 000 Kč byla hrazena z výlučných prostředků matky žalobce p. [jméno FO], které žalobce obdržel poté, co ji jmenovaná získala jako kupní cenu za prodej svého bytu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]v Olomouci-[adresa], když tento byt měla prodat dne [datum] právě za částku 800 000 Kč [tituly před jménem] [jméno FO]. Poukázala na skutečnost, že tento byt matka žalobce nikdy neužívala. Původně se jednalo o družstevní byt, jehož nájemcem se matka žalobce stala ke dni [datum] po své mamince. Sama matka žalobce bydlela v [adresa], na adrese [adresa]. V daném družstevním bytě bydlela žalovaná společně s žalobcem, tehdy ještě coby partnerem, již od roku 1998. [jméno FO] tento byt postupně vynaložili značné finanční prostředky, a to jednak společné, jednak žalované vlastní. Použili částku 30 000 Kč pocházející z úspor žalované z doby před uzavřením manželství, částku 80 000 Kč z úvěru ze stavebního spoření od ČMSS v roce 2003 a konečně částku 85 481 Kč, kterou žalované daroval otec v květnu 2010, poté, co ukončil své stavební spoření u Wiistenrot stavební spořitelny. Veškeré tyto finanční prostředky byly dle žalované investovány do úprav bytu, do pořízení nové kuchyňské linky, interiérových dveří, vestavných skříní. Tyto skutečnosti byly podle žalované důvodem, proč nejen ona a bývalý manžel, ale i jeho matka a např. bratr žalobce, považovali daný byt za byt náležející účastníkům, nikoliv matce žalobce. Společně s žalobcem hradili veškeré anuitní splátky, aby mohlo dojít k převodu bytu z družstevního vlastnictví. Ačkoliv formálně mělo dojít dne [datum] k uzavření jedné kupní smlouvy, na základě které měla [tituly před jménem] [jméno FO] převést do vlastnictví účastníků nemovitosti v k.ú. [adresa] a druhé kupní smlouvy, podle které paní [jméno FO] měla převést vlastnická práva k bytové jednotce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v Olomouci-[adresa], a dle obou uvedených kupních smluv měla být částka ve výši 800 000 Kč vyplácena postupně dle příjmových dokladů oběma stranami, tam a zpět, realita byla jiná. Ve skutečnosti nikdo žádných 800 000 Kč v hotovosti nevyplácel, jen se formálně vyhotovily příjmové doklady. O celé záležitosti byli všichni zúčastnění od počátku informováni, stejně tak o celé věci věděl manžel paní [tituly před jménem] [jméno FO], který vyřizoval oba prodeje nemovitostí, stejně jako zástupkyně zprostředkovatele, společnosti FIN centrum [právnická osoba]. Tvrzení žalobce o tom, že mu jeho matka darovala 800 000 Kč, a on je použil jako své vlastní finanční prostředky na úhradu části kupní ceny společných nemovitostí, je podle žalované tvrzením nepravdivým.

3. V replice žalobce ze dne [datum] tento uvedl, že z podání žalované nevyplývá, jak by soud měl podle žalované o vypořádání majetku rozhodnout. Žalobci není zřejmé, zda žalovaná souhlasí s prodejem nemovitosti, nebo zda navrhuje jiné vypořádání. K bodům označeného majetku uvedl ad 14) životní pojištění ING INVESTOR PLUS má žalobce vedené, aktuální stav je 163 000 Kč, stav ke dni rozvodu žalobce zjistí; závazek z této smlouvy žalobce navrhuje vypořádat v jeho prospěch; ad 15) životní pojištění Generali vs. [Anonymizováno] bylo ukončeno k datu [datum]; ad 16) pojištění AXA je rizikové pojištění pro pobyt v nemocnici, závazek z této smlouvy žalobce navrhuje vypořádat v jeho prospěch. K bodu 17) žalobce uvedl, že mu není vůbec zřejmé, o jaké finanční prostředky ve výši 500 000 Kč by mělo jít. Žalobce z účtu platil běžné výdaje domácnosti, benzín, pojistky apod. S tímto tedy žalobce nesouhlasí. Ke svému vnosu žalobce upřesnil, že s žalovanou bydleli v bytě č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v Olomouci – [adresa]. Tento byt byl ve vlastnictví jeho matky [jméno FO], která bydlela jinde, nicméně nechala žalobce s žalovanou v bytě žít zadarmo. Je pravdou, že účastníci občas do bytu něco zainvestovali a bydlení si zvelebili, tyto náklady si však takříkajíc „odbydleli“. To však samo o sobě nezakládá jakékoli právo na kupní cenu, kterou za prodej tohoto bytu p. [jméno FO] obdržela, či dokonce na jeho vlastnictví. Pokud žalovaná tvrdí, že do tohoto bytu investovala své prostředky, pak je to případně její nárok vůči p. [jméno FO]. Neexistuje žádná dohoda mezi p. [jméno FO] a účastníky, řešící vlastnictví nebo převod bytu. Z peněz za prodej tohoto bytu byla hrazena část kupní ceny za pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba – budova s č.p. [Anonymizováno][Anonymizováno]– rodinný dům, přičemž šlo o dar p. [jméno FO] svému synovi, jak sama uvedla ve svém prohlášení.

4. U jednání dne [datum] soud usnesením připustil rozšíření majetkových hodnot náležejících do SJM účastníků, jak bylo učiněno žalovanou v podání ze dne [datum] a to konkrétně o tyto položky: a) nároky vyplývající ze smlouvy o životním pojištění uzavřené s ING životní pojišťovnou, produkt „ING INVESTOR PLUS“, jež je vedena pod VS [var. symbol], a to ve prospěch žalobce, b) nároky vyplývající ze smlouvy o životním pojištění uzavřené s Generali pojišťovnou, jež je vedena pod VS [var. symbol], a to ve prospěch žalobce, c) nároky vyplývající ze smlouvy o pojištění uzavřené s [právnická osoba]., jež je vedena pod VS [var. symbol], a to ve prospěch žalobce, d) nároky vyplývající ze smlouvy o penzijním připojištění uzavřené s [právnická osoba]. ve prospěch žalobce, e) finanční prostředky ve výši 500 000 Kč, které žalobce v období posledních 24 měsíců trvání manželství účastníků vyvedl ze svých bankovních účtů označeného číslem [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]. na jméno žalobce.

5. Žalovaná následně doplnila svá tvrzení podáním ze dne [datum], kde uvedla k jednotlivým bodům svého vyjádření ze dne [datum] doplnění tvrzení. K bodu (5) doplnila, že součástí SJM je bankovní účet vedený u společnosti ČSOB, a.s., když se jedná o bankovní účet č. [č. účtu]. Tento bankovní účet je vedený na jméno žalobce, když je navázaný na hypoteční úvěr, který je rovněž součástí SJM. Žalovaná i žalobce by měli na uvedený bankovní účet zasílat každý měsíc částku ve výši 5 500 Kč, když banka následně z tohoto bankovního účtu strhává měsíční splátky hypotéky. Žalobce neumožňuje žalované nahlédnout do výpisů z tohoto bankovního účtu, odmítl jí zřídit dispoziční oprávnění k tomuto bankovnímu účtu, proto žalovaná neví, zda žalobce řádně hradí polovinu svých měsíčních splátek, zatímco ona takto činí pravidelně, řádně a včas. K bodu (6) doplnila, že na bankovním účtu uváděném žalobcem, tedy na bankovním účtu zřízeném na jméno žalované se nacházely finanční prostředky, které vždy byly určeny výhradně pro účely stomatologické operace společné dcery. Poté, co žalovaná zjistila, že je možné finanční prostředky převést na jiný spořící účet, u kterého jsou vypláceny vyšší úroky, došlo k převodu těchto finančních prostředků na bankovní účet č. [č. účtu]. Dle žalované se nejedná o finanční prostředky, které by byly ve společném jmění manželů účastníků a není možné je ve vedeném řízení vypořádat. K bodu 14) žalovaná doplnila, že součástí SJM jsou i nároky vyplývající ze smlouvy o životním pojištění uzavřené žalobcem se společností ING Životní pojišťovna. Dle nových zjištění by se pak na tomto produktu měly nacházet finanční prostředky ve výši cca 160 000 Kč. K bodu 15) doplnila žalované, že tento produkt byl žalobcem vyčerpán za trvání manželství, když já si nejsem vědoma toho, že by finanční prostředky z tohoto pojištění žalobce byly jakkoliv použity v rámci běžné správy SJM či pro potřeby naší rodiny. K bodu 16) pak žalovaná doplnila, že se nejedná se o penzijní pojištění, ale toliko o pojištění rizikové, když toto nadále nečiní předmětem společného jmění manželů. K bodu 17) žalovaná upřesnila, že jí není známo, ze kterého bankovního účtu byly finanční prostředky vyvedeny, proto navrhla, nechť soud nad rámec již učiněného důkazního návrhu ve vztahu k této tvrzené položce učiní dotaz na zaměstnavatele žalobce, tedy na Správu železniční dopravní cesty. Žalobce by dle zjištění žalované měl disponovat důchodovým pojištěním sjednaným zřejmě u společnosti ČSOB, a.s., na který je mu přispíváno zaměstnavatelem, a stejně tak by mu mělo být zaměstnavatelem přispíváno na životní pojištění. Životní pojištění vedené u NN Životní pojišťovny [právnická osoba]., bylo zřízené k požadavku hypoteční banky v návaznosti na hypotéku převzatou u společnosti Hypoteční banka, a.s., č. smlouvy [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/R[Anonymizováno] která je součástí zaniklého a vypořádávaného společného jmění manželů.

6. V průběhu soudního řízení účastníci každý částečně disponovali se svými návrhy na vypořádání některých položek zahrnutých do jejich SJM, když žalobce vzal zpět svůj návrh na vypořádání zůstatku na původním bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]., a dále co do návrhu žalobce na vypořádání nákladního automobilu tovární značky [Anonymizováno], RZ [SPZ] a osobního automobilu tovární značky [jméno FO] [jméno FO], RZ [SPZ]. Žalovaná pak vzala zpět svůj vzájemný návrh na vypořádání nároků vyplývajících z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a Generali pojišťovnou, a. s. a z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba]. Ve smyslu ust. § 96 odst. 2 a 3 o. s. ř. tak soud řízení v uvedeném rozsahu zastavil, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku.

7. Účastníci učinili v průběhu řízení u jednání dne [datum] nespornými tvrzení týkající se skutečnosti, že žalobcem uváděný vnos ve výši 800 000 Kč v souvislosti s pořízením společné nemovitosti byl realizován tak, že fakticky nedošlo k předání finančních prostředků, ale vzhledem k tomu, že prodávající [tituly před jménem] [jméno FO] současně kupovala byt od matky žalobce, došlo de facto, nikoliv de jure, k započtení této finanční hodnoty na kupní cenu RD.

8. Žalovaná v průběhu řízení opakovaně vyjadřovala svůj zájem získat společné nemovitosti do výlučného vlastnictví a zůstat zde s dcerou nadále bydlet, současně však po provedeném dokazování připustila, že není v jejích možnostech zajistit odpovídající finanční vypořádání pro žalobce, proto se u jednání dne [datum] připojila k návrhu žalobce na společný prodej nemovitostí.

9. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: - z rozsudku OS zde č. j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci [datum], že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno rozsudkem ze dne [datum] a téhož dne tento rozsudek nabyl právní moci; - z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota], k. ú. [adresa], obec [adresa] ze dne [datum], že žalobce a žalovaná spoluvlastní v SJM nemovitosti, a to pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům; - ze souboru vzájemné předžalobní komunikace právních zástupců účastníků, včetně komunikace emailové a předžalobní výzvy žalobce s podacím lístkem, že před podáním žaloby od července 2021 do října 2021 tehdejší právní zástupkyně účastníků komunikovaly ve věci vypořádání zaniklého SJM účastníků, avšak bez výsledku; - z kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti věci ze dne [datum], že byla uzavřená mezi [jméno FO] jako prodávající a [tituly před jménem] [jméno FO] jako kupující, přičemž předmětem převodu vlastnického práva byla jednotka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – byt, nacházející se v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno], postaveném na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno], [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jakož i ideálního spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech bytového domu č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno], [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jak jsou tyto nemovitosti zapsané v k. ú. [adresa], obec a [adresa] v KN vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] a č. [hodnota]. Kupní cena za předmět převodu byla sjednána ve výši 800 000 Kč, přičemž část kupní ceny ve výši 270 000 Kč měla být uhrazena v hotovosti do 2 dnů od podpisu smlouvy, další část kupní ceny ve výši 270 000 Kč měla být uhrazena v hotovosti do 3 dnů od podpisu smlouvy a poslední část kupní ceny ve výši 260 000 Kč měla být uhrazena v hotovosti do 4 dnů od podpisu smlouvy. Podpisy obou účastnic této smlouvy byly úředně ověřeny dne [datum]; - z kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovité věci, včetně dodatku č. [hodnota] k dohodě o zablokování ze dne [datum], že kupní smlouva je datovaná dne [datum] a uzavřená byla mezi [tituly před jménem] [jméno FO] jako prodávající, manželi Lenkou a [jméno FO] jako kupujícími a společností Fincentrum [právnická osoba]. jako zprostředkovatelem, přičemž předmětem převodu byl pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] – rodinný dům, jak jsou tyto nemovitosti zapsané v k. ú. [adresa], část obce [adresa], v KN vedeném Katastrálním úřadem pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota]. Kupní cena za předmět převodu byla sjednána ve výši 2 800 000 Kč, přičemž před podpisek smlouvy byl složen blokační poplatek ve výši 100 000 Kč, který je započítán na kupní cenu. Zbývající část kupní ceny ve výši 2 700 000 Kč měla být uhrazena tak, že část kupní ceny ve výši 800 000 Kč měla být uhrazena ve třech splátkách, a to část kupní ceny ve výši 270 000 Kč měla být uhrazena v hotovosti do 3 dnů od podpisu smlouvy, další část kupní ceny ve výši 270 000 Kč měla být uhrazena v hotovosti do 3 dnů od podpisu smlouvy a poslední část kupní ceny ve výši 260 000 Kč měla být uhrazena v hotovosti do 3 dnů od podpisu smlouvy. Další část kupní ceny ve výši 1 900 000 Kč se pak kupující zavázali uhradit z hypotečního úvěru poskytnutého bankou, a to na zde specifikovaný úschovný účet. Všichni účastníci této smlouvy připojili svůj podpis dne [datum]; - z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] s jejím ověřeným podpisem, že [jméno FO] tímto čestně prohlašuje, že darovala dne [datum] částku 800 000 Kč výlučně svému synovi [jméno FO] (žalobci), k úhradě části kupní ceny nemovitosti– pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba – budova s číslem popisným [Anonymizováno] – rodinný dům, zapsáno na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Tyto peněžní prostředky obdržela z prodeje své nemovitosti – bytu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v bytovém domě č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] postavené na pozemcích parc. č. st. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech, katastrální území [adresa], obec [adresa]; - z výpisu z běžného účtu žalobce vedeného u [právnická osoba]. pod číslem [č. účtu] za období 1. 6. – [datum], že počáteční zůstatek je zde 2 058,18 Kč a konečný zůstatek ve výši 1 787 Kč; - z výpisu z běžného účtu žalobce vedeného u [právnická osoba]. pod číslem [č. účtu] za období 1. 6.-[datum], že se jedná o mKonto s povoleným přečerpáním a zůstatek ke dni [datum] činil 5 126,95 Kč; - ze sdělení ČKP ze dne [datum], že žalobce má uzavřenou platnou pojistnou smlouvu u [právnická osoba]. k vozidlu RZ: [SPZ] u České podnikatelské pojišťovny, a.s. k vozidlu RZ: [SPZ]. Žalovaná má uzavřenou platnou pojistnou smlouvu u České podnikatelské pojišťovny, a.s. k vozidlu RZ: [SPZ]; - ze sdělení ČPP, a. s. Vienna Insurance Group ze dne [datum], že ohledně žalobce evidují platnou pojistnou smlouvu č. [hodnota] – Autopojištění COMBI PLUS IV a ohledně žalované pak evidují pojistnou smlouvu č. [hodnota] – Autopojištění COMBI PLUS; - ze sdělení MetLife Europe d.a.c. ze dne [datum], že žalobce měl uzavřenou pojistnou smlouvu č. [hodnota] o Investičním životním pojištění, která byla v platnosti os [datum] do [datum]. Ke dni [datum] činil finanční stav 52 062,40 Kč. Odkupné na základě žádosti o ukončení činilo ke dni [datum] celkem 56 117 Kč a bylo žalobci vyplaceno na jeho bankovní účet; - ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum], že k datu [datum] žalobce měl uzavřenu pojistnou smlouvu NN Život (č. [hodnota]) bez odkupného, dále Životní pojištění Investor Plus (č. [hodnota]) s odkupným ve výši 176 148 Kč a Kapitálové životní pojištění (č. [hodnota]) s odkupným 134 966 Kč. Žalovaná má uzavřenou pojistnou smlouvu NN Orange Risk (č. [hodnota]) a NN život (č. [hodnota]), obě bez odkupného; - ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum], že žalobce zde má uzavřenou smlouvu na povinné ručení; - ze sdělení ČSOB, a. s. ze dne [datum] a ze dne [datum], včetně výpisů z bankovního účtu žalobce za období [datum] - [datum], že pro žalobce je veden běžný účet č. [č. účtu] otevřený dne [datum], kde zůstatek ke dni [datum] činil 86 931,34 Kč, aktuální zůstatek činil 104 746,24 Kč. Dále jsou pro žalobce vedeny dvě vkladní knížky ČSOB Poštovní spořitelny, a to č. [č. účtu] se zůstatkem ke dni [datum] ve výši 57,16 Kč a č. [č. účtu] se zůstatkem ke dni [datum] ve výši 99,35 Kč; - ze sdělení Hypoteční banky, a. s. ze dne [datum], že žalobce a žalovaná jsou účastníky Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], na základě které čerpali úvěr ve výši 2 240 000 Kč, kde nesplacená výše jistiny ke dni [datum] činila 2 049 652,30 Kč, nesplacené úroky pak 1 393 426,58 Kč; - ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] a [datum], včetně výpisů z běžného účtu a spořícího účtu žalobce za období [datum] - [datum], že žalobce jako klient zde má veden běžný účet č. [č. účtu], kde záporný zůstatek ke dni [datum] činil 12 630,05 Kč, a dále spořící účet č. [č. účtu], kde zůstatek ke dni [datum] činil 241,49 Kč; - ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum], že žalovaná zde má veden běžný účet č. [č. účtu], kde k datu [datum] činil zůstatek 10 189,39 Kč, dále pak vkladový účet č. [č. účtu], kde zůstatek ke dni [datum] činil 84 327,01 Kč a tento účet byl zrušen dne [datum]. Současně byl dne [datum] založen vkladový účet č. [hodnota], na kterém činil zůstatek ke dni [datum] částku 105 457,63 Kč; - ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum], že pro žalobce jsou vedeny dva účty, a to běžný účet č. [č. účtu], kde zůstatek ke dni [datum] činil 1 785,76 Kč, a dále spořící účet č. [č. účtu] se zůstatkem ke dni [datum] ve výši 0 Kč; - ze sdělení zaměstnavatele žalobce [právnická osoba] ze dne [datum], že mzda je žalobci zasílána na b.ú. [č. účtu]. Zaměstnavatel dále přispívá zaměstnanci na penzijní připojištění částkou ve výši 1 100 Kč měsíčně, když penzijní připojištění je zřízeno u penzijní společnosti Generali a příspěvky se zasílají na číslo účtu [č. účtu]. Zaměstnavatel zaměstnanci přispívá rovněž na životní pojištění částkou ve výši 750 Kč měsíčně, když životní pojištění je zřízeno u společnosti NN pojišťovna, a příspěvky se zasílají na číslo účtu [č. účtu]; - ze znaleckého posudku č. [č. účtu] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], jakož i z výpovědi znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a ze znaleckého posudku ve věci aktualizace hodnoty nemovitostí účastníků, pod č. [č. účtu] ze dne [datum], že znalkyně ve věci v květnu 2023 podala znalecký posudek, ve kterém dospěla k hodnotě posuzovaných nemovitostí v [Anonymizováno] ve výši 5,2 milionu Kč. V únoru 2024 pak byla hodnota nemovitostí aktualizována na částku ve výši 4,6 mil Kč. Pro stanovení hodnoty, nikoliv ceny, protože tržní ceny je možno zjistit až při prodeji, byla zvolena porovnávací metoda, znalkyně vycházela z databáze nemovitostí a jejich prodejů za období asi 1 roku zpětně. Mělo by se přitom jednat o srovnatelné nemovitosti. Pokud se konalo místní šetření v dubnu 2023, pak zohledňovala při porovnávací metodě prodeje z r. 2022. Znalkyně se vyjádřila k připomínkám žalované tak, že velmi malá výměra pozemku je zohledněna v podobě koeficientu. Skutečnost, že v blízkosti se nachází ZD, si ověřovala, přičemž zde neprobíhá žádný extrémně zátěžový provoz, nachází se zde chov skotu a teletník. Taktéž se znalkyně, jak uvedla, informovala na obci, zda evidují nějaké stížnosti ohledně zápachu, či dopravního zatížení a bylo jí sděleno, že takovéto stížnosti neevidují. Otázka příjezdu k pozemku a absence parkování byla rovněž v posudku zohledněna příslušným koeficientem. Pokud jde o zastínění pozemku a nedostatečné proslunění obytných místností, tak toto není až tak nadměrné, především ale toto je otázka, kterou se zabývá stavební úřad, řeší to normy. V podobě, v jaké se dům nachází, tak byl stavebním úřadem povolen. Slabá dopravní obslužnost souvisí s polohou nemovitosti, která se nachází v menší obci a lze konstatovat, že celkově je u menších obcí dopravní obslužnost problematická. Opět i tato skutečnost byla v posudku zohledněna příslušeným koeficientem. O tom, že se na pozemku nachází půda nízké kvality, navážka z demolice, informace znalkyně neměla, dle místního šetření se ve dvoře domu nachází zpevněná terasa a trávník. Pokud by měla znalkyně stanovit hodnotu nemovitostí ke dni svého výslechu, pak by opět postupovala porovnávací metodou, přičemž by byly do porovnání zahrnuty prodeje nemovitostí v r. 2023. K dotazu právního zástupce žalované znalkyně uvedla, že pokud na str. 7 svého posudku v kapitole Index trhu s nemovitými věcmi pod bodem 1. uvedla, že poptávka je v daném místě vyšší než nabídka, a v této souvislosti použila koeficient 0,06, pak vycházela z realitního trhu a byla jí známa i skutečnosti, že v Hnojicích se v té době realizoval developerský projekt spočívající ve výstavbě nových RD. Prodejní cena nových domů záleží na výměře pozemku, také na stádiu, ve kterém se novostavba prodává, to vše má vliv na výslednou cenu. Pokud v kapitole Index trhu s nemovitými věcmi pod bodem 5. uvedla jako vliv zvyšující cenu skutečnost, že obec [adresa] se nachází cca 7 km od města [Anonymizováno] s komplexní občanskou vybaveností a dopravní infrastrukturou, pak zde se jedná o hodnocení polohy obce ve vztahu k městu [adresa]. V kapitole Index polohy na str. 9 pod bodem 7. pak uvedla index snižující hodnotu nemovitosti, spočívající v tom, že zastávka autobusu se nachází od RD ve vzdálenosti 320 m, což se týká osobní hromadné dopravy. Každý z těchto indexů se zabývá hodnocením odlišných skutečností, v prvém případě je to výlučně vzdálenost obce od města, v druhém případě dostupnost nástupního místa hromadné dopravy. V rámci svého znaleckého zkoumání také znalkyně učinila závěr, že fakticky se v případě nemovitosti účastníků jedná o „černou stavbu“, když povolena byla rekonstrukce stávajícího staršího domu, nicméně byla provedena demolice tohoto domu a postaven byl dům zcela znovu. Pokud takto již účastníci nemovitost koupili, pak náprava současného stavu je možná tím způsobem, že si zajistí projektovou dokumentaci a zaměření nemovitosti, tedy geometrický plán. Pokud by tento stav sami zavinili, pak kromě stejného postupu při nápravě by navíc mohli být stíháni za přestupek. Případný kupec by musel vzít v úvahu vynaložení nákladů na nápravu stavu, kdy by se jednalo asi o 5 000 – 7 000 Kč za geometrický plán, a dále by si musel zajistit u autorizovaného projektanta vyhotovení projektové dokumentace, zde se ale ceny liší. Tuto skutečnost, tedy že v posuzovaném případě jedná o „černou stavbu“, zohlednila znalkyně při stanovení hodnoty nemovitostí. Proces nápravy by si vyžádal náklad asi 50 000 Kč a tuto částku jsem ve výsledné zjištěné hodnotě již zohlednila. V rámci výpočtu porovnávací hodnoty byly porovnávány další nemovitosti v počtu 7, kdy u 3 se jednalo o již realizované prodeje a u 4 se jednalo o nabídkové ceny. U těchto nabízených nemovitostí nezjišťovala znalkyně v mezidobí, zda byly prodány a za kolik. Tyto informace jsou nicméně k dispozici u KÚ. Pokud by prováděla aktualizaci hodnoty nemovitostí, pak by v případě prodeje byly i tyto nemovitosti zahrnuty do porovnání. - z výpovědi svědkyně [jméno FO], že žalobce je jejím synem. Svědkyně uvedla, že vlastnila byt v Olomouci pod adresou [adresa], kde původně bydlela její maminka, potom tam bydleli účastníci. Byt vlastnila až do doby, kdy jej koupila paní [jméno FO], která prodala účastníkům dům v [Anonymizováno]. Kupní cena domu byla podle svědkyně asi 2,8 milionu Kč, jaká byla kupní cena za byt, to si nepamatuje. V rámci rodiny se domluvili tak, že jeden byt dostane jeden syn, tedy žalobce, a druhý byt dostane druhý syn. V tomto bytě dosud svědkyně bydlí. Výtěžek z prodeje bytu v Olomouci měla svědkyně v úmyslu nechat synovi, takto se domluvili. K dotazu právního zástupce žalované svědkyně uvedla, že byt po mamince získala obdobným způsobem, tedy maminka ji s bratrem chtěla také podělit. Byt od maminky dostala ještě za jejího života, bratr dostal peníze. Svědkyně sama v bytě v Olomouci nikdy nebydlela, bydlel tam někdo v podnájmu a pak začali v bytě bydlet účastníci. Od kdy to bylo si nepamatuje. Byt byl původně družstevní a pak se převáděl do vlastnictví, ale na podrobnosti si již nevzpomněla. Se syny se svědkyně dohodla tak, že byt v Olomouci bude syna [jméno FO], protože oni chtěli sem do Olomouce, druhý byt v [adresa] pak připadne druhému synovi. Zatím tento byt stále vlastní svědkyně, ale momentálně to řeší. Svědkyně žádné investice v bytě nehradila, navštěvovala je málo. Vybavila si, že se něco opravovalo v ložnici, nějaké zašupovací dveře a asi v koupelně. Jaká byla anuita, která se splácela družstvu, svědkyně nevěděla, sama v této souvislosti nic neplatila. Synovi dala byt k dispozici, aby jej užívali jako by byl jeho vlastní, žádný nájem jí syn neplatil. Když byl domluven prodej bytu zde v Olomouci, tak převod svědkyně podepisovala na poště. Žádné peníze nedostala a ani po prodeji fakticky žádnému ze synů žádné finanční prostředky nedávala.

10. Z dalších provedených důkazů, a to z kopie duplikátu VTP vozidla [jméno FO] [jméno FO] RZ [SPZ], kopie části VTP vozidla RZ [SPZ], z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [hodnota], k. ú. [adresa], obec a [adresa], ze sdělení MONETA Stavební spořitelna, a. s. ze dne [datum], ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum], soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění.

11. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků uzavřené dne [datum] před Obecním úřadem [adresa] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] pod č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum]. Za trvání manželství účastníci nabyli v roce 2018 do SJM pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům. Tyto nemovitosti byly zakoupeny na základě smlouvy ze dne [datum] od prodávající [tituly před jménem] [jméno FO], a to za částku 2 800 000 Kč. [adresa] 000 Kč byla na kupní cenu započtena jako již uhrazený blokační poplatek, částka 1 900 000 Kč byla uhrazena prostřednictvím společného hypotečního úvěru u Hypoteční banky a.s. dle smlouvy č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], který splácí účastníci každý z jedné poloviny, a částka 800 000 Kč byla uhrazena zápočtem výlučných prostředků žalobce, které obdržel od své matky [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa]. Matka žalobce tyto prostředky získala prodejem svého bytu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [adresa], který za částku 800 000 Kč prodala rovněž dne [datum] kupující [tituly před jménem] [jméno FO]. Matka žalobce tento byt nikdy neužívala, nabyla jej původně jako družstevní po své matce. V bytě č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který byl až do jeho prodeje ve vlastnictví [jméno FO], bydleli účastníci dlouhodobě, za bydlení matce žalobce ničeho nehradili, byt užívali jako by byl jejich vlastní a do bytu v průběhu let také investovali, aby si své bydlení zvelebili, přičemž hradili také ostatní náklady spojené s užíváním bytu. Za trvání manželství dále účastníci do SJM nabyli dva osobní automobily, a to automobil tovární značky [Anonymizováno], RZ [SPZ] a automobil tovární značky [jméno FO] [jméno FO], RZ [SPZ], které si účastníci fakticky rozdělili. Současně do SJM účastníků ke dni právní moci rozsudku o rozvodu ([datum]) náležela pohledávka na výplatu peněžních prostředků ve výši 1 785,76 Kč na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalobce u [právnická osoba]., pohledávka na výplatu peněžních prostředků ve výši 86 931,34 Kč na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalobce u [právnická osoba]., pohledávka na výplatu peněžních prostředků v podobě odbytného ve výši 176 148 Kč dle smlouvy o životním pojištění Investor Plus vedené pro žalobce pod č. [hodnota] u [právnická osoba], pohledávka na výplatu peněžních prostředků v podobě odbytného ve výši 134 966 Kč dle smlouvy o kapitálovém životním pojištění vedené pro žalobce pod č. [hodnota] u [právnická osoba], pohledávka na výplatu peněžních prostředků ve výši 52 062,40 Kč vyplývající ze smlouvy o investičním životním pojištění vedené pro žalobce pod č. [hodnota] u [právnická osoba], závazek vyplývající ze smlouvy o běžném účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalobce u [právnická osoba]., organizační složka, a. s. ve výši záporného zůstatku 12 630,05 Kč, jakož i pohledávka na výplatu peněžních prostředků ve výši 10 189,39 Kč na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalované u [právnická osoba]. Účastníci se shodli na prodeji společných nemovitostí, které užívá žalovaná společně s dcerou účastníků, a jejichž aktuální hodnota byla znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] v únoru 2024 stanovena na částku ve výši 4,6 mil Kč.

12. Podle ust. § 3028 odst. 1, 2 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

13. Podle ust. § 736 občanského zákoníku je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Dokud zúžené, zrušené nebo zaniklé společné jmění není vypořádáno, použijí se pro ně ustanovení o společném jmění přiměřeně.

14. Podle ust. § 740 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

15. Podle ust. § 742 odst. 1 občanského zákoníku nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

16. Podle ust. § 712 občanského zákoníku není-li v této části zákona stanoveno jinak, použijí se pro společné jmění obdobně ustanovení tohoto zákona o společnosti, popřípadě ustanovení o spoluvlastnictví.

17. Podle ust. § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

18. Pokud se týká právního hodnocení, soud uzavírá, že účastníci byli manželé a jejich manželství bylo pravomocně rozvedeno ke dni [datum]. Dnem právní moci rozsudku o rozvodu jejich manželství současně zaniklo jejich společné jmění manželů a do dne podání žaloby ([datum]) nedošlo k vypořádání majetku patřícího do zaniklého společného jmění manželů. Po provedeném dokazování, v návaznosti na shora uvedená zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba na vypořádání zaniklého společného jmění účastníků je ve smyslu ust. § 740 v návaznosti na ust. § 736 občanského zákoníku důvodná, když nedošlo k vypořádání společného jmění jiným způsobem (dohodou). Podle ust. § 742 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. V daném případě nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly stanovení jiné výše podílů než podílů stejných (disparitu podílů). Oba účastníci se dle svých možností a schopností zapříčinili o získání majetkových hodnot, které spadají do SJM a zároveň nebylo v řízení ani prokázáno, že by se některý z manželů choval způsobem, pro který by bylo pro účely vypořádání nutno vycházet z jiných než stejných podílů.

19. Do aktiv zaniklého společného jmění účastníků soud zahrnul na základě návrhů účastníků a po provedeném dokazování pohledávku na výplatu peněžních prostředků ve výši 1 785,76 Kč na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalobce u [právnická osoba]., pohledávku na výplatu peněžních prostředků ve výši 86 931,34 Kč na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalobce u [právnická osoba]., pohledávku na výplatu peněžních prostředků v podobě odbytného ve výši 176 148 Kč dle smlouvy o životním pojištění Investor Plus vedené pro žalobce pod č. [hodnota] u [právnická osoba], pohledávku na výplatu peněžních prostředků v podobě odbytného ve výši 134 966 Kč dle smlouvy o kapitálovém životním pojištění vedené pro žalobce pod č. [hodnota] u [právnická osoba], pohledávku na výplatu peněžních prostředků ve výši 52 062,40 Kč vyplývající ze smlouvy o investičním životním pojištění vedené pro žalobce pod č. [hodnota] u [právnická osoba], přičemž tato aktiva byla výrokem III. tohoto rozsudku přikázána do výlučného vlastnictví žalobce, když tyto finanční produkty byly vedeny na jméno a ve prospěch žalobce. Pohledávka na výplatu peněžních prostředků ve výši 10 189,39 Kč na bankovním účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalované u [právnická osoba]. pak byla výrokem IV. tohoto rozsudku přikázána do výlučného vlastnictví žalované.

20. Do pasiv zaniklého společného jmění účastníků soud zahrnul na základě návrhů účastníků a po provedeném řízení především hypoteční úvěr u Hypoteční banky a.s. dle smlouvy č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], který splácí účastníci každý z jedné poloviny, a takto byli výrokem VI. tohoto rozsudku zavázáni činit i nadále, až do úplného zaplacení (eventuelně předčasného splacení). Toto rozhodnutí vychází z aktuální judikatury NS ČR, když dle rozsudku NS sp. zn. [spisová značka] (publikovaného ve sbírce pod č. 23/2022) platí, že „V řízení o vypořádání společného jmění manželů má soud společné dluhy přikázat zásadně oběma manželům rovným dílem, nejsou-li tu výjimečné okolnosti odůvodňující přikázání dluhu jen jednomu z nich nebo každému z manželů v jiném než rovnodílném poměru. Je-li v řízení o vypořádání společného jmění manželů přikázán společný dluh jen jednomu z manželů, nelze zásadně druhému z nich uložit povinnost uhradit peněžitou částku v rozsahu poměrné části přikázaného dluhu.“ Dále pak do pasiv náleží závazek vyplývající ze smlouvy o běžném účtu č. [č. účtu] vedeném na jméno žalobce u [právnická osoba]., organizační složka, a. s. ve výši záporného zůstatku 12 630,05 Kč, který byl rovněž výrokem III. tohoto rozsudku přikázán žalobci a zohledněn v rámci vypořádacího podílu, který byl žalobce zavázán žalované zaplatit na úplné vypořádání podílů ze zaniklého společného jmění účastníků (viz. níže bod 20. odůvodnění).

21. Pokud jde o položky uvedené ve výroku VII. a VIII. tohoto rozsudku, ohledně těchto soud dospěl k závěru, že ke dni zániku SJM účastníků nebyly součástí tohoto zaniklého společného jmění manželů a nejsou tedy ani předmětem vypořádání v rámci tohoto řízení, proto je jako nedůvodné zamítl. Pokud jde o návrh žalobce na vypořádání závazku ze smlouvy o kreditní kartě č. ú. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. a závazku ze smlouvy o úvěru č. [č. účtu] u [právnická osoba]., organizační složka, a. s., vedeného na jméno žalobce, pak z provedeného dokazování, zejména ze zpráv od obou bankovních ústavů ([právnická osoba]., [právnická osoba]., organizační složka, a. s.) nevyplynulo, že by ke dni zániku SJM účastníků ([datum]) tyto závazky existovaly a tedy, že by náležely do pasiv zaniklého SJM účastníků (výrok VII.). Pokud jde o vzájemný návrh žalované na vypořádání finančních prostředků ve výši 500 000 Kč, které dle tvrzení žalované vyvedl žalobce z bankovního účtu č. [č. účtu] vedeného na jeho jméno u [právnická osoba]., organizační složka, a. s., pak tato tvrzení žalobkyně, tedy o vyvedení částky 500 000 Kč náležející do SJM účastníků žalobcem z jeho bankovního účtu, nebyla v řízení prokázána. Ze výpisů z bankovního účtu žalobce shora označeného za období žalovanou označené ([datum] - [datum]) je zřejmé, že žalobce prostřednictvím plateb z účtu hradil své běžné výdaje, náklady spojené se zajišťováním potřeb rodiny, jakož i náklady související s užíváním společných nemovitostí. Žádné nedůvodné převody větších finančních částek nebyly zjištěny (výrok VIII.).

22. Výrokem IX. tohoto rozsudku byl žalovaný v návaznosti na přisouzené majetkové hodnoty (viz. shora) zavázán k povinnosti zaplatit žalované na úplné vypořádání podílů ze zaniklého SJM účastníků částku ve výši 214 537,03 Kč. K této částce dospěl soud součtem všech aktiv a zohledněním pasiv (bez hypotečního úvěru), kdy do zaniklého SJM účastníků náleží celkem aktiva ve výši 451 893,50 Kč ve prospěch žalobce a 10 189,39 Kč ve prospěch žalované, jakož i pasivum ve výši 12 630,05 Kč (přisouzené žalobci). Lhůtu k plnění zde soud stanovil s ohledem na příjmové a majetkové poměry žalobce ve smyslu ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. delší, a to v rozsahu šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku, čímž žalobce získal možnost zajistit si finanční prostředky k vyplacení vypořádacího podílu žalované.

23. V průběhu řízení se jako nejproblematičtější a nejvíce sporná ukázala otázka vypořádání společných nemovitostí účastníků v Hnojicích a souvisejícího žalobcem uplatněného vnosu ve výši 800 000 Kč.

24. Ohledně nemovitostí specifikovaných jako pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště [adresa], došlo v rámci provedeného řízení k dohodě stran v tom směru, že má být nařízen jejich soudní prodej a výtěžek z prodeje mezi účastníky rozdělen rovným dílem (výrok V. tohoto rozsudku). Žalovaná v průběhu řízení deklarovala svůj zájem o získání předmětných nemovitostí do svého výlučného vlastnictví, nicméně nebyla schopna doložit svou solventnost pro účely vyplacení vypořádacího podílu z hodnoty těchto nemovitostí žalobci. K tomuto soud doplňuje, že způsob vypořádání spoluvlastnictví prodejem společné věci občanský zákoník umožňuje nyní i v režimu SJM, když zde je možno odkázat na rozsudek NS ČR ze dne [datum] vydaný pod č.j. [spisová značka], kde NS dovodil, že pokud současná právní úprava v § 712 o. z. výslovně odkazuje na právní úpravu spoluvlastnictví, která zahrnuje i způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví stanovené v § 1147 o. z., odkazuje i na vypořádání prodejem věci a rozdělením výtěžku. Tento způsob vypořádání v poměrech SJM současně zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na žádném místě výslovně nevylučuje, přičemž tato možnost není ani v rozporu s vlastním účelem vypořádání SJM, respektive jeho použití není nijak vyloučeno bezpodílovým charakterem SJM, neboť účelem vypořádání společného jmění (podobně jako v případě podílového spoluvlastnictví) jistě není nutit (bývalé) manžele do vlastnictví či spoluvlastnictví věcí, které tvořily jejich společné jmění (k tomu srovnej Melzer, F, Tégl, P. § 740. In: Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník – velký komentář. Svazek IV. § 655–975. Praha: Leges, 2016, s. 600). Tento způsob vypořádání je proto třeba připustit jako další možnost, která má vést v řízeních o vypořádání SJM ke spravedlivému uspořádání právních poměrů bývalých manželů [s odkazem na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1137/2012 či ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1096/2011 – srovnej Králík, M. § 740 (Vypořádání rozhodnutím soudu). In: Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 14]. S ohledem na výše uvedené lze tedy učinit závěr, že v poměrech vypořádání společného jmění manželů podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je možné provést vypořádání nařízením prodeje společné věci a rozdělením výtěžku. Přijetí tohoto řešení má umožnit soudní praxi dalším možným způsobem vypořádání dosáhnout obecně zdůrazňovaného požadavku rozumného a spravedlivého uspořádání právních poměrů bývalých manželů ohledně společného jmění manželů a reagovat na individuální okolnosti konkrétních případů širšími způsoby vypořádání společného jmění manželů.

25. Pokud jde o žalobcem uplatněný vnos ve výši 800 000 Kč, započtený na kupní cenu společných nemovitostí v [Anonymizováno], pak k tomuto žalobce tvrdil, že pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova s č.p. [Anonymizováno] – rodinný dům byl zakoupen na základě smlouvy ze dne [datum], a to za kupní cenu 2 800 000 Kč. [adresa] 900 000 Kč byla hrazena prostřednictvím hypotečního úvěru u Hypoteční banky a.s., částka 100 000 Kč byla již před podpisem zaplacena jako blokační záloha a byla na kupní cenu započtena, částka 800 000 Kč pak byla uhrazena z výlučných prostředků žalobce (tj. v rozsahu 29,62% ceny), které obdržel od své matky [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa]. Matka žalobce tyto prostředky získala z prodeje svého bytu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [adresa], který právě za částku 800 000 Kč prodala dne [datum] kupující [tituly před jménem] [jméno FO]. [adresa] 000 Kč je tedy podle žalobce vnosem do společného jmění manželů a žalobce tuto částku nárokuje zpět v rámci vypořádání společného jmění manželů zvýšenou o hodnotu, o jakou se zvýšila hodnota té části majetku, na niž byla částka vynaložena, tj. pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Tedy, žalobce se domáhal valorizace svého vnosu.

26. Soud má, na základě provedeného dokazování, tj. listinných důkazů a zejména výpovědi svědkyně [jméno FO], za prokázané, že dne [datum] se uskutečnil jednak prodej bytu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [adresa] ve vlastnictví matky žalobce p. [jméno FO], kdy tento byt za částku 800 000 Kč koupila do svého vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO], která současně ve stejný den prodala účastníkům jako kupujícím shora popsané nemovitosti v Hnojicích za kupní cenu 2 800 000 Kč. Mezi účastníky je nesporné, že matka žalobce fakticky kupní cenu za byt ve výši 800 000 Kč nikdy neobdržela, nicméně bylo prokázáno, že tuto majetkovou hodnotu žalobci jako svému synovi darovala, čímž umožnila na základě dohody všech zúčastněných faktické započtení hodnoty bytu (ve výši 800 000 Kč) na kupní cenu nemovitostí v [Anonymizováno]. Jak p. [jméno FO] vypověděla, se syny se dohodla tak, že byt v [Anonymizováno] bude syna [jméno FO], druhý byt v [adresa] pak připadne druhému synovi. Synovi (žalobci) dala byt k dispozici, aby jej užívali s žalovanou jako by byl jeho vlastní, žádný nájem jí neplatil. Výtěžek z prodeje bytu v Olomouci měla každopádně v úmyslu nechat synovi, takto se domluvili.

27. Při posouzení nároku žalobce na zaplacení vnosu pak soud vycházel z ust. § 742 odst. 1 písm. c) občanského zákoníku, podle kterého každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek 28. Námitku žalované, že žalobcem tvrzený vnos ve výši 800 000 Kč neuznává, když ve skutečnosti nikdo žádných 800 000 Kč v hotovosti nevyplácel, jen se formálně vyhotovily příjmové doklady, považuje soud za nedůvodnou. Matka žalobce a v řízení slyšená svědkyně [jméno FO] shodně s žalobcem potvrdila jejich vzájemnou dohodu o tom, že výtěžek z prodeje bytu žalobci daruje za účelem uhrazení části kupní ceny nemovitostí v [Anonymizováno]. Matka žalobce tedy tomuto darovala majetkovou hodnotu odpovídající kupní ceně bytu ve výši 800 000 Kč, a tato částka byla použita k umoření části kupní ceny předmětných nemovitostí ve stejné výši. Ze všech těchto důvodů činí soud závěr takový, že částka 800 000 Kč, kterou v podobě této majetkové hodnoty darovala žalobci jeho matka, je skutečně vnosem z výlučného majetku žalobce do majetku v SJM. Zcela bezpředmětná jsou pak tvrzení žalované, že do bytu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v [adresa] investovali, splatili anuitu a prováděli zde úpravy, když za užívání tohoto bytu ve vlastnictví matky žalobce po celou dobu užívání ničeho nehradili, žádný nájem po nich matka žalobce ani nežádala, toliko hradili náklady spojené s užíváním bytu a zlepšovali si vlastní komfort bydlení. Tyto investice si tak účastníci fakticky „odužívali“.

29. Pokud se žalobce domáhal valorizace svého vnosu ve výši 800 000 Kč, pak tomuto jeho návrhu nebylo vyhověno, a to s odkazem na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu ČR, zejména rozsudek ze dne [datum] vydaný pod č.j. [spisová značka], dle kterého: „Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (tzv. valorizace), jen pokud se tak účastníci dohodli.“ Vzhledem ke skutečnosti, že takováto dohoda mezi účastníky nebyla žalobcem ani tvrzena, natož prokázána, rozhodl soud výrokem X. tohoto rozsudku tak, že žalovanou zavázal k povinnosti žalobci zaplatit částku ve výši 800 000 Kč, tedy čistý vnos bez valorizace. Lhůta k plnění byla s ohledem na příjmové a majetkové poměry žalované ve smyslu ust. § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. stanovena jako delší, a to v rozsahu šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku, čímž žalovaná získala možnost zajistit si finanční prostředky k vyplacení tohoto vnosu žalobci.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto výrokem XIII. tohoto rozsudku ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2148/23 ze dne 10. 1. 2024, podle kterého „Ústavní soud se při svém rozhodování v projednávané věci řídil stanoviskem pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, jakož i následujícími úvahami. Soud má v řízení o vypořádání SJM, stejně jako v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, v řadě ohledů specifické postavení; není vázán návrhy účastníků řízení a jeho rozhodnutí je konstitutivní. Volba konkrétního způsobu vypořádání je proto v konečném důsledku na úvaze soudu, který může věci, jež procesní strany učinily součástí řízení, vypořádat i jinak. Účastník řízení tak fakticky nemá nad způsobem vypořádání SJM soudem kontrolu, resp. dokonce není ani povinen navrhnout způsob vypořádání. To znamená, že účastník nedisponuje předmětem řízení tak volně jako ve standardních sporných řízeních (například v případě řízení o žalobě na plnění). Tím je výrazně oslabena dispoziční zásada, která je jinak pro sporné řízení určující. Specifika řízení o vypořádání SJM je tak třeba brát v úvahu i při rozhodování o nákladech těchto řízení (bod 18. odůvodnění). Dle stanoviska pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 ze dne 13. 9. 2023 platí, že „V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.“ Žádné zvláštní důvody pro odchýlení se od výše uvedených závěrů v otázce nákladů řízení zde nebyly shledány, proto soud rozhodl, jak je ve výroku XIII. uvedeno.

31. Soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalobci výrokem XI. a žalované výrokem XII. povinnost zaplatit státu – ČR na náhradě nákladů řízení, podle výsledku řízení, tedy každý z jedné poloviny, částku ve výši, jak bude specifikována v samostatném rozhodnutí a která představuje náklady vynaložené z rozpočtových prostředků soudu na znalečné, o kterém dosud nebylo soudem rozhodnuto, proto nemohlo být do citovaných výroků promítnuto.

32. Výrokem XIV. pak soud zavázal žalovanou zaplatit státu – ČR na účet Okresního soudu v Olomouci na soudním poplatku za vzájemný návrh na vypořádání zaniklého SJM dle položky 6 bodu 1. sazebníku dle z. č. 549/1991 Sb. v platném znění částku ve výši 2 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když lhůtu k plnění stanovil soud v délce 3 dnů dle § 160 odst. 1. o. s. ř.

Poučení