29 C 183/2021-204

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Suchánkovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce a žalobce] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce a žalobce] c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce a žalobce] d) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobce a žalobce] e) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce a žalobkyně] f) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce a žalobkyně] g) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce a žalobkyně] h) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobkyně] i) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně a žalobkyně] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení pojistného plnění takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 109 920 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba žalobkyně a) se zamítá co do částky ve výši 300 000 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení ve výši 20 182,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku ve výši 209 920 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žaloba žalobkyně b) se zamítá co do částky ve výši 200 000 Kč.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) náhradu nákladů řízení ve výši 20 182,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) částku ve výši 348 985 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žaloba žalobkyně c) se zamítá co do částky ve výši 504 721 Kč.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) náhradu nákladů řízení ve výši 24 296,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

X. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci d) částku ve výši 109 920 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

XI. Žaloba žalobce d) se zamítá co do částky ve výši 300 000 Kč.

XII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci d) náhradu nákladů řízení ve výši 20 182,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta.

XIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci e) částku ve výši 2 154 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

XIV. Žaloba žalobce e) se zamítá co do částky ve výši 409 920 Kč.

XV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci e) náhradu nákladů řízení ve výši 20 182,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta. XVI. Žaloba, kterou se žalobkyně f) domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 89 065 Kč, se zamítá. XVII. V řízení o žalobě žalobkyně f) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. XVIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni g) částku ve výši 96 355 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. XIX. Žaloba žalobkyně g) se zamítá co do částky ve výši 100 000 Kč. XX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni g) náhradu nákladů řízení ve výši 20 182,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta. XXI. Žaloba, kterou se žalobkyně h) domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 409 920 Kč, se zamítá. XXII. V řízení o žalobě žalobkyně h) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. XXIII. Žaloba, kterou se žalobkyně i) domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 89 065 Kč, se zamítá. XXIV. V řízení o žalobě žalobkyně i) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. XXV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního osudu pro [část Prahy] poplatek ve výši 43 863 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalované pojistného plnění z titulu nemajetkové újmy, zejména za duševní útrapy dle § 2959 zákona č. 892012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s odůvodněním, že dne [datum] kolem 14:30 hodin došlo v polské obci [anonymizováno] k dopravní nehodě, kterou způsobil [celé jméno žalobce], [datum narození], jako řidič osobního vozidla zn. Daewoo Matiz, rz [anonymizováno] [číslo], v rozporu s právními předpisy nesledoval provoz na pozemní komunikaci a usnul za jízdy, kdy následně přejel do protisměru, přičemž narazil do přijíždějícího automobilu zn. Mazda 323, polské rz [anonymizována dvě slova], jehož řidičkou byla [anonymizována dvě slova], [datum narození]. V důsledku dopravní nehody utrpěla manželka pana [celé jméno žalobce] paní [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], smrtelná zranění, kterým následně podlehla, přičemž vážná zranění utrpěla rovněž i její dcera [celé jméno žalobce], [datum narození]. Za příčinu smrti [jméno] [příjmení] byly označeny mnohočetná traumata především v oblasti hrudníku se zlomeninou žeber na obou stranách s roztržením povrchu plic na levé a pravé straně pneumotoraxu na obou stranách ložisek plicní kontuze a pleurální krvácení, trauma v oblasti břišní, natržení pravého laloku jater s krvácením do peritoneální dutiny s následným traumatickým hemoragickým šokem. [celé jméno žalobce] utrpěla především zlomeninu klíční kosti vpravo, kontuzi plic a tříštivou zlomeninu proximální části diafýzy levé holenní kosti. [příjmení] [jméno] [příjmení] tragicky postihla celou rodinu paní [příjmení] v důsledku chyby jednotlivce. Vinou tragické události přišla celá rodina o milovaného člověka a„ oporu“, který zasvětil život péči o své děti i širší rodinu, pro které žil.

2. Žalobkyně a) – dcera zemřelé vyčísluje doplatek nemajetkové újmy v částce 409 920 Kč jako satisfakci za ztrátu matky, kdy žalovanou jí z tohoto nároku již bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 590 080 Kč. Žalobkyně a) přišla nejen o milovanou maminku, ale i nejlepší kamarádku a důvěrnici, se kterou se vzájemně svěřovaly. I když žalobkyně a) v posledních několika letech střídavě pracovala v zahraničí, byla s maminkou v každodenním kontaktu. Volaly si, povídaly přes Skype a když nebyl čas, tak si alespoň napsaly. V hovorech, které nezřídka trvaly i hodinu, řešily všechno možné, od vztahů, práce a společných plánů až po výběr oblečení. [jméno] v důsledku cestování a střídání místa bydliště nemá bohužel mnoho dalších přátel, a tak jí v osobě [jméno] [příjmení] neodešla pouze maminka, ale i kamarádka, kterou již nikdo nenahradí. S nečekaným skonem své maminky přišla [jméno] i o velkou životní jistotu, neboť přestože byla dospělá a přivydělávala si na svých cestách, byla na své mamince do poslední chvíle také materiálně závislá. Vždy se ze svých cest vracela domů, kde měla, jak sama říká„ základnu“. Stále zde měla pokoj a všechny své věci, které pro ni maminka opatrovala. [příjmení] životem„ studentky“, která se vrací domů a která i nadále potřebuje materiální zázemí rodiny. S maminkou jezdily často na výlety – jednodenní i vícedenní. Vzhledem k tomu, že věcné dary přijímala maminka jen nerada, snažila se jí [jméno] vynahradit její péči společnými zážitky. Krátce před nehodou jí např. zaplatila cestu do [příjmení] [jméno], kde společně prožily krásný týden, při němž oslavily i narozeniny paní [příjmení]. I když žalobkyně a) po smrti maminky bojuje, a to nejen za sebe, ale i za další fungování rodiny, vnitřně se často cítí bezradná, ztracená, vyděšená a opuštěná. Vztah mezi žalobkyní a) a jejím otcem bohužel není takový, jaký by si sama přála, a tak cítí, že se ztrátou maminky ztratila jediného rodiče, kterého kdy měla. Žalobkyně a) si zažádala o pěstounskou péči nejmladší sestry [jméno] (přičemž rozsudkem Okresního soudu v Liberci č.j. 14 Nc 28003/2018-12 ze dne 25. 4. 2019 bylo tomuto návrhu vyhověno) a stará se o mladší sourozence, kteří dosud studují. [příjmení] do zaměstnání, na stejné místo, na kterém před svojí smrtí pracovala její maminka. Její život se od základů změnil. Zatímco dříve žila naprosto svobodným životem, mohla cestovat a neměla závazky, nyní na ní leží obrovské břemeno zodpovědnosti. [jméno] je ve věku, kdy by si sama přála založit vlastní rodinu, odchod maminky jí však naplnil velkou nejistotou. Společně se těšily na vnoučata. Maminka ji utvrzovala, ať se nebojí, že kdyby měla jakýkoli problém, postará se také o její děti a se vším jí pomůže. A kdyby snad měla problém otěhotnět, nabízela, že jí děti sama donosí. Trápí ji, že nebude mít pro své dítě babičku, tu babičku, kterou si vždy přála.

3. Žalobkyně b) – dcera zemřelé vyčísluje doplatek nemajetkové újmy v částce 409 920 Kč jako satisfakci za ztrátu matky, kdy žalovanou jí z tohoto nároku již bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 590 080 Kč. Žalobkyně b) byla v péči své maminky, vídaly se tedy každý den. Pokud bylo cokoli potřeba, volaly si a psaly textové zprávy. Také žalobkyni b) budou chybět četné výlety a aktivity, které pro ni a sourozence maminka připravovala. Jezdily po celé ČR, ale společně se podívaly také za hranice. [jméno] vzpomíná na to, jak pouze ona a maminka vyrazily v říjnu 2017 společně za sestrou do [příjmení] [jméno]. Spolu s maminkou dále chodily každé úterý a čtvrtek do tělocvičny koukat na mladší sestřičku [jméno], která tam docházela na judo. Byl to prostor, kde si spolu mohly vždycky moc hezky popovídat. Maminky se žalobkyni b) vždy věnovala, když byla např. v 15 letech na operaci slepého střeva, byla u ní maminka, i přes všechny své povinnosti, každý den v nemocnici. Žalobkyně b) nedokáže slovy vyjádřit, co pro ni její maminka znamenala a jak moc ji měla ráda. Říkala mamince vše, svěřovala se jí i s těmi nejosobnějšími věcmi. Věděla, že ji maminka vždy vyslechne a že ji nikdy neopustí. [příjmení], kdy se dozvěděla o smrti maminky, někdo zvonil na zvonek, běžela dolů a myslela si, že maminka jenom zapomněla klíče, u dveří však stáli příslušníci policie, kteří jí sdělili zdrcující zprávu. Na druhý den nedokázala zůstat doma, a tak se i přes velikou bolest vypravila do školy. Někdo však roznesl po celé škole informaci, že její maminka zemřela, a tak za ní chodili zástupy lidí, aby jí vyjádřili soustrast. Ačkoli si toho zpětně váží, v daný okamžik to její situaci jenom zhoršilo. Několik týdnů nedokázala vejít do maminčina pokoje. Trápilo ji také, když viděla nejmladší sestru, která je ještě v dětském věku, jak je bez maminky nešťastná, jak říká, že její život nemá smysl. Snažila se být silná a maminku jí alespoň zčásti nahradit, ale v situaci, kdy sama prožívala bolest, to pro ni bylo velmi těžké. Měla sen o tom, že až se jednou postaví na vlastní nohy a zařídí si vlastní bydlení, vezme si maminku k sobě. Tento sen se jí však již nevyplní. Přála by si maminku naposledy alespoň obejmout a říci jí, jak moc jí miluje. Jako studentka střední školy byla žalobkyně b) na mamince finančně závislá, současná situace je pro ni velmi těžká. Bydlí teď sice u svého otce, ovšem vše kromě jídla doma, si musí platit sama (včetně obědů ve škole). Stejně jako jejímu bratrovi [jméno] ani jí se nepodařilo maturitní zkoušku zvládnout hned napoprvé a ztráta maminky je tak o to palčivější v těchto dnech, kdy jí nikdo nedokáže utěšit a povzbudit tak, jak to uměla ona.

4. Žalobkyně c) – dcera zemřelé vyčísluje doplatek nemajetkové újmy po částečném zastavení řízení usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 12. 2021, č.j. 29 C 183 2021-177, v částce 748 985 Kč jako satisfakci za ztrátu matky, kdy žalovanou jí z tohoto nároku již bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 751 015 Kč; dále v částce 4 721 Kč jako doplatek bolestného, když žalovanou jí z tohoto nároku již bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 93 351 Kč a dále v částce 100 000 Kč jako další nemajetkovou újmu dle § 2958 o.z., když žalovanou z tohoto nároku nebylo hrazeno ničeho. Žalobkyně c) je nejmladší dcerou paní [jméno] [příjmení]. V době tragické nehody jí bylo pouhých 12 let. S maminkou bydlely ve společné domácnosti. Přestože byly v každodenním kontaktu, často si spolu telefonovaly. Někdy jen proto, aby jedna druhé řekla, jak moc ji má ráda. Podobně jako u ostatních sourozenců vedla maminka žalobkyni c) k aktivnímu životu, jezdily společně na výlety, chodily na procházky, jezdily na kole či lyžích, chodily na koupaliště. Žalobkyně c) byla na mamince doslova závislá. Maminka ji říkala, že ji má moc ráda, protože je moudrá, statečná, rozumná, štědrá, skromná, odvážná a milující. Také žalobkyně c) obdivovala na mamince její nesmírně vzácnou povahu, jak byla milá, laskavá a hodná, jak dokázala nejen ji, ale každého vyslechnout a poradit mu v jakékoli životní situaci, jak měla srdce pro všechny, jak byla štědrá a současně skromná. Žalobkyně c) popisuje své pocity ze ztráty maminky tak, že cítí, jako by v ní něco zemřelo. Maminka pro ni byla největší životní láskou. Tragický prožitek ztráty milované osoby je u [jméno] značně umocněn tím, že v době nehody seděla na sedadle vedle své maminky. Žalobkyně c) byla po nehodě při vědomí, viděla, jak jejímu nevlastnímu otci (panu [celé jméno žalobce]) tekla z úst a nosu krev, a jak se pak podívala na maminku, která stále seděla vedle ní, a viděla, jak mamince kapala z nosu krev na její hnědé kraťasy. Maminka měla otevřené oči. Stále před sebou vidí maminčin zvláštní pohled, který jí připadal vyděšený a současně zvláštně zaražený až„ vyhrklý“. Žalobkyně c) dále přihlížela tomu, jak přítomní civilisté vytáhli maminku z vozu ven a dávali jí masáž srdce, viděla také, jak se později záchranáři pokoušeli maminku oživit pomocí defibrilátoru. Žalobkyně c) sama utrpěla při nehodě vážné zranění. Bylo pro ni velice stresující, když nevěděla, co se děje a jak je na tom její maminka, jak v nemocnici skoro nikdo nemluvil anglicky, aby se s ním mohla domluvit. [jméno] se bála o maminku a tato situace její obavy pouze prohlubovala. Byla velice deprimovaná, nemohla spát, pouze plakala a doufala v brzký příchod sourozenců. I když sama není věřící, modlila se, aby vše dobře dopadlo. Dodnes se potýká s výčitkami, že měla mamince odjezd rozmluvit, že by se jí nic nestalo a dnes by tu byla.

5. Bolestné žalobkyně c) bylo stanovena dle znaleckého posudku [číslo] který vypracoval MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], které činí: S4201 – zlomenina klíční kosti vpravo – 80 bodů, S2730 – kontuze plic – 100 bodů, S8223 – tříštivá zlomenina proximální části diafýzy levé holenní kosti – 210 bodů, celkem – 390 bodů. Výše uvedená výsledná hodnota byla dále znalcem zvýšena o 20 % na 468 bodů z důvodu komplikace – extrémního stresu, kterému byla poškozená v důsledku nehody vystavena. Žalobkyně [celé jméno žalobce] tedy požadovala bolestné ve výši 138 078 72 Kč (468 x 295,04 Kč). Žalovaná nesouhlasila s navýšením bolestného o 20 %, když uznala pouze navýšení bodového hodnocení bolestného o 5 % dle Metodiky, které odpovídá„ lehké komplikaci“, pročež zbývá uhradit částku 4 720,64 Kč (16 bodů). Dle žalobkyně c) nelze nazvat smrt milované matky a hospitalizaci v cizině bez možnosti se domluvit v kombinaci s nízkým věkem jako okolnosti (komplikace), které„ vyžadují krátkodobou léčbu, neprodlouží léčbu pro základní diagnózu“ a které„ nemají prokazatelný vliv na celkový stav“. To je nepřijatelné zejména z toho důvodu, že žalovaná odmítla uspokojit další nárok [jméno] [příjmení] v podobě tzv. další nemajetkové újmy, přičemž by podle jejích tvrzení mělo plnění za bolestné pokrývat veškeré nemajetkové újmy související s úrazem a procentní navýšení tak fakticky představuje jedinou možnost, jak vyjádřit konkrétní okolnosti zranění.

6. Nárok další nemajetkové újmy žalobkyně c) je odůvodněn mimořádnými okolnostmi dopravní nehody, jakož i zraněním, které při něm žalobkyně utrpěla c). Bylo to první vážnější zranění žalobkyně c), nic ještě nikdy zlomeného neměla, a proto v prvních chvílích po nehodě neměla tušení, proč cítí tak strašnou bolest, a co znamená ta obrovská boule na její levé noze. Zmocnila se jí panika a na místě nebyl nikdo, kdo by ji uklidnil, její maminka byla mrtvá a nevlastní otec byl sám vážně zraněný. Pak se jí ujali neznámí lidé, kterým nerozuměla, a vrtulníkem byla převezena do nemocnice. Celá situace pro ni byla, i vzhledem k jejímu nízkému věku, velmi nepřehledná a stresující. Nejprve byla hospitalizována v nemocnici v [anonymizováno], kde se rovněž nemohla s nikým domluvit, protože personál nemocnice neuměl anglicky. Pobyt v cizím prostředí ještě znásobil její zmatek a stres – nedlouhý čas, který tam strávila o samotě, jí připadal jako celý týden. Po noci, kterou probrečela, za ní přijel její bratr [celé jméno žalobce] a druhou noc v Polsku zůstal s ní. Následně byla [celé jméno žalobce] dne 22. 6. převezena do nemocnice v [obec], kde byla hospitalizována do 26. 6., přestože jí během jejího pobytu v nemocnici její sourozenci často navštěvovali, velmi jí chyběli. Když byla sama, hodně plakala. Její zranění (zejména zlomenina levé nohy) ji výrazně omezovalo v pohybu, měla nasazenou sádru, první dny nemohla vůbec chodit a musela být na vozíku, poté chodila několik týdnů o berlích a déle, než půl roku od nehody podle pozorování svých sourozenců kvůli svému zranění kulhala. Nejvíce jí však zlomenina nohy komplikovala život v prvních dnech, kdy nebylo po propuštění z nemocnice zřejmé, kde bude nyní, po smrti maminky, bydlet. Nejprve strávila nějakou dobu u bratra [jméno], pak se přestěhovala k sestře [jméno] zpátky do bytu, kde předtím žila s maminkou. S nepohyblivou nohou byly přitom veškeré přesuny o to náročnější, a to fyzicky i psychicky. Co se týče zranění klíční kosti, musela mít žalobkyně c) několik dní pravou ruku v ortéze, což jí rovněž bylo velmi nepohodlné. [obec] počasí vše ještě znepříjemňovalo, ruka i noha se pod sádrou / ortézou potily a neustále svědily. V důsledku znehybnění levé nohy a pravé ruky byla [celé jméno žalobce] v období po nehodě mimořádně závislá na svých sourozencích. Na jednu stranu byla ráda, že se o ni všichni starají a ukazují jí tak svou lásku, na druhou stranu jí byla tato extrémní závislost nepříjemná, nechtěla být sourozencům na obtíž. Žalobkyně c) navíc zranění utrpěla na konci června, jen krátce před zahájením letních prázdnin, které jsou pro děti školou povinné vedle Vánoc tím nejoblíbenějším obdobím v roce. V důsledku dopravní nehody je však měla zcela pokažené – největší podíl na tom mělo úmrtí její maminky, její vlastní zranění však vše ještě umocňovalo. S poraněnou nohou se [jméno] nemohla věnovat svým obvyklým prázdninovým aktivitám v přírodě a musela trávit spoustu času nemohoucí doma na lůžku. Přišla tak o spoustu zážitků, které by jí mohly v její těžké životní situaci ulevit a díky nimž by mohla přijít na jiné myšlenky.

7. Žalobce d) – syn zemřelé vyčísluje doplatek nemajetkové újmy v částce 409 920 Kč jako satisfakci za ztrátu matky, kdy žalovanou mu z tohoto nároku již bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 590 080 Kč. Žalobce d) byl s maminkou v kontaktu každý den. I když se jeho rodiče rozešli a bydleli každý zvlášť, vídal se s oběma rodiči každý den. S maminkou ale více, protože u ní bydlel. Vzhledem k tomu, že v době nehody studoval ještě na střední škole, byl na mamince také existenčně závislý a maminka hradila tak většinu jeho výdajů. Také žalobce d) vzpomíná na množství výletů, které s maminkou absolvoval. V zimě chodili na běžky, v létě zase jezdili především na kole. S oběma rodiči pak jezdili do přírody, na táboráky, pod stan a k vodě. Maminčina vzácná povaha se projevovala i zde. Zatímco otec cílil na výkon a hnal se co nejrychleji za svým cílem, maminka sledovala děti, jestli nejsou unavené, jestli nemají hlad či zda se nenudí. Také zde myslela mnohem více na ostatní nežli sama na sebe. I když se výlet někdy nevyvedl, dělala vždy maximum pro to, aby si z něj děti odnášely pěkný zážitek i přes nepřízeň počasí a jiné zádrhele. Maminka byla pro žalobce d) vzorem. Podobně jako jeho sourozenci obdivoval její povahu. Žalobce d) pokládá maminku za jediného člověka, který v něho kdy věřil, a to i přesto, že ji dle svých slov několikrát zklamal. Chtěla po něm jen to, aby se učil. Vyčítá si, že ji svým přístupem ke škole neustále stresoval. Vztah s maminkou pokládá žalobce d) za krásný, společně si povídali, společně se smáli. Chvíle s maminkou byly vždy chvílemi pohody. Ačkoli toho tolik nevyužíval, vždy věděl, že se může mamince s čímkoli svěřit. Jediné, co jejich vztah kazilo, byly potíže ve škole, které se dle svých slov dostatečně nevěnoval. Maminka jej přesto k ničemu nenutila a pomyslnou hůl nad ním nikdy nezlomila. [příjmení] ve škole jej provázely také před tragickou nehodou, a vážně hrozilo, že nepostoupí do dalšího ročníku. Maminku tím hodně stresoval, byla zdrcená a po třídních schůzkách dokonce plakala, neboť se obávala o jeho budoucnost. Slíbil jí, že to zvládne a ona mu opět věřila. Poslední dny s maminkou tolik nemluvil, učil se, psal referáty a úkoly, snažil se všechno dohnat. Zařekl se, že nemůže maminku znovu zklamat. Situace ve škole se však pro něj stávala téměř beznadějnou. Nevěděl, co dělat. Když maminka týden před uzavřením klasifikace odjížděla s otcem a mladší sestrou na dovolenou, nedokázal maminku vlivem stresu ani pořádně vnímat. Vyčítá si, že se s ní kvůli tomu ani pořádně nerozloučil. V den tragické události psal ve škole klíčový test, byl ve velkém stresu, test nezvládl a byl tak odsouzen k opakování ročníku. Čekal na maminku, která se měla večer vracet domů. Připravoval si věty, jakými jí zprávu sdělí. Maminka se však stále nevracela. Když večer zazvonila u dveří jejich domu policie, šla otevřít sestra [jméno], která mu se slzami v očích řekla, že„ máma umřela“. Byl to pro něj šok, ze kterého se dodnes nevzpamatoval. V současné době se snaží o studium vysoké školy, avšak bez laskavého slova a přístupu jeho maminky, je to pro něj opravdu těžké. Žalobce d) podobně jako jeho sourozenci vnímá ztrátu maminky jako ztrátu nejmilovanější osoby. Trápí jej, že tu pro něj a jeho sourozence maminka není i to, že otec je již řadu let v důchodu, a tak se může stát, že zůstanou zcela bez rodičů a že jejich potomci nepoznají babičku ani dědečka. Žalobci d) se neustále zdají živé sny o tom, že je maminka naživu. S každým probuzením se však musí potýkat s krutou realitou. Přepadají jej negativní myšlenky, ztratil smysl života a motivaci, nějakou dobu uvažoval dokonce o tom, zda by nebylo lépe nežít. Má pocit, že vnitřně již zemřel. Situace se lehce zlepšila až poté, co navštívil lékaře a nechal si předepsat antidepresiva.

8. Žalobce e) – syn zemřelé vyčísluje doplatek nemajetkové újmy v částce 409 920 Kč jako satisfakci za ztrátu matky, kdy žalovanou mu z tohoto nároku již bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 590 080 Kč a doplatek cestovného v částce 2 154 Kč, kdy žalovanou mu z tohoto nároku již bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 2 229 Kč Žalobce e) váže k mamince nekonečná řada vzpomínek z výletů a nejrůznějších aktivit, které spolu podnikali. Vzpomíná na výlety do přírody, které jeho maminka milovala. Na rodinných výletech prý byla maminka nejšťastnější. Tyto výlety zpravidla podnikala celá rodina včetně otce, se kterým maminka udržovala i po rozchodu přátelský vztah. Na výlety jezdili vlakem, autem, na kole i pěšky. Jen mamince vděčí za to, že již ve svých třech letech vyhrál svůj první závod ve sjezdovém lyžování. Vzpomíná, jak jej den co den brala v zimě na kopec, jak jej učila sjíždět a jak jej pokaždé sama táhla znovu do kopce nahoru, neboť peněz na vlek se nedostávalo a ona mu nechtěla tuto možnost upřít. Nezapomene také na to, jak již ve čtyřech letech jezdil s maminkou na kole z [obec] do Lázní [anonymizováno] a zpět, což je celkem asi 50 km. Žalobce e) prožil se svojí maminkou téměř celý svůj život. Prvních 12 let žil spolu s ní, otcem a dalšími třemi sourozenci v jedné domácnosti. Poté, co se rodiče rozešli, odstěhovali se s maminkou k babičce, u které žili a starali se o ni z důvodu jejího vysokého věku. Po absolvování vysoké školy byl v rámci přípravy na současné povolání policisty jeden rok na studiích v [obec]. Tehdy se poprvé nevídal s maminkou denně, ale jezdil domů z [obec] vždy na víkend. Až po zakončení tohoto studia si našel vlastní bydlení a založil rodinu. S přítelkyní [celé jméno žalobkyně] se jim v roce 2018 narodila dcera [anonymizováno]. I poté, co se odstěhoval, však nadále zůstával v [obec] a udržoval s maminkou intenzivní vztah, vídali se alespoň jednou v týdnu. Někdy za ní také zajel po službě. Navštěvoval ji i v jejím zaměstnání. Maminka byla hrdá na to, že vystudoval vysokou školu a stal se policistou. Nad rámec osobních setkání si s maminkou také často volal. Vzájemný vztah mezi paní [příjmení] a rodinou jejího syna nabyl ještě na intenzitě v souvislosti s narozením malé [anonymizováno]. Byla to první vnučka paní [příjmení], na kterou se moc těšila, a byla na ni patřičně hrdá. Chodila po svých známých a všude pyšně ukazovala její fotografie. Těšila se na to, jak bude jezdit s kočárkem a pomáhat s jejím hlídáním. Žalobce e) prožívá velký smutek z toho, že se tato maminčina přání již nevyplní a že jeho dcera svoji babičku nikdy nepozná. V době babiččiny smrti jí byly pouhé dva měsíce. Žalobce e) podobně jako ostatní sourozenci popisuje vztah s maminkou nejen jako vztah mateřský, ale také kamarádský. Má pocit, že maminka byla jediným člověkem na světě, který jej skutečně znal, který věděl, na co myslí, co jej trápí, který mu uměl poradit. Obává se, že již nikoho podobného nepotká. O maminčině úmrtí se dozvěděl od nevlastní sestry ([jméno] [anonymizováno]), která mu tuto smutnou zprávu přišla sdělit osobně ve večerních hodinách onoho smutného dne. Informace v tu dobu nebyly přesné, a tak se od sestry dozvěděl nejen o maminčině úmrtí, ale rovněž o tom, že jeho nejmladší sestra [jméno] měla být z místa nehody v kritickém stavu transportována helikoptérou. [jméno] se o sestru bál. Nevěděl, jaká je její situace ani, kde se nachází, obával se o její život a také o to, s jakými následky se případně bude ve svém životě potýkat. Jeho sestry [jméno] je mu ze všech sourozenců nejvíce líto, neboť ztratila maminku ve věku, kdy ji nejvíce potřebovala. Smrt jeho maminky tak přišla v době, když většina jeho sourozenců ještě ani neopustila rodné hnízdo a on jen děkuje bohu, že se rodina snaží držet při sobě a má tak skvělou sestru jako je [jméno], neboť v době nehody už měl sám vlastní rodinu, o kterou se musí také starat.

9. Doplatek cestovného představuje náhradu za cestovní náklady za cesty do Polské republiky uskutečněné v červnu 2018 v souvislosti s dopravní nehodou (cesty spojené s pohřbem, resp. kremací [jméno] [příjmení] a cesty spojené s léčením a rekonvalescencí [jméno] [příjmení]), které uskutečnil žalobce e) svým osobním automobilem Škoda Fabia, rz [anonymizováno] [číslo], kombinovaná spotřeba vozidla: 6,9 l [číslo] km, palivo: [anonymizována dvě slova] B. Z bydliště žalobce e) [adresa žalobce, žalobce a žalobkyně], Česká republika, byly uskutečněny následující cesty: 1 cesta do nemocnice v [anonymizováno], [ulice] republika / Legnica, [anonymizováno] Polska, kde byla [celé jméno žalobce] hospitalizována bezprostředně po dopravní nehodě (cesta – tam i zpět – 304 km) a 3 cesty do [ulice] [obec], [ulice] republika / [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] Polska (1 cesta – tam i zpět – 138 km). Celkem tedy byla najeta vzdálenost 718 km, kdy amortizace osobního motorového vozidla dle ustanovení § 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, činí na rok 2018 částku ve výši 4 Kč/km, průměrná cena benzinu automobilového 95 oktanů pak podle ustanovení § 4 písm. a) téže vyhlášky činí 30,50 Kč. Uplatněna tedy byla částka ve výši 4 383,03 Kč, která se skládala z částky ve výši 1 511,03 Kč za cenu spotřebovaných pohonných hmot a z částky ve výši 2 872 Kč za amortizaci vozidla. Výše přiznané částky byla upravena s ohledem na rozdílný výpočet žalované, se kterým žalobce e) nesouhlasí.

10. Žalobkyně f) – matka vnučky zemřelé a partnerka žalobce e) vyčísluje doplatek nemajetkové újmy v částce 89 065 Kč jako satisfakci za ztrátu paní [jméno] [příjmení], kdy žalovanou jí z tohoto nároku již bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 160 935 Kč. Žalobkyně f) se s paní [jméno] [příjmení] vídala alespoň jednou týdně, od narození [příjmení] čím dál tím častěji. Naposledy se setkaly pouhé dva dny před nehodou u knihovny v [obec]. Přestože paní [jméno] [celé jméno žalobce] jako obvykle nestíhala, zastavily se a asi dvacet minut si povídaly. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] říkala, jak se ze začátku vztahu žalobkyně f) s jejím synem trochu bála, protože jí přišla příliš rázná, ale jak její obavy téměř okamžitě odezněly a jak byla ráda, že s ní její syn je. Také si povídaly o dětech, [jméno] [celé jméno žalobce] žalobkyni f) [celé jméno žalobkyně] chválila, jaká je úžasná matka, prý má stejný přístup jako ona, ví, že nejdůležitější je dávat dětem hodně lásky. Obě ženy si také velmi často telefonovaly, v kontaktu byly rovněž přes e-mail a [příjmení]. [jméno] [celé jméno žalobce] posílala žalobkyni f) své povídky s „ veselými zážitky z výletů”, aby je mohla ohodnotit, žalobkyně f) jí naopak posílala fotky malé [anonymizováno]. Společných oslav, výletů a jiných rodinných„ akcí“ bohužel mnoho nestihly. Hodně toho měly v plánu právě na léto roku 2018. Když se žalobkyně f) dozvěděla o smrti paní [jméno] [příjmení], byla to pro ni velká rána. Je to nejhorší vzpomínka, kterou má, vždy, když si na ten strašný večer, na zprávu samotnou a na reakce žalobce e) a jeho sourozenců, kteří se u nich doma sešli, vzpomene, nahrnou se jí do očí slzy. Již nikdy jejich vztah nebude moci být obohacen o další společné zážitky, jako jsou například první krůčky dcery [anonymizováno] či její první slova a jiná další poprvé. Žalobce e) a žalobkyně f) na paní [jméno] [příjmení] nikterak materiálně závislí nebyli, je ovšem pravdou, že vždy, když k nim [jméno] [celé jméno žalobce] přišla na návštěvu, měla s sebou nějakou drobnost ze secondhandu pro [anonymizováno] a jí a [jméno] vnucovala pětistovku, kterou on nechtěl přijmout, protože věděl, že jeho maminka moc peněž nemá. Také je pravda, že se na paní [jméno] [příjmení] se mohli vždycky spolehnout, věděli, že jí mohou malou [anonymizováno] svěřit, kdykoliv budou potřebovat.

11. Žalobkyně g) – vnučka zemřelé vyčísluje doplatek nemajetkové újmy v částce 196 355 Kč jako satisfakci za ztrátu babičky, kdy žalovanou jí z tohoto nároku již bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 53 645 Kč. Žalobkyni g) byly v době smrti paní [jméno] [příjmení] pouhé dva měsíce, bohužel neměla příležitost svou babičku poznat. Kdyby ovšem paní [jméno] [celé jméno žalobce] žila, nepochybně by se podílela, vzhledem k mimořádně úzkým vazbám v rodině, jejímž byla středem, na životě své vnučky ve významné míře. Velmi často a velmi ráda by ji hlídala, hrála si s ní a až by trochu vyrostla, četla by jí pohádky a zcela jistě i svá vlastní literární díla. Spolu s rodiči by ji učila lyžovat i jezdit na kole a brala by ji, společně s ostatními dětmi, na výlety do přírody, které tak milovala. Jezdila by s ní na rodinné dovolené, pod stan, a to po České republice nebo i do ciziny. Jistě by ji, stejně jako své vlastní děti, vedla ke sportu a k lásce ke všemu živému a podporovala by ji ve všem, co by dělala. Vždy by byla ochotná jí pomoci, poradit, porozumět… a nejspíše by ji také, jak už to babičky dělávají, trochu rozmazlovala. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] by nepochybně stejně jako pro své děti i pro svou vnučku udělala, co by jí na očích uviděla, protože rodina pro ni představovala její největší životní úspěch i největší radost. Žalobkyně g) ztratila v paní [jméno] [příjmení] babičku, která by ji bezmezně milovala a která by pro ni udělala všechno na světě stejně, jako to dělala pro své vlastní děti. Babičku, která by tu pro ni mohla být ještě přinejmenším dvacet let.

12. Žalobkyně h) – sestra zemřelé vyčísluje doplatek nemajetkové újmy v částce 409 920 Kč jako satisfakci za ztrátu sestry, kdy žalovanou jí z tohoto nároku již bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 590 080 Kč. Žalobkyně h) svou mladší a jedinou sestru znala po celý její život, přičemž prvních více než dvacet let žily spolu se svými rodiči ve společné domácnosti. Přestože byla [jméno] [celé jméno žalobce] nejmladším členem rodiny, byla kvůli svému optimismu, empatii a lásce, kterou šířila mezi ostatní,„ oporou celé rodiny“. Obě sestry se vídaly velice často i poté, co obě dospěly a založily vlastní rodiny. Téměř každý víkend k sobě jezdily na návštěvy. Když bylo potřeba, obě sestry si vzájemně pomáhaly, např. jedna druhé hlídala děti, zajistila odvoz z porodnice, pomohla něco ušít nebo uplést… Společně slavily všechny narozeniny a svátky dětí, dělaly pro ně čerta s [jméno] a připravovaly vánoční nadílku. Pravidelně spolu s rodinami trávily i víkendy - v létě jezdily na výlety na kole a pod stan, v zimě na lyžích, jejich děti spolu chodily na stejné kroužky a do stejných lyžařských školiček. Když děti odrostly a neměly už tolik zájem o společné aktivity, jezdily někdy na výlety jen ve dvou, například do [anonymizováno] ráje nebo do [anonymizováno] hor, případně i na vzdálenější místa, jako je zámek [ulice] nebo hrad [obec]. Rády také chodily na dlouhé pochody, jelikož se společně připravovaly na pouť do [jméno] de [anonymizováno], kterou chtěly společně podniknout. Několikrát ročně spolu také jezdily na výstavy do [obec] O prázdninách spolu trávily vždy alespoň tři týdny - nějaký čas v [obec] v [anonymizováno] [obec], v posledních letech jezdily i do zahraničí (Švýcarsko, Anglie, Německo). [příjmení] dovolené a výlety do přírody se vídaly pravidelně alespoň dvakrát nebo třikrát týdně, chodily v [obec] do divadel nebo si jen tak povídaly - o knížkách, které měly obě rády, o umění nebo o osobním životě. Její sestra [jméno] byla pro žalobkyni h) hlavně od jejího rozchodu s manželem, jejím hlavním životním partnerem. Smrt sestry je pro žalobkyni h) i celou její rodinu ohromnou tragédií. Žalobkyně h) k nikomu jinému neměla tak otevřený a důvěrný vztah, nikdo jiný ji tak nerozuměl. Přes žal z její smrti je neskonale vděčná za tu dobu, kterou spolu mohly prožít, těch krásných více než padesát let. Je jí moc líto, že to samé osud nedopřál jejím synovcům a neteřím, kteří se s maminkou museli rozloučit sotva na prahu dospělosti.

13. Žalobkyně i) – dcera žalobkyně h) a neteř zemřelé vyčísluje doplatek nemajetkové újmy v částce 89 065 Kč jako satisfakci za ztrátu tety, kdy žalovanou jí z tohoto nároku již bylo poskytnuto pojistné plnění v částce 160 935 Kč. Žalobkyně i) trávila čas se svou tetou a jejími dětmi v dětství velmi často. Všichni společně podnikali výlety a rodinné dovolené, v létě jezdili na kole a v zimě lyžovali. Slavili spolu všechny narozeniny stejně jako Vánoce a Velikonoce. Se svými bratranci a sestřenicemi tvořili s bratrem [jméno] velkou dětskou„ bandu“ a dodnes zůstávají dobrými přáteli. V posledních letech žalobkyně i) svou tetu již z časových důvodů nevídala tolik jako v dobách, kdy ještě nepracovala a žila s rodiči, stále však společně jako rodina slavili narozeniny a Vánoce a její teta jí vždy, když to potřebovala, poskytla radu nebo pomoc. Žalobkyně i) věděla, že u své tety doma bude vždy vítaná, na návštěvu i na vícedenní pobyt. Teta byla člověk, který jí vždy rozuměl, jako dítěti, dospívající dívce i jako dospělé ženě, a který ji nikdy nesoudil. Velmi jí chybí, hlavně její porozumění, humor, obětavost a ochota kdykoliv komukoliv pomoci. Je jí líto, že její budoucí děti nebudou znát svou babičku takovou, jaká byla předtím, a že také nikdy nepoznají svou pratetu paní [jméno] [příjmení], která by jim byla tím nejlepším životním vzorem.

14. Při stanovení východiska pro určení výše náhrady nemajetkové újmy odkázali žalobci na rozsudek ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 25 Cdo 894/2018, kdy jeho závěry dále citovali. Shrnuli, že žalovaná při vyčíslená náhrady nemajetkové újmy z duševních útrap dostatečně nepřihlédla ke zde stanoveným hlediskům ovlivňujícím stanovení výše náhrady. Dle žalobců žalovaná také nedostatečně zohlednila okolnosti úmrtí [jméno] [příjmení],„ blízkost osob k samotné události“, což je dle odborné literatury rovněž jedním z kritérií, které je v takovýchto případech třeba posuzovat - zejména pak její nečekanost, kdy nikdo z rodiny i vzhledem k jejímu věku a dobrému zdravotnímu stavu naprosto nebyl připraven na to, že by mohla zemřít. U nároku žalobkyně g) pak bylo dále odkázáno na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2020, č.j. 25 Cdo 378/2019-270.

15. Žalovaná ve vyjádření k žalobě neuznala žalobou uplatněné nároky, když dále konstatovala, že plnila poškozeným na náhradě nemajetkové újmy tyto částky: [jméno] [příjmení] (a) 590 080 Kč, [jméno] [příjmení] (b) 590 080 Kč, [jméno] [celé jméno žalobce] (d) 590 080 Kč, [celé jméno žalobce] (e) 590 080 Kč, [celé jméno žalobkyně] (h) 590 080 Kč, [celé jméno žalobkyně] (i) 160 935 Kč, [celé jméno žalobkyně] (f) 160 935 Kč, [jméno] [příjmení] (g) 53 645 Kč, [jméno] [příjmení] (c) bude uhrazeno 751 015 Kč, v návaznosti na rozhodnutí opatrovnického soudu. Předmětné částky dle přesvědčení žalované plně odpovídají rozhodovací praxi vyšších soudů, zejména dnes již konstantní rozhodovací praxi NS ČR, a tedy zcela vyvažují utrpení pozůstalých.

16. Na základě shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, není-li výslovně uvedeno jinak, že dne [datum] kolem 14:30 hod. na silnici 1/3, v katastru obce Piechowice, [ulice] republika, [celé jméno žalobce], [datum narození], dostatečně nesledoval situaci v provozu na pozemní komunikaci, usnul, přejel tak do protisměru a narazil přední částí vozidla Daewoo Matiz, rz [anonymizováno] [číslo], které bylo pojištěno z odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla u žalované, do přijíždějícího automobilu zn. Mazda 323, polské rz [anonymizována dvě slova], řízeného [jméno] [příjmení], [datum narození]; spolujezdkyně [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], přitom utrpěla zranění, jejichž vlivem následně zemřela, další spolujezdkyně [celé jméno žalobce], [datum narození], utrpěla ložiskové pohmoždění levé plíce, zlomeninu pravé klíční kosti a tříštivou zlomeninu horní části těla kosti holenní vpravo, s podstatným omezením v obvyklém způsobu života po domu osmi týdnů. Usnesením Okresního státní zastupitelství v Liberci ze dne 29. 11. 2019, č.j. 2ZT 173/2019-13, bylo podle § 307 odst. 2 trestního řádu, za splnění podmínek § 307 odst. 1 písm. a), b) tr. řádu, podmíněně zastaveno trestní stíhání obviněného [celé jméno žalobce] pro přečiny usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku a těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1, 2 tr. zákoníku, spatřované ve shora vymezeném skutku. Žalobcům bylo žalovanou poskytnuto následující pojistné plnění z titulu nemajetkové újmy za duševní útrapy za smrt [jméno] [příjmení]: žalobkyni a) 590 080 Kč, žalobkyni b) 590 080 Kč, žalobkyni c) 751 015 Kč, žalobci d) 590 080 Kč, žalobci e) 590 080 Kč, žalobkyni f) 160 935 Kč, žalobkyni g) 53 645 Kč, žalobkyni h) 590 080 Kč, žalobkyni i) 160 935 Kč. Dále bylo žalobkyni c) poskytnuto pojistné plnění z titulu nemajetkové újmy za bolestné v částce 133 358 Kč (bolestné 452 bodů x 295,04 Kč), neboť dle žalované v případě [jméno] [příjmení] nebyly zjištěny žádné skutečnosti, na základě kterých by bylo možné její základní bodové ohodnocení bolestného stanovené ve výši 430 bodů jakkoliv více než o komplikaci lehkou (navýšení o 5 %) navyšovat s ohledem na charakterizované komplikace léčení (prokázáno Oznámením o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum] a ze dne [datum]). Dále bylo poskytnuto pojistné plnění za cestovné v celkové částce 2 229 Kč (prokázáno Oznámeními o poskytnutí pojistného plnění ze dne [datum], [datum]).

17. Mezi účastníky je nesporná intenzita vztahů mezi jednotlivými žalobci a zemřelou [jméno] [příjmení]. [příjmení] je taktéž intenzita a charakteristika duševních útrap jednotlivých žalobců v důsledku smrti [jméno] [příjmení].

18. Mezi účastníky je sporná výše náhrady nemajetkové újmy za duševní útrapy v důsledku smrti [jméno] [příjmení]. U žalobkyně c) je dále sporná výše bolestného za úraz utrpěný při předmětné dopravní nehodě a existence a výše náhrady za další nemajetkovou újmu při nesporném skutkovém ději po dopravní nehodě, jakož i nesporném prožívání tohoto časového úseku žalobkyní c). U žalobce e) je dále sporná výše cestovného.

19. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

20. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoP“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).

21. Podle § 3 odst. 1 ZoP, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.

22. Podle § 6 odst. 2 písm. a) ZoP, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému též způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením.

23. Podle § 9 odst. 1 ZoP má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

24. Podle § 2927 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

25. Podle § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

26. Podle § 2959 o.z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

27. Právo na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké, které je zakotveno v § 2959 o.z., je právem ryze osobního charakteru, které je svou povahou úzce spjato s osobou pozůstalého, neboť jeho cílem je přiměřeně vyvážit, popřípadě zmírnit nemajetkovou újmu vzniklou pozůstalému v jeho osobní sféře a odčinit zásah do práva na budování a rozvíjení rodinných vztahů (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp.zn. 25 Cdo 293/2018). Újma, která se odčiňuje, spočívá především v psychických útrapách (smutku, žalu) způsobených vnímáním smrti blízkého člověka; odčinit je však třeba i další citové strádání, jako např. šok ze zprávy o smrtelném úrazu blízké osoby, ztrátu životní perspektivy, obavy o budoucnost apod. (srov. [příjmení], P. in [příjmení], M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. [číslo], bod V, marg. 22). Při určování náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké by její výše měla odrážet obecně sdílené představy o spravedlnosti a slušnosti. Tato kritéria jsou však příliš obecná a nepostačují k určení výše náhrady, neboť názory na to, jaká výše náhrady je spravedlivá a slušná, jsou velmi subjektivní a mohou se značně lišit, nehledě k tomu, že údaje o takto obecně sdílených představách nejsou ani k dispozici.

28. Výčet okolností vyjmenovaných v § 2957 o.z., které představují obecné zásady pro stanovení výše náhrady za nemajetkovou újmu, je pouze demonstrativní, proto je třeba zohlednit i další okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Relevantní kritéria pro rozhodování o výši relutární náhrady shrnul Nejvyšší soud na základě poznatků z judikatury k občanskému zákoníku z r. 1964 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2014, sp.zn. 30 Cdo 2535/2013). Ústavní soud sice rozhodnutí Nejvyššího soudu zrušil, hlediska určení výše náhrady však převzal (srov. nález ze dne [datum], sp.zn. I. ÚS 2844/14, odst. 53 a 54).

29. Okolnosti, jež je třeba zkoumat na straně poškozeného, mohou být podle rozvíjející se doktríny zejména a) intenzita vztahu žalobce se zemřelým, b) věk zemřelého a pozůstalých, c) otázka hmotné závislosti pozůstalého na usmrcené osobě, d) případné poskytnutí jiné satisfakce. Pro výši náhrady je kvalita vzájemného vztahu klíčová. Psychická bolest ze ztráty velmi blízkého člověka (duševní útrapy) je často vnímána jako nesnesitelná, fyzická, omezující ostatní aktivity pozůstalého, mnohdy přerůstající až do duševního onemocnění. Při zohlednění věku zemřelého se odlišuje, nakolik je prožívána ztráta novorozence jeho rodiči, ztráta rodiče jeho dětmi nebo ztráta osoby důchodového věku jeho vnoučaty. Důležitou roli hraje i pocit zodpovědnosti rodiče za své děti. Ztráta osoby, na níž je pozůstalý existenčně závislý, se negativně projeví i ve sféře osobnostního prožívání. Jiná forma satisfakce než peněžitá (např. omluva odpovědné osoby) sice nemůže být sama o sobě dostačující, její poskytnutí a následné posouzení jejího významu však může promluvit do snížení peněžitého zadostiučinění.

30. Okolnosti na straně osoby odpovědné (původce zásahu), jsou a) postoj žalovaného (lítost, náhrada škody, omluva aj.), b) dopad události do duševní sféry původce - fyzické osoby, c) jeho majetkové poměry a d) míra zavinění, ev. míra spoluzavinění usmrcené osoby. Je zcela zřetelné, že postoj této osoby může podstatným způsobem ovlivnit vnímání újmy pozůstalými; vstřícné chování, omluva či projevená lítost škůdce může zmírnit dopady nemajetkové újmy, naopak jeho lhostejnost, arogance či vyjádřená bezcitnost ji může ještě prohloubit. Je nutné přihlížet též k jeho majetkovým poměrům tak, aby byla dána možnost reálného uspokojení přiznaných nároků.

31. K výši základní částky náhrady za nemajetkovou újmu dle § 2959 o.z. se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 19. 9. 2018, sp.zn. 25 Cdo 894/2018, ve kterém konstatoval, že považuje za účelné pro praxi (soudní i mimosoudní) obdobně jako v Metodice k náhradě nemajetkové újmy na zdraví pro zajištění automatické valorizace náhrad vázat jejich vyčíslení na ukazatel průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Se zohledněním shora zmíněných souvislostí lze za základní částku náhrady považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné mzdy.

32. Jelikož průměrná mzda za rok 2017 činila dle údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem částku 29 504 Kč, činí pro daný případ (tj. úmrtí nastalé v roce 2018) uvedená základní částka 590 080 Kč.

33. Za okolnost ovlivňující výši náhrady nemajetkové újmy u všech žalobců soud shledal intenzitu vztahů žalobců se zemřelou [jméno] [příjmení]. Tvrzený skutkový stav ohledně kvality vztahů žalobců se zemřelou nebyl v průběhu řízení zpochybněn ani sporován. Pokud se jedná o majetkové poměry škůdce, pak ani skutečnost, že v daném řízení je žalovanou stranou pojišťovna a nikoliv samotný škůdce, nedává důvod k nepřiměřenému vyčíslení nemajetkové újmy.

34. Dle judikatury vyšších soudů při úvahách o výši náhrady nemajetkové újmy podle § 2959 o.z. je nutno zohlednit i částky přiznané v jiných srovnatelných řízeních, soud proto v databázi judikatury k náhradě újmy na zdraví dostupné na internetových stránkách [webová adresa] vyhledal případy, kdy k usmrcení došlo z nedbalosti při dopravní nehodě, a to od roku 2014 nadále, přičemž ve všech případech byla zjištěna vysoká intenzita vztahu mezi zemřelým a pozůstalým.

35. Krajský soud v Hradci Králové v rozhodnutí ze dne 2. 12. 2014, sp. zn. 11 To 317/2014, potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v Trutnově sp. zn. 3 T 159/2014, kterým soud přiznal manželu a každému z potomků částku 480 000 Kč. Dovolání bylo odmítnuto rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2015, sp. zn. 6 Tdo 430/2016 Okresní soud Praha – východ přiznal v rámci rozhodnutí ze dne 19. 6. 2017 sp.zn. 1 T 3/2017 manželu 500 000 Kč, ekonomicky závislým dcerám 500 000 Kč a ekonomicky nezávislé dceři 450 000 Kč Krajský soud v Ostravě pobočka [obec] v rozhodnutí ze dne 18. 11. 2015, sp. zn. 68 To 309/2015, přiznal každé z dcer částku 500 000 Kč, manželu částku 750 000 Kč, když za významnou okolnost označil zjištění, že manžel byl osobně přítomen nehodě a vyřizoval pohřeb. Dovolání bylo odmítnuto rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 1. 2015, sp. zn. 6 Tdo 430/2016 Krajský soud v Českých Budějovicích změnil rozhodnutím ze dne 14 To 136/2015 ze dne 1. 7. 2015 rozhodnutí Okresního soudu v Táboře sp. zn. 6 T 5/2015 tak, že přiznal manželu částku 1 000 000 Kč s tím, že za významnou okolnost označil zjištění, že je nemohoucí, na zemřelou byl zcela odkázán. Potomkům, kteří převzali péči o nemohoucího otce, přiznal 600 000 Kč a synovi, který nepřevzal tuto povinnost, 500 000 Kč. Zvláštní okolností tohoto případu bylo i to, že byl řidič opilý a aniž by se hodnověrně přesvědčil o stavu poškozené, z místa nehody odešel. V případě obdobné reakce opilého řidiče Obvodní soud pro Prahu 1 přiznal v rozhodnutí ze dne 5. 1. 2016, sp. zn. 30 C 14/2015 druhovi částku 1 500 000 Kč s tím, že základní částku 500 000 Kč ztrojnásobil s ohledem na postoj škůdce, medializaci okolností smrti zemřelé, jakož i s ohledem na skutečnost, že druh byl několik minut po smrti partnerky osobně přítomen na místě nehody. Okresní soud ve [obec] v rozhodnutí ze dne 18. 5. 2015, sp. zn. 17 T 35/2015 přiznal druhovi 500 000 Kč s tím, že se zemřelou vychovávali nezletilou dceru a nezletilé dceři (8 let) přiznal 1 000 000 Kč Okresní soud v Rakovníku v rozhodnutí ze dne 5. 11. 2019, sp. zn. 6 T 40/2019 přiznal matce usmrcené 25 leté ženy 750 000 Kč s tím, že tato byla jediným dítětem pozůstalé a škůdce se omluvil a vyjádřil nad svým činem hlubokou lítost. Nejvyšší soud České republiky v rozhodnutí ze dne 13. 7. 2014, sp.zn. 25 Cdo 3463/2018, dospěl k závěru, že v případě usmrcené 43 leté ženy odpovídají částky, které plnila pojišťovna pozůstalým (matce a otci každému 750 000 Kč, 35 leté sestře 500 000, 10 leté dceři, které zemřeli oba rodiče, na nichž byla finančně závislá, 1 600 000 Kč). V rozsudku ze dne 20. 10. 2016, č.j. 25 Cdo 173/2016-133 Nejvyšší soud ČR zohlednil při úvaze o výši odškodnění skutečnost, že se vzhledem k útlému věku pozůstalého nemohl vztah se zemřelým plnohodnotně rozvinout. Ústavní soud v usnesení ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 1/17 odmítl ústavní stížnost proti tomuto rozsudku veden názorem, že při stanovení výše odškodnění je nutno zvažovat i možnou intenzitu vztahu pozůstalého se zemřelým a jejich věk, schopnost si ztrátu plně uvědomit apod.

36. Z výše uvedené judikatury je pak zřejmé, že soudy přiznávají vyšší plnění osobám, které naplňovaly podmínku hmotné závislosti, popř. byly nemohoucí, zcela odkázány na péči zemřelé, které byly přítomny na místě dopravní nehody, popř. v případech zavrženíhodného chování škůdce. Naplnění takovýchto podmínek soud shledal pouze u žalobců a), b), c), d) a g).

37. Žalobkyni a) bylo v době smrti její matky 22 let. Ačkoliv nebyla na své matce finančně ani jinak závislá, když střídavě i žila v zahraničí, došlo v důsledku smrti její matky k zásadním změnám v jejím životě – aby zajistila chod rodiny jako doposud, stala se opatrovnicí své nejmladší sestry [jméno] a změnila své zaměstnání. Při zohlednění výše uvedených okolností soud shledal, že spravedlivou a přiměřenou náhradu nemajetkové újmy žalobkyně a) z titulu duševních útrap ze smrti matky činí částka 700 000 Kč.

38. Žalobkyni b) bylo v době smrti její matky 17 let, bydlela s matkou ve společné domácnosti, byla na matce zcela finančně a hmotně závislá. Spravedlivou a přiměřenou náhradu nemajetkové újmy žalobkyně b) z titulu duševních útrap ze smrti matky činí částka 800 000 Kč.

39. Žalobkyni c) bylo v době smrti její matky 12 let, bydlela s matkou ve společné domácnosti, byla na matce zcela finančně a hmotně závislá, byla přítomna na místě dopravní nehody a viděla svou matku umírat. Při zohlednění výše uvedených okolností soud shledal, že spravedlivou a přiměřenou náhradu nemajetkové újmy žalobkyně c) z titulu duševních útrap ze smrti matky činí částka 1 000 000 Kč.

40. Žalobci d) bylo v době smrti jeho matky 19 let, bydlel s matkou ve společné domácnosti, byl na matce finančně závislý (studoval střední školu). Spravedlivá a přiměřená náhradu nemajetkové újmy žalobce d) z titulu duševních útrap ze smrti matky tak dle náhledu soudu činí částku 700 000 Kč.

41. Žalobkyni g) byly v době smrti její babičky 2 měsíce. Smrtí babičky přišla o možnost navázat a dále rozvíjet s ní citový vztah. V rodině žalobkyně g) pro to byly vhodné podmínky, neboť paní [jméno] [celé jméno žalobce] by s ohledem na vztahy k ostatním členům své rodiny jistě měla zájem se své vnučce věnovat. V době smrti jí bylo 53 let a vzhledem k prodlužování věku dožití je velmi pravděpodobné, že nebýt škodné události mohl se vztah mezi ní a žalobkyní g) rozvíjet ještě dlouhá léta, případně do její dospělosti. Žalobkyně g) tak přišla o možnost láskyplné přítomnosti blízkého člověka, který by s ní trávil čas, věnoval se jí i ji učil, jak to tak prarodiče dělají (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2020, č.j. 25 Cdo 378/2019-270). Ve věci s obdobným skutkový základem (smrt prarodiče 51 let, vnukovi bylo v době smrti necelý rok, vztah k dědečkovi se plně nerozvinul, bydleli společně a dědeček se o vnuka zajímal) Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 10. 2. 2021, č.j. 28 Co 207/2018-286, přiznal tomuto vnukovi odškodnění nemateriální újmy v podobě duševních útrap v částce 200 000 Kč. Jelikož v posuzovaném případě vnučka se zemřelou [jméno] [příjmení] spolu v jedné domácnosti nebydlely, představuje dle názoru soudu spravedlivou a přiměřenou náhradu nemajetkové újmy žalobkyně g) z titulu duševních útrap ze smrti babičky částka 150 000 Kč.

42. U žalobců e), f), h) a i) soud neshledal naplnění podmínek pro zvýšení náhrady nemajetkové újmy shora uvedených. Je třeba dále podotknout, že vyjma žalobce e) a žalobkyně h) ve vztahu k zemřelé matce, resp., zemřelé sestře, vyplývá aktivní legitimace ostatních žalobců f) a i) dle § 2959 o.z. z titulu postavení osoby blízké, přičemž v souladu s § 22 o.z. jsou osobami blízkými i jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní, přičemž se má za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí. S ohledem na prokázaný charakter a intenzitu vztahů žalobců e) a i) se zemřelou [jméno] [příjmení], lze pokládat žalobce e) a i) za osoby blízké zemřelým. Co se týče výše náhradu u tohoto okruhu osob, považuje soud na tomto místě za vhodné zmínit předchozí právní úpravu. Do [datum] platil zákon č. 40/1964 Sb., tedy původní občanský zákoník. Ten v § 444 odst. 3 stanovil konkrétní částky náležející pozůstalým jako jednorázové odškodnění v případě usmrcení osoby jim blízké (konkrétně manželovi nebo manželce 240 000 Kč, každému dítěti 240 000 Kč, každému rodiči 240 000 Kč, každému rodiči při ztrátě dosud nenarozeného počatého dítěte 85 000 Kč, každému sourozenci zesnulého 175 000 Kč a každé další blízké osobě žijící ve společné domácnosti s usmrceným v době vzniku události, která byla příčinou škody na zdraví s následkem jeho smrti 240 000 Kč), s tím, že judikatura připouštěla, aby se dotčené osoby výjimečně domáhaly další satisfakce podle ustanovení na ochranu osobnosti, pokud jednorázové odškodnění není dostatečnou satisfakcí za vzniklou újmu na osobnostních právech (k tomu např. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum] sp.zn. III. ÚS 350/03). Při přijímání nového občanského zákoníku zákonodárce tuto koncepci opustil a ponechal soudům při stanovení odčinění duševních útrap při ztrátě blízké osoby mnohem větší prostor pro uvážení – zákon tedy již nestanoví konkrétní částky a ponechává stanovení náhrady na soudní praxi. Jak uvádí důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku, smyslem nové právní úpravy je poskytnout soudům prostor pro zohlednění konkrétních okolností a specifik daného případu, které se mohou a mají do výše náhrady kladně nebo záporně promítnout; soud má proto za to, že záměrem zákonodárce nebylo výši přiznávaných částek ani okruh oprávněných osob zcela rozvolnit a nastolit tak podstatnou diskontinuitu v rozhodovací praxi soudů. Důvodem kritiky a posléze zrušení předchozí právní úpravy nebyla nedostatečná výše uvedených částek, ale jejich paušálnost. V případě dalších (méně intenzivnějších) příbuzenských vazeb pak je tedy dán důvod uvedenou základní sazbu přiměřeně modifikovat, resp. snížit. Žalobci e) a i) nežili se zemřelou ve společné domácnosti, a ačkoliv soud nepochybuje o vřelých a nadstandardních vztazích mezi těmito jednotlivými žalobci a zemřelou [jméno] [příjmení], má za to, že stanovené výše náhrad nemajetkové újmy žalovanou i při zohlednění specifik daného případu, lze označit za spravedlivou a přiměřenou náhradu nemajetkové újmy.

43. Dále se soud zabýval nárokem bolestného a nárokem další nemajetkové újmy žalobkyně c). Ohledně nároku bolestného je mezi stranami sporný pouze rozsah navýšení základního bodového ohodnocení bolestného pro komplikace související se zhoršeným psychickým stavem – duševními útrapami žalobkyně c). Dle Preambule Metodiky k náhradě za bolest a ztížení společenského uplatnění je smyslem náhrady za bolest vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (srov. též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu). Případné další obtíže, jejichž míra je excesivní tím, že překračuje obvyklou zátěž poškozeného při podrobení se omezením plynoucím z léčby (nad rámec komplikací ocenitelných procentním zvýšením), představují další nemajetkovou újmu podle § 2958 o. z.; pro určení výše náhrady těchto výjimečných případů nelze zřejmě pro různorodost situací vytvořit předem vodítko.

44. Výše náhrady v případě nároku bolestného může být posuzujícím lékařem upravena (zvýšena) v závislosti na komplikovanosti zdravotního stavu, který vyžaduje náročnější způsob léčby ve vztahu k položkám, jichž se komplikace týká, jestliže základní ohodnocení dostatečně nevystihuje závažnost újmy. Rozlišují se následné stupně komplikací (jsou-li v příčinné souvislosti se škodnou událostí) a jim přiřazené procentní zvýšení náhrady: -) Komplikace lehká - do 5 %: vyžaduje krátkodobou léčbu, neprodlouží léčbu pro základní diagnózu. Nemá prokazatelný vliv na celkový stav (např. povrchní rozpad nebo infekce rány, psychická alterace). -) Komplikace středně závažná - do 10 %: vyžaduje dlouhodobou léčbu nebo další operaci, může prodloužit léčbu pro základní diagnózu nebo vyžaduje další operace (např. flebotrombóza, selhání osteosyntézy, hluboká infekce rány, compartment syndrom). -) Komplikace závažná - do 15 %: v akutní fázi prudce zhorší zdravotní stav, vyžaduje intenzivní léčbu místní nebo celkovou, více reoperací (např. rozpad anastomozy, pneumonie, břišní compartment syndrom). -) Komplikace těžká - do 20 %: celková, přechodně ohrožuje život, závažně ohrožuje zdraví (např. orgánové selhání, kardiopulmonální resuscitace).

45. Z výše citované části Metodiky je tak zjevné, že v případě existence psychických obtíží poškozeného, lze u nároku bolestného navýšit základní bodové ohodnocení pouze z důvodu tzv. psychické alterace, kdy tato komplikace je hodnocena jako komplikace lehká, tedy navýšení připadá v úvahu o 5 %. Z tohoto důvodu nelze shledat nárok doplatku bolestného do 20% navýšení z důvodu komplikací, tj. o dalších 15 %, jako oprávněný. To však neznamená, že nepříznivý psychický stav žalobkyně c) nebude nijak zohledněn.

46. Právo poškozeného na náhradu duševních útrap (psychického strádání) je nutno kvalifikovat jako tzv. další nemajetkovou újmu dle § 2958 o.z., která spočívá v jednorázových či opakovaných ztrátách a strádáních poškozeného, zapříčiněných omezením jeho tělesné i duševní integrity a znamenajících omezení v jeho soukromém a rodinném životě. K problematice rozlišení bolestného v širším smyslu a tzv. další nemajetkové újmy konstatoval Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp.zn. II. ÚS 1564/20, že za situace, kdy jsou tyto konkrétně označené újmy plně a spravedlivě odškodněny, není z pohledu ústavního pořádku překážkou, do které kategorie byly obecnými soudy zařazeny. Kontroverzní je však příliš restriktivní přístup k výkladu pojmu další nemajetkové újmy. V souladu s principem plné náhrady újmy je třeba v rámci kategorie tzv. dalších nemajetkových újem odškodnit vše, co nebylo možné zahrnout pod náhradu bolestného či ztížení společenského uplatnění, jako například duševní útrapy způsobené psychickou újmou, které současný přístup obecných soudů (založený metodikou Nejvyššího soudu a rozsudkem Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 2245/2017 ze dne 11. 1. 2017) náležitě nezohledňuje. Ústavní soud dále uvedl, že považuje vzhledem k ústavně garantovanému principu plné náhrady újmy na zdraví za nepřijatelné, aby duševní strádání způsobené psychickou újmou bylo marginalizováno pouze z důvodu, že soudy při vyčíslení újmy na zdraví postupují podle tabulky, která na jednu stranu obsahuje několik desítek položek podrobně vymezujících újmu na těle a s ní spojené strádání, psychickou újmu však vůbec nezohledňuje. [příjmení] deficitem ostatně trpí, v relaci k nyní posuzované věci, i metodika Nejvyššího soudu, která v části B neobsahuje ani jednu položku vymezující duševní bolestivé stavy.

47. V případě žalobkyně c) zcela jistě v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou došlo ke vzniku psychické újmy/ duševního strádání, a to v podobě šoku a paniky bezprostředně po nehodě a v důsledku transportu z místa nehody vrtulníkem, kdy tento zvolený způsob transportu poškozeného nutně vyvolává myšlenky poškozeného na zvlášť závažné poškození jeho zdraví. Dále v podobě přijetí a následné hospitalizace ve zdravotnickém zařízení v zahraničí (Polsko) spojených s nemožností poškozené se domluvit, strávení noci v nemocnici o samotě bez rodinných příslušníků, přičemž všechny tyto skutečnosti jsou citelně znásobeny nízkým věkem žalobkyně c) v době dopravní nehody (12 let). Jako duševní strádání lze taktéž vyhodnotit nemožnost trávení letních prázdnin obvyklými aktivitami žalobkyně c) v přírodě v důsledku utrpěných zranění. Dle náhledu soudu lze pak za přiměřenou částku náhrady takto specifikované další nemajetkové újmy žalobkyně c) považovat částku 100 000 Kč.

48. Posledním sporným nárokem je cestovné žalobce e) za cesty spojené s pohřbem, resp. kremací [jméno] [příjmení] a cesty spojené s léčením a rekonvalescencí [jméno] [příjmení]. Mezi stranami je sporná pouze výše tzv. amortizace, tj. výše pevných nákladů. Soud neshledal jediného důvodu, proč by v případě pevných nákladů nemohlo být kalkulováno na základě vyhlášek o cestovních náhradách (vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 463/2017 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad), pročež doplatek cestovného v částce 2 154 Kč shledal důvodným.

49. Při zohlednění výše uvedených skutečností a citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobcům a), b), c), d), e) a g) přísluší doplatek pojistného plnění, a to v následující výši:

50. Žalobkyni a) u duševních útrap přísluší částka 700 000 Kč, od které je nutné odečíst již žalovanou poskytnuté pojistné plnění ve výši 590 080 Kč. Po zohlednění poskytnutých plnění tak soud přiznal žalobkyni a) doplatek pojistného plnění ve výši 109 920 Kč. V rozdílu mezi žalobou žalobkyně a) požadovanou částkou a částkou ve výroku I. rozsudku přiznanou, pak soud žalobu žalobkyně a) ve výroku II. rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

51. Žalobkyni b) u duševních útrap přísluší částka 800 000 Kč, od které je nutné odečíst již žalovanou poskytnuté pojistné plnění ve výši 590 080 Kč. Po zohlednění poskytnutého plnění tak soud přiznal žalobkyni b) doplatek pojistného plnění ve výši 209 920 Kč. V rozdílu mezi žalobou žalobkyně b) požadovanou částkou a částkou ve výroku IV. rozsudku přiznanou, pak soud žalobu žalokyně b) ve výroku V. rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

52. Žalobkyni c) u duševních útrap přísluší částka 1 000 000 Kč a u nároku tzv. další nemajetkové újmy přísluší částka 100 000 Kč, celkem tedy 1 100 000 Kč, od které je nutné odečíst již žalovanou poskytnuté pojistné plnění celkem ve výši 884 373 Kč. Po zohlednění poskytnutého plnění tak soud přiznal žalobkyni c) doplatek pojistného plnění ve výši 348 985 Kč. V rozdílu mezi žalobou žalobkyně c) požadovanou částkou a částkou ve výroku VII. rozsudku pak soud žalobu žalobkyně c) ve výroku VIII. rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

53. Žalobci d) u duševních útrap přísluší částka 700 000 Kč, od které je nutné odečíst již žalovanou poskytnuté pojistné plnění ve výši 590 080 Kč. Po zohlednění poskytnutých plnění tak soud přiznal žalobci d) doplatek pojistného plnění ve výši 109 920 Kč. V rozdílu mezi žalobou žalobce d) požadovanou částkou a částkou ve výroku X. rozsudku přiznanou, pak soud žalobu žalobce d) ve výroku XI. rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

54. Žalobci e) u cestovného přísluší částka doplatku 2 154 Kč. V rozdílu mezi žalobou žalobce e) požadovanou částkou a částkou ve výroku XIII. rozsudku přiznanou, pak soud žalobu žalobce e) ve výroku XIV. rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

55. Žalobkyni g) u duševních útrap přísluší částka 150 000 Kč, od které je nutné odečíst již žalovanou poskytnuté pojistné plnění ve výši 53 645 Kč. Po zohlednění poskytnutého plnění tak soud přiznal žalobkyni g) doplatek pojistného plnění ve výši 96 355 Kč. V rozdílu mezi žalobou žalobkyně g) požadovanou částkou a částkou ve výroku XVIII. rozsudku přiznanou, pak soud žalobu žalobkyně b) ve výroku XIX. rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

56. Žaloby žalobců f), h) a i) soud jako nedůvodné ve výrocích XVI., XXI. a XXIII. rozsudku zamítl, když jak již výše konstatoval, stanovené výše náhrad nemajetkové újmy ze strany žalované a v návaznosti na to vyplacené výše pojistných plnění shledal soud spravedlivou a přiměřenou náhradou jejich nemajetkové újmy.

57. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi jednotlivými žalobci a), b), c), d), e) a g) a žalovanou bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť výše plnění závisela na úvaze soudu, proto soud těmto žalobcům přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Tato se u žalobců a), b), d), e) a g) sestává z odměny za 6 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]; za vyjádření ze dne [datum] soud náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť v tomto podání žalobci pouze rozvádí tvrzení již obsažená v žalobě) 1 úkon dle § 9 odst. 4 písm. a) AT v částce 3 100 Kč. Tato tarifní hodnota u nároků na náhradu nemajetkové újmy dle § 2958 a § 2959 o.z. byla aprobována judikaturou Nejvyššího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 3771/2020). Celkem tak za 6 úkonů právní služby činí odměna ve výši 18 600 Kč, která se u každého ze žalobců dle § 12 odst. 4 AT snižuje o 20 %, tudíž činí částku 14 880 Kč. Dále se sestává z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 6 úkonů právní služby ve výši celkem 1 800 Kč a dále z 21% DPH v částce 3 502,80 Kč, celkem tedy náhrada nákladů řízení každého za žalobců a), b), d), e) a g) činí částku ve výši 20 182,80 Kč (výroky III., VI., XII., V. a XX.). U žalobkyně c) se náhrada nákladů řízení sestává z odměny za 7 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ AT“), (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, replika ze dne [datum], částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum] a [datum]) 1 úkon dle § 9 odst. 4 písm. a) AT v částce 3 100 Kč. Celkem za 6 úkonů právní služby dle § 12 odst. 4 AT v částce 14 880 Kč a za 1 úkon právní služby v částce 3 100 Kč, celkem tedy v částce 17 980 Kč. Dále se sestává z náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 3 AT, připadající na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, v součtu za uvedených 7 úkonů právní služby ve výši celkem 2 100 Kč a dále z 21% DPH v částce 4 216,80 Kč, celkem tedy 24 296,80 Kč (výrok IX.).

58. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi jednotlivými žalobci f), h) a i) a žalovanou bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná byla v řízení ohledně žalob těchto žalobců plně úspěšná, když byly zamítnuty. Jelikož se žalovaná však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, soud v řízení o žalobách žalobců f), h) a i) žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok XVII., XXII. a XXIV.).

59. Výrok XXV. je odůvodněn podle § 2 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Výše soudního poplatku z žalobcům přiznané částky celkem ve výši 877 254 Kč činí dle položky 1 bod 1. písm. b) Sazebníku poplatků částku 43 863 Kč.

Poučení