29 C 255/2020 - 107

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudcem ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované:[Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] a vedlejšímu účastníkovi:[Jméno účastníka], IČO: [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] o zaplacení 77 024 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 77 024 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 7. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit rovným dílem žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 54 369 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta], advokáta.

III. Žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit rovným dílem České republice náhradu nákladů řízení ve výši 5 826 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Městského soudu v Brně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu, v rozsahu po připuštění změny žaloby, domáhala po žalované zaplacení částky celkem 77 024 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne [datum] v [hodnota] hodin vozidlo [Anonymizováno] provozované třetí osobou vyjelo z výjezdu od parkoviště zprava nečekaně před autobus provozovaný žalovanou jedoucí po hlavní komunikaci a autobus prudce zabrzdil, aby zabránil jejich střetu, žalobkyně cestující v autobusu, která se držela madla, se neudržela a proletěla uličkou autobusu několik metrů a upadla na záda v točně autobusu, a v příčinné souvislosti s tím došlo u žalobkyně k újmě na zdraví – vytrpěním bolestí vzniklých zraněním, a to [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], že byla ambulantně ošetřena a že musela být pár dní hospitalizována, kdy k operaci nedošlo, neboť jí nebylo třeba, a ke škodě – vynaložením nákladů na vyhotovení odborného posudku ke zjištění výše náhrady újmy na zdraví. V předmětné době byl výše uvedený autobus ve vlastnictví žalované jako právnické osoby, jejímž předmětem činnosti bylo provozování hromadné osobní dopravy v [obec], a tuto také v předmětné době pomocí výše uvedeného autobusu provozovala. S tvrzením žalované, že řidič vozidla [Anonymizováno] provozovaného jím vyjel z výjezdu od parkoviště zprava nečekaně před autobus provozovaný žalovanou jedoucí po hlavní komunikaci, a v příčinné souvislosti s tím vznikla výše uvedená újma na zdraví a škoda, a žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu vůči řidiči vozidla [Anonymizováno], nikoli vůči žalované, nesouhlasila. S tvrzením žalované, že žalobkyně měla takový zdravotní stav, konkrétně problémy se zády, resp. s páteří ještě před škodní událostí, že v příčinné souvislosti s tím tedy vznikla výše uvedená újma na zdraví a škoda, buď celá nebo v částečném rozsahu, nesouhlasila. S tvrzením žalované, že popř. výše uvedené zranění žalobkyně utrpěla ještě před škodní událostí, nebo naopak až po ní, a v příčinné souvislosti s tím tedy vznikla výše uvedená újma na zdraví a škoda, buď celá nebo v částečném rozsahu, také nesouhlasila. Dále uvedla, že výše náhrady újmy na zdraví - vytrpěním bolestí činí 66 958,50 Kč, v průběhu řízení s ohledem na v řízení vyhotovený znalecký posudek vyžádaný soudem, který posoudil, že je výše náhrady větší, uvedla, že činí 76 524 Kč, když na podkladě odborného posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] a pomocí metodiky Nejvyššího soudu ohodnotila bolesti žalobkyně pomocí bodů a body vynásobila hodnotou jednoho bodu, kterou je 1 % hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházejícího roku, v němž bolesti žalobkyně vznikly (tj. 240 bodů x 318,85 Kč = 76 524 Kč). Výše náhrady škody – vynaložením nákladů na vyhotovení výše uvedeného odborného posudku ke zjištění výše náhrady újmy na zdraví činí 500 Kč. Žalobkyně tak měla za to, že byla vyvolána zvláštní povahou provozu (dopravy) výše uvedená újma na zdraví žalobkyně a škoda žalobkyně. Tím, kdo při škodní události pomocí výše uvedeného autobusu provozoval dopravu, byla žalovaná. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu vůči žalované jako provozovateli dopravy. Žalobkyně výzvou ze dne [datum], která žalované došla, vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady, respektive podáním ze dne [datum], které žalované došlo prostřednictvím soudu v průběhu řízení, vyzvala žalovanou, po vyhotovení znaleckého posudku, který posoudil, že výše náhrady je větší, k zaplacení i této náhrady. Žalovaná však náhradu nezaplatila. S tvrzením nebo spíše právním posouzením žalované, že výše uvedené skutečnosti škodní události nelze posoudit jako okolnosti, které mají původ v provozu, uvedla, že naopak má za to, že lze. K tvrzení žalované, že škodě nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat, když v situaci, kdy vozidlo [Anonymizováno] provozované třetí osobou vyjelo z výjezdu od parkoviště zprava nečekaně na hlavní komunikaci před autobus provozovaný žalovanou, a tento byl nucen prudce zabrzdit, aby předešel jejich střetu, a žalobkyně cestující v autobusu upadla, řidič autobusu učinil vše, aby tomu zabránil, uvedla, že je to irelevantní, neboť žalovaná se jako provozovatel dopravy nemůže své povinnosti plnit náhradu zprostit, když byla výše uvedená újma na zdraví a škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Žalobkyně upozornila, že bylo již rozhodnuto v jiném právním případě, a to rozsudkem Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Co 675/67, který se s tímto právním případem v tomto řízení shoduje v podstatných znacích, když v tom jiném právním případě šlo o skutečnosti škodní události, že hluchý chodec vstoupil do vozovky před autobus provozovaný žalovanou, a autobus musel zabrzdit, aby nedošlo ke střetu, a žalovaná pomocí toho autobusu provozovala dopravu, a soud také zjistil a posoudil, že je třeba takové skutečnosti posoudit jako okolnosti, které mají původ v provozu žalovaného jako provozovatele dopravy. Žalobkyně podotkla, že uplatnila nárok na pojistné plnění u vedlejšího účastníka – pojišťovny žalované – z výše uvedené škodní události. Tento avšak neplnil pojistné, neboť měl za to a sdělil, že povinnost plnit náhradu škody má řidič nebo provozovatel vozidla [Anonymizováno], ne žalovaná.

2. Žalovaná žalobu navrhla zamítnout. Uvedla, shodně jako žalobkyně, že dne [datum] v [hodnota] hodin vozidlo [Anonymizováno] provozované třetí osobou vyjelo z výjezdu od parkoviště zprava nečekaně před autobus provozovaný žalovanou jedoucí po hlavní komunikaci a autobus prudce zabrzdil, aby zabránil jejich střetu, žalobkyně cestující v autobusu, která se držela madla, se neudržela a proletěla uličkou autobusu několik metrů a upadla na záda v točně autobusu. Uvedla, shodně jako žalobkyně, že v předmětné době byl výše uvedený autobus ve vlastnictví žalované jako právnické osoby, jejímž předmětem činnosti bylo provozování hromadné osobní dopravy v [obec], a tuto také v předmětné době pomocí výše uvedeného autobusu provozovala. S tvrzením žalobkyně, že v příčinné souvislosti s tím vznikla újma na zdraví a škoda, kterou tvrdí žalobkyně, nesouhlasila, když uvedla, že řidič vozidla [Anonymizováno] provozovaného jím vyjel z výjezdu od parkoviště zprava nečekaně před autobus provozovaný žalovanou jedoucí po hlavní komunikaci a porušil tak svou povinnost ze zákona dát přednost v jízdě, a v příčinné souvislosti s tím vznikla újma na zdraví a škoda, kterou tvrdí žalobkyně. Žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu vůči řidiči vozidla [Anonymizováno], ne vůči žalované. A dále uvedla, že žalobkyně měla takový zdravotní stav, konkrétně problémy se zády, resp. s páteří ještě před škodní událostí, že v příčinné souvislosti s tím vznikla újma na zdraví a škoda, kterou tvrdí žalobkyně, buď celá nebo v částečném rozsahu. A dále uvedla, že popř. výše uvedené zranění žalobkyně utrpěla ještě před škodní událostí, nebo naopak až po ní, a v příčinné souvislosti s tím tedy vznikla výše uvedená újma na zdraví a škoda, kterou tvrdí žalobkyně, buď celá nebo v částečném rozsahu. S tvrzením žalobkyně o výši náhrady nesouhlasila z výše uvedených důvodů. Žalovaná tak měla za to, že nebyla vyvolána zvláštní povahou provozu (dopravy) újma na zdraví a škoda, kterou tvrdí žalobkyně. Žalobkyni tak nevzniklo právo na náhradu vůči žalované jako provozovateli dopravy. Uvedla, kdy šlo spíše o právnímu posouzení, že výše uvedené skutečnosti škodní události nelze posoudit jako okolnosti, které mají původ v provozu. Konečně uvedla, že škodě nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat, když v situaci, kdy vozidlo [Anonymizováno] provozované třetí osobou vyjelo z výjezdu od parkoviště zprava nečekaně na hlavní komunikaci před autobus provozovaný žalovanou, a tento byl nucen prudce zabrzdit, aby předešel jejich střetu, a žalobkyně cestující v autobusu upadla, řidič autobusu učinil vše, aby tomu zabránil. K tvrzení žalobkyně, že vyzvala žalovanou k náhradě, nic neuvedla. Dále upozornila, že byl již řešen jiný právní případ, tj. rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 25 Cdo 575/2019, který se s tímto případem v tomto řízení shoduje v podstatných znacích, když v tom jiném právním případě šlo o skutečnosti škodní události, a soud provedl výklad „okolností majících původ v provozu“ tak, že „pokud jde o skutečnosti, kterým nemohlo být provozovatelem zabráněno, nejde o okolnosti mající původ v provozu“, tedy jinak, než soud v tomto řízení. K tvrzením žalobkyně, týkajícím se uplatnění pojistného plnění u něj jako pojišťovny z titulu předmětné škodní události, se nevyjádřil 3. Vedlejší účastník žalobu navrhl také zamítnout. Připojil se ke všem tvrzením žalované a ke všem návrhům důkazů žalované.

4. Ze shodných tvrzení účastníků a i vedlejšího účastníka soud měl za prokázáno, že škodní událost proběhla tak, že dne [datum] v [hodnota] hodin vozidlo [Anonymizováno] provozované třetí osobou vyjelo z výjezdu od parkoviště zprava nečekaně před autobus provozovaný žalovanou jedoucí po hlavní komunikaci a autobus prudce zabrzdil, aby zabránil jejich střetu, žalobkyně cestující v autobusu, která se držela madla, se neudržela a proletěla uličkou autobusu několik metrů a upadla na záda v točně autobusu.

5. Ze shodných tvrzení účastníků a i vedlejšího účastníka soud měl za prokázáno, že v předmětné době byl výše uvedený autobus ve vlastnictví žalované jako právnické osoby, jejímž předmětem činnosti bylo provozování hromadné osobní dopravy v [obec], a tuto také v předmětné době pomocí výše uvedeného autobusu provozovala.

6. Ze zprávy o ambulantní vyšetření z [datum] a ze závěrečné zprávy z [datum], ze kterých vyplynulo, že cca 1,5 hodiny po výše uvedené škodní události si žalobkyně nechala ošetřit zranění v nemocnici, kdy lékaři byla u ní zjištěna ve výše uvedené zprávě a závěrečné zprávě uvedená zranění, nejdříve jedna [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], poté při dalším vyšetření ještě druhá [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], že musela být pár dní v této nemocnici hospitalizována, k operaci nedošlo, neboť jí nebylo třeba, ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], a to písemně dne [datum] a ústně při jednání, vyžádaného soudem, ze kterého vyplynulo, že znalec posoudil, že došlo u žalobkyně ke zranění – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – a k s ním spojeným vytrpěným bolestem, z odborného posudku (přehledu bolesti) [tituly před jménem] [jméno FO], soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, traumatologie, stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne [datum], ze kterého vyplynulo, že zjistil a posoudil, že došlo u žalobkyně ke zranění, a to – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], na rozdíl od výše uvedeného důkazu – znaleckého posudku sice nezjistil a neposoudil vedle toho také [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], ale tento přehled bolesti není dle obsahu ani formy znaleckým posudkem, neboť neobsahuje náležitosti vyžadované zákonem, nebyl tak způsobilý zpochybnit nebo dokonce vyvrátit výše uvedený důkaz – znalecký posudek v rozsahu zjištění a posouzení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak z těchto soud měl za prokázáno, že cca 1,5 hodiny po výše uvedené škodní události si žalobkyně nechala ošetřit zranění v nemocnici, kdy lékaři byla zjištěna u ní nejdříve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a poté i další [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], musela být z důvodu těchto zranění pár dní v nemocnici hospitalizována, k operaci nedošlo, neboť jí nebylo třeba.

7. Z již výše uvedeného znaleckého posudku, ze kterého vyplynulo, že znalec posoudil, že došlo u žalobkyně ke zranění – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – a k s ním spojeným vytrpěným bolestem, že příčinou tohoto zranění, a to v celém rozsahu, byl pád žalobkyně, a to příčinou výlučnou, když nenalezl, že by zde existovaly nějaké jiné skutečnosti, které by se podílely na zranění a s ním spojenými vytrpěnými bolestmi. Vysvětlil, že tu byl sice jistý zdravotní stav žalobkyně, konkrétně bolestivost zad, resp. páteře existující již před škodní událostí, ale ten se na vytrpěných bolestech nepodílel, ve smyslu, že ani nemohl podílet, jde o bolestivost, kterou trpí 80 % populace a tato se nepodílí, ve smyslu, že ani nemůže podílet, na s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] spojených vytrpěných bolestech. Jednodušeji, to, že žalobkyně trpěla v důsledku výše uvedeného pádu nějakými bolestmi, nesouvisí, ve smyslu, že nemůže souviset s tím, jestli mívá výše uvedené bolesti zad. Dále vysvětlil, že to zranění nevzniklo, ve smyslu, že nemohlo vzniknout, před škodní událostí, anebo naopak až po ní, neboť v takovéto ambulanci v nemocnici (úrazová chirurgie) by neprovedli takovýto typ vyšetření, které bylo provedeno (magnetickou rezonanci), tedy ne ihned, jak bylo provedeno, pokud by nešlo o akutní případ, tj. úraz, tj. v daném případě [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy vysvětlil, že při vyšetření rentgenem je to na rentgenovém snímku vidět, zda jde o čerstvou zlomeninu, a že čerstvou zlomeninou má na mysli zlomeninu vzniklou do cca 2 hodin před vyšetřením rentgenem, dále ze zápisu události v provozu z [datum] a z dopisu ze dne [datum], ze kterých vyplynulo, že řidič autobusu 2 měsíce po škodní události uvedl do zápisu, že při škodní události mu jedna cestující, jejíž jméno nezná, která při jízdě stála, uvedla, že při té události upadla, že se narazila, že zrovna má v úmyslu navštívit nemocnici a že se v případě potřeby nechá rovnou ošetřit, a jiná cestující, jejíž jméno také nezná, která vystupovala u nemocnice, mu sdělila, že si narazila hlavu, ale že se zdá být v pořádku, přivolání lékařské pomoci odmítla, u dalších cestujících nezaznamenal a ani mu nesdělili újmu na zdraví, a žalobkyně 2 měsíce po škodní události uvedla pojišťovně, že se v době škodní události, poté, co autobus nečekaně prudce zabrzdil, neudržela, a přesto, že tam stáli lidé, proletěla uličkou několik metrů a přistála na zádech na točně kloubového autobusu, lidé ji chtěli zvednout, ale protože ji bolela záda a má s tím určité zkušenosti, opatrně se překulila na bok a pomaličku si stoupla, řidič zastavil, z kukaně se zeptal co se stalo, ale když viděl, že se posadila, jel dál, vystupovala u nemocnice, bolesti zad se stupňovaly, proto šla na ambulanci [Anonymizováno] [Anonymizováno] a vzápětí byla hospitalizována, tak z těchto nelze dovodit, jestli řidič vůbec mluvil s žalobkyní, pokud ano, muselo jít v pořadí o první cestující, neboť druhá mluvila o naražené hlavě, a tato první cestující naopak výslovně potvrdila, že se při pádu narazila a nechá se vyšetřit, kdy z toho že uvedla, že stejně zrovna jede do nemocnice, nelze bez dalšího dovodit, že se jí to výše uvedené zranění stalo před výše uvedenou škodní událostí, anebo naopak až po ní, navíc když žalobkyně ve výše uvedené zprávě pojišťovně výslovně uvedla, že jela do nemocnice na [Anonymizováno] [Anonymizováno], a i bez posouzení skutečností dle odborných znalostí lze tak jednoznačně mít za to, že zranění nebo bolest [Anonymizováno] rozhodně nesouvisí se [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak z těchto soud měl za prokázáno, že došlo u žalobkyně ke zranění – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – a k s ním spojeným vytrpěným bolestem, že příčinou tohoto zranění, a to v celém rozsahu, byl pád žalobkyně v předmětný den, čas a místě v autobusu provozovaném žalovanou, a to příčinou výlučnou.

8. Z již výše uvedeného znaleckého posudku, ze kterého vyplynulo, že znalec posoudil, že hodnota (výše náhrady), která vyvažuje vytrpěné bolesti uvedené výše, činí 76 524 Kč, když na podkladě Mezinárodní klasifikace nemocí a metodiky Nejvyššího soudu ČR zjistil kód klasifikace - poškození zdraví žalobkyně a jaký je mu přiřazen počet bodů, a to kód S [Anonymizováno]- [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (se snížením o více než 1/3), tj. že došlo k [Anonymizováno], tedy [Anonymizováno] neboli [Anonymizováno] [Anonymizováno] velkého rozsahu, kterému je přiřazen počet bodů 130, dále kód [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kterému je přiřazen počet bodů 30, a dále kód [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (se snížením nejvýše o 1/3), tj. že došlo k [Anonymizováno], tedy [Anonymizováno] neboli [Anonymizováno] [Anonymizováno] malého rozsahu, kterému je přiřazen počet bodů 80. Celkový počet bodů tak činil 240. Tento celkový počet bodů vynásobil hodnotou jednoho bodu, kterou je 1 % hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikly bolesti, tj. dle webových stránek v síti internet [Anonymizováno] 318,85 Kč. Hodnota (výše náhrady) vyvažující vytrpěné bolesti tak činí celkem 76 524 Kč, dále z odborného posudku (přehledu bolesti) [tituly před jménem] [jméno FO], soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, traumatologie, stanovení nemateriální újmy na zdraví ze dne [datum], ze kterého vyplynulo, že k žádosti žalobkyně tento lékař na stejném podkladu jako výše uvedený znalec, tj. metodiky Nejvyššího soudu ČR zjistil a posoudil klasifikaci poškození zdraví žalobkyně, a to - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (o více než 1/3 snížení), které přiřadil počet bodů 130 a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (o méně než 1/3 snížení), které přiřadil počet bodů 80, na rozdíl od výše uvedeného důkazu – znaleckého posudku sice nezjistil a neposoudil vedle toho také [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], ale jinak jeho klasifikace a ohodnocení vytrpěných bolestí bylo stejné, a tento přehled bolesti není dle obsahu ani formy znaleckým posudkem, neboť neobsahuje náležitosti vyžadované zákonem, nebyl tak způsobilý zpochybnit nebo dokonce vyvrátit výše uvedený důkaz – znalecký posudek v rozsahu zjištění a posouzení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], tak z těchto soud měl za prokázáno, že hodnota (výše náhrady), která vyvažuje vytrpěné bolesti uvedené výše, činí 76 524 Kč.

9. Z již výše uvedeného odborného posudku (přehledu bolesti), ze kterého vyplynulo, že žalobkyně požádala o odborný posudek k zjištění výše náhrady za vytrpěné bolesti, a z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum], ze kterého vyplynulo, že žalobkyně za něj zaplatila 500 Kč, soud měl za prokázáno, že žalobkyně požádala o odborný posudek k zjištění výše náhrady za vytrpěné bolesti, když bez tohoto posudku by nemohla žádat žalovanou o náhradu, neboť neznala výši, a když žalovaná nezaplatila, tak by nemohla se jí domáhat u soudu, neboť by neznala výši. Znalec vyhotovil posudek a žalobkyně mu za to zaplatila 500 Kč.

10. Ze shodných tvrzení účastníků, že žalobkyně se prostřednictvím žalované snažila řešit situaci nejdříve uplatněním nároku u pojišťovny žalované a jaký byl závěr šetření pojišťovny, z oznámení o ukončení pojistné události z [datum], z návrhu navrhovatele ze dne [datum], ze kterých vyplynulo, že žalobkyně uplatnila u žalované tento svůj nárok před podáním žaloby, co uvedla, že přiložila výše uvedený odborný posudek (označený jako přehled bolesti) [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], soud měl za prokázáno, že žalobkyně uplatnila nárok na pojistné plnění u vedlejšího účastníka – pojišťovny žalované – z výše uvedené škodní události. Tento avšak neplnil pojistné, neboť měl za to a sdělil, že povinnost plnit náhradu škody má řidič nebo provozovatel vozidla [Anonymizováno], ne žalovaná, neboť řidič vozidla [Anonymizováno] vyjel z výjezdu z parkoviště nečekaně před autobus žalobkyně jedoucí po hlavní komunikaci a nedal mu tak přednost v jízdě a porušil tak povinnost ze zákona. Proto, že žalobkyni pojistné plnění neposkytnou.

11. Z předžalobní výzvy ze 14. 7. 2020, vyjádření k předžalobní výzvě ze dne 22. 7. 2020, návrhu na rozšíření žaloby z 26. 4. 2023 a potvrzení o dodání a doručení do datové schránky ze dne 5. 5. 2020 soud měl za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě vyvažující vytrpěné bolesti a náhradě škody výzvou ve lhůtě do 7. 7. 2020 s odkazem na vyhotovený přehled bolesti [tituly před jménem] [jméno FO] tehdy ve výši 67 459 Kč. Později, vzhledem k tomu, že byl vyhotoven znalecký posudek vyžádaný soudem, který stanovil výši náhrady větší, ve výši 77 024 Kč. Žalovaná však nezaplatila.

12. Z rozhodnutí Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Co 675/67 soud měl za prokázáno, že v tomto jiném právním případě šlo o skutečnosti škodní události, že hluchý chodec vstoupil do vozovky před autobus provozovaný žalovanou, a autobus musel zabrzdit, aby nedošlo ke střetu, a žalovaná pomocí toho autobusu provozovala dopravu, a soud zjistil a posoudil, že je třeba takové skutečnosti skutkového děje posoudit jako okolnosti, které mají původ v provozu žalovaného jako provozovatele dopravy.

13. Z rozsudku Nejvyššího sodu ČR pod sp. zn. 25 Cdo 575/2019 soud měl za prokázáno, že v tomto jiném právním případě šlo o skutečnosti škodní události, že došlo k výskytu většího množství vod ve splaškové stokové síti při extrémních srážkách, a soud zjistil a posoudil, že je třeba takové skutečnosti posoudit jako okolnosti, které mají původ v provozu provozovatele splaškové kanalizace, a provedl výklad, že „okolnostmi majícími původ v provozu“ se nemá na mysli to, že „se sice povaha provozu negativně projeví, ale je vyvolána vnější okolností, která nemá původ v povaze tohoto provozu, nesouvisí s organizací, řízením a realizací provozu, a nevyplývá tedy sama o sobě z jeho typických vlastností. Může jít o události způsobné zejména přírodními silami, např. o živelní událost, které nemohlo být provozovatelem zabráněno“.

14. Dle § 2927 odst. 1 věta prvá o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

15. Dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

16. Dle § 2958 věta prvá, část před středníkem, o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy.

17. Dle § 2952 věta prvá o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

18. Dle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

19. Soud právně posoudil, že došlo ke škodní události tak, že v předmětný den, čas a místě vozidlo [Anonymizováno] provozované třetí osobou vyjelo z výjezdu od parkoviště zprava nečekaně před autobus provozovaný žalovanou jedoucí po hlavní komunikaci a autobus prudce zabrzdil, aby zabránil jejich střetu, žalobkyně cestující v autobusu, která se držela madla, se neudržela a proletěla uličkou autobusu několik metrů a padla na záda v točně autobusu. V příčinné souvislosti s tím mělo dle tvrzení žalobkyně dojít u ní ke zranění, a to [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], byla ambulantně ošetřena a musela být pár dní hospitalizována, k operaci nedošlo, neboť jí nebyla třeba. V předmětné době byl výše uvedený autobus ve vlastnictví žalované jako právnické osoby, jejíž předmětem činnosti bylo provozování hromadné osobní dopravy v [obec] a tuto také v předmětné době i tímto autobusem provozovala. Soud má za to, že je třeba zjištění soudu uvedená výše právně posoudit dle zákonného ustanovení § 2927 odst. 1 věta prvá o. z., neboť je na ně toto zákonné ustanovení zcela přiléhavé, navíc je zároveň co do obsahu a rozsahu nejpřísnější. Ve smyslu § 2927 odst. 1 věta prvá o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Dle výkladu tohoto zákonného ustanovení jsou podmínkami vzniku nároku na náhradu škody: 1. zvláštní povaha provozu (dopravy), 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi zvláštní povahou výše uvedeného provozu a vznikem škody, tedy že škoda musí být takovouto zvláštní povahou provozu vyvolána. A také osoba, vůči které může vzniknout právo a má tedy tomu odpovídající povinnost plnit náhradu škody, musí být osobou, která provozuje dopravu. Zákon „zvláštní povahu tohoto provozu“ (dopravy) nedefinuje. Dle výkladu gramatického, systematického, historického, za pomoci komentářové literatury a judikatury vyšších soudů „zvláštní povahou tohoto provozu“ (buď dopravy anebo dopravního prostředku) se má na mysli stav neboli událost, kdy došlo k nežádoucímu projevu takových vlastností vozidla, které jsou pro jeho provoz typické a vyplývají z jeho povahy coby dopravního prostředku. Ten se zpravidla motorickou silou pohybuje zvýšenou rychlostí, má vysokou hmotnost a kinetickou energii, a může již jen samotným svým pohybem či prudkým bržděním, případně dalšími s tím spojenými projevy (např. selhání řízení, technická závada, oddělení části vozu, najetí na kámen a jeho vymrštění, vliv technické konstrukce či charakteru vozu, tj. např. pevnost či tvrdost použitých materiálů, působení automatizovaných prvků či asistentů řízení apod.) vyvolat nepříznivý dopad na osoby uvnitř dopravního prostředku nebo vně na osoby či věci, s nimiž přijde do kontaktu. Tedy jde o stav neboli událost, kdy se projevila jeho zvláštní povaha schopnosti dostat se na určité místo a tam působit vůči okolí svou hmotou (srov. komentář k § 2927 v systému ASPI a např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 282/2011, 25 Cdo 431/2008). V daném případě tak 1. podmínka, že šlo o zvláštní povahu tohoto provozu, byla splněna, když vozidlo [Anonymizováno] provozované třetí osobou vyjelo z výjezdu od parkoviště nečekaně před autobus provozovaný žalovanou jedoucí po hlavní komunikaci, a autobus prudce zabrzdil, aby zabránil jejich střetu. V té chvíli žalobkyně cestující v autobusu upadla a došlo u ní tak ke zranění. Dále byla naplněna i 2. podmínka – vznik škody, a to vytrpěných bolestí a vynaložených nákladů na vyhotovení odborného posudku k zjištění výše náhrady za vytrpěné bolesti, když v té chvíli žalobkyně cestující v autobusu, která se držela madla, letěla pár metrů a upadla na záda, došlo u ní ke zranění, a to [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], byla ambulantně ošetřena, musela být pár dní hospitalizována, k operaci nedošlo, neboť jí nebylo třeba, a vynaložila náklady na odborný posudek k zjištění výše náhrady za vytrpěné bolesti, aby ji mohla uplatnit u žalované, a když nezaplatila, tak později u soudu, a i 3. podmínka, že mezi zvláštní povahou tohoto provozu a vznikem škody, a to jak vytrpěných bolestí, tak vynaložených nákladů na vyhotovení odborného posudku k zjištění výše náhrady, byla příčinná souvislost, kdy šlo o příčinu výlučnou. Tedy jinak řečeno, v důsledku zvláštní povahy výše uvedeného provozu, tedy že jím byla vyvolána, vznikla výše uvedená škoda. Tvrzení žalované, že tu byly skutečnosti přičitatelné žalobkyni, a to její zdravotní stav, konkrétně problémy se zády, resp. s páteří před škodní událostí, nebo že popř. k výše uvedenému zranění žalobkyně mohlo dojít před škodní událostí, nebo naopak až po ní, a v příčinné souvislosti s tímto vznikla výše uvedená škoda, a to buď celá nebo v částečném rozsahu, soud nepřisvědčil. Ve smyslu § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Dle výkladu tohoto zákonného ustanovení jde o tzv. spoluúčast poškozené. V daném případě zjištění soudu uvedená výše soud musel právně posoudit i podle tohoto zákonného ustanovení. Žádné takové skutečnosti přičitatelné žalobkyni však nenastaly. Žádné tak nemohly být příčinou vzniku škody a ovlivnit ji tak (§ 2927 odst. 1 věta prvá o. z. a § 2918 věta prvá a contrario o. z.). Dále tvrzení žalované, že se může povinnosti nahradit výše uvedenou škodu zprostit a této se také zprostila, soud také nepřisvědčil. Ve smyslu § 2927 odst. 2 o. z. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. Zákon „okolnosti, které mají původ v provozu“ nedefinuje. Dle výkladu gramatického, logického, systematického, historického a teleologického, za pomoci komentářové literatury a judikatury vyšších soudů, soud právně posoudil, že „okolnostmi, které mají původ v provozu“ se má na mysli, že tento pojem je užší než výše uvedený pojem „zvláštní povaha tohoto provozu“, a že jimi jsou zdroje nebezpečí spojené pojmově s provozem dopravy, např. selhání nebo nedostatek činnosti osob použitých v provozu, nedostatky nebo vady materiálu, a to i skryté, nebo technický stav dopravního prostředku (srov. komentář k § 2927 v systému ASPI a např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 5094/2009, 25 Cdo 948/2010). Soud tak má za to, že v daném případě se žalovaná jako osoba, která v předmětné době provozovala dopravu, nemůže své povinnosti nahradit výše uvedenou škodu zprostit, neboť byla škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu, když vozidlo [Anonymizováno] provozované třetí osobou vyjelo z výjezdu od parkoviště zprava nečekaně před autobus provozovaný žalovanou jedoucí po hlavní komunikaci (a autobus prudce zabrzdil, aby zabránil jejich střetu) (§ 2927 odst. 2 věta 1. o. z.). Z rozhodnutí Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Co 675/67, který označila žalobkyně, soud má za to, že v tomto jiném právním případě šlo o skutečnosti škodní události a soud zjistil a posoudil, že je třeba takové skutečnosti skutkového děje posoudit jako okolnosti, které mají původ v provozu žalovaného jako provozovatele dopravy. Šlo o takové skutečnosti škodní události, že pokud soud v tom jiném právním případě zjistil a posoudil, že je třeba takové skutečnosti škodní události posoudit jako okolnosti, které mají původ v provozu žalovaného jako provozovatele dopravy, lze říci, že tím spíše jsou jimi výše uvedené skutečnosti škodní události v tomto právním případě. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 25 Cdo 575/2019, který označila žalovaná, soud má za to, že v tomto jiném právním případě šlo o skutečnosti škodní události a soud zjistil a posoudil, že je třeba takové skutečnosti posoudit jako okolnosti, které mají původ v provozu provozovatele, a provedl výklad, že „okolnostmi majícími původ v provozu“ se nemá na mysli to, že „se sice povaha provozu negativně projeví, ale je vyvolána vnější okolností, která nemá původ v povaze tohoto provozu, nesouvisí s organizací, řízením a realizací provozu, a nevyplývá tedy sama o sobě z jeho typických vlastností. Může jít o události způsobné zejména přírodními silami, např. o živelní událost, které nemohlo být provozovatelem zabráněno“. Tvrzení žalované, že bylo již rozhodnuto v tomto jiném právním případě, který se s tímto právním případem v tomto řízení shoduje v podstatných znacích, je sice správné, ale tvrzení žalované, že soud v tom jiném případě provedl výklad „okolností majících původ v povozu“ jinak, než soud v tomto řízení, je mylné. Soud v tom jiném právním případě provedl výklad tak, jak jej soud provedl i v tomto řízení, jen jinými slovy. Nakonec takto jako v tomto právním případě jej provedly soudy i v další judikatuře, a to vyšších soudů, uvedené výše. Soud pak má za to, že další tvrzení žalované, že žalovaná škodě nemohla zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat, je v daném případě irelevantní. Dle výkladu výše uvedeného zákonného ustanovení totiž pouze pokud by bylo tvrzeno a prokázáno, že se osoba, která provozuje dopravu, v daném případě žalovaná, může povinnosti nahradit škodu zprostit, je relevantní, tedy lze se zabývat tím, zda tento provozovatel škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. V daném případě však, jak bylo uvedeno již v právním posouzení výše, se však žalovaná jako osoba, která v předmětné době provozovala dopravu, nemůže své povinnosti nahradit výše uvedenou škodu zprostit. Proto soud těmto tvrzením žalované nepřisvědčil, ve smyslu, že se jimi ani nezabýval. Dále soud má za to, že bylo třeba zjistit výši náhrady škody – vytrpěním bolestí (jde o újmu na zdraví) a dále vynaloženými náklady na vyhotovení odborného posudku za účelem zjištění výše náhrady vytrpěných bolestí. Ve smyslu § 2958 část věty před středníkem o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti. Dle výkladu tohoto zákonného ustanovení zákon nijak blíže tento způsob a zjištění výše „odčinění“ neupravuje. V soudní praxi je však vlastně již obecně známou skutečností a zejména Nejvyšší soud „vzal na vědomí a doporučil soudům při jejich rozhodovací praxi použít“ jím vypracovanou metodiku (vzato na vědomí a doporučeno Nejvyšším soudem pod sp. zn. Cpjn 14/2014). Dále ve smyslu § 2952 věta první o. z. se hradí skutečná škoda. Dle výkladu tohoto ustanovení tak zákon v případě jiné škody než újmy na zdraví způsob zjištění výše náhrady upravuje. V daném případě je vynaložení nákladů na vyhotovení odborného posudku pro zjištění výše náhrady škodou skutečnou, když pro to, aby žalobkyně vůbec mohla uplatnit nárok u žalované, a pro to, aby, když nezaplatila, jej mohla uplatnit u soudu, nezbylo než si minimálně nechat vyhotovit odborný posudek lékaře, který je způsobilý kvalifikovat poškození na zdraví a poté na základě toho stanovit hodnotu (výši náhrady) vyvažující plně vytrpěné bolesti. Soud tak má za to, za pomoci výše uvedené metodiky Nejvyššího soudu, jak je uvedeno ve zjištěních výše, že hodnota výše náhrady vyvažující vytrpěné bolesti činí celkem 76 524 Kč (§ 2958 část věty před středníkem o. z.) a výše náhrady za za vynaložené náklady na vyhotovení odborného posudku za účelem zjištění výše náhrady za vytrpěné bolesti činí 500 Kč (§ 2951 odst. 1 ve spojení s § 2952 věta prvá o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení jak náhrady za vytrpěné bolesti (újmy na zdraví), tak náhrady za vynaložené náklady předžalobní výzvou, a následně, z důvodu, že znalec vyžádaný soudem stanovil výši náhrady za vytrpěné bolesti větší, než žalobkyně tvrdila a požadovala v žalobě, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení zbytku v průběhu řízení. Žalovaná však nezaplatila. Žalobkyni tak vzniklo právo a žalované tomu odpovídající povinnost zaplatit žalobkyni náhradu za vytrpěné bolesti ve výši 76 524 Kč a za vynaložené náklady ve výši 500 Kč, celkem tedy 77 024 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila, dostala se tak do prodlení s plněním a žalobkyni tak vzniklo také právo a žalované k tomu odpovídající povinnost zaplatit také úrok z prodlení, a to v zákonné výši z dlužných částek ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení (§ 1970 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 77 024 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku (výrok I.).

20. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované a vedlejšímu účastníkovi. Vzhledem k tomu, že vedlejší účastník se zcela připojoval k tvrzením a důkazům žalované, jsou povinni žalovaná a vedlejší účastník zaplatit náhradu nákladů řízení rovným dílem. Vnikly žalobkyni a soud jí přiznal tyto náklady: zaplacený soudní poplatek ve výši 2 699 Kč, složená záloha na znalečné 5 000 Kč, odměna za zastupování advokátem ve výši 35 870 Kč za 9 úkonů právní služby, z toho 8 po 4 220 Kč, 1 po 2 110 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., hotové výdaje ve výši 2 700 Kč za 9 úkonů právní služby po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. a DPH 21 %. Soud proto rozhodl, že žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit rovným dílem žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 54 369 Kč (§ 142 odst. 1 ve spojení s § 140 odst. 1 věta prvá per analogiam o. s. ř.) (výrok II).

21. Stát má podle výsledku řízení proti neúspěšné žalované a vedlejšímu účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, když zároveň u nich nejsou předpoklady pro osvobození soudních poplatků, alespoň to nebylo tvrzeno ani v řízení zjištěno. Vzhledem k tomu, že vedlejší účastník se zcela připojoval k tvrzením a důkazům žalované, jsou povinni žalovaná a vedlejší účastník zaplatit náhradu nákladů řízení rovným dílem. Vznikly státu a platil náklady na znalečné 5 826 Kč (10 826 Kč – složená záloha žalobkyní 5 000 Kč). Soud proto rozhodl, že žalovaná a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit rovným dílem České republice náhradu nákladů řízení ve výši 5 826 Kč na účet Městského soudu v Brně (§ 148 odst. 1 ve spojení s § 140 odst. 1 věta prvá per analogiam o. s. ř.) (výrok III.)

Poučení