29 C 305/2023 - 126

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Balciarem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] pro zaplacení 39 671,51 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá, aby byla žalované stanovena povinnost zaplatit žalobkyni 39 671,51 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% p.a. ode dne 3.5.2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna žalované zaplatit 89 250 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 16 000 Kč ve výši 15 % p.a. od 3.2.2023 do zaplacení a úrok z částky 16 000 Kč ve výši 8,22% p.a. od [datum] do zaplacení, a nahradit žalované náklady řízení ve výši 92 986,60 Kč, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Návrh, kterým se žalovaná vůči žalobkyni domáhá zaplacení úroku z částky 16 000 Kč ve výši 0,01% p.a. od 1.2.2020 do zaplacení, se zamítá.

Odůvodnění

Žaloba 1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalované domáhá zaplacení částky 39 671,51 Kč spolu s úroky z prodlení a náklady řízení. Žalobkyně uvedla, že spolu účastníci řízení uzavřeli dne [datum] podnájemní smlouvu (dále jen „smlouva“). Předmětem nájmu byla bytová jednotka č. [adresa] (dále jen „byt“). Výše nájemného byla sjednána na částku 13 500 Kč za měsíc, výše záloh za služby spojené s užíváním předmětu podnájmu (dále jen „služby“) na částku 2 500 Kč za měsíc a při začátku podnájmu zaplatila žalovaná žalobkyni jistotu 16 000 Kč. Za dobu od [datum] do [datum] vznikl žalované nedoplatek na službách ve výši 6 065,01 Kč. Žalovaná byt nevymalovala a nevyklidila, za tyto činnosti vč. drobných oprav musela žalobkyně uhradit částku 49 606,50 Kč. Celkem činí závazek žalované 55 671,51 Kč. Po započtení jistoty ve výši 16 000 Kč tak má žalobkyně vůči žalované nárok na zaplacení částky 39 671,51 Kč. Námitky žalované a vzájemný návrh 2. Žalovaná doplnila, že ke smlouvě uzavřeli účastníci celkem 5 dodatků. Předmětem dodatku č. 4 bylo prodloužení podnájemní doby do [datum] a dodatkem č. 5 došlo ke zvýšení měsíčních záloh na 3 767 Kč a navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že byt nebylo potřeba vymalovat ani vyklízet, pročež tyto náklady nemusela žalobkyně vynaložit. Dále namítla, že žalobkyní předložená vyúčtování služeb neobsahovala mimo jiné porovnání výše nákladů na jednotlivé služby s přijatými zálohami, a proto žalobkyni náleží dle zákona pokuta. Konkrétně za rok 2021, jehož řádné vyúčtování měla žalobkyně předložit nejpozději dne [datum]. Od tohoto dne do [datum] žalovaná uplatňuje nárok na zaplacení pokuty ve výši 45 750 Kč. Rovněž uplatnila nárok na zaplacení pokuty za dobu od [datum] do [datum], kdy řádné vyúčtování měla žalobkyně předložit nejpozději dne [datum]. Od tohoto dne do [datum] žalovaná uplatňuje nárok na zaplacení pokuty ve výši 27 500 Kč. Dále žalovaná uplatnila nárok na zaplacení úroku ze složené jistoty 16 000 Kč ve výši 8,23% p.a. od [datum] do zaplacení a konečně úrok z prodlení z nevrácené jistoty 16 000 Kč ve výši 15% p.a. od [datum] do zaplacení. Tyto nároky žalovaná vůči žalobkyni uplatnila vzájemným návrhem. Řádné vyúčtování neměla žalovaná obdržet ani za rok 2021, ale žádné nároky z této okolnosti nevymáhá. Pravomoc soudu a rozhodné právo 3. Ve věci je dán cizí prvek, neboť žalovaná je občankou Ukrajiny. Soud tak určil svoji pravomoc k rozhodnutí na základě čl. 48 odst. 5 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (vyhlášené ve sbírce mezinárodních smluv pod č. 123/2002), dle něhož platí, že „Pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek“, neboť žalovaná má bydliště na území České republiky.

4. Rozhodným je právo české dle čl. 48 odst. 1 cit. mezinárodní smlouvy, dle níž platí, že „Smluvní závazkové vztahy se řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli“, protože účastníci řízení se dohodli na aplikaci českého práva v záhlaví smlouvy. Provedené dokazování 5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující. Žalobkyně má pronajatý byt od p. [jméno FO] nájemní smlouvou z [datum] (důkaz: nájemní smlouva z [datum], smluvní podmínky nájmu). Na základě smlouvy ve znění jejích dodatků č. 2 a 4 uzavřeli účastníci dne [datum] smlouvu, jejímž předmětem byl podnájem bytu v době od [datum] do [datum] za podnájemné 13 500 Kč měsíčně, za zálohy na služby 2 500 Kč měsíčně s tím, že na úhradu svých závazků žalovaná zaplatila žalobkyni dne [datum] v hotovosti jistotu 16 000 Kč (důkazy: podnájemní smlouva ze dne [datum], dodatek č. 2 k podnájemní smlouvě ze dne [datum], dodatek č. 4 bez data). Žalovaná byla při skončení podnájmu povinna byt předat v dobrém stavu s přihlédnutím k opotřebení (čl. V.4. smlouvy), vymalovat jej, pokud došlo k nadměrnému opotřebení, a byt vyklidit (čl.VI.4. smlouvy). Ohledně vyúčtování služeb smlouva uvádí, že bude provedeno stejným způsobem jako vlastníkům, přičemž vyúčtování záloh na služby žalobkyně provede do 3 měsíců od jeho obdržení (čl. III.3. smlouvy). Účastníci sporu si sjednali, že jistota ve výši 16 000 Kč nebude úročena (čl. III.4. smlouvy). Do užívání byl žalované byt předán dne [datum], dne [datum] jej žalovaná předala zpět žalobkyni (důkazy: předávací protokoly ze dne [datum] a [datum]).

6. Za dobu od [datum] do [datum] žalobkyně žalované předložila vyúčtování služeb s nedoplatkem 1 567,83 Kč. Ve vyúčtování je uvedeno, že na zálohách na služby žalovaná zaplatila celkem 30 000 Kč, náklady na služby u bytu - úklid domu, výtah, topení základní a spotřební složka, teplá voda základní a spotřební složka, studená voda, odvoz odpadu, elektřina ve společný prostorách - si vyžádaly 31 567,83 Kč s rozepsáním jednotlivých částek u té které služby (důkaz: vyúčtování služeb za období od [datum] s nedoplatkem na 1 567,83 Kč). Za dobu od [datum] do [datum] žalobkyně žalované předložila vyúčtován služeb s nedoplatkem 6 065,01 Kč. Ve vyúčtování je uvedeno, že na zálohách na služby žalovaná zaplatila celkem 40 102 Kč, náklady na služby u bytu - úklid domu, výtah, topení základní a spotřební složka, teplá voda základní a spotřební složka, studená voda, odvoz odpadu, elektřina ve společný prostorách - si vyžádaly celkem 46 167,01 Kč (důkaz: vyúčtování služeb od [datum] do [datum] s nedoplatkem na částku 6 065,01 Kč). Za totéž období ještě žalobkyně žalované předložila vyúčtování s nedoplatkem 16 793,92 Kč, dle žalobkyně se však jednalo o nedopatření, neboť správná výše odpovídala 6 065,01 Kč (viz 2. strana vyjádření žalobkyně z [datum] na č.l. 47 spisu). Ani v jednom vyúčtování není uvedeno, jaké náklady na služby byly vynaloženy na celý bytový dům.

7. Fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] spol. [právnická osoba], žalované vyúčtovala částku 49 606,50 Kč za vyklizení bytu a malířské práce (důkaz: faktura ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalované částky (důkaz: předžalobní výzva právního zástupce s dokladem o odeslání).

8. Dopisy ze dnů [datum], odeslaných v týchž dnech, žalovaná p. [jméno FO], vlastníku bytu, vytkla, že vyúčtování služeb neodpovídá zákonu a žádala o nápravu (důkaz: výzvy žalované ze dne [datum] s doklady o odeslání k doložení dokladu spojených s náklady bytu ohledně energií).

9. Z důkazů informační formulář, smlouva o rezervaci, souhlas pana [jméno FO] ze dne [datum], vyúčtování služeb za období od [datum] s nedoplatkem 1 204,13 Kč, dodatky ke smlouvě č. 5 a 6, servisní protokol, výzva spol. [právnická osoba]. z [datum] soud nic podstatného nezjistil, proto se jim blíže nevěnuje.

10. Provedené důkazy videozáznam z bytu, fotografie bytu, fotografie označené písm. A-R, U, V,W, X,Y, které mají zachycovat jednak nábytek, který v bytě zůstal, dále poškození omítek bytu a stav při provádění opravy, výslechy svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] soud nehodnotí z důvodů uvedených v bodě 22 rozsudku. Právní úprava 11. Dle § 2275 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) platí, že „V případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.“ V § 2201 obč. zák. je uvedeno, že „Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.“ Dle § 2235 odst. 1 obč. zák. platí, že „Zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.“ V § 2246 odst. 1 obč. zák. je uvedeno, že „Strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.“ Dle § 2247 odst. 1 a 2 obč. zák. platí, že „Strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. (2) Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.“ Ustanovení § 2254 odst. 1 a 2 obč. zák. uvádí, že „Ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. (2) Při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.“ Norma § 2293 odst. 1 obč. zák. stanoví, že „Nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.“ Dle § 2267 obč. zák. platí, že „Neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.“ Ustanovení § 2293 odst. 1 obč. zák. uvádí, že „Nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.“ Dle § 1802 obč. zák. platí, že „Mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.“ 12. Dle § 7 odst. 1 až 3 zák. č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty ve znění účinném v době od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2022 (dále jen „ZoByt), platí, že „Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. (2) Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. (3) Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.“ 13. Dle § 13 odst. 1 a 2 ZoByt platí, že „Jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. (2) Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení.“ 14. Vzhledem k tomu, že ustanovení obč. zák. o podnájmu nijak neupravují otázku vyúčtování služeb podnájemci, jakož ani sankce za nesplnění povinností nájemcem/podnájemcem, a samotná smlouva v těchto otázkách také mlčí, použil soud na tyto otázky subsidiárně ustanovení obč. zák. o nájmu bytu a ustanovení ZoByt, a to v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 3841/2022 ze dne 6.6.2023, dle něhož platí, že „V rozsudku ze dne 17. 3. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1524/2019, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 94/2020 (dále jen „R 94/2020“), Nejvyšší soud vyložil, že pokud není upraveno jinak, řídí se podnájem subsidiárně úpravou užití věci, která je obsahu daného podnájmu nejbližší. Při její aplikaci je však třeba vždy vycházet z povahy podnájemního vztahu jako vztahu závislého na nájemním (hlavním) vztahu (co do svého vzniku, obsahu i trvání). V projednávané věci podnajal žalobce žalované byt za účelem bydlení, proto se jejich vztah řídí subsidiárně úpravou o nájmu bytu obsaženou v § 2235 a násl. o. z. Vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu řeší obecně § 2252 o. z., který upravuje splatnost nedoplatků a přeplatků záloh na poskytnuté služby, ale i právo nájemce nahlížet do vyúčtování nákladů na poskytnuté služby za minulý kalendářní rok, jakož i pořídit si z něj výpisy, opisy nebo kopie; totéž platí o dokladech týkajících se účtovaných nákladů. Po přijetí občanského zákoníku byl následně přijat zákon č. 67/2013 Sb., který shora uvedenou problematiku rovněž upravuje, ale zčásti jinak a zčásti podrobněji. Protože jde o předpis speciální, mají jeho ustanovení aplikační přednost před občanským zákoníkem.“ Hodnocení nároku žalobkyně 15. Žalobkyně vůči žalované uplatnila nárok na zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb za dobu od [datum] do [datum] ve výši 6 065,01 Kč. Příjemcem služeb je uživatel bytu, tedy žalovaná. Poskytovatelem je potom žalobkyně, neboť pouze s ní má žalovaná právní vztah.

16. Dle cit. § 7 odst. 2 ZoByt poskytoval služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Z pohledu soudu to mimo jiné znamená, že žalovaná kromě informací, které ve vyúčtování obdržela, tedy jaká část nákladů připadá na jí užívaný byt a kolik zaplatila na zálohách (viz bod 6 rozsudku), musí ovšem z vyúčtování zjistit i výši celkových nákladů vynaložených na služby v celém bytovém domě, neboť jen tímto způsobem může být výše případných rozdílů ve vyúčtování zřejmá a kontrolovatelná, jak plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1528/2020 ze dne 21.10.2020 „Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích (srov. rozsudky ze dne 1. 6. 2018, sp. zn. 26 Cdo 4404/2017, ze dne 26. 8. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2778/2019) uzavřel, že od právních závěrů týkajících se předchozí právní úpravy ohledně náležitostí vyúčtování není důvod se odchýlit ani v poměrech právní úpravy obsažené v zákoně č. 67/2013 Sb. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užívání bytu nebo s ním souvisejí, upravuje zákon č. 67/2013 Sb., který v § 2 písm. f) vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.“ 17. Pokud tato informace chybí, tak si uživatel bytu může správnost vyúčtování zkontrolovat jen stěží. Soud tak má za to, že žalobkyně žalované nepředložila řádné vyúčtování se všemi náležitostmi, a proto její nárok na zaplacení nedoplatku ve výši 6 065,01 Kč není splatný a její nárok oprávněný, jak plyne z již citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1528/2020 „Soudní praxe se již v minulosti (v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013) ustálila v názoru, že podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČSR z 16. 7. 1981, sp. zn. Cpj 164/80, uveřejněné pod č. 4/1983 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové z 9. 2. 1968, sp. zn. 7 Co 598/67, uveřejněný pod č. 15/1969 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši“ (pozn. soudu – tento závěr se uplatní na vyúčtování do 31. 12. 2022, dále platí právní úprava odlišná).

18. Na okraj potom soud uvádí, že výše uvedeným podmínkám by dostálo vyúčtování služeb v bytě za rok 2022 s nedoplatkem 8 525 Kč, které zasílalo společenství vlastníků p. [jméno FO], které žalobkyně založila do spisu na jednání soudu dne [datum]. Vzhledem ale k tomu, že na jednání soudu dne [datum] se žalobkyni nemohlo dostat poučení ohledně doručení tohoto dokumentu žalované, soud provedení tohoto důkazu zamítl, neboť pokud o něm nebyla žalovaná zpravena, sám o sobě podstatným není.

19. Dále žalobkyně vůči žalované uplatnila nárok na náhradu nákladů vynaložených na vymalování vč. drobných oprav a vyklizení bytu ve výši 49 606,50 Kč. Vzhledem k tomu, že objektivní určení výše těchto nákladů je otázkou odbornou, kterou si soud nemohl zodpovědět sám, a sama žalobkyně navrhla, aby soud k této otázce nechal zpracovat znalecký posudek v podání ze dne [datum] (č.l. 46), tak soud žalobkyni usnesením ze dne [datum] (č.l. 101), jež bylo zástupci žalobkyně doručeno [datum], uložil povinnost zaplatit zálohu na znalecký posudek s poučením, že jinak nelze důkaz provést.

20. Žalobkyně zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem nezaplatila, a soud tak nemohl dle § 141 odst. 1 o.s.ř. tento důkaz provést, shodně např. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. 28 Cdo 987/2017 ze dne 6.3.2018 „Dle rozhodného znění procesní úpravy pak platilo (a platí), že nesloží-li účastník určenou zálohu na náklady jím navrženého nebo v jeho zájmu nařízeného důkazu, nelze tento důkaz provést.“ Za takové situace potom soudu nezbylo, než nárok žalobkyně na zaplacení nákladů vynaložených na vymalování vč. drobných oprav a vyklizení bytu považovat za neprokázaný a pro neunesení důkazního břemene jej zamítnout. K tomu ještě soud doplňuje, že stejně tak byl zástupce žalobkyně na jednání soudu dne [datum] vyzván k dodání plánu bytu a doplnění věci, které bylo potřeba z bytu vystěhovat. Ani na takto uložené povinnosti nebylo do doby rozhodnutí soudu reagováno.

21. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 39 671,51 Kč zamítl.

22. Proto se také soud nijak nevěnuje provedeným důkazům uvedeným v bodě 10 rozsudku, které měly prokázat, zda bylo nutné byt vymalovat vč. vyspravení a vyklidit a jaká bylo ohledně těchto skutečností domluva mezi stranami. Soud dospěl k závěru, že tento žalobkyní uplatněný nárok na náhradu nákladů je po právu, a proto také měl v úmyslu jejich výši stanovit znaleckým posudkem. Za situace, kdy však soud důkaz znaleckým posudkem neprovedl, je z pohledu soudu zbytečné podrobně rozepisovat, na základě jakých důkazů a proč dospěl k závěru, že základ nároku žalobkyně byl dán. Hodnocení vzájemného nároku žalované - pokuta 23. Žalovaná vůči žalobkyni v rámci vzájemného návrhu uplatnila nárok na pokutu za nepředložení řádného vyúčtování. Jak u vyúčtování za dobu od [datum] do [datum], tak i pro vyúčtování pro rok 2021, jež bylo obdobné, platí to, co je uvedeno v bodech 16 až 18 rozsudku, tedy že v něm nebyla uvedena celková výše nákladů na služby v celém bytovém domě, a že tedy žalobkyně nesplnila svoji povinnost předat žalované za tyto doby řádná vyúčtování služeb.

24. Žalobkyně, jako nájemce, byla povinna zaslat vyúčtování služeb žalované, jako podnájemci, dle čl. III.3. smlouvy do 3 měsíců od jeho obdržení. Žalobkyně v tomto směru neuvedla nic, soudem nemohla být na jednání [datum] k této otázce poučena. Soud tedy vychází z toho, že vyúčtování za ten který rok mohla žalobkyně obdržet vždy do 31.1. roku následujícího a po třech měsících, tedy do 30.4. byla povinna vyúčtování poskytnout i žalované. Za rok 2021 tak mohla žalované řádné vyúčtování předložit do 30.4.2022 a za rok 2022 do 30.4.2023.

25. Žalovaná požaduje zaplatit pokutu za nedodané řádné vyúčtování služeb za rok 2021 za dobu od [datum] do [datum], za níž má žalovaná nárok na zaplacení pokuty ve výši 50 Kč denně dle § 13 odst. 2 ZoByt za celkem 915 dnů, tj. pokuty ve výši 45 750 Kč. Žalovaná dále požaduje zaplatit pokutu za nedodané řádné vyúčtování služeb za rok 2022 za dobu od [datum] do [datum], za níž má žalovaná nárok na zaplacení pokuty taktéž ve výši 50 Kč denně za celkem 550 dnů, tj. pokuty ve výši 27 500 Kč. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem považuje soud tento nárok za oprávněný, a proto žalobkyni přiznal částku 89 250 Kč: Od [datum] Od [datum] Do [datum] Do [datum] Dnů v prodlení 915 Dnů v prodlení 550 Pokuta 50 Kč Pokuta 50 Kč 45 750 Kč 27 500 Kč Hodnocení vzájemného nároku žalované - úrok 26. Žalovaná vůči žalobkyni uplatnila taktéž nárok na zaplacení úroku ze složené jistoty 16 000 Kč ve výši 8,23 % ročně od [datum] do zaplacení. Tento nárok (pod)nájemcům přiznává § 2254 odst. 2 obč. zák. Ve smlouvě je sice uvedeno, že žalované úrok z jistoty nenáleží (čl. III.4. smlouvy), soud k takovému ujednání ale v souladu s § 2235 obč. zák. nepřihlíží, neboť se jedná o dohodu, jež zkracuje práva žalované. Na tento úrok má (pod)nájemce nárok za dobu od uzavření smlouvy [datum], kdy žalovaná žalobkyni jistoty složila k jejím rukám v hotovosti, do doby jejího vrácení. Výše úroků v takovém případě není stanovena, soud proto vycházel z § 1802 obč. zák. a stanovil ji na základě informací ČNB o úrokových sazbách úvěrů účtovaných bankami domácnostem tak, že jako rozhodnou vzal dobu od složení jistoty (únor 2020) do skončení nájmu (leden 2023) a za těchto 36 měsíců spočítal průměrný měsíční úrok, jež dosáhl 8,22%: Měsíc Úrok Měsíc Úrok únor 20 8,05 srpen 21 7,67 březen 20 8,15 září 21 7,59 duben 20 8,04 říjen 21 7,45 květen 20 7,44 listopad 21 7,68 červen 20 8,01 prosinec 21 7,91 červenec 20 8,11 leden 22 7,99 srpen 20 8,12 únor 22 7,96 září 20 7,97 březen 22 8,2 říjen 20 7,87 duben 22 8,29 listopad 20 7,88 květen 22 8,84 prosinec 20 7,72 červen 22 9,42 leden 21 7,83 červenec 22 9,72 únor 21 7,5 srpen 22 9,7 březen 21 6,97 září 22 9,69 duben 21 7,48 říjen 22 9,63 květen 21 7,36 listopad 22 9,66 červen 21 7,31 prosinec 22 9,72 červenec 21 7,53 leden 23 9,54 Průměr 8,22 27. Soud proto žalované přiznal i nárok na zaplacení úroku ze složené jistoty 16 000 Kč ve výši 8,22% p.a. od 1.2.2020 do zaplacení. Jelikož žalovaná požadovala úrok ve výši 8,23% p.a., soud ještě její vzájemný návrh co do úroku 0,01% p.a. z částky 16 000 Kč zamítl.

28. Žalobkyně dosud žalované nevrátila složenou jistotu, náleží jí tedy i úrok z prodlení z částky 16 000 Kč od [datum] v souladu s § 1970 obč. zák. ve výši stanovené nař. č. 351/2013 Sb., neboť dne [datum] došlo k ukončení podnájmu a tohoto dne měla být žalované jistota vrácena dle čl. III.V smlouvy, tj. po skončení nájmu. Pokud se tak nestalo, má žalovaná nárok na zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího, tj. od [datum].

29. Soud nepovažuje výtky žalované proti vyúčtování ze dnů [datum] za řádně uplatněné, neboť namísto vůči žalobkyni směřovaly vůči vlastníku bytu p. [jméno FO]. Absence výtek za úpravy ZoByt v době od [datum] do [datum] však nárok žalované nijak neoslabovala, a nemá proto na něj vliv. Náklady řízení 30. Žalovaná byla v řízení procesně plně úspěšná, soud jí proto přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení ve výši 92 986,60 Kč, která je tvořena žalovanou zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 663 Kč (dle zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), dále odměnou za zastupování žalované advokátem ve výši 68 860 Kč za 11 úkonů právní služby po 6 260 Kč při tarifní hodnotě sporu 128 921,51 Kč – součet žalobkyní a žalovanou požadovaných částek (dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů…), dále 11x paušální náhrady po 300 Kč ve výši 3 300 Kč (dle § 13 cit. vyhláškya 21%-ní DPH z odměny a náhrad ve výši 15 563,60 Kč) – jak obojí rozepsáno v tabulce - a dále dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a ve spojení s § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady…, odměnu v řízení nezastoupeného účastníka (ukončení právního zastoupení v prosinci 2024, viz č.l. 109 spisu) ve výši 600 Kč za přípravu k jednání a ústní jednání soudu: Datum Úkon Odměna 1 [datum] Příprava a převzetí zastoupení 6 260,00 Kč 2 [datum] Vyjádření 6 260,00 Kč 3 [datum] Jednání soudu 6 260,00 Kč 4 [datum] Vyjádření 6 260,00 Kč 5 [datum] Nahlížení do spisu 6 260,00 Kč 6 [datum] Jednání soudu 6 260,00 Kč 7 [datum] Jednání soudu přes 2 hodiny 12 520,00 Kč 9 [datum] Vyjádření 6 260,00 Kč 10 [datum] Jednání soudu 6 260,00 Kč 11 [datum] Návrh žalované 6 260,00 Kč Mezisoučet 68 860,00 Kč 11 x tarif po 300 Kč 3 300,00 Kč 21%-ní DPH z odměny a z náhrad 15 153,60 Kč 87 313,60 Kč