29 C 341/2024 - 55

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Balciarem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A] bytem [Adresa žalovaného A], [Anonymizováno], [Jméno žalovaného B], [Jméno žalovaného C], Argentinská republika zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro určení vyživovací povinnosti k manželce takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen přispívat na výživu žalobkyně částkou 600 USD měsíčně, která je splatná vždy do každého 10. dne v měsíci, následujícím po měsíci, za který vzniklo právo žalobkyně na výživné, počínaje dnem 1. 11. 2024, do právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků řízení.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně vůči žalovanému domáhá, aby jí přispíval na výživu částkou 600 USD měsíčně ode dne právní moci rozsudku od rozvodu jejich manželství do budoucna, zamítá.

III. Nedoplatek na výživném žalobkyně za období od 1. 11. 2024 do 31. 3. 2025 ve výši 3 000 USD je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně na náhradě nákladů řízení částku 25 773 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit státu soudní poplatek ve výši 3 472 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

Žaloba 1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhá, aby byla žalovanému stanovena povinnost platit žalobkyni výživné manželky ve výši 600 USD měsíčně počínaje dnem 1.11.2024. Svoji žalobu odůvodnila tím, že se žalovaným jsou manželé od [datum]. Manželství je minimálně od r. 2018 rozvráceno, účastníci spolu nežijí a nevedou společnou domácnost. Dne [datum] podala žalobkyně návrh ke zdejšímu soudu na rozvod manželství, které doposud nebylo rozhodnuto pro neskončení řízení ve věci společného nezletilého dítěte. Žalovaný měsíčně vydělává přes 16 tis. USD, žalobkyně kolem 61 tis. Kč měsíčně a hradí veškeré náklady domácnosti. Ačkoli žalovaný vydělává podstatně více než žalobkyně, je životní úroveň účastníků odlišná, a žalobkyně tak má právo na výživné manželky, které požaduje pouze ve výši, ve které žalovaný na žalobkyni pobírá od svého zaměstnavatele, organizace UNICEF (Dětský fond OSN), příspěvek na manželku. Stanovisko žalovaného 2. Se žalobou žalovaný nesouhlasil s odůvodněním, že (1) měsíčně vydělává okolo 9 500 USD, nikoli žalobkyní tvrzených 16 tis. USD, (2) na děti platí měsíčně výživné – na nezl. [Anonymizováno] 900 USD, na zletilé [Anonymizováno] a [Anonymizováno] po 500 USD, (3) nad rámec výživného hradí roční školné pro děti ve výši 30% z částek 584 000 Kč a 529 000 Kč, přičemž 70% hradí jeho zaměstnavatel a že (4) žalobkyně vlastní velký a hodnotný dům, který by mohl být rozdělen na jednotky, jež by mohla žalobkyně pronajímat, přičemž nejsou podstatné jen výdělkové ale i celkové majetkové poměry žalobkyně. Pravomoc a rozhodné právo 3. Vzhledem k tomu, že žalovaný má mimo jiné občanství Dánska, a v dané věci se tak jedná o řízení s cizím prvkem, zabýval se soud otázkou pravomoci českých soudů věc projednat a rozhodnout. Pravomoc českých soudů je dána na základě nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen „nařízení“), a do dle jeho čl. 1 odst. 1 (cit.) „Toto nařízení se použije na vyživovací povinnosti vyplývající z rodinných vztahů, rodičovství, manželství nebo švagrovství“ ve spojení s jeho čl. 3 písm. a/ „K rozhodování ve věcech vyživovacích povinností je v členských státech příslušný soud místa, soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu“, neboť žalobkyně, jako oprávněná, má místo obvyklého pobytu v České republice na Praze 4.

4. Rozhodným právem je potom právo české, a to dle čl. 15 nařízení „Právo rozhodné pro otázky vyživovacích povinností se v členských státech, které jsou vázány Haagským protokolem ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen „Haagský protokol z roku 2007“), určuje v souladu s uvedeným protokolem“ ve spojení s čl. 3 odst. 1 Protokolu ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti Evropským společenstvím „Vyživovací povinnosti se řídí právem státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nestanoví-li tento protokol jinak“, neboť žalobkyně, jako oprávněná, má bydliště na území České republiky. Skutková zjištění 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že účastníci spolu uzavřeli dne [datum] manželství v Dánsku (důkaz: oddací list). Žalobkyně je vlastníkem pozemku [Anonymizováno], jehož součástí je budova [Anonymizováno] a pozemku [Anonymizováno] vše zapsáno v k.u. [adresa], jehož hodnota odpovídala ke dni [datum] částce 8 mil. Kč (důkaz: usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. [spisová značka] ze dne [datum]). Účastníci spolu mají 3 děti – zletilé [Anonymizováno] (nar. [Anonymizováno]) a [Anonymizováno] (nar. [Anonymizováno]) a nezl. [Anonymizováno] (nar. [Anonymizováno]), které žijí se žalobkyní. Účastníci spolu nebydlí a nevedou společnou domácnost (důkaz: shodná tvrzení účastníků, usnesení OS 4, č. j. [spisová značka]).

6. Za dobu od 10/2024 do 03/2025 žalobkyně dosáhla průměrné čisté mzdy 61 215 Kč (důkaz: výplatní pásky za tato období): Období Příjem říjen 24 59 270 Kč listopad 24 87 314 Kč prosinec 24 57 584 Kč leden 25 54 677 Kč únor 25 54 033 Kč březen 25 54 409 Kč 61 215 Kč V blíže neurčeném období získával žalovaný od svého zaměstnavatele, UNICEF, příspěvek na děti – „Dep Allowance (Child)“ (důkaz: části výplatních pásek žalovaného označených AA – AD).

7. V době od 12/2022 do 12/2023 žalobkyně vynaložila na bydlení měsíční náklady na elektřinu 2 413 Kč (roční náklady 28 960 Kč děleno 12 měsíců), na plyn 3 943 Kč (roční náklady 47 320 Kč děleno 12 měsíců) a na vodu 1 364 Kč (roční náklady 16 373 Kč děleno 12 měsíců) (důkaz: vyúčtování elektřiny, vyúčtování plynu, vyúčtování vodného a stočného). Dle svých tvrzení vynakládá žalobkyně měsíčně za sebe a děti za jídlo asi 14 500 Kč, za drogerii 3 100 Kč, hygienu a léky 4 368 Kč, internet a telefony 3 681 Kč, za MHD, školu a kroužky asi 14 683 Kč, za auto 3 345 Kč a své osobní náklady odhaduje na 5 400 Kč. V říjnu 2024 zaplatila žalobkyně za rovnátka dcery [Anonymizováno] 23 800 Kč. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného ke hrazení měsíčního výživného 600 USD od 15.8.2024 (důkaz: předžalobní výzva). Žalobkyně konečně uvedla, že od září 2024 studuje pouze nezl. [Anonymizováno] a pouze za ni je žalovaným placeno školné.

8. Žalovaný je zaměstnán u [Anonymizováno] a žije v [jméno FO] (důkaz: shodná tvrzení účastníků). Jeho průměrný měsíční čistý plat za dobu 10/2024 do 03/2025 – „[jméno FO]“ – odpovídá po přepočtu z USD na CZK částce 249 719,13 Kč, přičemž žalovaný ve shodném období pobírá od zaměstnavatele příspěvek na manželku ve výši 588 USD (důkaz: výplatní pásky žalovaného za toto období). Žalobkyni z tohoto příspěvku nic neposkytuje (důkaz: shodná tvrzení účastníků): Období Příjem Kurz Příjem Dep Alowance - spouse říjen 24 $9 900,65 23,28 Kč 230 467,33 Kč $588,24 listopad 24 $13 245,15 23,92 Kč 316 850,48 Kč $588,64 prosinec 24 $10 244,38 24,24 Kč 248 293,04 Kč $588,64 leden 25 $9 869,17 24,21 Kč 238 972,08 Kč $588,46 únor 25 $9 842,97 24,03 Kč 236 565,94 Kč $588,46 březen 25 $9 842,97 23,08 Kč 227 165,90 Kč $588,46 Průměr 249 719,13 Kč $588,48 9. Na nezl. [Anonymizováno] platí žalovaný k rukám žalobkyně výživné 1 000 USD měsíčně, na zletilé [Anonymizováno] a [Anonymizováno] po 500 USD měsíčně přímo dětem, přičemž od září 2024 se hradí školné jen na nezl. [Anonymizováno] (důkaz: shodná tvrzení účastníků).

10. Dle tvrzení žalovaného platil roční školné na 2 děti ve výši 584 000 Kč a 529 000 Kč ročně a z částky jím placeného školného mu zaměstnavatel přispívá 70%. Jelikož dle shodných tvrzení účastníků od září studuje jen 1 dítě, má soud za to, že od té doby žalovaný hradí školné ve výši 14 600 Kč měsíčně, tj. 30% školného z 584 tis. Kč děleno 12 měsíci. Dle svých tvrzení potom žalovaný dětem přispívá nižšími částkami na výdaje a kupuje jim drobné dary za dalších 2 500 USD měsíčně.

11. Soud provedl i důkaz výplatními páskami žalobkyně od ledna 2023 do září 2024, ale tyto nijak nehodnotil, když za rozhodnou dobu příjmů účastníků považoval dobu od října 2024, když žalobkyně požaduje výživné od listopadu 2024. Z téhož důvodů nehodnotí ani výplatní pásky žalovaného za dobu 12/2020, 12/2021, 12/2022, 12/2023, 05/2024 předložené žalobkyní. Pro rozhodnutí soudu není ani podstatné potvrzení zaměstnavatele žalobkyně z [datum] o výplatním termínu. Jako nadbytečné soud zamítl důkazy fotografiemi z místa, kde žalovaný bydlel a z dovolené, rozhodnutí [Anonymizováno], výpisy z účtu žalobkyně a žalovaného, které pro rozhodnutí soudu nejsou podstatné. Pro nadbytečnost zamítl i důkaz znaleckým posudkem na cenu domu žalobkyně a místní šetření v domě, zda lze pronajmout, a posudek na obvyklé nájemné případných bytových jednotek v domě z důvodů uvedených v bodech 15 - 17 rozsudku. Právní úprava 12. Dle § 697 odst. 1 a 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že (cit.) „Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. (2) Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.“ 13. Dle § 913 odst. 1 a 2 obč. zák. platí, že „Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. (2) Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.“ Hodnocení 14. Po provedeném dokazování a po zhodnocení právní úpravy dospěl soud k těmto závěrům. Manželé musí mít stejnou životní a kulturní úroveň, kromě výdělkových možností se musí zohlednit i celková majetková situace, jejich konkrétní potřeby a mimo jiné je rovněž třeba zohlednit, kdo se stará o společné děti, jak plyne např. z nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. IV. ÚS 2691/24 ze dne 12.3.2025, dle něhož platí, že „27. Civilní soudy se musí vyvarovat situace, kdy jejich rozhodnutí vytvoří stav nerovnosti tím, že svévolně odepřou oprávněnému manželovi či manželce možnost mít zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň jako druhý manžel… 28. Občanský zákoník předpokládá, že se oba manželé budou současně podílet na zajištění vlastních potřeb a jejich společného života. Schopnost zajišťovat své potřeby se nicméně může mezi manžely lišit, rozdíly mohou pramenit například z jejich příjmových schopností či majetkových poměrů. Smyslem a účelem výživného mezi manžely je tento rozdíl odstranit, resp. jej zmírnit tak, aby hmotná a kulturní úroveň manželů byla zásadně stejná. Proto mají manželé vůči sobě navzájem vyživovací povinnost. Výživné mezi manžely tak nastupuje již v situaci, kdy jeden manžel je sice schopen uspokojovat své potřeby, avšak v nižší míře než druhý manžel. Není nutné, aby jeden manžel byl odkázán na manžela druhého Pokud civilní soudy chtějí zjistit, jaká je životní úroveň, musí zohlednit nejen příjmovou stránku a celkovou hodnotu majetku, ale také způsob života, který povinný v posuzované době vedl… 32. Rozhodování o výživném mezi manžely je tedy komplexním úkolem. Aby civilní soudy učinily správný závěr o zásadně stejné hmotné a kulturní úrovni, musí zohlednit celou řadu okolností. Jejich pozornost se nemůže upínat jen na výši příjmů obou manželů. Soudy musí zohlednit též jejich osobní, rodinné a majetkové poměry a jejich konkrétní potřeby, které plynou z povahy práce, způsobu života, zdravotního stavu a jiných závažných okolností. Vedle toho musí přihlédnout k tomu, který z manželů pečuje o společnou rodinnou domácnost a děti. Vše musí civilní soudy posuzovat v souhrnu a v jejich vzájemné souvislosti. A samozřejmě i zde platí obecný korektiv v podobě ochrany dobrých mravů.“ 15. Stran majetkové situace žalobkyně (myšleno majetek bez příjmů) žalovaný namítal, že žalobkyně je vlastníkem hodnotného domu, který by mohl být rozdělen na jednotky a dále být pronajímán. Pokud tak žalobkyně dosud neučinila, dobrovolně se vzdala příjmů, které však nyní nemůže požadovat vůči žalovanému v rámci výživného. Soud by tuto argumentaci považoval za podstatnou v okamžiku, kdy by žalobkyně vlastnila např. bytový dům. Žalobkyně však bydlí v rodinném domě spolu se 3 dětmi, a soud – i pokud je dům větší – nemá v úmyslu nutit žalobkyni, aby dům případně rekonstruovala tak, aby jednotlivé místnosti mohla pronajímat cizím osobám, zvlášť když s ní bydlí děti. Jak navíc plyne z dalšího odůvodnění, žalobkyně dle svých příjmů není osobou, která by si žila „nad poměry“, takže na jednu stranu by nemohla zaplatit přestavbu části dobu na pronájem, tedy by jí žádný příjem z pronájmu nešel, na stranu druhou by jí zase žalovaný nebyl povinen hradit výživné, neboť by mohla dům pronajmout. Úvaha o pronájmu části domu se proto soudu nezdá být správná a má za to, že žalobkyni nikdo nemůže nutit k tomu, aby část domu, v němž s dětmi bydlí, byla nucena pronajmout.

16. Rovněž soud v tomto případě nesouhlasí s tím, že by se do majetkové situace žalobkyně měla promítnout obvyklá cena domu, jež ke dni 6.2.2014 odpovídala 8 mil. Kč, byť dnes bude zajisté vyšší. V domě totiž žalobkyně uspokojuje spolu s dětmi svoji bytovou potřebu a pro její majetkovou situaci z pohledu výživného není podstatné, zda bydlí v bytě v ceně 6 mil. Kč, nebo v ceně 15 mil. Kč, protože cena bytu/domu fakticky na situaci žalobkyně nic nemění. Pro soud by bylo při rozhodování důležité, pokud by žalobkyně např. vlastnila více nemovitých věcí, nebo bydlela v nemovitosti o ceně řádově vyšší, kdy by její prodej a přestěhování do levnějšího žalobkyni přineslo podstatný majetkový prospěch, což však není tento případ.

17. Soud tedy má za to, že majetková situace žalobkyně není taková, že by vylučovala, aby jí žalovaný hradil výživné a zaměřil se dále na výdělkové poměry účastníků.

18. Účastníci v řízení tvrdili a částečně i prokazovali své příjmy a výdaje. U žalobkyně jsou prokázány příjmy a výdaje na elektřinu, vodu a plyn, u žalovaného příjmy a výživné na děti. Ohledně neprokazovaných výdajů účastníků dospěl soud vycházel z premisy, že mohou být pravdivé a není třeba ohledně nich provádět další dokazování, neboť pro výsledek sporu nejsou důležité, jak plyne z dále uvedených skutečností.

19. Žalobkyně vůči žalovanému požaduje platit výživné 600 USD měsíčně, tedy ke dni vyhlášení rozsudku se jedná o částku 13 150 Kč (dle kurzu ke dni 23.4.2025, kdy 1 USD odpovídal 21,916 Kč). Tato částka potom bez 12 USD odpovídá částce, kterou žalovaný pobírá každý měsíc od UNICEF jako příspěvek na manželku, ačkoli spolu účastníci nežijí jako manželé, a tuto částku žalovaný žalobkyni neposkytuje.

20. U příjmové stránky soud vychází z úvahy, že veškeré příjmy a výdaje domácnosti účastníků (až nad výjimky dané zákonem) spadají pod režim SJM, a proto by se o ně měli účastníci dělit stejným dílem. Soud vzal potom v úvahu 3 varianty: (a) zda by měla žalobkyně nárok na požadované výživné, pokud by se zohlednil jen prokázaný příjem účastníků, (b) zda by měla žalobkyně nárok na výživné, pokud by se zohlednil prokázaný příjem a prokázané výdaje účastníků a (c) zda by měla žalobkyně nárok na výživné, pokud by se zohlednil prokázaný příjem účastníků a jejich prokázané i jimi pouze tvrzené výdaje: (a) pokud by soud vycházel pouze z příjmů účastníků, tyto sečetl a vydělil 2, získal by příjem, kterým by měli oba účastníci disponovat. Z níže uvedené tabulky je tak jasné, že by žalobkyně stejně jako žalovaný měla disponovat příjmem 155 467 Kč. Jelikož její příjem odpovídá 61 215 Kč, tak by jí požadované výživné 13 150 Kč by nemohlo být nepřiměřené, neboť by ani tak nedosáhla příjmů žalovaného: Měsíční příjem/náklad Částka Měsíční příjem/náklad Částka Manželka prům. příjem 61 215 Kč Manžel prům. příjem 249 719,13 Kč Příjem žalobkyně 61 215 Kč Příjem žalovaného 249 719 Kč Celkový příjem 310 934 Kč Polovina 155 467 Kč (b) pokud by soud vycházel z příjmů a prokázaných nákladů, tyto sečetl/odečetl a vydělil 2, získal by příjem, kterým by měli oba účastníci disponovat. Z níže uvedené tabulky je tak jasné, že by žalobkyně stejně jako žalovaný měla disponovat příjmem 127 998 Kč. Jelikož její příjem odpovídá 61 215 Kč, tak by jí požadované výživné 13 150 Kč by nemohlo být nepřiměřené, neboť by ani tak nedosáhla příjmů žalovaného: Měsíční příjem/náklad Částka Měsíční příjem/náklad Částka USD Kurz Manželka prům. příjem 61 215 Kč Manžel prům. příjem 249 719,13 Kč elektřina -2 413 Kč Výživné zl. Elizabeth -11 804,00 Kč $500,00 *23,61 Kč plyn -3 943 Kč Výživné zl. Christian -11 804,00 Kč $500,00 *23,61 Kč voda -1 364 Kč Výživné nezl. Victorie -23 610,00 Kč $1 000,00 *23,61 Kč 53 495 Kč 202 501,13 Kč Příjem žalobkyně 53 495 Kč Příjem žalovaného 202 501 Kč Celkový příjem 255 996 Kč Polovina 127 998 Kč (c) pokud by soud vycházel z příjmů a prokázaných i tvrzených nákladů, tyto sečetl/odečetl a vydělil 2, získal by příjem, kterým by měli oba účastníci disponovat. Z níže uvedené tabulky je tak jasné, že by žalobkyně stejně jako žalovaný měla disponovat příjmem 71 864 Kč. Jelikož její příjem odpovídá 61 215 Kč, tak by jí požadované výživné 13 150 Kč by nemohlo být nepřiměřené, neboť by ani tak nedosáhla příjmů žalovaného: Měsíční příjem/náklad Částka Měsíční příjem/náklad Částka USD Kurz Manželka prům. příjem 61 215 Kč Manžel prům. příjem 249 719,13 Kč elektřina -2 413 Kč Výživné zl. Elizabeth -11 804,00 Kč $500,00 *23,61 Kč plyn -3 943 Kč Výživné zl. Christian -11 804,00 Kč $500,00 *23,61 Kč voda -1 364 Kč Výživné nezl. Victorie -23 610,00 Kč $1 000,00 *23,61 Kč jídlo -14 500 Kč drobné dary -59 025,00 Kč $2 500,00 drogerie -3 100 Kč školné -27 777,00 Kč hygiena, léky -4 368 Kč 115 699,13 Kč net, tel -3 681 Kč žalobkyně své náklady -5 400 Kč auto -3 345 Kč Příjem žalobkyně 28 028 Kč MHD, kroužky, škola -14 683 Kč Příjem žalovaného 115 699 Kč výživné nezl. Victorie 23 610 Kč Celkový příjem 143 727 Kč 28 028 Kč Polovina 71 864 Kč 21. Obecně samozřejmě platí, že všechna tvrzení účastníků je třeba i prokázat, ovšem jak plyne ze shora uvedených tří variant výpočtu, žalobkyni svědčí nárok na výživné ve všech 3 případech, proto soud nepovažoval za potřebné zabývat se náročnějším dokazováním toho, kolik vydá žalobkyně za jídlo či drogerii, či zda žalovaný skutečně každý měsíc utratí bezmála 60 tis. Kč za drobné dary dětem. Navíc např. žalobkyní tvrzené náklady na 4člennou rodinu se soudu nezdají být nějak nepřiměřené.

22. Soud tedy rekapituluje, že životní úroveň žalobkyně je z důvodu jejího 4x menšího výdělku je nižší než žalovaného, byť tedy on hradí vyšší výživné na děti a školné, a to i poté, kdy navíc ještě mezi příjem žalobkyně soud započítává i výživné na nezletilou dceru hrazenou žalovaným. Výživné na zletilé děti mezi její příjem nepočítá, neboť se jedná o prostředky těchto dětí. Navíc i pokud by tak soud učinil, pořád by byla životní úroveň žalobkyně nižší, a nárok na výživné by to proto nijak neovlivnilo.

23. Rovněž soud bere v potaz, že je to právě žalobkyně, která se stará o všechny 3 společné děti. Ohledně životních potřeb své rodiny žalobkyně mezi své náklady počítá pouze běžné výdaje, nemá žádné mimořádné či vysoké požadavky na žití, kromě toho, že by si alespoň jednou ročně s dětmi ráda dopřála dovolenou v cizině, což nyní dle svých slov nemůže. Konečně žalovaný dostává od UNICEF příspěvek na manželku v téměř shodné výši se žalovanou částkou, o tu se však se žalobkyní nijak nedělí.

24. Soud tak má za to, že v řízení byla prokázána nestejná životní úroveň účastníků a pokud žalobkyně požaduje zaplatit 600 USD, která ani životní úroveň účastníků nevyrovná, nejedná se o částku nepřiměřenou, a proto žalobě vyhověl až do doby právní moci rozsudku o rozvod manželství s tím, že žalobkyně svůj nárok tímto okamžikem neomezila, proto soud žalobu zamítl v požadavku hrazení výživného od právní moci rozsudku o rozvod manželství do budoucna.

25. Výživné žalobkyni náleží ode dne 1.11.2024 (neboť od tohoto dne žalobkyně výživné požaduje a žaloba byla podána dne [datum]). Za dobu od 11/2024 do 03/2024 potom vznikl dluh na výživném ve výši 3 000 USD, tj. 5 měsíců po 600 USD, proto soud v této výši přiznal dlužné výživné, následně od října 2025 je žalovaný povinen hradit měsíčně 600 USD. Náklady řízení 26. Procesně úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Soud považuje za správné, aby byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů z částky, která jí byla přiznána do doby rozhodnutí soudu, tj. z částky 3 000 USD, tedy částky 69 438 Kč (ke dni 1.4.2025, kdy 1 USD odpovídalo 23,146 Kč). Žalobkyni tak náleží celkem 25 773 Kč sestávající z odměny ve výši 19 500 Kč za 5 úkonů právní služby po 3 900 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu, vyjádření [datum] a ústní jednání [datum] (při tarifní hodnotě sporu 69 438 Kč dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů…), dále z paušální náhrady 900 Kč za 3 úkonů právní služby po 300 Kč (dle § 13 cit. vyhlášky do 31.12.2024 - přípravu a převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, žalobu), dále z paušální náhrady 900 Kč za 2 úkony právní služby po 450 Kč (dle § 13 cit. vyhlášky po 31.12.2024 - příprav vyjádření [datum] a ústní jednání [datum]) a konečně 21%-ní DPH z odměny a náhrad (dle § 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši 4 473 Kč.

27. Žalobkyně byla osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek z návrhu dle § 11 odst. 2 písm. c/ zák. o soudních poplatcích, tato povinnost však dle § 2 odst. 3 téhož zákona tíží dle výsledku sporu žalovaného. V době rozhodování sporu měla žalobkyně nárok na zaplacení 3 000 USD, tedy částky 69 438 Kč (ke dni 1.4.2025, kdy 1 USD odpovídalo 23,146 Kč), což odpovídá soudnímu poplatku ve výši 3 472 Kč, tj. 5% z této částky.

Poučení