29 C 468/2022 - 738

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A] bytem [Adresa žalovaného A] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení [částka] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně a dále co do částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku [částka].

Odůvodnění

Žaloba a vyjádření k žalobě, podání účastníků:

1. Žalobkyně se žalobou na č.l. 1-3 ze dne [datum], podanou soudu dne [datum], domáhala po žalovaném zaplacení původně žalované částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že žalobkyni oslovil [Anonymizováno], tj. žalovaný, s tím, že má možnost stát se vlastníkem bytového domu na adrese [adresa] (dále jen bytový dům) s tím, zda by se nechtěla nastěhovat do jednoho z bytů v tomto domě, následně žalobkyně se rozhodla nabídku žalovaného přijmout kvůli [důvod]. Žalovaný žalobkyni nabídl bydlení v bytě č. [hodnota], dispozice [dispozice] žalovaný dokončí rekonstrukci domu a následně i samotného bytu. Žalovaný nemohl sehnat řemeslníky, kteří by dokončili rekonstrukci domu a bytu, požádal o pomoc žalobkyní, která mu zprostředkovala kontakt na pana [jméno FO], jeho společnost [právnická osoba] dokončila rekonstrukci domu a bytů, včetně bytu č. [hodnota], kde zbývalo zbudovat kuchyň, včetně všech spotřebičů a zařídit ložnici, aby byl byt způsobilý k nastěhování. Protože žalovaný již na tyto práce neměl finanční prostředky, dohodl se ústně se žalobkyní, že zbudování kuchyně, včetně všech spotřebičů a zařízeni ložnice uhradí přímo ona a on jí veškeré náklady v plné výši vrátí. Jako termín dokončení bytu a nastěhování žalobkyně byl ujednán [období]. Proto oslovila žalobkyně po dohodě se žalovaným, včetně konzultace návrhů i typu spotřebičů, pana [jméno FO], aby kuchyňskou linku zhotovil, zamření prováděl s p. [FO], zaměření ložnice pak prováděla žalobkyně společně se žalovaným. Na základě dohody se žalovaným žalobkyně objednala kuchyňskou linku u pana [jméno FO], který zajistil její výrobu a montáž, za kuchyňskou linku žalobkyně zaplatila celkem částku [částka], a to dne [datum] zálohu ve výši [částka] a následné dne [datum] doplatek ve výši [částka]. Na základě dohody se žalovaným žalobkyně zakoupila spotřebiče, a to: [spotřebiče], vše od společnosti [právnická osoba] ([právnická osoba]) (dále vše jen jako spotřebiče), nákup všech spotřebičů byl uskutečněn dne [datum] a na dokladech je sice uvedena dcera žalobkyně [jméno FO], to je však pouze z toho důvodu, že pro svou matku zařizovala objednávku, platba však proběhla v hotovosti, výhradně z prostředků žalobkyně. Na základě dohody se žalovaným žalobkyně zakoupila vybavení ložnice za celkovou částku [částka], a to od společnosti [právnická osoba], dne [datum]. Společnost [právnická osoba] zhotovila také tzv. „italskou stěrku" na jedné ze zdí bytu č. [hodnota]. Dle žaloby tak důvodem, proč tyto investice do bytu vynaložila žalobkyně, byla žádost žalovaného, který žalobkyni sdělil, že byt není způsobilý k nastěhování a on sám již nemá finanční prostředky, aby byt dokončil, nylo dohodnuto, že tyto investice vynaloží přímo žalobkyně s tím, že veškeré investice jí žalovaný v plné výši vrátí, kdy žalovaný také slíbil ujednání o tom bude také součástí nájemní smlouvy, která mezi nimi bude uzavřena. Z důvodů, které nejsou žalobkyni známy pak žalovaný umožnil montáž kuchyně se spotřebiči a ložnice až v [datum], žalovaný věděl o veškerých investicích, tyto vždy předem odsouhlasil a žalobkyně ani nemohla provést jakékoliv investice bez vědomí žalovaného, když až do svého faktického nastěhování do dokonce neměla od domu a bytu ani klíče. Žalovaný však nikdy žalobkyni nájemní smlouvu nepředložil, ač o to byl opakovaně upomínán, přesto žalovaný vybíral od žalobkyně nájem, a to v hotovosti, kdy se za tímto účelem vždy dostavil k žalobkyni do bytu. Ke zhoršení situace mezi žalobkyní a žalovaným pak přispělo i to, že se žalobkyně dozvěděla, že na bytový dům je vydán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti. Žalovaný na výzvy žalobkyně o narovnání jejich vztahů nijak nereagoval a následně s ní přestal zcela komunikovat. Místo toho se dostavil dne [datum] ve [čas] hodin bez ohlášení k bytu č. [hodnota], kde společně se svým [Anonymizováno] [FO] žalobkyni sdělil, že jí dává okamžitou výpověď z nájmu pro nezaplacení nájemného a vyzval jí, aby byt opustila do [čas] hodin téhož dne žalobkyni vyzval, aby byt zcela opustila ve lhůtě 150 minu, žalobkyně v šoku přitom požadavku žalovaného vyhověla a byt skutečně opustila a pouze s nejnutnějšími věcmi a léky odešla ke své [Anonymizováno] [jméno FO]. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat, obohatil se na úkor žalobkyně a obohatil se o částku v celkové výši [částka], kterou žalobkyni ani přes výzvu neuhradil, proto podala žalobu v této věci. Původně tak žalobkyně, požadovala po žalovaném zaplacení částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně ode dne [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení.

2. Podáním na č.l. 63 žalobkyně opravila řádné označení žalovaného.

3. Podání na č.l. 70 je odpor žalovaného (bez odůvodnění) proti platebnímu rozkazu.

4. Podáním ze dne [datum] na č.l. 73-74 se žalovaný vyjádřil k žalobě a učinil obranu proti návrhu. V tomto podání zejména žalovaný uvedl, že žalobkyně je [vztah] žalovaného. Ke konci roku [rok] žalobkyně sdělila žalovanému, že se ocitla v bytové nouzi, žalovaný je vlastníkem domu č. [hodnota], v ulici [adresa] (bytový dům), který žalovaný rekonstruoval, a že se v domě nacházejí byty, a proto požádala žalovaného, zda by jí neposkytl bydlení, a to byt. č. [hodnota] ve 2. nadzemním podlaží domu (byt). Oba proto začali jednat o podmínkách užívání bytu, kdy smlouva o nájmu měla být původně uzavřena, samozřejmě v písemné podobě, od [datum]. Žalovaný po opakovaném naléhání umožnil žalované se nastěhovat do výše uvedeného bytu již dne [datum] za účelem jeho užívání, bez písemné smlouvy, v tento den žalovaný žalobkyni předal byt k užívání. Před předáním bytu k užívání však dojednali ústně následující základní podmínky užívání bytu žalobkyní, s tím, že tyto budou zachyceny v písemné smlouvě, kterou následně uzavřou: nájem byl uzavřen na dobu určitou, tj. do [datum], s tím, že pokud bude žalobkyně plnit smluvní podmínky, bude prodloužen vždy na další kalendářní rok, nájemné bylo sjednáno částkou [částka] měsíčně, s tím, že z této částky bude odečtena vždy měsíčně částka [částka] jako zápočet na umoření ceny kuchyňské linky, kterou na svoje náklady žalobkyně pořídila a nechala zabudovat do bytu se souhlasem žalovaného, s tím, že kuchyňská linka bude součástí bytu, avšak součástí bytu se měla stát za splnění podmínky, že žalobkyně žalovanému neprodleně předloží doklad o ceně pořízení a zabudování této linky, jinak bylo ujednáno, že nájemné (bez umoření ceny kuchyňské linky) bude činit [částka] měsíčně, nájemné za část měsíce [období] bylo sjednáno alikvotní částkou [částka], zálohy na úhradu služeb, které žalovaný poskytoval žalobkyni (elektrická energie, topení, světlo, ohřev vody, osvětlení společných prostor a studená voda), byly sjednány částkou [částka] měsíčně. Stejná částka byla sjednána i za měsíc [období], měsíční nájemné a měsíční zálohy na úhrady služeb, spojených s nájmem, byla žalobkyně povinna hradit nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce, za který se nájemné hradí. V měsíci [období] žalobkyně žalovaným opakovaně vyzývána, aby dlužné nájemné a zálohy na služby vždy ve lhůtě jednoho týdne uhradila, uzavřela písemnou smlouvu, předložila doklad o ceně pořízení kuchyňské linky a nadále plnila své povinnosti podle nájemní smlouvy, žalobkyně však na tyto výzvy nijak nereagovala a shora popsaným jednáním porušila své povinnosti zvlášť závažným způsobem, což bylo důvodem k tomu, že ji žalovaný podle ust. § 2291 zák. č. 89/2012 Sb. písemně dne [datum] vypověděl nájem bytu bez výpovědní doby, neboť žalobkyně dle žalovaného porušila své povinnosti zvlášť závažným způsobem, spočívajícím v nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň 3 měsíců. Tuto písemnou výpověď žalobkyně sice dne [datum] osobně převzala, ale odmítla potvrdit převzetí této výpovědi. Dále žalovaný uvedl, že není pravdou, že by žalovaný nemohl sehnat řemeslníky a požádal ji o pomoc, protože neměl finanční prostředky, a již vůbec není pravdivé tvrzení, že by se žalovaný dohodl ústně se žalobkyní, že zabudování kuchyně, včetně všech spotřebičů, a zařízení ložnice uhradí přímo žalobkyně a žalovaný jí veškeré náklady vrátí, nebyla uzavřena dohoda o obsah dle žaloby, nedošlo k žádné dohodě o tom, že by měla zakoupit žalobkyně v žalobě uváděné spotřebiče, nedošlo k dohodě mezi žalobkyní a žalovaným o zakoupení ložnice a ke zhotovení italské stěrky. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyně měla klíče k dispozici již od [datum], kdy si začala stěhovat do bytu své věci, chování žalobkyně potvrzuje, že dohoda o výši nájemného byla uzavřena v ústní formě, když žalobkyně, byť nepravidelně, nájemné do určité doby hradila. D8le žalovaný uvedl, že žalobkyně tvrdí, že se jedná o bezdůvodné obohacení, svůj nárok na plnění na žalovaném však v žalobě opírá o právní důvod, a to o dohodu, která měla být mezi žalobkyní a žalovaným údajně uzavřena. Žalovaný má za to, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena v [období] smlouva o nájmu bytu, a to ústní formou. nájemní vztah skončil výpovědí danou žalovaným žalobkyni podle ust. § 2291 odst. 1 občanského zákoníku ke dni [datum]. Žalobkyně po předání výpovědi z bytu ještě ten den odešla a vhodila klíče od bytu a od vchodových dveří domu do poštovní schránky žalovaného. V souladu s ust. § 2291 odst. 1 občanského zákoníku měla žalovaná byt vyklidit do [datum], přičemž přes opakované výzvy žalovaného všechny svoje věci, které do bytu vnesla, nevyklidila ani do dnešního dne, ačkoliv k tomu byla opakovaně žalovaným vyzvána. Dále žalovaný uvedl, že důvodu opatrnosti uplatňuje žalovaný svoji pohledávku v celkové výši [částka], kterou má za žalobkyní, k započtení oproti tvrzené pohledávce žalobkyně jako obranu proti návrhu podle § 98 poslední věta o. s. ř. (pozn. jak je uvedeno na první straně podání), tj. a)dlužné nájemné za měsíc [období] ve výši [částka] a [období] (6 x [částka]) - [částka], b) elektrická energie za období od [datum] do [datum] - [částka], c)studená voda za období od [datum] do [datum] - [částka], d) náhrada ve výši ujednaného nájemného za období od [datum] do [datum], neboť žalobkyně vyklizený byt pronajímateli v den skončení nájmu do dnešního dne nepředala - [částka], e) zákonné úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] - [částka]. Žaloba je tak nedůvodná.

5. Podáním na č.l. 86 ze dne [datum] se dále vyjádřila žalobkyně, když uvedla zejména to, že v nájemním bytě města [adresa] nebydlela, odmítá, že by došlo k ústnímu dojednání základních podmínek užívání bytu, jak je popisuje žalovaný, pro „nájem“ si chodil žalovaný výhradně osobně, peníze požadoval v hotovosti, což pochopila, když se dozvěděla, že žalovaný je v exekuci. Výše „nájmu“ byla stanovena tak, že když se žalobkyně nastěhovala do bytu, tj. dne [datum], dostavil se za ní žalovaný a řekl jí: „Tak kolik mi dáš?“, žalobkyně nabídla [částka] (a to včetně plateb potřebných záloh na služby spojené s užíváním bytu) a žalovaný toto akceptoval. Poměrná částka za měsíc [měsíc] sjednána nebyla, když žalobkyně v bytě ještě nebydlela a od bytu neměla ani klíče, žalobkyně pokaždé naléhala na písemnou nájemní smlouvu, zřejmě z tohoto důvodu pak žalovaný v měsíci [období] již pro „nájem“ nepřišel, se žalobkyní přestal úplně komunikovat a byl to tedy žalovaný, kdo se od [období] nacházel dle ustanovení § 1975 o.z. v prodlení a žalobkyně tak pro prodlení na straně žalovaného nezaplatila „nájem“ za [období]. Dále žalobkyně uvedla, že není pak pravdou ani to, že žalobkyně nepředala doklady o investicích, které v bytě provedla, žalovaný si hned po jejím nastěhování v [období] vše ofotil, návrh nájemní smlouvy měl již dávno žalovaný k dispozici, neboť o návrh požádal i svého tehdejšího přítele pana [tituly před jménem] [jméno FO]. Dále uvedla, že žalovaný opakovaně odmítal žalobkyni do bytu vpustit, aby si mohla své věci odstěhovat, takové jeho jednání je přitom nemravné, když žalobkyně na jeho výzvu byt opustila do půlnoci [datum], když k opuštění bytu v tomto termínu jí přitom vyzval téhož dne ve [čas], žalobkyně v bytě zanechala všechny své věci a žalovaný jí do bytu zamezoval vstup, přitom již od bytu neměla klíče, když na výslovnou výzvu žalovaného při opuštění bytu dne [datum][čas]vhodila klíče do jeho poštovní schránky, neboť se bála, co by žalovaný udělal. Postup žalované je dle žalobkyně přitom protizákonný, když neodpovídá postupu dle ustanovení § 2291 o.z., i v tomto případě je v prodlení žalovaný. Žalovaná vpustil žalobkyni do bytu dne [datum], avšak jen aby si zde vzala nejnutnější osobní věci (nevzala si při opuštění bytu ani léky apod.) a sdělil jí, že do [datum] připraví veškeré podklady k jejich vyrovnání, následně však se žalobkyní opět přestal komunikovat, ani žalobkyni neumožnil vstup do bytu. Žalobkyně se pak opakovaně pokoušela sjednat termín vyklizení bytu, a to nejprve na [datum], kdy však žalovaný umožnil žalobkyni odstěhovat toliko lednici a následně na termín [datum], kdy žalobkyně byt zcela vyklidila.

6. Žalobkyně přípisem ze dne [datum] na č.l. 109 sdělila, že v mezidobí ke smíru nedošlo, žalobkyně však z bytu vyklidila sporné vybavení ložnice, byť trvá na tom, že žalovaný s montáží souhlasil a zavázal se žalobkyni investované prostředky vrátit.

7. Dále se žalobkyně vyjádřila ze dne [datum] na č.l. 111-112, ve kterém zejména uvedla, že svůj nárok opírá o ústní dohodu uzavřenou mezi ní a žalovaným, který jí sdělil, že veškeré investované prostředky do jeho bytu v plné výši vrátí, a to bez zbytečného odkladu po jejím nastěhování do bytu, kdy zároveň připraví nájemní smlouvu a dojde k jejímu podpisu, žalobkyně se fakticky nastěhovala dne [datum], zavázal se dle žalobkyně žalovaný, že veškeré investované prostředky žalobkyni vrátí nejpozději do [datum], kdy také řádně připraví nájemní smlouvu, k tomu však nedošlo. Dohoda přitom zahrnovala veškeré žalobkyní investované prostředky, tj. investice do kuchyně, investice do spotřebičů, investice do ložnice i tzv. italskou stěrku. Ústnímu stvrzení dohody žalovaným byla přítomná [vztah] [jméno FO], její [vztah] [jméno FO] i tehdejší [vztah] žalovaného pan [jméno FO]. Žalovaný byl vždy předem seznámen s veškerými plánovanými investicemi, byl se předem podívat na kuchyňskou linku, kterou stejný truhlář, pan [jméno FO], zbudoval u dcery žalobkyně [jméno FO], byl se podívat v předchozím bytě žalobkyně v [město] kde měla žalobkyně obdobnou ložnici, pokud jde o vestavné spotřebiče, podílel se žalovaný na jejich výběru, včetně toho, že souhlasil s tím, že formálně nákup spotřebičů provede [jméno FO], neboť měla ve [právnická osoba] známého, který byl schopen zajistit lepší podmínky nákupu. Žalovaný následně sám oslovil truhláře [jméno FO], aby zhotovil kuchyňskou linku i v bytě pod bytem, ve kterém bydlela žalobkyně, kdy žalovaným v e-mailové zprávě ze dne [datum] výslovně uvádí: „S cenou linky i [Anonymizováno] souhlasím.“ Žalovaný má zájem o zhotovení další kuchyňské linky a doptává se, na kdy má v této souvislosti mít „objednané spotřebiče vestavné“. Z výše uvedeného pak vyplývá, že: žalovaný souhlasil s cenou za výrobu a montáž kuchyňské linky v bytě, ve kterém bydlela žalobkyně, žalovaný byl s prací truhláře [jméno FO] spokojen natolik, že chtěl objednat výrobu a montáž další kuchyňské linky, žalovaný si byl vědom toho, že se jedná o práci na míru a je tedy třeba pořídit spotřebiče vestavné. mezi stranami byla sjednána pouze výše nájemného ve výši [částka] měsíčně, kdy tato částka již obsahovala i zálohy na veškeré energie, právě částku [částka] pak také žalovaný od žalobkyně chodil vybírat. Žalobkyně dne [datum] přišla okolo [čas] k [jméno FO] domů s tím, že jí žalovaný „vyhodil z bytu“, že byt musela opustit do půlnoci a aby klíče od bytu vhodila do jeho poštovní schránky. Žalobkyně neměla žádnou výpověď z nájmu bytu, když toto žalovanému odmítla podepsat a ten jí tak ani žádnou kopii nepředal.

8. Žalovaný se dále ve věci vyjádřil podáním ze dne [datum] na č.l. 129 – 132, ve kterém zejména uvedl, že navrhuje výslech dalších v podání uvedených svědků, doplnil listinné důkazy, audiozáznamy a znalecký posudek. Dále zejména uvedl, že žalovaná se ocitla v bytové nouzi a bydlela přechodně u své dcery, [jméno FO]. Při rekonstrukci chtěl postupovat systémově, nespěchal, byla žalobkyně, která ho stále přemlouvala s tím, už potřebuje bydlet, v bytovém domě probíhala rekonstrukce všech třech bytových jednotek, prováděné společností [právnická osoba], s [jméno FO] řešil partnerskou krizi, žalovaný, žalobkyni bezmezně, plně důvěřoval a dal ji volné ruce v tom, co si do bytu vnese, žalobkyni umožnil [datum] se nastěhovat, když v té době začala umísťovat do bytu své věci, včetně kuchyňské linky, vybavovala si ložnici a další místnosti bytu. Žalobkyni navrhl dobu nájmu do [datum] s možností prodloužení, pokud jde o kuchyňskou linku, žalovaný souhlasil s tím, že kuchyňskou linku si žalobkyně do bytu umístí sama, že o dalším „režimu“ kuchyňské linky budou jednat poté, až bude hotova a až mu žalobkyně předloží veškeré doklady. Byly domluveny dvě varianty že pokud se dohodnou na „ceně linky“, tak nájemné sjednávají částkou [částka] měsíčně, s tím, že z této částky bude odečtena vždy měsíčně částka [částka] jako zápočet na umoření ceny kuchyňské linky, a žalovaný se tak stane jejím vlastníkem (linka zůstane natrvalo v bytě), pokud se žalovaný a žalobkyně na ceně, a tudíž na tom, že bude linka umořována, nedohodnou, nájemné (bez umoření ceny kuchyňské linky) bude činit [částka] měsíčně, nájemné za část měsíce [období] bude činit alikvotní část [částka]. Dle žalovaného žalobkyně ujednání přijala. O umoření linky se nedohodli, protože žalobkyně nepředložila žalovanému doklady a nevyřešení této otázky pro nesoučinnost žalobkyně byla překážkou pro uzavření smlouvy o nájmu v písemné formě. Zálohy na úhradu za služby, spojené s užíváním bytu měly činit [Anonymizováno] Kč měsíčně ([částka] měsíčně na elektrickou energii na byt, [částka] na elektrickou energii společné prostory, zálohu na vodu [částka] měsíčně. Dále [částka] měsíčně na zálohu na služby Jablotron a [částka] měsíčně zálohu na ukládání odpadu komunálního do popelnice pronajímatele, které však žalovaný již nepožaduje). Vše bylo splatné do 15. dne daného kalendářního měsíce, dle žalovaného oba návrhy ujednání žalobkyně akceptovala. U spotřebičů se jedná o samostatné movité věci, nejde o součást ani příslušenstvím bytu, zařízení ložnice tvořil kusový nábytek, okrasná malba na stěnách, kterou nazývá žalobkyně italskou stěrkou, je součástí vymalování. O tom, jak si žalobkyně vybaví ložnici, a jakou dekorační malbu si žalobkyně dá na stěnu, účastníci nikdy nejednali a ničeho neujednali. Dále žalovaný opravil částky uplatněné v rámci obrany proti žalobě tak, že spotřeba elektrické energie za období od [datum] do [datum] činí [částka] (z toho elektrická energie do BJ č. [hodnota], tj. topení, světlo, ohřev vody [částka] a elektrické energie spojená s užíváním společných prostor ve výši [částka]), studená voda za období od [datum] do [datum] tj. [částka], celkem tak uplatňuje k obraně [částka].

9. Podáním na č.l. 149 žalovaný předložil soudu listinné důkazy dle přechozího podání ze dne [datum], tj. fotozáznamy, čestné prohlášení, faktury dodavatelů energií, emailovou komunikaci a úřední záznam.

10. Podáním ze dne [datum] na č.l. 194 se žalobkyně vyjádřila zejména tak, že z podání žalovaného nelze seznat, co má být kterým konkrétním důkazem prokázáno, někteří svědci byli přítomní jen stěhování, některé žalobkyně nezná. Pokud jde o nahrávky, na nichž má být údajně zachycena žalobkyně, pak se jedná o nahrávky pořízené zcela bez jejího vědomí a souhlasu. U fotozáznamů elektroměru pak žalobkyně uvádí, že sporuje autenticitu těchto fotografií, jakož i datum jejich pořízení, když žalobkyně byla přítomna pouze nafocení elektroměru dne [datum], před započetím stěhování a pak dne [datum]. Faktury ČEZ ani jakékoliv vyúčtování služeb jí žalovaný, ačkoliv má zákonnou povinnost učinit tak do 4 měsíců.

11. Podáním na č.l. 197 se žalovaný vyjádřil zejména tak, že upřesnil, k jakým vyjádřením navrhuje již navržené svědky, elektroměry a vodoměry se vztahují k období, kdy žalobkyně začala užívat byt, resp. k období po skončení užívání. Emailovou komunikaci s p. [jméno FO] předkládá celou, nevytrženou z kontextu. K audiozáznamům žalovaný uvedl, že jedná o záznamy telefonních hovorů a přímých rozhovorů mezi žalobkyní a žalovaným od počátku období, kdy žalobkyně naléhala na žalovaného, aby jí umožnil se nastěhovat do bytu, až do okamžiku jejího nastěhování, dále období, kdy již žalobkyně byt užívala, a také období po zániku nájmu bytu, kdy odmítala byt vyklidit. Dále žalovaný namítl, že odlišný procesní postup ke stranám ohledně důkazů by znamenal porušení zásady rovnosti.

12. Podání ze dne [datum] na č.l. 208 je sdělení žalovaného k adrese svědka [jméno FO].

13. Podání ze dne [datum] na č.l 252 je vyjádření žalovaného, ve kterém zejména uvedl, že žalobkyně vyslovila svůj souhlas s pořizováním zvukových nahrávek žalovaným, když se ocitl v psychicky náročné situaci, spojené s dlouhodobě probíhající partnerskou krizí, nebyl v mnoha případech schopen vnímat účel opakovaných a neohlášených návštěv žalobkyně, žalobkyně věděla, že si žalovaný obsah rozhovorů při jejích návštěvách nahrává, měl telefon umístěn vždy tak, že to muselo být jakékoliv přítomné osobě zřejmé, žalobkyně se ptala, si nahrává žalovaný i jednání nejen mezi nimi a věděla, že nahrávky pořizuje za účelem své ochrany, její soukromí porušeno nebylo, dále je žalovaný přesvědčen, že je ve sporu výrazně slabší stranou, nacházel se v té době, ve velmi špatném psychickém stavu, žalobkyně a její dcera si vynucují přes odpor žalovaného nastěhování do předmětného bytu, nahrávky rozhovorů vyvracejí žalobní tvrzení žalobkyně, jakož i prokazují tvrzení žalovaného. Žalovaný dále uvedl, že vymezuje konkrétní části označených zvukových záznamů a pro větší přehled předkládá soudu i jejich doslovné přepisy.

14. Podání ze dne [datum] na č.l. 507-508 je vyjádření žalovaného, ve kterém zejména uvedl, že žalovaný předkládá soudu k důkazu za účelem zpochybnění věrohodnosti výpovědi svědka M. [jméno FO], tj. že byt byl způsobilý k užívání nejdříve v průběhu měsíce [období]. Dále žalovaný označil telefonní hovory, které byly iniciovány žalobkyní, resp. obecně popsal do spisu založené audiozáznamy, kdo komu volal. Žalovaný v tomto směru poukazuje na soudní judikaturu, a to zejména na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], a zdůrazňuje, že je nutno hodnotit otázku přípustnosti těchto audiozáznamů v kontextu této soudní judikatury. Zvukové záznamy hovorů při osobním kontaktu žalobkyně a žalovaného, které jsou zachyceny na dalších k důkazu předložených audiozáznamech, tak tyto byly zásadně pořízeny při návštěvách žalobkyně, uskutečněných opětovně toliko z podnětu žalobkyně, a to zásadně v nemovitostech žalovaného. Nejednalo rozhodně o standardní vztah mezi pronajímatelem a nájemcem, ale na tomto vztahu bylo specifické to, že se jednalo o osoby, které byly osobami příbuznými.

15. Podání ze dne [datum] na č. l. 625 je vyjádření žalovaného, který k započtení vůči pohledávce žalobkyně dle § 98 poslední věta o. s. ř. (tj. pouze jako obranu do výše žalobního nároku) navrhuje náhradu nájemného za [datum] – [datum] ve výši [částka], vč. předchozích již uplatněných nároků, tj. dlužné nájemné za [období] ve výši [částka] a za [období] ve výši [částka], celkem [částka], náhradu původně vyčísleného nájemného od [datum] do [datum] ve výši [částka], spotřebu elektrické energie od [datum] do [datum] (elektrická energie byt číslo [hodnota] ve výši [Anonymizováno], [částka] a elektrická energie společné prostory [částka]), spotřebu vody od [datum] do [datum] ve výši [částka] a dále zákonné úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], [částka], tj. [částka]. Dále žalovaný s ohledem na zdravotní stav svědka [FO] navrhl výslech svědka [FO], který byl přítomen u provádění stavby. Jednání soudu, procesní rozhodnutí:

16. Dle záznamu na č.l. 65 žalobkyně ve věci zaplatila soudní poplatek ve výši [částka].

17. Soud ve věci vydal platební rozkaz č.j. [spisová značka], proti kterému podal žalovaný odpor bez odůvodnění.

18. Ve věci proběhlo několik jednání soudu následovně.

19. První jednání proběhlo dne [datum] dle protokolu na č.l. 98-100, kdy však věcně nedošlo k zahájení prvního jednání ve věci. Žalobkyně navrhla ve věci smír, s tím, že by si žalovaný ponechal linku včetně spotřebičů, žalobkyně by si odvezla nábytek ložnice a od ceny linky a spotřebičů by se odečetl dlužný nájem za 3 měsíce a žalovaný by tak doplatil [částka]. Žalovaný nejprve navrhl vypracování znaleckého posudku k ceně linky, dále namítl, že jsou dle žaloby účtovány dvě myčky. Žalobkyně uvedla, že jde o chybu a navrhla smír [částka]. Žalovaný v rámci jednání o možném smíru navrhl, aby žalobkyně vyklidila ložnici a věci v koupelně, s odkazem na příslušné strany spisu, resp. uvedené v protokolu (čl. 99). V rámci pokusu o smír byl vyčerpán časový limit jednání, a jednání tak bylo odročeno, když smíru dosaženo nebylo.

20. Další 2. jednání proběhlo dne [datum] dle protokolu na č.l. 116-121 spisu, kdy proběhlo první jednání ve věci. Při tomto jednání účastníci potvrdili, že žalobkyně z bytu vyklidila zařízení ložnice včetně věcí z koupelny, jak bylo upřesněno v protokolu u jednání soudu ze dne [datum] s tím, že vyklizení věcí proběhlo [datum], na ostatních sporných záležitostech se však strany nedohodly. Dále žalobce uvedl, že v koupelně došlo k poškození přívodního kabelu, což žalobkyně popřela, další věci žalobkyně dal do garáže naproti domu, od které žalobkyně neměla klíče. Žalovaný si dále nechal zpracovat znalecký posudek na cenu kuchyňské linky a k otázce právního posouzení, zda jde o součást bytu. Žalovaný trvá na vyklizení linky včetně vestavěných spotřebičů, aby se byt uvolnil. Žalobkyně uvedla, že vyklizení ložnice tak vlastně bylo učiněno nad rámec povinností žalobkyně. Žalobkyně setrvala na podané žalobě s tím, že se žalovaným uzavřela dohodu o nastěhování do bytu a žalovaný jí slíbil, že jí vyhotoví písemnou nájemní smlouvu a dále to, že jí všechny investované prostředky v plné výši vrátí, tj. jde o kuchyňskou linku včetně spotřebičů, dále vybavení ložnice a dále tzv. italskou stěrku v obývacím pokoji. Dále žalobkyně uvedla, že myčka do žalované částky byla počítána omylem 2x, s ohledem na tuto skutečnost bere zpět žalobu, a to z části o [částka] s příslušenstvím, tj. o cenu jedné myčky a jednoho recyklačního poplatku. Také žalovaný setrval na svém stanovisku s tím, že žalobkyně neprováděla žádnou rekonstrukci ani dokončovací práce, pokud jde o věci v bytě, tyto jsou movitými věcmi a žalovaný vlastnické právo k těmto věcem nenabyl, vlastníkem je žalobkyně, resp. třetí osoba, navrhuje zamítnutí žaloby. Dále účastníci učinili určité skutečnosti nespornými (viz dále). Dále soud prováděl dokazování obsahem listin, ke kterým se strany vyjadřovaly (viz případně u jednotlivých důkazů dále). Žalobkyně uvedl, že doklady [právnická osoba] měl žalovaný k dispozici v [období]. Účastníci dále byli poučeni dle § 118b odst. 1 o.s.ř., žalovaný požádal o lhůtu k doplnění, čemuž soud vyhověl.

21. Pravomocným usnesením č.j. [spisová značka] soud s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, kdy žalobkyně omylem dle svého vyjádření počítala 2x myčku s recyklačním poplatkem, zastavil řízení co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

22. Usnesením č.j. [spisová značka] byla žalobkyně vyzvána k zaplacení zálohy na náklady výslechu svědků, kterou žalobkyně ve výši [částka] dle záznamu na č.l. 128 uhradila dne [datum].

23. Usnesením č.j. [spisová značka] byl žalovaný vyzván k zaplacení zálohy na náklady výslechu svědků, kterou žalovaný ve výši [částka] dle záznamu na č.l. 147 uhradil dne [datum].

24. Další 3. jednání proběhlo dne [datum], protokol je na č.l 210 – 214. Žalobkyně zdůraznila, že s tvrzeními žalovaného nesouhlasí a dále uvedla, že svědci v drtivé většině byly až u pokusu o vystěhování. Žalovaný odkázal na svá písemná vyjádření. Dále soud vyslechl svědky. [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [FO], [jméno FO]. Svědek [jméno FO] se k jednání nedostavil s tím, že žalobkyně sdělila, že svědek má rakovinu, návrh na jeho výslech bere zpět, žalovaný však trval na tom, aby svědek byl vyslechnut, když prováděl kompletní rekonstrukci domu. Žalovaný dále uvedl, že spor žalovaného a finančního úřadu se týkal otázky posuzování DPH, nakonec soud exekuci zrušil, šlo spíše o otázku právní, než že by žalovaný něco dlužil. Přepis části zvukového záznamu z jednání ze dne [datum] je na č.l. 215 -235.

25. Další 4. jednání proběhlo dne [datum], protokol je na č.l 472-477. Při tomto jednání žalobkyně uvedla, že audionahrávky a jejich přepisy nelze provést, žalobkyně s nimi neučinila souhlas, tedy nevyhovují nálezu ústavního soudu, navíc žalovaný není slabší strana, přepisy sdílí osud nahrávek. Žalovaný uvedl, že souhlas žalobkyně vyslovila, přepisy obsahují kompletní přepisy zvukových nahrávek, které byly na CD založeny do spisu, přepisů je celkem [hodnota], část CD tak přepsaná není, nepřepsaná CD se týkají jen dokreslení situace, resp. jde o krátké záznamy. Žalovaný dále uvedl, že přílohy na č.l 253-254 a přehledy na č.l. 203, 205 a 206 jsou založeny jako důkazy. Dále soud výslech svědky [jméno FO], [jméno FO] st., [jméno FO] ml., [jméno FO], [jméno FO]

26. Další 5. jednání se konalo dne [datum], protokol je založen na č.l. 525-529. Žalobkyně zejména uvedla, že odkazuje naopak na rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], a Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 191/05, kdy z obou těchto navazujících rozhodnutí plyne, že pro záznamy telefonních hovorů fyzické osoby plyne, že jde o projevy osobní povahy, jako důkaz mohou být použity pouze se souhlasem dotyčné osoby, telefonní hovory jsou projevy osobní povahy, záznamy mohly být pořízeny, ale jako důkaz je provést nelze, nebyl udělen souhlas s použitím záznamu, žalobkyně výslovně uvedla na č.l. 526, že nesouhlasí a neuděluje souhlas s použitím nahrávek s tím, že žalovanému souhlas neudělila ani v minulosti. Dále soud vyslechl svědky [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]. Dále soud provedl dokazování obsahem části spisu. Přepis části zvukového záznamu z jednání je založen na č.l 539-547.

27. Další 6. jednání proběhlo [datum], protokol je založen na č.l. 566-570. K jednání se nedostavil svědek [jméno FO] a [jméno FO] s tím, že žalovaný na jejich výslechu setrval. Dále soud provedl dokazování obsahem dalších listin ze spisu. Soud doplňuje, že na fotografiích měřidel provedených při jednání sice není přímo uvedené datum, není však žádný zvláštní důvod pochybovat o datech u těchto fotografiích uvedených, námitky žalobkyně byly v tomto směru obecné. V dále uvedeném čestném prohlášení je ke stavu měřidel uveden i podpis svědkyně k [datum], žalobkyně energie v bytě spotřebovávala. Navíc ale, soud v digitálních souborech na připojeném CD přílohové obálky č. [hodnota] zobrazil při jednání v rámci dokazování účastníkům a jejich zástupcům kolonku vlastnosti digitálních souborů (čl. 568), ze které plyne: datum pořízení souborů, které odpovídá datu uvedeném u fotografií. Žalovaný dále uvedl k vyúčtování energií, že vyúčtování bylo žalobkyni doručeno tím, že bylo založeno do spisu v této věci (čl. 569). Žalobkyně dále namítla, že vyúčtování není řádně provedené vyúčtování, když v rámci vzájemného návrhu je bez dalšího uvedena pouze částka, spotřeba nebyla řádně vyúčtována.

28. Další 7. jednání proběhlo dne [datum], protokol je založen na č. l. 589-594. Při jednání soud provedl výslech svědka [jméno FO]. S ohledem na zdravotní stav svědka [jméno FO] a jeho opakované omluvy soud rozhodl, že návrh na jeho výslech zamítá (č.l. 590). Dále soud pokračoval dokazování listinami založenými do spisu. Dále soud zamítl návrh na provedení důkazů, a to listin uvedených na č. l. 591 (č. l. 509-510, 511-512, 522-523, 524, 563-565), a to z důvodu, že s ohledem na provedenou koncentraci řízení tato část důkazů nesplňuje podmínky pro jejich provedení dle výjimky dle §118b odst. 1 o. s. ř. Dále soud s ohledem na provedené dokazování ve věci a poměřování chráněných práv a zájmů účastníků, vč. ochrany soukromí (viz nález ÚS sp. zn. II. ÚS 1774/14, rozsudek NS sp. zn. 21 Cdo 1267/2018), nebyly ve věci provedeny předložené audiozáznamy a jejich přepisy (CD č. [hodnota] – 44 v přílohové obálce č. [hodnota], přepisy čl. 255 - 465), vč. průvodních důkazů (jejich přehledů čl. 205, 206, 253 – 254) – viz protokol na č. l.

591. Dále soud žalobkyni poučil dle §118 odst. 3 o. s. ř. k prokázání ústní dohody o vrácení investic do bytu vč. spotřebičů, nábytku a stěrky a sjednané nájemné vč. energií, po tomto poučení žalobkyně trvala na účastnickém výslechu žalobkyně. Následně soud žalovaného poučil dle §118a o. s. ř. kde a jak provedl rozúčtování nákladů na služby energie a kdy a jak je doručil žalobkyni, a to jak k doplnění tvrzení, tak k označení důkazů. Žalovaný navrhl účastnický výslech žalovaného. Následně byla žalobkyně poučena dle §118a odst. 3 o. s. ř., čl. 592 (o tom, že žalobkyně dosud nenavrhla všechny důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení o tom, že mezi účastníky byla uzavřena ústní dohoda o tom, že žalovaný vrátí žalobkyni investované prostředky do bytu, tj. hodnotu kuchyňské linky včetně spotřebičů, nábytku ložnice a italské stěrky, tj. celkem částku [částka], a to [datum], a že ústně sjednané nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně, které zahrnovalo i zálohy na energie, a že žalobkyně uhradila žalovanému tuto částku za měsíce [období]), poté navrhla účastnický výslech žalobkyně, a dále podle § 118a odst. 2 o.s.ř. o tom, že nárok na úhradu italské stěrky ve výši [částka] může být soudem posouzen jako nárok na bezdůvodné obohacení a následně v tomto směru byla poučena dle § 118a odst. 1, 3 (č. l. 593). Žalobkyně uvedla, že stěrka byla uvedena na základě dohody se žalovaným a svědkem [jméno FO], který je však nemocen, k výši bezdůvodného obohacení ve shodné výši tj. [částka] navrhla zhotovení znaleckého posudku. při jednání soud také poučil žalovaného dle § 118a odst. 1 o.s.ř. o tom, aby žalovaný konkrétně vylíčil všechny rozhodné skutečnosti a aby uvedl a doplnil svá tvrzení o tom, kdy a jak žalovaný provedl rozúčtování nákladů na služby a energie žalobkyně pro byt dle žaloby a kdy a jak jej doručil žalobkyni (čl,. 592), žalovaný navrhl účastnický výslech žalovaného. Dále soud provedl účastnický výslech žalobkyně. Přepis části zvukového záznamu z jednání dne [datum] je na č. l. 600-622.

29. Další 8. jednání ve věci proběhlo dne [datum], protokol je založen na č. l. 640-642. Soud zamítl s ohledem na koncentraci řízení výslech svědka [jméno FO], dále pokračoval v dokazování dalšími listinami, a dále provedl účastnický výslech žalovaného. Dále žalovaný navrhl vyžádat zprávu finančního úřadu (č. l. 641, na zbylých návrzích učiněných při účastnickém výslechu netrval a dále navrhl pověřit žalovanou v insolvenčním rejstříku). Přepis záznamu části zvukového záznamu je na založen na č. l. 649-677.

30. Další 9. jednání ve věci proběhlo dne [datum], protokol je založen na č. l. 709-717. Při tomto jednání soud pokračoval v účastnickém výslechu žalovaného. Dále žalobkyně navrhla další důkazy ve věci, které soud ve většině zamítl s ohledem na koncentraci řízení (čl. 712), tj. zamítl i zbylou část všech navržených neprovedených důkazů (čl. 712, včetně výslechu sv. [jméno FO], jak soud upřesnil při jednání následně, na čl. 712). Dále žalobkyni poučil dle § 118a odst. 1 o.s.ř. o tom, aby žalobkyně konkrétně vylíčila všechny rozhodné skutečnosti a aby uvedla a doplnila svá tvrzení o tom, kdy a jak resp. v jaké výši zaplatila žalovanému platbu za byt včetně nájemného za květen a červen 2021 (čl. 711) a následně dle § 118a odst. 3 o.s.ř., kdy žalobkyně po tomto poučení navrhla jako důkaz svůj diář, odpovídající část diářů tedy soud provedl a následně zbytek důkazních návrhů zamítl, jak je výše uvedeno. Poté soud účastníky poučil dle § 119a o.s.ř. a s ohledem na to, že jiné důkazní návrhy účastníci neučinili, bylo dokazování skončeno a přistoupeno k závěrečným návrhům. Přepis části zvukového záznamu z jednání je na č. l. 719-725.

31. Další 10. jednání ve věci proběhlo dne [datum], protokol je založen na č. l. 732, kdy byl pouze vyhlášen tento rozsudek. Dokazování a důkazy:

32. Soud ve věci provedl účastníky navržené listinné důkazy a vyslechl navržené svědky s tím, že pouze neprovedl část navržených důkazů, viz dále. Z provedených důkazů pak zjistil následující.

33. Listina na čl. 4 je plná moc zástupce žalobkyně.

34. Z výpisu katastru nemovitostí na č.l. 5 plyne, že žalovaný je výlučným vlastníkem nemovitostí zde uvedených, tj. pozemku p.č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [číslo] rodinný dům, [adresa] (dále jen bytový dům či dům), včetně pozemku p.č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [číslo], rodinný dům, [adresa] a dalších pozemků. Na nemovitých věcech zde uvedených je dále zapsán exekuční příkaz k prodeji nemovitosti pro Finanční úřad pro Ústecký kraj, Územní pracoviště Ústí nad Labem, zápis proveden dne [datum] (dále jen exekuční příkaz).

35. Vyúčtování na č.l. 6 je vyúčtování podepsané [jméno FO], VS [Anonymizováno], s poznámkou [jméno FO] dne [datum] a obsahuje oceněné položky kuchyňské linky (položky: výroba, montáž, dvířka bílý vysoký lesk, úchytky, kování za [částka] a další položky včetně mimo jiné dřezu a baterie za [částka], digestoře za [částka], jednotlivé ceny jsou podrobně uvedené ve vyúčtování, dále položky stěhování [právnická osoba],- Kč, skříň [částka], doprava [částka]) celkem [částka], záloha [částka], doplatek [částka].

36. Doklad na č.l. 6 p.v. je doklad vystavený [jméno FO] jako záloha, č. faktury 18, datum vystavení [datum], odběratel [Jméno žalobkyně], popis: záloha na materiál [částka]. Doklad na č.l. 7 je doklad vystavený [jméno FO] jako daňový doklad - faktura, č. faktury 20, datum vystavení [datum], odběratel [Jméno žalobkyně], popis: materiál, práce s ohledem na zaplacenou zálohu, doplatek [částka]. K námitce žalovaného k obsahu a položkám faktury uvádí, že soud nesrovnalosti v dokladech neshledává.

37. Doklad na č.l. 8-10 je doklad o zakázce [Anonymizováno] nábytek ze dne [datum], dodací adresa [Jméno žalobkyně], [adresa]. Obsahem je dodávka zde uvedeného zboží, tj. [Anonymizováno], celkem [částka], dále lamelový rošt [částka] + doprava [částka], celkem za cenu [částka]. Doklad je na pozadí překopírován na č.l. 8-9 vždy s kopií dokladu o platbě kartou, účtenkou o platbou zálohy ve výši [částka] dne [datum] a doplatku ve výši [částka] dne [datum]. Rukou je do listiny napsána poznámka: ložnice. Listina na č.l. 11 jsou obchodní podmínky a reklamační řád [Anonymizováno]. Faktura na č.l. 12-13 a faktura na č.l. 14 jsou pak daňové doklady k výše uvedené zakázce ze dne [datum], částka k úhradě doplatku [částka].

38. Faktura na č.l. 15 je doklad [Anonymizováno], ze kterého plyne, že tento je vystaven na zákazníka [jméno FO], [adresa], ze dne [datum], včetně příjmového dokladu o zaplacení této faktury. Obsahem faktury je několik položek elektrospotřebičů, s tím, že rukou jsou zaškrtnuté některé položky spotřebičů: [spotřebiče + cena], včetně služby prodloužení záruky za [částka]. Celková cena za tyto a další položky činila [částka]. Přílohou je certifikát o prodloužení záruky [Anonymizováno] za částku [částka], pojištěná je [jméno FO]. (Pozn. soudu: cena zaškrtnutých položek bez jedné myčky včetně záruky je celkem [částka]).

39. Listiny na č.l. 17 – 53 jsou fotografie. Z těchto fotografií plyne, že jde o fotografie pohledů na nábytek ložnice a na kuchyňskou linku, a to v různých fázích její výstavby, v bytě dle žaloby. [popis kuchyně a ložnice].

40. Dopis na č.l. 54 – 55 je dopis zástupce žalobkyně žalovanému včetně dodejky žalovanému, který dopis převzal dne [datum]. Obsahem tohoto dopisu je sdělení o zastoupení žalobkyně, základní rekapitulace situace s tím, že žalovaný je vyzván, aby žalobkyni uhradil částku za výrobu a montáž linky včetně spotřebičů, pořízení a montáž ložnice a zhotovení betonové stěrky, celkem částku [částka].

41. Výpisy na č.l. 56-58 jsou výpisy registru obyvatel účastníků, ze které plynou jejich adresy trvalého pobytu.

42. Listina na čl. 71 je plné moc zástupkyně žalovaného.

43. Listiny na č.l. 75-79 jsou emailová komunikace mezi účastníky a jejich zástupci, ze které zejména plyne, že jde o komunikaci zástupců účastníků z [období] ohledně vyklizení věcí žalobkyně z bytu, ke kterému došlo dne [datum] (mimo linku a vybavení ložnice), a související komunikaci, ze které plyne, že v předchozím termínu dne [datum], kdy však žalobkyně odvezla jen ledničku (k důvodům mají obě strany rozdílná stanoviska). Dále z komunikace plyne, že žalobkyně postrádá [kávovar].

44. Z dopisu na č.l. 80-81 plyne, že jde o výpověď z nájmu bytu (dále jen výpověď z bytu), tj. bytu č. [hodnota], v druhém nadzemním podlaží domu č[adresa], adresovaný žalovaným žalobkyni (na adresu [adresa]). Obsahem výpovědi je zejména sdělení, kde žalovaný, tj. jako pronajímatel uvádí, že minulý rok mezi účastníky probíhala jednání ohledně bytu č. [hodnota] s tím, že umožnil žalobkyni nastěhovat se do bytu [datum] za účelem jeho užívání, bez písemné smlouvy, dále uvádí, jaké podmínky byly ústně dle pronajímatele dojednány, tj. že, nájem bude na dobu určitou do [datum], s možností prodloužení vždy na rok, nájemné bude činit [částka] měsíčně, s tím, že bude odečtena vždy měsíčně částka [částka] jako zápočet na umoření ceny kuchyňské linky, kterou žalobkyně na své náklady pořídila a s jeho souhlasem nechala do bytu zabudovat s tím, že bude součástí bytu, to za podmínky, že doloží doklad o ceně linky, bez umoření linky tak nájemné činí [částka] měsíčně. Nájemné za [období] mělo být sjednáno [částka]. Dále z dopisu plyne, že zálohy měly činit dle žalovaného [částka] měsíčně, a to i za [období], dále bude zajišťovat úklid, nájemné a zálohy hradit do 15. dne měsíce, za který se hradí. Dále z dopisu plyne, že za měsíce [období] uhradila celkem na nájmu [částka], za služby nic neuhradila, ani nájemné [období], tj. dluh na nájemném činí [částka], dluh na zálohách [částka], celkem ke dni vyhotovení dopisu [částka]. S ohledem na dluh, který nebyl ani přes výzvy uhrazen je dle dopisu dána žalobkyni výpověď nájmu bytu, bez výpovědní doby, podle § 2291 obč. z., s tím, že nájem skončí doručením výpovědi, dopisem byla žalobkyně vyzvána k předání klíčů, dále vyzvána k odstranění linky a spotřebičů, když doklad o pořízení linky nedoložila, a uvedla byt do původního stavu, včetně odstranění veškerého nábytku, včetně vyklizení dvorku, a aby byt do jednoho měsíce od převzetí výpovědi odevzdala. Dále obsahem výpovědi z bytu je poučení podle § 2290 obč. z. o možnosti podat soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi s tím, že může vznést proti výpovědi námitky. Výpověď z bytu je ze dne [datum] a je podepsána žalovaným jako pronajímatelem, položka pro podpis žalobkyně je nevyplněná, dále je zde podpisová doložka [jméno FO], ve které je uvedeno, že za jeho přítomnosti žalobkyně výzvu k zaplacení a výpověď z nájmu od žalovaného převzala, ale za jeho přítomnosti odmítla podepsat, čemuž byl osobně přítomen, a tuto listinu podepsal. Žalobkyně dle svého vyjádření žalobu na přezkoumání oprávněnosti výpovědi nepodala 45. Výpisy na č.l. 94 – 95 jsou aktuální výpisy z evidence obyvatel účastníků.

46. Z emailu na č.l. 113 plyne, že jde o komunikaci žalovaného a svědka [jméno FO] z [období], kdy žalovaný uvádí, že s cenou linky i špíze u [Anonymizováno] souhlasí ([datum] - „S cenou linky i špíze u [Anonymizováno] souhlasím“), žádá o sdělení, kdy se přesně začne a na kdy má mít objednané spotřebiče vestavné („Na kdy mám mít objednané spotřebiče vestavné ?“). [jméno FO] odpovídá, že čekají dlouho na materiály a následně že záloha bude [částka]. Žalovaný tak zná cenu kuchyně žalobkyně (jde však o komunikaci z doby, kdy již žalobkyně v bytě bydlela) a objednává výrobu a montáž další linky, tj. do bytu č. [hodnota].

47. Z fotografií na č.l. 150 - 164 plyne, že jde o fotografie vodovodních trubek včetně vodoměrů a fotografie elektroměrů a jejich stavu. Na fotografii na č.l. 150 je fotografie trubek a vodoměru k bytu č. [hodnota], na č.l. 150 p.v. je detail vodoměru se stavem [hodnota] k [datum], na fotografii na č.l. 151 je elektroměr k bytu č. [hodnota] se stavem [hodnota] kWh k [datum] a elektroměr společné spotřeby, na č.l. 151 p.v. je tentýž elektroměr se stavem [hodnota] kWh, na fotografii na č.l. 152 je elektroměr společné spotřeby (dle popisu stav [hodnota] kWh, na fotografii špatně čitelné). Všechny fotografie jsou dle popisu k [datum]. Na fotografii na č.l. 153 je zachycena žalovaná ukazující na vodoměr k bytu č. [hodnota], na fotografii na č.l. 153 p.v. je vodoměr k bytu č. [hodnota] stav [hodnota] m3, tyto fotografie jsou k [datum], na fotografii na č.l. 154 je více elektroměrů elektroměrové skříně (dle popisu elektroměry 3 bytů + jističe a elektroměr společné spotřeby). Z fotografie na č.l. 154 p.v. plyne stav elektroměru k bytu č. [hodnota], činil [hodnota] kWh (dle popisu k [datum]) a dle fotografie na č.l. 155 činil stav [hodnota] kWh, dle fotografie na č.l. 155 p.v. společné spotřeby činil stav [hodnota] kWh. Na fotografii na č.l. 156 je pohled na trubky a elektroměr k bytu č. [hodnota], dle fotografie na č.l. 156 p.v. činil stav vodoměru [hodnota] m3 (dle popisu k [datum]), dle fotografie na č.l. 157 stav elektroměru k bytu č. [hodnota] činil [hodnota] kWh, dle fotografie na č.l. 157 p.v. činil stav [hodnota] kWh, dle fotografie na č.l. 158 společné spotřeby činil stav T1 1854 kWh (vše k [datum] dle popisu). Na fotografii na č.l. 159 je pohled na trubky a elektroměr k bytu č. [hodnota], dle fotografie na č.l. 159 p.v. činil stav vodoměru k bytu č. [hodnota] činil 35,461 m3 (dle popisu k [datum]), dle fotografie na č.l. 160 stav elektroměru k bytu č. [hodnota] činil [hodnota] kWh, dle fotografie na č.l. 160 p.v. činil stav T1 [hodnota] kWh, dle fotografie na č.l. 161 společné spotřeby činil stav T1 [hodnota] kWh (vše k [datum] dle popisu). Na fotografii na č.l. 162 je pohled na trubky a elektroměr k bytu č. [hodnota], dle fotografie na č.l. 162 p.v. činil stav vodoměru [hodnota] m3 (dle popisu k [datum]), dle fotografie na č.l. 163 stav elektroměru k bytu č. [hodnota] činil T2 [hodnota] kWh, dle fotografie na č.l. 163 p.v. činil stav T1 [hodnota] kWh, dle fotografie na č.l. 164 společné spotřeby činil stav T1 [hodnota] kWh (vše k [datum] dle popisu).

48. Listina na č.l. 165-166 je nazvaná čestné prohlášení, protokol ze dne [datum] k bytu č. [hodnota] BJ.2, záznam stavu(ů), dále jen prohlášení. Jeho obsahem je zejména konstatování, že jde o odsouhlasení stavů měřidel nájemce, tj. žalobkyně k bytu č. [hodnota] pronajímatele žalovaného, jsou zde uvedeny stavy vodoměrů k bytu č. [hodnota] (počáteční stav k [datum] - [hodnota] m3, k [datum] stav [hodnota] m3, k [datum] stav [hodnota] m3), stavy elektroměrů k bytu č. [hodnota] (počáteční stav T1 [hodnota] kWh, T2 [hodnota] kWh k [datum], k [datum] stav T1 [hodnota] kWh, T2 [hodnota] kWh, k [datum] stav T1 [hodnota] kWh, T2 [hodnota] kWh) a společný elektroměr (počáteční stav T1 [hodnota] kWh, k [datum], k [datum] stav T1 1854 kWh, k [datum] stav T1 [hodnota] kWh), dále je zde zápis, že svědkem na focení elektroměrů a vodoměrů dne [datum] byla [jméno FO], což potvrdila svým podpisem v prohlášení jsou i fotografie stavů elektroměrů a vodoměrů (kromě posledního, který je doplněn ručně), další text popisující výpověď z nájmu a věci, které si žalobkyně z bytu odnese spolu s vyčíslením celkového údajného dluhu žalobkyně k žalovanému k [datum] ve výši [částka] s tím, že pod textem je uvedeno, že žalobkyně toto prohlášení schvaluje – podpis nájemce, tj. žalobkyně však na prohlášení není uveden, prohlášení je podepsáno jen pronajímatelem, tj. žalovaným a svědky: [jméno FO] a [jméno FO]. Listiny tak není platně žalobkyní uzavřena.

49. Na fotografii na č.l. 167 – 169 je pohled na trubky a elektroměr k bytu č. [hodnota], dle fotografie na č.l. 167 p.v. činil stav vodoměru [hodnota] m3 (dle popisu k [datum]), dle fotografie na č.l. 168 stav elektroměru k bytu č. [hodnota] činil T2 [hodnota] kWh, dle fotografie na č.l. 168 p.v. činil stav T1 [hodnota] kWh, dle fotografie na č.l. 169 společné spotřeby činil stav T1 [hodnota] kWh (vše k [datum] dle popisu).

50. Dále soud jako důkaz provedl digitální soubory na připojeném CD přílohové obálky č. [hodnota] a zobrazil při jednání v rámci dokazování účastníkům a jejich zástupcům kolonku vlastnosti digitálních souborů (viz protokol na čl. čl. 568) a z těchto vlastností digitálních souborů tak ověřil datum pořízení fotografií (čl. 150-164, 167-169).

51. Z vyúčtování elektřiny na č.l. 170 – 173 plyne, že jde o doklad č. [hodnota], vyúčtování elektřiny je za období [datum] – [datum], celkové náklady [částka], dodací místo [adresa], adresát žalovaný.

52. Z vyúčtování elektřiny na č.l. 174-177 plyne, že jde o doklad č. [hodnota], vyúčtování elektřiny je za období [datum] – [datum], celkové náklady [částka], dodací místo [adresa] č. [hodnota], adresát žalovaný.

53. Z vyúčtování elektřiny na č.l. 178 – 180 plyne, že jde o doklad č. [hodnota], vyúčtování elektřiny je za období [datum] – [datum], celkové náklady [částka], dodací místo [adresa] č. [hodnota], adresát žalovaný.

54. Z vyúčtování elektřiny na č.l. 1801 – 184 plyne, že jde o doklad č. [hodnota], vyúčtování elektřiny je za období [datum] – [datum], celkové náklady [částka], dodací místo [adresa] č. [hodnota], adresát žalovaný.

55. Listina na č.l. 185 je nazvaná vyúčtování elektrické energie do bytu č. [hodnota] a společných prostor od [datum] do [datum], jsou zde uvedeny počáteční stavy, průběžný stav a konečný stav a částka celkového vyúčtování za toto období (elektřina byt č. [hodnota] - [částka], elektřina společné prostory [částka], tj. celkem [částka]), dle poznámky za obdobní [datum] – [datum] účtována elektřina společné prostory ve výši 1/2. Pozn. soudu: vyúčtování však neobsahuje uhrazené zálohy či jiné částky a částky neuhrazené. Žalovaný při jednání uvedl (čl. 568), že toto vyúčtování bylo žalobkyni doručeno tím, že bylo založeno do spisu v této věci.

56. Z vyúčtování SČVK na č.l. 186-187 plyne, že jde o vyúčtování vody na žalovaného pro adresu [adresa], období [datum] – [datum]. Celková částka [částka].

57. Listiny na č.l. 188 – 189 jsou emailová komunikace žalovaného a svědka [jméno FO], dle této komunikace svědek [jméno FO] zasílal [datum] cenovou nabídku na kuchyňskou linku včetně montáže a špajzu s tím, že následně svědek sděluje, že by montáž mohla proběhnout v květnu, žalovaný sděluje, zda by to nešlo dříve, dále že s cenou linky a špíze u [Anonymizováno] souhlasí (viz i čl. 113) a dále se dotazuje, kdy má mít objednané spotřebiče vestavné. Z předchozí komunikace plyne, že žalovaný se svědkem komunikoval o ceně špajzu, žádal o nákres, žalovaný zaslal vybranou linku dále žalovaný špajz odsouhlasil, požádal o cenou nabídku linky a sdělil svědku, že „uděláme to vše bez jen mezi námi“. Fotografie na č.l. 190 je pak přílohová vizualizace linky k emailové komunikaci.

58. Úřední záznam o podaném vysvětlení na č.l. 191-192 je záznam ze dne [datum], dle kterého žalobkyně podávala vysvětlení z důvodu možného přestupku pachatele tj. žalovaného s tím, že do tohoto protokolu žalobkyně uvedla, že žalovaný pronajímal byt dle ústní dohody, platila mu nájemné [částka] se všemi zálohami s tím, že zrekonstruovala v bytě stěnu, ložnici a kuchyňskou linku s tím, že jí peníze žalovaný za rekonstrukci vrátí slevou na nájmu nebo v hotovosti, dále že nezaplatila [období] protože chtěla smlouvu o nájmu s tím, že dne [datum] jí žalovaný dal výpověď, tak se odstěhovala k dceři. Ke dni sepisu protokolu přijela do bytu pro své ostatní věci, žalovaný chtěl podepsat stav elektroměru, další papír ale odmítla podepsat, že si odveze ložnici dle záznamu začal žalovaný křičet, klepal se, bouchl do stolu, a přitom bouchl pěstmi do jejich rukou, pravá ruka jí bolí, půjde k lékaři, dále jí měl svědek [jméno FO] šeptat že ji „rozbije držku“.

59. Přehled na č.l. 203 je dle vyjádření žalovaného důkazem a obsahuje přehled doplněných důkazů do spisu, tj. fotozáznamů, včetně fotografií na CD, které bylo založeno s originály fotografií (viz fotografie měřidel výše) do spisu. Dle úředního záznamu na č.l. 204 bylo přílohové CD založeno do obálky č. [hodnota].

60. Přehled na č.l. 205 včetně fotografií 44 ks CD na č.l. 206 je dle vyjádření žalovaného důkazem a obsahuje přehled doplněných důkazů do spisu, tj. CD s audiozáznamy. Dle úředního záznamu na č.l. 207 byly CD č. [hodnota] -44 založeny dle přílohové obálky č. [hodnota]. Tyto důkazy však soud zamítl a neprováděl, zjištění z nich tedy nečiní.

61. Podání na č.l. 208 je sdělení žalovaného o adrese svědka.

62. Dle úředního záznamu na č.l. 251 se svědek [jméno FO] omluvil z důvodu pracovní neschopnosti, když se nemůže hýbat, jeho stav je dlouhodobý.

63. V přílohové obálce č. [hodnota] ve svazku I. spisu je založen znalecký posudek č. 7/2023, č. [č. účtu] vypracovaný dne [datum], [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru oceňovaní movitých věcí, ekonomika, odvětví ceny a odhady textilií všeho druhu, bytového zařízení a z oboru textilie ( dále jen posudek). Z obsahu posudku plyne, že účelem posudku je posouzení kuchyňské linky vč. spotřebičů dle zadavatele, tj. žalovaného. Obsahem posudku je nález, který obsahuje popis zadání a použité dokumentace, znalec provedl [datum] šetření a místní ohledání v bytě, pořídil fotodokumentaci, dále je obsahem vlastní posudek obsahující stanovení ceny kuchyňské linky, kde znalec vycházel z výpočtu nové ceny, kdy cena obvyklá je stanovena amortizací nové ceny do ceny časové, dále posudek obsahuje popisy jednotlivých spotřebičů a součástí linky vč. vlastní linky (tj. včetně granitového dřezu a vodovodní baterie, komínové digestoře, vestavěné trouby, mikrovlnné trouby, varné indukční desky, vestavěné myčky nádobí) s tím, že celková cena linky a spotřebičů pro [období] činila [částka] a pro [období] činila [částka]. Dle posudku pak znalec odpovídá na otázky tak, že všechny posuzované spotřebiče jsou oddělitelné od kuchyňské linky bez poškození spotřebičů či linky, dále že kuchyňská linka je oddělitelná od místnosti bytu, aniž by došlo k jejímu znehodnocení, je ze šroubovaného korpusu, lze ji rozebrat, není ukotvená, kuchyňská deska může být lokálně přilepená ke korpusu. Dále znalec uvedl že kuchyňská linka je vyrobená na míru do daného prostoru. Dále znalec určil obvyklou cenu linky a spotřebičů (viz výše), cena kuchyňské linky bez spotřebičů po odečtu spotřebičů je [částka], cena linky včetně spotřebičů k [datum] činí [částka] vč. DPH. Dále dle znalce činí časová cena kuchyňské linky bez spotřebičů po odečtení amortizace ke dni ohledání tj. [datum] činí částku [částka] vč. DPH, časová cena spotřebičů p o odečtení amortizace pak činí částku [částka] vč. DPH, obvyklá cena kuchyňské linky vč. spotřebičů tak činí [částka]. Dále znalec konstatuje, že korpusy i linka jsou ve standartním provedení, kování zásuvek je v nižší cenové hladině. Posudek dále obsahuje přílohy vč. fotodokumentace linky a spotřebičů a faktur spotřebičů společnosti [název] a vyúčtování linky [název]. Na závěr posudek obsahuje doložku dle § 127a o.s.ř. K posudku pro jednání zástupce žalobkyně namítl, že žalobkyně k šetření nebyla přizvána, má pochybnosti o oboru znalce, dále namítl, že u spotřebičů od kuchyňské linky, tak čistě technicky oddělitelné jsou, ale jedná se o typově zabudované spotřebiče, každá kuchyňská linka se dá z bytu odvézt, avšak tato konkrétní kuchyňská linka byla vybudována na míru, nesouhlasí ani s oceněním a způsobem ocenění.

64. Přílohy na č.l. 253-254 jsou dle vyjádření žalovaného důkazem, obsahující seznam audiozáznamů a vyznačení stopáže k tvrzením, které jsou v této příloze uvedeny. Přepisy audiozáznamů jsou založeny na č.l. 255 – 465. Výše uvedené přílohy a přepisy audiozáznamů soud jako důkazy neprováděl, když návrh na jejich provedení soud při jednání zamítl (viz dále). důkazy tedy soud zamítl a neprováděl, zjištění z nich tedy nečiní.

65. Omluva na č.l. 469-470 je omluva svědka [jméno FO] s lékařskou správou, ze které plyne že svědek je [popis zdravotního stavu], není schopen cestování či delšího sezení.

66. Ze zprávy svědka [jméno FO] na č. l 503 plyne, že svědek zaslal soudu adresu svědka [jméno FO].

67. Důkazy na č.l. 509-512, jsou stavební povolení na stavbu - stavebních úprav domu č.p. [adresa] (právní moc [datum]), vč. ohlášení dokončení stavby a identifikace datové zprávy (z [datum]) - tyto důkazy však soud zamítl a neprováděl, zjištění z nich tedy nečiní.

68. Sdělení na č.l 516, 519 vč. přílohy na č.l. 520 je omluva svědka [jméno FO] vč. přílohy.

69. Usnesení města [město] na č.l 522 vč. doručenky na č.l. 523 je usnesení komise k projednávání přestupků. Listina na čl. 524 je ambulantního nálezy Masarykovi nemocnice. - tyto důkazy však soud zamítl a neprováděl, zjištění z nich tedy nečiní.

70. Omluva na č.l. 536 vč. přílohy na č.l. 537 je omluva svědka [jméno FO] vč. lékařské zprávy, ze které plyne, že klinický stav pacienta je horší, [popis zdravotního stavu].

71. Omluva na č.l. 558 vč. přílohy na č.l. 559 je omluva svědka [jméno FO] vč. lékařské zprávy, ze které plyne, že diagnóza je [popis zdravotního stavu].

72. Usnesení na č.l. 563-565 je usnesením komise k projednávání přestupků města [adresa] - tento důkaz však soud zamítl a neprováděl, zjištění z něj tedy nečiní.

73. Omluva na č.l. 580 vč. přílohy na č.l. 581 je omluva svědka [jméno FO] vč. lékařské zprávy, ze které plyne, ze které plynou shodné závěry jako na č.l. 558-559.

74. Listiny na č. l. 585, 587, 588 (shodně 586,), jsou listiny obsahující rukou psaný popis odsavače par [název] a jeho rozměrů - tyto důkazy však soud zamítl a neprováděl, zjištění z nich tedy nečiní.

75. Dopis na č. l. 626 vč. podacího lístku na č. l. 627 je dopis z [datum], kterým žalovaný zasílá žalobkyni výzvu k úhradě nedoplatků za elektrickou energii a vodu, nájmu celkem ve výši [částka] a současně vyzývá k předání bytu.

76. Listina na č. l. 639 s druhopisem dodejky na č. l. 638 potvrzuje, že zásilku žalovaného (čl. 626) žalobkyni pošta doručila dne [datum].

77. Listiny na čl. 679 jsou fotografie, plán služeb na čl. 680-681, zbylá část diářů na čl. 682-691,694-695, emailová komunikace na čl. 696-705 – provedení těchto důkazů soud zamítl (č. [hodnota]).

78. Z provedených kopií stránek diáře žalobkyně na čl. 692-693 plyne, že v kalendáři žalobkyně jsou rukou psané poznámky, že dne 2.6.21 žalobkyně uhradila nájem na květen [částka] (elet., voda), dále dne 14.7. žalobkyně uhradila nájem na červen [částka] (elet., voda).

79. Listiny na čl. 706 – 708 jsou přílohy vyúčtování zástupkyně žalovaného k nákladům řízení (osvědčení o DPH, faktura za posudek se stvrzenkou o úhradě), vyúčtování je na čl. 726.

80. Dále soud uvádí, že část důkazů neprovedl, když ohledem na provedenou koncentraci řízení část návrhů důkazů nesplňuje podmínky pro jejich provedení dle výjimky dle § 118b odst. 1 o.s.ř. (pokud účastníci takové důkazy navrhovali k tomu, aby vyvrátili např. tvrzení jiného svědka, nejde o zákonem dovolenou výjimku z koncentrace řízení, tj. zpochybnění věrohodnosti důkazu, ale jde o snahu o zjištění jiného skutkového stavu), současně se jedná dle soudu o důkazy, které jsou s ohledem na stav dokazování nadbytečné. Tuto zásadu soud neporušil ani u důkazu diářem žalobkyně, když žalobkyně byla při jednání poučena následně i dle §118a odst. 3 o.s.ř. a po tomto poučení tento důkaz opětovně navrhla a soud jeho část provedl (zbytek byl pro věc nadbytečná). Příslušná usnesení o zamítnutí důkazů jsou pak v protokolech o jednání (čl. 591, 606 p.v., 640, 712, včetně důkazu výslechem svědkyně [jméno FO], jak soud v protokolu o jednání upřesnil), včetně usnesení o skončení dokazování (čl. 712).

81. Dle komentářové literatury totiž platí: „Zpochybněním věrohodnosti důkazních prostředků se rozumí tvrzení a pomocí důkazů prokázání takových skutečností, které mohou mít samy o sobě nebo ve spojení s již známými skutečnostmi vliv na hodnocení soudem provedeného důkazního prostředku z hlediska jeho věrohodnosti. Provedený důkazní prostředek je např. zpochybněn prokázáním toho, že svědek vypovídal o věci pod vlivem návodu nebo výhrůžky, že listina je ve skutečnosti falzifikátem, že znalec byl při podání posudku „ovlivněn“ úplatkem, apod. Ke zpochybnění věrohodnosti provedených důkazů naproti tomu nemůže vést to, že účastník řízení (jeho zástupce nebo zmocněnec) navrhne důkazy, pomocí kterých lze skutkový stav věci zjistit jinak, než jak vyplývá z provedených důkazů, které byly navrženy do skončení prvního jednání, které se ve věci konalo; navržením takových důkazů účastník (jeho zástupce nebo zmocněnec) totiž nezpochybňuje věrohodnost provedených důkazních prostředků, ale v rozporu s koncentrací řízení se domáhá, aby jejich pomocí byl skutkový stav věci zjištěn jinak, než jak se podává z řádně a včas navržených důkazů. „(BUREŠ, Jaroslav. § 118b [Koncentrace řízení v prvním stupni]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 841–842, marg. č. 12.)

82. Dále soud ohledem poměřování chráněných práv a zájmů účastníků, včetně ochrany soukromí žalobkyně, v souladu se závěry uvedených v nálezu ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1774/14, a rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1267/2018, rozhodl tak, že ve věci nebudou i provedeny předložené audiozáznamy, včetně průvodních důkazů (čl. 591).

83. Pokud jde o výslechy svědků, resp. účastníků, soud uvádí, že jejich obsah je uveden v podrobně v příslušných přepisech záznamů, soud zde či na dalších místech zdůrazňuje zásadní skutečnosti, které má těmito důkazy za prokázané.

84. Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že účastníci byli dohodnuti na tom, že žalobkyně zainvestuje věci, které jí žalovaný vyplatí, poté se dozvěděli, že žalovaný má dluhy, žalovaný měl žalobkyni peníze za investici do kuchyně vrátit. Pokud jde o spotřebiče, žalovaných chtěl výslovně zn. [název]. U dohod ohledně dalších věcí svědkyně nebyla, pouze u kuchyně. Žalovaný byl u všeho měření kuchyně, oba ji odsouhlasili. Žalovaný původní termín stěhování zrušil, protože byt nebyl zkolaudovaný. Svědkyně měla známého v [název prodejny], takže jí poskytl slevu, věci ale kupovala žalobkyně. žalovaný sdělil žalobkyni, že bude platit do [částka] včetně elektřiny a vody. Smlouva nakonec ale uzavřena nebyla, dluh tam dluh na nájmu byl [částka]. Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že trvalo delší dobu, než byt byl udělám. Se žalovaným se všechno konzultovalo. Bylo domluveno, že pak kuchyň žalobkyni vyplatí. A pokud jde o to kolik, bude žalobkyně platit, zazněla částka do [částka] korun. Žalovaný si měl nechat linku, jak i spotřebiče celou kuchyň. Žalovaný u všeho byl, má rád přehled a pořádek. O ložnici přesně neví. Žalobkyně měla peníze na tři nájmy předpřipravené. Žalobkyni se pak žalovaný vyhýbal. Bylo to kvůli jeho přítelovi. Žalovaný jí pak řekl, že žalobkyně dluží 3 nájmy. Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že žalovaný byl u zaměření linky, byla to linka na míru. Linku platila žalobkyně v hotovosti. Instalace se protahovala, linka má i ostrůvek a skříňky. Také žalobkyni skládali ložnici. Žalovaný chtěl od něj i hlinku do dalšího bytu, ale pak se nedohodli. Dále svědek uvedl, že ve vyúčtování je i položka skříňky pod televizi, která s linkou nesouvisela. Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že byl u montáže linky, v té době klíče do bytu žalobkyně neměla. Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že žalovaný byl dříve jeho přítel, po rozchodu je vztah špatný, žalovaný nabídl byt v domě k bydlení, jde o rodinu, o stěrce žalovaný věděl, žalovaný toho řešil spoustu, i exekuční příkaz, žalovaný měl od něj několik verzí nájemních smluv, na jaké částce se dohodli neví, ani o finální dohodě. Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že žalobkyně uvedla v [období], že nájemné bude [částka]. plus zálohy, ke kuchyni dohodu neví, žalobkyně věděla o nahrávání, poté upřesnila, že mluvili o [částka]. plus zálohy, přesně neví. Z výslechu sv. [jméno FO] st. zejména plyne, že kvůli stěhování ho měla žalobkyně udat, že ji napadl, což se neprokázalo, žalovaná měla platit [částka]. plus energie, u dohody nebyl, byl pak u stěhování, dluh měl být 5 nájmů, žalovaný měl linku odkoupit, ale faktury žalobkyně neukázala. Z výslechu sv. [jméno FO] ml. zejména plyne, že byl u stěhování. Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že byl u stěhování, advokát žalobkyně nemohl vstoupit. Z výslechu sv. Kocmanová zejména plyne, že ji žalovaný nabízel byt v domě, ale nakonec tam nebydlela, žalobkyně žalovaného o nájemní smlouvu upomínala. Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že žalovaný ho poptával na rekonstrukci domu, nakonec nenastoupili na stavbu. Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že pomáhal se stěhováním Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že bydlela v domě žalovaného, nájem činil [částka] plus zálohy [částka], od [období], smlouvu měla. Z výslechu sv. [jméno] zejména plyne, že bydlel v domě, nájem činil [částka] plus zálohy [částka]. Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že byla u stěhování, podepisovala listinu ve spisu ke stavům energií, žalovaný na žalobkyni křičel a praštil ji do ruky. Z výslechu sv. [jméno FO] zejména plyne, že vynášel do bytu věci, dělala se tam ložnice.

85. K těmto výslechům soud doplňuje, že výpověď sv. [jméno FO] a [jméno FO] je konzistentní a vyjadřují se k částce [částka], která zahrnovala i energie, výpověď sv. [jméno FO] a [jméno FO][Anonymizováno]je v tomto směru méně konzistentní, proto soud v této otázce uvěřil sv. [jméno FO] a [jméno FO], když výši částky [částka], která zahrnovala i energie, potvrzuje i to, že tuto částku žalobkyně několik měsíců bez upomínek platila. Ostatně, i kdyby tomu tak nebylo, soud se dále vyjadřuje k neurčitosti vyjádření žalovaného a k otázce, komu jde tato skutečnost k tíži.

86. Dále soud provedl výslechy účastníků, kde u každého z účastníků jeho vyjádření korelují s jeho tvrzeními ve věci. Jak je dále uvedeno, soud pak má za prokázané z úč. výpovědi žalobkyně, když tato část je souladná s důkazem provedeným kalendářem, že dluží žalovanému pouze 3 měsíční platby nájemného zahrnujícím i energie, a ve spojení s výše uvedenými svědkyněmi i tomu, že dohodnutá výše měsíční platby činila [částka], resp. v tomto směru nemá za prokázané odlišné tvrzení z úč. výpovědi žalovaného, když výše uvedené výpovědi svědků prokazující opak nejsou natolik konzistentní, aby soud měl verzi žalovaného za prokázanou, viz výše. Z úč. výslechu žalobkyně opakovaně zejména plyne, že jí žalovaný řekl a utvrzoval v tom, že bude platit [částka], bavila se o ceně stěrky [částka] (pozn.- ale není zcela zřejmé, že by ji platila), všechny vyúčtování žalovanému dala, linku jí měl proplatit, kdy ž já dá smlouvu, tj. v [měsíc], všechno žalovaný viděl. Dále se žalobkyně vyjadřuje i k proplacení ložnice a stěrky, zda však jí soud neuvěřil, když její výpověď je v této části jako důkaz osamocená. Výpověď žalobkyně je pak konzistentní i přes množství otázek žalovaného. Z úč. výslech žalovaného plyne, že podrobný popis událostí ve shodě s jeho tvrzeními, zejména že cena nájmu bude [částka] s umořením linky [částka] či bez linky [částka] plus záloha na energie [částka], vadilo mu vyúčtování [název], není to dle něj faktura (viz hodnocení soudu dále), dále uvedl, že platit stěrku sv [jméno FO] v rámci celé dodávky prací (pozn. – opak žalobkyně neprokázala, tj. soud v této části vycházel z úč. výslechu žalovaného, čl. 673), linka se měla umořovat částkou [částka] měsíčně (čl. 675), tj. žalovaný ji odkoupí (např. čl. 676 p.v.), byť žalovaný uvádí dvě varianty, jako ve svém vyjádření. Z výpovědi žalovaného plyne též, že je orientovaný na detaily. Nesporné skutečnosti:

87. Při jednání soudu dne [datum] účastníci označili tyto skutečnosti jako nesporné (čl. 118-119): • že žalovaný v období dle žaloby byl a je vlastníkem domu na adrese [adresa], včetně bytu č. [hodnota] v tomto domě, • že byt č. [hodnota] dle výše uvedeného, je bytem 2+kk, • že žalovaný prováděl rekonstrukci tohoto domu včetně bytu, • že v [období] žalobkyně již byt č. [hodnota] užívala a měla klíče od bytu a domu, • že žalobkyně v bytě bydlela do [datum], • že žalobkyně platila žalovanému [částka] měsíčně ohledně bytu od [období] včetně, • že žalobkyně nezaplatila žalovanému ohledně bytu za měsíce [období], • že v bytě zůstala kuchyňská linka včetně ostrůvku a stolu (jak jsou vyfoceny ve znaleckém posudku založeném ve spise na první straně přílohy), dřez, baterie a spotřebiče (digestoř, trouba, mikrovlnná trouba, varná indukční deska, myčka nádobí), a jsou v bytě i k dnešnímu dni, • že z bytu byla dne [datum] vyklizena ložnice včetně zrcadla a světla v koupelně, tak jak jsou specifikovány v protokole na č.l. 91 spisu, • že byla v obývacím pokoji provedena malba, nazvaná žalobkyní italská stěrka, s tím, že v bytě nadále je, • že dne [datum] měl žalovaný klíče od bytu ve schránce, • že písemná nájemní smlouva mezi účastníky uzavřená nebyla, • že mezi účastníky byla uzavřená ústní nájemní smlouva (sporný je její obsah), • že předmětem ústní nájemní smlouvy bylo užívání bytu č. [hodnota] výše uvedeného, • že žalobkyně bydlela u své dcery v bytě na adrese [adresa], před nastěhováním do bytu č. [hodnota], • že žalobkyně prodala svůj byt [město] v roce [rok], • že žalobkyně v bytě č. [hodnota] spotřebovávala v období [období] včetně služby – elektřina, voda.

88. Soud tak z těchto nesporných skutečností vycházel, ve spojení s tím, co bylo zjištěno provedeným dokazováním dle výše uvedeného. Právní předpisy, judikatura:

89. Soud věc právně posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen o. z.

90. Podle § 1 odst. 2 o. z. platí, že nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

91. Podle § 6 o. z. platí, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

92. Podle § 8 o. z. platí, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

93. Podle § 547 o. z. platí, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

94. Podle § 547 o. z. platí, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

95. Podle § 580 odst. 1 o. z. platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

96. Podle § 1746 o. z. platí, že zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

97. Podle § 2201 o. z. platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

98. Podle § 2202 o. z. platí, že pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části. Pronajmout lze i věc, která v budoucnu teprve vznikne, je-li ji možné dostatečně přesně určit při uzavření nájemní smlouvy.

99. Podle § 2204 odst. 2 o. z. platí, že neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.

100. Podle § 2217 odst. 1 o. z. platí, že nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

101. Podle § 2218 o. z. platí, že nájemné se platí měsíčně pozadu.

102. Podle § 2236 odst. 1, 2 o. z. platí, že bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení. Ujednají-li si pronajímatel s nájemcem, že k obývání bude pronajat jiný než obytný prostor, jsou strany zavázány stejně, jako by byl pronajat obytný prostor. Skutečnost, že pronajatý prostor není určen k bydlení, nemůže být na újmu nájemci.

103. Podle § 2237 o. z. platí, že smlouva vyžaduje písemnou formu; pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost smlouvy pro nedostatek formy.

104. Podle § 2242 o. z. platí, že není-li ujednána doba, kdy pronajímatel zpřístupní nájemci byt způsobilý k nastěhování a obývání, zpřístupní pronajímatel nájemci byt prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy smlouva nabyla účinnosti. Byt je zpřístupněn, obdržel-li nájemce klíče a nebrání-li mu nic v přístupu do bytu. Pronajímatel se může s nájemcem dohodnout, že k obývání bude předán byt, který není způsobilý k obývání. Takové ujednání je platné, jen jsou-li zároveň ujednána zvláštní práva a povinnosti plynoucí ze zvláštní povahy bytu, včetně výše a způsobu úhrady nákladů na provedení nutných úprav.

105. Podle § 2243 o. z. platí, že byt je způsobilý k nastěhování a obývání, odpovídá-li ujednáním ve smlouvě, a není-li nic ujednáno, je byt způsobilý k nastěhování a obývání, pokud je čistý a ve stavu, který se obvykle považuje za dobrý, a pokud je zajištěno poskytování nezbytných plnění spojených s užíváním bytu nebo s ním souvisících.

106. Podle § 2286 o. z. platí, že výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

107. Podle § 2291 o. z. platí, že poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

108. Podle § 2291 o. z. platí, že nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

109. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, platí, že částku nájemného a částku za služby lze sloučit do samostatné paušální částky, pokud si to strany ujednají. Jako samostatnou paušální platbu lze rovněž ujednat pouze platbu za poskytované služby. V obou případech platí, že platby za poskytované služby se nevyúčtovávají.

110. Podle § 1982 o. z. platí, že dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

111. Podle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

112. Podle § 1958 o. z. platí, že Je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

113. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.

114. Podle § 81 o. z. platí, že chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

115. Podle § 86 o. z. platí, že nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

116. Podle § 88 o. z. platí, že svolení není třeba, pokud se podobizna nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí k výkonu nebo ochraně jiných práv nebo právem chráněných zájmů jiných osob. Svolení není třeba ani v případě, když se podobizna, písemnost osobní povahy nebo zvukový či obrazový záznam pořídí nebo použijí na základě zákona k úřednímu účelu nebo v případě, že někdo veřejně vystoupí v záležitosti veřejného zájmu.

117. Zvukový nebo obrazový záznam týkající se člověka nebo jeho projevů osobní povahy, pořízený soukromou osobou bez vědomí a souhlasu nahrávané osoby, je možno použít jako důkaz v občanském soudním řízení pouze tam, kde má vést k prokázání skutečnosti, kterou není možné prokázat jinak, a kde i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces toho, komu je použití důkazu zvukovým či obrazovým záznamem týkajícím se této osoby nebo jejích projevů osobní povahy na prospěch. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018). 118. „Za běžných okolností je svévolné nahrávání soukromých rozhovorů bez vědomí jejich účastníků hrubým zásahem do jejich soukromí. Takovýto postup s rysy záludnosti je ve velké většině případů morálně i právně zcela nepřijatelný, zejména, je-li veden záměrem nahrávanou osobu poškodit. Ústavní soud se rozhodně staví proti nekalým praktikám vzájemného elektronického sledování a skrytého nahrávání při soukromých i profesionálních jednáních, jež zpravidla jsou nejen v rozporu s právem, ale hodnoceno po stránce sociálně etické šíří ve společnosti atmosféru podezíravosti, strachu, nejistoty a nedůvěry. Zcela odlišně je však třeba posuzovat případy, kdy je tajné pořízení audiozáznamu rozhovoru součástí obrany oběti trestného činu proti pachateli nebo jde-li o způsob dosažení právní ochrany pro výrazně slabší stranu významného občanskoprávního a zejména pracovněprávního sporu. Zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je zde plně ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma (včetně např. ztráty zaměstnání). Opatření jediného nebo klíčového důkazu touto cestou je analogické k jednání za podmínek krajní nouze či dovolené svépomoci.“ (z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 9. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 1774/14). 119. „Magnetofonový záznam telefonického hovoru fyzických osob je záznam projevů osobní povahy hovořících osob a takový záznam může proto být použit (i jako důkaz v občanském soudním řízení) zásadně jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru. Jestliže soudy připustily provedení důkazu přečtením záznamu telefonických hovorů mezi K. a D. Z. proti výslovnému nesouhlasu jednoho z účastníků hovoru (K.), došlo tím k zásahu do jeho základního práva na ochranu tajemství zprávy podávané telefonem podle čl. 13 Listiny - a důsledně vzato i do základního práva stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny - a důkaz jako takový je třeba považovat za nepřípustný.“ (z odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2006, sp. zn. I. ÚS 191/05). Skutkové a právní závěry (výroky I. a II rozsudku):

120. Výrokem pod bodem I. rozsudku pak soud rozhodl tak, že v této části soud žalobě jako důvodné vyhověl, a to z následujících důvodů.

121. Žalobkyně ve věci podala žalobu, kterou se domáhala zaplacení původně žalované částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení (s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně), kdy následně při jednání část předmětu řízení vzala zpět, nikoliv z důvodu chování žalovaného, ale proto, že žalovala z části chybně, když započetla do celkové částky dvakrát jeden spotřebič kuchyňské linky. Po částečném zastavení řízení tak předmětem řízení byla částka [částka], skládající se ze tří dílčích nároků, a to 1/ nároku na zaplacení investice kuchyňské linky v bytě, [popis kuchyně]), tj. celkem v ceně [částka], dále nároku 2/ na zaplacení investice sady nábytku ložnice [název] umístěné v bytě celkem v ceně [částka] a 3/ na zaplacení investice označené jako italská stěrka v bytě v ceně [částka].

122. Soud pak s ohledem na nesporné skutečnosti a provedené dokazování (viz i výše přehled důkazů a přehled jednáním soudu) shledal, že důvodný je pouze nárok žalobkyně na zaplacení investice kuchyňské linky v bytě, [popis kuchyně], tj. linka se spotřebiči s tím, že tato linka se všemi uvedenými spotřebiči je v bytě žalovaného umístěna do dne vyhlášení rozsudku.

123. Pokud jde o dohodu a její obsah, která měla být mezi účastníky uzavřena, panovaly mezi účastníky rozpory. Účastníci se však shodli na tom, že písemná nájemní smlouva mezi účastníky uzavřená nebyla, že mezi účastníky byla uzavřená ústní nájemní smlouva (sporný je její obsah), že předmětem ústní nájemní smlouvy bylo užívání bytu žalovaného, dále se shodli na tom, že žalovaná bydlela v bytě žalované od [období], kdy žalobkyně dala žalovanému klíče od bytu do jeho schránky. V ostatním se strany rozcházely. Po provedeném dokazování má pak soud za to, že mezi stranami byla uzavřena dohoda o tom, že žalobkyně bude jako nájemce bydlet v bytě žalovaného a bude mu platit nájem s tím, že žalovaný jí vrátí prostředky investované do tohoto bytu. Jedná se tak o ústně uzavřenou nájemní smlouvu (nedostatek písemné formy nemůže jít k tíži nájemce, tj. žalobkyně) s dohodou o investicích a nájmu.

124. Pokud jde o rozsah a podmínky vrácení investovaných prostředků, tak se strany rozcházely, a dle soudu tak bylo pouze prokázáno to, že předmětem dohody o vrácení investovaných prostředků byla linka se spotřebiči, jak jsou uvedeny v žalobě, což potvrzují i výpovědi několika svědků, zčásti skutečnost, že investice do linky včetně spotřebičů měla být žalobkyni žalovaným proplacena, potvrzují i vyjádření samotného žalovaného, který potvrzuje, že nájemní smlouva měla být od [období] uzavřena a linka měla být umořována, byť dle žalovaného částku [částka] měsíčně přičítanou k nájmu (tj. téměř 8 let), resp. jako jedna z údajně dohodnutých alternativ. Z výslechu svědků ve spojení s dalšími důkazy pak má soud za prokázané, že dohoda o tom, že žalovaný žalobkyni investici do linky včetně spotřebičů skutečně proplatí, a to po nastěhování žalobkyně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně začala užívat byt od [období] včetně, kdy i v průběhu [období] žalovanému doložila doklady k lince (včetně dokladu [název], který soud považuje za doklad dostačující) a jejím součástem (spotřebičům, že na dokladech není přímo žalobkyně dle soudu nevadí, když je žalobkyně kupovala fakticky), a nebylo prokázán přesný čas proplacení investice žalobkyni žalovaný, platí, že žalovaní byl povinen plnit po výzvě ihned, tj. do 5-ti dnů (§ 1958, 1959 o.z.), protože však není prokázán přesný čas předložení dokladů k lince a spotřebičům a výzva žalobkyně žalovanému, ústně se tak stalo v průběhu prosince 2020, nejpozději od [období] je tak žalovaný v prodlení s úhradou částky investice do linky včetně spotřebičů. S ohledem na předžalobní výzvu žalobkyně a žalobu, kdy žalobkyně požaduje z této částky zákonné úroky z prodlení až od [datum], tedy později, bylo namístě přiznat žalobkyni i jí požadované úroky z prodlení. Pokud jde o žalovaným namítanou alternativní možnost umořování ceny linky po [částka] měsíčně, je zřejmé, že strany o této variantě jednaly, avšak její uzavření nebylo prokázáno, resp. jí vylučuje prokázaná dohoda o úhradě celé částky investice do linky. Ostatně, pokud by se měla linka umořovat částkou [částka], bylo by umořeno 10 měsíců, kdy žalovaná v bytě bydlela, s tím, že ukončením nájmu by se dohoda o umořování v rámci nájmu stala neúčinnou a zbylá neumořená část dluhu za linku by se i tak stala splanou ve zbytku neumořené částky, vzhledem k absenci dohody o splácení či umořování investice po skončení nájmu.

125. Soud dále uvádí, že s ohledem na prokázanou dohodu dle výše uvedeného neřešil investici žalobkyně do linky včetně spotřebičů jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, jehož cenu by bylo namístě zjišťovat, proto též nebyl pro věc relevantní posudek k ceně linky předložený žalovaným. Navíc, právní závěry činí soud a soud v této souvislosti uvádí, že zabudováním linky s ohledem na dohodu, ale i bez této dohody, by se linka včetně jejích součástí a příslušenství ([popis kuchyně].) stala součástí nemovitosti, do které je zabudována, tj. bytu žalovaného. Linka je totiž vyhotovena jako linka na míru přesně daného bytu, stává se tak součástí nemovitosti (srovnej závěry rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 4311/2016 ze dne 30. 5. 2017), viz i § 505 o.z. Na tomto závěru nemění nic ani to, že jednotlivé části linky mohou být případně odděleny, případně že nejsou technicky pevně přimontovány k nemovitosti (srovnej závěry rozsudku NS sp. zn. 22 Cdo 2958/2008 ze dne 27.1.2011, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2003, sp. zn. 29 Odo 97/2003, publikovaný pod č. C 2376. ve svazku 28 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2004, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2250/99, publikovaný pod č. C 574. ve svazku 7 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vydávalo Nakladatelství C. H. Beck, Praha 2001). Také v případě z nemovitostí demontovatelných předmětů (kuchyňská linka s vestavěnými spotřebiči a jejími součástmi) je zcela zřejmé, že mezi nemovitostí a těmito předměty existuje minimálně funkční propojení, tyto demontovatelné předměty byly jednoznačně určeny k tomu, aby byly užívány spolu s nemovitostí a z toho důvodu nelze dát za pravdu žalovanému v tom, že žalobkyně může tyto předměty odvézt, když se nejedná o samostatné věci, způsobem nesvázané s předmětným bytem (dle odůvodnění usnesení Vrchního soudu v Olomouci z 27.1.2015, č. j. VSOL 1137/2014-B-48). Tedy, v případě, že by existence dohody mezi účastníky nebyla prokázána, by soud postupoval tak, že linka se spotřebiči se stala vlastnictvím žalovaného jako součást bytu s tím, že by žalobkyni náležel nárok na vydání tomu odpovídajícího bezdůvodného obohacení. Soudní rozhodnutí k povaze linky namítané žalovaným pak není na věc přiléhavé, soud ho proto nezohlednil.

126. Soud tedy výrokem pod bodem I. žalobě v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení částky investice za linku včetně spotřebičů, vyhověl, pouze však s tím, že od této částky odečetl částku odpovídající důvodné obraně žalovaného (co do [částka] s přísl., viz dále), tj. žalobkyni přiznal částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně.

127. Naproti tomu, soud došel k závěru, že ve věci nebyla prokázána výše uvedená dohoda o proplacení investice též pokud se jedná o nároky na úhradu nábytku ložnice a italské stěrky. V tomto směru ani svědci navržení žalobkyní nepotvrdili, že by dohoda mezi účastníky zahrnovala i tyto investice, tedy to nebylo prokázáno, v tomto směru tak žalobkyně neunesla důkazní břemeno a její účastnický výslech jako důkaz je v tomto směru jako důkaz osamocený. Navíc, nábytek ložnice je věc tvořená jednotlivými předměty nábytku a jednoznačně se jedná o věc movitou, a to typovou, nejedná se (na rozdíl od kuchyňské linky) o výrobek vyrobený přímo na míru, byť jeho výběr musel být proveden individuálně s ohledem na dispozice bytu. Nábytek ložnice se tak nestal součástí bytu a nemovitosti žalovaného, a ten tak není povinen ani z tohoto důvodu jeho cenu žalobkyni uhradit. Ostatně, dne [datum] si žalobkyně tento nábytek již odvezla. Ohledně italské stěrky, tj. estetické úpravy zdi bytě žalovaného, tato investice je sice na zdi bytu, tj. součástí bytu žalovaného, dle soudu však ani zde nebyla prokázáno, že by dohoda mezi účastníky zahrnovala i tuto investic, navíc, jedná se z velké části o estetickou záležitost související s vymalováním bytu a je tak otázkou, zda vůbec by v této investici vznikalo bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Bez ohledu na tuto otázku ale dle soudu z účastnického výslechu žalovaného vyplynulo, a opak nebyl dokazován prokázán, uhradil příslušným řemeslníkům tuto stěrku žalovaný, tedy ani nejde o výdaj žalobkyně s tím, že svědka [jméno FO] soud pro jeho značně nepříznivý stav nemohl vyslechnout, resp. jiné důkazy s ohledem na koncentraci řízení soud zamítl.

128. Soud tedy nároky na proplacení investic do nábytku ložnice a stěrky zamítl, jak je výše uvedeno, a to v rámci výroku II. tohoto rozsudku, tj. co do částky [částka] ([částka] za ložnice a [částka] za stěrku, celkem [částka]) se zákonným úrokem z prodlení.

129. Soud dále v rámci výroku II. zamítl částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to jako část nároku na investice do linky včetně spotřebičů, která sice dle výše uvedeného byla soudem shledána jako důvodná, žalovaný však uplatnil v rámci obrany zápočet dlužného nájemného, kdy však byl žalovaný úspěšný jen zčásti své obrany. Soud má za prokázané, že žalobkyně žalované dluží nájemné ve výši [částka] za pouhé tři měsíce, tj. [období], které skutečně žalovanému neuhradila, to bylo i nesporné. Pokud se jedná o [období], které mu žalobkyně dle žalovaného rovněž dlužila, jejich úhrada byla dle soudu prokázána úč. výpovědí žalobkyně ve spojení s důkazem kalendářem žalobkyně, kde jsou tyto platby poznamenány. Soud neměl důvod pochybovat o věrohodnosti těchto zápisů, které jsou činěny v textu kalendáře bez atypického způsobu záznamu, byť žalovaný namítal, že je bylo možné učinit kdykoliv, v tomto směru posoudil soud účastnickou výpověď žalobkyně ve spojení s tímto důkazem jako věrohodnou, byť jde o důkaz hraniční, ale ve věci ještě dostatečný (i ve spojení s výslechem svědků, zejména dcery žalobkyně). Obrana žalovaného v této části byla tak shledána jako důvodná, a proto soud v této části žalobu zamítl, byť by jinak důvodná byla.

130. Pokud se jedná o další údajné dlužné měsíce či období před [datum] či po [datum], k tomu soud uvádí, že dohoda o bydlení žalobkyně v bytě žalovaného byla účinná až od [datum], kdy podle soudu bylo prokázáno, že byla nejen instalována linka do bytu, ale především teprve poté žalobkyně obdržela od žalované klíče do bytu a plný přístup do bytu, který v předcházejícím období neměla a pouhá skutečnost, že se do bytu instalovala linka v období předcházejícím, automaticky nárok na nájemné nezakládá, a to i s ohledem na poměry účastníků a situaci, kdy se rekonstrukce domu a její dokončení posunuly s ohledem na pozdější než původně plánovanou kolaudaci, a dohoda stran nezahrnovala ujednání o platbě v dřívějším období. Ostatně, účastníci jsou v [vztah], tedy taková situace je dle soudu i přeměřená a odpovídající. Nároky v rámci obrany za část nájemné za období před [datum] jsou tak nedůvodné a soud jim nevyhověl.

131. Pokud jde o nároky na nájemné po [datum], je sice pravdou, že nábytek ložnice si žalobkyně odvezla až v [období], přesto případné nároky žalovanému v rámci jeho obrany, tj. nájemné po skončení nájmu (§ 2230 o.z.), nelze přiznat, resp. v rámci obrany zohlednit. Předně, žalobkyně sice dlužila žalovanému 3 nájmy, včetně [období], žalovaný by tak mohl dát podle zákona žalobkyni výpověď z nájmu bytu, žalovaný tak však učinil předčasně (ještě v [období] ačkoliv konkrétní den splatnosti nebyl dle soudu prokázán a dle zákona se nájem platí měsíčně pozadu), ale především, žalovaný donutil žalobkyni k vystěhování z bytu a jejího odchodu a předání bytu (vhozením klíčů do schránky) ještě téhož dne večer, tedy výrazně zneužívajícím způsobem, ačkoliv dle zákona (§ 2291 odst. 1 o.z.) má nájemce odevzdat byt nejpozději do 1 měsíce od skončení nájmu. S ohledem na okolnosti věci vypudil žalovaný žalobkyni z bytu ještě téhož dne večer a jednal tak v rozporu s dobrými mravy. Navíc, následně probíhaly mezi účastníky sporu o způsob a rozsah vystěhování věcí z bytu, na kterém se podílel i žalovaný (tj. podílel na se na tom, že žalobkyně se nevystěhovala dříve), tj. ani za toto období (min. do [období]) by žalovaný nájem nemohl požadovat, když tento stav žalovaný způsobil, a navíc mu byt byl vhozením klíčů do schránky dle jeho požadavku vrácen. Soud se pak domnívá, že s ohledem na tyto okolnosti a charakter sporu je v rozporu s dobrými mravy požadovat nájemné též za další období, tj. [období], a proto je v rámci obrany žalovanému nepřiznal, resp. žalovanou částku o tuto část nesnížil, včetně úroku z prodlení. Obrana žalovaného tak v tomto směru nebyla shledána jako důvodná.

132. Soud dále neshledal důvodnou ani obranu žalovaného spočívající v zápočtu spotřebovaných energií, když se domnívá, že ve věci bylo prokázáno, že účastníci se dohodly na měsíční částce [částka] za byt, tj. jako částce paušální, zahrnující i energie (elektřinu, plyn)., což je u nájmu na dobu určitou, byť s opakovaným prodlužováním, dle § 9 z. č. 67/2013 Sb. možné. Navíc, soud doplňuje, že opačná dohoda, tj. že by nájem činil [částka] a k této částce se připočítávaly zálohy na energie nebylo prokázána (resp. sjednání paušální částky prokazují i výslechy svědků navržených žalobkyní), je nutné zdůraznit, že podle zákona navíc platí, že připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. V dané věci s ohledem na vyjadřování účastníků (např. při jejich úč. výslechu) je zřejmé, že žalovaný se vyjadřuje se silným zaměřením na detail a rozsáhlejší vyjadřování, kde se k určitým věcem znova vrací, čímže je způsobována jistá komunikační složitost, a na druhé straně se žalobkyně vyjadřuje jednodušším a základním způsobem. Kombinace takových způsobů vyjadřování pak určitým způsobem využívá žalovaný a dochází tak k určitém nejasnostem. Proto i případné nejasnosti je nutné přičítat žalované, resp. tím spíše, že nájemní smlouvu a částky pak nakonec navrhoval žalovaný žalobkyni a proto informace, že žalovaná bude platit [částka], připouštěla různý výklad o tom, zda tato částka je tzv. čistý nájem bez energií či jde o částku paušální energie zahrnující, je nutno ji vykládat v neprospěch žalovaného dle výše uvedeného zákonného ustanovení, tj. tak, že šlo o částku paušální, zahrnující služby a energie, které se tedy nevyúčtovávají. Tedy nároky na vyúčtování energií (elektřiny a vody), které žalovaný uplatnil v rámci své obrany, byly soudem shledány jako nedůvodné, navíc, vyúčtování energií založené ve spise není ani řádným vyúčtováním, splňujícím základní náležitosti právních přepisů (např. přehled zaplacených a nezaplacených záloh, šlo by tako vady takové vady vyúčtování, které nemají vliv na vypočtenou výši nedoplatku), včetně doručení. Tedy, i kdyby nárok by vyúčtování energií teoreticky vznikl, nešlo by o řádný a splatný nárok k zápočtu. Ze všech těchto důvodů i tuto obranu žalovaného ohledně zápočtu energií neshledal soud důvodnou.

133. Žalobkyně tedy, po částečném zpětvzetí žaloby, má nárok na žalobou uplatněnou částku investice do kuchyňské linky včetně spotřebičů, poníženou o zápočet dlužného nájemného. Soud tedy tomuto nároku výrokem pod bodem I. žaloby vyhověl a námitky žalovaného (kromě zápočtu tří měsíčních dlužných nájmů v rozsahu zamítnuté částky [částka] s přísl. dle výroku II. rozsudku) neshledal důvodnými. Ve zbytku nároků (na nábytek ložnice a stěrku ve výši [částka] s přísl.) pak žalobu výrokem II. zamítl.

134. Další doplnění odůvodnění je případně uvedeno u jednotlivých důkazů, resp. u přehledu jednání soudu.

135. Pokud jde o zamítnuté důkazy, soud odkazuje na vyjádření k důkazům výše uvedené, kdy většina důkazů byla zamítnuta proto, že se jednalo o důkazy označené po koncentraci řízení s tím, že nebyly splněny podmínky pro jejich provedení (viz výše), resp. soud neprovedl důkazy, na kterých účastníci již netrvaly, když je soud již současně takové důkazy považoval za nadbytečné pro rozhodnutí ve věci s ohledem na stav dokazování. Pokud se jedná o audiozáznamy a jejich přepisy, odkazuje soud na výše uvedené a zdůrazňuje, že obecně sice zákona připouští použití takových nahrávek (a jejich přepisů) v rámci ochrany svých práv, ovšem výklad tohoto ustanovení musí být v souladu s ústavními předpisy a judikaturou. Nepřiměřený rozsah nahrávání žalobkyně žalovaným, resp. jejich hovorů, nemá racionální odůvodnění, resp. důvody uváděné žalovaný jsou zcela nedostačující (psychický stav žalovaného atd.), nejde o ojedinělý zásadní důkaz ve věci, který by měl chránit slabší stranu, kterou dle soudu žalovaný rozhodně není, a provedení těchto důkazů neospravedlňuje ve věci jen zájem žalovaného a jeho obrana proti žalobě. Naopak, nahrávání žalobkyně a hovorů se žalobkyní v takovémto rozsahu naopak svědčí o zneužití techniky a jde o hrubý zásah do soukromí žalobkyně, který nevylučuje ani případné povědomí žalobkyně o provádění takového nahrávání. Výslovný a svobodný souhlas s nahráváním ani použitím takového důkazu žalobkyně neučinila. Soud tedy tyto důkaz neprovedl, když o nevhodnou praktiku žalovaného při soukromoprávním jednání, tedy ve svém důsledku o praktiku nezákonnou. Takové důkazy tak soud nemohl i ohledem na ústavní judikaturu výše uvedenou provést, proto jejich provedení zamítl. Starší judikatura, navíc vydaná pro jiné právní oblasti či situace, je tak na věc nepoužitelná.

136. Soud na závěr pouze doplňuje, že hraniční by mohl být položka stolku ve vyúčtování kuchyně ve výši [částka], tuto část žalovaného soud nezamítl, když jde o součást objednávky investice kuchyně, které byla žalovanému známá a nijak ji původně nezpochybňoval (ač žalovaný je jinak pečlivý), byť jde o závěr hraniční (stolek není přímo součástí linky samotné), ale dle soudu ještě akceptovatelný (jde o součást vyúčtování linky).

137. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobě výrokem I. zčásti vyhověl a výrokem II. zčásti zamítl. Náklady řízení (výrok III. rozsudku):

138. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

139. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce celkem [částka], přičemž tato částka představuje 24 % z jejich celkové výše (tj. odpovídající procentuálnímu rozdílu mezi úspěchem žalobkyně a žalovaného v řízení).

140. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka]. Řízení sice bylo ve svém průběhu co do částky [částka] s příslušenstvím částečně zastaveno, soudní poplatek však ani částečně vrácen nebyl v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého se vrací poplatek snížený o 20 %, nejméně však o [částka], protože částka, která by se žalobkyni byla na soudním poplatku vracela, [částka] nepřesáhla.

141. Tyto náklady dále sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] (původní výše předmětu řízení před částečným zastavením), a to konkrétně z: 1) částky [částka] za den úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení), viz dále 2) částky [částka] za každý ze čtyř úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (za předžalobní výzvu k plnění, návrh ve věci samé, 2x písemné podání ve věci samé), tj. celkem [částka], viz dále, 3) částky [částka] za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. (za účast na jednání soudu dne [datum]), viz dále, 4) částky [částka] představující šest paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.

142. Dále pak z nákladů zastoupení advokátem z tarifní hodnoty ve výši [částka] (po částečném zastavení řízení co do částky [částka] s příslušenstvím), které sestávají z: 1) částky [částka] za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (písemné podání ve věci samé ze dne [datum]), viz dále, 2) částky [částka] za každý z dvaceti úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) (za účast na jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), tj. celkem [částka], viz dále, 3) částky [částka] představující jedenadvacet paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t.

143. Úkony právní služby soud přiznal žalobkyni následovně: 1) převzetí a příprava věci – právní zástupce [Jméno advokáta] (č. l. 4) 2) dne [datum] – výzva žalovanému ze základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé – [Jméno advokáta] (č. l. 54-55) 3) dne [datum] návrh ve věci samé – žaloba - [Jméno advokáta] (č. l. 1-3), 4) dne [datum] vyjádření na výzvu soudu k odporu žalovaného (č. l. 86), 5) dne [datum] jednání soudu ve věci (9:00-11:00 hodin, s přestávkou 10 minut) (č. l. 98-99) 6) dne [datum] vyjádření na výzvu soudu (č. l. 111-112), 7) dne [datum] jednání soudu ve věci (8:10-12:40 hodin, s přestávkou 5 minut) – 3 úkony (č. l. 116-121), 8) dne [datum] vyjádření žalobkyně k podání žalovaného (č. l. 194) 9) dne [datum] jednání soudu ve věci (9:00-14:45 hodin, s přestávkami v délce 5 a 55 minut) – 3 úkony (č. l. 210-214), 10) dne [datum] jednání soudu ve věci (9:00-13:40 hodin, s přestávkami v délce 5 a 50 minut) – 2 úkony (č. l. 472-477), 11) dne [datum] jednání soudu ve věci (9:00-12:40 hodin, s přestávkou 10 minut) – 2 úkony (č. l. 525-529), 12) dne [datum] jednání soudu ve věci (9:00-11:00 hodin) (č. l. 566-576) 13) dne [datum] jednání soudu ve věci (9:00-15:35 hodin, s přestávkami v délce 15 a 5 minut) – 4 úkony (č. l. 589-594), 14) dne [datum] jednání soudu ve věci (9:00-15:00 hodin, s přestávkami v délce 15 a 10 minut) – 3 úkony (č. l. 640-642), 15) dne [datum] jednání soudu ve věci (9:30-14:20 hodin, s přestávkou 70 minut) – 2 úkony (č. l. 709-717).

144. Dále byla přiznána žalobkyni částka ve výši [částka] jako náhrada za promeškaný čas (tj. přestávky v průběhu jednání ve věci samé v délce trvání nad 30 minut, ve výši [částka] za každou započatou půlhodinu) a dále daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

145. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku: [částka] za odměnu advokáta (tj. 6 úkonů po [částka], 21 úkonů po [částka], tedy celkem [částka]) + [částka] (tj. 27 x [částka]) za režijní paušály + [částka] za promeškaný čas (tj. přestávky v jednání delší než 30 min. dle § 14 odst. 1 písm. b) a.t.) = [částka] celkem bez DPH + DPH [částka], tj. celkem [částka]. Spolu se zaplaceným soudním poplatek tato částka činí dohromady [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení pouze částečně úspěšná a tento rozdíl mezi poměrem jejího úspěchu a neúspěchu činí 24 % (žalobkyně byla úspěšná co do 62 % výše původního předmětu řízení, žalovaný co do 38 %, rozdíl tedy činí právě 24 %, a to po zohlednění částečného neúspěchu žalobkyně co do zpětvzetí části žaloby), přiznal jí soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů pouze co do této výše, tj. [částka]. Tuto částku pak jako celkovou částku náhrady nákladů řízení soud žalobkyni přiznal výrokem pod bodem III. rozsudku.

146. Soud pak žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů spojených s advokátním zastoupením, pokud jde ostatní a zbývající účtované úkony, resp. úkony vyplývající ze spisu, když v ostatních případech jde pouze o úkony doplňujícího procesního charakteru. Jedná se o tato ostatní podání či úkony: 1/ dne [datum] oprava žaloby na výzvu soudu (č. l. 63), 2/ dne [datum] vyjádření na výzvu soudu, zda nebylo v mezidobí dosaženo smíru (č. l. 109), 3/ dne [datum] žádost o odročení jednání (č. l. 552, 555), 4/ dne [datum] žádost o odročení jednání (č. l. 633), a 5/ dne [datum] vyhlášení rozsudku, kterého se žalobkyně ani její právní zástupce nezúčastnili.

147. V průběhu řízení složili oba účastníci na účet soudu v souladu s § 141 odst. 1 o. s. ř. zálohu na náklady provedení důkazů (výslechem svědků), každý ve výši [částka]. Žádný soudem vyslechnutých svědek ale nakonec svědečné nepožadoval. O vrácení těchto záloh zpět účastníkům bude proto rozhodnuto dodatečně samostatným usnesením, po právní moci rozsudku.

148. Soud tedy přiznal žalobkyni, jež byla v řízení z větší části úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce celkem [částka], jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

149. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

150. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.

Poučení