29 Co 10/2024 - 443

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudkyň Mgr. Heleny Bláhové a Mgr. Kateřiny Kupkové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] 7 zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená opatrovníkem městem [Jméno opatrovníka A] sídlem [Adresa opatrovníka A] 2. [Jméno opatrovníka B], narozená dne [Datum narození opatrovníka B] bytem [Adresa opatrovníka B] 3. [Jméno opatrovníka C], narozený dne [Datum narození opatrovníka C] bytem [Adresa opatrovníka C] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 4. [Jméno advokáta C], narozená dne [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] 5. [Jméno advokáta D], narozený dne [Datum narození advokáta D] bytem [Adresa advokáta D] o zaplacení částky 180 856 Kč s příslušenstvím, o odvolání 1. žalované a 4. žalované proti rozsudku Okresního soudu České Lípě ze dne 12. 9. 2023, č. j. 34 C 132/2020-269, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I ve vztahu mezi žalobkyní a 4. žalovanou potvrzuje.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou se rozsudek okresního soudu ve výroku I mění tak, že 1. žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a v požadavku na zaplacení této částky společně a nerozdílně s ostatními žalovanými se žaloba zamítá, a dále se zamítá žaloba ve vztahu k 1. žalované v požadavku na zaplacení částky [částka] a úroků z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do [datum].

III. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou nemá žádná z účastnic právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. IV. 4. žalovaná je povinna společně a nerozdílně s 2. žalovanou, 3. a 5. žalovaným zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku u advokáta [Jméno advokáta A]. V. 4. žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku u advokáta [Jméno advokáta A].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem bylo výrokem I všem žalovaným uloženo zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku [částka] spolu s úrokem z prodlení podrobně rozepsaným ve výroku I, výrokem II byla žaloba zamítnuta co do části úroku z prodlení ve vztahu k 3. žalovanému a výrokem III bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku na nákladech řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně v žalobě po připuštění její změny uvedla, že dne [datum] s 1. žalovanou uzavřela smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny č. [hodnota], na jejímž základě v období od [datum] do [datum] do odběrného místa [adresa], [Jméno opatrovníka A] (dále jen „č. p. [Anonymizováno]“) dodávala elektrickou energii. V č. p. [Anonymizováno] v tuto dobu žili všichni žalovaní a všichni dodanou elektrickou energii spotřebovávali, aniž by za ni řádně hradili její cenu. Obrana 1. žalované spočívala v námitce, že je omezena ve svéprávnosti, pročež nemohla smlouvu platně uzavřít, a byla zneužita osobami, které s ní v tu dobu bydlely. 3. žalovaný na svou obranu uvedl, že se žalobkyní neuzavřel žádnou smlouvu a do ČR se přistěhoval až v roce 2019. 4. žalovaná namítala, že v uvedeném období v č. p. [Anonymizováno] nebydlela. 2. a 5. žalovaný se k žalobě nevyjádřili. Okresní soud vzal po provedeném obsáhlém dokazování za zjištěné, že 1. žalovaná byla s účinností od [datum] omezena ve svéprávnosti a je takto omezena doposud, přičemž bylo mj. určeno, že není způsobilá jednat ve věcech jakýchkoli smluv, jejichž předmětem je opakované plnění bez ohledu na výši předmětu plnění. 1. žalovaná i přesto uzavřela se žalobkyní výše uvedenou smlouvu. K uzavření smlouvy došlo na základě žádosti 5. žalovaného o změnu odběratele. 5. žalovaný měl na stejné odběrné místo se žalobkyní uzavřenou smlouvu v předcházejícím období a žalobkyně mu v období od [datum] do [datum] dodala elektrickou energii celkem za [částka], jejíž cenu jí neuhradil. V č. p. [Anonymizováno] se od [datum] do [datum] zdržovali všichni žalovaní. V případě 1. žalované šlo o nespornou skutečnost. Přítomnost 2. žalované byla prokázána její výpovědí v trestní věci vedené [Anonymizováno], ÚO [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] (dále jen „trestní věc sp. zn. [Anonymizováno]“), výpověďmi 3. žalovaného, [jméno FO] a [jméno FO] a též výslechem 4. žalované v rámci trestní věci vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen „řízení sp. zn. [spisová značka]“), a sdělením [jméno FO] ze dne [datum], který uvedl, že v předmětném období se s jeho souhlasem 2. žalovaná zdržuje v domě č. p. [Anonymizováno]. Přítomnost 3. žalovaného byla prokázána v rámci trestní věci sp. zn. [Anonymizováno], dále vytěžením 2. žalované a sdělením [jméno FO] ze dne [datum]. Přítomnost 4. žalované byla prokázána v rámci řízení sp. zn. [spisová značka], kdy 4. žalovaná výslovně a opakovaně prohlásila, že bydlí na adrese [adresa], [Jméno opatrovníka A]. Bydlela tam prokazatelně dne [datum], kdy se vůči ní 1. žalovaná měla dopustit trestného činu krádeže. Dále v rámci [podezřelý výraz] věci sp. zn. [Anonymizováno], kdy 3. žalovaný uvedl, že 4. žalovaná v domě obývala přízemí, a [jméno FO] uvedl, že po odchodu 5. žalovaného v domě zůstala 1. žalovaná spolu s 4. žalovanou. Přítomnost 4. žalované v č. p. [Anonymizováno] v rozhodném období potvrdil také svědek [jméno FO], s tím že 4. žalovaná obývala v domě 1. patro, a byla potvrzena i v opatrovnickém řízení zprávami [právnická osoba] v [Jméno opatrovníka A] ze dne [datum], [datum] a [datum] a zprávou [Anonymizováno] [Jméno opatrovníka A] ze dne [datum]. Důkazům předloženým 4. žalovanou (dopis [jméno FO] a prohlášení [jméno FO]) proto soud neuvěřil a nepovažoval je za věrohodné, neboť [jméno FO] je bývalý přítel 4. žalované a [jméno FO] je její aktuální manžel. Přítomnost 5. žalovaného byla též prokázána v rámci trestní věci sp. zn. [Anonymizováno] výpovědí 4. žalované a vytěžením 2. žalované a [jméno FO]. Okresní soud takto zjištěný skutkový stav právně posoudil tak, že smlouva uzavřená mezi žalobkyní a 1. žalovanou je absolutně neplatná podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť 1. žalovaná nebyla v době jejího uzavření způsobilá takový typ smlouvy uzavřít, přičemž nešlo o výjimku z neplatnosti ve smyslu § 65 odst. 2 o. z., tedy o právní jednání, které 1. žalované nezpůsobilo újmu a které její opatrovník dodatečně schválil. Smlouva o sdružených dodávkách elektrické energie sice zajišťuje základní životní potřebu osoby, ale v dané věci smlouva zajišťovala uspokojení velmi vysoké spotřeby odběrného místa, v němž se spolu s 1. žalovanou zdržovalo dalších 6 osob (ostatní žalovaní, [jméno FO] a [jméno FO]), a přepis smlouvy inicioval 5. žalovaný, který si musel být vědom jak výše spotřeby, tak omezení svéprávnosti 1. žalované. S výjimkou 2. žalované se nikdo na úhradách elektrické energie nijak nepodílel. Smlouva tedy nebyla 1. žalované ku prospěchu, a ani ji dodatečně neschválil její opatrovník. V č. p. [Anonymizováno] v době odběru bydleli všichni žalovaní, všichni dodanou energii spotřebovávali, aniž by za ni platili, a tím se na žalobkyni bezdůvodně obohatili ve smyslu § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že nebylo možno určit, kolik energie, který z nich spotřeboval, jsou zavázáni společně a nerozdílně. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá ceně elektrické energie dodané v předmětném období, jak byla 1. žalované vyúčtována fakturami č. [hodnota] a č. [hodnota]. Proto okresní soud žalobě vyhověl. Žalobkyni přiznal též úrok z prodlení v zákonné výši, a to u 1. žalované ode dne následujícího po splatnosti výše uvedených faktur, a u ostatních žalovaných ode dní, kdy jim byla doručena žaloba. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a nárok na jejich náhradu byl přiznán v řízení plně úspěšné žalobkyni.

2. Rozsudek okresního soudu napadla v rozsahu výroků I a III včas podaným odvoláním 1. žalovaná. Namítá, že smlouva o dodávce elektřiny byla mezi 1. žalovanou a žalobkyní sjednána kvůli insolventnosti 5. žalovaného a v důsledku lstivého a zištného jednání, kterým byla využita bezbrannost a ovlivnitelnost 1. žalované. 1. žalovaná bydlela ve sklepě, jejím občanským průkazem disponovala 4. žalovaná. Nejenže je tedy smlouva mezi žalobkyní a 1. žalovanou absolutně neplatná, ale i vydání bezdůvodného obohacení se příčí dobrým mravům. V tom 1. žalovaná odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1292/21. 1. žalovaná je osobou zvlášť zranitelnou, její stav zhoršuje její majetkové poměry, a žalobkyně si při uzavírání smlouvy byla vědoma toho, že 5. žalovaný (manžel 1. žalované) od ní ve stejném odběrném místě odebíral energii v předchozím období a nezaplatil za ni. Přesto nijak neprověřila osobu obláta. I soud v řízení sp. zn. [spisová značka] došel k závěru, že 1. žalovaná byla obětí ostatních žalovaných. Proto 1. žalovaná navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I změnil tak, že žaloba se vůči 1. žalované zamítá, a rozhodl, že žalobkyně nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

3. Rozsudek okresního soudu napadla včas podaným odvoláním též 4. žalovaná. Namítá, že v č. p. [Anonymizováno] v rozhodné době nebydlela a žádnou energii nespotřebovala. Neuzavřela ani žádnou smlouvu se žalobkyní. Zdržovala se u svého manžela, kde vykonávala šetření sociální pracovnice i starosta obce, což 4. žalovaná soudu doložila. Občanský průkaz 1. žalované držel její manžel (5. žalovaný). „První elektriku“ 4. žalovaná nahlásila na policii v [Jméno opatrovníka A] i vedoucí opatrovnického oddělení paní [jméno FO], vedoucí oddělení paní [jméno FO] a opatrovníkovi 1. žalované panu Královi, jejichž přizvání k soudu navrhuje. Uvádí, že 1. žalovaná od roku 2015 bydlela v [adresa], a opatrovník elektřinu hradil. 4. žalované není jasné, z jakého důvodu opatrovník odběr elektřiny nezrušil a že [jméno FO] s 1. žalovanou uzavřel nájemní smlouvu, na jejímž základě na ni pak byla napsána elektřina. Proto navrhuje, aby odvolací soud z napadeného rozsudku „vyjmul její jméno“. [právnická osoba] oběma odvoláním se podáním ze dne [datum] vyjádřila žalobkyně. Uvedla, že námitky 1. žalované by byly relevantní pouze v případě, kdy by se jednalo o smluvní odběr elektřiny. Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1292/21 řeší jinou situaci – šlo o spotřebitelský úvěr, jehož uzavření na rozdíl od dodávky elektřiny podléhá zvýšené kontrole a který nezajišťuje základní životní potřebu spotřebitele. V řízení bylo prokázáno, že 1. žalovaná elektřinu odebírala spolu s ostatními, a i ona ji spotřebovávala za účelem zajištění tepla v zimním období. Došlo tak k bezdůvodnému obohacení 1. žalované. Námitku, že by vydání bezdůvodného obohacení bylo v rozporu s dobrými mravy, považuje žalobkyně za absurdní. V řízení bylo též prokázáno, že č. p. [Anonymizováno] v rozhodné době užívala i 4. žalovaná. Tuto skutečnost v řízení výslovně potvrdila i sama 4. žalovaná při jednání dne [datum]. Proto žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Podáními ze dne [datum] a [datum] 4. žalovaná doplnila své odvolání o další skutečnosti. Uvedla, že od pana [jméno FO] dne [datum] obdržela darem 3/10 domu č. p. [Anonymizováno] a od [datum] se spolu s [jméno FO] stala jeho spolumajitelkou. Elektřina byla vedena na nájemníky, které měl v domě pan [jméno FO], a následně byla převedena na 4. žalovanou. [jméno FO] se rozhodl pronajmout své [Anonymizováno] domu č. p. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. žalovanému. Důvodem byla snaha získat příspěvek na bydlení a z něj dům opravit. 4. žalovaná nesouhlasila s tím, aby byla elektřina nadále vedena na ni, a smlouvu ukončila. 1. a 5. žalovaní se přestěhovali do č. p. [Anonymizováno] a dne [datum] byla elektřina se souhlasem 4. žalované převedena na 5. žalovaného. Již dne [datum] však byla elektřina 5. žalovaným bez vědomí [jméno FO] přepsána na 1. žalovanou. V tu dobu byla opatrovnicí 1. žalované její matka [jméno FO]. Z úředního záznamu ze dne [datum] plyne, že se o 1. žalovanou nijak nestarala a nedávala jí žádné peníze. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] dále plyne, že [jméno FO] požadoval nájemné od rodičů 1. žalované, ale dostal od nich jen [částka], pročež požadoval, aby se odstěhovali, a po 5. žalovaném vymáhal dluh na nájemném ve výši [částka] i soudně. Dne [datum] byla elektřina opětovně přepsána na 5. žalovaného, a to z důvodu hrozby odpojení elektřiny pro dluh 1. žalované za vyúčtování ve výši cca [částka]. 5. žalovaný a [jméno FO] byli na městském úřadě za paní [jméno FO], paní [právnická osoba] panem Králem, ale ti situaci neřešili. 5. žalovaný pak dne [datum] změnil dodavatele elektřiny ze společnosti ČEZ na žalobkyni. Následně došlo dne [datum] k opětovnému převodu elektřiny na 1. žalovanou. Opatrovník 1. žalované Král s převodem elektřiny souhlasil a udělil k tomu plnou moc 5. žalovanému. V tu dobu též disponoval občanským průkazem 1. žalované, ten předal 5. žalovanému a po krádeži jej zabavila Policie ČR. 4. žalovaná občanský průkaz 1. žalované nikdy nedržela. Nájemní smlouvu, kterou bylo nutno k převodu doložit, vystavil [jméno FO], který byl v tu dobu vlastníkem č. p. [Anonymizováno]. Z úředního záznamu [jméno FO] ze dne [datum] plyne, že v domě bydlel a věděl, že elektřina byla psána nejprve na 5. žalovaného a později na 1. žalovanou, přesto nebyla připuštěna jeho účast v řízení. V době krádeže [jméno FO] v č. p. [Anonymizováno] žil se 4. žalovanou a žili tam i 1. a 5. žalovaní. 4. žalovaná však pobývala v domě č. p. [Anonymizováno] jen od [datum], kdy předala svůj byt v [adresa], cca do [datum], kdy jí 1. žalovaná odcizila peníze. Ihned po této aféře odešla ke svému stávajícímu manželovi [jméno FO] a poté již v č. p. [Anonymizováno] jen navštěvovala nemocného otce. Má za to, že z důkazů je zřejmé, že 1. a 5. žalovaní takto postupovali, aby se vyhnuli povinnosti platit cenu za odebranou elektřinu, a poukazuje na selhání opatrovníků 1. žalované. Závěrem shrnuje, že na domě č. p. [Anonymizováno] v rozhodném období neměla majetkový podíl, nebyla tam hlášena k trvalému pobytu, neměla uzavřenou nájemní smlouvu ani smlouvu na odběr elektřiny se žalobkyní a v domě nepobývala.

6. Na doplnění odvolání 4. žalovanou reagovala žalobkyně podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že obsahem doplnění jsou toliko ničím nepodložená a neopodstatněná tvrzení, která byla v nalézacím řízení vyvrácena.

7. Odvolací soud po seznámení se s věcí došel k závěru, že žalobkyní uplatněný nárok je nutno právně posoudit jako nárok plynoucí z neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném v rozhodném období, tj. od [datum] do [datum] (dále jen „energetický zákon“), s nímž se pojí nárok na náhradu škody upravený přímo v tomto předpisu (podrobně viz níže). V rámci předvídatelnosti postupu v řízení proto s tímto názorem usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], seznámil účastníky odvolacího řízení.

8. Krajský soud poté přezkoumal rozsudek okresního soudu, včetně jemu předcházejícího řízení, a dospěl k závěru, že odvolání 4. žalované není důvodné a odvolání 1. žalované je důvodné pouze částečně.

9. Odvolací soud předně uvádí, že s ohledem na obsah odvolání obou odvolatelek, je nutno dovodit, že napadají rozsudek pouze ve vztahu ke svým osobám, když 4. žalovaná v odvolání navrhuje, aby „z rozsudku bylo vyjmuto její jméno“ a totéž platí o odvolání 1. žalované, která uvádí, že napadá výrok I a III a v odvolacím návrhu se domáhá změny těchto výroků jen ve vztahu ke své osobě. Ve zbytku, tj. celý výrok II. a výroky I. a III., v rozsahu, v němž se týkají 2., 3. a 5. žalovaného, nebyl rozsudek okresního soudu odvoláním napaden a je pravomocný. Od tohoto závěru se odvíjí i okruh účastníků odvolacího řízení, jimiž jsou jen žalobkyně a 1. a 4. žalovaná. Odvolací soud proto nepřihlížel k vyjádření 3. žalovaného k podaným odvoláním, ani již s jinými žalovanými, než odvolatelkami, v odvolacím řízení nejednal.

10. V řízení byl původně uplatněn nárok zaplacení ceny elektrické energie, kterou žalobkyně v období od [datum] do [datum] dodala do odběrného místa [adresa], [Jméno opatrovníka A], a to ve výši, v níž byla cena dodané elektrické energie 1. žalované vyúčtována fakturou ze dne [datum], č. [tel. číslo], a fakturou ze dne [datum], č. [tel. číslo]. Svůj nárok žalobkyně odvozovala z toho, že se žalovanou dne [datum] uzavřela smlouvu č. [hodnota] o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě dodávky uskutečňovala. Poté, co v řízení vyšlo najevo, že 1. žalovaná byla v době uzavření smlouvy omezena ve svéprávnosti, žalobkyně změnila svá žalobní tvrzení a nadále se výše uvedené částky (pro případ, že soud dojde k závěru, že Smlouva nebyla uzavřena platně), domáhala z titulu bezdůvodného obohacení, a to společně a nerozdílně vůči všem pěti žalovaným, kteří podle žalobních tvrzení č. p. [Anonymizováno] v rozhodné době užívali a elektřinu v místě spotřebovávali.

11. Okresní soud s ohledem na správné zjištění o omezené svéprávnosti 1. žalované, v souladu s § 581 o.z. shledal smlouvu absolutně neplatnou. Pokud 4. žalovaná až v odvolacím řízení předkládala plná moc udělenou opatrovníkem 1. žalované [jméno FO] 5. žalovanému k přehlášení elektřiny, pak jednak jde o listinu, která není datována, není z ní ani zřejmé k čemu měl být 5. žalovaný zmocněn, odvolací soud však důkaz touto listinou neprováděl, neboť tato listina, stejně jako další listiny zaslané soudu v odvolacím řízení, byla soudu navržena k důkazu opožděně, s ohledem na zákonnou koncentraci řízení a systém neúplné apelace přihlížet (§ 205a o. s. ř.). Žalovaná 4 takto měla důkazy předložit již v řízení před okresním soudem, což neučinila, navíc neúčastí na posledním jednání soudu se i zbavila možnosti být jakkoliv poučena. Závěr okresního soudu o neplatnosti Smlouvy uzavřené žalovanou tak nebyl zpochybněn.

12. Jak však bylo stranám odvolacím soudem předestřeno, žalobou uplatněný nárok nelze pojímat jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z, neboť dochází-li k odběru elektřiny bez právního důvodu, tj. právní titul zde od počátku není (což je i případ absolutně neplatné smlouvy), jde o neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, který se pojí s nárokem na náhradu škody upraveným přímo v tomto předpisu. Využití obecných ustanovení o. z. o bezdůvodném obohacení nebo o náhradě škody je proto z důvodu existence speciální úpravy vyloučeno (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) a žalobou uplatněný nárok není z titulu bezdůvodného obohacení, možno přiznat. Žalobou uplatněný nárok je proto nutno posoudit jako nárok na náhradu škody podle § 51 odst. 3 energetického zákona. Podle tohoto ustanovení platí, že při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.

13. Pro posouzení toho, zda jde o neoprávněný odběr elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je rozhodující jen to, zda byl odběr v rozhodnou dobu a v rozhodném místě realizován, kým byl realizován a absence smlouvy. Třetí podmínka – absence smlouvy je dána, neboť Smlouva je absolutně neplatná, tedy je třeba na ni hledět, jako by neexistovala. Naplněna je i první podmínka – to, že byl odběr v rozhodném období v rozhodném místě realizován a v jakém rozsahu, je prokázáno údaji z měřícího zařízení. Sporné je pouze naplnění druhé podmínky, a to pouze ve vztahu ke 4. žalované, neboť to, že 1. žalovaná se v rozhodné době v č. p. 425 zdržovala a energii spotřebovávala, bylo v řízení nesporné a ve vztahu k 2., 3. a 5. žalovanému pak jde o otázku pravomocně uzavřenou, když ani jeden z nich se proti rozsudku okresního soudu neodvolal.

14. Nenaplnění druhé podmínky pro odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny 4. žalovanou je pak jedinou námitkou, kterou v odvolání předkládá odvolacímu soudu k řešení 4. žalovaná, když tvrdí, že se v rozhodné době zdržovala v místě bydliště svého manžela [jméno FO]. Okresní soud bydlením 4. žalované v odběrném místě zabýval a na podkladě provedeného dokazovaní dospěl ke správnému závěru, že 4. žalovaná v rozhodném období v č. p. [Anonymizováno] zdržovala a dodanou elektřinu tam též spotřebovávala. Tvrzení 4. žalované, že č. p. [Anonymizováno] v rozhodném období již nevlastnila, nikdy tam neměla zapsáno trvalé bydliště a ani neměla k prostorám v tomto objektu nájemní právo, samo o sobě (i kdyby bylo prokázáno) nevede bez dalšího k závěru, že na tomto místě 4. žalovaná v rozhodném období nebydlela, byť zřejmě bez vědomí jednoho ze spoluvlastníků [jméno FO], což plyne z jeho vyjádření ze dne [datum]. Nic na tom nemění ani to, že další spoluvlastník nemovitosti [jméno FO] ve svém vyjádření ze dne [datum] 4. žalovanou jako osobu, která v nemovitosti bydlí, neuvedl, neboť jeho vyjádření se zjevně týká až doby, v níž je vyjádření poskytováno, tj. až data [datum] (je použit přítomný čas „jsou“). Čestné prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] (č.l. [Anonymizováno]) o tom, že se 4. žalovaná na adrese odběrného místa nikdy nezdržovala, je potom v rozporu nejen s jeho vlastním vysvětlením podaným v rámci řízení sp. zn. [spisová značka], ale i s dalšími důkazy provedenými v řízení (zejména vysvětleními podanými různými osobami v rámci řízení sp. zn. [spisová značka] – viz níže). Okresní soud tak důvodně jeho výpovědi neuvěřil. Obdobně rozporně vypovídal i 3. žalovaný [Jméno opatrovníka C] na jednání soudu dne [datum], který v pozici svědka (ještě před svým přibráním do řízení) uvedl, že 4. žalovaná na adrese odběrného místa nebydlela nikdy a nikdy ji tam neviděl. Spolehlivost jeho výpovědi oslabuje nekonzistentnost jeho vyjádření v různých etapách řízení a v minulosti. Ve vyjádření k odvolání 3. žalovaný tvrdí, že ani on sám v domě v rozhodné době nebydlel, na ústním jednání ve věci sp. zn. [spisová značka] dne [datum] uvedl, že 4. žalovaná v odběrném místě bydlela od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno], v řízení sp. zn. [Anonymizováno] dne [datum] zase uvedl, že sám v č. p. [Anonymizováno] bydlí od [Anonymizováno], že 4. žalovaná bydlela v přízemí, ale odstěhovala se, neví kam, neuvedl kdy. Naopak, v rámci trestního řízení sp. zn. [spisová značka] vyšlo najevo a nelze mít pochyb o tom, že 4. žalovaná na adrese [adresa], [Jméno opatrovníka A], prokazatelně bydlela již [datum] – měla tam ložnici, přespávala tam se svým přítelem [jméno FO], právě v tomto místě jí byla 1. žalovanou odcizena značná hotovost. To se podává zejména z popisu skutku v pravomocném trestním příkazu ohledně [Anonymizováno][Anonymizováno] [jméno FO] a pravomocném rozsudku ohledně 1. žalované v této věci, které jsou pro rozhodování soudu v daně věci závazné ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. 1. žalovaná při svém zadržení dne [datum] uvedla, že bydlí v rodinném domě u 4. žalované v Riegrově ulici, kde 4. žalovaná bydlí v přízemí. Totéž uvedl téhož dne při podání vysvětlení i její manžel (5. žalovaný). Totéž potvrdila sama 4. žalovaná při podání vysvětlení dne [datum], když uvedla, že bydlela až do minulého týdne v [adresa] (tj. až do konce roku [Anonymizováno]) a že od sestřenice Báry jeli všichni společně „domů“, kde jí žalovaná později odcizila peníze, kdy slovem „domů“ jasně označuje č. p. [Anonymizováno]. To, že v č. p. [Anonymizováno] bydlí od konce roku 2018 znovu výslovně potvrdila dne [datum] při doplnění podaného vysvětlení. Současně uvedla, že šetří peníze na to, aby nemovitost mohla od [jméno FO] koupit a mohla tam zůstat bydlet, zjevně se tedy nejednalo o přechodný pobyt, ale 4. žalovaná měla úmysl zdržovat v č. p. 425 dlouhodobě. Znovu skutečnost, že v č. p. [Anonymizováno] bydlí minimálně od počátku roku 2019, potvrdila dne [datum] při doplnění podaného vysvětlení, kdy uvedla, že na adrese [adresa], [Jméno opatrovníka A], bydlí 4-5 měsíců. Bydlení 4. žalované na adrese [adresa], [Jméno opatrovníka A], a to minimálně od počátku roku 2019 potvrdil při podání vysvětlení i [jméno FO], a to dne [datum], když uvedl, že sdílí společnou domácnost s 4. žalovanou na této adrese a že se nastěhovali před rokem, a opakovaně i opatrovník 1. žalované [jméno FO]. Ten při svém výslechu dne [datum] uvedl, že 4. žalovaná začala v č. p. [Anonymizováno] bydlet v roce [Anonymizováno] a bydlela tam asi 4 roky, tj. [Anonymizováno]-[Anonymizováno], při výslechu dne [datum] uvedl, že 4. žalovaná bydlela v č. p. [Anonymizováno] od roku [Anonymizováno], a již dne [datum] při podání vysvětlení uvedl, že 4. žalovaná se musela z bytu v [adresa] vystěhovat koncem roku 2018, a o č. p. [Anonymizováno] hovořil jako o místě, kde je 4. žalovaná doma, v řízení sp. zn. [Anonymizováno] dne [datum] dále uvedl, že jako opatrovník (tj. do [datum]) nechával 4. žalované občanský průkaz 1. žalované, protože tyto spolu bydlely na stejné adrese (pozn. odvolacího soudu 1. žalovaná bydlela v č. p. [Anonymizováno]). Je pravdou, že tento svědek má negativní vztah ke 4. žalované, neboť byl odsouzen pro krádež peněz 4. žalované a také uvedl, že do č. p. [Anonymizováno] v podstatě nedocházel, tj. nemusel mít reálné poznatky o tom, zda tam 4. žalovaná bydlí, ale jeho výpověď koresponduje s vysvětleními ostatních osob. Z výše uvedeného je patrno, že 4. žalovaná bydlela na adrese [adresa], NB, nejméně do [datum] (viz její vysvětlení z tohoto dne). Současně je zjevné, že nemůže být pravdivé prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] o tom, že se 4. žalovaná od [datum] zdržovala na adrese [adresa]. Toto prohlášení je totiž ve zcela zjevném rozporu se zjištěními shora. Jeho věrohodnost oslabuje i to, jak konstatoval i okresní soud, že [jméno FO] je současný manžel 4. žalované. Pokud jde o následující období, z odůvodnění rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] se podává, že v řízení bylo zjištěno, že 1. žalovaná se zdržuje na adrese [Jméno opatrovníka A], [adresa], u 4. žalované, a to konkrétně z průběžných zpráv opatrovníka ze dní [datum], [datum] a [datum], zprávy Úřadu městského obvodu [adresa] – město ze dne [datum] a z úředního záznamu Policie ČR, územní odbor [adresa], ze dne [datum]. Není tedy důvodu pochybovat o tom, že 4. žalovaná na adrese [adresa], [Jméno opatrovníka A], bydlela nejméně do [datum]. O bydlišti 4. žalované ve zbytku rozhodného období po datu [datum] vypovídají listiny ze spisu sp. zn. [Anonymizováno]. 1. žalovaná při podání vysvětlení dne [datum] uvedla, že se zdržuje na adrese [adresa], [Jméno opatrovníka A], a je k zastižení na telefonu 4. žalované, z čehož nepřímo plyne, že spolu bydlely. 4. žalovaná při podání vysvětlení téhož dne uvedla, že v současné době se na adrese [adresa], [Jméno opatrovníka A], nezdržuje, protože je kvůli koronaviru v dobrovolné izolaci, ale vrací se tam a bude tam zase bydlet. Z použití slovesa „vracet se“ lze dovodit, že před zahájením izolace v místě bydlela a po jejím skončení tam znovu bydlet bude, šlo tak o přechodnou záležitost. To koresponduje s úředním záznamem o telefonickém hovoru se 4. žalovanou dne [datum], v němž uvedla, že odstěhovala z [Jméno opatrovníka A], protože otec [jméno FO] zemřel na covid, a je v izolaci poblíž [adresa] na chatě, 2. žalovaná při podání vysvětlení dne [datum] uvedla, že v č. p. [Anonymizováno] bydlí již 3 roky a že 4. žalovaná obývá přízemí, i když neví, kde se aktuálně zdržuje. Z provedených důkazů plyne, že 4. žalovaná na adrese [adresa], [Jméno opatrovníka A] bydlela a od srpna 2020 bydlení přerušila z důvodu karanténních opatření pro nemoc covid-19. Lze proto uzavřít, že námitka 4. žalované není důvodná. 4. žalovaná v době od [datum] do [datum] bydlela v odběrném místě a spotřebovávala tam žalobkyní dodanou elektřinu.

15. Pokud jde o tvrzení nově učiněná 4. žalovanou až v odvolacím řízení a listiny předložené k důkazu po rozhodnutí soudu 1. stupně, konkrétně se jedná o 1) darovací smlouvu uzavřenou mezi [jméno FO] jako dárcem a 4. žalovanou jako obdarovanou dne [datum], 2) vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [Anonymizováno], 3) souhlas 4. žalované ze dne [datum] s užíváním č. p. [Anonymizováno] a s převodem elektřiny na 5. žalovaného, 4) žádost 4. žalované o ukončení smlouvy u společností [právnická osoba]. a [právnická osoba] ze dne [datum], 5) faktura společnosti [právnická osoba] č. [RČ] na částku [částka] pro 1. žalovanou za fakturační období [datum] – [datum], 6) úřední záznam Policie ČR o podání vysvětlení 1. žalovanou ze dne [datum], 7) dopis [jméno FO] adresovaný Okresnímu soudu v [adresa] ze dne [datum], 8) část úředního záznamu Policie ČR o podání vysvětlení 1. žalovanou ze dne [datum], 9) Smlouva o sdružených dodávkách elektřiny č. [hodnota] uzavřená mezi [právnická osoba] a 5. žalovaným, 10) předpis splátek záloh na energie pro místo spotřeby [adresa], [Jméno opatrovníka A], na období od [datum] do [datum], 11) smlouva o sdružených dodávkách elektřiny uzavřená mezi žalobkyní a 5. žalovaným dne [datum], včetně souhlasného prohlášení účastníků o trvání smluvního vztahu ze dne [datum], 12) žádost o změnu zákazníka z 5. žalovaného na 1. žalovanou ze dne [datum], 13) plná moc udělená opatrovníkem 1. žalované [jméno FO] 5. žalovanému k přehlášení elektřiny, 14) výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum] k LV č. [hodnota], katastrální území a obec [Jméno opatrovníka A], [adresa], 15) protokol o předání a převzetí bytu č. [hodnota] v č. p. [Anonymizováno] Příbramská, [adresa], při ukončení nájmu ze dne [datum], 16) smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí uzavřená mezi 1. žalovanou a žalobkyní dne [datum], 17) základní informace Policie ČR pro oběť trestného činu ve věci odcizení finanční hotovosti 4. žalované dne [datum], 18) dopisy žalobkyně 3. žalovanému ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], 19) část smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí uzavřené mezi 3. žalovaným a žalobkyní, 20) předpis nové výše záloh pro 3. žalovaného na období od [datum] do [datum] od [právnická osoba], 21) nájemní smlouva uzavřená mezi [jméno FO] jako pronajímatelem a 3. žalovaným jako nájemcem ze dne [datum], 22) čestné prohlášení [jméno FO] ze dne [datum], 23) čestné prohlášení [jméno FO] a [jméno FO] ze dne [datum], 24) čestné prohlášení [jméno FO] ze dne [datum], 25) usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], 26) úřední záznam Policie ČR o podaném vysvětlení [jméno FO] ze dne [datum] a 27) potvrzení o vkladu hotovosti, lze shledat, že z nově předložených listin se otázky, kde se 4. žalovaná zdržovala v období [datum] – [datum], týkají jen čestná prohlášení [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] z [datum] a čestné prohlášení [jméno FO] ze dne [datum]. Všechny ostatní listiny se týkají buď období předcházejícího nebo následujícího nebo již byly k důkazu provedeny. Čestná prohlášení navíc nemohou obstát v kontextu zjištění již učiněných z dobových výpovědí v rámci trestních řízení, jak jsou zachyceny shora. Odvolací soud však opět dospěl k závěru, že k navrženým důkazům nelze s ohledem na zákonnou koncentraci řízení a systém neúplné apelace přihlížet (§ 205a o. s. ř.), jak bylo již uvedeno shora. Totéž platí i o návrhu na provedení výslechu policisty z [Jméno opatrovníka A] pana Křešničky, jehož výslech navrhla 4. žalovaná při jednání odvolacího soudu, k čemuž lze ještě dodat, že prokázání toho, že o uzavření Smlouvy na 1. žalovanou informovala Policii ČR není ve vztahu k žalobkyni či vlastnímu odběru 4. žalované nijak relevantní. Odvolací soud proto uvedené důkazy neprovedl.

16. Pokud jde o 1. žalovanou pak je nutno uvést, že speciální úprava energetického zákona výslovně neřeší otázku neoprávněného odběru osobou omezenou ve svéprávnosti ani způsob dělení odpovědnosti. Odpovědnost za škodu osoby, která nemůže posoudit následky svého jednání, se sice obecně řídí ustanoveními § 2920 a násl. o. z., povaha dané odpovědnosti za neoprávněný odběr má však speciální charakter, jde o odpovědnost objektivní (za výsledek), tj. bez ohledu na zavinění, pouze s ohledem na faktický odběr bez právního důvodu. Vliv způsobilosti ovládnout své jednání a posoudit jeho následky by však měla význam pouze v případě odpovědnosti za zavinění. Omezení svéprávnosti tak samo osobě nevylučuje 1. žalovanou z povinnosti k náhradě neoprávněného odběru.

17. Odvolací soud se proto zabýval dále námitkou 1. žalované, že přiznání nároku je v rozporu s dobrými mravy, přičemž tuto námitku neshledal důvodnou. 1. žalovaná v odvolání rozpor s dobrými mravy spatřovala ve dvou skutečnostech: a) žalobkyně si při uzavírání smlouvy byla vědoma toho, že manžel 1. žalované ve stejném odběrném místě odebíral energii v předchozím období a nezaplatil za ni, a přesto neprověřila osobu obláta, a b) 1. žalovaná byla obětí ostatních žalovaných, kteří zneužili její bezbrannost, zranitelnost a ovlivnitelnost. Ani z jednoho z těchto důvodů však rozpor s dobrými mravy neplyne. Z ničeho nelze dovodit, že žalobkyně měla nebo musela již při uzavírání smlouvy vědět o tom, že cena dodané energie nebude 1. žalovanou hrazena, protože manžel 1. žalované (5. žalovaný) žalobkyni cenu energie dodané v předchozím období neuhradil. Smlouva totiž byla uzavřena již dne [datum], tj. v době, kdy ještě nebyla vystavena ani jedna z mimořádných faktur č. [RČ] a č. [RČ], jimiž byla cena energie manželu 1. žalované za předcházející období vyúčtována. Faktury byly vystaveny až dne [datum] a [datum], tj. více než měsíc po uzavření Smlouvy, a dalších 14 dní se řešila reklamace vyúčtování, kterou manžel 1. žalované po doručení vyúčtování učinil. Sama skutečnost, že je převáděno odběrné místo z jednoho manžela na druhého pak neznamená vůbec nic. Obvyklý důvod takového požadavku je ten, že jeden z manželů nebude nadále v odběrném místě bydlet. Po žalobkyni nelze požadovat, aby při takovém požadavku bez dalšího předpokládala, že odcházející klient svého manžela zneužívá. Ani to, že manželé využívají společný e-mail nemusí pozornost dodavatele vzbudit, a to tím spíše, pokud mu manžel, na něhož je odběrné místo převáděno, zavolá a svou vůli mu telefonicky potvrdí (viz záznamy z klientské linky žalobkyně). Pro úplnost možno dodat, že z judikatury zmiňované 1. žalovanou v odvolání, tj. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1292/21, plyne jen tolik, že objektivní povaha vztahu z bezdůvodného obohacení jednoznačně nevylučuje, aby výkon práva na jeho vydání byl shledán za určitých okolností odporujícím dobrým mravům. Takovou okolností hypoteticky může být skutečnost, že druhá smluvní strana věděla o nesvéprávnosti spotřebitele, smlouvu uzavřela ze zištných důvodů a úmyslně při uzavírání smlouvy opomněla své zákonné povinnosti (např. prověřit úvěruschopnost spotřebitele), nebo skutečnost, že žalovaný ze sjednaného kontraktu neměl žádný prospěch, neboť se stal nástrojem jiných osob, jež zneužily jeho rozumové nedostatečnosti a následně jej připravily o vyplacené peněžité plnění. To však není případ dané věci. Pokud jde o zneužití 1. žalované, i kdyby ostatní žalovaní skutečně 1. žalovanou při uzavírání smlouvy o odběru elektrické energie zneužili, nic to nemění na tom, že i 1. žalovaná v odběrném místě bydlela a dodanou energii spolu s ostatními žalovanými odebrala a spotřebovala. Není nic nemravného na tom, že žalovaná má nahradit škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny, která byla použita především na vytápění objektu, v němž se sama zdržovala.

18. Odvolací soud proto uzavírá, že základ nároku je dán a 1. žalovaná i 4. žalovaná jsou povinny žalobkyni v penězích nahradit škodu, která jí vznikla neoprávněným odběrem elektřiny ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 51 odst. 3 zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) účinného v rozhodném období. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 3 při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

19. V daném případě byla výše škody požadována v rozsahu vyúčtovaného skutečně poskytnutého plnění, a to jednak fakturou č. [tel. číslo] ze dne [datum] na částku [částka] za období [datum] až [datum] a fakturou č. [tel. číslo] ze dne [datum] na částku [částka] za období [datum] až [datum]. Stanovená výše škody se podle energetického zákona odvíjí od množství odebrané elektřiny. To bylo v dané věci zaznamenáno měřícím zařízením a rozsah spotřeby ani stanovení ceny nebyly nijak zpochybněny. Nejvyšší soud v související judikatuře zdůraznil, že náhradu škody je třeba pojímat jako platbu za celkovou spotřebu elektřiny uskutečněnou v daném období, kdy trval neoprávněný odběr (rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Zaplacením vyčíslené škody je tak de facto náhradním způsobem plněna povinnost zaplatit cenu odebrané elektřiny, k stanovení ceny nebyla vznášeny žádné námitky, odvolací soud tak ve shodě s okresním soudem vyšel z předloženého vyúčtování.

20. Energetický zákon neobsahuje žádné ustanovení, které byl upravovalo situaci, kdy je škoda neoprávněným odběrem způsobena více škůdci, proto se uplatní úprava obecná (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kde byla takto povinnost k náhradě škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny odvolacími soudy při pluralitě škůdců uložena a dovolání bylo odmítnuto). Podle § 2915 odst. 1 o. z. je-li k náhradě zavázáno několik škůdců, nahradí škodu společně a nerozdílně; je-li některý ze škůdců povinen podle jiného zákona k náhradě jen do určité výše, je zavázán s ostatními škůdci společně a nerozdílně v tomto rozsahu. To platí i v případě, že se více osob dopustí samostatných protiprávních činů, z nichž mohl každý způsobit škodlivý následek s pravděpodobností blížící se jistotě, a nelze-li určit, která osoba škodu způsobila. Podle § 2915 odst. 2 o. z. jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, může soud rozhodnout, že škůdce nahradí škodu podle své účasti na škodlivém následku; nelze-li účast přesně určit, přihlédne se k míře pravděpodobnosti. Takto nelze rozhodnout, pokud se některý škůdce vědomě účastnil na způsobení škody jiným škůdcem nebo je podněcoval či podporoval nebo pokud lze připsat celou škodu každému škůdci, byť jednali nezávisle, nebo má-li škůdce hradit škodu způsobenou pomocníkem a vznikla-li povinnost k náhradě také pomocníkovi.

21. Odvolací soud shledal pouze v případě 1. žalované důvody zvláštního zřetele hodné podle § 2915 odst. 2 o.z. spočívající v její sociální situaci, v které při své omezené svéprávnosti nemohla ovlivňovat plně to, v jakém společenství osob žije a domýšlet a ovlivňovat celkové dopady spotřeby jiných osob ve vztahu ke své osobě. Je patrné, že její postavení bylo zneužito dalšími osobami a hrozí riziko, že při společné odpovědnosti a nemajetnosti ostatních žalovaných by mohla nést tíži náhrady v plném rozsahu sama. Odvolací soud proto vydělil podíl žalované v rozsahu 1/5 jako samostatný, což představuje částku [částka] a v požadavku na zaplacení této částky a zbývající částky [částka] společně a nerozdílně s ostatními žalovanými žalobu zamítl. Nesprávné shledal též stanovení počátku běhu úroku z prodlení z částky [částka], neboť splatnost nelze odvíjet z předložené fakturace ani předžalobní výzvy, když tyto nebyly doručeny opatrovníku 1. žalované prodlení tak nastalo až dnem následujícím po doručení žaloby [datum], tj. [datum], rozsudek okresního soudu byl tak částečně ve vztahu k 1. žalované změněn podle § 220 odst. 1, písm. a) o.s.ř. tak jak je uvedeno ve výroku II. V případě 4. žalované žádné takové důvody nebyly shledány, povinnost jí stanovená okresním soudem tak zůstává v rozsahu omezeném uložením samostatné povinnosti 1. žalované zachována, tedy byl rozsudek Okresního soudu výrokem II. ve vztahu mezi žalobkyní a 4. žalovanou podle § 219 o.s.ř. potvrzen. 22. 1. žalovaná byla v řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř. převážně úspěšná, nároku na náhradu nákladů vůči žalobkyni se však vzdala, bylo tak rozhodnuto, že nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. 23. 4. žalovaná naopak byla podle § 142 odst. 1 plně neúspěšná. S ohledem na změnu rozsudku ve vztahu k 1. žalované však bylo nutno opětovně rozhodnout o náhradě nákladů řízení, kterou je 4. žalovaná povinna společně a nerozdílně zaplatit s 2. žalovanou, 3. a 5. žalovaným úspěšné žalobkyni, a to před soudem prvního stupně ve výši [částka]. Náklady žalobkyně v řízení před okresním soudem jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši [částka] a náklady vynaloženými na zastoupení ve sporu, jejichž výše se stanoví podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT). Odměna advokáta se ve smyslu § 6 odst. 1 AT stanoví podle počtu úkonů právní služby, které vykonal. Při stanovení výše odměny se vychází z tzv. tarifní hodnoty sporu (§ 8 odst. 1 AT). Tu představuje částka [částka]. Této tarifní hodnotě odpovídá odměna určená podle § 7 bod 5 AT ve výši [částka], jde-li o úkony ve smyslu § 11 odst. 1 AT, a ve výši [částka], jde-li o úkony ve smyslu § 11 odst. 2 AT nebo obdobné. V řízení právní zástupce žalobkyně učinil celkem [hodnota] úkonů právní služby, a to: 1) převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) AT) – odměna [částka] 2) předžalobní výzva (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna [částka] 3) sepis a podání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna [částka] 4) vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna [částka] 5) návrh na přerušení řízení ze dne [datum] (§ 11 odst. 3 AT ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) AT) – [částka] 6) vyjádření ve věci samé ze dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna [částka] 7) účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna [částka] 8) účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna [částka] 9) účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna [částka] 10) návrh na vstup 2. a 3. žalovaného do řízení (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna [částka] 11) návrh na vstup 4. a 5. žalovaného do řízení (§ 11 odst. 1 písm. d) AT) – odměna [částka] 12) vyjádření k odvolání 3. žalovaného proti usnesení okresního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (§ 11 odst. 2 písm. c) AT) – odměna [částka] 13) vyjádření k odvolání 4. žalované proti usnesení okresního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (§ 11 odst. 2 písm. c) AT) – odměna [částka] 14) účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna [částka] 15) účast na jednání soudu v dočasně vyloučené věci dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna [částka] 16) účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) – odměna [částka]. Na odměně tak právnímu zástupci žalobkyně náleží celkem částka [částka]. Pokud jde o úkon ad 5) má odvolací soud za to, že za jednoduchý procesní návrh nelze přiznat odměnu v plné výši jako za návrh ve věci samé, neboť jde pouze o návrh procesní, jímž se žalobkyně domáhá pouze jednoduchého procesního postupu. Žalobkyni dále náleží výdajové paušály k výše uvedeným úkonům dle § 13 odst. 1 a 4 AT ve výši [částka] jeden, tj. celkem [částka]. Advokát žalobkyně má též nárok na náhradu cestovného na soudní jednání. Advokát žalobkyně má sídlo v Praze. Cestě do [adresa] a zpět odpovídá vzdálenost 184 km. Dle technického průkazu vozidla použitého k přepravě na jednání šlo o vozidlo typu [Anonymizováno], používající jako palivo benzin s kombinovanou spotřebou paliva 8,7 l/100 km. Žalobkyni proto náleží náhrada cestovného jejího advokáta na jednání konané dne [datum] ve výši [částka] (sazba dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.), na jednání konaná ve dnech [datum] a [datum] ve výši [částka] jedno (sazba dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a dle vyhlášky č. 47/2022 Sb.) a na jednání konaná ve dnech [datum], [datum] a [datum] ve výši [částka] jedno (sazba dle vyhlášky č. 467/2022, vyhlášky č. 85/2023 Sb. a vyhlášky č. 191/2023 Sb.). Cestovné celkem za všech 6 soudních jednání takto činí [částka]. Za všechna jednání má nárok i na náhradu za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT ve výši [částka] za jednu půlhodinu, a to v rozsahu 6x 6 půlhodin za šest cest, tj. celkem za 36 půlhodin [částka]. Protože je právní zástupce žalobkyně společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátcem DPH, náleží mu též náhrada DPH z těchto částek ve výši celkem [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem náklady žalobkyně v řízení před okresním soudem představuje částka [částka]. Rozdíl oproti částce přiznané okresním soudem je způsoben jinou výší přiznané odměny za návrh na přerušení řízení. Výsledná částka byla snížena o částku [částka], která by připadla na 1. žalovanou a zůstatek tak činí [částka]. Taktéž v odvolacím řízení byla ve smyslu § 224 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 o.s.ř. 4. žalovaná neúspěšná. Odvolacího řízení se účastnila spolu s 1. žalovanou, která byla úspěšná, přísluší jí tak naradit žalobkyni polovinu nákladů odvolacího řízení. Žalobkyně v odvolacím řízení učinila následující úkony: 1) vyjádření k odvolání 4. žalované, 2) vyjádření k odvolání 1. žalované (§ 11 odst. 2 písm. c) AT), 3) účast na jednání dne [datum] v délce přesahující 2 hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g) AT) tj. 4 úkony po [částka] a 4 režijní paušály po [částka] a náhrada cestovného jejího advokáta na jednání konané dne [datum] ve výši [částka] (sazba dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.). Cestovné zahrnuje jízdu automobilem [Anonymizováno], při kombinované spotřebě benzínu 7,2 l/100 km, vzdálenosti [adresa] km. Dále žalobkyně má právo náhradu za ztrátu času dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT ve výši [částka] za jednu půlhodinu, a to v rozsahu 1x 6 půlhodin [částka]. Náhrada 21% DPH z těchto částek činí [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem náklady žalobkyně v odvolacím řízení představuje částka [částka], z toho polovina činí [částka].

Poučení