29 Co 114/2024 - 803

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Vejnara a soudkyň JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph. D. a JUDr. Lucie Bičákové ve věci žalobce: [název], [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupený advokátem [právnická osoba] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] za účasti [název], [IČO] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] jako vedlejšího účastníka na straně žalobce za účasti: 1) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] 2) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0], [adresa] oba zastoupeni advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o žalobě na nahrazení rozhodnutí pozemkového úřadu dle části páté o. s. ř., k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 4. prosince 2023, č. j. 6 C 267/2018-756, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se v zamítavém výroku II. o věci samé potvrzuje ve znění: Žaloba s návrhem nahradit výrok I. rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – [název] ze dne [datum], č. j. [číslo], tak, že [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 1/0] jakožto dědicové podílu [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] nejsou spoluvlastníky části původního pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa], označené jako pozemek parc. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], oddělený geometrickým plánem ze dne [datum], vyhotoveným [tituly před jménem] [jméno FO] pod č. [hodnota], který je součástí tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích III. a IV. o nákladech řízení potvrzuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit účastníkům na náhradě nákladů odvolacího řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0].

Odůvodnění

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně nahradil výrok I. rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – Krajského pozemkového úřadu pro Hlavní město Prahu ze dne [datum], č. j. [číslo], následovně: [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 1/0] jako dědicové podílu [tituly před jménem] [jméno FO] nejsou vlastníky podílu ideální 1/24 vzhledem k celku na pozemcích v k. ú. [adresa], obec [adresa], dle KN parc. [číslo] a nově vzniklého pozemku parc. [číslo] Nově vzniklý pozemek parc. [číslo] byl oddělen geometrickým plánem č. [číslo] z pozemku parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], geometrický plán je nedílnou součástí tohoto rozsudku (výrok I.).

2. Zamítl žalobu o nahrazení rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – [název] ze dne [datum] č. j. [číslo] tak, že [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 1/0] jakožto dědicové podílu [tituly před jménem] [jméno FO] (ve výroku chybí „nejsou spoluvlastníky“- pozn. odvolacího soudu) na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], nově vzniklého pozemku, odděleného z geometrického plánu č. l. [číslo], který je součástí tohoto rozsudku, z pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa] (výrok II.).

3. Žalobci uložil povinnost zaplatit účastnici 1) na náhradě nákladů řízení částku [částka] a státu [částka] (výroky III. a IV.). Účastníkům uložil uhradit státu na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.).

4. Soud I. stupně takto rozhodl o včas podané žalobě dle části páté o. s. ř. na nahrazení výroku I. rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Hlavní město Prahu ze dne [datum] č. j. [číslo], jímž bylo podle ust. § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a k jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), rozhodnuto, že [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], [adresa], je vlastníkem id. 1/24 stejných pozemků. Restituční nárok k uvedeným spoluvlastnickým podílům včas uplatnili [tituly před jménem] [jméno FO] (synovec původní vlastnice [jméno FO], zemřelé dne [datum]) a [tituly před jménem] [jméno FO] (synovec původního vlastníka [jméno FO], zemřelého dne [datum]). Pozemkový úřad uznal restituční nároky [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] z důvodu dle ust. § 6 odst. 1, písm. l) zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“). Uvedené podíly na nemovitostech přešly na stát v důsledku odmítnutí dědictví v tísni. Ze souvisejících restitučních spisů vyplynulo, že jednotliví spoluvlastníci zemědělského majetku [název]“ byli již od roku 1948 politicky pronásledováni, někteří ze spoluvlastníků a členů jejich rodin byli trestně stíháni a odsouzeni, nuceně vystěhováni, propuštěni ze zaměstnání, byli pod tlakem vymáhání finančních dávek a postihů za neuhrazené dluhy, a přitom se svým majetkem nemohli disponovat. [tituly před jménem] [jméno FO] zemřel dne [datum] v průběhu řízení před pozemkovým úřadem, nastoupily dle ust. § 4 odst. 4 zákona o půdě do postavení oprávněné osoby namísto něho jeho dědičky [jméno FO] a [jméno FO], po smrti [jméno FO] její podíl zdědila rovněž [jméno FO].

5. Pozemkový úřad rozhodl o vydání spoluvlastnických podílů na předmětných pozemcích. Podle jeho zjištění jde o pozemky nezastavěné. Ve své úvaze zohlednil skutečnost, že rozhodnutím Ministerstva zemědělství – Pozemkový úřad [adresa] ze dne [datum] č. j. [číslo] byl oprávněným osobám podle zákona o půdě pravomocně vydán podíl 43/72 na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa]. Proti tomuto rozhodnutí povinná osoba – Hlavní město [adresa] žalobou dle části páté o. s. ř. nebrojila. Rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], byl vydán také podíl 43/72 na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území [adresa] (v celém rozhodnutí jde o pozemky pouze v tomto katastrálním území, i když to není výslovně uvedeno – pozn. odvolacího soudu). Podíly na předmětných pozemcích byly vydány mimo jiné i [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO].

6. Žalobce v tomto řízení tvrdil, že předmětné pozemky jsou součástí veřejného statku, což představuje překážku pro vydání předmětných pozemků dle ust. § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě ve smyslu aktuální judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu ČR. Pozemek parc. [číslo] souvisí se stavbou školy a na pozemku č. [hodnota] je veřejná zeleň. Žalobce tvrdil funkční využití pozemku ve smyslu platného územního plánu. Do budoucna nelze očekávat, že by oprávnění mohli pozemky volně užívat. Vydáním podílu na předmětných pozemcích by podle něj nesplnilo účel zákona o půdě. Žalobce rovněž namítal, že působnost zákona o půdě není dána, neboť v době přechodu pozemků na stát byly pozemky již součástí městské zástavby a nebyly využívány k zemědělským účelům.

7. Účastníci navrhli zamítnutí žaloby. Protože jim byly dříve vydány spoluvlastnické podíly na stejných pozemcích, mají legitimní očekávání, že jim budou vydány i další spoluvlastnické podíly. Pozemky parc. č. [číslo] nebyly ke dni účinnosti zákona o půdě zastavěny, proto jejich vydání nic nebrání.

8. Soud I. stupně ve věci rozhodoval potřetí. Rozsudkem ze dne [datum] žalobu zamítl. Zdejší odvolací soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], změnil rozhodnutí o restitučním nároku účastnice [jméno FO] na vydání id. 5/36 na předmětných pozemcích, tak, že vyhovující výrok I. rozhodnutí Státního pozemkového úřadu – [název] ze dne [datum] č. j. [číslo] nahradil a rozhodl, že [jméno FO] není vlastnicí podílu 5/36 na předmětných pozemcích. Rozhodnutí nabylo právní moci. Účast [jméno FO] v tomto řízení tím skončila.

9. Ohledně restitučního nároku [tituly před jménem] [jméno FO] na vydání id. 1/24 na pozemcích parc. [číslo] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], odvolací soud rozsudek soudu I. stupně rozsudkem citovaným v předchozím odstavci zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení s pokynem přibrat do řízení všechny tři dědice zemřelé oprávněné osoby, tedy i [tituly před jménem] [jméno FO], narozenou dne [datum] a [tituly před jménem] [jméno FO]. To soud I. stupně splnil ve svém posledním rozsudku ze dne [datum].

10. Soud I. stupně se v napadeném rozhodnutí znovu zabýval spornou otázkou, zda vydání předmětných pozemků brání překážka zastavěnosti dle ust. § 11 odst. 1, písm. c) zákona o půdě. [adresa] šetřením zjistil, že pozemek parc. [číslo] je plochou přiléhající ke stavbě na pozemku parc. [číslo] (stavba školy), s plánem využití jako území „všeobecné obytné“. Na pozemku parc. č[číslo] se nachází budova, pozemek sousedí s pozemkem parc. [číslo] Budova, označená jako Základní škola [adresa], odloučené pracoviště [adresa], je dřevěná stavba se zamřížovanými okny, přes pozemek parc. [číslo] k ní vede přístupová cesta. Část tohoto pozemku od budovy k hranici pozemku parc. č. [hodnota] je provizorně oplocena a nepřístupná. Pozemek za budovou není udržován. Navazuje na pozemek parc. č. [hodnota], to je mateřskou školkou neužívaný strmý kopec, porostlý platany, javory, břízami, lípou a tisem. Je ohraničen pozemkem parc. [číslo] a ulicí [adresa], přes něj vede nezpevněná neudržovaná lesní cesta, která ústí do křižovatky [adresa] a klidové zóny. Ze strany od silnice je pozemek ohraničen betonovými patníky s kovovými příčnými trubkami. Tvoří zalesněnou překážku mezi pozemkem mateřské školky a [adresa]. Znaleckým posudkem č. [číslo] [tituly před jménem] [jméno FO] byl vypracován oddělovací geometrický plán č. [číslo] k rozdělení pozemku parc. č. [hodnota] na část [číslo] tak, že hranice rozdělení vede po vnější hranicí stávajícího plotu mateřské školky.

11. Soud I. stupně zohlednil zjištěné aktuální využití předmětných pozemků, vzal v úvahu i jejich využití stanovené územním plánem. Pokud jde o pozemek parc. [číslo], přisvědčil žalobci v tom, že tento pozemek je dotčen veřejným užíváním, neboť tvoří funkční celek s pozemkem parc. [číslo] na který bezprostředně navazuje. Na pozemku parc. [číslo] stojí budova, ve které se nachází detašované pracoviště školského zařízení. Zařízení je do současnosti využíváno, pozemek obklopující budovu parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jsou oploceny a udržovány, vede přes ně přístupová cesta do budovy. Podle územního plánu se jedná o území s funkčním využitím veřejné vybavení.

12. Pozemek par. č. [hodnota] se ve své druhé, neoplocené části má funkční využití podle územního plánu jako parky, historické zahrady a hřbitovy. Je převážně zarostlý a neudržovaný, nacházejí se na něm tzv. náletové dřeviny, zjevně není jakkoli využíván veřejností a žalobce, resp. vedlejší účastník o něj nepečují. Proto soud přistoupil k rozdělení pozemku parc. č. [hodnota] na dvě části, a to část, která funkčně spadá do území veřejného vybavení a přiléhá k budově mateřské školy, tvoří s ní propojený celek, který je veřejností užíván (parc. [číslo]), a zbytek pozemku, který je v zanedbaném stavu pokryt náletovou zelení (parc. [číslo].

13. Po posouzení individuálních okolností projednávaného případu a po provedení testu proporcionality dospěl soud I. stupně k závěru, že veřejný zájem převažuje pouze u pozemku parc. č. [číslo] a minoritní části pozemku parc. [číslo], pozemek parc. [číslo] je ve zbývající, větší části způsobilý k vydání. Vzhledem k povinnosti obecných soudů interpretovat právní předpisy ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji, dospěl obvodní soud k závěru, že vhodným řešením je rozdělení pozemku parc. [číslo] na pozemek parc. [číslo] a část označenou parc. [číslo] ponechat vydanou oprávněným osobám.

14. Výroky o nákladech řízení vycházejí z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud I. stupně přiznal částečně úspěšným účastníkům proti převážně neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 34,69%. Podle míry úspěchu ve věci rovněž uložil žalobci i účastníkům povinnost nahradit náklady, vzniklé v řízení státu.

15. Rozsudek soudu I. stupně napadl žalobce ve výrocích II., III. a IV. včasným odvoláním. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu I. stupně tak, že žalobě zcela vyhoví, případně aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Soud I. stupně dle žalobce chybně posoudil otázku překážky způsobilosti předmětného pozemku k vydání. Žalobce odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [právnická osoba]. 2020, sp. zn. [spisová značka], nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I[spisová značka], a ze dne [datum], [spisová značka], a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

16. Odvolatel vytkl soudu I. stupně, že nezjistil úplně rozhodný skutkový stav, neřídil se názorem, který odvolací soud v tomto řízení zaujal ohledně totožného nároku [jméno FO]. Dle žalobce soud I. stupně nepřípustně přetvořil skutkové okolnosti případu. Pozemek parc. [číslo] tvoří od 70. let minulého století funkční celek s pozemkem parc. [číslo] se stavbou mateřské školy, je na něm zahrada s dětským hřištěm. Účastníkům by v případě vydání vzniklo pouze „holé vlastnictví“. Za irelevantní označil žalobce zjištěnou skutečnost, že pozemek parc. [číslo] není užíván veřejnosti ani není udržován. Žalobce namítl, že soud I. stupně své rozhodnutí řádně nezdůvodnil. Vedlejší účastník na straně žalobce vyjádřil s odvoláním souhlas.

17. Účastníci 1) a 2) navrhli potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Považují za správný názor soudu I. stupně, že pozemek parc. [číslo] o výměře 1 266 m2 funkčně nesouvisí s oploceným školským areálem a není jako jeho součást využíván. Odkázali na judikaturu, zabývající se definováním funkční souvislosti nemovitostí (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Veřejný zájem, který měl převážit nad restitučním nárokem účastníků, podle účastníků žalobce neprokázal. K otázce aplikace zákona o půdě účastníci uvedli, že v pozemkových knihách byly předmětné pozemky vedeny jako pastvina, v době přechodu na stát nebyly zastavěny. Poukázali na rozsudky [spisová značka] a [spisová značka] Městského soudu v Praze, v nichž o náležitosti těchto pozemků k původní zemědělské usedlosti [název] bylo rozhodnuto.

18. V projednávané věci je nutno podle názoru účastníků vzít v úvahu, že ohledně některých spoluvlastnických podílů již soudy účastníkům, resp. jejich právním předchůdcům vyhověly. Taková situace zakládá legitimní očekávání účastníků, že další rozhodnutí soudu bude obdobné (srov. nález Ústavního soudu IV. ÚS 2856/19). Také usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], zdůrazňující potřebu incidentní retrospektivy nových judikatorních názorů, připouští, že v konkrétních specifických případech se nové judikatorní názory neprosadí z důvodu ochrany legitimního očekávání a důvěry ve stabilitu právního řádu a soudního rozhodování. Co se týče tvrzení, že by vydáním pozemků vzniklo holé vlastnictví, namítli účastníci, že jejich právní předchůdce [tituly před jménem] [jméno FO] a ostatní spoluvlastníci v minulosti vykonávali vlastnické právo k podílům na uvedených pozemcích. Součástí vlastnického práva je kromě přímého užívání také dispozice s předmětem vlastnictví – jeho pronájem, výpůjčka, výprosa nebo prodej, nejde tedy rozhodně o „holé“ vlastnictví. Dále účastníci podotkli, že mezi hodnotou majetku odňatého státem v rozhodné době a náhradou za nevydaný majetek, která je poskytována v současnosti, se prohlubuje propastný rozdíl.

19. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v ust. § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. Po provedeném jednání pak dospěl k závěru, že odvolání žalobce proti výrokům II., III. a IV. není důvodné.

20. Výrok I. rozsudku soudu I. stupně nahrazující žalobou napadené správní rozhodnutí v tom směru, že [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 1/0] nejsou vlastníky pozemků parc. [číslo] v k. ú [adresa], nabyl samostatně právní moci. Rovněž nákladový výrok V. nebyl odvoláním dotčen a nabyl právní moci. Ačkoli se ve výroku V. ukládá povinnost žalovaným a v řízení podle části V. o. s. ř. jsou účastníky řízení žalobce a účastníci správního řízení, je třeba povinnými k platbě částky [částka] rozumět [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [tituly před jménem] [jméno FO]. O nákladech řízení ve vztahu ke [jméno FO], jejíž účast v řízení byla pravomocným rozhodnutím ukončena, bylo již dříve rozhodnuto. 21. [tituly před jménem] [jméno FO] po vynesení napadeného rozsudku, dne [datum] zemřela. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byla schválena dohoda jediných dvou dědiců zůstavitelky, [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [jméno FO] (účastníky tohoto řízení). Odvolací soud podle ust. § 107 odst. 2 o. s. ř. za této situace dále jednal se zbylými dvěma dědici po [tituly před jménem] [jméno FO], s [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [tituly před jménem] [jméno FO], tyto fyzické osoby jsou účastníky řízení jako dědicové po [tituly před jménem] [jméno FO]. Nebylo tudíž zapotřebí rozhodovat o jejich procesním nástupnictví po [tituly před jménem] [jméno FO].

22. Odvolací soud má za to, že soud I. stupně pro své rozhodnutí provedl dokazování v dostatečném rozsahu a dospěl na základě provedených důkazů ke správným skutkovým závěrům. Na rozdíl od dřívějších rozhodnutí o restitučním nároku k předmětným nemovitostem dospěl k právnímu závěru, že část pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] pozemkový úřad vydal oprávněným osobám po právu. Odvolací soud tento právní závěr přezkoumal k odvolání žalobce a dospěl k přesvědčení, že jde o závěr správný. Lze jej přijmout i v situaci nové judikatury, na kterou odkazovala dřívější rozhodnutí ve věci stejných oprávněných osob. Tato judikatura, reprezentovaná v této restituční věci usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], [spisová značka], přísněji posuzuje účel fyzického vydání nemovitostí a zakazuje vydání v případech, kdy jím oprávněná osoba získá pouze „holé vlastnictví“, zcela omezené v dispozicích s nemovitostí trvajícími právními vztahy třetích subjektů. Současně však Nejvyšší soud ČR zdůrazňuje, že v každé jednotlivé věci je zapotřebí přihlížet ke specifickým okolnostem jednotlivých případů. Páteří rozhodování podle zákona o půdě musí být naplnění účelu tohoto zákona jako součásti restitučního zákonodárství, přijatého po změně politických poměrů v roce 1989. Tímto účelem je náprava a zmírnění křivd, způsobených v době totalitního režimu, který po desetiletí porušoval základní práva jedinců a společenských skupin.

23. Odvolání žalobce obsahuje jako hlavní výhrady i) pochybnost, zda se nároky účastníků řídí zákonem o půdě, ii) tvrzení o překážce vydání pozemku parc. [číslo] iii) námitku nesprávného postupu soudu I. stupně, který po zrušení předchozího rozhodnutí odvolacím soudem doplnil dokazování a zjistil odlišný skutkový stav, a konečně iv) odklon od právního názoru odvolacího soudu na projednávaný restituční nárok, zaujatého v rozhodnutí odvolacího soudu ze dne [datum] ve věci [jméno FO].

24. Odvolací soud v odst. 4 tohoto rozsudku stručně shrnul historický vývoj vlastnictví předmětných pozemků a pro stručnost odkazuje na přiléhavé právní hodnocení nároků účastníků podle ust. § 6 odst. 1, písm. l) zákona o půdě pozemkovým úřadem v řadě souvisejících rozhodnutí o jednotlivých nárocích, a to i v rozhodnutí, jehož nahrazení se žalobce domáhá v tomto řízení. Soud I. stupně se touto právní otázkou zabýval v odst. 23 odůvodnění svého rozsudku, pro stručnost lze na jeho přiléhavý závěr odkázat.

25. Rozhodnutí o vydání pozemku, nově označeného jako parc. [číslo] v k. ú. [adresa], vyplývá zejména z místního šetření, které provedl soud I. stupně dne [datum], a z historie tohoto pozemku, která ze správního spisu vysvítá. Tento pozemek nebyl nikdy zastavěn, tedy ani v době odnětí, ani v mezidobí, kdy jej držel stát, ani ke dni počátku účinnosti zákona o půdě, ani v současnosti. Formální zařazení podle územního plánu má doporučující nikoli závazný charakter a je v rozporu s faktickým neudržovaným stavem pozemku. Funkční souvislost s přilehlými pozemky užívanými školským zařízením nebyla prokázána. Odvolací soud nemá za takto zjištěné skutkové situace žádný věcný důvod bránit vydání tohoto pozemku a změnit (nahradit opačným) původní kladné rozhodnutí o jeho vydání pozemkovým úřadem. 26. „Přetvoření skutkového stavu“ nelze soudu I. stupně vytýkat, neboť jeho (nová) skutková zjištění plynou z nově provedených důkazů. Rozsah a způsob tohoto dokazování závisí v kontradiktorním řízení především na aktivitě účastníků, nicméně v souladu s ust. § 120 odst. 2 věty první soud může provést jiné než účastníky navržené důkazy v případech, kdy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu.

27. Vázanost právním názorem odvolacího soudu je zásadou dalšího řízení před soudem I. stupně po zrušení předchozího rozhodnutí dle ust. § 226 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud ve zrušujícím rozsudku ze dne [datum] dospěl k právnímu závěru na základě tehdejšího stavu dokazování. Pokud soud I. stupně v následném řízení provedl nové důkazy a vyšel z jiných skutkových závěrů, jeho právní názor může být odlišný. Shora uvedená zásada tím nebyla porušena.

28. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně ve výroku II., jímž bylo rozhodnuto o nároku účastníků na vydání id. 1/24 pozemku parc. [číslo] v k. ú. [adresa] potvrdil v upřesněném znění, které dostatečně identifikuje geometrický plán, rozdělující pozemek parc. č. [hodnota] na část [číslo] Současně z výroku vypustil zemřelou [tituly před jménem] [jméno FO], neboť dědici podílu po [tituly před jménem] [jméno FO] jsou [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 1/0]. Potvrdil tedy zamítnutí žaloby o nahrazení rozhodnutí pozemkového úřadu, jímž byl spoluvlastnický podíl na této části pozemku účastníkům vydán. Současně potvrdil jako správné akcesorické nákladové výroky III. a IV. tohoto rozsudku.

29. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle ust. § 224 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

30. Účelně vynaložené náklady řízení, na jejichž náhradu mají účastníci právo, zahrnují odměnu advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 2 úkony pro každého z účastníků: vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum] po [částka], podle § 9 odst. 4, písm. d) ve spojení s § 7 bod 5 a § 12 odst. 4 tarifu, dále paušální náhradu hotových výdajů podle ust. § 13 odst. 1, 4 tarifu po [částka].

31. Dále náhrada sestává z cestovní náhrady dle § 13 odst. 1, 5 tarifu za cestu ze sídla právní zástupkyně účastnic v Příbrami do sídla soudu a zpět, celkem [hodnota] km, automobilem Renault Koleos RZ 4 SD 2286, a to na jednání dne [datum], při ceně motorové nafty [částka] za litr a spotřebě 5,97 litrů/100 km, včetně základní náhrady ve výši [částka]/1 km podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, tedy celkem [částka]. Účastnicím dále náleží náhrada ztráty času jejich právní zástupkyně cestou podle ust. § 14 odst. 1, 3 tarifu v sazbě [částka] za každou půlhodinu, celkem [částka]. Náhrada zahrnuje dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 21% daň z přidané hodnoty ve výši [částka], jíž je právní zástupkyně účastníků plátcem. Výpočet: 4 x 2 480 + 4 x 300 + 949 + 800 + 21% z 12 869 = 15 571,50 (Kč).

32. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení