29 Co 164/2024-120

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudců Mgr. Heleny Bláhové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Česká republika - Jméno žalované A sídlem Adresa žalované A sídlem Adresa žalované B o náhradu škody a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 24. ledna 2024, č. j. 18 C 219/2023-90

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I v části ukládající žalované povinnost zaplatit žalobci , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výroku II v části ukládající žalované povinnost zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I v části ukládající žalované povinnost zaplatit žalobci , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a ve výroku II v části ukládající žalované povinnost zaplatit žalobci , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení mění tak, že se žaloba v tomto rozsahu zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 13 727, , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku u , Jméno advokáta, .

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku u , Jméno advokáta, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud rozhodl výrokem I., že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu škody ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, v části přiznání zákonného úroku z prodlení od , datum, do , datum, se žaloba částečně zamítá. Výrokem II. rozhodl, že žalovaná je povinna poskytnout žalobci přiměřené zadostiučinění v penězích za vzniklou nemajetkovou újmu v celkové výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, v části přiznání zákonného úroku z prodlení od , datum, do , datum, se žaloba částečně zamítá. Výrokem III, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

2. Rozsudek je odůvodněn tak, že žalobce se domáhal zaplacení částky , částka, a , částka, s odůvodněním, že žalobci vznikla újma neoprávněným vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání osoby žalobce č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , vydaným Policií ČR, KŘP , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, . Na základě tohoto usnesení bylo zahájeno trestní stíhání osoby žalobce, a to pro podezření ze spáchání přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoníku (dále jen jako „trestní zákoník“), kterého se měl žalobce dopustit nevyúčtovanými výběry z platební karty , právnická osoba, Dále bylo vůči žalobci rozšířeno jeho trestní stíhání, a sice usnesením Policejního orgánu č. j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, , a následně i usnesením o zahájení trestního stíhání č. j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, . Státní zástupkyně podala dne , datum, v předmětné věci obžalobu na žalobce u Okresního soudu v Liberci. V řízení před Okresním soudem v Liberci proběhly celkem , hodnota, (čtyři hlavní líčení, a to ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Rozsudkem Okresního soudu v Liberci č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žalobce stíhán. Státní zástupkyně podala dne , datum, proti specifikovanému zprošťujícímu rozsudku své odvolání, o němž bylo rozhodnuto Krajským soudem v , adresa, – pobočka v , Anonymizováno, na veřejném zasedání dne , datum, tak, že odvolání bylo zamítnuto. Žalobce byl tedy dnem , datum, , kdy rozsudek Okresního soudu v Liberci č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , nabyl právní moci, pravomocně zproštěn obžaloby. Žalobce tak byl neoprávněně trestně stíhán celkem , hodnota, dní, trestní řízení proti němu bylo protiprávně vedeno , Anonymizováno, dní od , datum, . Žalovaná k uplatněné žádosti žalobce stanoviskem č.j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, uznala své pochybení v podobě nezákonně vedeného trestního stíhání žalobce s tím, že ohledně žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a žalobci byla přiznána částka ve výši , částka, jako náhrada škody žalobce v podobě nákladů právního zastoupení. Žalobci naopak nebyla přiznána náhrada za úkony právní služby, a sice účast při vyšetřovacích úkonech dne , datum, a za nahlédnutí do spisu dne , datum, s odůvodněním, že prvý úkony předcházel vydání nezákonného rozhodnutí, a druhý nemá oporu v advokátní tarifu. Žalobce tak žalobou v daném řízení požadoval náhradu nepřiznaných dvou úkonů právní služby celkem , částka, a přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši , částka, , tj. , částka, za , Anonymizováno, dní trestního řízení. Žalovaná setrvala na důvodech pro nepřiznání odškodnění za uvedené úkony právní služby i na tom, že konstatování nezákonnosti trestního stíhání bylo pro případ žalobce dostačujícím.

3. Okresní soud po provedeném dokazování shledal, že trestní řízení bylo vůči žalobci zahájeno dne , datum, usnesením o zahájení trestního stíhání pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. zákona č. 40/2009 Sb. Dne , datum, bylo vůči žalobci vydáno další usnesení o zahájení trestního stíhání pro přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb. Na základě stížnosti žalobce bylo usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, zrušeno státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v , Anonymizováno, . Dne , datum, bylo policejním orgánem vydáno nové usnesení o zahájení trestního stíhání, kterým bylo rozšířeno trestní stíhání ze dne , datum, a žadatel byl tak stíhán pro přečin zpronevěry podle § 206 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb. Dne , datum, podalo Okresní státní zastupitelství v Liberci obžalobu k Okresnímu soudu v , Anonymizováno, . Po proběhnuvších hlavních líčeních byl žalobce dne , datum, zproštěn obžaloby dle § 226 písm. a) trestního řádu, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl obžalovaný stíhán. Proti tomuto rozhodnutí Okresního soudu v , Anonymizováno, se odvolala státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v , Anonymizováno, . Na veřejném zasedání, konaném dne , datum, u Krajského soudu v , adresa, , pobočka , adresa, , bylo vydáno usnesení, kterým se odvolání státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v , Anonymizováno, zamítá. Právní moci tak zprošťující rozhodnutí nabylo dne , datum, . Délka trestního stíhání tak trvala od , datum, do , datum, , což činí jeden rok a , Anonymizováno, měsíce. Uhrazení poskytnutých právních služeb bylo doloženo fakturami. Z výslechu žalobce pak bylo zjištěno, že o trestním stíhání věděla rodiče žalobce a dva bratři. Žalobce , Anonymizováno, , je mu , Anonymizováno, let a má , Anonymizováno, dítě, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která o , podezřelý výraz, stíhání rovněž věděla a žalobce jí toto musel vysvětlovat, o stíhání věděla od své matky, které byla svěřena a styk upraven tak, že žalobce jí má jednou za , Anonymizováno, dní na víkend a v týdnu, kdy ji nemá, tak ve středu s tím, že v současné době fakticky se s ní stýká každý víkend. Žalobce bydlí v , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v , adresa, . V době zahájení trestního stíhání pak byl zaměstnán ve společnosti , jméno FO, , se sídlem ve , Anonymizováno, , a to jako , Anonymizováno, . Před trestním stíháním zde pracoval asi , Anonymizováno, let a následně po krátké době skončil, protože to dál nešlo. Majitel pan , jméno FO, ho dusil, říkal, že ho zavřou, že je kriminálník. Říkal to před celým týmem. Majitel je ve firmě jediný, je mu asi , Anonymizováno, let, šéfuje celé firmě, tedy jiného nadřízeného žalobce neměl. Již před zahájením trestního stíhání, respektive vydáním toho usnesení, protože zde probíhalo prověřování, výslechy od policie, majitel firmy o tomto věděl, protože se žalobci smál, když ho žádal o volno na výslech. Dále musel žalobce vysvětlovat věc kamarádům. Pokud jde o rodinu a kamarády, tak fakticky se vztahy upravily až po skončení trestního stíhání, respektive vydání usnesení krajského soudu. Po odchodu ze zaměstnání žalobce pracoval asi , Anonymizováno, , Anonymizováno, v roce , Anonymizováno, jako , Anonymizováno, ve společnosti , Anonymizováno, z , Anonymizováno, , kdy v oblasti se šířilo to, že je trestně stíhán, měl potíže se sehnáním zaměstnání, následně tedy pracoval a pracuje pro italskou firmu , Anonymizováno, , se sídlem v , Anonymizováno, . U , jméno FO, měl výdělek asi , částka, měsíčně čistého, v , Anonymizováno, asi , Anonymizováno, -, částka, měsíční čistého a v současné době má asi , částka, měsíčně čistého s tím, že jezdí po zákaznících, po montážích. Trestně stíhán nikdy nebyl kromě v , Anonymizováno, zařízení bez řidičáku, nemá přestupkové řízení. Pokud jde o zdravotní stav, tak je zdravý, ale v průběhu řízení na předpis obvodního lékaře bral prášky na stres, nemohl spát. V bydlišti se trestní stíhání neprojevovalo, například nemusel se stěhovat. , jméno FO, manipuloval s lidmi, zasahoval do jejich soukromého i profesního života, bylo to neúnosné, a proto žalobce skončil, a to ještě několik dní před zahájením trestního stíhání, přičemž z trestního spisu bylo zjištěno, že skončil , datum, a prvé zahájení trestního stíhání bylo z , datum, .

4. Okresní soud věc dle shodné argumentace stran posoudil jako nárok vyplývající z nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), přičemž se přiklonil ke stanovisku žaloby, kterou shledal v plném rozsahu důvodnou, neboť již prověřování trestné činnosti, tedy fáze před zahájením trestního stíhání, je velice důležitou fází trestního řízení a žalobce se v něm může nechat zastoupit advokátem a má pak nárok na příslušnou náhradu. Pokud pak jde o nahlížení do spisu, tedy úkon , datum, , pak okresní soud shledal důvod pro jeho přiznání podle nálezu Ústavního soudu ČR sp.zn. I. ÚS 3906/17 ze dne , datum, . Pokud jde o druhou část nároku, to znamená nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání, byla shledána kritéria stanovená judikaturou Nejvyššího soudu (např. rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ), která jsou objektivní, tedy hodnotí se postavení žalovaného, respektive jeho újma tak, jak by ji ohodnotila jakákoliv jiná osoba, která by se v obdobném postavení ocitla. Základní kritéria jsou povaha trestní věci, délka , podezřelý výraz, řízení a následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře poškozené osoby. Povaha trestní věci, zpronevěra, která mu byla kladena za vinu, respektive krádež, měla vliv na zaměstnání žalobce, který nepracoval jako izolovaná osoba, ale pracoval v kolektivu. Trestní stíhání, tak, jak jasně vyplývá z výpovědi žalobce, ho v kolektivu poměrně výrazně poškodilo a poškodilo ho i u zaměstnavatele. Okresní soud uvěřil tomu, že zaměstnavatel, respektive majitel firmy pan , jméno FO, o trestním stíhání věděl ještě před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, přičemž veřejnost nerozlišuje okamžik, kdy bylo či nebylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, ale pro ně trestní stíhání fakticky začíná i úkony prověřování, to znamená v daném případě vyšetřování kriminální policie a podobně. , jméno FO, tedy věděl o zahájení trestního stíhání a vytvořil atmosféru na pracovišti takovou, že fakticky nebyla respektována presumpce neviny žalobce a žalobce musel ze zaměstnání odejít. První zaměstnání znamenalo pokles příjmů následně tím, že se žalobce nechal zaměstnat u , Anonymizováno, společnosti, dosáhl zvýšení příjmů, ovšem svým úsilím. Pokud pak jde o délku trestního řízení, tak tato se projeví i v sumě celkové požadované a přiznané částky. A pokud pak jde o následky v osobnostní sféře, žalobce nevystupuje jako izolovaná osoba, ale v rámci své rodiny, dcera byla v důsledku partnerských vztahů o věci rovněž byla informována, žalobce jí musel věc vysvětlovat, to znamená, i z tohoto hlediska došlo k zásahu do osobnostní sféry žalobce. Bylo tu vysvětlování kamarádům, vysvětlování v rodině a vše se uklidnilo až poté, co bylo vydáno druhostupňové rozhodnutí, kterým bylo fakticky zastaveno trestní stíhání, respektive došlo ke zproštění obžaloby. To znamená toto kritérium dle názoru okresního soudu je rovněž dáno. Pokud pak jde o výši výpočtu dané částky, tak okresní soud shledal přiměřenou částku , částka, měsíčně s ohledem na význam trestního stíhání, který byl a v daném případě sice subjektivně vnímán žalobcem, měl vliv na jeho nespavost a braní proti stresujících léků, což trvalo fakticky po celou dobu trestního stíhání. Okresní soud přihlédl i k současné cenové relaci základního spotřebního zboží v porovnání ke shora citované životní úrovni vyjádřené v podobě výdělku dosahovaných v průběhu trestního řízení a shledal částku , částka, denně za zcela přiměřenou.

5. Okresní soud tak nároku žalobce vyhověl s výjimkou části úroku z prodlení od , datum, do , datum, , když v tomto období ještě nebyl nárok splatný a přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení to dle vyhl. č. 177/1996 Sb. a ve spojení s nálezem Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., a to za 4 úkony právní služby dle § 7 AT po , částka, (převzetí, žaloba, výzva před podáním žaloby, jednání) a 4 paušály po , částka, dle AT, zvýšeno o 21% DPH dle § 137 o.s.ř. a za zaplacený soudní poplatek , částka, , celkem , částka, .

6. Rozsudek okresního soudu napadla včas podaným odvoláním žalovaná. Nesouhlasila s přiznáním odškodného v žalobcem požadované výši. Poukazovala na to, že úkon právní služby z , datum, – účast při vyšetřovacích úkonech, je úkonem, který předcházel vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání pro přečin zpronevěry, toto bylo vydáno dne , datum, . Není možné přiznat odměnu za úkon právní služby, jež předcházelo samotnému trestnímu stíhání. Úkon z , datum, – nahlížení do spisu – jedná se o úkon, který nemá oporu v advokátním tarifu, když jej nelze podřadit pod § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, ani nebyl učiněn na výzvu orgánů činných v trestním řízení. Žalobci byla v rámci předběžného projednání přiznána a uhrazena odměna za prostudování spisu, avšak nynější nahlížení do spisu lze podřadit pod úkon příprava a převzetí věci, čehož je součástí i prvotní prostudování spisu. Ohledně výroku II., dle kterého je žalovaná povinna poskytnout žalobci přiměřené zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání v celkové výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, žalobkyně setrvává na tom, že konstatování a omluva vyjádřená ve stanovisku je zcela dostačujícím zadostiučiněním. Tvrzení žalobce o zásazích do pracovní sféry žalovaná neshledává v příčinné souvislosti s předmětným trestním stíháním, když bylo zjištěno, že žalobce odešel z bývalého zaměstnání na základě své vůle, a především ještě před zahájením předmětného trestního stíhání žalobce. Důkaz výslechem účastníka je pouze podpůrným, pokud dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Pokles příjmů nebyl z provedeného dokazování rovněž nijak prokázán. Pokud soud v rozhodnutí uvádí, že v případě déletrvajícího trestního stíhání by se rovněž v tomto směru odrazila i výše přiznaného zadostiučinění vzhledem k časovému hledisku, je tato skutečnost v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , podle kterého výše musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Žalovaná podává odvolání i do výroku III. o náhradě nákladů řízení, a to v souvislosti s tím, že byla žalobci přiznána i výzva před podáním žaloby – tj. uplatnění nároku u , právnická osoba, , což je v rozporu se zákonnou úpravou § 31 odst. 4 OdpŠk, dle které platí, že poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Zároveň má žalovaná za to, že zástupce žalobce není plátcem DPH, proto mu nemá být přiznáno zvýšení nákladů řízení o DPH. Tudíž navrhuje žalovaná, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil ve všech výrocích a žalobu v celém rozsahu zamítl.

7. Žalobce se k odvolání žalované vyjádřil tak, že rozsudek považuje za věcně správný. Trestní stíhání bylo nezákonné, je nutno zohlednit jej včetně fáze prověřování, která nebyla vedena řádně. Přístup policejních orgánů byl laxní, nebylo reagováno na to, že žalobce poukazoval na chyby při zajišťování důkazních prostředků, nebylo vyhověno jeho návrhům, což dle žalobce vedlo k tomu, že trestní stíhání bylo nezákonně zahájeno. Takový postup nemůže být odškodněn pouhou omluvou. Dopady do rodinného a profesního života byly nesporné. Chybu sanoval až okresní soud, který zprostil žalobce obžaloby poté, co bylo vedeno dokazování v daleko širší míře. Proti rozhodnutí okresního soudu se státní zástupce bezdůvodně odvolal a toto bylo zamítnuto rozhodnutím krajského soudu se shodným odůvodněním jako měl okresní soud. Kdyby bylo trestní řízení v přípravné fázi vedeno lepším způsobem, pak by nedošlo k trestnímu stíhání žalobce vůbec. Již přípravná fáze se podílela na tom, že došlo k ukončení zaměstnání žalobce a přineslo obtíže s hledáním nového i poklesem příjmu. Trestní řízení bylo vedeno za účasti svědků a osob bývalých kolegů žalobce, mělo dopad na hodnocení jeho osoby ze strany profesního okolí. Proto je požadovaná náhrada škody adekvátní újmě, která žalobci vznikla s ohledem na rozsah a délku trestního řízení. Žalobce proto navrhl, aby rozsudek okresního soudu byl potvrzen. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, má za to, že byla přiznána žalobci správně, pouze se ztotožňuje s žalovanou, že byla nesprávně přiznána žalobci náhrada za DPH, jehož není zástupce žalobce plátcem.

8. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu, včetně jemu předcházejícího řízení, a dospěl k závěru, že odvolání žalované je z části důvodné.

9. Po skutkové stránce je možno vyjít ze skutkových zjištění okresního soudu, že žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení o zahájení trestního stíhání osoby žalobce č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , vydaného Policií ČR, , Anonymizováno, , Územní odbor , adresa, , , Anonymizováno, , a to pro podezření ze spáchání přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoníku (dále jen jako „trestní zákoník“), kterého se měl žalobce dopustit nevyúčtovanými výběry z platební karty , právnická osoba, Dále bylo vůči žalobci rozšířeno jeho trestní stíhání, a sice usnesením téhož policejního orgánu č. j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, a to pro podezření ze spáchání přečinu krádeže pohonných hmot a pracovních pomůcek nevrácených po ukončení zakázky dle § 205 odst. 1, písm. a) trestního zákoníku, které bylo zrušeno usnesením státní zástupkyně okresního státního zastupitelství. Dalším bylo usnesení o zahájení trestního stíhání č. j. , Anonymizováno, , ze dne , datum, pro podezření ze spáchání přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1 a 3 trestního zákoníku opět pro nevracení pracovních pomůcek. Státní zástupkyně podala dne , datum, v předmětné věci zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 trestního zákoníku obžalobu na žalobce u Okresního soudu v , Anonymizováno, . Rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, byl žalobce zproštěn obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žalobce stíhán. Státní zástupkyně podala dne , datum, proti specifikovanému zprošťujícímu rozsudku své odvolání, o němž bylo rozhodnuto Krajským soudem v , adresa, – pobočka v Liberci na veřejném zasedání dne , datum, tak, že odvolání bylo zamítnuto. Žalobce byl tedy dnem , datum, , kdy rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočka v , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , nabyl právní moci, pravomocně zproštěn obžaloby. Žalobce tak byl neoprávněně trestně stíhán celkem , hodnota, dní. Žalobce pociťoval dopady v osobní a rodinné sféře (povědomí rodičů, sourozenců, dcery – v odvolacím řízení upřesněno, že se narodila , datum, ), v pracovní oblasti (ještě před zahájením trestního stíhání ukončil výkon prací pro dosavadního poskytovatele) a dopady na zdravotní stav (nespavost). Odvolací soud však má za to, že hodnocení příčinné souvislosti a intenzity vlivu dopadů okresním soudem nebylo dostatečné a správné. Žalobce též k dotazu odvolacího soudu upřesnil, že jak byl v 18 letech stíhán za řízení bez řidičáku, pak výsledkem toho řízení bylo, že dostal podmínku rozsudkem.

10. Po právní stránce okresní soud vyšel správně ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (OdpŠk), dle kterého podle § 1 odst. 1 stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (např. vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) dále jen AT. Podle odst. 4 poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

11. Podle ustálené judikatury lze právo na náhradu škody způsobené zahájením a vedením trestního stíhání uplatnit i v případech, kdy usnesení o zahájení , podezřelý výraz, stíhání nebylo zrušeno, ale trestní stíhání bylo zastaveno nebo byl obžalovaný zproštěn obžaloby, přičemž nárok na náhradu škody způsobené zahájením a vedením trestního stíhání se posuzuje podle § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk jako nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím. Lze citovat např. usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, , dostupné jako i další na https://www.nsoud.cz/), které uvádí, že podle OdpŠk. odpovídá stát i za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu; protože zákon tento nárok výslovně neupravuje, vychází se z analogického výkladu úpravy nejbližší, a to z úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím, za něž je považováno rozhodnutí, jímž se trestní stíhání zahajuje; neposuzuje se tedy správnost postupu orgánů činných v trestním řízení při zahájení trestního stíhání (nejde o nesprávný úřední postup), rozhodující je výsledek trestního stíhání. Dále pak správně okresní soud odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, (, který uvádí, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk., jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání, a především dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat. Pro posouzení nároku na peněžitou kompenzaci je též třeba uvést rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, ze dne , datum, nabádající k porovnání případů, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna.

12. Bylo nesporným, že trestní stíhání bylo ukončeno zproštěním obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byl žalobce stíhán. Nárok na odškodnění následků nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání je tedy dán.

13. Pokud jde o nároky dle § 31 OdpŠk za úkony právní služby, pak odvolací soud se shoduje s okresním soudem v tom, že žalobce má nárok na náhradu částky odměny ve výši , částka, podle § 11 odst. 3 a § 11 odst. 1 písm. f) AT a , částka, režijní paušál podle § 13 odst. 4 AT, a to bez DPH, jehož zástupce žalobce není plátcem, neboť shledává v souladu s nálezem Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 3907/17 ze dne , datum, (dostupný na https://nalus.usoud.cz/) úkon nahlížení do spisu dne , datum, ve fázi před rozhodnutím státního zástupce o podané stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestný čin, za účelný, přičemž vzhledem k tomu, že od převzetí věci advokátem došlo k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, které zakládalo důvod se opětovně seznámit s podklady pro takové rozhodnutí, nejde o situaci přípravy převzetí zastoupení. Tudíž bylo rozhodnutí okresního soudu v tomto požadavku včetně příslušenství shledáno správným, a tedy potvrzeno podle § 219 o.s.ř., neboť jde o náklad vynaložený na obhajobu, který by měl stát žalobci nahradit. Jinak je tomu v případě účasti při vyšetřovacích úkonech dne , datum, , neboť je sice pravdou, že již v této přípravné fázi má žalobce právo na svého obhájce, postup orgánů činných v trestním řízení, které prověřují trestní oznámení či vlastní poznatky však není postupem protiprávním, ani postupem, který by byl v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání, když toto ještě nebylo vydáno. V rozsahu zbývající částky , částka, , představující odměnu advokáta a režijní paušál tak byl rozsudek okresního soudu podle § 220 odst. 1, písm. a) o.s.ř. změněn a žaloba v tomto rozsahu zamítnuta.

14. Pro posouzení nároku na přiměřené zadostiučinění z hlediska kritérií stanovených shora citovanou judikaturou bylo třeba se podrobně zabývat povahou , podezřelý výraz, věci, délkou trestního řízení a následky v osobnostní sféře žalobce při porovnání obdobných případů. Okresní soud naplnění parametrů jednotlivě hodnotil, nezabýval se však mírou jejich závažnosti, nehodnotil poskytované odškodnění v obdobných případech a nesprávně hodnotil též otázku příčinné souvislosti vzniklé újmy s nezákonným rozhodnutím. Odvolací soud pro porovnání vyšel tabulky Ministerstva spravedlnosti – Satisfakce za trestní stíhání dle odvolacích soudů z ledna 2023 dostupnou na https://www.justice.cz/web/msp/odskodnovani2?clanek=penezni-zadostiucineni-za-ujmu-zpusobenou-trestnim-stihanim, ze které bylo shledáno, že v případech trestného činu zpronevěry bylo přiznáváno (řádek 407) dle rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. , spisová značka, odškodnění ve výši , částka, /měsíc při pravomocném odsouzení a rodinných a osobních dopadech, (řádek 408) rozhodnutí Městského soudu v Praze sp.zn. , spisová značka, odškodnění ve výši , částka, /měsíc při profesních dopadech, (řádek 438) Krajského soudu v , adresa, sp.zn. , spisová značka, odškodnění ve výši , částka, /měsíc při zdravotních dopadech a (řádek 370) Městský soud v , Anonymizováno, sp.zn. , spisová značka, odškodnění ve výši , částka, /měsíc za dvě spojená stíhání. Požadavek žalobce v denní výši , částka, tak významně přesahuje míru přiznávaného odškodnění.

15. Odvolací soud má za to, že v daném případě s ohledem částečné dopady na osobní, pracovní a zdravotní stav žalobce, není dostačující samotné konstatování porušení práva, a proto se zabýval výší peněžitého zadostiučinění. Oproti okresnímu soudu však má za to, že s ohledem, na povahu trestné činnosti, z níž byl žalobce obviněn a vzhledem k okolnosti, že není osobou v minulosti netrestanou a k míře vlivu na společenské postavení a zdravotní stav žalobce, které nejsou významné, by však měla být tato satisfakce stanovena při dolní hranici. Povaha trestní věci je dána označením trestného činu jako zpronevěry spočívající v nevrácení pracovních pomůcek a nevyúčtování plateb z karty, jako taková představuje sice zásah do pověsti žalobce, nejde však o trestnou činnost, která by obecně měla významně difamující účinky. Snížený význam dopadů odvolací soud shledává v tom, že čin nebyl nijak medializován, žalobce není obecně známou osobou, žalobce sice musel věci vysvětlovat, neboť se o trestním stíhání se dozvěděla rodina či osoby na jeho bývalém pracovišti, což lze považovat za určitý zásah do pověsti žalobce, přinášející stres nebo spánkové problémy, nejde však o zásahy intenzivní s významnými či trvalými následky. Žalobce žije sám, dceři žijící s matkou na jiném místě byly v době zahájení trestního stíhání 4 roky, kromě nutnosti vysvětlování, nebyly ani tvrzeny žádné významnější narušení či dopady do vztahů. Pracoviště opustil žalobce z vlastní vůle před zahájením trestního stíhání, jak sám uvádí, pro nevhodné chování pana , jméno FO, . Nezákonné rozhodnutí tak nemohlo být příčinou opuštění dosavadního pracovního prostředí ze strany žalobce. Postup pana , jméno FO, časově zahájení trestního stíhání předcházel, a tudíž nebyl důsledkem nezákonného rozhodnutí, ale vyplýval z jeho osobního podezření, za což stát nenese odpovědnost, a to ani v případě, že již v této době prováděl pomocí Policie ČR šetření, což bylo jeho povinností, nikoliv protiprávním postupem. Lze připustit, že žalobce jako stíhaný později mohl mít potíže při shánění práce a objektivně přechodný pokles příjmů. Trestní stíhání však nebylo nepřiměřeně dlouhé, již , datum, bylo rozhodnuto o zproštění žalobce a k odsouzení nikdy nedošlo. Všechny tyto faktory tak vedly odvolací soud k shledání důvodu pro stanovení peněžitého odškodnění při spodní hranici. Odvolací soud proto shledal přiměřenou částku odškodnění , částka, za měsíc stíhání, tj. za 489 dní celkem , částka, , což je částka, kterou soud považuje za přiměřenou a v tomto rozsahu byl rozsudek okresního soudu ve výroku II potvrzen dle § 219 o.s.ř., ve zbývajícím rozsahu byl změněn dle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. tak, že žaloba byla ve zbytku zamítnuta.

16. O nákladech odvolacího řízení bylo nutno s ohledem na změnu rozsudku znovu rozhodnout, s ohledem na shledání vzniku újmy a přiznání odškodnění bylo nutno shledat žalobce v požadavku na náhradu nemajetkové jako plně úspěšného a přiznat mu plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 3 o.s.ř. (viz nález ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 42/16). V požadavku na náhradu majetkové újmy byl žalobce podle § 142 odst. 2 o.s.ř. neúspěšný z jedné poloviny, tedy bez nároku na náhradu nákladů řízení. Žalobce tak v řízení před okresním soudem vynaložil náklady soudního poplatku , částka, , dále náklady na zastoupení advokátem představované 3 úkony právní služby při tarifní hodnotě sporu , částka, , neboť v případě nemajetkové újmy je třeba tarifní hodnotu stanovit podle § 9 odst. 4, písm. a) AT (příprava a převzetí zastoupení – , částka, , žaloba – , částka, , účast u jednání – , částka, ), k tomu 3 režijní paušály po , částka, . Žalobci nebyl přiznán úkon předžalobní výzvy, která spadá do předběžného projednání nároku dle § 31 odst. 4 OdpŠk. Vzhledem k tomu, že soudní poplatek a režijní paušály jsou vztaženy k žalobním požadavkům rovným dílem, byla žalobci přiznaná náhrada za jejich polovinu a odměna byla ponížena vzájemným poměrem 93% ku 7%, tj. celkem , hodnota, , , částka, .

17. Za řízení před odvolacím soudem náleží žalobci (§ 224 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 2, 3 o.s.ř.), náhrada za 1 úkon právní služby účast na jednání , částka, a 1 režijní paušál po , částka, , čemuž odpovídá při shodném postupu náhrada ve výši , částka, (3031,80 + 150).