29 Co 171/2024-293

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Bláhové a soudkyň JUDr. Lenky Rutové a JUDr. Petry Kořínkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B za účasti vedlejšího účastníka: Jméno účastníka , IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka o zaplacení částky 5 679 246 Kč, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 23 C 137/2023-257 ze dne 22. února 2024

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I a IV potvrzuje.

II. Ve výroku II se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, , a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku u , Jméno advokáta BIII. Ve výroku III se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, , a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , a to do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku u , Jméno advokáta BV. Ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, (výrok I), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokáta B, (výrok II), dále žalobkyni uložil povinnost ve stejné lhůtě zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci na náhradě nákladů částku , částka, (výrok III) a vedlejšímu účastníkovi nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).

2. Z odůvodnění rozsudku vyplývá, že okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobkyně byla od roku 2016 z důvodu častých migrén a problémů s krční páteří v péči neurologa (v jiném zdravotnickém zařízení), který ji odeslal k žalované na vyšetření magnetickou rezonancí mozku (dále jen „MRI“). To se uskutečnilo , datum, a zpráva z vyšetření uváděla, že na snímku je jedno nespecifické gliové ložisko vlevo F, jinak bez patologie. Až na základě MRI vyšetření mozku a páteře z , datum, byl u žalobkyně zjištěn chordom krčních obratlů, což si vyžádalo léčbu spojenou s operativními zákroky a hospitalizací a žalobkyni byl od , datum, přiznán invalidní důchod II. stupně. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná při vyšetření dne , datum, a jeho vyhodnocení pochybila, a proto požaduje po žalované na ušlém výdělku , částka, , na ztrátě důchodu , částka, , na bolestném za prodělané operace a za onkologickou léčbu , částka, , na ztížení společenského uplatnění a trvalých následcích , částka, , na další nemajetkové újmě , částka, a na nákladech za znalecké posudky , částka, a , částka, .

3. Okresní soud se zabýval otázkou, zda žalovaná vyšetření žalobkyně dne , datum, provedla řádně na náležité odborné úrovni. Nevycházel přitom z (žalobkyní předloženého) posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , neboť ten je soudním znalcem v oboru onkologie, a pro posouzení správnosti postupu žalované při MRI vyšetření nemá potřebnou specializaci. Nevycházel ani ze závěrů (žalobkyní předloženého) znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a výpovědi tohoto znalce - který dospěl k závěru, že vyšetření bylo provedeno sice správně podle požadavku odesílajícího lékaře, ale chybně popsáno, neboť oblast base lební měla být pro vyloučení patologie dále dovyšetřena - neboť vycházel nejen z vyšetření MRI ze dne , datum, , ale i z vyšetření mozku a páteře ze dne , datum, a popisu celého průběhu onemocnění (tj., neposuzoval postup žalované ex ante, ale ex post) a v písemném posudku zcela pominul, že bělavá oblast v okolí dentu axis se běžně u pacientů věku žalobkyně vyskytuje, aniž by značila možnou patologii, což následně sám ve výpovědi potvrdil. Okresní soud vyšel z (žalovanou předloženého) posudku Fakultní nemocnice , adresa, a výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, , který za uvedený znalecký ústav posudek vypracoval. Podle okresního soudu tento posudek má potřebné formální náležitosti dle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a § 28 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“). Jeho věrohodnost nesnižuje absence obrazové dokumentace ani to, že v něm nejsou uvedeni lékaři, s nimiž , tituly před jménem, , jméno FO, konzultoval své závěry, neboť nešlo o konzultanty ve smyslu § 23 zákona o znalcích, ale o to, že , tituly před jménem, , jméno FO, u lékařů se stejnou specializací ověřoval, zda by na základě vyšetření MRI žalobkyně z , datum, došli ke shodným závěrům. Znalecký ústav v posudku dospěl k závěru, který ve výpovědi stvrdil , tituly před jménem, , jméno FO, , že žalovaná vyšetření MRI žalobkyně dne , datum, provedla správně a správně ho vyhodnotila, tj., že patologie v oblasti krční páteře v okolí dentu axis (zubu obratle C2) nebyla z provedených měření seznatelná, a tudíž o ní ve zprávě z vyšetření nemělo být nic uvedeno. Tento posudek okresní soud vyhodnotil jako přesvědčivý a věrohodný především z důvodu použité metody, kdy ústav (na rozdíl od , tituly před jménem, , jméno FO, ) zkoumal MRI žalobkyně z , datum, bez ohledu na další vývoj jejího zdravotního stavu, aby výsledky znaleckého zkoumání nebyly zkreslené. Dospěl tak okresní soud k závěru, že žalovaná své povinnosti neporušila, a není tudíž naplněn jeden z nutných předpokladů odpovědnosti za škodu dle § 2910, § 2913 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Proto žalobu zamítl a procesně neúspěšné žalobkyni uložil povinnost nahradit náklady řízení jednak úspěšné žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), a jednak České republice – Okresnímu soudu v Liberci (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Vedlejšímu účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť mu nevznikly (§ 151 odst. 2 in fine, § 93 odst. 3 o. s. ř.).

4. Proti tomuto rozsudku do výroků I až III podala odvolání žalobkyně a navrhla, aby ho odvolací soud zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Namítá, že již na snímcích MRI z roku 2016 bylo možné zjistit přinejmenším podezřelá ložiska, která se lišila od typických nepatologických nálezů v daném místě. Posudek Fakultní nemocnice , adresa, je obsahově a odborně nedostatečný, nemá náležitosti podle § 28 zákona o znalcích, ústav neuvedl popis postupu, jakým snímky MRI hodnotil, jaká data a na základě čeho zjistil anebo ověřoval a jakými úvahami se řídil. Odkázal jen na dostupné podklady a poté již uvedl závěry, aniž by bylo možné zhodnotit a přezkoumat, zda je postup založen na odborném zkoumání a logických úsudcích. , tituly před jménem, , jméno FO, zejména nepopsal, jakým způsobem lze odlišit patologii od standardního nálezu a jakými určujícími parametry nebo poznatky současné vědy se řídil. Nehodnotil data při posuzování dostupných snímků magnetické rezonance. Tyto vady nelze odstranit výslechem znalce. Nevěrohodnost posudku dovozuje žalobkyně i z toho, že při jeho vypracování , tituly před jménem, , jméno FO, neprostudoval všechny předložené podklady – „údajně“ proto, aby nebyl ovlivněn. Teprve v rámci svého výslechu se pokoušel vysvětlit postupy, aniž by o nich v posudku byla zmínka. Dle žalobkyně je posudek účelový, zkreslený, vyhotovený na základě objednávky žalované za nestandardních okolností, ve velmi krátkém čase a s překvapivým závěrem. Chybí v něm přílohy dle § 28 odst. 2 písm. h) zákona o znalcích. Jedná se o první posudek vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, a z jeho kvality žalobkyně dovozuje, že nebyl podroben odbornému dohledu nadřízeného. Okresní soud pochybil i v tom, že nevzal v potaz znalecký posudek z oboru onkologie vypracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Ten shodně s , tituly před jménem, , jméno FO, konstatoval, že ložisko bylo viditelné na snímcích z roku 2016. Nádorové onemocnění v této oblasti prostupuje do kosti, kterou přitom pojímá. Úbytek kosti a její „náhrada“ nádorovým ložiskem zde byly dle jeho úsudku evidentní již v roce 2016. Za nesprávné považuje žalobkyně i výroky II a III o nákladech řízení, neboť v případě zamítnutí žaloby měl být aplikován § 150 o. s. ř. a náhrada nákladů neměla být žalované ani státu přiznána s ohledem na to, že žalobkyně byla výrazným způsobem poškozena na zdraví a žalobu podávala v dobré víře v existenci pochybení žalované, které dokládala dvěma znaleckými posudky. Bylo by proto nespravedlivé, aby ve snaze o nalezení osoby odpovědné za pozdní zahájení její léčby hradila náklady tohoto řízení.

5. Žalovaná navrhla potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Uvedla, že závěr o nesprávnosti jejího postupu nelze činit pouze na základě posouzení, zda zárodek nádorového onemocnění žalobkyně byl již v roce 2016 viditelný. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že nesprávnost , podezřelý výraz, , právnická osoba, neznamená nesprávnost postupu. Okresní soud správně postup žalované hodnotil ex ante, tj. v době, kdy vyšetření proběhlo. Žalovaná by porušila svou povinnost pouze v případě, že by u žalobkyně po provedené MRI v roce 2016 byla patologie zjistitelná s ohledem na náležitou odbornou úroveň poskytnutých zdravotních služeb stanovenou pravidly vědy a uznávanými medicínskými postupy v době provedení tohoto vyšetření. Ze znaleckého posudku Fakultní nemocnice , adresa, a výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že bez znalostí následujícího vývoje zdravotního stavu žalobkyně nebylo možno v roce 2016 patologii u žalobkyně shledat. Tento posudek je souladný s právními předpisy, dostatečný z hlediska odborných i obsahových náležitostí a věrohodný a přezkoumatelný. Nebylo namístě dokazování doplňovat o znalecký posudek onkologa , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , neboť ten není způsobilý k hodnocení postupu žalované na radiodiagnostickém oddělení. S aplikací § 150 o. s. ř. na náklady řízení nesouhlasí, neboť po dobu předžalobního vyjednávání upozorňovala na nedůvodnost žaloby a nedostatečnost předložených podkladů a na svou obranu vynaložila náklady na právní zastoupení a znalecký posudek ústavu. Proto je spravedlivé přiznat jí náhradu těchto nákladů.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně jemu předcházejícího řízení, a to v odvoláním napadených výrocích I až III a v závislém výroku IV, vyslechl svědka , jméno FO, , a poté shledal důvody pro potvrzení rozsudku ve výrocích I a IV a pro jeho změnu ve výrocích II a III.

7. Okresní soud provedl dokazování v potřebném rozsahu a na základě řádně provedených a v souladu § 132 o. s. ř. vyhodnocených důkazů učinil správná skutková zjištění, ze kterých i odvolací soud vychází. Bylo tak okresním soudem objasněno, že žalobkyně nebyla pacientkou žalované, ale , právnická osoba, , která jí dne , datum, vystavila žádanku k vyšetření magnetickou rezonancí u žalované, v níž (jak z ní okresní soud zjistil) indikující lékařka , tituly před jménem, , jméno FO, uvedla základní klinickou diagnózu žalobkyně „smíšená cefalea – tenzní + migrenosní, t. č. topický nález v normě, bez lateralizace, k dovyšetření – aktuálně 4 měsíce potíže, EEG theta FT vlevo“. Jako přínos vyšetření v žádance uvedla „patologie ??“. Žalovaná prostřednictvím svého radiologa na základě této žádanky provedla , datum, vyšetření mozku žalobkyně metodou magnetické rezonance a ve zprávě uvedla popis vyšetření a závěr: „Jedno nespecifické gliové ložisko vlevo F1. Jinak bez patologie.“ V rámci tohoto vyšetření tedy nebyla zjištěna patologie v oblasti krční páteře.

8. Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

9. Podle § 2637 věty první o. z. péče o zdraví zahrnuje úkon, prohlídku nebo radu a všechny další služby, které se týkají bezprostředně ošetřovaného a které jsou vedeny snahou zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav.

10. Podle § 2643 odst. 1 o. z. poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru. Podle § 2645 o. z. poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

11. Podle § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „zákon o zdravotních službách“), náležitou odbornou úrovní se rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Podle § 28 odst. 2 zákona o zdravotních službách pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.

12. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Podle § 2913 odst. 2 o. z. povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

13. Z citovaných ustanovení vyplývá, že odpovědnost za škodu vzniklou porušením smluvní povinnosti podle § 2913 o. z. ve spojení s § 2645 o. z. je postavena na objektivní odpovědnosti (tj. bez ohledu na zavinění). Předpoklady vzniku povinnosti k náhradě újmy jsou a) porušení smluvní povinnosti, b) vznik újmy a c) příčinná souvislost mezi nimi. Tyto předpoklady musí být současně naplněny, jinak povinnost zdravotnického zařízení k náhradě újmy nevzniká. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní v tomto směru tíží žalobce (poškozeného). K posuzování porušení povinnosti poskytovatelem lékařské péče Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, uvedl, že chyba v diagnóze bez dalšího neznamená postup non lege artis, který představuje porušení povinnosti lékaře poskytovat zdravotní péči v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy. O postup non lege artis jde zpravidla tehdy, pokud lékař nebo jiný zdravotník bezdůvodně nevyužil standardní a dostupné možnosti ke zjištění správné diagnózy. Rovněž zdůraznil, že je třeba brát ohled na konkrétní podmínky a objektivní možnosti a že správnost postupu lékaře je třeba hodnotit z pozice ex ante, tedy jak se stav jevil v okamžiku, kdy bylo rozhodováno o dalším léčebném postupu, nikoliv z pozice ex post, kdy je výsledek již znám.

14. Okresní soud tedy (jak vyplývá ze shora uvedeného) správně vycházel z toho, že aby žalobkyně byla ve sporu úspěšná, musela by mj. prokázat, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti, tedy že MRI vyšetření mozku dne , datum, neprovedla na náležité odborné úrovni, tj. podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Bylo tedy třeba posoudit, zda radiologické oddělení žalované dne , datum, provedlo MRI žalobkyně odborně správně a co bylo z vyšetření možné objektivně zjistit, a tudíž i zapsat do zprávy z vyšetření, tj., zda z výsledku tohoto vyšetření byly již u žalobkyně zřejmé známky patologie značící nádorové onemocnění v oblasti krční páteře; pouze v takovém případě by byla žalovaná povinna takovou skutečnost ve zprávě z vyšetření uvést. Toto je třeba (jak již bylo výše zmíněno) posuzovat z pozice ex ante (tedy jak se stav tehdy jevil bez znalosti dalšího vývoje zdravotního stavu žalobkyně).

15. Jelikož posouzení správnosti provedení a následného vyhodnocení snímků MRI žalobkyně z , datum, radiodiagnostickým oddělením žalované vyžaduje odborné znalosti z daného oboru, správně okresní soud považoval za podstatné důkazy dva znalecké posudky z oboru zdravotnictví, specializace zobrazovací metody a radiologie (§ 127 o. s. ř.), a to žalobkyní předložený znalecký posudek ze dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovanou předložený znalecký posudek č. , č. účtu, ze dne , datum, Fakultní nemocnice , adresa, . Naopak , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, je sice znalcem v oboru zdravotnictví, ale se specializací onkologie, a k posouzení shora uvedené odborné otázky tudíž potřebnou specializaci nemá. Okresní soud tedy nepochybil, když tento důkaz neprovedl.

16. Okresní soud rovněž správně uzavřel, že oba shora uvedené znalecké posudky z oboru zdravotnictví, specializace zobrazovací metody a radiologie mají náležitosti stanovené v § 28 odst. 2 zákona o znalcích a obsahují doložku o tom, že jsou si znalci vědomi následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Proto správně postupoval při provádění těchto důkazů stejně, jako by se jednalo o znalecké posudky vyžádané soudem (§ 127a o. s. ř.). S námitkami žalobkyně stran formálních náležitostí posudku se okresní soud správně vypořádal a odvolací soud (pro stručnost) v tomto odkazuje na odstavec 27. odůvodnění rozsudku okresního soudu. Dodává, že žalobkyně nedůvodně vytýká posudku Fakultní nemocnice , adresa, , že neobsahuje přílohy. Podstatné je, že znalecký ústav v posudku v části I uvedl konkrétní zadání znaleckého úkolu, v části II výčet podkladů, z nichž vycházel (průvodní list k MRI vyšetření mozku z , datum, s , podezřelý výraz, , Anonymizováno, , R55 vystavený , tituly před jménem, , jméno FO, , nález pracoviště RDG magnetická rezonance nemocnice pro diagnózu , Anonymizováno, z , datum, a snímky MRI mozku z , datum, ), v části III popsal jím učiněný nález, v části IV uvedl samotný posudek, který (byť stručně) dostatečně odůvodnil, a v části V uvedl závěry. Je tedy z posudku samotného i z následného výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, zcela zřejmé, z jakých podkladů vycházel, a tedy absence příloh (to, že v části II posudku uvedené podklady neučinil přílohou posudku) nebrání přezkoumatelnosti posudku a nesnižuje jeho věrohodnost. Posudek je též v souladu s § 28 odst. 4 zákona o znalcích opatřen potvrzením, že byl vzat na vědomí osobou odpovědnou za znalecký ústav , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, a že se na jeho vypracování podílel , tituly před jménem, , jméno FO, (osoba zapojená do vědeckovýzkumné činnosti), který může posudek stvrdit, doplnit či blíže vysvětlit.

17. Znalecký ústav posuzoval otázku, zda požadované vyšetření MRI žalobkyně bylo dne , datum, provedeno správně a zda s ohledem na dosavadní poznatky vědy byl nález v oblasti krční páteře žalobkyně patologický a měl být popsán ve výsledku tohoto vyšetření či nikoliv. Z posudku vyplývá, že zpracovatel posudku prostudoval zdravotní dokumentaci nemocnice o lékařské péči poskytnuté žalobkyni při vyšetření , datum, a takto zjištěné informace vyhodnotil vůči požadavkům na náležitou úroveň poskytnutých zdravotních služeb, stanovených pravidly vědy a uznávanými medicínskými postupy dotčených lékařských specializací, a to v době indikace provedení vyšetření. Dle ústavu bylo vyšetření provedeno nativně a na provedeném vyšetření je patrno jedno FLAIR hyperintenzní ložisko vlevo frontálně 3 mm, žádné další patologie na mozkových strukturách znalecký ústav nenachází. Vyšetření bylo provedeno zcela standardně, použité sekvence i rozsah vyšetření odpovídá správnému vyšetření mozku dle indikace klinického lékaře a popisující lékař popsal MRI vyšetření správně. Dále ústav posuzoval otázku, zda měl radiolog s ohledem na dosavadní poznatky vědy a výlučně pohledem ex ante hodnotit nález v oblasti krční páteře jako patologický a popsat ho ve výsledku vyšetření. Ústav výsledky vyšetření z , datum, nejprve hodnotil bez znalosti výsledků později provedeného vyšetření a podezření na patologii nenalezl. Teprve následně po seznámení s MRI vyšetřením mozku z , datum, (s výraznou nádorovou expanzí v okolí dentu axis /tj. „zubu“ obratle C2/ prominující do nosohltanu) při zpětném pohledu na předchozí vyšetření z , datum, mohl uvažovat, zda hyperintenzní (světlý) pruh při dentu je výraznější, a tedy zda se jedná již o počátek expanze či nikoliv. Ústav uzavřel, že existenci patologie při MRI vyšetření mozku , datum, nebylo možné identifikovat, neboť hyperintenzní pruh je v těchto místech zcela standardně u všech pacientů a jedná se o tuk. Tekutina i tuk mají na sagitální T2W sekvenci stejný obraz a nelze je odlišit a stejný signál měl i zárodek budoucí expanze. Vyšší intenzita signálu v sekvenci T2W mezi zubem těla C2 a klivem nepředstavuje vždy patologii. Vyšší intenzita je v tomto místě více či méně u všech pacientů a představuje tuk. T2 zvýšená intenzita signálu je u žalobkyně na MRI vyšetření mozku z , datum, „snad lehce výraznější“, ale její patologický význam se objevil až při zpětném hodnocení po provedeném MRI vyšetření mozku z , datum, , porovnáním. Dále ústav v posudku vysvětlil, že radiolog při absenci klinického nálezu, který by svědčil o patologii v této oblasti, není povinen se vyjadřovat k vyšší intenzitě signálu mezi zubem C2 a klivem v T2W sekvenci, neboť to nemá klinický význam. Musel by se k ní vyjádřit tehdy, pokud by tato hyperintenzní oblast byla jednoznačně rozšířená či atypicky tvarovaná. To však na vyšetření , datum, patrné nebylo. K tomu pak , tituly před jménem, , jméno FO, při výslechu u soudu uvedl, že při vyšetření cíleném na krční páteř bývají použité jiné sekvence než při vyšetření mozku – jsou podrobnější, řezy jemnější a lépe se hodnotí. Na MRI mozku je standardním nálezem bělavá oblast kolem dentu. Aby šlo o patologii, musel by být bílý proužek širší, výrazněji asymetrický, či dána viditelná změna na skeletu. To však na snímcích z vyšetření MRI žalobkyně z , datum, neshledal. V roce 2016 byla sice přítomna hyperintenzita v okolí dentu, ale v podobě tenkého proužku, a z provedených snímků nebyla patologie zjistitelná.

18. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku z , datum, sice (č. l. 3) zmínil, že na necíleném zobrazení v rovině koronální a sagitální v T2 váženém obraze je přítomná ohraničená formace T2 vysokého signálu velikosti zhruba 11x5x25,7 mm. I on však konstatoval, že „formace nevyklenuje epifarynx“ a pro své uložení není validně detekovatelná na dalších sekvencích. Uzavřel (shodně s posudkem ústavu), že MRI vyšetření žalobkyně v roce 2016 žalovaná provedla podle klinického požadavku na žádance správně. Pokud jde o hodnocení obrazové dokumentace, uvedl tento znalec, že se popisující lékař zaměřil na intrakraniální oblast, což bylo součástí klinického požadavku, z tohoto důvodu nebyla dostatečně věnována pozornost možné patologii v oblasti base lební, která kompletně byla zobrazena pouze v jednom typu sekvence a pouze ve dvou rovinách. Dle tohoto znalce tak provedené hodnocení vyšetření nebylo kompletní. Při komplexním vyšetření je nezbytné provést celou řadu sekvencí v různých typech, aby bylo možné validně identifikovat nález patologický od fyziologického. Při výslechu u soudu však i tento znalec potvrdil, že v dané oblasti se u pacientů ve věku žalobkyně nálezy obdobného vzhledu jako u žalobkyně s vyšším signálem v sekvenci T2W vyskytují, aniž by se jednalo o nálezy patologické.

19. Okresní soud při hodnocení posudků přihlédl k tomu, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vycházel ze všech vyšetření žalobkyně, tedy nejen vyšetření MRI z , datum, , ale i z vyšetření MRI mozku a C páteře z , datum, a popisu celého průběhu onemocnění žalobkyně. Pokud dospěl k závěru, že „při prvním vyšetření byl nález patrný“ a že se jedná o „percepční chybu“, nevyplývají tyto jeho závěry, z vyšetření ze dne , datum, bez znalosti dalšího vývoje zdravotního stavu žalobkyně. Tento závěr o vyšší hyperintenzitě signálu v okolí dentu axis značící patologii dovodil znalec ze znalosti dalšího vývoje stavu žalobkyně, a nikoliv z průběhu samotného vyšetření z , datum, a korelátu mezi T1WI a T2WI, jak o tom svědčí nález jeho posudku /bod III/, podle kterého při vyšetření MRI (zaměřeném podle žádanky správně na mozek) nebyl korelát mezi T1WI a T2WI zjistitelný, a sama o sobě bělavá oblast kolem dentu axisu v sekvencích, které byly provedeny, nevykazovala znaky patologie. Žalobkyní mu zadaný znalecký úkol ho vedl nikoliv k zodpovězení rozhodné otázky, jaký byl správný medicinský diagnostický postup v době vyšetření žalobkyně v roce 2016, ale otázky, jaké další sekvence a roviny by bylo třeba nasnímat, aby „bělavá oblast kolem dentu axisu“ byla (mohla být) vyhodnocena jako potencionálně patologická, což (jak již uvedl okresní soud) není pro projednávanou věc relevantní. Přihlédl okresní soud dále při hodnocení i k tomu, že , tituly před jménem, , jméno FO, v posudku pominul okolnost, že bělavá oblast kolem dentu axis u pacientů věku žalobkyně standardně vyskytuje, aniž by značila možnou patologii, ač toto ve své výpovědi následně potvrdil. Právě to přitom Fakultní nemocnice , adresa, (jak vyplývá z jejího posudku) považuje za podstatné. Fakultní nemocnice , adresa, , resp. zpracovatel posudku za ústav , tituly před jménem, , jméno FO, se (na rozdíl od , tituly před jménem, , jméno FO, ) snažil oddělit skutečnosti známé ke dni provedení posuzovaného vyšetření (tedy to, jak se stav jevil v okamžiku vyšetření) a pouze s ohledem na ně zkoumal, zda bylo možné dojít k závěru, který předkládá žalobkyně. Takový postup je metodologicky správný; znalosti výsledků následného vyšetření by totiž mohly zkreslit vnímání výsledků vyšetření prvotního, které jediné je pro věc relevantní (když je třeba postup lékaře hodnotit ex ante – tj. na základě informací, které měl popisující lékař dne , datum, k dispozici – a nikoliv ex post).

20. S ohledem na uvedené okresní soud správně vycházel ze závěrů znaleckého posudku Fakultní nemocnice , adresa, . Okolnost, že jde o prvý posudek, který , tituly před jménem, , jméno FO, za znalecký ústav zpracoval, sama o sobě kvalitu znaleckého posudku ani jeho věrohodnost nesnižuje. Znalecký ústav posoudil zadané otázky, uvedl podklady, z nichž při posouzení vycházel, a logicky vysvětlil, jak ke svým závěrům dospěl, a tyto závěry , tituly před jménem, , jméno FO, stvrdil ve své výpovědi. Okresní soud správně hodnotil tento posudek jako úplný a věrohodný a správně z něho při rozhodování vycházel. Z něj vyplývá, že vyšetření MRI mozku žalobkyně bylo žalovanou dne , datum, provedeno řádně a správně popisujícím lékařem popsáno. Okresní soud tedy správně uzavřel, že žalovaná při poskytnutí lékařské péče své povinnosti neporušila, a tudíž není dán jeden z nezbytných předpokladů odpovědnosti za škodu, která následně žalobkyni vznikla v souvislosti s léčením nádorového onemocnění v roce 2020. Okresní soud proto správně výrokem I napadeného rozsudku žalobu, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, , jako nedůvodnou zamítl. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu v tomto výroku jako věcně správný potvrdil podle § 219 o. s. ř.

21. Stejně tak odvolací soud podle § 219 o. s. ř. potvrdil rozsudek okresního soudu ve výroku IV, jímž okresní soud rozhodl, že vedlejší účastnice, ač byla v řízení úspěšná, nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí nevznikly (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).

22. Okresní soud dále správně vycházel z toho, že byla-li žalobkyně v řízení o věci samé neúspěšná, měla by podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalované nahradit náklady, které v řízení před soudem prvního stupně účelně vynaložila na zastoupení advokátem, ve výši určené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif; dále jen „AT“), ve znění před novelou č. 258/2024 Sb. Je však podle § 12 odst. 3 AT třeba vycházet z tarifní hodnoty odpovídající součtu tarifních hodnot spojených věcí, což je v daném případě (kdy předmětem bylo 5 dílčích nároků) , částka, (tj. součet tarifních hodnot , částka, a , částka, , odpovídajících peněžitému plnění požadovanému na ušlém výdělku a ztrátě na důchodu dle § 8 odst. 1 AT, a dále tří tarifních hodnot po , částka, , neboť u nároku na bolestné, ztížení společenského uplatnění a další nemajetkovou újmu se dle § 9 odst. 4 písm. a/ AT ve znění před novelou č. 258/2004 Sb. za tarifní hodnotu považuje částka , částka, ); oproti tomu k částkám , částka, a , částka, požadovaným z titulu nákladů na znalecké posudky se podle § 8 odst. 1 věty druhé AT při určení tarifní hodnoty nepřihlíží, neboť podle § 513 o. z. jde o příslušenství pohledávky. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty , částka, podle § 7 bod 6. AT činí , částka, (a nikoliv , částka, nesprávně uvažovaných okresním soudem). Dále okresní soud pochybil, když nepřiznal žalované náhradu odměny a hotových výdajů jejího zástupce za účast na jednání, při němž byl vyhlášen rozsudek, ačkoliv jde o účelný úkon právní služby podle dle § 11 odst. 2 písm. f) AT; účastník má právo účastnit se, a to i prostřednictvím svého zástupce, každého jednání před soudem. Zástupci žalované tedy za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne , datum, , účast na jednání dne , datum, /které přesáhlo 2 hodiny, a tudíž jde o 2 úkony/, účast na jednání soudu dne , datum, a účast na jednání dne , datum, , při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku) přísluší odměna , částka, (6,5 x , částka, ) podle § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. f) AT. Výše odměny zástupce žalované takto (ze součtu uvedených tarifních hodnot za užití ustanovení § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4 písm. a/ AT ve znění před novelou č. 258/2024 Sb.) určená odpovídá povaze a skutkové i právní náročnosti poskytnutých právních služeb. Dále zástupci žalované přísluší náhrada hotových výdajů , částka, (za uvedených 7 úkonů po , částka, ) dle § 13 odst. 4 AT ve znění před novelou č. 258/2024 Sb., náhrada , částka, za čas strávený třemi cestami z jeho sídla v , adresa, a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT (za 15 půlhodin po , částka, ) a náhrada jízdného ve výši celkem , částka, žalovanou v souladu s § 157 odst. 3, 4 písm. b), § 158 odst. 2, 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb. uplatněné (za 3 cesty z jeho sídla v Praze k jednání soudu v Liberci a zpět, při ujeté vzdálenosti za jednu cestu tam a zpět 226 km, vozem , Anonymizováno, reg. zn. , Anonymizováno, se spotřebou 4,4 l/100 km, a to , datum, a , datum, při ceně nafty , částka, /l a náhradě , částka, /km dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. a v roce 2024 při ceně nafty , částka, /l a náhradě , částka, /km dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.). K tomu přísluší částka , částka, odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalované (21 % z částky , částka, ) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a dále částka , částka, , kterou žalovaná zaplatila za znalecký posudek Fakultní , podezřelý výraz, , adresa, , jak vyplývá z daňového dokladu z , datum, . Cekem tedy žalovaná v řízení před okresním soudem účelně vynaložila náklady ve výši , částka, .

23. Jelikož se přiznání náhrady procesně úspěšnému účastníkovi může ve vztahu k neúspěšnému (k náhradě povinnému) účastníkovi jevit jako nepřiměřeně tvrdé, stanoví § 150 o. s. ř., že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Ústavní soud ve svých rozhodnutích (např. sp. zn. III. ÚS 292/07, I. ÚS 303/12) zdůrazňuje, že nejde o automatické pravidlo, které by se uplatňovalo ve vztahu k určitému typu řízení, ale o prvek individualizace, a nejde o libovůli ze strany soudu, aplikaci tohoto ustanovení, k níž by mělo být přistupováno spíše výjimečně (jde o výjimku ze zásady), musí soud zdůvodnit (např. sp. zn. III. ÚS 727/2000, I. ÚS 191/06). Uvedené ustanovení neslouží ke zmírňování či odstranění majetkových rozdílů mezi stranami, ale má sloužit k dosažení spravedlnosti (např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2862/07, II. ÚS 237/05 či Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

24. Bylo tedy třeba zvážit, zda v projednávané věci jsou dány důvody hodné zvláštního zřetele ve smyslu § 150 o. s. ř. Jedním z hledisek, k němuž soud přihlíží, jsou poměry účastníků. Odvolací soud proto vyslechl svědka , jméno FO, , manžela žalobkyně, z jehož výpovědi zjistil, že žalobkyně žije ve společné domácnosti s ním a nezletilou dcerou. Je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek cca , částka, . V důsledku nádorového onemocnění má zhoršený zdravotní stav a pobírá invalidní důchod II. stupně cca , částka, . Svědek je zaměstnán s příjmem , částka, až , částka, měsíčně. Komplikovaný zdravotní stav žalobkyně vyžaduje, aby v některých případech péči o dceru zajišťoval svědek. Žijí v nájemním bytě, platí nájemné , částka, měsíčně a zálohy na služby. Jsou nemajetní. Nemají tak dostatek finančních prostředků na úhradu dalších nezbytných výdajů, vypomáhají jim rodiče. Z uvedeného vyplývá, že poměry žalobkyně jsou tíživé. Příjmy, které rodina má, vystačí pouze na úhradu nákladů spojených s bydlením a základních potřeb členů rodiny. Výslech svědka rovněž potvrdil, že po prodělané onkologické léčbě není zdravotní stav žalobkyně dobrý. Odvolací soud tak v poměrech žalobkyně a ve skutečnosti, že je ve svých výdělkových možnostech zásadně omezena nejen péčí o nezletilou dceru, ale především svým zdravotním stavem po prodělaném onkologickém onemocnění, shledal okolnosti zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání poloviny nákladů řízení úspěšné žalované. Současně zvážil, že žalovaná, krajská nemocnice, nebude tímto zásadně omezena. Polovina z celkových žalovanou vynaložených nákladů (tj. z částky , částka, ) činí , částka, . Poměry žalované rovněž odůvodňují delší lhůtu k zaplacení náhrady (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

25. Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a rozsudek okresního soudu ve výroku II změnil tak, že žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku u , Jméno advokáta B26. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Byla-li tedy žalobkyně v řízení o věci samé zcela neúspěšná, stíhá jí podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost nahradit státu náklady, které v projednávané věci platil na znalečné, avšak pouze v rozsahu, v jakém u ní nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§ 138 odst. 1 o. s. ř.). Odvolací soud (na rozdíl od okresního) shledal u žalobkyně předpoklady pro osvobození od soudních poplatků v rozsahu ½ z důvodů jejích nepříznivých poměrů shora již popsaných. Proto postupoval podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a rozsudek okresního soudu ve výroku III změnil tak, že žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Liberci náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, (odpovídající polovině částky , částka, vynaložené státem na znalecké posudky) do 6 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

27. Jelikož žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela neúspěšná, uložil jí odvolací soud podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o. s. ř. povinnost zaplatit úspěšné žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, . To zahrnuje odměnu zástupce žalované ze 2 úkony právní služby – vyjádření k odvolání z , datum, a účast u odvolacího jednání , datum, - dle § 11 odst. 1 písm. d/, g/ AT). Odměna za prvý úkon (počítaná z tarifní hodnoty , částka, ) činí , částka, dle § 7 bod 6. AT ve znění před novelou č. 258/2024 Sb. a k ní přísluší režijní paušál , částka, dle § 13 odst. 4 AT ve znění před novelou č. 258/2024 Sb. Za úkon právní služby spočívající v účasti zástupce žalované u odvolacího jednání dne , datum, (vykonaný poté, co , datum, nabyla účinnosti novela advokátního tarifu provedená vyhláškou č. 258/2024 Sb.) přísluší odměna , částka, určená z tarifní hodnoty , částka, (tj. součet tarifních hodnot , částka, a , částka, odpovídajících peněžitému plnění požadovanému na ušlém výdělku a ztrátě na důchodu dle § 8 odst. 1 AT a dále tří tarifních hodnot po , částka, , neboť u nároku na bolestné, ztížení společenského uplatnění a náhradu další nemajetkové újmy se dle § 9 odst. 4 písm. a/ AT ve znění novely č. 258/2024 Sb. za tarifní hodnotu považuje částka , částka, ) a k tomuto úkonu náleží náhrada hotových výdajů , částka, dle § 13 odst. 4 AT ve znění uvedené novely. Výše odměny odpovídá povaze a skutkové i právní náročnosti v odvolacím řízení zástupcem žalované poskytnutých služeb. Dále uvedená částka zahrnuje náhradu jízdného , částka, dle § 157 odst. 3, 4 písm. b), § 158 odst. 2, 3, 4 zákona č. 262/2006 Sb. (za cestu zástupce žalované k odvolacímu jednání a zpět, osobním vozem Škoda Superb reg. zn. , SPZ, se spotřebou 4,4 l/100 km, při ceně nafty , částka, /l a sazbě náhrady , částka, /km podle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a částku , částka, odpovídající dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalované (21 % z částky , částka, ) podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Odvolací soud neshledal důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání této náhrady nebo její části úspěšné žalované dle § 150 o. s. ř. To proto, že okresní soud v napadeném rozsudku správně zhodnotil znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, i Fakultní nemocnice , adresa, a srozumitelně vysvětlil, proč vychází z druhého (a nikoliv z prvního) posudku a jak dospěl ke svým závěrům. Přistoupila-li v této situaci přesto žalobkyně k podání odvolání, je na ní, aby nesla náklady odvolacího řízení, nebyla-li v něm úspěšná. Sama obtížná sociální situace žalobkyně, aniž by k ní v odvolacím řízení přistoupila jakákoliv další okolnost, pro kterou by přiznání plné náhrady nákladů žalované bylo nespravedlivým, proto k aplikaci § 150 o. s. ř. v odvolacím řízení nepostačuje. Ekonomickou situaci žalobkyně odvolací soud zohlednil delší šestiměsíční lhůtou k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

28. Dále odvolací soud rozhodl, že ve vztahu mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť procesně úspěšnému vedlejšímu účastníkovi v odvolacím řízení náklady nevznikly (§ 142 odst. 1 o. s. ř., § 224 odst. 1 o. s. ř.).