29 Co 201/2024 - 157

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Vejnara a soudkyň JUDr. Lucie Bičákové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph. D. ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení [částka] Kč a příslušenství o odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. ledna 2024, č. j. 37 C 89/2023-123, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výrocích II. a III. potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok I), žalobu zamítl co do nároku na zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 6,75% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (výrok II), žalobkyni pak uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] (výrok III).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, když částku [částka] požadovala z titulu nároku na náhradu škody způsobené opožděným podáním odvolání žalovanou proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum] vydaném v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] (dále též „původní řízení“) a částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení. V původním řízení se žalobkyně domáhala po [podezřelý výraz] zařízeních (dále též „původní žalovaní“) náhrady nemajetkové újmy za postup non lege artis, který vedl k úmrtí jejího manžela.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nerozporovala pochybení spočívající v opožděně podaném odvolání, namítala však, že znalecké posudky prokázaly, že k non lege artis postupu nedošlo, nárok žalobkyně by i tak bez jejího pochybení nebyl shledán důvodným. U bezdůvodného obohacení namítla promlčení a dodala, že žalobkyně souhlasila se substitučním zastoupením a zavázala se hradit hotové výdaje včetně cestovních nákladů.

4. Soud I. stupně popsal svá skutková zjištění v bodech 5 až 25 napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na tato zjištění odkazuje a vychází z nich. Soud I. stupně pak v bodech 26, 27 a 28 učinil dále uvedený závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] příkazní smlouvu. Na základě této smlouvy žalovaná žalobkyni zastupovala v řízení vedeném u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], přičemž využívala služby [tituly před jménem] [jméno FO] jako svého substituta. Celkem žalobkyně uhradila žalované na základě smlouvy ze dne [datum] částku [částka]. V rámci původního řízení pak žalovaná podala opožděné odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], ačkoliv dostala od žalobkyně včas pokyn k tomu, aby toto odvolání bylo podáno. V rámci původního řízení pak byla žaloba pravomocně zamítnuta, neboť léčebný a ošetřovatelský postup žalovaných v původním řízení včetně provedené [podezřelý výraz] dne [datum] nebyl shledán v příčinné souvislosti s úmrtím manžela žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO]. Příčinnou jeho smrti byl nevyléčitelný malobuněčný karcinom neznámého původu, nikoliv jednání žalovaných v původním řízení spočívající v non lege artis postupu. Soud I. stupně také nevzal za prokázané, že by žalobkyně (správně žalovaná – pozn. odvolacího soudu) vykonala cesty k úkonům v rámci původního řízení ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], a to vozidlem [jméno FO], registrační značky [SPZ] na cestě [adresa] a zpět v celkové výši [částka] bez DPH. Žalovaná totiž na podporu těchto svých tvrzení předložila pouze velký technický průkaz a přehled vyúčtování jednotlivých cest. V této souvislosti nelze sice přehlédnout, že [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděla, že žalovaná měla cestovat k úkonům realizovaným v původním řízení osobním automobilem značky [jméno FO], avšak zároveň k dotazu soudu nebyla schopna říci, zdali tímto vozidlem cestovala i ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Soud I. stupně naopak neměl pochybnosti, že žalovaná se realizace úkonů v rámci původního řízení ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] skutečně zúčastnila. Dále s ohledem na sídlo žalované je zřejmé, že za tímto účelem musela žalovaná do místa konání úkonu vykonat cestu. Ostatně to nesporovala ani sama žalobkyně. Na druhou stranu však ze žádného žalovanou předložených důkazů nelze spolehlivě dovodit (lhostejno, zdali tyto jsou hodnoceny každý zvlášť, či ve vzájemných souvislostech), že tyto cesty byly vykonány skutečně tvrzeným osobním automobilem značky [jméno FO] reg. značky [SPZ]. Vykonání cest konkrétním prostředkem totiž rozhodně nelze prokázat pouhým vyúčtováním těchto cest a velkým technickým průkazem. Podle názoru soudu I. stupně tak platí, že je stejně pravděpodobné jako nepravděpodobné, že tyto cesty mohly být vykonány i prostředky hromadné dopravy, jak tvrdila žalobkyně. Za této situace soud I. stupně opakovaně poučoval žalovanou, aby doplnila postupem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. své důkazní návrhy, což mohla učinit např. pomocí knihy jízd, svědeckými výslechy osob, které např. byly přítomny odjezdu nebo příjezdu žalované apod. Žalovaná však na tuto svoji povinnost rezignovala, pročež nemohla být v rozsahu těchto (neprokázaných) tvrzení dle soudu I. stupně úspěšná.

5. Po právní stránce soud I. stupně odkázal na § 16 odst. 1 a § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „ZoA“), dále na § 629 odst. 1, § 621, § 619, § 1958 odst. 2, § 1968 věta první, § 1970 věta první, § 2910, § 2991, § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž všechna označená ustanovení v rozsudku odcitoval. Soud I. stupně také odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu v jím řešených otázkách.

6. Pokud jde o nárok na náhradu škody, věc uzavřel tak, že žalovaná sice zavinila pozdní podání odvolání do rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], avšak k tomu, aby žalobkyně mohla být se svým nárokem úspěšná, je třeba, aby prokázala, že v příčinné souvislosti s tímto pochybením jí vznikla škoda. Tu však soud I. stupně neshledal, neboť na straně žalovaných v původním řízení nedošlo k postupu non lege artis, což potvrdily tři znalecké ústavy. Ani kdyby tedy nedošlo k pochybení žalované, žalobkyně v původním řízení nemohla být úspěšná. Její nárok nemohl být důvodný ani za použití teorie ztráty šancí.

7. Pokud jde o nárok na vydání bezdůvodného obohacení, zde se obvodní soud nejprve zabýval otázkou promlčení a seznal, že co do částky [částka] představující přeúčtovanou odměnu substitutky [tituly před jménem] [jméno FO] je nárok promlčen, neboť faktura za tyto služby byla vystavena již dne [datum] a žaloba byla podána dne [datum]. Také psychický stav žalobkyně se ustálil již v polovině roku 2019, soud I. stupně tedy neshledal uplatnění této námitky v rozporu s dobrými mravy. Možnost substituce byla pak sjednána již v příkazní smlouvě.

8. U zbývající částky [částka] soud I. stupně neshledal nárok promlčeným, neboť ze strany žalované nebyla tato záloha dosud vyúčtována a žalobkyně tuto částku zaplatila až na základě výzvy ze dne [datum]. V projednávané věci bylo mezi účastníky nesporné, že žalované vznikly náklady na cestovné k úkonům v původním řízení za cesty [datum], [datum] a [datum] ve výši [částka] bez DPH. Dále žalované vznikl nárok na náhradu za promeškaný čas ve výši [částka] bez DPH, pokud jde o 8 cest v trvání 48 hodin realizovaných k úkonům v původním řízení ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Podle názoru soudu I. stupně tak bezdůvodné obohacení žalované nemohlo v souladu s bodem 7 příkazní smlouvy ve výši [částka] (tj. [částka]) vůbec vzniknout. Toto plnění totiž bylo přijato v souladu s uzavřenou příkazní smlouvou ze dne [datum], když samy účastnice na jednání dne [datum] učinily nesporným, že v bodě 7 této smlouvy se žalobkyně zavázala k náhradě cestovních nákladů žalované vypočtených dle zákona č. 262/2006 Sb. a souvisejících právních předpisů, tj. žalovaná byla oprávněna účtovat cestovné veřejnou dopravou a osobním automobilem, jakož i náhradu za promeškaný čas. Ve zbytku se nicméně žalované nepodařilo prokázat, že by skutečně tvrzené cesty osobním automobilem vykonala. V otázce zbývající části bezdůvodného obohacení tedy soud I. stupně uzavřel, že pokud mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně zaplatila žalované částku [částka], s ohledem na výsledky provedeného dokazování musí nutně částka [částka] představovat bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna žalobkyni vydat. K této částce soud I. stupně dospěl tak, že od částky [částka] odečetl shora zmiňovanou částku [částka] prokázaných cestovních nákladů včetně DPH, dále částky [částka] (představující náklady na substituci [tituly před jménem] [jméno FO]) a částku [částka] (představující odměnu vypočtenou v souladu s čl. 3 příkazní smlouvy ze dne [datum] – [částka] plus DPH). Jen tedy co do částky [částka] tak žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) dle zásady úspěchu ve věci.

9. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém nejprve rekapitulovala průběh původní řízení. Dále namítala nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku v otázce závěru soudu I. stupně o neexistenci příčinné souvislosti mezi porušením povinností žalované jako advokátky a tvrzenou škodou ve výši [částka]. Nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že z dokazování v původním řízení jednoznačně vyplynulo, že žalobkyně by ve svém sporu vedeném před Okresním soudem v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka] nemohla být úspěšná bez ohledu na pochybení žalované, neboť okresní soud v původním řízení provedl rozsáhlé dokazování opřené o několik znaleckých posudků, přičemž nakonec dospěl k závěru, že léčebný a ošetřovatelský postup žalovaných v původním řízení včetně provedené [podezřelý výraz] dne [datum] není v příčinné souvislosti s úmrtím [tituly před jménem] [jméno FO], když příčinnou jeho smrti byl nevyléčitelný malobuněčný karcinom neznámého původu, nikoliv jednání žalovaných v původním řízení spočívající v non lege artis postupu. Nesouhlasila také s tím, že se Okresní soud v Olomouci ve svém rozsudku ze dne [datum] vypořádal s argumentací žalobkyně. Soudu I. stupně vytkla, že se jejími námitkami proti rozsudku ze dne [datum], tedy rozsudku v původním řízení, také vůbec nezabýval (např. otázkou, zda byl k robotické [podezřelý výraz] dán informovaný souhlas), nemohl tak otázku existence příčinné souvislosti správně posoudit. Vytkla mu také, že ve svém rozsudku nerekapituloval průběh původního řízení, především předchozí rozsudek Okresního soudu v Olomouci, který byl k odvolání žalobkyně zrušen, a setrvala na argumentaci, že ani ve svém novém rozsudku ze dne [datum] se Okresní soud v Olomouci s argumentací žalované řádně nevypořádal a neodstranil všechny nedostatky, které mu byly odvolacím soudem vytknuty, pochybil při hodnocení důkazů, když vycházel jen ze znaleckých posudků pro žalobkyni nepříznivých. V bodě IV odvolání pak žalobkyně soudu I. stupně vytkla neprovedení označených důkazů včetně jejího výslechu. Namítala, že část [podezřelý výraz] dokumentace se ani nenacházela v soudním spise týkajícím se původního řízení, když byla ze soudního spisu vrácena příslušným [podezřelý výraz] zařízením. Navíc, pokud soud I. stupně provedl i další důkazy ze spisu týkajícího se původního řízení, nečinil z nich relevantní skutkové zjištění. Zde argumentovala právě vývojem situace v lednu a únoru 2010, kdy soudu I. stupně vytýkala, že nezjistil, za jakých okolností byl dán souhlas s robotickou [podezřelý výraz], s jejímž provedením dle tvrzení žalobkyně její manžel od samého počátku nesouhlasil, a namítala možnost záměny pacientů, když robotická [podezřelý výraz] nebyla hrazena z veřejného [podezřelý výraz] pojištění. Soud I. stupně také nedostatečně hodnotil provedené znalecké posudky, jinak by nemohl dospět k závěru, že provedená [podezřelý výraz] a další postup v léčbě byl lege artis. Odkázala opět na zrušující usnesení v původním řízení, zdůraznila, že je v pozici slabší strany ve vztahu k možnosti získat kompletní [podezřelý výraz] dokumentaci a argumentovala s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu k otázce přenesení důkazního břemene. Soud I. stupně také vytkla, že se nezabýval nesrovnalostmi v lékařských zprávách (strana 15 a 16 odvolání).

10. V otázce bezdůvodného obohacení žalobkyně především nesouhlasila s uplatněnou námitkou promlčení. V otázce nákladů řízení nesouhlasila s tím, aby žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení za právní zastoupení s ohledem na její právní vzdělání a znalost původního řízení, kde žalobkyni zastupovala jako advokátka. Navrhla proto změnu napadeného rozsudku a vyhovění žalobě.

11. Žalovaná ve stručném vyjádření vyvracela podstatné námitky žalobkyně i s odkazy na relevantní judikaturu a navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného.

12. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i řízení mu předcházející v odvolacím jednání (§ 212, § 212a odst. 1, 5, § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

13. Soud I. stupně zjistil skutkový stav v zásadě v dostatečném rozsahu pro své rozhodnutí, odvolací soud tato zjištění činěná ze spisu týkajícího se původního řízení, který byl a je oběma stranám znám, jen níže uvedeným způsobem rozvedl. Soud I. stupně pak věc správně posoudil i po právní stránce, odvolací soud se s jeho závěry ztotožňuje, byť je pravdou, že se obvodní soud výslovně nezabýval námitkami žalované proti prvostupňovému rozsudku z původního řízení ze dne [datum], jen se ztotožnil s tím, jak tyto námitky vypořádal prvostupňový soud v původním řízení v rozsudku ze dne [datum], a na příslušné body tohoto rozsudku odkázal. Avšak i tento postup zdejší odvolací soud shledává v pořádku, neboť i tímto způsobem soud I. stupně vyhodnotil míru pravděpodobnosti úspěchu žalobkyně v původním řízení. Zdejší odvolací soud je toho názoru, že rozsudek v původním řízení ze dne [datum] se podrobně vyjádřil ke všem relevantním námitkám žalobkyně. Zde lze i poukázat na správně uvedený odkaz soudu I. stupně na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu v bodě 46 napadeného rozsudku, z níž plyne, že se soud nemusí vypořádat s každou jednotlivou námitkou, pokud proti těmto námitkám staví vlastní ucelený argumentační systém.

14. Pokud žalobkyně namítá, že soud I. stupně neprovedl lékařské zprávy, které k důkazům navrhovala, pak odvolací soud došel k závěru, že ve věci vypracované znalecké posudky (tj. od Všeobecné fakultní [podezřelý výraz] v Praze, Lékařské fakulty [jméno FO] a Fakultní [podezřelý výraz] Královské [adresa], což byl revizní znalecký posudek) z těchto navrhovaných důkazů vycházejí. Konkrétně např. v posudku Lékařské fakulty [jméno FO] na str. 3 znalecký ústav cituje část lékařské zprávy ze dne [datum] i příjmovou zprávu ze dne [datum]. Znalecký posudek vypracovaný Všeobecnou fakultní [podezřelý výraz] v Praze pak na str. 4 a 5 cituje navíc i lékařskou zprávu ze dne [datum]. Soud I. stupně tak nijak nepochybil, pokud uvedené lékařské zprávy k důkazům neprovedl, případně z nich nečinil zjištění. Rozhodné lékařské zprávy, jak bylo výše uvedeno, byly totiž podkladem pro vypracování znaleckých posudků, a tedy informace v nich obsažené byly hodnoceny a přezkoumávány v rámci zpracování těchto znaleckých posudků. Ze stejných důvodů nebylo potřebné provádět k důkazům celou [podezřelý výraz] dokumentaci manžela žalobkyně, neboť právě z důvodů jejího vyhodnocení a vyhodnocení postupu lékařů byly vypracovány znalecké posudky. Ostatně soud ani nemá odborné znalosti, aby mohl postup lékařů vyplývající z lékařských zpráv přezkoumávat. Odvolací soud se v určitých aspektech rozchází s názory vyslovenými ve zrušujícím usnesení Krajského soudu v [adresa], č. j. [spisová značka], v původním řízení, kterým není vázán. Odvolací soud předesílá, že chápe složitou životní situaci, ve které se žalobkyně v důsledku [podezřelý výraz] a [podezřelý výraz] svého manžela ocitla, avšak pouhý nesouhlas žalobkyně se závěry znaleckých posudků nezakládá jejich nesprávnost. Znalecké posudky předložené žalovanými v původním řízení a revizní znalecký posudek Fakultní [podezřelý výraz] Královské [adresa] se jasně vyjadřují k posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (dále „[tituly před jménem] [jméno FO]“), který si nechala zpracovat žalobkyně. Ostatní znalecké posudky však přesvědčivě vysvětlují, proč tento znalec došel k nesprávným závěrům. Je třeba mít na paměti, že žalobkyně podávala žalobu v původním řízení na základě posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který určité pochybení [podezřelý výraz] zařízení (žalovaných v původním řízení) připouštěl, nicméně oba posudky předložené těmito žalovanými (posudky Lékařské fakulty [jméno FO] a Všeobecné fakultní [podezřelý výraz] v Praze) a hlavně revizní znalecký posudek Fakultní [podezřelý výraz] Královské [adresa] zadaný soudem v původním řízení možnost pochybení původních žalovaných vyvracejí.

15. Odvolací soud zde tedy opakuje, že pokud jde o posudek Všeobecné fakultní [podezřelý výraz] v Praze, ten na rozdíl od závěrů [tituly před jménem] [jméno FO] neshledal, že by nebylo stanoveno stádium [podezřelý výraz] při primární indikaci [tituly před jménem] [jméno FO] k [podezřelý výraz], dle tohoto posudku nebylo nutné provést CT vyšetření. V daném stádiu [podezřelý výraz] nebylo nutné při [podezřelý výraz] provést [název] ani další pooperační CT vyšetření, a hormonální léčba byla jedním z možných postupů léčby. Také v postupu po provedené robotické [podezřelý výraz] včetně dalšího sledování a léčby neshledal tento znalecký ústav pochybení. K obdobným závěrů dospěl i posudek Lékařské fakulty [jméno FO]. Z revizního znaleckého posudku Fakultní [podezřelý výraz] Královské [adresa] zadávaného již soudem v původním řízení (dále též „RZP“) vyplynulo, že není správný závěr [tituly před jménem] [jméno FO], že by nebylo dokončeno určení kompletního stádia [podezřelý výraz], neboť nebyla stanovena klasifikace případného postižení [název]. RZP uvádí, že dle mezinárodních guidelines v r. 2010 je CT pánve nebo MRI pánve doporučeno u T3 a 4, u T1 a 2 pouze při pravděpodobnosti [Anonymizováno] lymfatických uzlin vyšším než 20%. CT břicha nebo plic není indikováno. V EAU guidelines z roku 2010 je za nízké riziko u [název] považováno méně než 10% pravděpodobnost [název] a při tomto riziku s CT vyšetření neprovádí. Zde znalecký ústav uvádí odkaz na zmiňované [název]. Odkazuje ještě na Partinovy tabulky z roku 2003 platné i v roce 2010. Uzavírá, že CT vyšetření nebylo indikováno vzhledem k nízké specificitě a senzitivitě vyšetření, pro [podezřelý výraz] představuje radiační zátěž a nepřineslo by žádný výsledek v kontextu dalšího postupu [podezřelý výraz]. Lékaři tedy u daného [podezřelý výraz] [tituly před jménem] [jméno FO] s předoperačním stanovením stadia [název], st. p. [název], s rizikem [název] dle tehdejších Partiových tabulek 8% a Kattanových nomogramů 3-4% postupovali správně. Nebyla indikace CT či MRI vyšetření pánve či břicha nebo plic, zcela správně při symptomatologii – bolestech zad byla provedena SCINTI skeletu a pro nejasný nález na scintigrafii k vyloučení skeletového [název]. Také skutečnost, že nebylo při [podezřelý výraz] provedeno odebrání lymfatických uzlin a jejich mikroskopické vyšetření neznamenala pochybení. Při pooperační klasifikaci [podezřelý výraz] pT2cNXMX, Gleason score 8 (4+4) a nenulové PSA se sice jednalo o rizikového [podezřelý výraz], který musel být sledován. Nicméně zvolená hormonální léčba byla jedním z možných léčebných postupů. Ani pooperační GLS 8 nebylo indikací k pooperačnímu ozáření lůžka prostaty a oblasti uzlin. Možným léčebným postupem i při případném [název] byla zvolená hormonální léčba. Pooperační CT či MRI vyšetření malé pánve při PSA 0,380 by pro svou nízkou výtěžnost (nízká specificita a senzitivita v terénu tangovaném chirurgickým zákrokem) nebylo vhodné. RZP neshledal ani pochybení [tituly před jménem] Vrtala při následné (tedy dlouhodobé pooperační) péči o [podezřelý výraz]. RZP tak neshledal pochybení u žádného z žalovaných v původním řízení a jejich postup včetně pooperační hormonální léčby a jejího průběhu s ohledem na nenulové PSA byl v souladu s tehdejšími „guidelines“, tedy léčebnými postupy. Nebylo tedy shledáno pochybení v předoperačních vyšetřeních, přičemž stádium [podezřelý výraz] dle RZP stanoveno bylo. Také nebylo shledáno pochybení ve způsobu a provedení [název] [tituly před jménem] [jméno FO], kdy robotická [podezřelý výraz] navíc byla shledána k [podezřelý výraz] šetrnější. RZP shledal správným, že nedošlo k odebrání a vyšetření [Anonymizováno]. Také způsob o další léčby byl zcela správný, přičemž příčinou úmrtí [tituly před jménem] [jméno FO] byl agresivní [název], který je v jiné variantě než plicní velmi vzácný a má malou efektivitu léčby. Nebylo přitom zjistitelné, že by měl primární původ v [název]. [tituly před jménem] [jméno FO] jako zástupce Fakultní [podezřelý výraz] Královské [adresa] uvedl, že při PT2C Gleason score 8 bývá pětileté přežití kolem 70%, vyléčení 50%, neposkytnutí radiační léčby vzhledem k pooperačním výsledkům v daném případě nebylo v rozporu s tehdejšími doporučeními.

16. Z nalézacího řízení vedeného Okresním soudem v Olomouci dále vyplývá, že po prvním zrušení rozsudku soud I. stupně doplnil dokazování, a to v rozsáhlé formě (viz bod 16 rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). [podezřelý výraz] dokumentace byla k důkazům provedena a nalézací soud v tomto rozsudku řádně popsal zjištěné skutečnosti. Okresní soud v Olomouci se dále v tomto rozsudku konkrétně vypořádal se všemi námitkami žalobkyně, které se týkaly tvrzených rozporů závěrů znaleckých posudků s lékařskými zprávami a informovaným souhlasem, dovyslechl i [právnická osoba] a samu žalobkyni, jak mu bylo uloženo Krajským soudem v [adresa] – pobočka v Olomouci. K tomu odvolací soud doplňuje, že dle zrušujícího rozsudku byla chyba prvostupňového rozsudku spatřována v tom, že nebyly konkrétně vypořádány všechny námitky žalobkyně a nebyl vyslechnut [právnická osoba] a žalobkyně, a dále bylo prvostupňovému soudu uloženo, aby se dostatečně v odůvodnění rozsudku vypořádal s otázkou případné existence příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaných a úmrtí manžela žalobkyně. Odvolací soud má za to, že Okresní soud v Olomouci v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vytýkané vady napravil, zabýval se všemi námitkami žalobkyně a přesvědčivě je vypořádal. Odvolací námitky žalobkyně v projednávané věci jsou pak v podstatě totožné, přičemž odvolací soud v tomto odkazuje právě na vypořádání námitek ve výše uvedeném rozsudku, a to konkrétně na bod 31 až 36, přičemž se s těmito závěry Okresního soudu v Olomouci odvolací soud shodně jako soud I. stupně plně ztotožňuje. Odvolací soud ohledně námitek žalobkyně jen zdůrazňuje, že o druhu a způsobu provedení [podezřelý výraz] rozhoduje lékař, ne [podezřelý výraz]. Při konečném rozhodování o typu [podezřelý výraz] bylo nutné vzít v úvahu i výsledky vyšetření páteře (MRI z [datum]), které bylo negativní z hlediska případné přítomnosti [název], což svědčí i o stádiu [podezřelý výraz]. [tituly před jménem] [jméno FO] byl řádně poučen o provedení robotické [podezřelý výraz] a jejím průběhu a možných rizicích, jak plyne z poučení a informovaného souhlasu [podezřelý výraz] s [podezřelý výraz], který podepsal [datum] v 11,00 hod. Pokud je argumentováno, že nemohl být řádně poučen, když do [podezřelý výraz] nastoupil až téhož dne odpoledne, je zcela logická argumentace soudu I. stupně, a tato skutečnost plyne i z informovaného souhlasu podepsaného [tituly před jménem] Hluší, že příslušné listiny spolu s poučením obdržel od [tituly před jménem] Hluší při předoperačním vyšetření [datum], která jej také poučila. S obsahem informovaného souhlasu v písemné podobě měl pak [tituly před jménem] [jméno FO] možnost se v klidu (doma) seznámit. Úvaha, že jej pak doma podepsal v rámci přípravy k nástupu do [podezřelý výraz], je zcela namístě. Také nedošlo ke svévolnému změně způsobu [podezřelý výraz], o kterém byl nebyl [podezřelý výraz] informován, případně záměně [podezřelý výraz]. O tom, že bude provedena robotická [podezřelý výraz], byl [podezřelý výraz] poučen a s touto souhlasil. Pokud jde o léčebný postup, v rámci vypořádání námitek jsou ze strany obvodního soudu v původním řízení pak opakovány závěry znaleckých posudků vyvracejících pochybení žalovaných, které již v podstatných bodech byly zmíněny výše. Lze tedy opět zopakovat, že jak při volbě předoperačního postupu, tak při [podezřelý výraz] samotné dne [datum], tak při následném sledování a léčbě k pochybení žalovaných nedošlo. Při dočasném vysazení hormonální léčby z důvodu toxicity byl [tituly před jménem] [jméno FO] dále sledován a při nárůstu hodnoty PSA byla tato léčba obnovena a PSA se snížilo téměř k nulovým hodnotám (viz bod 33 rozsudku v původním řízení ze dne [datum]). Poté co si [podezřelý výraz] v lednu 2013 začal stěžovat na potíže, byly opět adekvátně řešeny. Se závěrem, že léčebný a ošetřovatelský postup původních žalovaných včetně provedené [podezřelý výraz] dne [datum] nebyl shledán v příčinné souvislosti s úmrtím manžela žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a že příčinnou jeho smrti byl [název] neznámého původu, nikoliv jednání žalovaných v původním řízení spočívající v non lege artis postupu, souhlasí tedy i odvolací soud.

17. Pokud žalobkyně namítá nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku z důvodu, že soud I. stupně pouze nekriticky převzal závěr ze znaleckých posudků a nijak se nevypořádal s tím, že znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] s nimi byl v rozporu, a znalecké posudky nepodrobil volnému hodnocení důkazů, je sice pravda, že soud I. stupně se omezil na odkázání na rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka], tento však námitky žalobkyně vypořádává a odvolací soud došel ke stejnému závěru. Závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] byly vyvráceny ostatními znaleckými posudky, přičemž bylo vysvětleno, že [tituly před jménem] [jméno FO] nesprávně použil stanovení rizika, protože do nomogramu k určení předoperačního rizika použil patologickou, tedy pooperační klasifikaci karcinomu. Soud I. stupně pak neměl důvod nevycházet ze závěrů revizního znaleckého posudku, když tento posudek má všechny potřebné náležitosti, závěry v něm jsou dostatečně odůvodněné a podložené, znalecký ústav vyčerpávajícím způsobem zodpověděl zadané otázky, vypořádal se i s námitkami [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně nepředložila nic, čím by závěry posudku byly zpochybněny, a pokud namítá, že znalecké posudky vypracované v uvedeném řízení byly mezi sebou v rozporu, zcela pomíjí skutečnost, že právě z toho důvodu byl revizní znalecký posudek zadán.

18. Odvolací soud dále uvádí, že neshledává ani namítaný rozpor, resp. nesrovnalosti v lékařských zprávách, když např. žalobkyně rozporuje, že ve zprávě ze dne [datum] je uvedeno ve 13:58: „V případě negativity MRI bude indik. ne robotická, ale otevřená prostatektomie vč. LAE (souhlas [tituly před jménem] Študenta)“, a následně ve 14:01 je však k této zprávě vyhotoven dodatek, v rámci něhož je uvedeno: „předběžně termín oper. RRP [datum], potvrdíme při kontrole. Poučen“. Tyto dva zápisy na sebe podle žalobkyně logicky nenavazují. S tímto závěrem ovšem odvolací soud nemůže souhlasit. Je pochopitelné, že žalobkyně, která je v uvedené věci zainteresovaná, v uvedeném zpětně hledá význam, který by svědčil ve prospěch její argumentace. Nezávislým pohledem však z uvedené zprávy vyplývá pouze to, že s [podezřelý výraz] byly probírány obě varianty, tj. robotická nebo otevřená [název], s tím, že jedna z nich bude vykonána, a byl rovnou i předběžně rezervován termín, což má zcela logickou návaznost. Stejně tak pokud žalobkyně namítá, že v příjmové zprávě ze dne [datum] bylo uvedeno, že „S pac. probrány možnosti léčby lokaliz. ca – RT a RP, volí [podezřelý výraz].“ Nijak to nevypovídá o typu [podezřelý výraz], která měla být zvolena a tato zpráva není v žádném rozporu s informativním souhlasem ze dne [datum].

19. Odvolací soud pak k závěrům obsaženým v posudku [tituly před jménem] [jméno FO] uvádí, že k otázce posouzení toho, co se rozumí pod pojmem lege artis, lze znovu odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kde Nejvyšší soud zdůrazňuje, že posouzení pojmu lege artis, tak jak tento pojem vyplývá ze zákona, přísluší soudu a nikoli znalci. Lze konstatovat, že posouzení otázky, zda byl při poskytování [podezřelý výraz] služeb dodržen postup lege artis, je opravdu nesnadné a neobejde se zpravidla bez odborného posudku soudního znalce z oboru [podezřelý výraz]. Konečné posouzení pojmu lege artis ve smyslu zákona však přísluší soudu. Okresní soud v Olomouci v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], v původním řízení přesvědčivě vyložil, na základě kterých konkrétních skutečností a důkazů došel k závěru, že postup žalovaných při léčbě byl lege artis, přičemž i k jednotlivým znaleckým posudkům přistupoval kriticky. Opět tedy odvolací soud opakuje závěr vyjádřený soudem I. stupně v původním řízení, a to v rozsudku z [datum]. Důkazy provedenými v tomto původním řízení, ze kterých vycházel soud I. stupně a vychází z nich i odvolací soud, bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o pochybení žalovaných v původním řízení. Přestože tedy v tomto řízení bylo prokázáno, že žalovaná nepodala včasné odvolání do rozsudku ze dne [datum], pak vzhledem k tomu, že nebylo shledáno pochybení žalovaných v původním řízení, nemohla být žalobkyně ani při včasně podaném odvolání se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy úspěšná, a pochybením žalované (zastupující advokátky) jí tak nemohla vzniknout žádná škoda.

20. Případná není ani odvolací námitka, že by se soud I. stupně nijak nevyjádřil k neprovedení dalších navržených důkazů, neboť v bodě 30 napadeného rozsudku soud I. stupně jasně vysvětluje, že řadu navržených důkazů neprovedl pro nadbytečnost, neboť dostatek skutkových zjištění učinil na základě listin založených v připojeném spise. Odvolací soud k tomu doplňuje, že s ohledem na zjevně nadbytečný návrh žalobkyně ze dne [datum] na doplnění dokazování, které mimo jiné obsahuje návrh 621 listin ze spisu vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka], a to včetně např. záznamu o ověření elektronického podání na č. l. 1, identifikace elektronického podání na č. l. 2, výpis o provedení kontroly DS na č. l. 31 apod., ač není nijak tvrzeno, k čemu by takové důkazy měly sloužit, co by měly prokazovat a co v nich je uvedeno podstatného pro projednávanou věc, nelze spatřovat chybu soudu I. stupně, že se nevyjádřil ke každému takto navrženému důkazu a důvodu jeho neprovedení.

21. Odvolací soud se na základě výše uvedeného zcela ztotožňuje se závěrem soudu I. stupně, že žalobkyně nemohla být ve věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. [spisová značka] úspěšná bez ohledu na pochybení žalované.

22. Soud I. stupně se ještě vyjadřoval k teorii ztráty šancí, a to v bodě 53 napadeného rozsudku, když tento institut v poměrech posuzované věci, resp. závěrů vyplývajících z původního řízení neshledal aplikovatelným. Odvolací soud se s jeho názorem včetně odkazů na přiléhavou literaturu a judikaturu plně ztotožňuje a na závěry soudu I. stupně uvedené v tomto bodě plně odkazuje.

23. Odvolací soud také souhlasí se způsobem, jak se soud I. stupně vypořádal s otázkou bezdůvodného obohacení. Zde zcela odkazuje na pečlivé odůvodnění napadeného rozsudku. Odvolací soud s ohledem na znění příkazní smlouvy se spíše přiklání k závěru, že žalovaná neměla právo na účtování nákladů na substituční právní zastoupení žalobkyni, nicméně současně souhlasí s tím, že tento nárok je promlčen, přičemž námitka promlčení zde nemůže být shledána v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná totiž nijak nebránila žalobkyni v uplatnění požadavku na vrácení této částky ve výši [částka].

24. Pokud jde o otázku náhrady nákladů řízení, odvolací soud v argumentaci žalobkyně neshledává důvod pro to, aby žalované nemohla být přiznána náhrada nákladů řízení spočívajících v nákladech právního zastoupení. Skutečnost, že žalovaná má právní vzdělání a spor se týká výkonu jejího povolání advokátky, na tom nemůže nic změnit. V původním řízení sice soud přistoupil k postupu dle § 150 o. s. ř., vedla jej však k tomu skutečnost, že až v průběhu původního řízení byl vypracován revizní znalecký posudek, který pochybení původních žalovaných vyloučil. Taková situace však již není v řízení předmětném, kdy všechny rozhodné důkazy z původního řízení byly před započetím předmětného řízení známy.

25. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích II. a III. podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správný.

26. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení spočívající ve dvou úkonech právní služby, nyní již jen po [částka] (punktum [částka]) a dvou paušálních náhradách nákladů po [částka] za vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu (§ 7, § 8, § 12 odst. 3, § 11 odst. 1, § 13 odst. 4 AT) včetně 21% DPH. Celkové náklady odvolacího řízení ve výši [částka] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1, věta prvá před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení