29 Co 29/2024-205

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Heleny Bláhové a soudkyň JUDr. Petry Hankové a JUDr. Petry Kořínkové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozená dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Mgr. Tomášem Růžičkou sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, o odvolání žalobců a žalované proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě ze dne 6. 11. 2023, č. j. 35 C 143/2022-117,

I. Rozsudek okresního soudu se výrocích I, II, III, IV a V mění tak, že žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobců a žalované k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, se zamítá.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku VII potvrzuje.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

V. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zrušil spoluvlastnictví žalobců a žalované k pozemku parc. č. , Anonymizováno, – neplodná půda, ostatní plocha, v k. ú. , adresa, , zapsanému na listu vlastnictví č. , hodnota, , evidovanému v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Výrokem II vydělil z pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, pozemek parc. č. , Anonymizováno, podle geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , který je součástí rozsudku. Výrokem III přikázal pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , adresa, a nerozdílně nahradili žalované na vypořádání podílu částku , částka, . Výrokem V ve prospěch pozemku parc. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. , Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , zapsaného na listu vlastnictví č. , hodnota, , evidovaného v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , zřídil služebnost cesty přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to bez omezení a bezplatně. Výrokem VI rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Výrokem VII vrátil žalobcům část záloh na provedení důkazů ve výši , částka, , složených dle usnesení Okresního soudu v , adresa, . Výrokem VIII uložil žalované povinnost do tří dnů od právní moci rozsudku nahradit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, náklady ve výši , částka, . Okresní soud rozhodoval o žalobě, kterou se žalobci domáhají zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobců a žalované k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dále jen „předmětný pozemek“). Navrhli, aby byl přikázán do spoluvlastnictví žalobců každému ½ oproti povinnosti žalobců zaplatit žalované tržní cenu ½ předmětného pozemku (po snížení o hodnotu služebnosti cesty) s tím, že ve prospěch žalované respektive každého vlastníka nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, bude zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy. Alternativě navrhli, aby byla z předmětného pozemku vydělena část dle geometrického plánu, který bude dodatečně doplněn, a přikázána do spoluvlastnictví žalobců každému ½ s tím, že zůstatek pozemku bude přikázán ½ žalované a po ¼ každému z žalobců, a to oproti povinnosti žalobců zaplatit žalované tržní cenu vyčleněného pozemku. Uvedli, že předmětný pozemek je de facto součást příjezdu k jejich nemovitostem zapsaným na LV č. , hodnota, i k nemovitostem žalované zapsaným na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, . Musí řešit elektro přípojku ke svým nemovitostem, neboť soused, přes jehož pozemek je vedení položeno, jej zřejmě účelově přerušil a odmítl umožnit jeho opravu. Zajištění nové elektro přípojky je možné přes hranu předmětného pozemku v jeho krajní části, to však žalovaná odmítla. Žalovaná na svou obranu namítá, že žalobci mají zřízenou elektrickou přípojku, proto vedení nové není nutné. S novým projektem společnosti ČEZ nesouhlasila, neboť elektroměrový pilíř by měl být umístěn přímo u vjezdu na její pozemek parc. č. , Anonymizováno, a bránil by jí v příjezdu na tento pozemek. Nesouhlasila s žalobci navrhovanými způsoby vypořádání a navrhla, aby byl pozemek rozdělen na dvě části a odpovídajících 50 % přímo sousedících s pozemkem parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, připadlo do jejího vlastnictví a část přímo sousedící s pozemkem parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, byla přikázána do spoluvlastnictví žalobců každému ½, nebo aby byl předmětný pozemek přikázán do jejího výlučného vlastnictví oproti její povinnosti zaplatit žalobcům vypořádací podíl a ve prospěch žalobců respektive každého vlastníka parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, zapsaných na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy.

2. Po provedeném dokazování – zejména výpisem z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, k ceně předmětného pozemku, geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. , hodnota, -, Anonymizováno, vyhotovitele , právnická osoba, . (, tituly před jménem, , jméno FO, ) a nákresem plánového elektrického vedení – okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobci a žalovaná jsou spoluvlastníky předmětného pozemku, který má tvar rovnoramenného trojúhelníku s délkou stran cca 45 m a délkou základny 5 m. Nabyli ho na základě darovací smlouvy z , datum, . Žalovaná neudělila souhlas žalobcům, aby přes jeho část vedli elektrickou přípojku. Jelikož žalovaná rovněž neměla zájem spoluvlastnictví zachovat, zaměřil se na vyřešení sporné otázky, jakým způsobem spoluvlastnictví vypořádat. Postupoval přitom podle § 1143 až § 1147 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nejprve se zabýval tím, zda lze pozemek reálně rozdělit, a dospěl k závěru, že s ohledem na jeho velikost není účelné jeho rozdělení po jeho delší straně, neboť by z přístupové cesty zbyl jen úzký koridor a přístup by tím byl znemožněn. Ohledně rozdělení při jeho kratší straně byly zájmy účastníků rozporné, žádný neměl zájem o jeho užší polovinu, neboť pro žalobce by znamenala nemožnost realizace elektro přípojky a žalovaná ji odmítla. Dospěl tak k závěru, že reálné rozdělení pozemku nemá funkční opodstatnění. Následně se zabýval tím, zda je možné pozemek přikázat do vlastnictví některého spoluvlastníka. Zásluhu na jeho nabytí přičetl žalobcům, kteří svůj podíl a podíl pro žalovanou získali při koupi jejich rekreační nemovitosti. Mají dle okresního soudu převažující zájem na přikázání pozemku, neboť na něm plánují vybudování elektrické přípojky. Oproti tomu zájem žalované o odkup pozemku parc. č. , hodnota, zůstal v rovině tvrzení. Proto přikázal celý předmětný pozemek (tj. parc. č. , Anonymizováno, i z ní vydělovanou část nově označenou jako parc. č. , Anonymizováno, ) do spoluvlastnictví žalobců a uložil jim povinnost nahradit žalované na vypořádání částku , částka, odpovídající polovině ceny předmětného pozemku stanovené odborným vyjádřením. Současně z předmětného pozemku při hranici s pozemkem parc. č. , hodnota, vydělil pás o šíři cca. 3 metry (parc. č. , Anonymizováno, ), v jehož rámci lze dle okresního soudu uskutečnit výkop pro vedení elektrické přípojky žalobců, a zřídil služebnost cesty přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, (tj. přes jeho část zbylou po vydělení parc. č. , Anonymizováno, ve prospěch pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je objekt pro rodinnou rekreaci č. ev. 17, ve vlastnictví žalované, čímž jí (jak uvedl v odůvodnění) zachoval bezplatně maximální možnou míru přístupu k jejím nemovitostem. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky odůvodnil odkazem na nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 262/20. Jelikož náklady na odborné vyjádření a znalecký posudek činily celkem , částka, , z čehož by dle okresního soudu měli jak žalobci, tak žalovaná hradit polovinu, tj. , částka, , a žalobci již na zálohách zaplatili , částka, , rozhodl okresní soud o vrácení části zálohy , částka, (odpovídající rozdílu částek , částka, a , částka, ) žalobcům a žalované uložil povinnost nahradit České republice na účet okresního soudu náklady ve výši , částka, .

3. Proti tomuto rozsudku se odvolali žalobci i žalovaná.

4. Odvolání žalobců směřuje proti výroku VI. Namítají, že právní názor vyslovený Ústavním soudem v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 262/20 byl překonán. Žalobu podali zcela po právu, a to poté, co žalovaná odmítla bezdůvodně jakékoli jejich oprávněné požadavky a veškeré pokusy o smírné vyřešení věci negovala. V těchto okolnostech žalobci shledávají důvody zvláštního zřetele hodné, pro které navrhli, aby odvolací soud napadený výrok VI rozsudku změnil tak, že žalované uloží povinnost zaplatit jim náhradu nákladů řízení.

5. Žalovaná rozsudek okresního soudu napadla odvoláním v celém rozsahu. Namítá, že okresní soud neprovedl žalovanou navrhované důkazy, kterými mohlo být osvědčeno, že elektrická přípojka žalobců je zcela funkční. Žalovaná užívá všemi účastníky preferovanou část předmětného pozemku k příjezdu ke své nemovitosti, i přesto se žalobci zavázali zřídit novou přípojku, na kterou si nechali (aniž by ji o tom informovali) vypracovat projekt. Dále namítá, že okresní soud vyvodil nesprávný závěr, že nechtěla přijmout „oboustranně výhodné řešení“ a že nemá zájem o pozemek v případě jeho rozdělení. Dále poukazuje na to, že okresní soud v jedné části odůvodnění uzavřel, že rozdělení věci není dobře možné, avšak v jiné části uvedl, že pozemek byl rozdělen. Rozhodnutím okresního soudu jí bylo odejmuto vlastnické právo, neboť oba pozemky byly přikázány do spoluvlastnictví žalobců. Pozemek je možné reálně rozdělit, avšak je sporné, která část by měla být tomu kterému účastníku přikázána. Okresní soud nerespektoval závazné pořadí způsobů vypořádání spoluvlastnictví vyplývající z občanského zákoníku a jeho rozhodnutím došlo fakticky k vyvlastnění žalované. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, nebo aby jej změnil tak, že přikáže část pozemku parc. č. , Anonymizováno, o velikosti 50 % jeho výměry, která bezprostředně sousedí s pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, , do vlastnictví žalované a část pozemku parc. č. , Anonymizováno, o velikosti 50 % výměry, která bezprostředně sousedí s pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , do spoluvlastnictví žalobců, nebo aby jej změnil tak, že přikáže pozemek parc. č. , Anonymizováno, za přiměřenou náhradu ve výši , částka, do vlastnictví žalované a ve prospěch pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , zřídí služebnost cesty přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, o výměře 125 m2, a to bez omezení a bezplatně. Dále požaduje, aby jí nebyla uložena povinnost nahradit České republice náklady řízení, neboť soudní řízení neiniciovala. Ve vyjádření k odvolání žalobců poukázala na judikaturu Ústavního soudu (nález ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 404/22 a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23), z níž vyplývá, že v případě iudicia duplex má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků. Požadavky žalobců neodmítla, naopak žalobci se neřídili zákonnou úpravou při správě společné věci. Nabídla jim alternativu smíru, avšak oni trvali na svých podmínkách.

6. Dříve než odvolací soud nařídil jednání, vyzval účastníky, aby doplnili svá tvrzení o tom, kudy se dostávají (přicházejí a přijíždějí) ke svým nemovitostem z veřejné komunikace. V návaznosti na to účastníkům (z důvodu předvídatelnosti soudního rozhodnutí) sdělil, že bude mimo jiné posuzovat otázku, zda užívání samostatných nemovitostí žalobců a užívání samostatných nemovitostí žalované bez předmětného pozemku je, či není možné a zda spoluvlastnictví účastníků k tomuto pozemku naplňuje znaky přídatného spoluvlastnictví ve smyslu § 1223 o. z.

7. Na to reagovali žalobci podáním z , datum, , ke kterému připojili fotografie, letecký snímek a katastrální mapu se zákresem příjezdu k jejich nemovitostem. V podání z , datum, uvedli, že žalobu podali proto, že žalovaná nesouhlasila se zřízením elektro přípojky, aniž by k tomu měla důvod. Stávající přípojka přes sousední pozemek ve vlastnictví pana Novotného byla tímto vlastníkem přerušena a ani další snaha nevedla k její obnově. Žalobci vždy počítali s přejezdem žalované přes společný pozemek. Dle nich se v posuzovaném případě nejedná o přídatné spoluvlastnictví, neboť jako takové nebylo zřizováno a není zapsáno v katastru nemovitostí, byť určité společné znaky s přídatným spoluvlastnictvím má. Při odvolacím jednání argumentovali tím, že přídatné spoluvlastnictví nemůže vzniknout fakticky (užíváním) a že zde absentuje účelové spojení s hlavními nemovitostmi, neboť cesta navazuje na obecní pozemek. Účastníci sice přejedou předmětný pozemek, avšak dále pokračují po obecní komunikaci, tudíž pozemky účastníků v jejich výlučných vlastnictvích netvoří s předmětným pozemkem funkční celek a při nabytí pozemku strany neměly úmysl zřídit přídatné spoluvlastnictví. V závěrečném návrhu uvedli, že pozemek vždy bude sloužit k tomu, aby se přes něj přejíždělo, a způsob, jakým okresní soud rozhodl, žalovanou nepoškodí. Žalobu koncipovali alternativně, mohlo též dojít k vyčlenění pozemku a žalobci by se stali výlučnými vlastníky pouze té části, kde by byla elektrická přípojka, přes kterou se nikdy nejezdilo. Předmětný pozemek bude vždy cestou, která slouží k průjezdu a nezasahuje do části, kterou žalobci navrhovali vydělit. Oddělení pozemku, jeho rozdělení na dva by nemělo dopad na jeho hodnotu a využití. Navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

8. Žalovaná podáním z , datum, sdělila, že účelem předmětného pozemku vždy bylo a je zajistit přístup k přilehlým nemovitostem, mimo jiné i k jejímu pozemku parc. č. , hodnota, , pro přístup k němu užívá horní část předmětného pozemku, která bezprostředně sousedí s jejím pozemkem. Žalobci užívají k přístupu předmětný pozemek spíše v jeho spodnější části, někdy i v jeho polovině. Připojila nákres svého přístupu a přístupu žalobců zanesený do katastrální mapy. Při odvolacím jednání uvedla, že přídatné spoluvlastnictví mohlo vzniknout ex lege a všechny předpoklady pro jeho vznik jsou splněny. Dospěje-li odvolací soud k závěru, že předmětný pozemek je v přídatném spoluvlastnictví, pak by měl rozsudek okresního soudu změnit a žalobu zamítnout. V závěrečném návrhu souhlasila s tím, že předmětný pozemek naplňuje znaky přídatného spoluvlastnictví, neboť jde o jedinou příjezdovou cestu k samostatným nemovitostem účastníků, které bez něj není dobře možné užívat. Jeho rozdělením nebo jeho přikázáním žalobcům by jí bylo zamezeno v přístupu k jejím nemovitostem.

9. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a jemu předcházející řízení, doplnil dokazování shlédnutím fotografií zachycujících předmětný pozemek a přístup k nemovitostem žalobců a k nemovitostem žalované a shledal důvody pro změnu napadaného rozsudku.

10. Okresní soud provedeným dokazováním správně zjistil skutkový stav. Žalobci a žalovaná jsou spoluvlastníky předmětného pozemku s podílem každého z žalobců o velikosti ¼ a s podílem žalované o velikosti ½, přičemž žalobci i žalovaná ho nabyli na základě darovací smlouvy ze dne , datum, s právními účinky zápisu do katastru nemovitostí dne , datum, (jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, ). Jak žalobci, tak žalovaná ho užívají k jedinému účelu, a to k přístupu a příjezdu k jejich nemovitostem; o tom není mezi účastníky sporu. Žalobci za účelem přístupu a příjezdu k pozemku parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a žalovaná k pozemku parc. č. , hodnota, . Z geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, vyplývá, že předmětný pozemek má tvar úzkého trojúhelníku o výměře 125 m2 a rozměrech stran cca 5,50 m x 47,40 m x 49,40 m, který je z obou jeho delších stran obklopen pozemky ve vlastnictví obce , adresa, (parc. č. , Anonymizováno, – neplodná půda a parc. č. , hodnota, – ostatní komunikace). Při základně (nejkratší straně) sousedí s pozemkem parc. č. , hodnota, ve vlastnictví třetích osob a jedním bodem i s pozemkem žalované parc. č. , hodnota, . Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že předmětný pozemek potřebují jak žalobci, tak žalovaná za účelem přístupu k jejich nemovitostem, a k výzvě odvolacího soudu označili konkrétní trasu, jakou pro příjezd používají.

11. Právní úprava oddělení ze spoluvlastnictví a zrušení spoluvlastnictví je obsažena v § 1140 až § 1149 o. z., zvláštní ustanovení pro tzv. přídatné spoluvlastnictví jsou obsažena v § 1223 až § 1229 o. z.

12. Podle § 1140 odst. 1 a 2 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Podle § 1141 odst. 1 o. z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků.14. , adresa, odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

15. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

16. Podle § 1144 odst. 1 a 2 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

17. Podle § 1145 o. z. při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem.

18. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Způsoby vypořádání spoluvlastnictví mají zákonem stanovené pořadí, které je třeba respektovat. Prvním a přednostním způsobem je reálné rozdělení věci. Není-li rozdělení věci dobře možné, nastupuje další způsob, a to přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu. Teprve nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nastupuje třetí způsob vypořádání, a to prodej ve veřejné dražbě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Zákon výslovně stanoví překážky, kdy reálné rozdělení není možné (viz § 1142 o. z.). Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích vyložil, že reálné rozdělení nemovitostí není dobře možné tam, kde by části vzniklé rozdělením nemohly sloužit vlastníkovi způsobem odpovídajícím jejich povaze. U pozemků závisí toto posouzení na jejich rozloze, celkové ploše i tvaru. Lze-li pozemek rozdělit vzhledem k jeho poloze, velikosti a tvaru, určujícím pro možné rozdělení pozemku na dva nebo více pozemků jako samostatných věcí je zjištění, zda u nově vzniklých pozemků je zajištěn přístup ke komunikaci, a to buď přímo na komunikaci, nebo cestou po cizím pozemku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

20. V projednávané věci okresní soud správně uzavřel, že reálné rozdělení předmětného pozemku nemá funkční opodstatnění. S ohledem na jeho tvar (rovnostranného ostroúhlého trojúhelníku) a malou velikost (125 m2) by totiž vznikly velmi malé pozemky, které by nebyly hospodářsky využitelné. Rozdělením podle vypracovaného geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, by vznikl nový pozemek parc. č. , Anonymizováno, o rozloze cca. 16 m2 (tj. pruh o šířce cca. 3 metry), přes který (pod jeho povrchem) by sice žalobci mohli (za splnění podmínek soukromoprávních a veřejnoprávních regulí) vést elektrickou přípojku, avšak nebylo možné jej (jeho povrch) jakkoliv hospodárně využít, a to s ohledem na jeho velmi malou rozlohu a na to, že nenavazuje na pozemky žalobců a (kromě jediného styčného bodu) ani na pozemky žalované. Lze dodat, že k řešení neshody při správě společné věci (tj. i neshody spoluvlastníků o vedení elektro přípojky přes společný pozemek) primárně slouží jiný právní institut než zrušení spoluvlastnictví.

21. Ač je tedy správný závěr soudu prvního stupně, že reálné rozdělení předmětného pozemku není dobře možné, jeho rozhodnutí (z níže uvedených důvodů) správné není.

22. Okresní soud napadeným rozhodnutím spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, zrušil a (celý) pozemek (tj. parc. č. , Anonymizováno, i z ní vydělovanou parc. č. , Anonymizováno, ) přikázal do spoluvlastnictví žalobců každému s podílem ½ a uložil jim povinnost společně a nerozdílně nahradit žalované na vypořádání podílu částku , částka, a současně ve prospěch pozemku parc. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, , zřídil služebnost cesty přes pozemek parc. č. , Anonymizováno, . Přehlédl však, že z ustanovení § 1260 odst. 1 věty druhé o. z. mj. vyplývá, že soud může o zřízení služebnosti rozhodnout jen v případech stanovených zákonem. Občanský zákoník v § 1145 sice soudu umožňuje při zrušení spoluvlastnictví zřídit služebnost, avšak toliko v případě zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci. Při jiném způsobu vypořádání spoluvlastníků (a tedy ani při přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu) zákon neumožňuje soudu zřídit služebnost. Navíc i při zrušení spoluvlastnictví rozdělením věci může soud služebnost zřídit jen tehdy, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem (a tedy nikoliv za účelem řádného užívání jiných nemovitostí ve výlučném vlastnictví spoluvlastníka).

23. V projednávané věci však situace předvídaná ustanovením § 1145 o. z. nenastala, neboť okresní soud nezrušil spoluvlastnictví rozdělením předmětného pozemku ve smyslu § 1144 odst. 1 o. z. (tj. nerozdělil předmětný pozemek mezi žalobce a žalovanou), ale přikázal ho celý (tj. jak parc. č. , Anonymizováno, tak i z ní geometrickým plánem vydělovanou část, která má být nově označena jako parc. č. , Anonymizováno, ) za náhradu žalobcům. Geometrický plán tak v podstatě sloužil jen ke specifikaci části pozemku (nově označené jako parc. č. , Anonymizováno, ), která nemá být zatížena služebností cesty a po níž má být žalobcům umožněno vedení elektro přípojky, a ke specifikaci části pozemku parc. č. , Anonymizováno, zatížené zřizovanou služebností. Při tomto (okresním soudem zvoleném) způsobu vypřádání však občanský zákoník (§ 1145 o. z.) ani jiný právní předpis neumožňuje soudu, aby svým rozhodnutím zřídil služebnost. Již z tohoto důvodu rozhodnutí okresního soudu není správné.

24. Dále soud prvního stupně pochybil i tím, že se nezabýval otázkou, zda předmětný pozemek naplňuje znaky charakteristické pro přídatné spoluvlastnictví.

25. Podle § 1223 odst. 1 o. z. věc náležící společně několika vlastníkům samostatných věcí určených k takovému užívání, že tyto věci vytvářejí místně i účelem vymezený celek, a která slouží společnému účelu tak, že bez ní není užívání samostatných věcí dobře možné, je v přídatném spoluvlastnictví těchto vlastníků. Týká-li se přídatné spoluvlastnictví nemovité věci zapisované do veřejného seznamu, zapíše se do veřejného seznamu i přídatné spoluvlastnictví.

26. Podle § 1224 odst. 1 o. z. věc v přídatném spoluvlastnictví nesmí být proti vůli některého ze spoluvlastníků odňata společnému účelu. Podle § 1224 odst. 2 o. z. zatížit lze věc v přídatném spoluvlastnictví jen způsobem, který nebrání jejímu využití společnému účelu.

27. Podle § 1228 odst. 1 o. z. oddělit se z přídatného spoluvlastnictví lze za podmínky, že věc, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví až dosud sloužila, zanikla nebo změnila svůj účel tak, že věc v přídatném spoluvlastnictví už není potřebná. Podle § 1228 odst. 2 o. z. ze stejného důvodu může kterýkoli z dalších spoluvlastníků navrhnout soudu, aby účast spoluvlastníka v přídatném spoluvlastnictví zrušil a přikázal jeho podíl za náhradu zbývajícím spoluvlastníkům podle poměru jejich podílů.

28. Podle § 1229 o. z. pozbude-li věc v přídatném spoluvlastnictví svůj účel, zanikne přídatné spoluvlastnictví a spoluvlastníci se vypořádají podle obecných ustanovení o zrušení spoluvlastnictví. Dokud tento účel trvá, nelze přídatné spoluvlastnictví zrušit.

29. Z dikce § 1223 o. z. vyplývá, že věc (v daném případě pozemek) se stává předmětem přídatného spoluvlastnictví přímo ze zákona (ex lege) při splnění podmínek uvedených v tomto ustanovení, aniž by se na tom museli spoluvlastníci dohodnout. Vzniká při kumulativním splnění těchto předpokladů: 1) musí existovat dvě a více samostatných věcí, které vytvářejí místně a účelem vymezený celek, 2) musí existovat věc, která slouží společnému účelu všech vlastníků samostatných věcí, a 3) bez existence věci, která slouží společnému účelu všech vlastníků samostatných věcí, není dobře možné samostatné věci užívat. K třetímu předpokladu vzniku přídatného spoluvlastnictví se vyjádřil Nejvyšší soud v usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, tak, že tvoří-li pozemek, jenž se má nacházet v přídatném spoluvlastnictví, jedinou možnou přístupovou cestu k pozemkům účastnic, přičemž bez tohoto pozemku by zanikla možnost přístupu, resp. příjezdu účastnic na pozemky v jejich výlučném vlastnictví, a tím by bylo znemožněno i jejich řádné užívání, tak skutečnost, že je v technických i finančních možnostech obou účastnic zřídit samostatné přístupové cesty na pozemky v jejich výlučném vlastnictví, nemůže zabránit vzniku přídatného spoluvlastnictví, pakliže byly splněny všechny zákonné podmínky ve smyslu § 1223 odst. 1 o. z. (ústavní stížností proti tomuto rozhodnutí podaná byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. IV. ÚS 2550/23).

30. První podmínka je v projednávané věci naplněna, neboť zde existují samostatné pozemky, které mají odlišného vlastníka. Je to pozemek parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, , na kterém stojí stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. , Anonymizováno, , vše ve výlučném vlastnictví žalované. , právnická osoba, jsou to pozemky parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a parc. č. , hodnota, , na kterém stojí jiná stavba č. p. , Anonymizováno, , ve spoluvlastnictví žalobců. Pozemky žalobců a pozemky žalované vytvářejí místně a účelem vymezený celek, neboť jsou v téže lokalitě (shodné části obce), místně na sebe navazují a slouží stejnému (obdobnému) účelu, a to k zajištění bydlení, respektive rekreačního bydlení účastníků.

31. Dále je nesporné, že účastníci mají ve spoluvlastnictví pozemek parc. č. , Anonymizováno, , který je součástí přístupové cesty k uvedeným samostatným nemovitostem žalované i k uvedeným samostatným nemovitostem žalobců. Mezi účastníky není sporu o tom, jakým způsobem pozemek užívají, že jim zajišťuje přístup a příjezd k jejich samostatným nemovitostem, jak ostatně účastníci vyznačili zákresem v katastrální mapě. Předmětný pozemek tedy slouží společnému účelu (přístupu a příjezdu) všech účastníků k jejich nemovitostem. Tím je naplněna i druhá podmínka. K námitce žalobců je třeba uvést, že situace je specifická tím, že na veřejnou komunikaci (silnici procházející obcí) parc. č. , hodnota, navazuje obecní pozemek parc. č. , hodnota, (ostatní komunikace), ze kterého pokračují účastníci za účelem přístupu a příjezdu ke svým nemovitostem přes předmětný pozemek a dále pokračují opět po obecním pozemku parc. č. , Anonymizováno, (ostatní plocha). Tyto tři pozemky tedy na sebe navazují a společně tvoří jedinou přístupovou cestu k samostatným nemovitostem žalobců i k samostatným nemovitostem žalované. Ačkoliv tedy předmětný pozemek k samostatným nemovitostem žalobců ani k samostatným nemovitostem žalované (kromě jednoho společného bodu s pozemkem žalované parc. č. , hodnota, ) nepřiléhá (jak namítají žalobci), je nezbytnou součástí jediné přístupové cesty k nim. Byl přitom nabyt jak žalobci, tak žalovanou na základě téže darovací smlouvy ze dne , datum, a od počátku je jimi právě jen za účelem přístupu a příjezdu k jejich samostatným nemovitostem užíván. Řádné užívání samostatných nemovitostí účastníků by tak bez předmětného pozemku bylo výrazně ztíženo (omezeno), neboť by tím byl přerušen, a tedy znemožněn přístup a příjezd k nim z veřejné komunikace procházející obcí. Je tedy naplněna i třetí ze zákonných podmínek, a to že bez existence předmětného pozemku, který slouží společnému účelu účastníků jako vlastníků samostatných věcí, není dobře možné samostatné věci užívat.

32. Odvolací soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti uzavírá, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k ú. , adresa, je v přídatném spoluvlastnictví účastníků (§ 1223 o. z.) a i nadále slouží ke společnému účelu žalobcům i žalované coby vlastníkům samostatných věcí. Proto podle § 1229 o. z. nelze spoluvlastnictví účastníků k tomuto pozemku zrušit, dokud tento účel trvá.

33. Jako další způsob řešení žalobci navrhovali, aby byla z předmětného pozemku oddělena a do jejich spoluvlastnictví (každému z nich s podílem ½) přikázána jeho část (v horní části pozemku při jeho základně) v geometrickém plánu označená jako parc. č. , Anonymizováno, , při zachování spoluvlastnictví všech účastníků ke zbylé části pozemku parc. č. , Anonymizováno, Takový způsob zrušení a vypořádání části pozemku v přídatném spoluvlastnictví (pokud společný účel věci v přídatném spoluvlastnictví trvá) občanský zákoník (v § 1223 až § 1229 ani jinde) neupravuje. Navíc (jak již bylo shora odůvodněno) předmětný pozemek vzhledem k jeho velikosti a tvaru není reálně dělitelný.

34. Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a rozsudek okresního soudu ve výrocích I, II, III, IV a V změnil tak, že žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobců a žalované k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, jako nedůvodnou zamítl.

35. Podle § 219 o. s. ř. odvolací soud potvrdil rozsudek okresního soudu ve výroku VII, jímž bylo správně rozhodnuto, že se žalobcům vrací část záloh na provedení důkazů ve výši , částka, . Z obsahu spisu totiž vyplývá, že ze záloh, které žalobci složili celkem ve výši 6 500 (č. l. 27 a 77), bylo na znalečné vyčerpáno toliko , částka, (č. l. 61 a 137).

36. Jelikož odvolací soud rozsudek okresního soudu ve věci samé změnil, rozhodl znovu o nákladech řízení před soudem prvního stupně a dále rozhodl i o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o. s. ř./).

37. Jelikož v řízení byli žalobci neúspěšní a nebyly u nich shledány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, má podle § 148 odst. 1 o. s. ř. vůči nim stát právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Z obsahu spisu vyplývá, že znalci , tituly před jménem, , jméno FO, bylo přiznáno znalečné ve výši , částka, (č. l. 59), z čehož mu bylo , částka, zaplaceno z prostředků státu (a zbylých , částka, ze zálohy složené oběma žalobci). Znalci , tituly před jménem, , jméno FO, bylo přiznáno znalečné ve výši , částka, (č. l. 99), z čehož mu bylo , částka, zaplaceno z prostředků státu (a zbylých , částka, ze zálohy složené žalobci). Celkem tak stát na znalečné zaplatil , částka, Proto odvolací soud uložil žalobcům povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši , částka, .

38. Dále je třeba uvést, že okresním soudem zmíněná zásada, podle níž je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis (jímž je i toto řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví) totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 1 o. s. ř., se uplatní v případě, že soud žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vyhoví (viz nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 262/20). Pokud však žalobu zamítá (jako je tomu v této projednávané věci), pak lze poměřovat plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Z toho pro projednávanou věc vyplývá, že jelikož žaloba byla zamítnuta, má zcela úspěšná žalovaná podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. proti neúspěšným žalobcům právo na náhradu nákladů, které v řízení před soudem prvního stupně i v řízení odvolacím účelně vynaložila39. Žalovaná v řízení před soudem prvního stupně účelně vynaložila náklady na zastoupení advokátem, jejichž výše se stanoví podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „AT“). Tarifní hodnota sporu činí dle § 8 odst. 5 AT , částka, (cena celé věci , částka, zjištěná odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, , když žalovaná primárně navrhla rozdělení pozemku), z čehož odměna za 1 úkon právní služby podle § 7 bod 5. AT činí , částka, . Zástupce žalované v řízení před soudem prvního stupně učinil (do , datum, ) 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání okresního soudu dne , datum, a , datum, , písemné podání z , datum, a účast na jednání okresního soudu dne , datum, ), za které přísluší odměna 5 x , částka, (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ AT) a náhrada hotových výdajů 5 x , částka, dle § 13 odst. 4 AT ve znění před novelou č. 258/2024 Sb. Má též nárok na náhradu cestovného za tři soudní jednání, přičemž tehdejšímu sídlu advokáta v , adresa, a cestě do , adresa, a zpět odpovídá vzdálenost 187 km. Dle technického průkazu má vozidlo , jméno FO, použité k přepravě , datum, kombinovanou spotřebou 4,4 l/100 km motorové nafty, náhrada cestovného podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. tedy činí , částka, . Dle technického průkazu má vozidlo AUDI 4L použité k přepravě , datum, a , datum, kombinovanou spotřebu 8,1 l/100 km motorové nafty, náhrada cestovného tedy činí , částka, za cestu dne , datum, dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. a , částka, za cestu dne , datum, dle vyhlášky č. 191/2023 Sb. K tomu náleží základní náhrada podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve výši , částka, (tj. celkem za 561 km x , částka, ). Advokát žalované má nárok i na náhradu za ztrátu času ve výši , částka, dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 AT ve znění před novelou č. 258/2024 Sb. za shora uvedené 3 cesty (18 půlhodin po , částka, ). Protože je plátcem DPH, náleží též náhrada DPH z těchto částek ve výši , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. (21 % z částky , částka, . Celkem takto žalované na náhradě nákladů za řízení před okresním soudem náleží , částka, .

40. V odvolacím řízení žalovaná účelně vynaložila náklady ve výši , částka, . To zahrnuje odměnu za 5 úkonů právní služby jejího zástupce (podání odvolání včetně jeho odůvodnění, písemné podání z , datum, , účast na jednání odvolacího soudu , datum, , které přesáhlo 2 hodiny, a účast na jednání odvolacího soudu , datum, ) 5 x , částka, dle § 11 odst. 1 písm. d), g), k) AT, náhradu hotových výdajů za prvé dva úkony právní služby učiněné do , datum, ve výši 2 x , částka, dle § 13 odst. 4 AT ve znění před novelou č. 258/2024 (účinnou od , datum, ) a náhradu hotových výdajů za uvedené další 3 úkony právní služby učiněné po , datum, ve výši 3 x , částka, dle § 13 odst. 4 AT ve znění novely č. 258/2024 Sb. Dále náhradu cestovného za dvě cesty zástupce žalované na soudní jednání konané v obou případech vozem AUDI 4L s kombinovanou spotřebou 8,1 l/100 km motorové nafty. Dne , datum, při ujeté vzdálenosti (z jeho tehdejšího sídla v , adresa, a zpět) 228 km náleží náhrada cestovného ve výši , částka, (dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.). Cestě z aktuálního sídla advokáta žalované v Milovicích na jednání do Liberce a zpět dne , datum, odpovídá vzdálenost 150 km, takže žalované náleží náhrada cestovného ve výši , částka, (dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.). K tomu náleží základní náhrada podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb. ve výši , částka, (tj. celkem za 378 km x , částka, ). Advokát žalované má nárok i na náhradu za ztrátu času ve výši , částka, dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 AT ve znění novely č. 258/2024 (za 10 půlhodin po , částka, za dvě uvedené cesty). K tomu náleží též náhrada DPH z těchto náhrad ve výši , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. (21 % z částky , částka, ). Žalovaná má též nárok na náhradu za zaplacený soudní poplatek z odvolání ve výši , částka, .

41. Náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů jsou žalobci povinni zaplatit žalované k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).