35 C 143/2022 - 117

Rubrum

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Klikovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] se sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] se sídlem [Adresa advokáta B] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s reálným vypořádáním takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobců a žalované k pozemku p. č. [číslo] – neplodná půda, ostatní plocha, v katastrálním území [adresa], zapsaného na listu vlastnictví č. [číslo], evidovaného v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [adresa], se zrušuje.

II. Z pozemku p. č. [číslo], katastrální území [adresa], zapsaného na listu vlastnictví č. [číslo], evidovaného v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [adresa], se dle geometrického plánu č. [číslo], který je součástí rozsudku, vyděluje pozemek p. č. [číslo].

III. Pozemky p. č. [číslo] a [číslo] v katastrálním území [adresa], evidované v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [adresa], se přikazují do podílového spoluvlastnictví žalobců, přičemž každému z žalobců náleží na každém z pozemků podíl ve výši ideální .

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované na vypořádání podílu částku 5 125 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Ve prospěch pozemku p. č. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. [číslo], v katastrálním území [adresa], zapsaného na listu vlastnictví č. [číslo], evidovaného v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [adresa], se zřizuje služebnost cesty přes pozemek p. č. [číslo] – neplodná půda, ostatní plocha, o výměře 109 m, v katastrálním území [adresa], zapsaný na listu vlastnictví č. [číslo], evidovaný v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro [adresa], a to bez omezení a bezplatně.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobcům se vrací část záloh na provedení důkazů, složených dle usnesení Okresního soudu v České Lípě, ve výši 1 909,2 Kč.

VIII. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v České Lípě náklady ve výši 4 590,8 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se jako spoluvlastníci pozemku č. [číslo] v obci a katastrálním území [adresa] (dále také „předmětný pozemek“), každý s podílem ve výši id. , domáhali žalobou podanou u soudu 13. 9. 2022 zrušení spoluvlastnického vztahu na žalované, které svědčí podíl ve výši id. . Důvodem podání žaloby byla potřeba žalobců zajistit si novou elektropřípojku pro rekreační objekt č. [číslo], nacházející se na pozemku č. [číslo]. Žalobci uvedli, že dosavadní elektrické vedení, které se nachází z části na pozemku třetí osoby, bylo přerušeno a žalobcům bylo odmítnuto umožnění opravy ze strany vlastníka pozemku. Na základě projektu [právnická osoba] mají žalobci možnost vybudování nového el. vedení, které by mělo být vybudováno při hranici společného pozemku č. [číslo] a pozemku č. [číslo], avšak žalovaná odmítá udělit souhlas. Žalobci se obrátili na žalovanou s různými možnostmi řešení stavu na pozemku a návrhem směny pozemku pro vedení sítě za pozemek žalobců, přes který žalovaná vjíždí ke své nemovitosti, avšak žalovaná na jejich snahu nereagovala. Z uvedeného důvodu bylo navrhováno přikázání předmětného pozemku do podílového spoluvlastnictví žalobců a zřízení služebnosti cesty pro žalovanou, resp. alternativně vydělení části pozemku pro vedení elektrické přípojky a ponechání zbylé části v podílovém spoluvlastnictví účastníků.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť žalobci již elektrickou přípojku mají zavedenu; dále se obávala zřízení elektroměrového pilíře příliš blízko vjezdu na její pozemek a celkově nesouhlasila se změnou účelu příjezdového pozemku na pozemek s vedením přípojky. Žalovaná měla za to, že s ní žalobci ohledně řešení problému (ani směny pozemku za účasti starostky obce [tituly před jménem] [jméno FO], která navrhovala v místě zřízení asfaltové cesty) dostatečně nekomunikovali, přestože v místě pobývala na své rekreační chatě. Žalovaná neměla zájem o zřízení cesty, neboť asfalt by poškodil okolí. Žalovaná souhlasila se zrušením spoluvlastnictví předmětného pozemku a navrhovala jeho rozdělení tak, že polovina pozemku při hranici s pozemkem č. [číslo] by připadla do jejího výlučného vlastnictví, neboť tento sousedí s jejím pozemkem č. [číslo]. Žalovaná taktéž uvedla, že má zájem odkoupit pozemek č. [číslo] a obavy, že by jí žalobci mohli bránit ve vjezdu na její pozemek, neboť vzájemné vztahy jsou napjaté. Přes kratší stranu společného pozemku jsou vyjeté koleje cesty, účelem pozemku je pouze přístup k dalším pozemkům. Žalovaná nesouhlasila ani s oddělením části pozemku pro vedení přípojky, alternativně tedy navrhovala, aby se stala výlučnou vlastnicí předmětného pozemku a žalobcům byla zřízena služebnost chůze a jízdy. V opačném případě měla obavu z dalších sporů a snížení hodnoty své nemovitosti. Podáním z 31. 10. 2023 žalovaná zdůraznila, že účelem předmětného pozemku je zajištění přístupu k přilehlým nemovitostem a nikoli vedení přípojek. Maximální přijatelné oddělení části předmětného pozemku pro ni představuje 15 m. Tvrzený důvod žaloby považuje žalovaná za zástupný, nesouhlasí, aby byla poskytnuta ochrana jednání, kterým žalobci chtějí dostát lehkomyslně přijatému závazku vést přípojku jinou než dosavadní trasou (dle smíru schváleného soudem mezi žalobci a [jméno FO] v jednání vedeném pod zn. [spisová značka] u Okresního soudu v České Lípě), navíc má za to, že stávající připojení je funkční, dosud existuje, není tedy třeba zřizovat nové.

3. Soud ve věci provedl následující listinné důkazy: z dopisu ze dne 10. 8. 2021 a 18. 8. 2021, jehož pisatelem je zástupce žalobců a adresátem žalovaná, je zřejmá snaha vyřešit vzájemné vztahy účastníků ohledně imisí pachu, vedení elektrické přípojky a vjezdu žalované, resp. vypořádání spoluvlastnictví pozemku č. [číslo]. Dopis z 29. 6. 2022 je svou povahou předžalobní výzvou a žalovaná na něj dopisem z 27. 7. 2022 odpovídá žádostí o zaslání plné moci zástupce žalobců. Dále byl soudu předložen dopis žalované bez uvedení data (založený ve spise jako příloha č. 5), kterým sděluje, že je třeba delšího časového horizontu ke zvážení dopadu návrhu žalobců.

4. Z dopisů z 5. 4. 2023 a 14. 4. 2023, adresovaných vzájemně zástupci účastníků (č.l. 65 an. spisu) vyplývá návrh smírného řešení sporu po jeho zahájení před soudem, kdy účastníci shodně dospívají k závěru, že je třeba podílové spoluvlastnictví zrušit. Žalobci pak požadovali pouze pás o šíři 4 metrů od hranice s pozemkem č. [číslo], žalovaná navrhovala oddělení pruhu v šíři 2,8 m. Při jednání soudu účastníci však doplnili, že tento návrh byl jednak podmíněn směnou dalších pozemků a zejména že v takto úzkém pruhu není možné vozidlem projet („vytočit“) zatáčku vedoucí k nemovitosti žalobců. Všichni účastníci uváděli, že na jejich poslední návrh nebylo protistranou reagováno.

5. Listina nadepsaná [číslo]-[adresa] svod, [číslo] zobrazuje modře nákres plánovaného elektrického vedení přes hranu pozemků č. [číslo]. Listina nadepsaná [číslo]-[adresa], svod, [číslo] zobrazuje návrh vedení obcházející předmětný pozemek a posun pilíře k hranici pozemku žalobců o 25 m. Závazné stanovisko Agentury ochrany přírody a krajiny ze dne 15. 11. 2021 obsahuje nesouhlas s realizací stavby dle druhého uvedeného plánu ([číslo]-[adresa], svod, [číslo], [číslo]), zasahující do zemědělské nezastavitelné plochy, do liniového krajinného prvku – meze, a to s ohledem na územní plán obce [adresa] a vzrostlou zeleň („interakční prvek“).

6. Letecká fotografie s vrstvou zobrazující parcelní čísla a budovy z portálu iKatastr.cz zobrazuje vlastnickou situaci v místě. Listina obsahující dvě fotografie hranice pozemků [číslo] z různých úhlů zobrazuje rovinatý pozemek bez vzrostlých dřevin či náletů s vyježděnými kolejemi podél pozemku č. [číslo].

7. Výpis z katastru nemovitostí, LV [číslo] pro katastrální území [adresa], dokladuje spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku včetně podílů na něm.

8. Ze svazku e-mailové komunikace manžela žalované s pracovníkem [právnická osoba]., p. [jméno FO], plyne nesouhlas s umístěním přípojky a pojistkového pilíře na jedné straně; pracovník [právnická osoba] odkazuje na energetický zákon a pravidla hospodaření s veřejnými prostředky.

9. S předchozím souhlasem účastníků bylo soudem zadáno zpracování odborného vyjádření ke stanovení obvyklé ceny pozemku č. [číslo]. Z odborného vyjádření č. [číslo] Ing. [jméno FO] z 8. 3. 2023 byla zjištěna obvyklá cena pozemku ve výši 10 250 Kč. Pozemek byl popsán jako mírně svažitý, v jižní části porostlý náletovými keři a vzrostlým dubem. Součástí vyjádření je připojená fotodokumentace znalce (č.l. 57 spisu) a část územního plánu obce [adresa].

10. Geometrickým plánem č. [číslo] bylo zpracováno rozdělení pozemku dle soudem určeného zadání průběhu hranice pro možné vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku č. [číslo]. Z původní plochy pozemku 125 m byl oddělen pruh o velikosti 16 m při hranici s pozemkem č. [číslo], o šíři 3,12 m, resp. 3,26 m, tento pozemek byl se souhlasem katastrálního úřadu označen číslem [číslo].

11. Z darovací smlouvy z 29. 11. 2018 plyne, že ji uzavřeli účastníci jako obdarovaní na straně jedné a manželé [jméno FO] a [jméno FO] jako dárci, jejím předmětem bylo darování předmětného pozemku jako součásti přístupu k nemovitostem účastníků podél obecní cesty.

12. Z dopisu ze dne 24. 1. 2023, adresovaného zástupcem žalobců Mgr. [jméno FO], zástupci [jméno FO] ve věci vedené pod zn. [spisová značka] je zřejmé, že žalobci měli snahu vyřešit opravu stávajícího vedení elektrické přípojky a navrhovali uzavření smíru s tím, že budou hledat cestu, jak vést přípojku mimo pozemek p. [jméno FO]. Tomu odpovídá výrok usnesení o schválení smíru ze dne 31. 1. 2023, kdy se žalobci zavazují k vedení přípojky mimo pozemek p. [jméno FO].

13. Z e-mailového dotazu [jméno FO] a odpovědi [právnická osoba] bylo zjištěno, že k datu 13. 8. 2023 byl na adrese žalobců evidován elektroměr, teprve po jeho demontáži se žádá o odpojení přípojky, což se v daném případě nestalo.

14. Žalovaná dále v podání z 31. 10. 2023 navrhla provedení výslechu svědka Ing. [jméno FO], svědka [jméno FO], svou účastnickou výpověď a místní ohledání. Soud tyto návrhy zamítl, neboť má za to, že není potřeba dokazovat účel pozemku, nedobré sousedské vztahy, stav na místě ani okolnosti smíru uzavřeného v jiné věci jiných účastníků. [právnická osoba] se rozsudkem soudu nemění (také podél pozemku č. [číslo] je vedeno podzemní elektrické vedení a účastníci jej využívají jako součást příjezdu) a žalobci nezpochybňují, že historicky slouží k přístupu na rekreační nemovitosti účastníků. Na jednání soudu bylo sděleno, že žalovaná původně nabyla vlastnictví k domu bez práv k přístupové cestě (pozemku č. [číslo]; k vjezdu na svou zahradu využívá pozemek žalobců), její tvrzení o problematičnosti vedení přípojky přes předmětný pozemek tak soud považuje za nadhodnocené. Mezi účastníky taktéž nebylo sporné, že sousedské vztahy (nejen mezi účastníky tohoto řízení) v místě nejsou přátelské. Jak sama žalobkyně uvádí, žádný ze spoluvlastníků nesmí být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Zda je tedy důvodem žaloby primárně závazek žalobců, přijatý ve formě smírného řešení sporu vedeného pod zn. [spisová značka], a tedy dvoustraně závazný, nebo spíše potřeba funkční elektrické přípojky a potřeba oddělit se ze spoluvlastnictví, považuje soud za navzájem se nevylučující důvody. Co se týče místního ohledání, v dané věci nebylo sporné, že předmětný pozemek sousedí s hranou pozemku č. [číslo] (oplocená zahrada) ve výlučném vlastnictví žalované. Do spisu bylo založeno několik fotografií pozemku, které žádná ze stran nesporovala. Z uvedených důvodů považoval soud návrh za nadbytečný a jeho provedení za nehospodárné.

15. Dle ust. § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „o.z.“) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Dle ust. § 1143 nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle ust. § 1144 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. Dle ust. § 1145 při zrušení spoluvlastnictví rozdělením společné věci může soud zřídit služebnost nebo jiné věcné právo, vyžaduje-li to řádné užívání nově vzniklé věci bývalým spoluvlastníkem. Dle ust. § 1147 věta první není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Dle ust. § 46 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách krajního kabelu vedení, která činí od krajního kabelu vedení na obě jeho strany u podzemního vedení o napětí do 110 kV 1 metr.

16. Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že žalobci po právu žádali zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému pozemku. Nečinili tak v nevhodnou dobu ani jen k újmě žalované (ust. § 1140 odst. 2), návrh je odůvodňován nesouhlasem žalované s vybudováním podzemní elektrické přípojky na předmětném pozemku; nesouhlasem vlastníka pozemku, přes který je vedeno stávající připojení, s jeho opravou; a nesouhlasem Agentury ochrany přírody a krajiny s vedením přípojky okolo předmětného pozemku. Žalobci dokládali, že se s žalovanou pokoušeli před podáním žaloby dohodnout, nabízeli jí oboustranně výhodné řešení pro zabezpečení přístupu k jejímu pozemku, avšak ani za účasti starostky obce se nepodařilo dospět ke shodě. Námitky žalované ohledně vyhrocených vzájemných vztahů, které jsou z kontextu očividné a soudu známé z dalších řízení, považoval soud za nerelevantní s ohledem na shora uvedené zákonné ustanovení a důvody již uváděné v odst. 14 (vedení přípojky v dalších pozemcích, které jsou součástí příjezdu k rekreačním nemovitostem účastníků). Možnost obrátit se na soud s požadavkem na zrušení spoluvlastnictví není nadto dle judikatury podmíněna předchozím neúspěšným pokusem o likvidaci spoluvlastnického vztahu na základě dohody spoluvlastníků (NS [spisová značka] ve spojení s II. [spisová značka]).

17. Žalovaná v řízení uvedla, že nemá zájem na zachování spoluvlastnictví předmětného pozemku, soud tedy spoluvlastnictví zrušil (výrok I.), avšak mezi účastníky bylo sporné, jakým způsobem by mělo být dále spoluvlastnictví vypořádáno. Obě strany měly zájem především o část pozemku, která je představována nejkratší stranou (v kontextu jeho užití nejkratší cestou) trojúhelníkového tvaru, v současné době obě strany sporu tuto část pozemku používají k průjezdu na obecní pozemek vedoucí k jejich nemovitostem. Žalobci poukazovali ve svém návrhu na vypracovaný projekt nové přípojky elektřiny [právnická osoba], žalovaná uváděla, že má zájem o koupi sousedního pozemku č. [číslo] a tyto pozemky z části sousedí s její zahradou parc. č. [číslo]. Pro budoucí zamýšlené změny (mimo jiné rozšíření, změnu místa vjezdu) své zahrady žalovaná žalobcům odmítla souhlas s vedením přípojky.

18. Obě strany navrhovaly eventuálně (v případě žalobců se jednalo o první volbu) přikázání předmětného pozemku do svého výlučného spoluvlastnictví (resp. žalobci do svého podílového spoluvlastnictví s podílem ve výši id. ) a povolení nezbytné cesty přes pozemek druhé straně (ust. § 1029 o.z.).

19. První a zákonem preferovaný způsob vypořádání spoluvlastnictví spočívá v reálném rozdělení předmětu spoluvlastnictví. Takové rozdělení však musí být „dobře možné“ a nesmí se jím snížit podstatně hodnota věci. V daném případě se jedná o pozemek přibližně tvaru rovnoramenného trojúhelníku s délkou strany cca 45 m a délkou základny pouze 5 m. Z uvedených rozměrů je zřejmé, že pozemek není účelné rozdělit po delší straně, neboť by z přístupové cesty zbyl jen úzký koridor a samotná přístupová cesta i další plány účastníků s pozemkem by byly znemožněny. Ohledně rozdělení při kratší straně byly zájmy účastníků rozporné: žalovaná požadovala přikázání poloviny předmětného pozemku při hranici s pozemkem č. [číslo] mimo jiné s odůvodněním, že užší polovina pozemku není dobře průjezdná (z fotografií jsou zřejmé vyježděné koleje pouze v horní části pozemku, avšak ani ve zbylé části se nenachází žádná překážka kromě jediného vzrostlého stromu). Soud má za to, že z povahy věci je zemský povrch tvárný, není vyloučen průjezd v žádné části pozemku (případně po úpravě), a tedy poměřoval další důvody účastníků.

20. Žalobci uváděli, že jejich rekreační nemovitost nemá funkční elektrickou přípojku, oprava původní přípojky jim nebyla umožněna vlastníkem pozemku, přes který přípojka vede (resp. soudním smírem domluvený jednorázový přístup na pozemek k opravě nestačil), za významnou okolnost lze považovat hospodárnost projektu většinově státního podniku, který má zákonnou povinnost zřízení přípojky. Oproti uvedenému stojí zájem žalované o koupi navazujícího pozemku č. [číslo], který by následně mohl být zvětšen o podíl na předmětném pozemku. Na základě všech výše uvedených návrhů soud dospěl k závěru o tom, že reálné rozdělení předmětného pozemku nemá funkční opodstatnění, i když fyzicky by bylo možné. Žádný ze spoluvlastníků neměl s ohledem na uvedené důvody zájem o jeho užší polovinu. Pro žalobce by jeho přikázání znamenalo nemožnost realizace elektrické přípojky, žalovaná tuto polovinu pozemku výslovně odmítala, neboť měla za to, že by tím byla ztracena jeho hodnota spočívající v možnosti příjezdu k navazujícím nemovitostem (předmětný pozemek jedním cípem sousedí se zahradou žalované). Soud tedy uzavřel, že s ohledem na nezájem spoluvlastníků o konkrétní formu rozdělení věci není rozdělení „dobře možné“, neboť je třeba přihlížet ke stanovisku účastníků k dělení společné věci.

21. Soud se tedy dále zabýval možností přikázání předmětného pozemku do vlastnictví některého ze spoluvlastníků, když zájem měly obě strany sporu. Vzhledem ke zjištěné nízké ceně pozemku nebylo vedeno zvláštní dokazování solventnosti spoluvlastníků. Podíly žalobců na předmětném pozemku v součtu a podíl žalované jsou rovné. Žalovaná v řízení opakovaně zdůrazňovala svůj majoritní podíl, a proto soud pro úplnost podotýká, že nový občanský zákoník opustil zdůraznění nutnosti přihlédnout k velikosti spoluvlastnického podílu (byť nejde o kritérium zanedbatelné, v daném případě nemůže být určující, jak bylo uvedeno v předchozí větě). Účastníci jsou spolumajitelé předmětného pozemku stejně dlouhou dobu. Zásluhu na nabytí společné věci lze přičíst žalobcům, kteří svůj podíl a dále podíl pro žalovanou získali při koupi své rekreační nemovitosti, když v řízení uvedli, že žalované do doby uzavření darovací smlouvy nesvědčil žádný právní titul k užívání předmětného pozemku, neměla ani povědomí, že by to bylo třeba; toto žalovaná nesporovala. Soud tedy bral v potaz účelnost využití pozemku a dospěl k závěru o převažujícím zájmu a účelnosti plánu žalobců na vybudování elektrické přípojky nad zájmem žalované, jíž uváděný zájem o odkup sousedního pozemku č. [číslo] zůstal v rovině tvrzení, kdežto žalobci předložili několik listin potvrzujících počáteční stádium realizace svého záměru, přičemž se snažili i vyhovět žalované (např. posunutím pilíře od vjezdu žalované v aktualizovaném plánu [právnická osoba]).

22. Na základě uvedeného soud rozhodl o přikázání pozemku do podílového spoluvlastnictví žalobců (výrok III.) s maximální možnou mírou zachování přístupu žalované, a to bezplatně. Při hranici s pozemkem č. [číslo] byl oddělen pás o šíři cca 3 m (celkem 16 m), v rámci kterého lze uskutečnit výkop pro vedení nové elektrické přípojky a dodržet zákonem stanovené ochranné pásmo o šíři 1 metru na každou stranu vedení (výrok II.). V tomto pásmu mohou žalobci nechat zřídit liniovou stavbu přípojky prostřednictvím služebnosti bez potřeby souhlasu žalované. Ohledně zbývajících 109 m předmětného pozemku bylo rozhodnuto tak, že se zřizuje služebnost cesty žalované bez omezení (výrok V.). Předmětný pozemek byl tedy rozdělen a zároveň přikázán do spoluvlastnictví žalobců. Dle názoru soudu je argumentace žalované o možném budoucím rozšíření její zahrady ve směru k předmětnému pozemku pouhou spekulací, která nemůže převážit potřebu žalobců na výstavbě funkční elektrické přípojky, jinak znemožněnou postojem žalované a stanoviskem Agentury ochrany životního prostředí. Současně však bral soud v úvahu námitky žalované o tom, že cesta v užší části předmětného pozemku je dosud neproježděná a pozemek slouží dosud jako tranzitní. Služebnost tedy nebyla žádným způsobem omezena a zajišťuje přístup k obecní komunikaci i do budoucna co nejblíže původní trase. Z povahy věci nebylo možné vyhovět oběma stranám, avšak byly brány ohledy na zájmy žalované, která neměla zájem spoluvlastnictví zachovat, neměla zájem o „neproježděnou“ polovinu pozemku, avšak současně nechtěla žalobcům umožnit vedení přípojky. Vybrané řešení jednak umožní žalobcům stavbu el. vedení, jednak v maximální možné míře zachová možnost průjezdu žalované na obecní cestu, a to prostřednictvím služebnosti, která byla přiznána bezplatně (ust. § 1145 o.z. umožňuje zřízení služebnosti soudem při rozdělení společné věci; účastníci nadto shodně navrhovali zřízení služebnosti cesty pro případ přikázání předmětného pozemku do výlučného vlastnictví jedné ze stran. Služebnost je navázána na nově vzniklý pozemek ve prospěch pozemku, jehož součástí je objekt pro rodinnou rekreaci, nyní ve vlastnictví žalované).

23. Žalobcům bylo uloženo nahradit žalované na vypořádání podílu částku 5 125 Kč (výrok IV.). Jedná se o polovinu ceny předmětného pozemku, obvyklé v místě a čase, stanovené na základě odborného vyjádření, neboť žalované svědčil podíl ve výši ideální pozemku. Cena nebyla ponižována o cenu bezplatné služebnosti s ohledem na její nízkou tržní hodnotu v porovnání se subjektivní potřebou účastníků na zachování přístupu k dalším pozemkům.

24. Ohledně nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl tak, že jejich náhradu žádnému nepřiznal (výrok VI.). Ztotožnil se závěry vyplývajícími z nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 10. 2020, sp. zn. I. [spisová značka], podle něhož v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o.s.ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví. Rozhodnutí v dané věci zohledňuje zájmy všech účastníků, nikdo z nich nechtěl spoluvlastnictví zachovat, a návrh na zahájení řízení mohl podat kterýkoliv z nich a nelze tedy hovořit o tom, že by některý z účastníků byl oproti jiným procesně úspěšnější.

25. Vzhledem k tomu, že nebyla v řízení poměřována výše úspěchu a neúspěchu účastníků, rozhodoval soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení státu stejnou měrou, a tedy žalobcům, kteří v průběhu řízení hradili zálohu na vypracování odborného vyjádření a geometrického plánu v celkové výši 6 500 Kč vrátil částku 1 909,2 Kč, neboť skutečné náklady činily celkem 9 181,6 Kč a žalobci měli uhradit pouze 4 590,8 Kč (výrok VII.). Částku ve výši druhé poloviny nákladů pak uložil k úhradě žalované výrokem VIII.