29 Co 320/2022-128

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Petry Kořínkové a soudkyň Mgr. Heleny Bláhové a JUDr. Lenky Rutové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce , PSČ Anonymizováno 27 Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B Anonymizováno o určení polohy stavby vůči pozemku a určení vlastnického práva k pozemku, o odvolání proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 36 C 266/2021-58 ze dne 25. května 2022

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I. potvrzuje.

II. Ve výrocích II. a III. se rozsudek okresního soudu zrušuje a věc se mu vrací k dalšímu řízení.

1. V době rozhodování okresního soudu byli žalujícími manželé , jméno FO, a , jméno FO, . Výrokem I napadeného rozsudku okresní soud zamítl žalobu o určení, že dům č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, je postavený na pozemku st.p.č. , Anonymizováno, – zast. plocha a na pozemku st.p.č. , hodnota, – zast. plocha, kdy pozemek st.p.č. , hodnota, – zast. plocha vznikl oddělením z pozemku st.p.č. , Anonymizováno, dle geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , dům č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, je postavený na takto odděleném pozemku st.p.č. , Anonymizováno, – zast. plocha v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, . Výrokem II okresní soud zamítl žalobu na určení, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek st.p.č. , hodnota, – zast. plocha v k. ú. , adresa, u Mimoně, který vznikl oddělením z pozemku st.p.č. , Anonymizováno, dle geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, ze dne , datum, . Výrokem III okresní soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

2. Žalobci, manželé , jméno FO, a , jméno FO, , tvrdili, že jejich dům, č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , který nabyli do vlastnictví kupní smlouvou ze dne , datum, , a který navazuje na dům žalovaného č. p. , Anonymizováno, , historicky tvořil jeden dům se dvěma nestejně velkými bytovými jednotkami, 2 + 1 a 3 + 1. Žalobci stejné prostory (byt 3+1) užívali ještě před nabytím vlastnictví na základě nájemní smlouvy, od , datum, , a v průběhu tohoto užívání nikdy neprovedli žádné stavební úpravy. V předchozím období tyto byty nikdo nezaměřoval. Na podporu svého tvrzení předložili soudu posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který vypovídá o tom, že stavební stav domu č. p. , Anonymizováno, je trvalý a jeho podlahová plocha má 92 m2, zatímco plocha domu žalovaného č. p. , Anonymizováno, pouze 80 m2. Znalec odhadl i stáří dělicí stěny mezi domy na 80 let a upozornil, že je zde okno, které by při rozdělení pozemku pod domem na polovinu znamenalo rozdělení domu přímo v místě okna. Došlo pouze k rozdělení pozemku pod domem na polovinu tak, že vznikly st. p. č. , Anonymizováno, pro dům č. p. , Anonymizováno, a st. p. č. , Anonymizováno, pro dům č. p. , Anonymizováno, . Takové zaměření však neodpovídá skutečnosti. Žalobu podali žalobci poté, co jim žalovaný navrhoval buď odkoupení plochy, kterou nad rámec ½ nemovitostí využívají či odstranění příčky a stavební uspořádání tak, aby oba stavební pozemky pod oběma domy, č. p. , Anonymizováno, č. p. , Anonymizováno, , byly stejně veliké, když mají zato, že tyto nároky nejsou důvodné, neboť došlo k vydržení jejich práva.

3. Okresní soud vyšel ze zjištění, že žalobci nabyli do vlastnictví na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, od prodávajícího , právnická osoba, . v likvidaci dům č. p. , Anonymizováno, umístěný na parcele st. p. č. , Anonymizováno, s příslušenstvím (vedlejší stavba na pozemku p. č. , Anonymizováno, , venkovní úpravy – vodovodní přípojka a žumpa), pozemek st. p. č. , Anonymizováno, o výměře 90 m2, pozemek p. č. , Anonymizováno, – ostatní plocha o výměře 852 m2. V čl. II. této smlouvy bylo uvedeno, že prodávané nemovitosti jsou uvedeny v posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, z , datum, a č. , hodnota, -, Anonymizováno, z , datum, . Účastníci smlouvy prohlásili, že se s posudkem řádně seznámili a s jeho obsahem bezvýhradně souhlasí. Na základě této kupní smlouvy byli žalobci zapsáni jako vlastníci předmětných nemovitostí do katastru nemovitostí v režimu společného jmění manželů. Žalovaný nabyl do vlastnictví podle kupní smlouvy uzavřené dne , datum, s prodávajícím , jméno FO, nemovitosti v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , a to pozemek st. p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , adresa, , pozemek p. č. , Anonymizováno, . Pozemky byly v jeho smlouvě uvedeny bez výměry. Dále soud zjistil z potvrzení , právnická osoba, v , adresa, vyhotoveného pro potřeby , právnická osoba, v , adresa, za účelem odstranění nesrovnalostí mezi stavem skutečným a zapsaným, na žádost Vojenských lesů a statků OZ , adresa, ze dne , datum, , že na st. p. č. , Anonymizováno, stojí dům č. p. , Anonymizováno, , na st. p. č. , Anonymizováno, stojí dům č. p. , Anonymizováno, . K tomuto potvrzení náleží geometrický plán č. , hodnota, -, Anonymizováno, z , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, a výkaz výměr v evidenci nemovitostí, podle něhož byla změněna dosavadní evidence pozemků pro nabyvatele, , právnická osoba, . , adresa, , mezi jinými i pozemku st. p. č. , hodnota, a to na nově vyčleněné pozemky st. p. č. , Anonymizováno, a st. p. č. , Anonymizováno, , kdy oba byly uvedeny s výměrou každý 90 m2 a v geometrickém plánu zakresleny jako čtverce o stranách 9,5 metru x 9,5 metru. Z geometrického plánu ze dne , datum, , č. , hodnota, -, Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , včetně výkazu změn, okresní soud zjistil, že jsou v něm znázorněny změny pro vyčlenění dalších pozemků náležejících k domům č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, , kdy z původního pozemku p. č. , Anonymizováno, byly zaměřeny a vymezeny pozemky p. č. , Anonymizováno, o výměře 827 m2 (náleží k domu č. p. , Anonymizováno, ) a p. č. , Anonymizováno, o výměře 850 m2 (přináleží k domu č. p. , Anonymizováno, ). Z žalobci předloženého geometrického plánu ze dne , datum, , č. , hodnota, , tituly před jménem, , jméno FO, , včetně výkazu změn okresní soud zjistil, že z pozemku st. p. č. , Anonymizováno, byl vyčleněn pozemek nově označený jako st. p. č. , hodnota, a tento je zakreslen jako lichoběžník se dvěma stranami o délce vždy 6,20 m, šířkou na jedné straně 2 m, na druhé straně 2,11 m. K tomu je uveden ve výkazu změn údaj o výměře tohoto pozemku 12 m2. Výpočtu na 12 m2 však podle názoru okresního soudu odpovídá násobení 6,20 x 2 = 12,40, zaokrouhleno 12 m2. Je-li však počítáno 6,20 x 2,11, vychází 13,082, zaokrouhleno 13 m2. Pozemek st. p. č. , Anonymizováno, je v geometrickém plánu zakreslen jako nepravidelný čtyřúhelník, téměř čtverec, s délkou stran 9,53 metrů a 9,55 metrů, čemuž odpovídá plocha 91 m2 (9,53 x 9,55), avšak ve výkazu změn u tohoto geometrického plánu je uvedeno, že dosavadní velikost tohoto pozemku je 110 m2 a nová velikost (po případném vyčlenění pozemku st. p. č. , hodnota, , u něhož je počítáno s velikostí 12 m2), 98 m2. Při hodnocení tohoto geometrického plánu okresní soud zjistil hrubé nesrovnalosti, kdy podle údajů o délce stran pozemku st. p. č. , Anonymizováno, , jsou-li o velikosti 9,53 metrů a 9,55 metrů, nemůže být uvedena jako správná výměra 110 m2 (měla by být uvedena 91 m2, a to podle délky stran v nákresu) a byl-li by vyčleněn pozemek st. p. č. , hodnota, o výměře 12 m2 či 13 m2, je otázkou, ve prospěch kterého z vlastníků pozemku má být plocha počítána (na 12 metrů – méně pro žalobce, či na 13 metrů – více pro žalobce a tím méně pro žalovaného) a tak by nová výměra zbylé části pozemku nemohla činit 98 m2, má-li nyní celý pozemek plochu pouze 91 m2 (vycházeje z rozměrů v plánu). Z tohoto důvodu okresní soud usoudil, že daný geometrický plán jako podklad pro žalobní požadavek žalobců nemůže akceptovat, neboť se jeví nesprávným již jen na základě základního laického vyhodnocení podle jednoduchého propočtu údajů v něm uvedených. Ze znaleckého posudku, , tituly před jménem, J. , jméno FO, , Anonymizováno, žalobci však okresní soud zjistil, že plochy domů č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, nejsou shodné, což mají dokazovat vnější i vnitřní stavební znaky, kterými jsou poloha okna v jihozápadní stěně na středu stavby (podle znalce je zde od vzniku stavby) a vnitřní celistvost omítek (vnitřní dělicí stěna je podle znalce na tomtéž místě od vzniku stavby v předválečném stavebním období, kdy příčka oddělovala část pokoje ve prospěch chodby). Zákres dotyčných domů a pozemků na nichž stojí v katastrální mapě je podle tohoto znaleckého posudku chybný, popis staveb je správný kromě celkové plochy, když domy č. p. , Anonymizováno, , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, tvořily původně dvojdomek, jednu stavbu, která není ze stavebně technického hlediska symetricky dělitelná na dva objekty o shodné podlahové ploše. Pokud se žalobci domáhali vydržení vlastnického práva a počátek vydržecí doby spojovali se započetím užívání v roce 1973, okresní soud uvedl, že nájem neměl charakter držby, nýbrž detence, a proto až do koupě žalobci nemovitost sice užívali, avšak ne s vědomím, že jim patří. I pokud nedošlo ke stavební úpravě vnitřního uspořádání domů č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, od doby, kdy žalobci dům č. p. , Anonymizováno, užívají, tj. od roku 1973, došlo k vyčlenění pozemků st. p. č. , Anonymizováno, a st. p. č. , Anonymizováno, geometrickým plánem z roku 1993 (geometrický plán z , datum, č. , hodnota, -, Anonymizováno, Ing. , jméno FO, ). Od , datum, byl veřejnosti dostupný katastr nemovitostí, z něhož bylo možné získat o nemovitostech věrohodné informace. Žalobci dlouhodobě znali, jaké prostory od roku 1973 užívají a od roku 1993 mohli získat o svém vlastnictví věrohodné informace i z katastru nemovitostí. Okresní soud na základě provedeného dokazování uzavřel, že k vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku za dobu od nabytí vlastnictví žalobci do , datum, obč. zák. nemohlo dojít pro nedostatek dobré víry. Žalobci se ještě před nabytím vlastnictví mohli seznámit se stavem faktickým i právním a nesvědčí jim tak žádný formální titul k nabytí vlastnického práva. Pozemek st. p. č. , Anonymizováno, je zaznamenán v katastru nemovitostí řádným způsobem a vývoj vlastnických poměrů k němu žalovaný doložil od roku 2002, kdy pozemek koupil kupní smlouvou z , datum, , jméno FO, . Ten pozemek pod svou stavbou kupoval o výměře 90 m2. Až žalovaný v kupní smlouvě ze dne , datum, neměl výměry st. p. č. uvedeny. Zároveň okresní soud vyslovil názor, že faktickým a právním poměrům účastníků odpovídá ustanovení § 3059 a § 1087 o. z. o přestavku, když tuto úpravu lze aplikovat i na právní poměry založené před , datum, za podmínky, že stavba jako přestavek byla zbudována na cizím pozemku. Přes všechny tyto úvahy okresní soud uvedl, že žalobu musel zamítnout již z důvodu nedostatků obsažených v žalobci předloženém geometrickém plánu, na jehož základě žalobci formulovali své nároky. Zároveň vyslovil, že žalobci neosvědčili oprávněnost držby spojené se spornou částí stavebního pozemku žalovaného, nýbrž pouze pouhou fakticitu stavu užívání jejich domu od roku 2000 doposud, případně již od roku 1973.

4. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání žalobci. Požadovali, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí, když okresní soud nedostatečně zjistil skutkový stav a na základě toho učinil chybné právní závěry. Okresnímu soudu vytýkají zejména to, že pokud měl pochybnosti o správnosti údajů v předložených podkladech, sami je v odvolacím řízení rovněž připouštějí ve vztahu ke geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, , mělo být připuštěno nové zaměření části pozemku, který je sporný a zasahuje do stavební parcely žalovaného. Chybně okresní soud přistoupil i k hodnocení dobré víry žalobců pro posouzení vydržení vlastnického práva. Žalobci po celou dobu držby neměli důvod k pochybnostem, že pozemek pod jejich stavbou kopíruje hranice této stavby. Skutečnost, že tomu tak není, vyšla najevo teprve v roce 2020, kdy si žalovaný nechal provést své zaměření. Okresní soud rovněž ignoroval tvrzené historické skutečnosti a nezohlednil, že původně šlo o jednu stavbu se dvěma byty, z níž se teprve následně vydělily dvě samostatné stavby domů, aniž by však došlo k nějakým stavebním úpravám. Pozemek pod stavbami byl rozdělen na dva samostatné pozemky a tyto měly nepochybně kopírovat byty umístěné v domě. Zde však došlo k nesrovnalosti, když zaměřující geometr si zřejmě situaci zjednodušil a faktický stav obývaných domů, který neodpovídá rozdělení na dva shodné díly, nezjišťoval. Tím vznikl nesoulad faktického stavu a stavu zapsaného v katastru nemovitostí. Je chybná i úvaha soudu, že došlo k výstavbě stavby přesahující na cizí pozemek.

5. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání, řízení doplnil čtením vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , likvidátora , právnická osoba, . v likvidaci, úředního záznamu o sdělení , právnická osoba, pro Liberecký kraj, pracoviště , adresa, ze dne , datum, , čtením dokumentace skutečného stavu stavby objektu st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u , Anonymizováno, , sdělením , právnická osoba, v , Anonymizováno, z , datum, , čtením úředního záznamu z , datum, o vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, , konkurzního správce , právnická osoba, ., výslechem žalobce , Jméno žalobce, , nar. , Datum narození žalobce, a svědka , jméno FO, a poté dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro potvrzení rozsudku okresního soudu ve výroku I., zatímco ohledně výroku II. a III. je namístě rozsudek okresního soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu projednání a rozhodnutí.

6. V průběhu odvolacího řízení zemřela žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, a výsledkem dědického řízení po ní vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, bylo, že vlastníkem pozemku p. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům a pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , vše v kat. území , adresa, u , Anonymizováno, se stal , Jméno žalobce, , narozený , rodné přijmení, , Datum narození žalobce, , na , Anonymizováno, v kat. území , adresa, u , Anonymizováno, . K návrhu strany žalující vydal odvolací soud dne , datum, usnesení č. j. , spisová značka, , na jehož podkladě je podle § 107 odst. 1 o. s. ř. a § 107a o. s. ř. v řízení na straně žalující pokračováno s , jméno FO, , nar. , Datum narození žalobce, , synem původních žalobců. Vzhledem ke změně osoby žalobce odvolací soud připustil podle § 95 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 211 o. s. ř. změnu žaloby na určení, že žalobce, a nikoliv žalobci ve společném jmění, mají ve vlastnictví pozemek st. p. č. , hodnota, – zastavěná plocha v k. ú. , adresa, u Mimoně, který vznikl oddělením z pozemku st. p. č. , Anonymizováno, dle geometrického plánu.

7. Ze sdělení , tituly před jménem, , jméno FO, , likvidátora společnosti , právnická osoba, ., ze dne , datum, odvolací soud zjistil, že u sebe již nemá žádné doklady o prodeji nemovitostí žalobcům, ani jinou dokumentaci. Ta pravděpodobně skončila v archivu konkurzního správce. Posudek , tituly před jménem, , jméno FO, byl dle jeho názoru jediným zpracovaným pro prodej dané konkrétní nemovitosti, když jiné byly oceňovány podle jiných odhadů. U posudku domu č. p. 19 a ani u podobných domků v dané lokalitě se zřejmě výměry vnitřních prostor neuváděly, jak zjistil u tehdejších pracovníků firmy , právnická osoba, .

8. Z úplného výpisu obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v , adresa, , oddílu C, vložky , Anonymizováno, si odvolací soud ověřil, že obchodní firma , právnická osoba, . byla vymazána z obchodního rejstříku dne , datum, , konkurzním správcem byl , tituly před jménem, , jméno FO, a konkurz byl zrušen po splnění rozvrhového usnesení usnesením krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . , tituly před jménem, , jméno FO, , konkurzní správce společnosti , právnická osoba, . odvolacímu soudu dne , datum, sdělil, že konkurz byl zrušen po splnění rozvrhového usnesení a s ohledem na uplynutí dlouhé doby již žádné podklady již nemá.

9. Z úředního záznamu ze dne , datum, odvolací soud zjistil, že , právnická osoba, pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště , adresa, ve sbírce listin k LV , Anonymizováno, , , adresa, , obec , adresa, , kat. území , adresa, u , Anonymizováno, , nemá ve svých listinách spolu s kupní smlouvou ze dne , datum, založen znalecký posudek znalce , tituly před jménem, , jméno FO, .

10. Ze sdělení , právnická osoba, v Mimoni ze dne , datum, odvolací soud zjistil, že , právnická osoba, v , Anonymizováno, , odbor výstavby a dopravy, jako stavební úřad k dotazu odvolacího soudu sdělil, že v archivu stavebního úřadu nebyla ke stavbě č. p. , Anonymizováno, , adresa, na pozemku st. p. č. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, , adresa, na pozemku st. p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u Mimoně nalezena žádná dokumentace, ani doklady týkající se povolení stavby, uvedení do užívání či provádění stavebních úprav.

11. Z dokumentace skutečného stavu stavby, objektu st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u Mimoně, projektantky , tituly před jménem, M. Hřebřinové z července 2020, odvolací soud zjistil, že objekt byl původně škola, která byla v průběhu času rozdělena na dva samostatné objekty se společnou středovou zdí a jedním společným komínem.

12. Z výpovědi žalobce , Jméno žalobce, odvolací soud zjistil, že původně měl dům na jedné straně 5 místností, čemuž odpovídá i počet oken na této straně. Dle pamětníků měla být v daném domě škola a na této straně domu bylo 5 tříd, tedy 5 jednotlivých místností. Jeho nemovitost tvoří v přízemí bytová jednotka 3 + 1, zatímco druhou nemovitost, kterou vlastní žalovaný, tvoří bytová jednotka 2 + 1. V místnosti, která je uprostřed domu měl žalobce se sestrou dětský pokoj. Z okna viděl pozemky, které byly rozděleny plotem přibližně někde pod oknem. U dané místnosti se po celou dobu, co si pamatuje, od listopadu 1973, její rozměry nijak neměnily a její stavební konstrukce byla takto dána. V místnosti je stále stejná, původní, dřevěná podlaha. Po dělicí zdi vede minimálně od roku 1973 i elektřina. Předvolaného svědka , jméno FO, zná jako souseda, který bydlel ve vedlejším domě řadu let. Má za to, že by dané řízení vyřešilo, že bude shodný vlastník pozemku i stavby nad ní.

13. Z výpovědi svědka , jméno FO, odvolací soud zjistil, že v domě č. p. , Anonymizováno, bydlel nejprve v nájemním, respektive služebním, bytě a následně nemovitost koupil a pobýval zde přibližně od roku 1984 do roku 2017. Užíval dům č. p. , Anonymizováno, , který měl v přízemí bytovou jednotku 2 + 1, 2 místnosti, kuchyň a sociální zařízení. Jednotlivé pokoje v přízemí domu a jejich rozloha se za dobu jeho užívání nijak neměnila, rozměry byly stále stejné, a to i pokud jde o pokoj, který sousedí s druhou polovinou domu. Věděl, že ve vedlejší části nemovitosti mají o jednu místnost navíc. Plot byl umístěn přibližně v půlce domu. Když nemovitost kupoval, bylo mu řečeno, že může chodit na půdu. O rozsahu vlastnictví půdy při nabytí vlastnictví si sice nic nemyslel, ale měl za to, že půdu dělil komín, ale ten již na fotografii pořízené znalcem , jméno FO, (čl. 9 spisu) není. Půdu mohl vždycky užívat, se sousedy se dohodl. Zřejmě z finančních důvodů kupoval svoji nemovitost později než , jméno FO, . O ceně nesmlouval, zaplatil, co mu nabídli.

14. Z důkazů provedených v odvolacím řízení v návaznosti na již dříve provedené důkazy okresním soudem odvolací soud zjistil, že původně existoval jeden samostatný dům na st. p. č. , hodnota, , který byl školou a měl více místností, které byly nejméně od roku 1973 využívány pro zaměstnance Vojenských lesů a statků OZ , adresa, a tyto místnosti byly rozděleny tak, aby je mohli užívat dvě rodiny, dva nájemci. Rodina žalobce užívala tři místnosti s kuchyní a příslušenstvím a soused, od roku 1984 , jméno FO, , dvě místnosti s kuchyní a příslušenstvím. Tento závěr činí odvolací soud na základě žalobních tvrzení podpořených výpovědí žalobce, svědka , jméno FO, a nepřímo i potvrzením MNV v , adresa, ze dne , datum, , podle kterého mělo dojít právě na základě žádosti Vojenských lesů a statků OZ , adresa, , původního vlastníka, k odstranění nesrovnalostí v číslování některých obytných domů u hospodářství , adresa, mezi stavem v katastru nemovitostí a skutečným stavem. Z geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, , který měl splnit požadavek MNV v , adresa, ze dne , datum, , avšak bez prokázaného posouzení vnitřního prostorového vymezení jednotlivých domů, je zřejmé, že v dané lokalitě vzniklo celkem šest samostatných rodinných domů z původně tří samostatných staveb. Tyto se následně, v přesně nezjištěném roce, staly po prodeji vlastnictvím společnosti , právnická osoba, . V důsledku likvidace této společnosti došlo postupně k jejich prodeji likvidátorem, a to přednostně jejich dosavadním uživatelům, což je i případ právních předchůdců účastníků. Žalobci nabyli vlastnictví ke st. p. č. , Anonymizováno, i domu č. p. , Anonymizováno, na této parcele umístěném a dále i k p. p. č. , Anonymizováno, a z kupní smlouvy znali výměru nabývaných pozemků. Z obsahu kupní smlouvy uzavřené dne , datum, nevyplývá, že by znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který se ani soudu pro účely daného řízení nepodařilo zajistit, byl součástí dané kupní smlouvy a žalující strana ho měla k dispozici. I kdyby pro potřeby daného řízení mohl jako důkaz posloužit, z vyjádření likvidátora společnosti , právnická osoba, . v likvidaci, , tituly před jménem, , jméno FO, , je patrné, že v něm pravděpodobně ani žádné vnitřní výměry domu č. p. , Anonymizováno, uvedeny nebyly a výměra st. p. č. , Anonymizováno, byla jen odvozena z geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, z , datum, . O geometrickém plánu obecně platí, že sám o sobě nemění právní vztahy k nemovitostem, ale je technickým podkladem k právnímu úkonu. Geometrický plán , tituly před jménem, , adresa, -, Anonymizováno, , který bez znalosti vnitřního uspořádání domu a jeho stavebního rozdělení vyčlenil pozemky pod domem č. p. , Anonymizováno, i , Anonymizováno, o stejné výměře, 9,50 x 9,50, tj. 90 m2, nebyl přílohou kupní smlouvy, na základě níž rodiče žalobce, manželé , jméno FO, i , Jméno žalobce, , nabyli své vlastnické právo. Přílohou jejich kupní smlouvy byl pouze geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. , hodnota, , z něhož vyplývá pouze to, jakým způsobem byla dělena jiná plocha (užívaná jako zahrada, původně p. č. , hodnota, ), tj. jak velké pozemky a kde se rozprostírající v prostoru budou patřit k domům č. p. , Anonymizováno, a č. p. , Anonymizováno, . Konkrétně pro dům č. p. , Anonymizováno, byla vyčleněna parcela p.č. , Anonymizováno, o výměře 850 m2 a pro dům čp. , Anonymizováno, parcela p. č. , Anonymizováno, o výměře 827 m2.

15. Lze tak po skutkové stránce uzavřít, že v době koupě právní předchůdci žalobce neměli k dispozici žádnou listinu, která by dokládala přesnou výměru plochy pozemku pod jejich stavbou, tj. st.p.č. , Anonymizováno, . Pokud žalovaný tvrdil, a to na základě soudu předložených statistických údajů ohledně budovy v jeho vlastnictví, č. p. , Anonymizováno, na st. p. č. , Anonymizováno, , že v roce 2007 proběhla i rekonstrukce domu žalobce, výměna oken, při níž mělo dojít i k dalším stavebním úpravám, nebylo toto jeho tvrzení v řízení podpořeno žádnými provedenými důkazy. Naopak tvrzení o tom, že užívaná plocha bytu právními předchůdci žalobce se od roku 1973 nezměnila, bylo podpořeno jak účastnickou výpovědí současného žalobce, , Jméno žalobce, ml., tak výpovědí svědka , jméno FO, , který věrohodně vypovídal o tom, že v době trvání jeho užívání, tj. od roku cca 1984 až 1917, což souhlasí i s datem prodeje domu č. p. , Anonymizováno, v roce 2017 kupujícímu , jméno FO, , k žádným přestavbám nedošlo a po celou dobu užívání v původně jednom domě existovaly dvě nestejně velké bytové jednotky, a to jeho o velikosti 2 + 1 a větší jednotka na straně žalující o velikosti 3 + 1. Soud nemá důvod pochybovat ani o pravdivosti výpovědi žalobce, , Jméno žalobce, ml., že z pohledu jeho dětského pokoje se díval na zahradu prostředním oknem, přibližně v úrovni oplocení a z celkového počtu pěti oken náležely k bytu žalobce tři a k bytu žalovaného a jeho předchůdců pouze dvě, když jeho výpověď koresponduje jak pohledu na jihozápadní stěnu stavby dvojdomu ze zahrady na fotografii umístěné na č. l. 6 posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (spis čl. 14), který v řízení předložila strana žalující, tak závěrům tohoto znalce o tom, že dělící stěna je umístěna cca 90 cm za prostředním oknem na JZ straně, kde je jich celkem pět, povrchová omítka je neporušená, vápenná, stará cca 80 let a není možné, aby byl dům plošně rozdělen symetricky na dvě sytejné podlahové plochy. Není důvodná námitka žalovaného, že k posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, nelze ze strany soudu přihlížet již proto, že o ohledání znalcem nebyl předem vyrozuměn, neboť prohlédnutí věci znalcem není ohledáním na místě, tedy formou provedení důkazu, jak ji zná občanský soudní řád, zák. č. 99/1963 Sb. (§ 130 odst. 2 o. s. ř.). U šetření znalce, jenž je pouze podkladem pro zpracování znaleckého posudku jako dalšího důkazního prostředku, nevyvstává nutnost zajišťovat přítomnost jakýchkoliv osob při tom, když si znalec věc prohlíží či zkoumá (srov. např. nález Ústavního soudu I. ÚS 2405/11 ze dne , datum, či usnesení IV. ÚS 244/05 ze dne , datum, ).

16. Pokud jde o právní posouzení věci, odvolací soud vyšel z toho, že žalobce učinil předmětem žaloby dva žalobní petity, oba na určení.

17. Podle § 80 o. s. ř. lze žalovat na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, pokud na tom má účastník naléhavý právní zájem.

18. Odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výroku I. potvrdil podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný, neboť žalobce se nedomáhal určení právního vztahu nebo práva, nýbrž určení jím tvrzeného skutkového stavu. Protože nebyla splněna již první podmínka, kterou zákon vyžaduje, nebylo nutné posuzovat ani to, zda na požadovaném určení má žalobce naléhavý právní zájem.

19. V případě druhého žalobního petitu, na určení, že žalobce je vlastníkem pozemku vzniklého oddělením ze st. p. č. , Anonymizováno, má odvolací soud za to, že směřuje k určení práva a že na daném žalobním požadavku má žalobce naléhavý právní zájem, a to z následujících důvodů.

20. Odvolací soud vychází ze zjištění, že žalobci nabyli své vlastnické právo na základě kupní smlouvy ze dne , datum, a k tomuto dni nastaly rovněž právní účinky vkladu do katastru nemovitostí. Žalovaný pak nabyl své nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne , datum, a k tomuto dni rovněž nastaly právní účinky vkladu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí. Právní předchůdci žalovaného, , jméno FO, na základě kupní smlouvy uzavřené dne , datum, , , jméno FO, na základě notářského zápisu NZ 194/2009, N 212/2009 ze dne , datum, , , jméno FO, na základě kupní smlouvy ze dne , datum, , proti faktickému rozsahu plochy bytu v domě užívaného stranou žalující nikdy nic nenamítali. Z obsahu spisu vyplývá, že v únoru 2020 zeměměřič , jméno FO, (č. zakázky 266-28/2020 v k. ú. , adresa, u Mimoně) zaměřoval hranice pro vyhotovení geometrického plánu. Zaměřil roh domu, jenž odpovídá hranici mezi pozemky p. č. , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, s tím, že tato hranice je v katastru nemovitostí evidována s kódem kvality 8 a navrhl upřesnění tohoto bodu v katastru nemovitostí na kód kvality 3, aniž by byla měněna jeho poloha v terénu a obraz v katastrální mapě. Právní předchůdci žalobce sdělili panu Zelenkovi e-mailem bez uvedeného data, že souhlasí s kódem kvality 8 a nesouhlasí s geometrickým rozdělením plánu domu. Rovněž z obsahu spisu vyplývá, že od října 2020 si žalobce pro své právní zastoupení ve vztahu k žalobcům vybral advokátku , tituly před jménem, , jméno FO, , která se na právní předchůdce žalobce obrátila s návrhem ze dne , datum, na majetkoprávní vyrovnání s tím, že domy č. p. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, nejsou standardními postavenými dvojdomky, ale došlo dříve k jejich rozdělení z jedné budovy na dvě samostatná č. p., ale nebylo provedeno jejich faktické stavební oddělení a právním předchůdcům žalobce mělo být již při prodeji známo, že fakticky část obytné místnosti zasahuje do domu č. p. , Anonymizováno, o ploše cca 12 m2. Žalovaný jako řešení nabídl buď finanční kompenzaci či stavební oddělení příčkou po předchozím statickém prověření stavebním odborníkem. Tyto okolnosti vedly žalobce k podání žaloby u soudu a odvolací soud má za to, že žalobce tak prokázal naléhavý právní zájem na určení, že je vlastníkem stavebního pozemku pod stavbou svého domu přesahující výměru uvedenou v katastru nemovitostí.

21. Soud prvního stupně zamítnutí žaloby na určení vlastnického práva odůvodnil jak tím, že žalobci nemají ke svému žalobnímu požadavku předložen řádný geometrický plán, tak tím, že k vydržení vlastnického práva nemohlo dojít, když se ještě před nabytím vlastnictví mohli seznámit se stavem faktickým i právním a nesvědčí jim žádný formální titul k nabytí vlastnického práva. Konkrétně zmínil existenci geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, z roku 1993, který byl veřejně k dispozici v katastru nemovitostí již od roku 1993 a z něhož bylo zjistitelné, že st. p. č. , Anonymizováno, a st. p. č. , Anonymizováno, byly v katastru nemovitostí evidovány o stejné výměře, a to 90 m2.

22. Pokud jde o žalobci předložený geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. , hodnota, -34/2021, tak závěry okresního soudu o jeho nepoužitelnosti v řízení s ohledem na vady spočívající v rozporech mezi obrazovou částí a výkazu dosavadního a nového vztahu, podporuje i sám žalobce a správnými je shledává i odvolací soud. Přitom již při jednání před okresním soudem žalující strana navrhovala k důkazu znalecký posudek v situaci, kdy žalovaný geometrický plán , tituly před jménem, , jméno FO, , který by měl být součástí výroku rozsudku, zpochybňoval.

23. Žaloba o určení vlastnictví k pozemku je přesná a určitá, jestliže je část pozemku označena v připojeném geometrickém plánu, ale také tehdy, jestliže je identifikována jiným způsobem, nevzbuzujícím pochybnosti o tom, jaké části pozemku se žaloba týká (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Je správná úvaha okresního soudu v dané věci, že požadavku určitosti žaloby v dané věci může být vyhověno jen tehdy, bude-li vypracován oddělovací geometrický plán a na jeho základě žalobce požadovanou část parcely žalovaného v žalobě označí konkrétním parcelním číslem, čímž dojde k identifikaci pozemku způsobem, který o předmětu sporu nebude vyvolávat žádné pochybnosti. Jedině geometrický plán totiž umožňuje uvedení stavu zobrazeného v katastrálních operátech (mapách) do souladu se stavem zjištěným v soudním řízení (srov. § 19 odst. 1 katastrálního zákona, podle něhož je geometrický plán neoddělitelnou součástí listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy). Šlo tak o vadu žaloby, na kterou měl okresní soud žalobce před svým rozhodnutím upozornit a vyzvat ho k odstranění této vady postupem podle § 43 o. s. ř. To sice neučinil, ale při jediném jednání, kdy soud ve věci i rozhodl, sám žalobce vypracování znaleckého posudku obsahujícího geometrický plán výslovně k důkazu navrhl, když geometrický plán byl žalovaným zpochybňován. Okresní soud pochybil, když tomuto návrhu žalobce na odstranění vady žaloby nevyhověl a shledal ji důvodem pro zamítnutí žaloby.

24. Svůj postup si dále odůvodnil tím, že žalobce nemá ani k části st.p.č. žalovaného žádný nárok, když k němu nemá právní titul a nemohlo dojít ani k vydržení vlastnického práva. Odvolací soud však nesouhlasí s jednoznačným názorem okresního soudu o tom, že žalobce (jeho právní předchůdci) nemohl nabýt vlastnické právo vydržením již proto, že už na počátku své držby, ke dni , datum, , mohl důvodně pochybovat že stavební pozemek pod jím užívaným bytem, resp. domem nově vzniklým č. p. , Anonymizováno, , nečiní v kupní smlouvě uvedených 92 m2, ale je o cca 12 m2 větší. Byť zatím nedošlo k odstranění vady žaloby spočívající v předložení chybného geometrického plánu, ale žalobce k odstranění této vady již učinil potřebný krok podáním návrhu na vyhotovení znaleckého posudku, má odvolací soud za to, že v dané situaci je z hlediska hospodárnosti řízení třeba pro další postup okresního soudu shrnout dosavadní skutková zjištění a nastínit i právní úpravu podle níž je třeba dále postupovat.

25. V řízení nebylo prokázáno, že by podkladem kupní smlouvy byl znalecký posudek, v němž by byla popsána výměra jednotlivých místností v domě č.p. , Anonymizováno, . Ke kupní smlouvě předložený geometrický plán se týkal pouze pozemku kolem domu, ale nikoliv vyměření stavebního pozemku. Žalobce v řízení prokázal, že stejné prostory užíval on a jeho právní předchůdci už jako nájemci i jako vlastníci po roce 2000 a že v původně společném domě byly dva byty, ale nestejně veliké, kdy právní předchůdci žalobce užívali byt 3+1 a právní předchůdci žalovaného 2+1. Právní předchůdci žalobce nabyli vlastnické právo o dva roky dříve než právní předchůdce žalovaného a nemohli se tak ani teoreticky v době koupě dozvědět, že st.p.č. jejich domu č. p. , Anonymizováno, je stejně veliká jako stp.č. domu č.p ., Anonymizováno, jejich souseda, ačkoliv věděli, že mají různě velké byty, které ve stejných rozměrech dlouhodobě užívali. Poměr plochy skutečně užívané žalobcem a plochy pro kterou mu svědčí titul, kupní smlouva, není nijak extrémní (oproti cca 90 m2 plocha 102 m2).

26. Odvolací soud vychází z toho, že judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že historicky mohou existovat i atypická uspořádání staveb z různých důvodů a sama stavební propojenost nebo přímá vertikální hranice nemusí být rozhodným kritériem pro posouzení vlastnictví právně oddělených stavebně sloučených staveb. Tato judikatura připouští, že od obecných pravidel mohou existovat odchylky. Například ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší soud vysvětlil, že v odůvodněných případech lze dovodit, že přízemí tvoří součást jednoho domu a první patro (společně se střešní konstrukcí) součást jiného domu, přitom takové posouzení nezakládá konstrukci „patrového vlastnictví“, která nemá v platném právním řádu oporu. Nikoliv z přímé vertikální hranice při posuzování vlastnictví vycházel dovolací soud i ve věci sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , kdy posuzoval, zda je konkrétní místnost součástí toho kterého domu. Zároveň judikatura dospěla k závěru, že pokud např. z geometrického plánu vyplývá, že držitel užívá i část sousedního pozemku, který je k jeho pozemku "připlocen", neznamená to, že jde bez dalšího o držbu neoprávněnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Samotná skutečnost, že se držitel nepřesvědčil o hranici jím nabývaných pozemků podle operátů evidence nemovitostí (nyní katastru nemovitostí), nemůže vyloučit oprávněnou držbu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z uvedené judikatury čerpá i aktuálnější usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, z něhož se podává, že pro posouzení objektivní dobré víry není rozhodující samotná skutečnost, že držitel mohl z údajů katastru nemovitostí zjistit, že drží i část sousedního pozemku. Dlouhodobá držba nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by měl za to, že držitel užívá jeho pozemek (podobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

27. Odvolací soud v rámci posouzení tvrzeného vydržení ze strany právních předchůdců žalobců sice považuje za jejich nesprávný právní názor, že vydržecí doba mohla začít běžet již v době, kdy měli byt (nyní v domě č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u Mimoně) v nájmu, avšak má na rozdíl od okresního soudu za to, že vydržecí doba mohla počít běžet po účinnosti nového občanského zákoníku zák. č. 89/2012 Sb., přičemž jiné podmínky platí pro vydržení vlastnického práva k nemovité věci, kde se vyžaduje nepřerušená držba trvající 10 let (§ 1091 o. z.) a jiné podmínky stanoví ust. § 1095, které nově stanoví, že k vydržení dojde i v případě, uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

28. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že držbou nikoliv v nepoctivém úmyslu (§ 1095 o. z.) nemá zákon na mysli držbu poctivou (§ 992 odst. o. z.), což bylo řešeno např. v rozsudcích Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , , spisová značka, ze dne , datum, či usnesení sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá a kritéria uvedená v § 992 odst. 1 o. z., dříve § 130 odst. 1 obč. zák., se tu neuplatní. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je zpravidla úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. , spisová značka, publikované v právních rozhledem 19/2023, s. 679, se pak zabývalo tím, o jaký jde okamžik, k němuž se posuzuje držba „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ pro mimořádné vydržení. Nejvyšší soud vykládá ustanovení § 1095 o. z. tak, že v průběhu dvojnásobné vydržecí doby má vlastník dost prostoru pro uplatnění svého práva a není třeba na držbu pro mimořádné vydržení klást tak přísné nároky jako na držbu vedoucí k vydržení řádnému. Proto Nejvyšší soud uzavřel, že podmínkou mimořádného vydržení podle § 1095 o. z. je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby. Pokud se snad později zjistí, že vlastníkem věci je někdo jiný, nemá bez dalšího tato skutečnost za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. Nejvyšší soud rovněž zdůraznil, že úmysl jako vnitřní stav sám o sobě nemůže být předmětem dokazování, ale předmětem dokazování mohou být skutečnosti vnějšího světa, jejichž prostřednictvím se vnitřní přesvědčení projevuje navenek, a tak lze nepoctivý úmysl prokázat existencí skutečností zakládajících nepoctivost držitele, o kterých věděl anebo musel při splnění předpokladu § 4 odst. 1 o. z., tedy při rozumu průměrného člověka i schopnosti užívat jej s běžnou péčí a opatrností, vědět při uchopení držby. Rovněž Nejvyšší soud zmínil, že jeho judikatura je konzistentní v názoru, že běžná (obvyklá) opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistila, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčila nahlédnutím do něj je vskutku v souladu se skutečným právním stavem a že nedošlo ke změně oprávněné osoby, aniž by se změna promítla ve veřejném seznamu. Jako příklad, kdy existují objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem uvedl Nejvyšší soud držební (užívací) poměry neodpovídající poměrům vlastnickým v katastru nemovitostí., přičemž v jím posuzované věci dovodil, že pozemek, který měl být předmětem vydržení měl výměru téměř dvojnásobnou (oproti 186 m2 výměra 377 m2) a byl dán tak extrémní rozdíl ve výměře pozemku, že nebylo možné dojít k závěru, že k ujmutí se držby pozemku došlo bezelstně a v poctivém úmyslu.

29. Podle § 3 066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

30. Rozsudek okresního soudu je ve výroku II. nepřezkoumatelný zejména pro zatím neodstraněný nedostatek podmínky řízení spočívající ve vadné žalobě, jejímž podkladem není způsobilý geometrický plán na oddělení pozemku, i pro nedostatek důvodů, když okresní soud neposoudil správně žalobcem namítané vydržení vlastnického práva a nezvážil možnost mimořádného vydržení, a proto ho odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. zrušil. Podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odvolací soud vrací věc okresnímu soudu k dalšímu řízení. V něm okresní soud nechá k návrhu žalobců vypracovat znalecký posudek za účelem získání geometrického plánu, který by mohl být podkladem pro vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí a s ohledem na dosavadní skutková zjištění bude posuzovat, zda k mimořádnému vydržení ze strany právních předchůdců žalobce došlo či nikoliv. Pro naplnění podmínek mimořádného vydržení nebude zkoumat dobrou víru po celou dobu vydržecí doby, ale pouze nepoctivý úmysl právních předchůdců žalobce, jeho rodičů, při nabytí vlastnictví, tj. k datu , datum, .

31. Ustanovení o přestavku se sice použije (na základě odkazu z § 3059) i na stavby zřízené před , datum, , ale pouze při splnění jeho předpokladů, a to u trvalých staveb zřizovaných stavebníkem zčásti na cizím pozemku v přesvědčení (dobré víře), že zřizuje stavbu na vlastním pozemku (NS , spisová značka, ). V dané věci je taková úvaha minimálně předčasná, když přednostně je třeba zabývat se otázkou vydržení, když žalobce ani jeho předchůdci, jeho rodiče, jako stavebníci žádnou trvalou stavbu nezřizovali, vlastnictví nenabyli zbudováním věci, ale koupí již vybudované stavby.