36 C 266/2021 - 58

Rubrum

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Turaiovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A], 471 29 Brniště, b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B], [Anonymizováno] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta], proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], [Anonymizováno], o určení polohy stavby vůči pozemku, určení vlastnického práva k pozemku takto:

Výrok

I. Žaloba o určení, že dům čp. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] je postavený na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] – zast. plocha a na pozemku st. p. č. [hodnota] – zast. plocha, kdy pozemek st. p. č. [hodnota] – zast. plocha vznikl oddělením z pozemku st. p. č. [Anonymizováno] geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-34/2021 ze dne [datum], dům čp. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] u [Anonymizováno] je postavený na takto odděleném pozemku st. p. č. [Anonymizováno] – zast. plocha v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], se zamítá.

II. Žaloba o určení, že žalobci mají ve společném jmění manželů pozemek st. p. č. [hodnota] - zast. plocha v k. ú. [adresa] u Mimoně, který vznikl oddělením z pozemku st. p. č. [Anonymizováno] dle geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-34/2021 ze dne [datum], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou v této věci, podanou dne [datum], domáhali se žalobci vůči žalovanému určení, že jejich dům je postaven dílem na jejich pozemku a dílem na pozemku vymezeném geometrickým plánem specifikovaným výše ve výroku I. rozsudku a že dotyčný pozemek vymezený tímto geometrickým plánem vlastní oni v režimu společného jmění manželů. Tvrdili k tomu, že jsou na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (správně: 2000) vlastníky nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota], mezi těmito domu čp. [Anonymizováno], který je napojen na dům čp. [Anonymizováno] vlastněný žalovaným. Historicky se zřejmě jednalo o jeden dům se dvěma bytovými jednotkami, který byl rozdělen na dva samostatné domy s popisnými čísly. Stav užívání a rozdělení domů trval od nepaměti, žalobci zde byli přihlášeni k trvalému pobytu od [datum], dům takto užívali na základě nájemní smlouvy. Žádné stavební úpravy, které by měnily rozsah těchto domů, prováděny již nebyly. Žalovaný nechal nemovitosti v roce 2020 zaměřit, kdy geometr zjistil, že domy jsou nesprávně zaměřeny. Zřejmě geometr zajišťující zaměření zaznamenané v katastru nemovitostí si nedal práci s tím, aby fakticky zaměřil stav domu, ale rozdělil pozemky pod domem na polovinu tak, že vznikly pozemky st. p. č. [Anonymizováno] pro dům čp. [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno] pro dům čp. [Anonymizováno]. Aktuálním zaměřením bylo zjištěno, že tento stav zaměření pro údaje evidované katastrem nemovitostí nekoresponduje se skutečností, neboť dům čp. [Anonymizováno] je fakticky větší a zasahuje do pozemku st. p. č. [Anonymizováno]. Po tomto zjištění se žalovaný prostřednictvím advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] obrátil na žalobce, která je dopisem ze [datum] vyzvala buď k finanční kompenzaci, nebo k provedení stavebních úprav. Žalobci toto prostřednictvím svého právního zástupce odmítli dopisem z [datum] s tím, že situace je vlastnicky jednoznačná, že dům nemůže být rozdělen podle požadavku žalovaného, jedná se o chybu s odkazem na § 36 katastrálního zákona, a vyzvali žalovaného k sepisu „prohlášení o geometrickém a polohovém určení pozemků“. I kdyby se nejednalo o chybu, což se jedná i podle [tituly před jménem] [jméno FO], došlo by k vydržení. Faktický stav stavebního provedení domů na daných pozemcích potvrdil čestným prohlášením ze [datum] i původní vlastník domu čp. [Anonymizováno] [jméno FO]. Na zadání žalobců byl vypracován posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který konstatoval, že stavební stav domů je trvalý, i z popisu nemovitostí je zřejmé, že podlahová plocha čp. [Anonymizováno] je 80 m2 a čp. [Anonymizováno] je 92 m2. Dělící stěna mezi domy je podle znalce stáří 80 let, navíc je zde okno, které by při rozdělení pozemků tak, jak je chybně zaznamenáno v katastru nemovitostí, bylo v místě rozdělení domů. Žalobci se rozhodli celou záležitost dořešit, tj. dát do souladu faktický stav se stavem právním, za tím účelem zajistili vypracování geometrického plánu [tituly před jménem] P. [jméno FO], kdy tímto plánem je zaměřen skutečný stav domů a pozemků, tedy dům žalobců čp. [Anonymizováno] je postaven na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] a na pozemku vymezeném geometrickým plánem jako st. p. č. [hodnota] o výměře 12 m2, vzniklém oddělením z pozemku st. p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] žalobců je zaměření domů a rozsah vlastnického práva k pozemkům chybou v katastrálním operátu s odkazem na § 36 odst. 1 písm. b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, kterou by bylo možné odstranit v řízení před katastrálním úřadem při provedení společného prohlášení výše zmíněného, a pokud žalovaný toto odmítá, jsou žalobci nuceni domáhat se určení sporné hranice, která byla objektivně zjištěna. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán potřebou změny zápisu v katastru nemovitostí. Při projednání věci žalobci formou ústního přednesu svého zástupce doplnili, že pozemek vymezený zmíněným geometrickým plánem jako st. p. č. [hodnota] vydrželi do svého vlastnictví způsobem, jak uvedeno v žalobě, když užívali dům čp. [Anonymizováno] jako celek postavený na uvedeném pozemku a na pozemku st. p. č. [Anonymizováno] od roku 1973 jako nájemci a od roku 2000 jako vlastníci nemovitostí.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, navrhl ji zamítnout. V písemných vyjádřeních k žalobě uvedl proti požadavku žalobců své vlastní požadavky (možnosti vyrovnání s ním: žalobci mu zaplatí na jím uvedený bankovní účet do 10 dnů 178 888,60 Kč + úroky z prodlení na vyrovnání toho, co zaplatil za svůj dům, ačkoli má dům jinou/menší výměru a na části jeho pozemku stojí dům žalobců, nebo žalobci postaví nosnou příčku na místo, které vymezuje geometrický plán, vchodové dveře do jeho domu v místě stávající příčky a okno do nové místnosti po vystavěné příčce, postaví plot na pozemku p. č. [Anonymizováno], aby nezasahoval do jeho pozemku), což soud vyhodnotil jako procesní obranu, nikoli jako vzájemnou žalobu žalovaného proti žalobcům (žalovaný uvedl opakovaně, že tuto žalobu považuje za zbytečnou). Žalovaný namítal, že žalobci nemohou být úspěšní ve vydržení vlastnictví k vymezenému pozemku st. p. č. [hodnota], neboť ohledně domu čp. [Anonymizováno] a s ním souvisejících pozemků došlo 5 x ke změně vlastníků, předposledním vlastníkem byl od roku 2017 [jméno FO], od roku 2020 je vlastníkem on (žalovaný), každá kupní smlouva zakládá novou držbu, držba žalobců vůči jednotlivým vlastníkům sporného pozemku nedosahuje potřebných 10 let. Namítal, že žalobci nevlastní pozemek st. p. č. 92/2, nemají kupní, darovací smlouvu nebo právní nárok na část o velikosti 13,08 m2 tohoto jeho pozemku. [tituly před jménem] [jméno FO] vypracoval geometrický plán v roce 1999 na pozemek st. p. č. o velikosti 90 m2 a v roce 2021 na tentýž pozemek o velikosti o 13,08 m2 méně, podle žalovaného je nemožné, aby se jedna a táž osoba takto spletla ve svých posudcích. Žalobce má za to, že přestavba domů do současné podoby proběhla v roce 2007, což odhaduje podle doby výměny oken. Žalobci při koupi domu čp. [Anonymizováno] s pozemky znali jejich výměry z kupní smlouvy z [datum], proto není možné uznat jejich dobrou víru, když minimálně od podepsání uvedené smlouvy měli o nemovitostech informace uvedené ve smlouvě. Žalovaný uvedl, že jeho pozemek p. č. [Anonymizováno] je [Anonymizováno] neoprávněně zabrán žalobci o 60 cm do šířky a 35 m do délky, čímž se žalobci obohacují na jeho úkor. Žalovaný nesouhlasí s posudkem [tituly před jménem] J. [jméno FO] na vyhodnocení stavebních úprav domů čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno], nesouhlasí s vymezením pozemku st. p. č. [hodnota] z jeho pozemku st. p. č. [Anonymizováno], jak je to provedeno geometrickým plánem [tituly před jménem] P. [jméno FO] k požadavku žalobců. Žalovaný odkázal na § 980 občanského zákoníku, který chrání dobrou víru nabyvatele věci zapsané do veřejného seznamu, zde jeho jako nabyvatele nemovitosti zapsané do katastru nemovitostí, tj. pozemku st. p. č. [Anonymizováno]. Žalovaný koupil tento pozemek, o němž je zapsáno v katastru nemovitostí, že je o velikosti 90 m2, ve skutečnosti má/drží jen 76,92 m2 tohoto pozemku, přičemž při koupi nemovitostí zaplatil 2 150 000 Kč, z toho 1 052 000 Kč za samotný dům, pokud tuto částku přepočte v poměru ke skutečné výměře pozemku pod domem, pak rozloze 13,08 m2 odpovídá částka 178 888,60 Kč, kterou odmítá žalobcům darovat, uvedená velikost plochy odpovídá jedné místnosti v bytě v panelovém domě v ceně bytu kolem 4 000 000 Kč. Žalobci měli podle žalovaného od počátku vědomí o tom, že užívají dům o větší rozloze, než je 90 m2 uvedených v jejich kupní smlouvě, úmyslně to zatajili, nyní se domáhají něčeho, co nezaplatili, přitom užívají nejen část pozemku žalobce st. p. č. [Anonymizováno], ale také jeho pozemku p. č. [Anonymizováno] ke své potřebě.

3. Z výpisů z katastru nemovitostí pro k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], LV č. [hodnota], LV č. [hodnota], kupní smlouvy mezi [právnická osoba]. v likvidaci a žalobci z [datum], geometrických plánů č. 352/1999 z [datum] a č. [hodnota]-34/2021 z [datum] [tituly před jménem] P. [jméno FO], geodetického zákresu (příloha dopisu z [datum] právní zástupkyně žalovaného – č. l. 23 spisu), znaleckého posudku č. [Anonymizováno] z [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], písemného čestného prohlášení ze [datum] [jméno FO], předžalobní korespondence mezi účastníky, vyjádření z [datum] zeměměřiče [jméno FO] a jím provedeného záznamu a zákresu podrobného měření změn, potvrzení z [datum] [právnická osoba] v [adresa], kupních smluv a notářského zápisu o darovací smlouvě mezi stranami z období [datum] – 15. 11 2017, kde předmětem převodu vlastnictví (koupě, darování) byl pozemek st. p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], o výměře 90 m2, kupní smlouvy ze [datum] mezi prodávajícím [jméno FO] a kupujícím [jméno FO] (žalovaný), v níž je předmětem převodu rovněž uvedený pozemek, bez uvedení výměry, má soud za zjištěné a prokázané následující skutečnosti.

4. Žalobci nabyli do vlastnictví podle kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s prodávajícím [právnická osoba]. v likvidaci nemovitosti v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]: dům čp. [Anonymizováno] umístěný na parcele st. p. č. [Anonymizováno] s příslušenstvím (vedlejší stavba na pozemku p. č. [Anonymizováno] venkovní úpravy – vodovodní přípojka a žumpa), pozemek st. p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno]o výměře 90 m2, pozemek p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha o výměře 850 m2; v čl. II. smlouvy sjednáno, že prodávané nemovitosti jsou uvedeny v posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], č. [hodnota]-108/99 z [datum] a č. [hodnota]-117/99 z [datum]; účastníci smlouvy prohlásili, že se s posudkem řádně seznámili a s jeho obsahem bezvýhradně souhlasí. Na základě uvedené kupní smlouvy jsou žalobci zapsáni jako vlastníci daných nemovitostí v katastru nemovitostí, v režimu společného jmění manželů. Žalovaný nabyl do vlastnictví podle kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s prodávajícím [jméno FO] nemovitosti v k. ú. [adresa] u [Anonymizováno]: pozemek st. p. č. [Anonymizováno], jehož součástí je budova čp. [Anonymizováno] [jméno FO], pozemek p. č. [Anonymizováno]; pozemky jsou ve smlouvě uvedeny bez výměry, v prohlášení účastníků smlouvy v čl. IV. je uvedeno, mimo jiné, že na pozemku p. č. [Anonymizováno] stojí budova garáže, dosud nezkolaudovaná a nezapsaná v katastru nemovitostí, že v katastru nemovitostí není zakreslena přístavba (veranda) budovy čp. [Anonymizováno].

5. Potvrzení z [datum] [právnická osoba] v [adresa] uvádí pro [právnická osoba] v [adresa] za účelem odstranění nesrovnalostí v katastru nemovitostí mezi stavem skutečným a zapsaným, na žádost [Anonymizováno] OZ [adresa], že na st. p. č. [Anonymizováno] stojí dům čp. [Anonymizováno], na st. p. č. [Anonymizováno] stojí dům čp. [Anonymizováno]; k tomuto potvrzení přináleží geometrický plán č. [hodnota]-37/93 z [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] a výkaz výměr v evidenci nemovitostí, podle něhož byla změněna dosavadní evidence pozemků pro nabyvatele: [právnická osoba]. [adresa], mezi nimi pozemku st. p. č. [hodnota], a to na nově vyčleněné pozemky st. p. č. [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno], kdy tyto oba jsou pak vedeny s výměrou každý 90 m2 a v geometrickém plánu jsou zakresleny (i se stavbami na nich - domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno]) jako čtverce o stranách 9,50 m x 9,50 m. V geometrickém plánu z [datum], č. [hodnota]-346/1999, [tituly před jménem] P. [jméno FO], včetně výkazu změn, jsou znázorněny změny pro vyčlenění dalších pozemků náležejících k domům čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno], kdy z původního pozemku p. č. [Anonymizováno] byly zaměřeny a vymezeny pozemky pozemky p. č. [Anonymizováno] o výměře 827 m2 (přináleží k domu čp. [Anonymizováno]) a p. č. [Anonymizováno] o výměře 850 m2 (přináleží k domu čp. [Anonymizováno]).

6. V geometrickém plánu z [datum], č. [hodnota]-34/2021, [tituly před jménem] P. [jméno FO], včetně výkazu změn, je z pozemku st. p. č. [Anonymizováno] vyčleněn pozemek nově označený jako st. p. č. [hodnota], tento je zakreslen jako lichoběžník se dvěma stranami o délce vždy 6,20 m, šířkou na jedné straně 2 m, na druhé straně 2,11 m, k tomu je uveden ve výkazu změn údaj o výměře pozemku 12 m2 (výpočtu na 12 m2 odpovídá násobení 6,20 x 2 = 12,40, zaokrouhleno činí 12 m2, je-li však počítáno 6,20 x 2,11 = 13,082, zaokrouhleno činí 13 m2), pozemek st. p. č. [Anonymizováno] je v plánu zakreslen jako nepravidelný čtyřúhelník (téměř čtverec) s délkou stran 9,53 m a 9,55 m, čemuž odpovídá plocha 91 m2 (9,53 x 9,55), ve výkazu změn u tohoto plánu je přitom uvedeno, že dosavadní velikost tohoto pozemku je 110 m2, nová velikost (po příp. vyčlenění pozemku st. p. č. [hodnota], u něhož je počítáno s velikostí 12 m2) je uváděna 98 m2. Z uvedených hodnot plynou hrubé nesrovnalosti: podle údajů o délce stran pozemku st. p. č. [Anonymizováno], jsou-li o velikosti 9,53 m a 9,55 m, nemůže být uvedena jako správná dosavadní výměra 110 m2 (měla by být uvedena 91 m2, podle délky stran v nákresu), a byl-li by vyčleněn pozemek st. p. č. [hodnota] o výměře 12 či 13 m2 (je otázka, ve prospěch kterého z vlastníků pozemků má být plocha počítána: na 12 m – méně pro žalobce, či 13 m – více pro žalobce a tím méně pro žalovaného), byla by nová výměra zbývající části pozemku st. p. č. [Anonymizováno] nikoli 98 m2, neboli: nová výměra zbylé části pozemku nemůže činit 98 m2, má-li nyní celý pozemek plochu jen 91 m2 (vycházeje z rozměrů v plánu). Posledně uvedený geometrický plán zjevně nelze akceptovat jako podklad pro žalobní požadavek, neboť se jeví nesprávný z pohledu (i jen) základního laického vyhodnocení (podle jednoduchého přepočtu údajů uvedených v plánu). Ze zaměření pozemku st. p. č. [Anonymizováno] včetně části, do níž má zasahovat dům žalobců čp. [Anonymizováno], jak toto zaměření provedl geodet [jméno FO] (č. l. 38 spisu a související korespondence geodeta s účastníky k tomu), plyne jeho zjištění přiměřeně stejné velikosti této části, obdélníku o délce stran 6,20 m x 2,11 m, tj. ploše zaokrouhleno 13 m2, celý pozemek st. p. č. [Anonymizováno] má tímto geodetem změřenou délku jedné strany 97 m, délka druhé strany není uvedena, nelze proto počítat s druhým rozměrem a porovnat obě geodetická zaměření v úplnosti.

7. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] J. [jméno FO] plyne hodnocení tohoto znalce týkající se stavebních úprav domu čp. [Anonymizováno] (dům čp. [Anonymizováno] znalec neprohlédl), znalec v posudku uzavírá, že plochy domů čp. [Anonymizováno] a čp.[Anonymizováno][Anonymizováno] nejsou shodné, jak dokazují vnější i vnitřní stavební znaky, těmi jsou poloha okna v jihozápadní stěně na středu stavby (podle znalce je zde od vzniku stavby), dále vnitřní celistvost omítek (vnitřní dělící stěna je podle znalce na tomtéž místě od vzniku stavby, v předválečném stavebním období příčka oddělovala část pokoje ve prospěch chodby), podle znalce je zákres dotyčných domů a pozemků, na nichž stojí, v katastrální mapě chybný, popis staveb je správný kromě celkové plochy, stavba (domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno] tvořící původně dvojdomek) není (ze stavebnětechnického hlediska) dělitelná symetricky na dva objekty o shodné podlahové ploše.

8. Soud zamítl důkazy navržené žalobci, a to znalecký posudek na zjištění/zaměření hranice mezi stavbami čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno], byla-li při projednání věci zpochybněna správnost geometrického plánu připojeného k žalobě (geometrický plán, na nějž petit žaloby zcela konkrétně odkazuje, je součástí žaloby, vymezuje specifický žalobní požadavek; důkazy obstarávané v průběhu řízení neslouží k tomu, aby po jejich obstarání a prostřednictvím nich žalující osoba teprve zjišťovala své právo, příp. obsah či rozsah svého práva, se zřetelem na typ uplatněného požadavku – žalobci v této věci tvrdili, že jsou vlastníky konkrétního pozemku vydrženého jimi do vlastnictví, tedy bylo nutné tento pozemek jako předmět tvrzené držby řádně označit, resp. přesně vymezit, což se obsahem dotyčného geometrického plánu nestalo, jak soud hodnotil výše), jakož i další důkazy (výslechy osob, zprávu stavebního úřadu k tvrzení žalobců o nedotčení domů stavebními úpravami v rozhodném období), neboť nemohly mít vliv na právní posouzení věci.

9. Podle § 130 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák.) je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

10. Podle § 134 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

11. Podle § 980 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) je-li do veřejného seznamu zapsáno právo k věci, neomlouvá nikoho neznalost zapsaného údaje. Je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem.

12. Podle § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

13. Podle § 991 o. z. držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu. Kdo se ujme držby bezprostředně, aniž ruší cizí držbu, nebo kdo se ujme držby z vůle předchozího držitele nebo na základě výroku orgánu veřejné moci, je řádným držitelem.

14. Podle § 992 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

15. Podle § 1089 odst. 1 drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

16. Podle § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby, a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci, nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

17. Podle § 1087 o. z.: (1) Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby; to neplatí, nestavěl-li zřizovatel stavby v dobré víře. (2) Kdo stavěl v dobré víře, nahradí vlastníku pozemku, jehož část byla zastavěna přestavkem, obvyklou cenu nabytého pozemku.

16. Podle § 3059 o. z.: Je-li stavba zřízena na několika pozemcích, použijí se § 3056 až 3058 jen ve vztahu k pozemku, na němž je převážná část stavby. Stane-li se stavba součástí tohoto pozemku, použije se ve vztahu k pozemkům, na něž části stavby přesahují, ustanovení o přestavku.

17. Vydržení práva se posuzuje vždy podle právní úpravy platné v době, kdy vydržení mělo nastat. Žalobci se stali držiteli nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u [Anonymizováno], na základě kupní smlouvy z [datum], jíž koupili dané nemovitosti do vlastnictví; jejich předchozí užívání týchž nemovitostí v nájmu od roku 1973, jak jej uvádějí, nemělo charakter držby, nýbrž detence (nemovitosti do doby koupě neužívali s tím, že jim patří, nýbrž s tím, že jim byly pronajaty a vlastnil je jiný subjekt). Pokud nedošlo ke stavební úpravě vnitřního uspořádání domů čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno] od doby, kdy žalobci dům čp. [Anonymizováno] užívají, tj. od roku 1973, jak to žalobci tvrdí (tvrdí, že od nepaměti), a došlo-li k vyčlenění pozemků st. p. č. [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno] provedeném/doloženém z roku 1993 (viz geometrický plán z [datum] č. [hodnota]-37/93 [tituly před jménem] Z. [jméno FO] a k němu přináležející výkaz výměr podle evidence nemovitostí, potvrzení z [datum] [právnická osoba] v [adresa] pro [právnická osoba] v [adresa]) do roku 1993, je vyvrácena dobrá víra žalobců, že užívali spornou část pozemku st. p. č. [Anonymizováno], do níž zasahuje jejich dům čp. [Anonymizováno], od roku 2000 oprávněně, tj. s důvodným přesvědčením, že daná část pozemku patří k nemovitostem jimi koupeným. Od [datum] je veřejnosti dostupný katastr nemovitostí, jenž kterémukoli subjektu umožňuje získat věrohodné informace o nemovitostech. Žalobci, kteří koupili nemovitosti v roce 2000, nemohou s ohledem na obecnou dostupnost údajů o nemovitostech zde zapsaných, včetně dokumentace tvořící katastrální operát (mapové, smluvní a jiné podklady pro zápis práv k nemovitostem), obhájit ve svůj prospěch skutečnost, že koupili stavbu čp. [Anonymizováno], u níž je jim samým z faktického užívání od roku 1973 znám výrazně nepravidelný tvar půdorysu domu vzniklý nesymetrickým vnitřním rozčleněním původní jednotné stavby na dva samostatné domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno], kdy stavba čp. [Anonymizováno] (ostatně i čp. [Anonymizováno]) je dosud nesprávně zanesena/zakreslena do katastrální mapy, přičemž k ní (nyní nesprávně zakreslené) se měl (podle domnělého přesvědčení žalobců, jak plyne z jejich tvrzení) vázat půdorysem shodný pozemek, na němž je postavena, a sice st. p. č. [Anonymizováno], jenž má však podle svého vymezení v půdorysu tvar čtverce (jen drobně nesouměrného). Podkladem ke kupní smlouvě žalobců z [datum] byly dva znalecké posudky [tituly před jménem] K. [jméno FO] z října a listopadu 1999 (nebyly v této věci doloženy), které mohly zajistit z odborného hlediska správnost označení nemovitostí jako předmětu smlouvy, ale žalobci se nemohou obhajovat příp. nedostatky těchto podkladů, neboť sami nesli odpovědnost za znalost/seznámení se s nemovitostmi, které kupovali, včetně kontroly údajů vymezujících nemovitosti podle údajů v katastru nemovitostí (fungujícím již 7 let před uzavřením smlouvy), včetně podkladů k těmto zapsaným či zakresleným údajům – tím spíše, že se jednalo/jedná o dům stavebním provedením atypický, vzniklý rozdělením původní jednotné stavby, s historií známou žalobcům od roku 1973 jako uživatelům, tedy po dobu 27 let před koupí.

18. Podmínkou vydržení práva podle obč. zák. platného do [datum] bylo, že držitel práva je vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu právo náleží, neboli oprávněnost držby, nevyžadoval se platný právní titul uchopení držby, postačoval titul domnělý. Při hodnocení dobré víry, čili určitého subjektivního pocitu správnosti, bylo třeba brát v úvahu všechny okolnosti, tzn. zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou bylo s ohledem na okolnosti a povahu daného případu přiměřeně po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít po celou vydržecí dobu (10 let) pochybnost o tom, že mu právo patří. Zde vzhledem k typu nemovitostí (atypicky stavebně vyčleněný/řešený dům s nepravidelným půdorysem, původně část jediné stavby), vzhledem k nabytí vlastnictví k domu (rok 2000 a tehdy již konsolidované, obecně známé právní poměry zápisů práv k nemovitostem do katastru nemovitostí jako veřejně přístupného zdroje informací, založené od [datum] zřízením katastru nemovitostí jako veřejného seznamu), letitá znalost předmětu koupě, včetně případného vývoje původní stavby a s ní spojených pozemků od roku 1973 vyvracejí dobrou víru žalobců. K vydržení vlastnického práva ke spornému pozemku žalobci za dobu držby od roku 2000 do 31. 12. 2013 podle obč. zák. nemohlo pro nedostatek dobré víry na straně žalobců, hodnoceno podle všech okolností, dojít. Podmínkami vydržení práva podle o. z. účinného od [datum] je již nutně řádný titul, který by postačil ke vzniku práva, pokud by náleželo držiteli (§ 991), nadále dobrá víra, neboli poctivost držitele (§ 992) a pravost víry (§ 993 – nedostatek nekalého úmyslu, resp. nekalého jednání na straně držitele). V daném případě žalobcům ani za toto období (od roku 2014 dále) nesvědčí dobrá víra (okolnosti rozhodné pro posouzení dobré víry pro danou věc se nezměnily, nýbrž byly založeny od počátku, resp. před rokem 2000 – existence katastru nemovitostí a požadavek, aby osoba nabývající práva k nemovitosti se před nabytím práva seznámila se stavem faktickým a právním dané nemovitosti, jak právní stav plyne z tohoto veřejného seznamu, včetně listin prokazujících totožnost nemovitosti – mapových podkladů apod.), dále: žalobcům nesvědčí řádný formální (nutně listinný) titul k nabytí práva, neboť pozemek st. p. č. [Anonymizováno] (jak je dokumentováno od roku 1993 – viz důkazy v odst. 5. odůvodnění výše) je zaznamenán v katastru nemovitostí řádným způsobem (označením, výměrou aj.), vývoj vlastnických poměrů k němu žalovaný doložil od roku 2002, kdy pozemek koupil smlouvou z [datum] [jméno FO], pozemek byl touto smlouvou označen v souladu s dosud vedenými údaji v katastru nemovitostí (zastavěná plocha o výměře 90 m2), poté byl pozemek opakovaně smluvně převeden s uváděním vždy týchž údajů k němu z katastru nemovitostí, až jej smlouvou ze [datum] koupil žalovaný, kdy údaje o výměře ve smlouvě uvedeny nejsou - účastníci smlouvy si ujednali dořešení nezkolaudované stavby garáže a přístavby verandy k stavbě čp. [Anonymizováno], tj. vyhotovení dokumentace a legalizaci staveb, tomu odpovídá, že výměry převáděných pozemků, včetně pozemku pod domem, nebyly uvedeny, neboť dům je dotčen vnější přístavbou a pozemek p. č. [Anonymizováno] je dotčen stavbou garáže, což však nemá význam pro platnost řádného převodu předmětných nemovitostí do vlastnictví žalovaného (rozhodné je vymezení nemovitostí v převodní smlouvě odpovídající jejich specifikaci podle údajů v katastru nemovitostí – smluvního nabyvatele, který nemovitosti nabyl za úplatu, pak chrání zásada materiální publicity podle § 984 o. z.). Žalobci nenabyli spornou část pozemku vydržením ani podle o. z., neboť nesplnili předpoklady nutné pro vydržení podle §§ 991 – 993.

19. Faktickým a právním poměrů účastníků k předmětným nemovitostem, jaké byly v tomto řízení zjištěny, odpovídá nejblíže posouzení věci podle § 3059, § 1087 o. z. o přestavku. V tomto lze odkázat na související judikaturu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4925/2016, sp. zn. 22 Cdo 4572/2015, 22 Cdo 2851/2015). Podstatným se jeví být zjištění a posouzení, zda došlo k rozdělení původní stavby na domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno] v době jednoty vlastnictví pozemků pod stavbou a původní stavby (to se jeví pravděpodobné, vzhledem k předloženým dokladům, podle nichž domy i s pozemky prodával jediný vlastník, totiž [právnická osoba]. v likvidaci), či v době vlastnění pozemků st. p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno]a st. p. č. [Anonymizováno] již různými vlastníky, neboť právní úpravu o přestavku lze aplikovat i na právní poměry založené před [datum], ovšem za podmínky, že stavba jako přestavek byla zbudována na pozemku cizím, nikoli na pozemku téhož vlastníka. Jinak i ust. o přestavku vyžaduje od osoby činící si nárok na pozemek pod stavbou z tohoto právního titulu zřízení dotyčné stavby v dobré víře. Narovnání právních poměrů k pozemku pod stavbou jako přestavku dále předpokládá/stanoví povinnost finančního vyrovnání s vlastníkem zastavěného pozemku, a to ve výši obvyklé ceny (části) daného pozemku. Tento způsob řešení se jeví vhodným pro případ zde s tím, že nebude-li možné úpravu o přestavku aplikovat bezvýhradně (např. pro nedostatek dobré víry na straně zřizovatele stavby – toho, kdo vyčlenil jako samostatné domy čp. [Anonymizováno] a čp. [Anonymizováno] na pozemcích st. p. č. [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno]), je na místě analogické použití této úpravy jako účelem nejbližší.

20. Žalobu soud zamítl jako nedůvodnou již z důvodu nedostatků v geometrickém plánu, na jehož základě žalobci formulovali svůj nárok na určení práv ke sporné části pozemku žalovaného jako svého vlastnictví v režimu společného jmění manželů, rovněž ji zamítl v požadavku na určení polohy/postavení jejich domu čp. [Anonymizováno] vzhledem k poloze sporného pozemku. Vedle toho, že žalobci předložili nevyhovující geometrický plán, neosvědčili dále oprávněnost držby sporné části pozemku žalovaného, nýbrž pouhou fakticitu stavu užívání jejich domu od roku 2000 dosud, příp. již od roku 1973, kdy jejich držba části pozemku, kterou si zde nárokovali, mohla započít nejdříve koupí jejich nemovitostí v roce 2000 (nikoli dříve, byli-li předtím jen v nájmu), proto jim nelze přiznat účinky vydržení vlastnického práva. Případ lze řešit analogickým použitím úpravy o. z. o přestavku s tím, že žalobci se žádoucího sjednocení vlastnictví svého domu s pozemky, na nichž je dům postaven, mohou dožadovat, ovšem za podmínky poskytnutí finančního vyrovnání žalovanému jako současnému vlastníku sporného zastavěného pozemku (bude-li předtím tento zastavěný pozemek řádně zaměřen a vyčleněn z pozemku st. p. č. [Anonymizováno] pro účely změn v zápisech práv k dotčeným nemovitostem v katastru nemovitostí). Narovnání právních poměrů k zastavěné části pozemku naznačeným způsobem lze řešit (i) mimosoudně.

21. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl soud o náhradě nákladů řízení mezi účastníky, kdy žalovaný byl ve věci plně procesně úspěšný, náhradu nákladů řízení od žalobců však nepožadoval.

Poučení