29 Co 77/2025 - 690

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Vejnara a soudkyň JUDr. Lucie Bičákové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph. D. ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: 1. [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Advokát] sídlem [adresa] za účasti: 2. [právnická osoba]., IČO [IČO] sídlem [adresa] o náhradu újmy ve výši 6 311 158,05 Kč k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 5. listopadu 2024, č. j. 16 C 83/2019-638, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se ve výroku I, II a III potvrzuje; ve výroku IV se mění tak, že se České republice nepřiznává náhrada nákladů řízení.

II. Žalované a vedlejší účastnici na straně žalované se nepřiznává náhrada nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení částky 6 311 158,05 Kč (výrok I), žalované a vedlejší účastnici na straně žalované nepřiznal náhradu nákladů řízení (výrok II a III) a žalobci uložil povinnost zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] náhradu nákladů státu ve výši 98 096 Kč (výrok IV).

2. Takto rozhodl o nároku na náhradu majetkové a nemajetkové újmy uplatněném původní žalobkyní [jméno FO]. Tuto újmu měla žalovaná žalobkyni způsobit tím, že porušila správné diagnostické a léčebné postupy, což ve svém důsledku vedlo k pozdní diagnostice zhoubného nádoru u žalobkyně a k nutnosti většího operačního zásahu a k horší prognóze. Průběh návštěv u žalované, jakož i na [Oddělení] v [nazev] nemocnici (dále jen „[nazev]“) původní žalobkyně popsala v bodě 1 napadeného rozsudku. Žalobkyně požadovala bolestné, ztížení společenského uplatnění (dále jen „ZSU“), úhradu nákladů na léky, speciální stravu a přístroje, jež byla nucena kupovat.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Odmítala své pochybení. Namítala, že onemocnění původní žalobkyně nebylo možné diagnostikovat dříve i z toho důvodu, že se žalovaná včas nedostavovala na všechny dohodnuté a plánované kontroly. O možnosti zhoubného nádoru bylo sice uvažováno dříve, ale všechna standardní vyšetření jeho přítomnost nepotvrzovala. Ani dřívější diagnóza by však neměla na průběh a prognózu onemocnění vliv. Žalovaná pak popsala průběh poskytované péče do diagnózy zhoubného onemocnění (viz bod 12 napadeného rozsudku).

4. Po úmrtí původní žalobkyně dne [datum] bylo na základě usnesení soudu I. stupně z 19. 10. 2023 v řízení pokračováno s manželem žalobkyně.

5. Soud I. stupně činil skutková zjištění především ze tří znaleckých posudků včetně výslechu znalců a výpovědí ošetřujících lékařů (viz body 16 až 22 napadeného rozsudku).

6. Po právní stránce odkázal na § 81, § 2910, § 2956 a § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu a na § 4 odst. 5 a § 45 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách (dále jen „ZZS“).

7. Soud I. stupně se zabýval otázkou pochybení žalované. Uvedl, že bylo prokázáno, že původní žalobkyně trpěla velmi závažným onemocněním, které ovšem zpočátku nebylo vůbec průkazné, lékaři postupovali standardním způsobem, v rámci medicínských postupů běžných v daném místě a čase, tedy „lege artis“. V průběhu řízení bylo v rámci provedeného dokazování vysvětleno především soudními znalci, že až na nedostatky ve zdravotní dokumentaci nic zásadního, co by mohlo žalobkyni způsobit újmu, realizováno nebylo, pacientka byla vyšetřovaná celou řadou lékařů a při stanovení diagnózy se postupovalo systematickým způsobem, od neinvazivních vyšetřovacích metod až k odběru tkáně. Bylo zároveň prokázáno, že zpočátku na zhoubné onemocnění nic neukazovalo. Znalci se v podrobnostech vyjadřovali k tomu, v čem se nacházejí záludnosti stanovení konkrétní diagnózy v daném místě. Bylo také prokázáno i to, že určité časové prodlevy v rámci postupných vyšetřování zavinila sama pacientka, tedy původní žalovaná, tím, že se na některá vyšetření nedostavila. Bylo podrobně zjišťováno, jestli v lékařském zařízení žalované, zejména v rámci léčebných postupů [tituly před jménem]. [jméno FO], došlo k nepřiměřeným prodlevám v rámci stanovení diagnózy. Bylo zjišťováno, zda konkrétní nařízená vyšetření odpovídala předpokládané diagnóze, jakož i to, zda mezi jednotlivými vyšetřeními nebyly zcela nepřiměřené prodlevy. Až na znalce [tituly před jménem]. [jméno FO] panuje jednomyslná shoda na tom, že o postup „non lege artis“ nešlo, jakož i na tom, že i kdyby původní žalobkyně byla léčena v jiném zařízení, stěží by bylo možno očekávat jiný výsledek. Znalci uzavřeli, že především šlo o zákeřné onemocnění, které se zprvu zcela jednoznačně nemanifestuje a posléze může mít poměrně rychlý průběh. Takové okolnosti pak nemohou jít na vrub lékařskému zařízení. Znalci se vypořádali se stanoviskem znalce [jméno FO], které je k ostatním oponentní, s tím, že stanoviska ostatních lékařů (znalců) nad stanoviskem tohoto jediného znalce zcela jednoznačně převažují. Jde o závěry znalců [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem]. [jméno FO], ale i o závěry [orgán]. Tyto závěry pak korespondují s tím, co jako svědci uvedli [tituly před jménem]. [jméno FO] i [tituly před jménem]. [jméno FO]. K zanedbání lékařské péče nedošlo. Žalobu proto soud I. stupně zamítl.

8. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky rozhodl dle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a to za situace, kdy s tím všechny strany sporu souhlasily.

9. O náhradě nákladů státu pak rozhodl dle § 148 odst. 1 o. s. ř.

10. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku, nedostatečně a neúplně zjištěný skutkový stav, když soud I. stupně neprovedl důkazy navrhované žalující stranou, a nesprávné právní posouzení věci. Konkrétně soud I. stupně dostatečně nehodnotil listinné důkazy ani výslechy znalců. Znalci, [tituly před jménem]. [jméno FO] i [tituly před jménem]. [jméno FO], při výslechu dne 17. 10. 2024 uvedli, že žalobkyně byla rizikovou pacientkou (věk nad 40 let, kuřačka). Ostatně lékaři žalované potvrdili, že zde od počátku bylo podezření na nádorové onemocnění, přesto neprovedli potřebná vyšetření k vyloučení diagnózy nádorového onemocnění. Žalovaná neprovedla ani neinvazivní vyšetření, které provést mohla. Není také zřejmé, s jakou zprávou a jakým popisem potíží byla původní žalobkyně počátkem roku 2016 odeslána na vyšetření do [nazev]. Vyšší pracoviště ([nazev]) neprovedlo žádné vyšetření, které by nebyla schopna provést žalovaná na svém pracovišti, ostatně ani žalovaná o žádné konkrétní vyšetření nežádala. Přínos vyšetření původní žalobkyně v [nazev] byl tedy nulový. Navíc [tituly před jménem]. [jméno FO] vyloučila pouze nádor v oblasti [nazev], nádor v oblasti [nazev] nevyloučila. Ostatně i odborná [orgán] uvedla, že i přes negativní nález vyššího pracoviště stran nádoru [nazev] mělo být zváženo odeslání pacientky k histologii. Histologické vyšetření mohlo být provedeno již koncem roku 2015, čemuž přisvědčuje i znalec [tituly před jménem]. [jméno FO]. Histologie měla být provedena z bílého povlaku u kořene jazyka s granulací, na dotek krvácivého, který byl zaznamenán již v lékařské zprávě z listopadu 2015, když tento nereagoval na antibiotickou léčbu. Již koncem roku 2015 se mohlo u původní žalobkyně jednat o prekancerózní stav, což mohla potvrdit pouze histologie. Soud I. stupně se také nijak nevypořádal se zprávou z vyšetření páteře původní žalobkyně z 25. 4. 2016, předložené dne 28. 4. 2021 v rámci vyjádření a předložené [tituly před jménem]. [jméno FO] při jeho opakovaném výslechu dne 11. 7. 2024, kdy znalec konstatoval, že na tomto snímku jsou již patrné změny v měkkých tkáních krku. Pokud jde od CT z června 2016, na tom bylo zjevné nádorové onemocnění, což je v souladu s výpovědí [tituly před jménem]. [jméno FO], [tituly před jménem]. [jméno FO] i Odborné [orgán]. Nejednalo se o nejasný nález. Přesto znalci uzavřeli, že ze strany žalované nejednalo o postup „non lege artis“. Žalovaná tedy neprovedla potřebné diagnostické úkony, které se v té době nabízely. Také se soud I. stupně nezabýval nedostatky ve zdravotnické dokumentaci původní žalobkyně, které ve svém důsledku mohly vést k chybné diagnóze. Žalobce odkázal na zprávu ze zubního ošetření ze dne 4. 3. 2016, která popisuje z hlediska nádorového bujení podezřelý nález, a to zhrubění sliznice patrového oblouku, což dle odborné literatury a dle odpovědí [tituly před jménem]. [jméno FO] při výslechu může být příznakem nádorového bujení. Zpráva ze 4. 3. 2016 ze zubního vyšetření se však v dokumentaci žalované stran kontroly ze dne 4. 3. 2016 vůbec neobjevuje. Žalobce poukázal i na další pochybení při vedení zdravotnické dokumentace a zdůraznil, že i nesprávné vedení zdravotnické dokumentace patří mezi postupy „non lege artis“. Zde odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. [spisová značka]. Nesouhlasil také s tím, že prodlevy v diagnóze způsobila původní žalobkyně nedostavováním se na vyšetření. Dále závěr o tom, zda postup žalované byl „lege artis“, měl učinit soud I. stupně na základě odborných závěrů znalců, které měl zhodnotit, což však neučinil. Žalobce nesouhlasil také s uložením povinnosti k úhradě nákladů státu, a to s ohledem na procesní vývoj ohledně zadávání a vypracovávání znaleckých posudků, který popsal a který byl dán i tím, že soud I. stupně neprovedl důkazy navrhované stranou žalující. Závěrem žalobce navrhl zrušení napadeného rozsudku a jeho vrácení soudu I. stupně k dalšímu řízení.

11. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. K výtkám vůči vedení zdravotnické dokumentace uvedla, že žádný ze znalců neuvedl, že by ve zdravotnické dokumentaci chyběly takové údaje, které by znalcům bránily v objektivním posouzení celého případu. Nově předkládanému vyjádření lékařky [Oddělení][Anonymizováno][tituly před jménem][jméno FO] nemůže být přihlédnuto z důvodu koncentrace řízení. Žalovaná nepodcenila příznaky nádorového onemocnění původní žalované. Od počátku bylo pracováno i s touto variantou, nicméně ambulantní pracoviště žalované bylo nevhodné k provádění excize, resp. biopsie, proto ošetřující lékařka správně poslala pacientku na vyšší pracoviště do [nazev], tedy fakultní nemocnice. Tam [tituly před jménem]. [jméno FO], specialistka na onkologii v [Oddělení] provedla komplexní vyšetření, a nezjistila žádný relevantní nález, který by svědčil pro jakýkoliv nádorový proces. Poté, co byly vyloučeny jiné příčiny potíží původní žalobkyně, pomýšlela [tituly před jménem]. [jméno FO] na to, že pacientku znovu odešle do [nazev], aby byl vyloučen maligní proces, a to do péče společníka žalované, která je odborným lékařem a zaměřuje se na problematiku maligity v [Oddělení], proto zajistila původní žalobkyni termín u [tituly před jménem]. [jméno FO]. Na toto vyšetření se původní žalobkyně nedostavila pro nemoc. Přišla až po několika týdnech opět k [tituly před jménem]. [jméno FO], ta jí znovu zajistila nadstandardně a v nejbližším možném termínu vyšetření u [tituly před jménem]. [jméno FO]. Závěry znaleckého posudku [tituly před jménem]. [jméno FO] byly vyvráceny posudkem [tituly před jménem]. [jméno FO] a revizním posudkem [tituly před jménem]. [jméno FO]. [tituly před jménem]. [jméno FO] zůstal se svým názorem osamocen a v praxi se nesetkává s onkologickou problematikou. K pochybení žalované tedy nedošlo. Původní žalobkyně nešťastně onemocněla právě ve chvíli, kdy se mělo opakovat odborné vyšetření na pracovišti vyššího stupně, konkrétně u [tituly před jménem]. [jméno FO]. Další odbornou pomoc pak vyhledala s velkým prodlením.

12. Vedlejší účastnice na straně žalované se zcela připojila k vyjádření žalované.

13. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, včetně řízení, které mu předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a po konaném jednání dospěl k závěru, že odvolání do výroku o věci samé a výroků o nákladech řízení mezi účastníky řízení není důvodné, důvodné je jen odvolání žalobce do výroku o jeho povinnosti hradit náklady státu.

14. Soud I. stupně zjistil skutkový stav v míře dostatečné pro své rozhodnutí a věc posoudil správně i po právní stránce. Odvolací soud odkazuje na skutkové i právní závěry soudu I. stupně a s těmito se ztotožňuje. Pokud až v rámci odvolacího řízení bylo předkládáno vyjádření lékařky [tituly před jménem]. [jméno FO], jde o důkaz navržený až po koncentraci řízení a odvolací soud, i k námitce žalované strany, k němu nepřihlížel.

15. Napadený rozsudek nepovažuje odvolací soud za nepřezkoumatelný. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu I. stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když tedy rozhodnutí soudu I. stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011). Žalobce podal proti napadenému rozsudku obsáhlé odvolání, ve kterém soudu I. stupně vytýkal nedostatečné provedení dokazování, nesprávné hodnocení provedených důkazů a nesprávné právní hodnocení, a to vždy s podrobnou argumentací. Nelze tedy učinit závěr, že napadené rozhodnutí trpí takovými vadami, které je jako celek činí nepřezkoumatelným.

16. Odvolací soud má za to, že při hodnocení jednotlivých důkazů se soud I. stupně neodchýlil od zásady volného hodnocení důkazů upravené v § 132 o. s. ř. Soud I. stupně se přiklonil po pečlivě provedeném dokazování k závěrům znaleckého posudku znalce [jméno FO] a revizního znaleckého posudku znalce [jméno FO], kteří neshledali pochybení v postupu žalované. Oba znalce též řádně vyslechl, znalce [jméno FO] i opakovaně. Odvolací soud se skutkovým závěrem soudu I. stupně souhlasí. Znalec [jméno FO] zpracovával revizní posudek až po výslechu ošetřujících lékařů, vycházel tedy z upřesněných informací. Celou věc je třeba dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu posuzovat z pohledu „ex ante“, tedy na základě informací dostupných v době poskytování zdravotní péče, nikoliv „ex post“ (srovnej např. rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 2937/2020, sp. zn. 25 Cdo 2482/2024 a další). Takto znalec [jméno FO], který jako jediný znalec shledal pochybení žalované, k věci nepřistupoval. Z lékařských zpráv zřetelně vyplývá, že o možnosti karcinomu uvažovala [tituly před jménem]. [jméno FO], ošetřující lékařka původní žalobkyně, již v listopadu 2015 – viz zpráva z 15. 11. 2015, kde je popsána při kořeni jazyka granulace s bělavým povlakem, při doteku krvácejícím s poznámkou „tu?“. Zvážila tedy i tu skutečnost, že se jednalo o rizikovou pacientku. Stav pacientky konzultuje [tituly před jménem]. [jméno FO] s [tituly před jménem]. [jméno FO] ta odesílá původní žalobkyni na vyšetření do [nazev] nemocnice ([nazev]) k [tituly před jménem]. [jméno FO]. Ve zprávě je uvedeno, že trvá tlak, štípání pálení na kořeni jazyka vpravo. Ze zprávy [tituly před jménem]. [jméno FO] z [místo] z vyšetření původní žalobkyně dne 14. 1. 2016 plyne, a v tom se nakonec shodli i znalci, že bylo provedeno komplexní vyšetření původní žalobkyně, [nazev] i [nazev], se závěrem, bez patrného [nazev]. [tituly před jménem]. [jméno FO] se tedy bez ohledu na znění zprávy [tituly před jménem]. [jméno FO] ze dne 29. 12. 2015, kde se o možnosti karcinomu výslovně nehovoří, jen o příznacích, provedla původní žalobkyni odpovídající vyšetření na známky přítomnosti tumoru (karcinomu), resp. ta vyšetření, která ona na pracovišti tzv. vyššího stupně vyhodnotila jako nezbytná. Odvolací soud zde souhlasí s argumentací žalované, že nebylo povinností žalované doporučovat „vyššímu pracovišti“, tedy nemocnici s možností širších vyšetřovacích postupů, jaká vyšetření má provést. To bylo na úvaze [tituly před jménem]. [jméno FO]. Odvolací soud je toho názoru, že nelze žalované vyčítat, jak činí znalec [jméno FO], že neprovedla odběr vzorku tkáně u původní žalované již na konci roku 2015. Žalovaná i ostatní znalci zcela logicky vysvětlili, proč je tento odběr rizikový v poměrech ambulantního pracoviště, při odběru z ústní dutiny a hltanu s nebezpečím krvácení a s tím spojených komplikací. Lékaři žalované proto odeslali původní žalobkyni na vyšetření k [tituly před jménem]. [jméno FO] do [nazev], ta vyšetřovala původní žalobkyni na možnost rozvoje karcinomu a sama zvážila adekvátní vyšetření. Z hlediska přítomnosti karcinomu byl pak její závěr negativní. Doporučila původní žalobkyni i zubní vyšetření, neboť tato měla silně karézní chrup.

17. Žalobkyně se následně dostavila k žalované dne 4. 3. 2016 s výsledky z kontroly v [místo]. Pokud žalobce argumentuje zprávou ze zubního ošetření ze 4. 3. 2016, není zřejmé, zda tu měla žalovaná od původní žalobkyně toho dne k dispozici, zřejmě spíše nikoliv, nicméně na další kontrole u žalované dne 31. 3. 2016 je konstatováno, že byla vyšetřena na stomatologii včetně rtg, nález byl údajně v pořádku. [jméno FO] [tituly před jménem]. [jméno FO] vychází zjevně jen ze sdělení původní žalobkyně. Klinický nález popisuje tak, že na pravé straně při kořeni jazyka kyprá sliznice s drobným bělavým povlakem při doteku mírně krvácející. Popisuje tedy obdobný nález jako v listopadu 2015. Nález, který měla původní žalobkyně již při vyšetření u [tituly před jménem]. [jméno FO] v [místo], sama [tituly před jménem]. [jméno FO] pak při výslechu u soudu I. stupně uvádí, že klinický stav byl v zásadě shodný, neviděla progresi. Dne 31. 3. 2016 činí tedy odběr k vyloučení bakteriální infekce. Výsledek odběru je při kontrole dne 5. 4. 2016 shledán [tituly před jménem]. [jméno FO] jako negativní, jsou však popisovány přetrvávající obtíže. Pacientka je odeslána k vyšetření páteře, příp. rehabilitaci, k vyloučení této alternativy, následně je plánováno CT vyšetření. Z lékařské dokumentace není zřejmé, že by žalovaná měla k dispozici snímek z 25. 4. 2016 z vyšetření páteře. Nicméně původní žalobkyně se pak na kontrolu u žalované dostavuje až dne 17. 6. 2016, je konstatována hmatná uzlina vpravo submandib., je odeslána na CT vyšetření, jak bylo v březnu 2016 plánováno, které proběhlo záhy, a to dne 24. 6. 2016. Při kontrole dne 29. 6. 2016 je konstatován nejasný nález z CT. Ke zhodnocení tohoto nálezu je původní žalobkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] odeslána k [tituly před jménem]. [jméno FO] na den 8. 7. 2016, kam se nedostavuje kvůli zánětu žil. Omlouvá se. Dostavuje se následně až 26. 8. 2016 opět k [tituly před jménem]. [jméno FO]. Ta opětovně žádá konzultaci u [tituly před jménem]. [jméno FO]. Původní žalobkyně se však dostavuje k žalované až dne 26. 9. 2016, kdy je vyšetřena [tituly před jménem]. [jméno FO], který ji již indikuje do [místo], kde on sám také působí, k biopsii, kterou následně provede v [místo]. Odebraný vzorek je hodnocen jako pozitivní na karcinom dne 4. 10. 2016. Následně je diagnostikován duplicitní karcinom, jak [nazev], tak [nazev]. Jak bylo konstatováno i ze strany odborného vyjádření [orgán], tento duplicitní karcinom byl obtížně diagnostikovatelný.

18. Odvolací soud je také toho názoru, vycházeje ze znaleckých posudků znalců [jméno FO] a [jméno FO], že žalovaná nepochybila, pokud na jejím pracovišti neprovedla původní žalobkyni excisi, resp. biopsii, a to již koncem roku 2015, a to z důvodu výše uvedených, vyjádřených jak znalcem [jméno FO], tak znalcem [jméno FO]. Nepochybila ani tím, když z důvodu větší možnosti diagnostických metod poslala koncem roku 2015 původní žalobkyni na vyšetření do [místo], k [tituly před jménem]. [jméno FO]. Poté co se původní žalobkyně vrátila zpět s negativním závěrem vyšetření na karcinom, stále si ji ponechala v péči a vylučovala jiné příčiny potíží, ať již dentální zánět nebo problémy s páteří. Znalec [jméno FO] i [jméno FO] také vysvětlili, proč je biopsie nebo excise nevhodná před zobrazovacími metodami jako je CT, když zjizvení a možný zánět v místě odběru, vedle výše popsaných rizik, může znepřehlednit vyšetřované místo. Zobrazovací metody obecně lokalizují místo problému, a biopsie pak jeho původ nebo druh onemocnění. Pokud jde o závěry CT vyšetření z konce června 2016, nelze vyčítat [tituly před jménem]. [jméno FO], že jeho závěry, které hodnotila jako nejasné, chtěla nechat přezkoumat [tituly před jménem]. [jméno FO], lékařem působícím u žalované, ale současně se věnujícím onkologické problematice v oblasti [obor] v [místo]. Za tím účelem sjednala původní žalobkyni krátký termín na 8. 7. 2016 k této konzultaci. Původní žalobkyně se tam ale nedostavila z důvodu nemoci. A opět se objednala až na konec srpna 2016, a to nelogicky k [tituly před jménem]. [jméno FO]. Odvolací soud je toho názoru, že za situace, kdy se dle vyjádření žalobce obtíže původní žalobkyně od dubna 2016 stupňovaly, neměla tato čekat s opětovnou návštěvou žalované až do konce srpna 2016, a následně k další konzultaci, vyhodnocení CT z června 2016, přijít až s dalším měsíčním odstupem 26. 9. 2016, když z lékařské zprávy z[Anonymizováno]29. 6. 2016 bylo zřejmé, že se má dostavit na kontrolu k [tituly před jménem]. [jméno FO] k dalšímu zhodnocení nejasného CT nálezu, a to co nejdříve, přičemž původní termín byl stanoven na 8. 7. 2016. Svědkyně [tituly před jménem]. [jméno FO] navíc vypověděla, že s původní žalovanou probírala i možnost karcinomu, byť tuto skutečnost zřejmě nezachytila v dokumentaci. Není tedy zřejmé, proč se původní žalobkyně při stupňujících se potížích a nejasném nálezu na CT nesnažila po vyléčení nemoci zánětu žil dostavit na kontrolu, a to přímo k [tituly před jménem].[Anonymizováno][jméno FO], co nejdříve, když jak bylo řečeno při odvolacím jednání zástupcem žalované, k žalované bylo možné se dostavit i bez objednání. Ostatně i svědek [tituly před jménem]. [jméno FO] při svém výslechu uvedl, že u žalované se vesměs neobjednávalo a bylo možné přijít rovnou do čekárny. Skutečnost, že od CT vyšetření v červnu 2016 do diagnostiky karcinomu uběhly více než tři měsíce, tak nelze dle názoru odvolacího soudu přičítat k tíži žalované. Žalovaná (konkrétně [tituly před jménem]. [jméno FO]) stanovila kontrolní vyšetření na 8. 7. 2016 u [tituly před jménem]. [jméno FO], který měl s onkologickými nálezy větší zkušenost a působil současně v [místo], k němu se však původní žalobkyně nedostavila. Znalec [jméno FO] v revizním znaleckém posudku navíc uvedl, že nelze stanovit, zda by průběh nemoci byl mírnější, pokud by byla diagnóza stanovena dříve. Odvolací soud upozorňuje na skutečnost, že po stanovení diagnózy karcinomu u původní žalobkyně v říjnu 2016, poté co byla prováděna všechna potřebná dovyšetření a postup směřoval k operaci původní žalobkyně, se tato sama rozhodla změnit zdravotnické zařízení a vyhledala péči v [nazev] nemocnici. Tato varianta, změna zdravotnického zařízení, však mohla nastat i v létě 2016. [tituly před jménem]. [jméno FO] proto nelze vyčítat, že nesledovala, proč se pacientka nedostavila dne 8. 7. 2016 k [tituly před jménem].[Anonymizováno][jméno FO] a proč si ani nedomluvila náhradní termín. V této skutečnosti nelze spatřovat postup „non lege artis“.

19. Odvolací soud také neshledává, že by zdravotnická dokumentace zcela chyběla nebo byla tak nepřehledná, že by na jejím základě nešlo věc hodnotit a že by bylo třeba přistoupit k obrácení důkazního břemene a předpokládat u žalované postup „non lege artis“ a priori.

20. Vzhledem ke skutečnosti, že ani odvolací soud neshledal na straně žalované pochybení, nezabýval se otázkou příčinné souvislosti a vzniku škody.

21. Ze všech výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný včetně výroků o nákladech řízení mezi účastníky podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

22. Odvolací soud ovšem změnil napadený rozsudek dle § 220 odst. 1, písm. b) o. s. ř. ve výroku IV o nákladech státu tak, že státu náhradu nákladů řízení nepřiznal. Důvody zvláštního zřetele hodné dle § 150 o. s. ř. spatřuje v okolnostech případu, nutnosti znaleckého přezkumu a skutečnosti, že došlo k zásahu do rodinných vztahů žalobce, když původní žalobkyně v průběhu řízení zemřela a sám žalobce je invalidní důchodce, jeho příjem tvoří jen invalidní důchod.

23. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud též dle § 150 o. s. ř. a žalované je nepřiznal s ohledem na zdravotní stav žalobce, který je invalidní důchodce, a na souhlas žalované s tímto postupem.