3 A 63/2022– 31

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a Mgr. Ivety Postulkové ve věci žalobce: Město Klatovy, IČ 00255661 sídlem nám. Míru 62, 339 01 Klatovy proti žalované: Národní sportovní agentura se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Praha 1 o žalobě proti usnesení žalované ze dne 21. 3. 2022, č. j. NSA–RM21–00196/2021/RM21/7, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Národní sportovní agentury ze dne 21. 3. 2022, č. j. NSA–RM21–00196/2021/RM21/7 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce požádal dne 21. 4. 2021 o dotaci z Výzvy 12/2020 Sportovní infrastruktura – Investice do 10 mil. Kč, č.j.: NSA–0007/2020/D/4, vyhlášené v rámci dotačního programu č. 162 52 Regionální sportovní infrastruktura 2020–2024 (dále jen „Výzva“). Dotace měla být podle žádosti poskytnuta na rekonstrukci víceúčelového hřiště ZŠ Klatovy, Tolstého 765.

2. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zastavila řízení o jím podané žádosti o dotaci podle § 14j odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), tedy z důvodu, že žádost trpěla vadami a výzva k podání žádosti nepřipouštěla možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel.

3. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že žalobce doložil výpis ze svého bankovního účtu jako doklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce podle bodu 13.2. písm. b) Výzvy. Žalovaná výzvou ze dne 9. 2. 2022 vyzvala žalobce, aby doložil též výpis z usnesení zastupitelstva obce, ze kterého bude patrné, že zastupitelstvo schvaluje financování akce.

4. Žalobce žalované odpověděl, že měl za to, že podmínce podle bodu 13.2. písm. b) Výzvy vyhověl již zasláním výpisu z účtu, který prokazuje, že má dostatek financí, neboť takto dokládá zajištění vlastního podílu i u dalších dotací (OPŽP a jiných). Podání žádosti bylo schváleno Radou města Klatov dne 13. 4. 2021, čímž město deklarovalo, že je schopno splnit veškeré dotační podmínky. Finanční prostředky na financování podílu města byly již schváleny v rámci rozpočtu. Žalobce dále uvedl, že může doplnit i aktuální usnesení zastupitelstva, které se bude konat 22. 2. 2022. Pro doplnění tohoto usnesení však žádá o prodloužení lhůty k odstranění vad do 25. 2. 2022, aby mohl usnesení zastupitelstva po jeho konání doložit.

5. Žalovaná této žádosti o prodloužení lhůty vyhověla.

6. Žalobce následně doručil žalované výpis z usnesení zastupitelstva ze dne 22. 2. 2022, ve kterém zastupitelstvo schválilo financování akce z rozpočtu města. Uvedl též, že částka na rekonstrukci byla alokována již v rozpočtu roku 2021 v rámci rozpočtové rezervy.

7. Žalovaná dne 21. 3. 2022 zastavila řízení. Žalobce podle ní neodstranil vady žádosti ani na základě výzvy. Usnesení zastupitelstva obce neshledala relevantní, neboť zastupitelstvo mělo usnesení přijmout již před podáním žádosti o dotaci. Jiný doklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce podle bodu 13.2. písm. b) Výzvy dle žalované v případě žadatele, který je obcí, nelze uznat. Výpis z bankovního účtu nedokládá žádným způsobem, že v době podání žádosti o dotaci existovala vůle obce poskytnout z obecního rozpočtu finanční prostředky na zajištění vlastního podílu na financování akce. Rovněž doručený výkaz rozpočtové rezervy neobsahuje přesné určení, na které projekty budou finanční prostředky použity. Uvolnit prostředky z rozpočtové rezervy musí zastupitelstvo obce svým usnesením.

8. V žalobě žalobce vylíčil, že na výzvu k odstranění vad reagoval dne 11. 2. 2022 dopisem, v němž vysvětlil, že s ohledem na text bodu 13.2 písm. b) Výzvy byl z jeho hlediska zcela oprávněně doložen výpis z bankovního účtu. Žalobce v dopise zároveň požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad žádosti, čemuž žalovaná vyhověla. V prodloužené lhůtě pak žalobce zaslal žalované usnesení zastupitelstva č. 21 bod III, které schvalovalo financování akce. Žalovaná následně požadovala zaslání usnesení zastupitelstva, které by existovalo již v době podání žádosti, resp. doložení schválení uvedené investiční akce v rámci rozpočtu města pro rok 2022. Žalobce zareagoval zasláním čestného prohlášení o tom, že finanční prostředky na realizaci akce byly schváleny v rámci rozpočtové rezervy, která dalekosáhle převyšuje plánovaný podíl města na financování akce, a dále že splnění dotačních podmínek bylo před podáním žádosti deklarováno Radou žalobce v souladu s § 102 odst. 3 zákona o obcích. Dne 22. 3. 2022 mu žalovaná doručila usnesení o zastavení řízení.

9. Žalobce souhlasí, že bod 13.2. písm. b) Výzvy je nutné vykládat v souladu s dalšími ustanoveními Výzvy a rovněž s ustanoveními programu. V textu Výzvy ani v programu přitom nelze najít oporu pro tvrzení žalované, že v případě žadatele – obce je jediným přípustným dokladem o zajištění financování akce usnesení zastupitelstva. Tento názor a zužující výklad obsažený v odůvodnění usnesení je zcela v rozporu s textem bodu 13.2. písm. b) Výzvy. I ze samotného odůvodnění usnesení (třetí odstavec na straně 3 napadeného rozhodnutí) lze pak vyčíst, že k tomuto závěru dospěla žalovaná ex post v průběhu řízení. Při vyzývání k odstranění vad tento závěr sama nezastávala.

10. Žalobce namítá porušení svých práv na řádné vyřízení podané žádosti. Bod 13.2. písm. b) Výzvy obsahuje demonstrativní výčet možných dokladů o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce. Žalovaná však řízení o poskytnutí dotace zastavila na základě nově vykonstruovaného důvodu, že v případě žadatele–obce lze za dostačující doklad ke splnění bodu 13.2. písm. b) Výzvy uznat pouze usnesení zastupitelstva obce přijaté před podáním žádosti o dotaci.

11. Žalobce uvádí, že ke splnění požadavku dle bodu 13.2. písm. b) Výzvy poskytl žalované následující doklady: a) usnesení rady města ze dne 13. 4. 2021 o projednání a schválení podání předmětné žádosti o dotaci v rámci Výzvy (včetně Výzvou stanovených podmínek vlastního financování), b) čestné prohlášení starosty města ze dne 25. 2. 2022, c) rozpis rozpočtové rezervy města na rok 2021 a na rok 2022 určené na financování investičních akcí města, d) výpis z bankovního účtu města prokazující, že rozpočtová rezerva města byla a je kryta reálnými/skutečnými finančními prostředky na bankovním účtu města. Z těchto dokladů dle žalobce jednoznačně vyplývá vůle města realizovat investiční akci a poskytnout ze svého rozpočtu finance. Projednání a schválení podání žádosti o dotaci v rámci Výzvy radou města je dle žalobce ve zbytkové kompetenci rady města podle § 102 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (obecní zřízení) (dále jen „zákon o obcích“), neboť co zákon o obcích nedává do pravomoci a působnosti jiných orgánů města, spadá do tzv. zbytkové kompetence rady.

12. Žalobce uvádí, že ze zákona o rozpočtových pravidlech ve znění účinném od 1. 1. 2018 a z již ustálené soudní judikatury (viz zejména rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu spis. zn. 9 Ads 83/2014) vyplývá, že soudní přezkum negativních rozhodnutí o tzv. „nenárokových“ dotacích je v českém právním řádu možný a je zaměřen na posouzení řádného procesu, řádného řízení o žádosti o dotaci. Žadatel nemá právo na výsledek, ale na řádný proces s ním související. Každý orgán vedoucí řízení o žádosti o dotaci je povinen řídit se v řízení o žádosti o dotaci všemi obecně závaznými právními předpisy, všemi podmínkami danými v dokumentech, na které právní tituly (zejména tzv. výzvy) poskytnutí dotace odkazují a také všemi základními procesními zásadami určujícími postup orgánů veřejné moci v právním státě. Prostor pro správní a právní uvážení orgánu vedoucího řízení o žádosti o dotaci má v řízení o žádosti o dotaci vždy své limity. Předem stanovená kritéria nemůže orgán vedoucí řízení o žádosti o dotaci následně měnit podle zásady, že „pravidla se nemění v průběhu závodu“. Právě k takovému porušení v rámci řízení o poskytnutí dotace ze strany žalované dle žalobce došlo.

13. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.

14. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla žalobu zamítnout. Nesouhlasila s klíčovým argumentem žaloby, tedy že z dokumentů předložených žalobcem jednoznačně vyplývá vůle města realizovat investiční akci a poskytnout z rozpočtu města vlastní podíl na financování akce. Žádost o dotaci podle Výzvy s sebou nese povinnost obce poskytnout (v případě, že žalovaná žádosti vyhoví) finanční prostředky z rozpočtu obce na pokrytí vlastního podílu na financování akce. Podle § 84 odst. 2 písm. b) zákona o obcích schvaluje rozpočet obce zastupitelstvo obce. Finanční spoluúčast na akci musí dle žalované předem projednat právě zastupitelstvo obce, popř. by zastupitelstvo mohlo přijmout usnesení stanovující rozsah rozpočtového opatření, na jehož základě by o finanční spoluúčasti obce mohla rozhodnout rada obce dle § 102 odst. 2 písm. a) zákona o obcích.

15. Usnesení zastupitelstva dle žalované nelze nahradit usnesením rady obce ani čestným prohlášením starosty, neboť tyto orgány nemohou vytvořit vůli obce poskytnout na financování akce prostředky z rozpočtu obce. Ani rozpis rozpočtové soustavy a výpis z bankovního účtu nevypovídají o vůli obce poskytnout prostředky na nějaký konkrétní účel, pouze osvědčují dostatek finančních prostředků obce. Odkaz žalobce na § 102 odst. 3 zákona o obcích považuje žalovaná za nepřípadný, vztahuje se totiž pouze na záležitosti nevyhrazené zastupitelstvu obce nebo které si zastupitelstvo nevyhradilo.

16. K námitce žalobce, že bod 13.2. písm. b) Výzvy obsahuje demonstrativní výčet možných dokladů o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce, žalovaná uvádí, že použití demonstrativního výčtu se jevilo jako vhodné. Výzva totiž cílí na široký okruh oprávněných žadatelů, mezi nimiž jsou nezanedbatelné rozdíly. Použití demonstrativního výčtu nezbavuje žalovanou povinnosti hodnotit všechny důkazy podle své úvahy a pečlivě přitom přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci v souladu s § 50 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“). Žalovaná považuje za určující povahu a právní formu žadatele a z výše uvedených důvodů se domnívá, že je–li žadatelem obec, je třeba doložit usnesení zastupitelstva. Dle žalované její postup nepředstavuje zužující výklad ustanovení výzvy či proměnu demonstrativního výčtu na výčet taxativní., nýbrž individuální hodnocení důkazů.

17. Žalovaná uvádí, že bod 13.2. písm. b) Výzvy stanoví, že doklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce představuje povinnou přílohu žádosti. Jestliže má žadatel povinnost přiložit k žádosti dokument, tento dokument musí existovat již v době podání žádosti. Žalovaná tedy zastává názor, že zastupitelstvo obce musí projednat a schválit použití finančních prostředků z rozpočtu obce na finanční spoluúčast ještě před podáním žádosti o dotaci. V této souvislosti odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022, č. j. 11 A 35/2021–130, který se rovněž týkal žalované.

18. V replice žalobce uvádí, že žalovaná následným zužujícím výkladem textu Výzvy diskriminuje žadatele – územně samosprávné celky. Jiné subjekty k výpisu z účtu žádná další usnesení svých orgánů předkládat nemusí, ačkoliv jejich statutární orgány mohou být omezeny v dispozici s majetkem např. svými vnitřními předpisy. Žalobce přitom výpisem z účtu doložil, že disponuje finančními prostředky mnohonásobně převyšujícími podíl na financování. Zákon o obcích ani jiný právní předpis nestanoví, že podání žádosti o dotaci je bez předchozího schválení zastupitelstvem neplatné. Žalovaná tak extenzivně stanoví obcím další povinnosti nad rámec zákona. Žalobce odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 5. 2017, č. j. 30 Ca 6/2005–81, ve kterém soud dospěl k závěru, že pokud je podmínkou dotace spolufinancování akce, usnesení zastupitelstva obce není nutným předpokladem platnosti a závaznosti úkonu. Žalovanou odkazovaný rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 11 A 35/2021–130, není dle žalobce přiléhavý z důvodu odlišného skutkového stavu (doložení nájemní smlouvy k oprávnění dispozice s dotčenými nemovitostmi). Výklad předpokládaný žalovanou je dle žalobce v protikladu s jazykovým vyjádřením ve Výzvě. Nadto musí platit, že případná nejednoznačnost jde k tíži autora.

19. V duplice žalovaná uvádí, že žalobcem odkazovaný rozsudek Krajského soudu v Plzni, č. j. 30 Ca 6/2005–81, na posuzovaný případ nedopadá. Krajský soud dospěl k závěru, že žalobce musí splnit podmínky čerpání dotace, i když žádost o její poskytnutí neschválilo zastupitelstvo (žádost o dotaci podal starosta obce bez vědomí zastupitelstva). Žalovaná má za to, že jde o jiný než nyní posuzovaný případ. Posouzení soudem 20. Soud rozhodl bez nařízení jednání, neboť žalovaná s takovým postupem výslovně souhlasila a žalobce se na výzvu dle § 51 odst. 1 s. ř. s. nevyjádřil.

21. Při rozhodování ve věci samé soud vycházel zejména z následující právní úpravy.

22. Podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1, 23. Podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel trpí–li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.

24. Podle čl. 13.2. písm. b) Výzvy přílohou žádosti bude doklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce (např. výpis z účtu, smlouva od banky s úvěrovým příslibem, usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku apod.). Tato příloha nemusí být součástí podávané žádosti, pokud ji v době podání žádosti žadatel nemá k dispozici, žadatel ji může nahradit prohlášením žadatele o tom, že má příslib financování akce včetně předpokládaného zdroje financování. V takovém případě bude žadatel povinen doložit doklad o zajištění vlastního podílu na financování akce doloží dodatečně, a to na adresu správce programu nejpozději do dvou (2) měsíců ode dne podání žádosti. Pro splnění termínu je rozhodné datum podání, tedy dle § 37 odst. 5 správního řádu den, kdy podklady došly na podatelnu správce programu. V případě nedoložení dokladu ve stanovené lhůtě bude řízení o dotaci usnesením zastaveno.

25. Podle čl. 14.

6. Výzvy v případě podání nekompletní či nesprávně vyplněné žádosti bude postupováno dle čl.

17. Výzvy.

26. Podle čl. 17.

1. Výzvy žadatelé budou na základě ustanovení § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel vyzýváni k odstranění vad žádosti, které budou zjištěny v rámci posouzení kritérií přijatelnosti; to se netýká těch vad žádosti, které jsou uvedeny v následujícím bodě, nebo které jsou svojí povahou neodstranitelné.

27. Podle čl. 17.

2. Výzvy za neodstranitelnou vadu je pro potřeby Výzvy vždy považováno: a) žádost je podaná po stanovené lhůtě dle bodu 7.

1. Výzvy, b) žadatel nesplňuje podmínky oprávněného žadatele dle čl. 6 Výzvy, c) žádost je podaná jiným způsobem než prostřednictvím JDP, d) žadatel ke dni podání žádosti nedisponoval pravomocným stavebním povolením na stavební část akce, nebo právem stavět na základě jiného dokumentu pro konkrétní druh povolovacího řízení, nebo smlouvou se zhotovitelem díla splňující podmínky bodu 10.

3. Výzvy.

28. Podle čl. 17.

5. Výzvy v případě neodstranitelných vad žádosti, nebo neodstraní–li žadatel vady žádosti ve stanovené lhůtě, správce programu usnesením řízení o žádosti zastaví.

29. Poté, co soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

30. Městský soud se již dříve zabýval otázkou, zda může žadatel o dotaci dodat usnesení zastupitelstva obce o spolufinancování akce přijaté až po podání žádosti o dotaci. V rozsudku ze dne 26. 3. 2024, č. j. 15 A 28/2023–27, zrušil rozhodnutí žalované o zastavení řízení o žádosti a věc žalované vrátil k dalšímu řízení. Městský soud se ve zmiňovaném rozsudku zabýval otázkou, tj. zda výzva umožňuje, aby si žadatel opatřil souhlas obce s akcí a jejím spolufinancováním ve formě zápisu usnesení zastupitelstva dodatečně, tedy až po podání žádosti o dotaci, a tento zápis následně doložil žalované na základě její výzvy k odstranění vad žádosti. Patnáctý senát tohoto soudu dospěl k závěru, že takový postup je možný. Ke stejnému závěru soud dospěl i v nyní projednávané věci.

31. Bod 13.2. písm. b) Výzvy žadateli o dotaci ukládá přiložit k žádosti „[d]oklad o zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce (např. výpis z účtu, smlouva od banky s úvěrovým příslibem, usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku apod.). Tato příloha nemusí být součástí podávané žádosti, pokud ji v době podání žádosti žadatel nemá k dispozici, žadatel ji může nahradit prohlášením žadatele o tom, že má příslib financování akce včetně předpokládaného zdroje financování.“ 32. Soud předně uvádí, že z textu Výzvy nelze dovodit, že by jediným přípustným dokladem o zajištění vlastního podílu žalobce na financování akce bylo usnesení zastupitelstva. Žalobce se mohl legitimně domnívat, že vlastní podíl doložil již výpisem ze svého bankovního účtu.

33. Výzva dále výslovně předpokládá, že žádost může být nesprávně vyplněná či podaná nekompletně (čl. 14.

6. Výzvy). Jediný možný význam pojmu „nekompletní žádost“ je dle soudu taková žádost, k níž nejsou přiloženy všechny povinné přílohy. V takovém případě Výzva předpokládá proces vedoucí k odstranění vad žádosti (čl. 17), a to odkazem na § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel. Tento proces je výslovně vyloučen u tzv. neodstranitelných vad, které jsou taxativně vypočteny ve výše citovaném čl. 17.

2. Výzvy, a u vad, u kterých to vylučuje jejich povaha. Absence souhlasu zastupitelstva obce v tomto výčtu neodstranitelných vad uvedena není, a proto je nutné ji považovat za vadu odstranitelnou. Dodatečné doložení souhlasu obce tedy možné je.

34. Z Výzvy současně neplyne, že by všechny povinné přílohy musely existovat již ke dni podání žádosti. To, která z povinných příloh musí nezbytně existovat v době podání žádosti, lze nepřímo dovodit z čl. 17.2. písm. d) Výzvy, který vyjmenovává přílohy, jejichž absence představuje neodstranitelnou vadu žádosti. Usnesení zastupitelstva obce se v tomto taxativním výčtu nenachází. K tomu je zapotřebí dodat, že ani žádné jiné ustanovení Výzvy neukládá žadateli povinnost doložit k žádosti pouze takové usnesení zastupitelstva obce dokládající zajištění vlastního podílu žadatele na financování akce, které existovalo již k datu podání žádosti o dotaci.

35. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022 č. j. 11 A 35/2021–130, jehož závěrů se dovolává žalovaná, není na právě projednávanou věc přiléhavý. V dané věci se jednalo o případ, jenž se vztahoval k jiné dotační výzvě vyhlášené žalovanou, která ovšem výslovně označovala za neodstranitelnou vadu, že žádost nebyla zaregistrována včetně všech povinných příloh ve finální verzi/podobě. Žalobce, neúspěšný žadatel o dotaci, nedoložil k žádosti nájemní smlouvu k pozemkům, které byly předmětem investičního záměru. Jedenáctý senát Městského soudu v Praze dovodil, že bylo jeho povinností mít užívací titul k pozemkům již v okamžiku podání žádosti. Nejvyšší správní soud pak v rozsudku č. j. 6 Afs 76/2022–23 tomuto závěru přisvědčil a doplnil jej následujícím konstatováním: „stěžovatel přehlédl, že tento postup [odstraňování vad žádosti] dotační výzva výslovně vylučovala v případě neodstranitelné vady spočívající v tom, že žádost nebyla zaregistrována včetně všech povinných příloh ve finální verzi/podobě. Chybějící konečnou verzi povinné přílohy tedy nebylo možné v souladu s pravidly odstraňovat jako vadu postupem dle čl. 5.6 dotační výzvy. Tato úprava v dotační výzvě neodporuje zákonu, bylo zcela na úvaze poskytovatele dotace, zda ve výzvě upraví možnost odstraňování vad, kterou zákon povinně nepředepisuje (§ 14k odst. 1 rozpočtových pravidel). Poskytovatel tedy může zvolit, že neumožní odstraňování žádných vad a bude požadovat předložení pouze perfektních žádostí, nebo umožní odstraňování veškerých vad, anebo umožní odstranění pouze některých vad, přičemž jiné bude považovat za neodstranitelné, jako tomu bylo v tomto případě.“ (zvýraznění doplněno soudem).

36. Výzva, do které se přihlásil žalobce v nyní projednávané věci, výslovně proces odstranění vad nekompletní žádosti předpokládá, a u přílohy dle čl. 13.2. písm. b) Výzvy jej nevylučuje. Neobsahuje ani žádné pravidlo o tom, že přílohy musí být v den podání žádosti ve finální podobě. Jak Nejvyšší správní soud výstižně shrnul ve výše citovaném rozsudku, je zcela na poskytovateli dotace, jak upraví možnost odstraňování vad žádosti. Tato pravidla ovšem následně musí sám ctít a dodržovat.

37. Žalovaná v nyní projednávané věci sama vyzvala žalobce k doložení usnesení zastupitelstva o zajištění financování akce a lhůtu k doložení tohoto usnesení prodloužila tak, aby jednání zastupitelstva mohlo proběhnout. Poté, co žalobce usnesení zastupitelstva doložil, žalovaná zastavila řízení.

38. Z výše popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyly naplněny podmínky pro zastavení řízení o žádosti podle § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel, dle kterého poskytovatel usnesením zastaví řízení v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel. Žalovaná byla povinna akceptovat žalobcem dodatečně doložené usnesení zastupitelstva obce ze dne 22. 2. 2023.

39. Soud proto napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil pro nezákonnost a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V něm žalovaná posoudí žádost věcně, neshledá–li jiné formální nedostatky žádosti bránící jejímu projednání.

40. Ve druhém výroku rozsudku soud v souladu s § 60 odst. 1 věta první s. ř. s. přiznal žalobci, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení, které v daném případě tvoří pouze zaplacený soudní poplatek za řízení o žalobě ve výši 3 000 Kč.