15 A 28/2023– 27

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobce: Tělovýchovná jednota Sokol Březová nad Svitavou, zapsaný spolek IČO: 47489201 se sídlem Moravské náměstí 35, Březová nad Svitavou proti žalované: Národní sportovní agentura se sídlem nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Praha 1 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 1. 2023 č. j. NSA–KA21–00130/2021/KA21/7 takto:

Výrok

I. Rozhodnutí Národní sportovní agentury ze dne 27. 1. 2023 č. j. NSA–KA21–00130/ 2021/KA21/7 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce požádal dne 16. 8. 2021 o dotaci z Výzvy 8/2021 č. j. NSA–0071/2021/D/11 vyhlášené v rámci dotačního programu č. 162 51 Rozvoj místních sportovišť a zázemí – Kabina 2021–2025 (dále jen „Výzva“), a to za účelem financování technického zhodnocení a oprav venkovního sportovního areálu. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaná zastavila řízení o jím podané žádosti o dotaci podle § 14k odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „rozpočtová pravidla“), tedy proto, že žalobce ve stanovené lhůtě neodstranil vady žádosti.

2. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že podle čl. 17.2. písm. g) Výzvy byli žadatelé, kteří nejsou obcí, povinni doložit souhlas obce s akcí, včetně prohlášení o spolufinancování, a to ve formě zápisu usnesení zastupitelstva. Žalobce doložil pouze výpis souhlasného usnesení rady města Březová nad Svitavou ze dne 11. 8. 2021 č. 10/2021 (dále jen „usnesení rady obce“). Protože přílohu v požadované formě žalobce k žádosti nepřiložil, žalovaná ho k tomu dne 11. 1. 2023 vyzvala. Žalobce na výzvu doložil výpis z usnesení z veřejného jednání č. 3/2021 zastupitelstva města Březová nad Svitavou ze dne 4. 10. 2021 (dále jen „usnesení zastupitelstva obce“), z něhož plyne, že tato obec schválila finanční podporu akce až po okamžiku podání žádosti. Z čl. 18.

1. Výzvy dle žalované plyne, že žadatelé jsou povinni mít souhlas obce s akcí již v okamžiku podání žádosti. Žalobcem doložené usnesení zastupitelstva obce ze dne 4. 10. 2021 tedy nelze pokládat za odstranění vad žádosti, a žalované tudíž nezbylo než řízení o žádosti zastavit.

3. V žalobě žalobce vylíčil, že Výzva byla vyhlášena na velmi krátkou dobu – přihlášky bylo možné podávat od 24. 6. 2021 do 31. 8. 2021. O Výzvě se dověděl v době, kdy již nebylo možné zařadit schvalování spolupodílení obce na nejbližší program zastupitelstva, ale až na říjnové jednání. Administrativní pracovník žalované žalobci telefonicky sdělil, že postačí, pokud bude žádost podána spolu se zápisem usnesení rady obce, v němž rada obce vyjádří souhlas s prováděnou akcí, a na následné vyzvání žalované pak žalobce dodatečně doloží usnesení zastupitelstva. Totéž sdělila žalovaná i paní P. B., zaměstnankyni Regionálního sdružení sportů Svitavy, z. s., která žalobci pomáhala a telefonicky kontaktovala žalovanou se stejným dotazem. K tomu žalobce soudu zaslal čestné prohlášení paní B..

4. Žalobce si tedy obstaral usnesení rady obce, jímž rada obce schválila danou investiční akci. Kompetentní o rozhodování o této věci je tak jako tak rada města Březová nad Svitavou, protože zastupitelstvo si tuto pravomoc nevyhradilo. Usnesení rady obce žalobce připojil ke své žádosti.

5. Na výzvu žalované ze dne 11. 1. 2023 žalobce doložil schvalovací usnesení zastupitelstva obce ze dne 4. 10. 2021 dle čl. 17.2. písm. g) Výzvy. Žalovaná však přesto řízení o žádosti zastavila.

6. Nezákonnost napadeného rozhodnutí spatřuje žalobce v několika bodech. V první řadě namítl, že žalovaná rozhodla v naprostém rozporu s instrukcemi, které telefonicky žalobci sdělila před podáním žádosti, tedy že chybějící náležitost dle čl. 17.2. písm. g) Výzvy může být dočasně nahrazena usnesením rady obce a na výzvu žalované pak dodatečně doplněna. Žalobce podotkl, že je laikem a uvěřil žalované, která je v pozici orgánu veřejné moci. Žalovaná však uvedla jeho i paní Běťákovou v omyl a zapříčinila, že žádost spěla od počátku k neúspěchu. Takový postup odporuje základním zásadám správního řízení, a to i) zásadě ochrany oprávněných zájmů, protože žalovaná nevzala v potaz zájem žalobce na získání dotace, ii) zásadě legitimního očekávání, protože žalovaná žalobci nastínila řešení, které však reálně neodpovídalo podmínkám uvedeným v rozpočtových pravidlech, iii) zásadě informovanosti a poučení, neboť žalovaná jej měla poučit o nemožnosti splnit podmínky ve Výzvě, iv) zásadě hospodárnosti, protože kdyby jej žalovaná poučila správně, tak by žádost ani nepodával a ušetřil by žalované čas i prostředky.

7. Druhým okruhem žalobních námitek žalobce brojil proti tomu, že prostředky z dotačního programu byly vyčerpány dříve, než bylo řízení o jeho žádosti zastaveno, resp. ještě než byl vůbec vyzván k odstranění vad. Výzva k doplnění žádosti mu byla doručena 1. 11. 2023 ve 12:54 hodin, nicméně když se přihlásil téhož dne v 11:26 hodin do portálu pro podání žádosti, byl informován, že dostupná alokace pro výzvy již byla vyčerpána. K tomu, aby byly alokovány finanční prostředky z dotačního programu, musí být rozhodnuto o tom, zda jednotliví žadatelé splňují podmínky. To žalobce dovozuje z rozpočtových pravidel.

8. Z výše uvedených důvodů žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil.

9. Žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla žalobu zamítnout. Nesouhlasila s klíčovým argumentem žaloby, tedy že povinnou přílohu žádosti o dotaci v podobě souhlasného usnesení zastupitelstva obce lze nahradit usnesením rady obce. Z Výzvy podle ní tato možnost neplyne. Závěr, že všemi povinnými přílohami musel žalobce disponovat a přiložit je k žádosti, žalovaná podepřela odkazem na judikaturu Městského soudu v Praze a článek 18.1 Výzvy. Usnesení zastupitelstva, které vzniklo až po podání žádosti, nelze dle názoru žalované akceptovat. Na výčet základních zásad, který měla dle žalobních tvrzení porušit, reagovala žalovaná tak, že zásadu ochrany oprávněných zájmů porušit nemohla, protože žalobce neměl žádné oprávněné očekávání nenárokové dotace. Zásada legitimního očekávání, že případ bude vyřešen tak, aby nevznikaly ve skutkově shodných či podobných případech rozdíly, se na tuto věc nevztahuje, protože tu není žádný skutkově shodný či podobný případ. Žalovaná neporušila ani svou poučovaní povinnost. Není jejím úkolem poskytovat žadateli komplexní návod k tomu, co by měl či mohl k úspěšnému přiznání dotace udělat. Zásadu procesní ekonomie žalobce podle žalované nepřípustně rozšířil.

10. V replice ze dne 3. 8. 2023 žalobce označil za tendenční tvrzení žalované, že možnost nahrazení usnesení zastupitelstva usnesením rady si vymyslel on sám. Takový postup žalobci poradila telefonicky sama žalovaná a žalobce postupoval dle jejích instrukcí. Dále se vymezil proti tomu, že si nárokuje udělení dotace. Oprávněný zájem, jehož ochrany se u soudu domáhá, tkví v možnosti účastnit se dotačního programu a nebýt z něj automaticky vyřazen. Svého legitimního očekávání se dovolává v tom smyslu, že důvodně očekával, že splní–li instrukce poskytnuté mu telefonicky žalovanou, nebude jeho žádost pro nedoložení náležitostí zamítnuta.

11. Při rozhodování ve věci samé soud vycházel zejména z této právní úpravy:

12. Podle § 3 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel se pro účely tohoto zákona se dotací rozumí peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel.

13. Podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel trpí–li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.

14. Podle § 12 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel se programem rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro konkrétní činnosti směřující k dosažení stanoveného cíle; program může být realizován prostřednictvím dotací nebo návratných finančních výpomocí.

15. Podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel trpí–li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.

16. Podle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel neodstraní–li žadatel o dotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví.

17. Podle § 16 odst. 1 rozpočtových pravidel dotace a návratná finanční výpomoc se poskytují převodem z účtu poskytovatele na bankovní účet příjemce, nebo prostřednictvím oprávněné osoby, uznaného chovatelského sdružení nebo zájmového sdružení podle zvláštních zákonů na bankovní účet příjemce, nebo jinou formou, nebo umožněním čerpání z rozpočtového výdajového účtu do výše peněžních prostředků rezervovaných postupem podle § 34 odst. 4.

18. Podle čl. 17.2. písm. g) Výzvy musí být ke každé žádosti přiloženy povinné dokumenty, které tvoří přílohu žádosti a na JDP [jednotný dotační portál – pozn. soudu] se přikládají v elektronické podobě: Souhlas obce s akcí včetně prohlášení o spolufinancování (povinná příloha); předloží žadatel, který není obcí, ve formě zápisu usnesení zastupitelstva; pro žadatele, který je obcí, není tato příloha povinná.

19. Podle čl. 18.

1. Výzvy se žádosti včetně požadovaných příloh podávají prostřednictvím Jednotného dotačního portálu Ministerstva financí na adrese: https://isprofin.mfcr.cz/rispf v termínu uvedeném v čl. 7.1. této výzvy.

20. Podle čl. 18.

7. Výzvy v případě podání nekompletní či nesprávně vyplněné žádosti bude postupováno dle č.

21. Výzvy.

21. Podle čl. 21.

1. Výzvy žadatelé budou na základě ustanovení § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel vyzýváni k odstranění vad žádosti, které budou zjištěny v rámci posouzení kritérií přijatelnosti; to se netýká těch vad žádosti, které jsou uvedeny v následujícím bodě, nebo které jsou svojí povahou neodstranitelné.

22. Podle čl. 21.

2. Výzvy za neodstranitelnou vadu je pro potřeby Výzvy vždy považováno: a) žádost je podaná po stanovené lhůtě dle bodu 7.

1. Výzvy, b) žadatel nesplňuje podmínky oprávněného žadatele dle čl. 6 Výzvy, c) žádost je podaná jiným způsobem než prostřednictvím JDP, d) žadatel ke dni podání žádosti nedisponoval pravomocným stavebním povolením na stavební část akce, nebo právem stavět na základě jiného dokumentu pro konkrétní druh povolovacího řízení, nebo smlouvou se zhotovitelem díla splňující podmínky bodu 10.

3. Výzvy.

23. Podle čl. 21.

5. Výzvy v případě neodstranitelných vad žádosti, nebo neodstraní–li žadatel vady žádosti ve stanovené lhůtě, správce programu usnesením řízení o žádosti zastaví.

24. Poté, co soud přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

25. Sporné v tomto případě je, zda Výzva umožňuje, aby si žadatel opatřil souhlas obce s akcí a jejím spolufinancováním ve formě zápisu usnesení zastupitelstva dodatečně, tedy až po podání žádosti o dotaci, a tento zápis následně doložil žalované na základě její výzvy k odstranění vad žádosti. Soud dospěl k závěru, že takový postup pravidla Výzvy připouštějí.

26. Výzva jednoznačně ukládá žadateli o dotaci k žádosti přiložit souhlas obce, v níž má být dotovaný záměr realizován, s akcí samotnou i s jejím spolufinancováním. Jako jedinou přípustnou formu tohoto souhlasu Výzva stanovila zápis usnesení zastupitelstva. Proti opodstatněnosti tohoto pravidla žalobce v žalobě žádné námitky nevznesl a ze žaloby je zřejmé, že si ho byl před podáním žádosti o dotaci vědom.

27. Výzva však také výslovně předpokládá, že žádost může být nesprávně vyplněná či podaná nekompletně (čl. 18.

7. Výzvy). Jediný možný význam pojmu „nekompletní žádost“ je dle soudu taková žádost, k níž nejsou přiloženy všechny povinné přílohy. V takovém případě Výzva předpokládá proces vedoucí k odstranění vad žádosti (čl. 21), a to odkazem na § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel. Tento proces je výslovně vyloučen u tzv. neodstranitelných vad, které jsou taxativně vypočteny ve výše citovaném čl. 21.

2. Výzvy. Absence souhlasu obce dle čl. 17.2. písm. g) Výzvy v tomto výčtu neodstranitelných vad uvedena není, a proto je nutné ji považovat za vadu odstranitelnou. Dodatečné doložení souhlasu obce tedy možné je. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že žalovaná k jeho dodatečnému doložené žalobce sama vyzvala.

28. Soud nesdílí názor žalované, že čl. 18.

1. Výzvy ukládá žadatelům povinnost mít souhlas obce s akcí včetně prohlášení o spolufinancování již v okamžiku podání žádosti. Tento článek Výzvy upravuje v prvé řadě způsob podání žádosti (skrze Jednotný dotační portál Ministerstva financí) a lhůtu k jejímu podání. Neplyne z něj, že všechny povinné přílohy musejí existovat již ke dni podání žádosti. To, která z povinných příloh musí nezbytně existovat v době podání žádosti, lze nepřímo dovodit z čl. 21.2. písm. d) Výzvy, který vyjmenovává přílohy, jejichž absence představuje neodstranitelnou vadu žádosti. Jak soud uvedl výše, souhlas obce se v tomto taxativním výčtu nenachází. K tomu je zapotřebí dodat, že ani žádné jiné ustanovení Výzvy neukládá žadateli povinnost doložit k žádosti pouze takové usnesení zastupitelstva obce dokládající souhlas obce s akcí včetně prohlášení o spolufinancování, které existovalo již k datu podání žádosti o dotaci.

29. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2022 č. j. 11 A 35/2021–130, jehož závěrů se dovolává žalovaná, není na právě projednávanou věc přiléhavý. Soudu je známo z vlastní činnosti, že kasační stížnost proti uvedenému rozsudku zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 25. 5. 2023 č. j. 6 Afs 76/2022–23. V dané věci se jednalo o případ, jenž se vztahoval k jiné dotační výzvě vyhlášené žalovanou, která ovšem výslovně označovala za neodstranitelnou vadu, že žádost nebyla zaregistrována včetně všech povinných příloh ve finální verzi/podobě. Žalobce, neúspěšný žadatel o dotaci, ve věci řešené zmíněnými rozsudky nedoložil k žádosti nájemní smlouvu k pozemkům, které byly předmětem investičního záměru. Jedenáctý senát Městského soudu v Praze ale dovodil, že bylo jeho povinností mít užívací titul k pozemkům již v okamžiku podání žádosti. Nejvyšší správní soud pak v rozsudku č. j. 6 Afs 76/2022–23 tomuto závěru přisvědčil a doplnil jej následujícím konstatováním: „stěžovatel přehlédl, že tento postup [odstraňování vad žádosti] dotační výzva výslovně vylučovala v případě neodstranitelné vady spočívající v tom, že žádost nebyla zaregistrována včetně všech povinných příloh ve finální verzi/podobě. Chybějící konečnou verzi povinné přílohy tedy nebylo možné v souladu s pravidly odstraňovat jako vadu postupem dle čl. 5.6 dotační výzvy. Tato úprava v dotační výzvě neodporuje zákonu, bylo zcela na úvaze poskytovatele dotace, zda ve výzvě upraví možnost odstraňování vad, kterou zákon povinně nepředepisuje (§ 14k odst. 1 rozpočtových pravidel). Poskytovatel tedy může zvolit, že neumožní odstraňování žádných vad a bude požadovat předložení pouze perfektních žádostí, nebo umožní odstraňování veškerých vad, anebo umožní odstranění pouze některých vad, přičemž jiné bude považovat za neodstranitelné, jako tomu bylo v tomto případě.“ 30. Výzva, do které se přihlásil žalobce v nyní projednávané věci, výslovně proces odstranění vad nekompletní žádosti předpokládá, a u přílohy dle čl. 17.2. písm. g) Výzvy jej nevylučuje. Neobsahuje ani žádné pravidlo o tom, že přílohy musí být v den podání žádosti ve finální podobě. Jak Nejvyšší správní soud výstižně shrnul ve výše citovaném rozsudku, je zcela na poskytovateli dotace, jak upraví možnost odstraňování vad žádosti. Tato pravidla ovšem následně musí sám ctít a dodržovat.

31. Lze shrnout, že žalovaná v rozporu se svou vlastní Výzvou vyzvala žalobce k doložení takové přílohy, která měla existovat ke dni podání žádosti, ačkoliv takové pravidlo Výzva nestanoví. Tím, že žalobce vyzvala k doložení výpisu z usnesení jednání zastupitelstva, kterým schválilo finanční podporu akce, který je platný ke dni podání žádosti, jednala žalovaná v rozporu s Výzvou. Výzvě odporuje rovněž to, že žalovaná řízení o žádosti pro neodstranění vad žádosti zastavila navzdory tomu, že žalobce na základě její výzvy usnesení zastupitelstva obce doložil, čímž vytýkanou vadu žádosti odstranil.

32. Nad rámec uvedeného soud dodává, že považuje za poněkud zarážející, že žalobce, dobře si vědom toho, že jeho žádost vykazuje vady, pasivně vyčkával výzvy žalované k doložení povinné přílohy namísto toho, aby vadu sám od sebe napravil, jakmile souhlas obce v požadované formě zápisu z usnesení zastupitelstva obce dne 4. 10. 2021 získal. Soud je však přesvědčen, že jde výhradně k tíži žalované, že výzvu k odstranění vad žádosti zaslala žalobci více než 16 měsíců po podání nekompletní žádosti. Výzva předpokládá, že poskytovatel dotace (žalovaná) aktivně přistoupí k odstraňování vad žádostí a žadatele postupem dle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel k nápravě vad vyzve. Žalovaná tak, pohříchu se značným časovým odstupem od podání žádosti, učinila, čímž „aktivovala“ proces odstranění vad žádosti a v souladu s Výzvou umožnila žalobci nekompletní žádost doplnit.

33. Z výše popsaných důvodů soud dospěl k závěru, že v projednávané věci nebyly naplněny podmínky pro zastavení řízení o žádosti podle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel, neboť žalobce v souladu s Výzvou na výzvu žalované doložil povinnou přílohu své žádosti o dotaci. Soud proto napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil pro nezákonnost a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V něm žalovaná posoudí žádost věcně, neshledá–li jiné formální nedostatky žádosti bránící jejímu projednání.

34. Soud neměl v projednávané věci prostor k tomu, aby se zabýval žalobcem nastíněnou otázkou, zda bylo povinností žalované uznat souhlas rady obce jako „dočasnou náhradu“ za souhlas zastupitelstva obce. Dospěl totiž k tomu, že žalovaná byla povinna akceptovat žalobcem dodatečně doložené usnesení zastupitelstva obce jako nápravu vady žádosti bez ohledu na to, zda se žalobce předtím snažil chybějící souhlas „dočasně“ nahradit jinou listinou. Žalobce se touto dílčí žalobní námitkou de facto domáhá toho, aby soud „dotvořil“ pravidla Výzvy, což však v řízení o přezkumu správního rozhodnutí není možné. Poskytování dotací ze státního rozpočtu je ovládáno vrchnostenským postavením poskytovatele dotace, který autoritativně rozhoduje mimo jiné i o podmínkách jejího poskytnutí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2009 č. j. 1 Afs 100/2009–63). Zásah soudu do podmínek obsažených ve Výzvě by byl možný pouze ve výjimečných případech, např. pokud by dotace nebyla přiznána s odkazem na podmínku, která je neopodstatněná a v demokratickém právním státě skutečně zcela zjevně nepřípustná (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018, č. j. 6 Afs 8/2018–37). To se ovšem v tomto případě nestalo.

35. Soud v řízení o přezkumu rozhodnutí o neposkytnutí dotace, resp. v tomto případě rozhodnutí o zastavení řízení o žádosti o dotaci zkoumá pouze to, zda poskytovatel postupoval férově a dodržel v procesu přerozdělování veřejných finančních prostředků všechna stanovená pravidla, mezi která patří i pravidla vyplývající z dotační výzvy k předkládání žádostí o dotaci (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018 č. j. 6 Afs 7/2018–39). Žalovaná zastavila řízení o žalobcově žádosti, neboť vadně a příliš restriktivně vyložila pravidla pro nápravu vad žádosti obsažená ve Výzvě. Protože tak porušila pravidla vyplývající z dotační výzvy, soud napadené rozhodnutí pro nezákonnost zrušil.

36. Soud se nezabýval tím, zda žalovaná vyvolala údajnou telefonickou radou v žalobci legitimní očekávání v meritorní projednání jeho žádosti o dotaci, či zda porušila ostatní tvrzené základní zásady správního řízení. Pro danou věc je totiž nepodstatné, zda pracovník žalované skutečně poskytl žalobci telefonicky informaci v tom smyslu, že dočasně postačí přiložit k žádosti o dotaci usnesení rady obce o souhlasu s akcí. Podstatné je to, že žalovaná byla povinna akceptovat usnesení zastupitelstva obce, které jí žalobce zaslal na základě její výzvy ze dne 11. 1. 2023.

37. Důkazní návrhy žalobce v podobě čestného prohlášení paní B. a její případné svědecké výpovědi soud jako nadbytečné neprovedl, protože žalobní argumentace, která měla být těmito důkazy prokázána, je pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí irelevantní.

38. Žalobní námitka, že žalovaná v rozporu s rozpočtovými pravidly alokovala zdroje dotační výzvy ještě před tím, než žalobce vyzvala k doplnění žádosti, je ovšem relativně oddělitelná od ostatní žalobní argumentace, a soud se proto mohl zabývat její důvodností. Dospěl přitom k závěru, že důvodná není.

39. Žalobce dovozoval v žalobě povinnost žalované mít před alokováním financí z programu (Výzvy) rozhodnuto o oprávněnosti všech podaných žádostí. Tento předpoklad ovšem nemá oporu v jím odkazovaných ustanoveních rozpočtových pravidel. Ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) rozpočtových pravidel definuje, co se rozumí pojmem dotace. Ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) definuje, co se rozumí pojmem program. Ustanovení § 14k odst. 1 upravuje výzvu k odstranění vad žádosti, a § 16 odst. 1 upravuje způsob vyplácení dotací. Jednotlivě ani ve vzájemné souvislosti ze zmíněných zákonných ustanovení nelze dovodit, že povinností poskytovatele je vyplácet dotaci teprve tehdy, bylo–li rozhodnuto o oprávněnosti všech podaných žádostí vztahujících se k dané Výzvě. Taková povinnost nevyplývá ani z žádného jiného ustanovení rozpočtových pravidel.

40. K tomu je nutno poukázat na čl. 4.

2. Výzvy, podle něhož si žalovaná vyhradila právo celkovou alokaci Výzvy průběžně navyšovat či snižovat v závislosti na výši disponibilních prostředků státního rozpočtu v rámci programu a na absorpční kapacitě Výzvy. Absorpční kapacitou výzvy je třeba rozumět míru schopnosti programu nebo žadatelů řádně využít poskytované prostředky. Jinými slovy, celková poskytnutá suma se může měnit, a to v reakci na různé faktory – např. počet žadatelů či povahu přihlášených investičních projektů. Z výše zmíněné judikatury Nejvyššího správního soudu plyne, že soud není až na výjimečné případy oprávněn hodnotit či dokonce zasahovat do pravidel dotačních výzev, které si poskytovatelé vrchnostensky a autoritativně nastaví. Nejinak je tomu i u pravidla obsaženého v čl. 4.2 Výzvy.

41. Soud závěrem uvádí, že neshledal důvod k tomu, aby ve věci nařídil ústní jednání za účelem dokazování, a proto za splnění podmínek stanovených v § 51 odst. 1 s. ř. s. o věci samé rozhodl bez nařízení jednání.

42. Ve druhém výroku rozsudku soud v souladu s § 60 odst. 1 věta první s. ř. s. přiznal žalobci, který měl ve věci úspěch, právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů řízení, které jsou v daném případě tvořeny toliko zaplaceným soudním poplatkem za řízení o žalobě ve výši 3 000 Kč.