3 C 110/2020-419

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Ševčíkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že [jméno] [příjmení], [datum narození], byla ke dni úmrtí, tj. k [datum], výlučnou vlastnicí pozemku parcelní číslo stavební [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – rodinný dům číslo popisné [číslo] a pozemku parcelní [číslo] – zahrada, vše nacházející se v obci a [katastrální uzemí], zaplacené v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 55 640 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.

III. Žalobci se vrací na zaplacené záloze na provedení důkazu částka ve výši 12 560 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že výlučným vlastníkem nemovitostí specifikovaných ve výrokové části tohoto rozsudku byla ke dni své smrti, tj. k [datum] jeho matka, paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalobce je jediným dědicem po zemřelé [jméno] [příjmení], narozené [datum], jelikož dne [datum] zemřela i jeho sestra [jméno] [příjmení] mladší, z čeho dovozuje svojí aktivní žalobní legitimaci.

2. Naléhavý právní zájem žalobce shledává v potřebě uvést faktický stav do souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí, k čemuž je nezbytné určení vlastnického práva jeho matky ke dni její smrti.

3. Žalovaná uzavřela s jeho matkou dne [datum] darovací smlouvu ohledně shora uvedených nemovitostí, na základě které je žalovaná zapsána v katastru nemovitostí jako jejich vlastník. Žalobce shledává uzavřenou darovací smlouvu absolutně neplatnou, neboť jeho matka nebyla v době jejího uzavření pro špatný zdravotní stav schopna porozumět jejímu obsahu a nebyla schopna posoudit důsledky spojené s jejím uzavřením. Dovozuje tak zejména ze skutečnosti, že pouhých 16 dní po uzavření darovací smlouvy, kdy byla dne [datum] hospitalizována v nemocnici, nebyla již orientována v základních kvalitách, nebyla schopna udržet tužku ani podepsat souhlas s hospitalizací. S ohledem na své lékařské vzdělání žalobce uvedl, že je zcela vyloučeno, aby se psychický stav člověka natolik změnil během pouhých 14 dní. K doporučení lékařů podal návrh na omezení svéprávnosti své matky, řízení však bylo z důvodu jejího úmrtí zastaveno.

4. Pakliže jeho matka darovací smlouvu skutečně podepsala, o čemž má však pochybnosti, neboť grafika podpisu neodpovídá tomu, že by ji musela podepsat vleže, musela být uvedena v omyl či k podpisu donucena. V tomto směru je vedeno i trestní řízení pod sp. zn. KRPP [číslo] 2020 [číslo] pro podezření ze spáchání zločinu podvodu. S jeho odložením, k němuž došlo v průběhu zdejšího řízení, nesouhlasil a podal proti usnesení stížnost, neboť kdyby žalovaná před jeho matkou nezatajila řadu několikaletých exekucí vedených proti její osobě, které se od prvního dne zápisu vkladu jejího vlastnického práva k předmětným nemovitostem v katastru nemovitostí objevují, nikdy by jí jeho matka nemovitosti nedarovala, neboť vždy na svém majetku velmi lpěla. Proto je vyloučeno, aby žalované přenechala nemovitosti s vědomím, že tato o ně přijde v exekuci. V této souvislosti poukázal žalobce na nestandardnost v podobě hlášeného trvalého pobytu žalované na adrese Městského úřadu v Klatovech, jakož i na to, že žalovaná, ač předmětné nemovitosti užívá, nehradí v nich elektřinu a nenahlásila dodavatelům změnu odběratele. O neschopnosti matky posoudit obsah a důsledky darovací smlouvy svědčí i to, že darování cizí osobě neodpovídá její poslední vůli, kterou chtěla, aby její majetek byl rozdělen mezi její děti. Zpráva MUDr. [jméno] je v dané věci zcela bez významu, neboť pouze konstatuje, že jeho matka nedocházela na psychiatrickou ani neurologickou ambulanci. Otázkou však je, proč by si jeho sestra nechávala lékařskou zprávu na matku vypracovávat, kdyby neexistovaly žádné pochybnosti o jejím duševním zdraví. Naopak ze sdělení jeho sestry MUDr. [jméno] o obtížích matky (stavy zmatenosti, padání z postele) je zřejmé, že již v prosinci 2019 nebyl zdravotní stav jeho matky v pořádku.

5. Pro dokreslení situace poukázal žalobce též na skutečnost, že k podpisu smlouvy došlo během přísného lockdownu, kdy jeho matka spadající do nejvíce ohrožené skupiny osob byla podpisem smlouvy vystavena vysokému riziku. Zároveň někdo čtyři dny po uzavření darovací smlouvy požádal pojišťovnu o ukončení pojistné smlouvy jeho matky s výplatnou naspořené částky 500 000 Kč, kdy byla žádost ze strany pojišťovny zamítnuta, neboť neobsahovala úředně ověřený podpis. Na výzvu pojišťovny tato vada odstraněna nebyla.

6. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že si s matkou i sestrou žalobce byly blízké. Vypomáhala jim v domácnosti. O záměru matky žalobce ji obdarovat do poslední chvíle nevěděla. Ve věci se nikterak neangažovala, když i návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podala a správní poplatek uhradila sestra žalobce. Ona sama zajistila pouze ověření podpisů na smlouvě u JUDr. [příjmení], který darovací smlouvy nevypracovával.

7. V době uzavření darovací smlouvy byla matka žalobce zcela příčetná a způsobilá k právnímu jednání. V tomto směru poukázala nejen na lékařskou zprávu MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], ale i na přítomnost advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] ověřujícího podpisy na smlouvě. MUDr. [příjmení] potvrdil, že paní [příjmení] starší byla svéprávná a stav jejího myšlení a chování odpovídal jejímu věku. Zároveň kdyby měl JUDr. [příjmení] jakékoli pochybnosti o způsobilosti matky žalobce, zajisté by podpisy na smlouvě neověřil, neboť je povinen hodnotit i to, zda je osoba po duševní stránce takového jednání schopna.

8. Jakékoli donucení paní [příjmení] starší či její uvedení v omyl při uzavření smlouvy zcela odmítá. Považuje za nelogické, aby paní [příjmení] byla k uzavření smlouvy donucena za situace, kdy bylo zároveň uvedenou smlouvou v její a dceřin prospěch zřízeno věcné břemeno doživotního užívání. Tím spíše, že se vše se odehrálo za přítomnosti sestry žalobce a JUDr. [příjmení]. Zároveň nebyla obdarována pouze ona, ale došlo i k převodu nemovitostí (bytové jednotky v [obec]) do výlučného vlastnictví sestry žalobce. Neshledává nic nestandardního na tom, že se matka žalobce za života rozhodla se svým majetkem naložit jinak, nežli uvedla v poslední vůli. Rovněž odkázala i na závěr trestního řízení, které bylo pravomocně odloženo, neboť podpis na darovací smlouvě je pravým podpisem paní [příjmení] starší.

9. Exekuce vedené proti její osobě, jakož i evidenční místo trvalého pobytu či uzavření smlouvy v době pandemie považuje žalovaná pro věc za zcela irelevantní, když v žádném případě nemohou mít vliv na platnost a účinnost darovací smlouvy či znamenat oklamání dárce. O exekucích donedávna nevěděla. Jsou vedeny pouze pro bagatelní částky. Za zcestný považuje rovněž argument ohledně nehrazení elektřiny či pokusu ukončení pojistné smlouvy. Stejně se ohradila proti jakémukoliv jejímu vlivu na sledu tragických událostí. Úmrtí matky i sestry žalobce ji velice zasáhlo.

10. Příbuzenský poměr žalobce a paní [jméno] [příjmení], narozené [datum] vyplývá z rodného listu žalobce. Úmrtí jeho matky zjistil soud z protokolu o prohlídce zemřelého. Úmrtním listem [jméno] [příjmení], narozené [datum] je prokázáno úmrtí sestry žalobce, a tedy aktivní žalobní legitimace žalobce v daném sporu.

11. Darovací smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi matkou žalobce na straně jedné a žalovanou a sestrou žalobce na straně druhé matka žalobce darovala žalované nemovitosti uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku a do výlučného vlastnictví sestry žalobce darovala bytovou jednotku [číslo] nacházející se v domě [adresa] stojící na pozemcích parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], a s tím související spoluvlastnické podíly na těchto pozemcích a na společných částech domu. Ve prospěch matky žalobce bylo zřízeno na předmětných nemovitostech bezplatné věcné břemeno služebnosti bytu. Sestře žalobce udělila žalovaná smlouvou souhlas k užívání druhého nadzemního podlaží domu [adresa] Smlouva je opatřena doložkami JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [ulice a číslo], [obec] o prohlášení pravosti podpisu na listině nesepsané advokátem. Na základě darovací smlouvy podala sestra žalobce návrh na vklad vlastnických práv do katastru nemovitostí pod sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo]. S tím koresponduje i výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum], v němž je jako vlastník nemovitostí uvedených ve výrokové části tohoto rozsudku uvedena žalovaná. Předmětné nemovitosti jsou zatíženy exekučními příkazy k prodeji nemovitosti v exekučních řízeních vedených proti žalované. Celkem na nemovitostech váznou tři exekuční příkazy k prodeji s právními účinky [datum], [datum] a [datum]. V neposlední řadě z výpisu vyplývá zapsaná poznámka spornosti ve prospěch žalobce s právními účinky od [datum].

12. Lékařskou zprávou MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] je konstatováno, že matka žalobce je dosud svéprávná, nedochází na psychiatrickou či neurologickou ambulanci a stav myšlení a chování odpovídá věku. V totožné zprávě ošetřující lékař uvedl, že o vyjádření o psychickém stavu matky žalobce požádala sestra žalobce. Vyšetření provedené dne [datum] bylo zaměřeno na soběstačnost, nikoli na psychické schopnosti. Při tomto vyšetření sestra žalobce lékaři sdělila, že matka má stavy zmatenosti, v noci padá z postele, musí ji několikrát za noc pomáhat. Matka žalobce byla při vyšetření orientována místem, časem, osobou, podrobnější psychiatrický rozhovor s ní proveden nebyl. Dle lékařské zprávy [název ] nemocnice, a. s., oddělení psychiatrie ze dne [datum] z konziliárního vyšetření byla u matky žalobce diagnostikována demence těžkého stupně, když byl proveden MMSE test s výsledkem 8 bodů. Lékaři doporučili přezkoumání soudním znalcem k omezení svéprávnosti. Ve výstupní zprávě Psychiatrické nemocnice v [obec] týkající se hospitalizace sestry žalobce od [datum] do [datum] je v anamnéze uvedena stařecká demence matky. Sestra žalobce udávala problémy s matkou, která se nepohybuje, má stařeckou demenci, v noci padá z gauče.

13. Z informovaného souhlasu s hospitalizací ze dne [datum] soud zjistil, že matka žalobce pro slabost neudržela propisku. Listinu podepsala vrchní sestra interního oddělení Bc. [jméno] [příjmení], když matka žalobce udělila souhlas kývnutím hlavy. Jako dcera byla u osob oprávněných k přijímání informací o zdravotním stavu uvedena i žalovaná. Že není pravou dcerou matky žalobce, bylo zjištěno až během hospitalizace. Z lékařské zprávy ze dne [datum] je zřejmé, že matka žalobce měla zpomalené psychomotorické tempo, nebyla orientována místem ani časem, osobou pouze částečně, neměla náhled nad vlastními potížemi. Celkový vzhled pacientky byl zchřadlý. Posadila se pouze s dopomocí, vsedě se neudržela. Vzlykala, volala rozličné rodinné příslušníky. Obdobně vyplývá i z lékařských zpráv interního oddělení [název] nemocnice, a. s. od [datum] do [datum] Pacientka byla celkově slabá, prakticky imobilní. Opakovaně volala dceru a syna. Nebyla orientována v základních kvalitách, byla zcela zmatená. Její zdravotní stav vyžadoval pomoc zdravotního personálu k hygieně i při příjmu potravy. O zdravotním stavu byl informován žalobce a jeho sestra. Byla konstatována demence.

14. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie soud zjistil, že matka žalobce v době uzavření darovací smlouvy pravděpodobně trpěla demencí. Mohlo se jednat o demenci lehkou, ale výsledek [právnická osoba] ukazuje na demenci těžkou. Demence má vliv na rozpoznávací a ovládací schopnosti člověka. Paní [příjmení] tedy pravděpodobně nebyla schopna porozumět obsahu darovací smlouvy a plně domyslet důsledky jejího uzavření. Zda tomu tak bylo s jistotou, nelze zpětně určit. Člověk s těžkou demencí není způsobilý k právním úkonům, není schopen si samostatně obstarávat záležitosti běžného života. Tento stav by laici při vzájemném setkání a komunikaci mohli u takové osoby rozpoznat. Znalec se ve své praxi nesetkal s případem tzv.„ světlého okamžiku“. Do stavu demence těžkého stupně se psychický stav člověka vyvíjí řádově měsíce, spíše roky. Ke zhoršení stavu paní [příjmení] mohlo dojít v průběhu hospitalizace ve [název] nemocnici. Již před hospitalizací trpěla anémií, která mohla mít vliv na její duševní stav. S chudokrevností většinou souvisí vaskulární demence. Jiné tělesné onemocnění pravděpodobně vliv na její duševní stav nemělo.

15. V rámci svého výslechu znalec setrval na závěrech zpracovaného znaleckého posudku. Je přesvědčen, že matka žalobce trpěla při podpisu darovací smlouvy demencí, a to s 80 % pravděpodobností. Nabízí se demence při Alzheimerově chorobě, demence spojená s anémií či demence smíšená. S 80 % pravděpodobností se jednalo o demenci při Alzheimerově chorobě a ze zbylých 20 % o smíšenou demenci s demencí z anémie. S tzv. světlými okamžiky se ve své praxi nesetkal. Má za to, že se jedná o věc čistě teoretické psychiatrie. Stav paní [příjmení] byl v době podpisu smlouvy natolik pokročilý, že musel být při kontaktu s ní, trvající v řádech minut, patrný. Osoba, která každodenně trávila s paní [příjmení] čas, by měla poznat, že trpěla duševní poruchou, neboť měla možnost porovnávat stav posuzované osoby v čase. Paní [příjmení] by v podstatě vyžadovala komplexní péči. Nebyla by schopna se o sebe postarat, vzít si léky, najíst se, dojít si nakoupit, potřebovala by pomoc s hygienou. Smrt sestry žalobce mohla mít vliv na psychický stav paní [příjmení] starší, nikoli však na zhoršení demence.

16. K lékařské zprávě MUDr. [jméno] ze dne [datum] znalec konstatoval, že nelze směšovat zdravotnické a medicínské obory obecného lékařství s psychiatrií. Praktičtí lékaři se minimalizují na popis psychického stavu pacienta, kterého vidí pouze nezbytnou dobu. Pouze v rámci minimálního kontaktu s pacientem nemusí být jeho stav poznatelný, pokud pacient přímo neuvede konkrétní problémy např. halucinace. Proto se domnívá, že když ošetřující lékař neviděl na pacientce nic markantního, uvedl, že stav chování a myšlení odpovídá věku. Aby mohl praktický lékař konstatovat u pacienta demenci, potřeboval by vyšetření z magnetické rezonance, psychologické testy a byla by velmi vhodná počítačová tomografie. Praktickými lékaři by měl být používán pro stanovení diagnózy demence orientační MMSE test. Jedná se o 30 otázek, přičemž demence je potvrzena v případě výsledku testu 0-26 bodů. xanon -401 méně je správných odpovědí, tím se jedná o těžší stupeň demence. Tyto testy byly u paní [příjmení] prováděny opakovaně, když v jednom případě byl jeho výsledek ohodnocen 10 body. To je zcela evidentní diagnóza demence. Do obrazu demence zapadají i skutečnosti, že paní [příjmení] kontaktovala žalobce, aniž by věděla, že mu volá, či neprojevovala emoce nad úmrtím svého pejska či své dcery. Skutečnost, že si nepamatovala na darování nemovitostí žalované, je projevem poruchy paměti v takovém stavu.

17. Grafika podpisu matky žalobce učiněného dne [datum] je zřejmá z listiny na č. l.

25. Jednotlivými závěťmi odkazovala paní [příjmení] starší svůj majetek vždy svým dětem, ať již soukromými závěťmi ze dne [datum] a [datum], tak i původní závětí ze dne [datum] pořízené formou notářského zápisu.

18. Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie [příjmení] kraje, Územním odborem [obec], oddělením obecné kriminality byly pod [číslo jednací] zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odstavce 1, odstavce 4 písmene c) trestního zákoníku. Předmětné nemovitosti byly usnesením ze dne [datum] v dané trestní věci zajištěny, když jejich zajištění bylo následně zrušeno usnesením ze dne [datum]. Poté bylo usnesením ze dne [datum] rozhodnuto o odložení trestní věci, když bylo zjištěno, že smlouvu i výpověď pojistné smlouvy podepsala skutečně paní [příjmení] starší. Zároveň nebyly prokázány skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že byla nějakým způsobem k podpisu darovací smlouvy nucena nebo jinak ovlivněna. Nebyl zjištěn úmysl pachatele obohatit sebe či jiného uvedením paní [příjmení] starší v omyl či zamlčením podstatných skutečností. Proti tomuto usnesení podal žalobce stížnost.

19. Ze znaleckého posudku z oboru kriminalistiky, odvětví zkoumání ručního písma zpracovaného ve shora uvedené trestní věci vedené pro podezření ze zločinu podvodu podle § 209 odstavce 1, odstavce 4 písmene c) trestního zákoníku vyplývají závěry, že podpis matky žalobce na darovací smlouvě je jejím pravým podpisem, stejně jako podpis v ověřovací knize JUDr. [jméno] [příjmení] a podpis na písemnosti označené jako výpověď pojistné smlouvy. Ze znaleckého posudku č. [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaného soudním znalcem z oboru ekonomika [jméno] [příjmení] pro shora uvedené trestní řízení byla zjištěna hodnota pozemku parc. č. st [číslo], včetně rodinného domu č. p [číslo] a pozemku parc. [číslo] vše v obci a [katastrální uzemí] ve výši 3 130 000 Kč. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení Ing. [jméno] [příjmení] v dané trestní věci soud zjistil, že je zaměstnána v pečovatelské službě při [název úřadu] úřadě v [obec]. V roce 2019 byla s paní [příjmení] uzavřena smlouva ohledně poskytování pečovatelských služeb na dobu neurčitou. Služby jí byly poskytnuty pouze po dobu dvou týdnů během pobytu [jméno] [příjmení] mladší na dovolené. Paní [příjmení] mladší si přála, aby ve službách bylo pokračováno i po jejím návratu z dovolené, nicméně paní [příjmení] starší přestala jejich služby využívat. Tím byla fakticky smlouva ukončena. Když s paní [příjmení] sepisovala v roce 2019 žádost, žádná paní [celé jméno žalované] u nich doma nebyla, nikdo o ní ani nemluvil. Paní [příjmení] tehdy chodila bez dopomoci. Po psychické stránce vypadala svěže. Komunikace probíhala normálně, vyptávala se na známé. Podruhé navštívila paní [příjmení] v lednu 2020 s praktickým lékařem MUDr. [příjmení], neboť měla být paní [příjmení] sama doma z důvodu hospitalizace její dcery v nemocnici. Poznávala je, věděla, že je dcera v nemocnici. O věci kolem se příliš nezajímala. Byl pro ni problém zvednout se z postele, pohybovala se pouze za pomoci chodítka. Byla vyhublá, vypadala, že o sebe nepečuje. V domě však bylo uklizeno. Jakékoli umístění mimo domov či docházení pečovatelky k ní domů odmítla s tím, že se o ni stará paní [celé jméno žalované], což jim potvrdil i žalobce. S paní [celé jméno žalované] se potkali při odchodu od paní [příjmení]. Sdělila jim, že pracovala jako zdravotní sestra v Německu a k paní [příjmení] dochází několikrát denně. Paní [příjmení] bylo těžké o něčem přesvědčovat. Měla svou hlavu. Její dcera si stěžovala, že péči o matku již nezvládá, že se v noci nevyspí, protože ji matka budila každé dvě hodiny s tím, že něco potřebovala.

20. Z lustrace v centrální evidenci obyvatel vyplývá, že žalovaná má trvalý pobyt uveden na adrese [adresa], což je adresa městského úřadu. Z centrální evidence exekucí soud zjistil, že proti žalované jsou exekuce vedeny průběžně od roku 2011 Celkem bylo od tohoto období zahájeno 25 exekucí. Z výpisu věcí vedených s žalovanou v roli účastníka u zdejšího soudu a u [název soudu] vyplývá, že nad rámec exekucí byly proti žalované vedeny též dva výkony rozhodnutí. K exekučním řízením, v nichž byly vydány exekuční příkazy k prodeji shora uvedených nemovitostí, níže uvedení soudní exekutoři, včetně Mgr. [jméno] [příjmení], shodně uvedli, že žalovaná v exekučních řízeních neposkytuje součinnost, nečiní žádné kroky k úhradě dlužných částek. Soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] vede exekuci pod sp. zn. [spisová značka] pro částku 36 000 Kč s příslušenstvím a soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., eviduje ke dne [datum] zůstatek vymáhané peněžní povinnosti ve výši 12 328,70 Kč včetně nákladů. Exekuce proti žalované vedená soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M pod sp. zn. [spisová značka] byla v části exekučního příkazu ze dne [datum] k prodeji předmětných nemovitostí usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] odložena do právní moci zdejšího řízení. Shodně byly odloženy exekuce v částech, v nichž soudní exekutoři rozhodli o provedení exekuce prodejem nemovitých věcí, a sice usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., vedená pod sp. zn. [spisová značka] a usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení].

21. Z upomínek od společnosti [právnická osoba], adresovaných matce žalobce je patrné, že i přes úmrtí paní [příjmení] jsou tyto adresovány její osobě za neuhrazenou elektřinu. ČEZ Distribuce k dotazu soudu sdělila, že v odběrném místě na adrese [adresa], nedošlo k přepisu nového odběratele. Pro toto místo neevidují žádného zákazníka, když případnými uzavřenými smlouvami o dodávce elektřiny disponuje ČEZ Prodej. Ze zprávy ČEZ Prodej vyplývá, že paní [jméno] [příjmení] poskytovali dodávky elektřiny od [datum]. Dodávky ukončili dne [datum] pro neplacení, když zákaznice byla k úhradě upomínána.

22. Dopisem ze dne [datum] adresovaným matce žalobce [právnická osoba], sdělila, že dne [datum] obdrželi žádost o ukončení pojistné smlouvy s výplatou dožití k [datum]. Žádost byla posouzena jako nedostačující, neboť podpis na ní obsažený nebyl úředně ověřen, a do doby odstranění této vady zůstala smlouva v platnosti. K dotazu soudu [právnická osoba], uvedla, že obmyšlenou osobou byla u daného pojištění uvedena paní [jméno] [příjmení] mladší.

23. Česká advokátní komora k dotazu soudu sdělila, že advokát Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] disponuje Knihou o prohlášení o pravosti podpisu [číslo] když mu byla vydána dne [datum].

24. Úřad práce ČR, Krajská [pobočka], Detašované pracoviště [obec] uvedl, že příspěvek na péči paní [příjmení] starší byl přiznán od prosince 2019 ve výši 4 400 Kč z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, kdy potřebovala pomoc při základních životních potřebách. Paní [příjmení] nebyla uznána jako nezvládnutá položka oblékání se, obouvání a stravování, kdy dle zpracovaného posudku tyto činnosti samostatně zvládala. Vyplácení příspěvku bylo zastaveno v květnu 2020 pro hospitalizaci paní [příjmení]. Tuto skutečnost si musel Úřad práce ČR zjistit sám dotazem u [název] nemocnice, neboť pečujícími osobami nebyla splněna zákonná povinnost oznámit hospitalizaci, její ukončení či úmrtí oprávněné osoby. Z posudku o zdravotním stavu zpracovaného pro účely příspěvku na péči nevyplývá nic ohledně psychického stavu paní [příjmení]. Posudek je zaměřen na její pohybové schopnosti a s tím spojené závislosti na pomoci druhých osob při zvládání každodenních záležitostí, kdy paní [příjmení] samostatně nezvládala pohybování se, tělesnou hygienu, péči o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost.

25. Nákup pračky Elektrolux za částku 10 500 Kč dne [datum] vyplývá z fotografie daňového dokladu vystaveného [jméno] [příjmení].

26. Na fotografii paní [jméno] [příjmení] starší ze dne [datum], na níž je zachycena horní část jejího těla, je paní [příjmení] pohublejší oproti fotografii ze dne [datum]. Z přání k Vánocům není patrné, komu je adresované a který rok. Je podepsáno„ [jméno] a babička“.

27. Svědek Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] vypověděl, že se s paní [jméno] [příjmení] starší znal dobře, neboť byla kolegyní jeho manželky. Byli v telefonickém kontaktu zhruba čtyřikrát ročně, zejména když něco potřebovala. Právní služby jí v rámci své advokátní praxe poskytl několikrát. Obrátila se na něho i pro uspořádání jejích majetkových poměrů, kdy vypracoval postupně několik variant, patrně vždy dle vývoje vztahů v rodině. Mezi návrhy byla i varianta, na základě které by veškerý majetek obdržela sestra žalobce. Tehdy paní [příjmení] starší upozornil, že o majetek přijde, neboť její dcera má dluhy. Z tohoto důvodu tuto variantu paní [příjmení] starší odmítla. Pro zpracování posledního návrhu, tj. předmětné darovací smlouvy, jej kontaktovala telefonicky, neboť již nemohla chodit, s tím, že se za ním dostaví její dcera a konečnou verzi návrhu mu vysvětlí. V telefonu paní [příjmení] starší poznal, nemohl si ji splést s někým jiným. Neměl pocit, že by jí to nemyslelo. Darovací smlouva se týkala domu a obsahovala doložku věcného břemene ve prospěch paní [příjmení] starší. S ohledem na praxi zdejšího katastru nemovitostí vypracoval vedle darovací smlouvy ještě zvláštní smlouvu o věcném břemeni pro [jméno] [příjmení] mladší. K předestřené darovací smlouvě uvedl, že se jeví, jako jím vypracovaná. Nicméně se stává, když vzor poskytne svým klientům, že si jej sami ještě doplní či opraví. Nedokáže proto nyní vyjádřit, zda přesně toto znění sepisoval. Paní [jméno] [příjmení] mladší zároveň upozornil, že se tímto právním jednáním dostane dům z dispozice rodiny. K tomu mu sdělila, že si tohoto jsou vědomy. Ohledně paní žalované se domníval, že se jedná o partnerku sestry žalobce. Ověřit podpisy na vypracované darovací smlouvě odmítl. Nechtěl se v této věci více angažovat, neboť kdyby se něco podobného dělo v jeho rodině, nesouhlasil by s tím. O dluzích žalované se dozvěděl až zpětně. Při sepisu smlouvy o nich nevěděl. Ani neměl možnost tyto zjistit.

28. Svědek MUDr. [jméno] [jméno] uvedl, že byl ošetřujícím lékařem paní [jméno] [příjmení] starší i její dcery. Nedokázal vysvětlit, proč existují dvě zprávy. Jedna byla sepsána pro sestru žalobce, neboť jej žádala o zprávu o psychickém stavu své maminky. Paní [příjmení] starší navštívil v její domácnosti dne [datum]. Jednalo se o jejich první kontakt, neboť pacientku převzal po MUDr. [příjmení]. Paní [příjmení] starší seděla u stolu, povídali si, hodně vzpomínala, myšlením zabíhala do minulosti. Řešili možnou operaci pohybového aparátu. V žádném případě paní [příjmení] nevyšetřoval neurologicky či psychiatricky O jejím odeslání na tato vyšetření neuvažoval. Pouze si s ní povídal. Na první pohled byla patrná disproporce mezi tvrzením paní [příjmení] starší a tím, co mu sdělovala její dcera. Paní [příjmení] st. měla na svůj stav nekritický náhled. Když vyhotovoval lékařskou zprávu dne [datum], vycházel z vyšetření, které povedl v prosinci 2019. Paní [příjmení] v té době již neviděl. S ohledem na skutečnost, že z lékařských zpráv následně zjistil, že někdy v dubnu či květnu 2020 byl u paní [příjmení] starší prováděn MMSE test s výsledkem 8 bodů, což je hluboko pod hranicí svědčící pro těžkou demenci, tak při jeho návštěvě v prosinci 2019 musela paní [příjmení] starší trpět přinejmenším středně těžkou demencí. Jedná se o onemocnění vyvíjející se v řádu let. Ve své praxi se setkává s pacienty s Alzheimerovou a obdobnými chorobami. Ve funkčních rodinách na příznaky upozorňují často její členové. Není-li rodina funkční, přichází se na příznaky zpravidla později.

29. Svědek JUDr. [jméno] [příjmení] sdělil, že ověřoval podpis na dvou darovacích smlouvách. Bylo to v covidové době, kdy jej žalovaná telefonicky požádala, zda by mohl přijet ověřit podpisy na darovací smlouvě do místa jejího bydliště, neboť advokát, který tuto smlouvu sepsal, ověřovací knihou nedisponuje. Předpokládal, že když si jej žalovaná v této době objednala k sobě domů, byly si účastnice vědomy a dobrovolně podstoupily případné riziko spojené s nákazou onemocněním Covid-19. Vzhledem k tomu, že v ten den měl naplánovanou cestu do [obec] a [obec] je od [obec] cca 10 minut jízdy autem, žádosti vyhověl. Žalovaná na něho v telefonu nepůsobila, že by na ověření spěchala. Jednání v domácnosti žalované se účastnila též paní [příjmení] starší a paní [příjmení] mladší. Paní [příjmení] starší požádala, aby mohla smlouvu podepsat z postele, neboť byla pohybově limitována. Na to si také při hovoru stěžovala. Vyprávěla, že pracovala jako učitelka. Byla zvyklá být v kontaktu s lidmi, což jí chybí. Samozřejmě se jí dotazoval, zdali ví, jaký je den, jak se jmenuje, zdali ví, co podepisuje, o jaký úkon se jedná, tedy že převádí dům a byt. Domnívá se, že paní [příjmení] starší věděla, co podepisuje. Paní [příjmení] mladší mu předložila potvrzení o zdravotním stavu své maminky. Patrně si ji nechaly vypracovat z opatrnosti, neboť mu paní [příjmení] starší přišla v pořádku. Obsahem smlouvy se blíže nezabýval. Působilo to na něho tak, že paní [příjmení] starší daruje dům a byt svým dcerám. Návštěva trvala maximálně půl hodiny. Během příprav k ověření se všechny zúčastněné již bavily, co bude k obědu.

30. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že žalovaná je její dcera. Seznámila se s dcerou paní [příjmení] na Základní škole v [obec]. Poté se sblížila i s paní [příjmení] starší, kdy ji navštěvovala každý den do doby její hospitalizace v nemocnici. Povídaly si o minulosti, o knížkách. Tehdy byla schopná se sama obléknout, najíst se, dojít si na toaletu. Paní [příjmení] starší také často během návštěvy telefonovala svému synovi. Její dcera paní [příjmení] starší pomáhala, s čím bylo potřeba, kupříkladu do vany, neboť to sama nezvládla, převléct postele, vyměnit prádlo. Nejhorší pro paní [příjmení] starší bylo, když byla její dcera hospitalizovaná v nemocnici. Když se paní [příjmení] starší dozvěděla o smrti své dcery, emočně ji to velmi zasáhlo. Plakala. Maminka žalobce hůře chodila, ale věděla, co se kolem ní děje, o své okolí se zajímala. Domnívá se, že ji to myslelo až moc dobře. Do nemocnice za ní nechodila, neboť si to žalobce nepřál a zároveň to nebylo možné z důvodu pandemie Covid-19. Nebyla přítomna, když si paní [příjmení] starší kupovala novou pračku. Pouze ji o tom vyprávěla. Byla smutná, že si ji nemohla osobně převzít. Měla z ní však radost. O záměru paní [příjmení] obdarovat žalovanou věděla a rozmlouvala jí to. Paní [příjmení] starší si to však přála s tím, že by tam její dcera zůstala sama a dělala by jen dluhy, neboť je nemocná. K finanční situaci žalované se svědkyně odmítla vyjádřit s tím, že se to netýká daného sporu, nicméně finanční situaci své dcery zná.

31. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že si u něho paní [příjmení] starší telefonicky objednala novou pračku, neboť původní pračku měla rovněž od něho. Je si jist, že hovořil s paní [příjmení] starší. Během telefonátu nepozoroval nic nestandardního. Starou pračku si u něho kupovala před 25 lety. Věděl, že měla pračku shora plněnou, proto vybral obdobný typ. Když přivezl novou pračku do domácnosti paní [příjmení] starší, vůbec se s ní nepotkal. Vše vyřizoval s žalovanou. K žalobci uvedl, že jej zná, ale nedokázal říct odkud ani k němu uvést nic bližšího.

32. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že se s matkou žalobce znala od mládí, kdy po celou dobu udržovaly přátelský vztah, navštěvovaly se. Žalobce tedy zná. Žalovanou poznala až v listopadu 2019 u paní [příjmení] starší. Paní [příjmení] starší a dokonce i její maminka si vždy přály, aby dům zdědil žalobce. O tom spolu naposledy hovořily před Vánocemi. Paní [příjmení] starší měla obě dvě své děti velmi ráda. Na návštěvu žalobce se vždy velice těšila, volala si s ním každý den. Ohledně majetku žila vždy pro rodinu. Velmi ji proto zarazilo, že dům darovala žalované. Paní [příjmení] starší nosila po dva roky dvakrát v týdnu nákup, když se u ní vždy zastavila. Každou neděli jí také i vařila oběd. Většinou byla přítomna i dcera paní [příjmení], která jí však moc nepomáhala. Nicméně matka žalobce by nikdy své děti nevydědila. S ostatními pracemi, ať již na zahradě, či s vysáváním, vytíráním pomáhal paní [příjmení] starší za úplatu pan [jméno]. Do Vánoc 2019 docházela do domácnosti matky žalobce opravdu pravidelně. Situace se změnila s příchodem žalované. Tehdy se četnost návštěv začala snižovat. Žalovaná ji oznámila, že už obědy vařit v neděli nemusí. Přestala tedy obědy vařit a chodila za paní [příjmení] starší pouze na návštěvy až do března 2020, kdy nastala opatření v souvislosti s onemocněním Covid-19. Měla dojem, že v té době na paní [příjmení] vše nějak doléhalo, stáří, nemoci. Byla naivní, hodně důvěřivá. Když byla paní [příjmení] starší hospitalizovaná v nemocnici, navštívila ji [jméno] [příjmení] mladší, což bylo překvapující, neboť ji nikdy sama nenavštívila, vždy pouze s maminkou. Sestra žalobce jí sdělila, že by si chtěla s žalovanou vzít maminku z nemocnice domů do ošetřování s tím, že by se k nim domů žalovaná přestěhovala. Když po smrti [jméno] mladší navštívila paní [příjmení] starší v nemocnici, vypadala již velice špatně. Přišla ji jakoby bez zájmu. Neví, jak reagovala na smrt své dcery, nebavily se o tom.

33. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že matka žalobce byla jeho sousedkou, donášel jí obědy ze školní jídelny. Žalobce, zná, žalovanou poznal na konci roku 2019. V roce 2017 ho žalobce požádal, aby jeho maminku navštěvoval a tzv. zkoukl, zda je vše v pořádku, případně jí pomohl. V té době ještě paní [příjmení] spávala v patře domu. Postupem času se její zdravotní stav zhoršoval, ubývaly jí síly a do patra se už nemohla dostat. Paní [příjmení] byla přísná, ale dovedla se o vše postarat, zařídit. Byla vůdčí osobností. Lpěla na majetku. Hovořil s ní i ohledně uspořádání majetkových poměrů, kdy mu sdělila, že dům zdědí syn [jméno]. Ke konci roku 2019 mu sdělila, že bude mít ošetřovatelku. Když již byla v domácnosti paní žalovaná, na začátku roku 2020, přestal k paní [příjmení] docházet. Žalovaná na něho působila jako milá paní, s paní [příjmení] starší si rozuměly a tato ji chválila.

34. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že paní [příjmení] starší byla jeho sestřenicí. K žalované nemá žádný vztah. Po 75. narozeninách byl u paní [příjmení] starší několikrát na návštěvě s manželkou. Zprvu jim chodila otevírat sama, poté si již půjčovali klíče od pana [příjmení], aby nemusela paní [příjmení] zbytečně chodit otvírat. Pokud s paní [příjmení] hovořili o majetku, vždy říkala, že byt dostane dcera a dům syn. Na majetku vždy lpěla, nikdy by jej nedala cizímu člověku. Naposledy s ní hovořil asi rok před její smrtí.

35. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že zná oba účastníky. Bydlel v nájmu v bytě paní [příjmení]. Často jí pomáhal v její domácnosti s různými věcmi, opravami, zahradou. Asi v březnu 2020 obdržel výpověď z nájmu bytu. Když se ptal paní [příjmení] na důvod, vůbec o ničem nevěděla. Rozhovor skončil, když do místnosti přišla žalovaná. Paní [příjmení] starší na něho působila utrápeně. Nabyl dojmu, že to celé vzešlo ze strany žalované. Z bytu se tedy asi v březnu 2020 odstěhoval. Zprvu se mu žalovaná jevila jako seriózní, dostal se s ní však do konfliktu, když na něho podala trestní oznámení pro krádež peněz. Žádné peníze ale neukradl. Paní [příjmení] mu za dlouholetou spolupráci chtěla dát nějakou odměnu. Dala mu platební kartu, ze které si měl vybrat peníze. Vybral tedy dvakrát po 10 000 Kč. Žádnou listinu o tom spolu však nesepsali. Kromě těchto peněz dostal čas od času od paní [příjmení] pár stovek na cigarety. Žalovaná ho však udala na policii, že ty peníze ukradl. Přestože je neukradl, vrátil je, když si je od něho vzala žalovaná. Nájem platil každý měsíc paní [příjmení] starší hotově na ruku. Zprvu platby zapisovali do sešitu, později od toho upustili. Přišlo mu divné, že se ho žalovaná pár dní po svém příchodu do domácnosti paní [příjmení] dotazovala, kde má paní [příjmení] peníze z nájmu, a divila se, že paní [příjmení] nikde žádné peníze nemá. Paní [příjmení] starší viděl naposledy někdy v únoru či březnu 2020, když jí odevzdával klíče od domu. Vzpomíná si, že někdy v létě 2018 či 2019 byl přítomen tomu, když advokát s paní [příjmení] sepisoval závěť, dle které měl dům připadnout žalobci a byt jeho sestře.

36. Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že se s žalovanou setkal náhodou v prosinci, asi den po hospitalizaci jeho sestry v psychiatrické nemocnici. S ohledem na to, že jeho maminka dlouhodobě striktně odmítala opustit svůj dům, neboť vždy lpěla na domácím prostředí a příliš se z něho nevzdalovala ani za doby plného zdraví, a s přihlédnutím ke vzdálenosti jeho bydliště i pandemii se domluvil se žalovanou, že bude trvale docházet k mamince a starat se o ni. Byl přesvědčen, že péče o maminku bude takto řádně zabezpečena a že nevzniknou žádné problémy. Finanční odměnu se žalovanou nedomlouval, to bylo v dikci jeho sestry. Na něho se ostatně žalovaná nikdy ohledně financí ani neobrátila. Na vyřízení žádosti o příspěvek na péči nikterak neparticipoval. Finanční záležitosti byly vyřešeny tak, že byla přístupná platební karta maminky, s níž volně manipulovala jeho sestra. Karta byla po domluvě s jeho matkou stejně přístupná i žalované. Jeho maminka byla kantorka po všech stránkách, byla precizní, pořádkumilovná až pedantská se vztahem k majetku, k penězům. Měla ráda vše přesně vyčíslené a naplánované. K předmětné nemovitosti má vřelý vztah. Trávil tam volný čas jako dítě, i jako dospělý, po narození syna tam jeden rok bydlel. Poté tam jezdil na návštěvy, prázdninové pobyty, jezdil i se sestrou na výlety, lékařská vyšetření. Jeho babička ze strany matky vždy opakovaně říkala, že ten dům je postaven pro něj.

37. Žalovaná uvedla, že se kamarádila řadu let se sestrou žalobce. Protože pracovala dlouhou dobu v Německu jako pečovatelka a ambulantní sestra, poprosila ji [jméno] mladší o pomoc s pečováním o maminku s tím, že se domluví se žalobcem ohledně odměny. [jméno] mladší vyřídila příspěvek na péči pro paní [příjmení] ve výši 4 400 Kč, který dostávala jako odměnu. Zároveň občas dostala od paní [příjmení] starší peníze zbylé z obstaraného nákupu. S péčí o paní [příjmení] starší pomáhala hlavně z důvodu kamarádství s [jméno] mladší. Paní [příjmení] starší trpěla depresemi v tom smyslu, že měla strach o [jméno] mladší. Proto ji neustále kontrolovala, volala, aby se ujistila, že je v pořádku. Paní [příjmení] starší občas doučovala i jejího syna, hrály spolu karty. Byla nešťastná, když kolem sebe neměla lidi. V rámci své praxe ve zdravotnictví pracovala s lidmi s Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou. Ví proto, jak se nemoc na lidech projevuje, jak vypadají. Paní [příjmení] starší však takto nevypadala. S matkou žalobce nikdy o své finanční situaci nehovořila. O svých dluzích se dozvěděla až na policii při výsleších po smrti [jméno] mladší. Dříve o nich nevěděla, neboť pracovala dlouhá léta v Německu. Dluhy pramení z dřívějšího společného podnikání s otcem jejího syna, který je nyní ve vězení. Když se v roce 2009 rozešli, své dluhy uhradila a firmu převedla na otce svého syna. Ten ji měl vyplatit a dostát zbylým závazkům. To se však nestalo, byť jí utvrzoval, že je vše v pořádku. Nedozvěděla se o tom, a proto se dostala do dluhů. Od března 2022 jsou jí z prozatímního invalidního důchodu, který pobírá od prosince 2021. Situaci aktivně řeší s právním zástupcem. Když se dozvěděla, že jí chce paní [příjmení] starší darovat dům, odmítala to. Nakonec jej přijala, neboť si to obě [jméno] přály. Na podpis smlouvy nespěchala. Vyplynulo to ze situace. Domnívá se, že tím paní [příjmení] v době pandemie neohrozili, neboť advokát ověřující smlouvu měl sám těhotnou manželku, kterou by tím tedy rovněž ohrozil. Trvalý pobyt má evidovaný na ohlašovně městského úřadu, neboť majitel bytu, v němž bydlí, si nepřeje, aby ho tam měla evidovaný. Je tomu tak i u ostatních nájemníků, když žádný z nich tam trvalý pobyt nemá evidovaný. Její matka má vlastnické právo ve výši jedné poloviny k rodinnému domu, kde má evidovaný trvalý pobyt. Dům se však v současné době prodává a matka bydlí nyní u ní. Na stav paní [příjmení] starší se v nemocnici nedotazovala, neboť si to žalobce nepřál. Zároveň po smrti sestry i matky žalobce jej nekontaktovala, a to ani ohledně vypravení pohřbu. To, že se nezajímala, kde jsou pohřbené, však ještě neznamená, že na ně nevzpomíná. Není jí známo nic o tom, proč byla uvedena při hospitalizaci paní [příjmení] starší v nemocnici jako její dcera.

38. Na základě shora uvedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

39. Žalovaná jako pečovatelka od konce roku 2019 k žádosti sestry žalobce a s jeho souhlasem pečovala o jejich maminku, neboť sestra žalobce z důvodu horšícího se zdravotního stavu jejich matky, včetně psychického, péči již sama nezvládala. Za péči o paní [příjmení] starší dostávala žalovaná odměnu ve výši 4 400 Kč, představující částku vyřízeného příspěvku na péči. Žalovaná o matku žalobce pečovala i v době od [datum] do [datum], kdy se jeho sestra nacházela v Psychiatrické nemocnici v [obec]. Dne [datum] uzavřela paní [příjmení] starší, její dcera a žalovaná darovací smlouvu, na základě které darovala matka žalobce žalované předmětné nemovitosti a své dceři bytovou jednotku v [obec]. Zároveň byla zřízena věcná břemena pro obě paní [příjmení] k předmětnému domu. Dne [datum] byla paní [příjmení] starší hospitalizována v nemocnici, kdy vyjma jiného byla dezorientovaná, zmatená. Dne [datum] u ní byla diagnostikována demence těžkého stupně.

40. Soud po provedeném dokazování uzavřel, že naléhavý právní zájem žalobce na určení vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem je dán, když jako předběžnou otázku soud posuzoval platnost darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou a maminkou a sestrou žalobce podle § 2055 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Na základě provedeného dokazování posoudil soud uzavřenou darovací smlouvu jako absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 581 občanského zákoníku, neboť paní [příjmení] starší nebyla pro duševní poruchu v době uzavírání darovací smlouvy schopna právně jednat, jelikož nebyla schopna rozeznat obsah a podstatu svého jednání.

41. Pro bližší odůvodnění lze uvést, že účastníci učinili nespornými tvrzení ohledně zápisu žalované jako vlastníka nemovitostí – pozemku parc. č. st [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 168 m2, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, a pozemku parc. [číslo] – zahrada o výměře [výměra] nacházejících se v [katastrální uzemí], zapsaných v katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], Územním pracovištěm [obec] na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí na základě darovací smlouvy. Zároveň žádná ze stran nesporovala péči žalované o maminku žalobce. Soud proto z těchto shodných tvrzení účastníků vycházel.

42. Žalobce vyjma neplatnosti darovací smlouvy z důvodu duševního stavu jeho maminky argumentoval i uvedením jeho matky žalovanou v omyl či vyslovil pochyby nad tím, zda vůbec darovací smlouvu podepsala skutečně jeho maminka. Posledně tvrzené důvody neplatnosti darovací smlouvy nebyly v řízení prokázány, respektive byly vyvráceny výsledkem trestního řízení vedeného pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, v něm zpracovaným znaleckým posudkem z oboru kriminalistika, odvětví zkoumání ručního písma, a zároveň výslechem svědka JUDr. [příjmení], jenž ověřoval podpisy na darovací smlouvě. Z těchto důkazů jednoznačně vyplynulo, že darovací smlouvu podepsala skutečně sama paní [jméno] [příjmení] starší. Zároveň v souvislosti s uzavřením smlouvy nebyl spáchán trestný čin podvodu, když nebylo prokázáno, že by paní [příjmení] byla někým ovlivňována s úmyslem pachatele obohatit sebe či jiného jejím uvedením v omyl či zamlčením podstatných skutečností. Soud proto vycházel ze skutečnosti, že darovací smlouvu podepsala sama paní [příjmení] starší, aniž by byla uvedena v omyl, či k tomu donucena. V daném sporu jsou tudíž nerozhodná tvrzení ohledně exekucí žalované, místa jejího trvalého pobytu či nehrazení elektřiny.

43. Oproti tomu však soud shledal, že uzavřená darovací smlouva je absolutně neplatná z důvodu duševní poruchy paní [příjmení] starší, jíž s vysokou mírou pravděpodobnosti trpěla v době jejího uzavření, a pro kterou nebyla schopna právně jednat.

44. K uvedenému závěru dospěl soud na základě znaleckého posudku a výpovědi znalce [příjmení] [celé jméno znalce], jež podporují i ostatní provedené důkazy. Na úvod je nutné uvést, že soud nemá důvod pochybovat o správnosti a úplnosti závěrů znalce, neboť se znalec přesvědčivě vypořádal se všemi otázkami a zároveň logickým způsobem vysvětlil nuance týkající se lékařské zprávy MUDr. [jméno], jakož i skutečnosti, proč duševní poruchu u paní [příjmení] nepozorovaly osoby s ní jednající.

45. Demence byla paní [příjmení] diagnostikována v průběhu její hospitalizace ve [název] nemocnici od [datum] do dne [datum], a to konkrétně demence těžkého stupně dne [datum], kdy jí byl proveden orientační MMSE test s výsledkem 8 bodů. V tu dobu již matka žalobce nebyla orientována v základních kvalitách a bylo nutné přistupovat i k její kurtaci. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] konstatoval, že do stavu demence těžkého stupně se zdravotní stav osoby vyvíjí měsíce, spíše roky, kdy je-li výsledek MMSE testu [číslo], je demence prokázána. xanon [číslo] méně bodů, tím jde o těžší stupeň demence. Tyto závěry korespondují s výpovědí svědka [příjmení] [jméno]. Je tedy vyloučeno, aby u paní [příjmení] porucha (demence těžkého stupně) propukla až v době její hospitalizace, jež nastala šestnáct dní po podpisu smlouvy, když již tehdy se jednalo o těžký stupeň demence. Znalec sice připustil, že k jejímu zhoršení mohlo dojít během hospitalizace, nicméně ze shora uvedeného ale i z ostatních prokázaných skutkových okolností je zřejmé, že již v době podpisu smlouvy byl duševní stav paní [příjmení] takový, že nebyla schopna posoudit její obsah a důsledky. Soud proto vyšel ze závěru znalce, že paní [příjmení] trpěla s více než 80 % pravděpodobností demencí při Alzheimerově chorobě a demencí z anémie již při uzavírání darovací smlouvy, když jeho závěr potvrdil svou výpovědí i svědek [příjmení] [jméno], dle něhož paní [příjmení] musela demencí minimálně středního stupně trpět již při jeho návštěvě v její domácnosti dne [datum].

46. Ze závěrů znalce lze osvětlit, z jakého důvodu svědci, kteří byli s matkou žalobce v kontaktu, včetně ošetřujícího lékaře, u ní duševní poruchu nepozorovali. Znalec uvedl, že má za to, že osoby, které byly s paní [příjmení] st. v kontaktu, mohly duševní poruchu rozpoznat. Dále pak ale vysvětlil, že pro rozpoznání rozpoložení duševního stavu dané osoby by byl zapotřebí dlouhodobější kontakt. Nejlépe je takový stav poznatelný pro osoby, které s danou osobou sdílí domácnost, neboť mají možnost porovnávat změny v čase, což nikdo jiný nemůže. Nelze přehlédnout, že žádná z osob svědků takovýto adekvátní kontakt s paní [příjmení] starší neměla. Svědci [příjmení], Mgr. Ing. [příjmení] a [příjmení], byli s paní [příjmení] starší pouze v krátkém telefonickém kontaktu, i přesto, že se jim paní [příjmení] st. zdála v telefonických hovorech orientovaná, nelze pouze na základě jejich výpovědi učinit závěr, že paní [příjmení] starší netrpěla žádnou duševní chorobou.

47. V nikoli pouze telefonickém kontaktu tak byli s paní [příjmení] v rozhodné době svědci [příjmení] [jméno], JUDr. [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení]. Svědek [příjmení] viděl matku žalobce začátkem ledna 2020 pouze krátce, proto ani tato výpověď nemůže mít adekvátní vypovídající hodnotu o duševním stavu paní [příjmení]. Ani svědek JUDr. [příjmení], který ověřoval podpisy na darovací smlouvě, nemusel duševní poruchu u matky žalobce pozorovat, neboť viděl paní [příjmení] starší poprvé a tedy neměl možnost její stav porovnat v čase. Nelze si zároveň nepovšimnout, že situace na svědka působila jako darování majetku matkou svým dcerám. I to dle názoru soudu svědčí o stavu zmatenosti paní [příjmení] starší při podpisu smlouvy, když s tím koresponduje i uvedení žalované matkou žalobce jako své dcery při hospitalizaci o pár dní později. Nejen shora uvedení svědci, ale ani ošetřující lékař paní [příjmení] svědek [příjmení] [jméno] její duševní poruchu nemusel pozorovat. Je nutné zdůraznit, že při vyšetření paní [příjmení] dne [datum] se jednalo o prvotní kontakt svědka s matkou žalobce. Ani on tedy neměl možnost komparace jejího stavu. Argument žalované ohledně komplexní znalosti tohoto svědka o zdravotním stavu paní [příjmení] proto není namístě. Zároveň svědkem provedené vyšetření nebylo vůbec zaměřeno na duševní stav paní [příjmení]. Byť měla velice nekritický náhled na situaci, neuvažoval o provedení neurologického, psychiatrického či jiného vyšetření, které by bylo zapotřebí ke stanovení diagnózy demence, byť připustil, že orientační MMSE test provést měl. Z uvedených důvodů proto ani ošetřující lékař u paní [příjmení] duševní poruchu neodhalil, byť zpětně po vyhodnocení lékařských zpráv paní [příjmení] starší ze [název] nemocnice po její hospitalizaci, které měl k dispozici během své svědecké výpovědi, uvedl, že pokud v době provedení testu MMSE u paní [příjmení] st. s výsledkem 8 bodů, musela v době jeho návštěvy, tedy již v prosinci 2019 přinejmenším trpět středně těžkou demencí. Lékařskou zprávu ze dne [datum] poté vystavil na žádost sestry žalobce již bez vyšetření či zhlédnutí paní [příjmení], když vycházel ze závěrů z vyšetření ze dne [datum]. Soud se proto neztotožnil ani s argumentem žalované o zásadním významu této zprávy pro daný spor. Uvedená lékařská zpráva pouze konstatuje faktický stav, tedy že paní [příjmení] nebyla omezena ve svéprávnosti a neléčila se na neurologii ani psychiatrii. Z toho však nelze vyvodit závěr, že netrpěla duševní poruchou. Stejně nevýznamný je i závěr lékaře o tom, že její stav myšlení a chování odpovídá věku, neboť svědek jej uvedl bez jakéhokoli potřebného bližšího vyšetření duševního stavu paní [příjmení] starší. Znalec potvrdil, že takto stanovený závěr praktickým lékařem je zcela běžný, neboť praktičtí lékaři zpravidla hodnotí duševní stav svých pacientů na základě minimálního kontaktu, kdy na první pohled nemusí být jejich špatný duševní stav vůbec patrný. Pokud tedy ošetřující lékař nevidí na pacientovi nic nápadného, uvede, že jeho stav chování a myšlení odpovídá věku. Jak vyplývá z výše uvedeného, neznamená to, že by paní [příjmení] demencí netrpěla, neboť pro její odhalení nebyl proveden MMSE test ani řada jiných potřebných vyšetření.

48. Svědkyni [příjmení] považuje soud za nevěrohodnou, a to pro podstatné rozpory v její výpovědi, jakož i jejímu nejistému vystupování při jednání. Svědkyně nejprve uvedla, že se s matkou žalobce stýkala i po smrti sestry žalobce, následně sdělila, že si to nepamatuje. Přesto však dle jejího vyjádření smrt sestry žalobce paní [příjmení] velmi emočně zasáhla, plakala. V řízení však bylo prokázáno, že v té době byla paní [příjmení] starší již hospitalizována v nemocnici, kde ji svědkyně nenavštěvovala a telefonicky s ní nehovořila. Je tedy otázkou, jak mohla svědkyně vědět o reakci matky žalobce na smrt [jméno] [příjmení] mladší, když v tu dobu s ní nebyla vůbec v kontaktu. Rovněž k finanční situaci své dcery nebyla výpověď svědkyně jednotná. Odmítla se k ní vyjádřit s tím, že to s předmětem řízení nesouvisí. Zároveň ale dodala, že jí zná a je si jí vědoma.

49. Svědci [jméno] a [příjmení] byli s matkou žalobce do března 2020 v relativně pravidelném kontaktu, kdy paní [příjmení] paní [příjmení] navštěvovala a tuto velmi dobře znala již od mládí, pan [jméno] matce žalobce několik let vypomáhal. Byť ani tito svědci neměli dle názoru soudu adekvátní kontakt k rozpoznání duševní poruchy paní [příjmení], neboť s ní nežili v jedné domácnosti, jisté náznaky zhoršení jejího zdravotního stavu pozorovali. Dle svědků začala být matka žalobce velice důvěřivá, naivní. Svědkovi [jméno] nedokázala odpovídat na otázky ohledně ukončení nájmu bytu. S jejich vnímáním zdravotního stavu matky žalobce koresponduje i úřední záznam o podaném vysvětlení Ing. J. [příjmení], která se v rámci trestního řízení vyjádřila v tom směru, že v lednu 2020 paní [příjmení] vypadala, že o sebe nepečuje, byla vyhublá, byť je poznávala, o nic se nezajímala. Je tedy patrné, že svědci, kteří s matkou žalobce byly v kontaktu v průběhu několika let, jisté změny jejího zdravotního stavu vnímaly.

50. Změny duševního zdraví své maminky zcela jednoznačně subjektivně vnímala i sestra žalobce, která jako jediná měla ve smyslu výpovědi znalce s paní [příjmení] relevantní kontakt, neboť s ní žila ve společné domácnosti. Z lékařských zpráv i výpovědi svědka [příjmení] [jméno] vyplývá, že tyto změny [jméno] [příjmení] mladší lékařům již v prosinci 2019 avizovala. Udávala, že její matka bývala zmatená, padala z postele, budila ji v noci a podobně. Z tohoto důvodu si pak patrně nechala vystavit i shora uvedené lékařské potvrzení.

51. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pouze při krátkodobém kontaktu s paní [příjmení] nemuseli svědci její duševní poruchu pozorovat. Naopak osoby, které se s ní stýkaly pravidelně, zejména její dcera, jež s ní žila ve společné domácnosti, změny jejího zdravotního stavu signalizovaly již koncem roku 2019.

52. Argumentuje-li žalovaná tím, že smlouvou byl převeden majetek i na rodinného příslušníka paní [příjmení] starší, a sice sestru žalobce, svědčí i tato okolnost o stavu paní [příjmení] starší, v němž nebyla schopna posoudit zejména důsledky svého jednání. Svědeckými výpověďmi na sobě nezávislých svědků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] bylo prokázáno, že paní [příjmení] starší na svém majetku velmi lpěla a vždy chtěla, aby tento zůstal v rodině. Tomu odpovídají nejen sepsané závěti, ale i výpověď Mgr. Ing. [příjmení], který pro matku žalobce vypracoval několik návrhů uspořádání jejích majetkových poměrů. Variantu darování nemovitostí své dceři matka žalobce odmítla poté, co byla svědkem Mgr. Ing. [příjmení] upozorněna, že dcera o nemovitosti kvůli exekucím přijde. Z uvedeného vyplývá, že matka žalobce za svého života nikdy neprojevila záměr tzv.„ vyvést majetek“ mimo rodinu, když i darování své dceři s vědomím, že o majetek přijde v exekuci, byl pro ni nepřijatelný. Darování majetku paní [příjmení] žalované a své dceři je tak za dané konstelace nelogické a nelze jej vysvětlit jinak, než že již nebyla schopna své jednání posoudit a domyslet jeho důsledky. V tomto kontextu je pak zcela nerozhodná finanční situace paní žalované, neboť i kdyby o této paní [příjmení] starší v době uzavírání darovací smlouvy věděla, nebyla by již schopna takovou informaci zpracovat a posoudit.

53. Soud si byl vědom žalovanou předestřené judikatury Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka], dle které je vyloučeno činit závěr o jednání v duševní poruše na základě pravděpodobnosti. K tomu však lze v prvé řadě uvést, že soud považuje názor za překonaný nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 20. 8. 2014 sp. zn. I. ÚS 173/13, v němž Ústavní soud České republiky konstatoval, že:„ … je nutno reflektovat, že žádné skutkové okolnosti, které již odezněly, nelze následně, ex post, prokázat s absolutní jistotou. Vždy půjde o otázku určité míry pravděpodobnosti…Absolutní jistota je tedy důkazní standard, který není možno v soudním řízení aplikovat, neboť by při tom důkazní břemeno prakticky nebylo možno unést.“ Tomu odpovídá i komentované znění § 581 občanského zákoníku (2. vydání z roku 2022) dostupné ze systému Beck-online.cz. Nad rámec toho lze uvést, že skutkový stav byl náležitě zjištěn, neboť závěry znalce jsou podporovány i dalšími provedenými důkazy, jež dokreslují celou situaci. Proto nemůže obstát argument žalované ohledně absence vypovídající hodnoty takového znaleckého posudku, který posuzuje duševní stav již zemřelé osoby.

54. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že paní [příjmení] starší v době uzavření darovací smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti trpěla duševní poruchou – demencí, pro kterou nebyla schopna posoudit důsledky uzavření darovací smlouvy. Znalec zároveň vyloučil přítomnost tzv.„ světlého okamžiku“, když se s tímto během své dosavadní praxe nesetkal a považuje jej pouze za termín čistě teoretické psychiatrie.

55. Nad rámec shora uvedeného odůvodnění má soud za to, že na uvedený případ by bylo možné nahlížet perspektivou ustanovení § 2067 odstavce 1 občanského zákoníku, jež zakotvuje neplatnost darování osobě provozující zařízení, v němž se poskytují zdravotnické či sociální služby, osobě takové zařízení spravující či v něm pracující, pokud dárce byl v době darování v péči takového zařízení či jinak přijímal jeho služby. Uvedeným ustanovením se poskytuje ochrana osobám, které potřebují každodenní péči druhých, na nichž jsou z tohoto důvodu závislé. Jejich svobodná vůle ohledně nakládání se svým majetkem je v takových případech mnohdy ovlivněna, ať již zcela cíleně, ale i nepřímo, neboť se tito lidé se svými pečovateli sblíží, jsou jim vděčni za pomoc, za péči a cítí potřebu se jim za to odvděčit, což často činí právě odkázáním či darováním svého majetku, k čemuž by se však za jiných okolností nikdy neuchýlili. Uvedené by bylo možné dle názoru soudu aplikovat i na posuzovaný spor, v němž žalovaná paní [příjmení] poskytovala pečovatelské služby, za což pobírala odměnu. Je přitom zcela nerozhodné, že se tak dělo u paní [příjmení] doma a nikoli v ústavu, neboť i tak je plně zachován smysl a účel tohoto ustanovení. Paní [příjmení] st. dlouhodobě odmítala opustit svůj domov, a protože bylo její péči možné zařídit jiným způsobem, než ji umístit v zařízení, kde se poskytují zdravotnické a sociální služby, nemusela svůj domov paní [příjmení] st. opustit. Žalovaná se s paní [příjmení] starší sblížila, starala se o ni, a to za situace, kdy se matka žalobce pod tíhou pokročilého stáří a zdravotních problémů cítila sama a potřebovala pomoci s běžnými záležitostmi života. V tomto ohledu pak soud uvádí, že přijetí daru žalovanou od paní [příjmení] st. v podobě předmětných nemovitostí, i když v průběhu řízení deklarovala, že dar zprvu odmítala, by bylo možné právě v konkrétních okolnostech posoudit jako neplatné darování. Žalovaná namítala, že jednání paní [příjmení] st. je platné, neboť stejnou smlouvou byly darovány další nemovité věci dceři paní [příjmení] slečně [jméno] [příjmení] mladší, a zřízeny doživotní služebnosti užívání, které žalobce nesporoval. V tomto kontextu (matka – dcera a ošetřovatelka-klient) však nešla taková jednání v žádném případě srovnávat, když neplatné by s ohledem na shora uvedené bylo možné posoudit pouze darování právě vůči žalované jakožto ošetřovatelce paní [příjmení] st.

56. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odstavce 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) podle zásady úspěchu ve věci, když přiznal žalobci, jenž byl ve věci plně úspěšný náhradu nákladů řízení ve výši 55 640 Kč. Tato se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, odměny právního zastoupení, včetně hotových výdajů ve výši 43 200 Kč a nákladů důkazu ve výši 7 440 Kč. Při stanovení odměny advokáta vyšel soud z § 9 odstavce 4, § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), dle kterého odměna za jeden úkon právní služby činí 3 100 Kč, a sice z tarifní hodnoty 50 000 Kč. Právní zástupkyně žalobce učinila v řízení dvanáct úkonů právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), sepis žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), čtyři vyjádření ve věci (§ 11 odst. 1 písm. h) advokátního tarifu, účast na třech jednáních u soudu (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, přičemž jednání konané dne [datum] nepřesáhlo dvě hodiny, tudíž jde o jeden právní úkon. Stejně je tomu u jednání konaného dne [datum], Jednání dne [datum] se konalo od 9:36 hodin do 16:10 hodin s přestávkami, přičemž žádná z nich nepřesáhla 30 minut, proto účast právní zástupkyně žalobce na tomto jednání představuje čtyři úkony právní služby. Odměna advokátky tedy představuje 40 800 Kč včetně dvanácti režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Dále náleží žalobci náhrada za promeškaný čas strávený jeho právní zástupkyní na trase ze sídla advokátní kanceláře ([ulice a číslo], [obec]) ke zdejšímu soudu, kdy jedna cesta tam i zpět činí 3 hodiny 40 minut, tj. osm půlhodin. Podle § 14 odstavce 3 advokátního tarifu tak náhrada za promeškaný čas přestavuje při 100 Kč za jednu půlhodinu za tři cesta na shora uvedené trase 2 400 Kč za 24 půl hodin. V neposlední řadě náleží žalobci též náklady vynaložené na provedení důkazu znaleckým posudkem, když znalci [příjmení] [celé jméno znalce] bylo přiznáno znalečné ve výši 5 640 Kč za zpracovaný znalecký posudek a ve výši 1 800 Kč za přípravu a účast u jednání dne [datum].

57. Pod výrokem III. vrátil soud žalobci ze zaplacené zálohy na provedení důkazu částku 12 560 Kč. Žalobce k výzvě soudu složil na zpracovaný znalecký posudek MUDr. [celé jméno znalce] částku 20 000 Kč. Soud usnesením ze dne 14. 3. 2022 č. j. 3 C 110/2020-271 přiznal znalci znalečné v celkové výši 5 640 Kč, a to za zpracovaný znalecký posudek. Dále přiznal soud znalci za přípravu jednání a účast u jednání konaného dne [datum] znalečné 1 800 Kč usnesením ze dne 11. 4. 2022 č. j. 3 C 110/2020-383. S ohledem na to, že znalci bylo celkem přiznáno znalečné ve výši 7 440 Kč, vrátil soud žalobci ze složené zálohy 20 000 Kč částku 12 560 Kč.