3 C 12/2018-1416

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Bohumilou dne 20. 6. 2022 Kyvířovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro návrh na vydání náhradního pozemku s návrhem na nařízení předběžného opatření takto:

Výrok

A/ Zamítá se žaloba o uložení povinnosti žalované pro nahrazení projevu vůle s touto smlouvou: Převodce: [převodce] [IČO], se sídlem [adresa žalované], PSČ: [PSČ] a Nabyvatelka: [celé jméno žalobkyně], r. č.: [číslo], bytem [adresa žalobkyně] u zavírají tuto smlouvu o převodu pozemku I. [převodce] [anonymizována čtyři slova] [země] jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ zákon o půdě“), mimo jiné též tyto pozemky ve vlastnictví státu: a) parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] b) parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí] nad [celek], [územní celek], okres [okres] c) parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí] nad [obec], [územní celek], okres [okres] d) parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] e) parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] f) parc [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] g) parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí] [anonymizováno], [územní celek], okres [okres] h) parc. [číslo] nacházející se v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], (dále jen jako„ pozemky“)

II. Nabyvatelce vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Pozemky uvedené v článku I. této smlouvy byly oceněny na částku 440 557,10 Kč (slovy: čtyři sta čtyřicet tisíc pět set padesát sedm korun českých deset haléřů). Nabyvatelce vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě, když tento nárok nabyvatelka uplatňuje na základě pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

III. Převodce převádí na nabyvatelku nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi a nabyvatelka je do svého vlastnictví přijímá. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatelku vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

IV. Smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatelka dále prohlašuje, že jí je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy. V. 1) Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy. 2) Tato smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.

VI. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné a svobodné vůle a na důkaz toho připojují své podpisy. V [obec] dne ……………… V [obec] dne:………… [převodce] [anonymizována čtyři slova] [celé jméno žalobkyně] B/ Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 375 444 Kč k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa]. C/ Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Domažlicích č. účtu: [bankovní účet].

Odůvodnění

Žalobkyně uplatnila u Okresního soudu v Domažlicích restituční nárok vyplývající z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy Pozemkového úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen PÚ [číslo]) podle něhož se v restituci žalobkyni nevydávají pozemkové parcely [číslo] zastavěná plocha s č. popisným [č. p.] o původní výměře 1 364 m2 dle PK, dále pozemková parcela [číslo] o výměře 16 128 m2 dle PK a pozemková parcela [číslo] o výměře 539 m2 dle PK a to vše v katastrálním území [část obce], protože pozemky byly po přechodu na stát zastavěny a podle § 11 odst. 1 písmeno c) a e) zákona o půdě se nevydávají. Žalobkyně pak tvrdí, že se jedná o pozemky, které byly zastavěny, tedy měly stavební charakter ve smyslu judikatury, a měly být oceněny částkou 250 Kč za m2 a v tomto rozsahu měl být nárok žalobkyně na náhradu uspokojen poskytnutím jiných pozemků. Protože však žalovaná odmítla přecenit nárok takto odňatých pozemků, uplatňuje žalobkyně právo na nahrazení projevu vůle žalované k vydání náhradních pozemků označených v různých katastrálních územích. U Okresního soudu v Domažlicích pak uplatňuje žalobkyně nárok na nahrazení projevu vůle týkající se odňatých pozemků pouze pokud jde o pozemkovou parcelu [číslo] s uvedenou výměrou shodně označených v rozhodnutí PÚ [číslo], když nárok ohledně nevydaného pozemku [číslo] s [adresa] vše v katastrálním území [část obce] v tomto řízení neuplatňuje. O uplatněném nároku rozhodoval soud prvého stupně opakovaně po vydání předběžného opatření, kterému bylo rozhodnutím ze dne [datum] a [datum] vyhověno. Rozhodnutím KS v [obec] sp. zn. [rozhodnutí] [datum rozhodnutí] byly návrhy na vydání předběžného opatření zamítnuty. O žalobě samotné, tedy pro nahrazení projevu vůle po řadě procesních změn, ať už se týkaly vyloučení věci ohledně některých pozemků jiným soudům nebo zpětvzetí žaloby ohledně některých vytypovaných náhradních pozemků nebo účasti vedlejšího účastníka, rozhodoval soud prvého stupně rozsudkem ze dne [datum], který byl usnesením Krajského soudu zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Opětovně rozhodl soud prvého stupně rozsudkem ze dne [datum] ve znění opravného usnesení, když ten byl opakovaně usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] zrušen a věc vrácena k novému rozhodnutí. V tomto usnesení odvolací soud vytýká soudu prvého stupně nepřezkoumatelnost z důvodu nesrozumitelnosti a nedostatku důvodů, když již v předchozím zrušovacím usnesení soudu prvého stupně vytýkal to, že se nevypořádal s ustálenou judikaturou týkající se liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu státu. Soud prvého stupně sice vyšel z ocenění provedeného znaleckým ústavem [právnická osoba], které předložila žalobkyně a kde byla stanovena hodnota odňatých pozemků ve výši 4 507 750 Kč, ale nevypořádal se s charakterem pozemků v době jejich odnětí v roce [rok] tedy s tím, proč měly charakter stavebních pozemků, když znalecký ústav vycházel z charakteru odňatých pozemků jako stavebních na základě územního plánu z roku [rok]. Soud se nevypořádal ani s námitkami žalované z hlediska namítaných vad předkládaných posudků, kdy žalovaná sama předložila posudky [titul] [příjmení] a posudek [titul] [příjmení], který upozorňoval na nesprávnost znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] Dále se pak soud nevypořádal ani s námitkami žalované týkající se náhradních pozemků a jejich převoditelnosti. Odvolací soud pak uzavírá, že pro nepřezkoumatelnost skutkového zjištění soudu prvého stupně o výši restitučního návrhu je nepřezkoumatelný i závěr o liknavosti a svévoli žalované, kterou soud vyvodil pouze z toho, že odmítla přecenit pozemky žalobkyní odňaté, když cena těchto pozemků byla mezi účastníky sporná. Pochybení pak bylo shledáno i v té části prvostupňového rozhodnutí, kterým byla zamítnuta žaloba o převod náhradního pozemku v [katastrální uzemí], [územní celek]. Tímto zrušovacím usnesením pak bylo nařízeno, aby věc projednával a rozhodl jiný samosoudce. Podstatou restitučního nároku uplatňovaného žalobkyní je ocenění nevydaných pozemků, odňatých žalobkyni či právním předchůdcům a žalobkyni nevydaných na základě rozhodnutí PÚ [číslo] ze dne [datum]. [příjmení] se pak netýká nevydaného pozemku par. [číslo] dle PK s nemovitostí [adresa] v katastrálním území [část obce], ale pozemku [číslo] [číslo] dle PK v katastrálním území [část obce]. Předmět sporu mezi účastníky je zřejmý, a to cena nevydaných pozemků. Pro poskytnutí náhrady za nevydané pozemky platí právní úprava v zákoně o půdě v § 11 odst. 2 (v případě uvedeného v odstavci 1, pozemkový fond oprávněné osobě převede bezplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu postupem podle § 8 odst. 4 zák. č. 284/91 Sb. o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech ve znění pozdějších předpisů a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí. Na žádost oprávněné osoby může být oprávněné osobě převeden i pozemek lesního půdního fondu s trvalými porosty a to v ceně přiměřené ceně výměry a kvality původního pozemku, to vše v cenách ke dni [datum]), když tato úprava doznala změny již [datum] a za nevydané pozemky náležela náhrada dle § 14 a § 16 zákona o půdě. Podle § 28a zákona o půdě, se náhrady poskytují v cenách platných ke dni [datum] a to u nemovitých věcí podle vyhl. č. 182/88 ve znění vyhlášky č. 316/19. Na základě legislativní změny zákona o půdě s účinností od [datum] byl zakotven v § 11a postup při převodu jiného zemědělského pozemku, kdy oprávněným osobám, kterým nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li stanoveno jinak. Žalovaná pak od samého počátku namítá nesprávnost výše uplatněného nároku, protože nemůže akceptovat ocenění předložené žalobkyní ve znaleckém posudku společnosti [právnická osoba], jelikož ani jeden z nevydaných pozemků není pozemkem stavebním a nebyl v době odnětí státem určen k zastavění. Znalecký posudek se opírá o plány z roku [rok], tj. 15 let po odnětí pozemku státem. Dále žalovaná namítá nedostatek tvrzení a důkazů žalobkyně o liknavém a svévolném postupu žalované, když je to především žalobkyně, která mohla uspokojit nárok žalovanou vyčíslených tak, jak od roku [rok] umožňoval zákon o půdě. V neposlední řadě pak žalovaná namítala nevydatelnost některých náhradních pozemků žalobkyní označených. Pro posouzení nároku je rozhodující jeho výše, neboť četná judikatura tak, jak uvádí žalobkyně v řadě svých podání vychází z toho, že nesprávné ocenění nároku restituentu v jeho správné výši je důvodem, pro který nemůže restituent uplatňovat své nároky řádně a jde tedy o svévoli a bránění v řádném uspokojení nároku osoby oprávněné. Takže spornost výše nároku, respektive nesprávnost vyčíslení restitučního nároku lze podřadit pod liknavost a svévoli vyvolanou žalovanou a tedy důvod k tomu, aby se restituent mohl uspokojit v soudním řízení označením pozemků náhradních bez ohledu na veřejné nabídky (viz 28 Cdo 5389/2014 nebo 28 Cdo 155/2016 a další..) Pokud tedy jde o výši nároku, tj. cenu odňatých pozemků a žalobkyni nevydaných na základě shora uvedeného rozhodnutí PÚ [číslo], žalobkyně dokládá cenu těchto nevydaných pozemků [číslo] o výměře 16 128 m2 a [číslo] o výměře 539 m2 znaleckým posudkem [právnická osoba] x [právnická osoba] na základě výhrad uplatněných žalovanou a zásady ocenění vyplývající z § 28a zákona o půdě. Podle tohoto pravidla, se vychází z ceny ohodnocení odňatého pozemku ke dni [datum] podle zákonem určených předpisů a to vyhl. č. 182/1988 Sb. ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. a stavu pozemků ke dni odnětí. Hodnocení stavu pozemků ke dni jejich odnětí, v tomto případě v roce [rok] je prolomeno judikaturou, kdy lze zemědělské pozemky oceňovat jako pozemky stavební, jestliže měly být určené k zastavění podle územně plánovací dokumentace nebo územního rozhodnutí o umístění stavby nebo bezprostřední realizace výstavby po odnětí (např. 28 Cdo 2956/2014, 28 Cdo 444/2014, 28 Cdo 4678/2014 atd..) Žalobkyně pak argumentuje tím, že odňaté pozemky měly charakter pozemků stavebních, neboť byly zahrnuty do stavebního regulačního plánu z roku [rok]. Znalecký posudek společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum] vychází při ocenění pozemků z ceny 250 Kč za 1 m2, charakteru pozemků jako pozemků stavebních, přičemž opírá tento závěr o územní plán z roku [rok], kdy je nutné přihlédnout k námitce žalované, že tento plán byl vydán až 15 let po odnětí pozemků žalobkyni případně předchůdcům, což byl jeden z důvodů zrušení rozsudku soudu prvého stupně odvolacím soudem. Soud poté vyslechl znalce dožádaným soudem pro [obec] odnímané pozemky ke dni [datum] podle ortofotomap byly pozemky charakteru orná půda (míněno tím pozemky [označení] [číslo] a [číslo] v k. ú. [část obce]). Znalecký ústav prostřednictvím slyšených pracovníků [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] potvrdil, že do roku [rok] na pozemcích žádná výstavba neproběhla jak je patrné z ortofotomap. Znalci připouští výstavbu na pozemku [označení] [číslo] mezi roky [rok] [rok] na pozemku PK [číslo] až mezi lety [rok] – [rok]. Opět pak vychází z ortofotomap. Znalci potvrzují, že ke dni [datum] pravděpodobně pozemky [číslo] [číslo] nebyly řešeny územně plánovací dokumentací vůbec. Znalci potvrdili, že územně plánovací dokumentace z roku [rok] je sice uvedena v nálezech znaleckého posudku, ale není na ni ocenění založeno. Podle znalců se jedná o první dohledanou územní dokumentaci. Znalci pak připustili vědomost o regulačním a zastavovacím plánu pro k. ú [část obce], schváleného Státní regulační komisí a ministrem veřejných prací, ale sami uvedli, že při zpracovávání znaleckého posudku nepovažovali tento doklad za důležitý. Ačkoliv znalci nepracovali s regulačním plánem z roku [rok], připustili, že pozemky [číslo] [číslo] dle PK v k. ú. [část obce] byly mimo zastavěné území regulačního územního plánu. Tyto nesrovnalosti pak nemohou být spolehlivým podkladem pro ocenění odňatých pozemků v k. ú. [část obce] [číslo] [číslo] dle PK a nelze podle tohoto znaleckého posudku z ocenění vycházet Naproti tomu žalovaná předkládala znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení] jako oponentní k vypracovanému posudku [právnická osoba], který vychází z podkladů mimo jiné - rozhodnutí PÚ [číslo], regulačního plánu [obec] z roku [rok], mapy pozemkového katastru, leteckých snímků z roku [rok], [rok], [rok] a [rok], historických map katastru, výměru [výměr] [okres] ze dne [datum], znaleckého posudku [právnická osoba] a stanovené BPEJ pro jednotlivé pozemky. Znalec tak dospívá k výsledné ceně 520 170 Kč se zahrnutím ještě pozemku PK [číslo] v k. ú. [část obce]. Přestože tento znalecký posudek uvažoval s regulačním plánem z roku [rok], znalec neocenil pozemky jako pozemky stavební. Vzhledem k tomu, že žalobkyně opírala ocenění nároku o posudek [právnická osoba], argumentovala i tím, že ačkoliv ocenění této firmy nevychází z regulačního plánu z roku [rok], přesto je tento plán použitelný a s ohledem na jeho předložení, jak žalobkyní tak žalovanou, argumentovala žalobkyně tím, že evidentně tento plán se vztahoval i na oba pozemky žalobkyně [číslo] část pozemku [číslo] takže z toho důvodu je třeba pozemky ocenit jako pozemky stavební. Žalovaná od samého počátku brojí proti výši ocenění pozemků žalobkyni odňatých a z toho důvodu nereflektuje ani na její opakované žádosti o přecenění. Žalovaná zastává stanovisko, že v době odnětí v roce [rok], o čemž není mezi účastníky sporu, měly oba pozemky charakter pozemků zemědělských a tento charakter měly ještě 15 let po jejich odnětí. Žalovaná tedy vychází z toho, že cena odňatých pozemků se nemůže vztahovat k ocenění provedeném posudkem [právnická osoba], která přihlížela pouze k plánu z roku [rok] a navíc pracovníci této firmy připustili, že k zastavění pozemku [číslo] došlo až v letech [rok] - [rok] a u pozemku [číslo] jeho části- v letech [rok] a následujících, kdy soud se s tímto nesouhlasem žalované ztotožňuje. Pokud by pak šlo o výši ocenění podle použitého, zákonem předepsaného postupu, pak vyčíslení by bylo možné akceptovat za předpokladu, že by byl prokázán charakter těchto pozemků jako pozemků určených k zastavění v době jejich odnětí, tedy v roce [rok] a to na základě územního a regulačního plánu z roku [rok], který byl schválen Státní regulační komisí i podepsán ministrem veřejných prací. Tento regulační a zastavovací plán z roku [rok] byl schválený, potvrzený a v roce [rok] účinný. To žalovaná sama připouští, nicméně podle tohoto plánu pozemek [číslo] část pozemku [číslo] v k. ú. [část obce] nebyly zahrnuty do plochy se zastavěním těchto dvou pozemků, což je vyvozováno jednak znalcem [příjmení] [příjmení], dále to připouští oba slyšení pracovníci [právnická osoba], a dále tak lze soudit i z barevného značení a legendy k tomu připojené Institutem pro rozvoj a plánování hlavního města Prahy. I když žalobkyně namítá, že tuto legendu barevného vysvětlení vytvořil [instituce] zcela účelově, přichází žalovaná s návrhem Přehledného regulačního a zastavovacího plánu území [obec a číslo] v obci [část obce] a v [část obce], na němž je barevným značením přímo vysvětlení tehdejší Státní regulační komise pro [územní celek] a okolí, tzn. jaké barvy byly pro to které území na plánu použity a co se jimi označuje. Například červeně byly značené nové veřejné budovy, zeleně nezastavitelné zahrady, barvou modrozelenou veřejné sady, barvou šedou budovy, žlutou hřiště atd., takže porovnáním těchto barev na Regulačním plánu z roku [rok] pro k. ú. [část obce], který byl soudu předložen ve velkém formátu a barevném provedení, lze soudit na to, že oba pozemky žalobkyně nezahrnují žádné barevné značení, které by svědčilo pro stavbu.Pokud argumentuje žalobkyně tím, že i veřejné sady, jímž přináleží zelená či tyrkysová barva, je třeba chápat jako pozemky zastavěné, jsou-li do regulačního plánu zahrnuté, pak má soud za to, že takto rozšiřující argument nelze přijmout. Další pochybností o uplatnění tohoto regulačního plánu z roku [rok] pro ocenění pozemků jako stavebních je i to, že sice tento plán byl v roce [rok] účinný, ale z barevného značení nelze soudit na to, že by právě dvě barvy v odstínu zelené, měly tvořit veřejné sady, neboť zahrnovaly takové území, na kterých v době schváleného regulačního plánu se s žádnými stavbami nepočítalo, tedy nebylo možné ani toto barevné rozlišení podřadit pod veřejnou zeleň charakteru sad či park nebo sportoviště případně oddechová zóna. Rovněž pak lze pochybovat o tom, do jaké doby byl tento regulační plán z roku [rok] účinný a bylo-li s ním zacházeno od roku [rok] do roku [rok], kdy tvrdí znalecká společnost, že v roce [rok] je to první plán, který se na katastrální území [část obce] a pozemky žalobkyně vztahuje. Právě to, že k zásahům na pozemcích žalobkyně došlo podle slyšených znalců až po roce [rok] na základě nového plánu, je třeba vycházet z toho, že stav pozemků ke dni odnětí byl až do roku [rok] neměnný, a ostatně pro to svědčí i znalecký posudek [titul] [příjmení], předložený žalovanou, který sice uvažuje s regulačním plánem z roku [rok] jako s dokladem, který zahrnuje i oba pozemky žalobkyni nevydané, avšak nezahrnuté plánem pro účely zastavění. Pokud tedy došlo k částečnému zastavění pozemku [číslo] čtyřproudou silnicí a to až v roce [rok] a následujících, pak nelze vycházet z toho, že v době odnětí na toto zastavění pamatoval regulační plán z roku [rok]. Ostatně i kopie části tohoto plánu předložená žalobkyní se zahrnutím pozemku [číslo] vyznačuje tvar pozemku [číslo] přeťatý cestou, oddělující cíp pozemku, kde je uvedeno parc. [číslo]. Z tohoto plánu pak není zřejmé, jestli vyznačená cesta, která již tehdy existovala, neměla samostatné evidenční značení, nebo byla cestou účelovou, ale nikoliv zahrnutou plánem, podle něhož by se komunikace měla budovat. Je proto pochopitelné, že znalecký posudek [titul] [příjmení] ani část pozemku [číslo] neshledává jako pozemek stavební. Pokud pak jde o cenu, je třeba vycházet z ocenění provedeného znalcem [příjmení] a skutečnost zda byly nároky žalobkyně uspokojené v tomto rozsahu, není předmětem soudního řízení. Soud proto dává za pravdu žalované, že nárok žalobkyně nemůže spočívat na ocenění pozemků jako stavebních, když charakter těchto pozemků ke dni odnětí stavební charakter neměl a nelze ho dovozovat ani z regulačního zastavovacího plánu pro [územní celek], k. ú. [část obce], schváleného v roce [rok], jak se snažila prosadit žalobkyně. Jak je shora uvedeno restituční nárok může být uspokojen jen do výše ceny stanovené postupem dle § 28a zákona o půdě, tedy podle stavu odňatých pozemků a to v době jejich odnětí a ceny určené k [datum] podle oceňovacích předpisů v § 28a zákona o půdě uvedených. Tímto způsobem byly oceněné nevydané pozemky žalobkyni znaleckým posudkem [titul] [příjmení] a pro uspokojení náhrady platí nabídkové řízení, kdy je na vůli žalobkyně, zda se ho bude účastnit či nikoliv. Žalobkyně přichází s návrhy na přecenění po roce [rok], kdy začala platit úprava zákona o půdě o veřejných nabídkách a žalobkyně pak dovozuje svůj nárok ze špatného ocenění, respektive nepřecenění žalovanou a tedy nemožnosti účastnit se veřejných nabídek, není-li výše jejího nároku žalovanou akceptována. V tomto případě však nárok žalobkyní prosazovaný překračuje cenu odňatých nemovitostí a proto nelze žalobě vyhovět. Na základě těchto závěrů se pak soud nezabývá ani argumenty pro tvrzenou liknavost a svévoli žalované ani argumenty žalované ohledně možnosti veřejných nabídek a ani náhradními pozemky, protože žalobu neposuzuje jako důvodnou. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu, které je povinna hradit žalobkyně, rozhodl soud dle § 148 o. s. ř., kdy se jedná o náklady za znalečné při výslechu pracovníků [právnická osoba] před dožádaným soudem a s ohledem na restituční nároky žalobkyně i vydaný majetek nelze mít za to, že by žalobkyně splňovala předpoklady pro osvobození a je tedy povinna hradit náklady, které státu vznikly s ohledem na výsledek řízení, kdy nebyla ve sporu úspěšná. Výrok o náhradě nákladů řízení se řídí předpoklady § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve sporu byla úspěšná žalovaná strana, když předmětem řízení byla žaloba na nahrazení projevu vůle, která je žalobou na plnění. Po několika procesních úpravách včetně dočasné účasti vedlejších účastníků (o jejich nákladech již bylo rozhodováno a rozhodnuto pravomocně), vychází soud z předmětu plnění a to ceny požadovaných náhradních pozemků při poslední úpravě ve výši 440 557,10 Kč. Tato výše je tedy brána za rozhodnou pro vyčíslení nákladů souvisejících s právním zastoupením advokátem žalované strany. K tomu je ovšem nutno ještě přiznat žalobkyni do doby převzetí právního zastoupení advokátem ze dne [datum] paušální náklady dle vyhl. č. 254/2015 Sb. a to za písemná podání ze dne [datum] s návrhem na předběžné opatření, podání ze dne [datum] s námitkou nepříslušnosti, podání ze dne [datum] - vyjádření k žalobě, dále pak účast na soudním jednání [datum] a na jednání dne [datum] při jednáním trvajícím déle než 2 hodiny, kdy náleží za každé 2 započaté další hodiny advokátovi nárok na odměnu a nezastoupenému účastníku hodnota paušálního úkonu vypočítaná dle § 13 vyhl. č. 177/96 sb. ve výši 300 Kč za úkon, tedy náklady žalované do převzetí právního zastoupení ve výši 1 800 Kč. Po převzetí právního zastoupení advokátem pak jde o odměnu právního zastoupení advokátem za úkony dle § 11 advokátního tarifu ve výši vypočítané podle § 7, kdy soud vychází z punkta, tedy ceny požadovaných náhradních pozemků v konečné výši 440 557 Kč. Hodnota jednoho úkonu pak představuje 10 100 Kč a soud přiznává úspěšné žalované straně za zastoupení advokátem celkem 24 celých úkonů po 10 100 Kč, tedy 242 000 Kč a 6 úkonů ve výši poloviční, tedy 6 x 5 050 Kč, tj. 30 300 Kč. Za nedůvodný úkon považuje soud písemné podání a to doplnění závěrečného návrhu ze dne [datum], neboť závěrečný návrh podává žalovaný [datum] a soud nevidí důvod k tomu, aby hodnota tohoto úkonu byla přiznávaná 2 x. Stejně tak soud nepřiznává jeden úkon v poloviční výši a to písemné podání ze dne [datum], kterým žalovaná žádala o změnu termínu, což nelze podřadit pod žádný úkon vyjmenovaný v § 11 odst. 2 a § 3 vyhl. č. 177/96 Sb. Soud tedy přiznává odměnu za právní služby advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ze dne [datum], účast při jednání [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání [datum], písemné podání ze dne [datum], další podání ze dne [datum], účast na jednání [datum], písemné podání ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání před dožádaným soudem [datum], účast na jednání před dalším dožádaným soudem dne [datum], za písemné podání ze dne [datum], za účast na jednání [datum], za písemné podání ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], za účast na jednání dne [datum], za písemné podání ze dne [datum] ze dne [datum], za účast na soudním jednání dne [datum], za písemné podání ze dne [datum], za účast na jednání [datum], za písemné podání ze dne [datum] spojené s podáním ze dne [datum]. Pokud jde o přiznanou odměnu za úkony v poloviční výši, jedná se o podání ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], za jednání ze dne [datum] při vyhlášení rozhodnutí a písemné podání ze dne [datum] s žádostí o výmaz předběžného opatření a za jednání při vyhlášení rozhodnutí [datum]. Odměna za právní zastupování advokátem, tedy představuje 272 700 Kč. K této odměně pak náleží ještě náhrada nákladů hotových výdajů dle § 2 vyhl. č. 177/96 sb., což je náhrada za promeškaný čas dle § 14 citovaného předpisu a to 100 Kč za každou půlhodinu a náhrada cestovného ve smyslu § 13, náhrada režijních paušálů po 300 Kč rovněž dle § 13 advokátního tarifu. Pokud jde o paušální výdaje, jde o 30 x 300 Kč, tedy částku 9 000 Kč. Ohledně ztráty času v roce [rok] jde o 8 půlhodin po 100 Kč, tedy 800 Kč, v roce [rok] při ztrátě času ke čtyřem soudním jednáním za 30 započatých půlhodin jde o částku 3 000 Kč, v roce [rok] za ztrátu času ke dvěma jednáním, tedy za 16 půlhodin 1 600 Kč, v roce [rok] za jednu cestu k procesnímu soudu a zpět, tedy 8 půlhodin po 100 Kč, tj. 800 Kč, v roce [rok] se jedná o ztrátu času za dvě účasti na jednání, tedy 16 půlhodin po 100 Kč, tj. 1 600 Kč. Náhrada za ztrátu času činí za dobu zastupování žalované právním zástupcem 7 800 Kč. Cestovné pak vyčísluje zástupce v roce [rok] částkou 1 843,56 Kč, v roce [rok] částkou 6 971,28 Kč, v roce [rok] jde o náklady cestovného ve výši 3 880,36 Kč, v roce [rok] pak jde o náklady cestovného ve výši 1 908,15 Kč a v roce [rok] jde o náklady cestovného ve výš 4 693,56 Kč. Hotové výdaje na nákladech cestovného a ztráty času tak činí 27 096,91 Kč. Podle § 14a advokátního tarifu a §137 odst. 3 o. s. ř. pak náleží k nákladům právního zastoupení i DPH, takže celkové náklady právního zastoupení advokátem představují 373 644 Kč (po zaokrouhlení) a s paušálními výdaji žalované ve výši 1 800 Kč představují tyto náklady 375 444 Kč. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení