3 C 131/2022 - 354

Rubrum

Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Burešovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A] bytem [Adresa žalované A] [Anonymizováno] 2. [Jméno žalované B], narozená [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o zdržení se zásahů do vlastnického práva (obtěžování párou a zápachem), o odstranění plotu a plynového kouřovodu takto:

Výrok

I. Žaloba o odstranění betonového plotu o [adresa] se zamítá.

II. Žaloba o odstranění plynového kouřovodu [Anonymizováno] se zamítá.

III. Žaloba o zdržení se zásahů do vlastnického práva ve formě obtěžování párou a zápachem vycházejících z plynového kouřovodu z domu [Anonymizováno] se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradu nákladů řízení částku 129 633,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Blansku plnou náhradu nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaných domáhala odstranění betonového plotu [adresa], odstranění plynového kouřovodu [Anonymizováno] a zdržení se zásahů do vlastnického práva ve formě obtěžování párou a zápachem vycházejících z plynového kouřovodu [Anonymizováno]. V žalobě uvedla, že je na základě Smlouvy kupní ze dne [datum] výlučnou vlastnicí pozemku [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., zemědělská stavba, pozemku [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., zemědělská stavba a dále pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa]. Nemovitosti žalobkyně přímo sousedí s nemovitostmi žalovaných. Žalovaní v majetkovém režimu cizího práva spoluvlastní pozemek parc. č. st. [Anonymizováno]1, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., zem. stav, pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemek p. č. [hodnota], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa]. Dne [datum] žalobkyně odstranila část svého domu č. p. [Anonymizováno] z důvodu existence propadlé střechy, [Anonymizováno] žalovaní dřevěný plot mezi nemovitostmi [Anonymizováno] bez souhlasu žalobkyně odstranili a umístili na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] plot betonový o délce [Anonymizováno], kdy tento byl postaven nejen bez souhlasu žalobkyně, ale i bez souhlasu příslušného stavebního úřadu, tedy bez jakéhokoliv právního titulu, kdy tento plot posunuli směrem na pozemek žalobkyně. Žalovaní tak nerespektovali původní umístění plotu. Stavba betonového plotu je tak dle názoru žalobkyně neoprávněná a nelegální. Nelze, aby postavili stavbu betonového plotu na cizím pozemku. Na části pozemku parc. č. st. 134 se nachází budova č. p. 114, kterou žalobkyně užívá ke svému bydlení a na zbývající části pozemku se nachází nádvoří, související s budovou, tedy bydlením, odpočinkem a osobním užíváním žalobkyně rodinného domu a souvisejících pozemků. Plynový kouřovod směřující z nemovitostí žalovaných a imise z tohoto plynového kouřovodu, zejména zápach a pára, vnikají na nemovitosti žalobkyně v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku žalobkyně parc. č. st.

134. Co se týká místních poměrů, tyto jsou obvyklé místu v obci [adresa], kdy jde menší obec, která je vzdálena [Anonymizováno] km, počet [Anonymizováno]. Předmětné nemovitosti žalobkyně a žalovaných se nachází v zástavbě domů okolo čtvercového nádvoří – historicky domy náležely do kolonie malých továrních domků, [Anonymizováno]. Tím, že jde o zástavbu domů v tak těsně blízkosti, je nutné, aby všichni sousední majitelů tuto těsnou zástavbu respektovali, koexistovali a respektovali tak svoje úzké soužití. Všechny plynové komíny v lokalitě “[Anonymizováno]” vedou na pozemky daných vlastníků, nikoliv na sousední. Nejde zde tak o běžné chování a konání mezi sousedy v [adresa] konané a tolerované, a již tímto překročením dochází k překročení míry místním poměrům. Žalovaní tedy zcela nerespektují místní poměry. Žalovaní zasáhli do vlastnických práv žalobkyně umístěním kouřovodu tak, že žalobkyně je obtěžována nad míru přiměřenou místním poměrům zápachem a párou, a z tohoto důvodu na část svého pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] žalobkyně nemůže nic umístit ([Anonymizováno] ani ho jinak užívat. Kouřovod žalovaných je tzv. vystrčený ze zdi a vzniká tak závadný stav. Žalobkyně je tak omezena v obvyklém užívání nemovitostí k bydlení, odpočinku a osobnímu užívání. Žalobkyně dále uvádí, že žalovaná 2. výslovně přislíbila kouřovod odstranit. Obtěžování imisemi žalovaných překračuje meze stanovené předpisy, tudíž automaticky překračují i míru přiměřenou poměrům. Dle názoru žalobkyně žalovaní porušují ustanovení o tzv. imisích, kdy každý vlastník je povinen zdržet se všeho, co působí plyn, pach a jiné účinky vnikající na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že plot postavili na svém pozemku a žalovanou neobtěžují emisemi nad míru přiměřenou místním poměrům. Žalovaní nabyli vlastnické právo k nemovitostem v roce [Anonymizováno] od pana [jméno FO], přičemž součástí převáděných nemovitostí byla i stavba dřevěného plotu, postaveného [jméno FO]. Předmětný plot byl vystavěn toliko jako plot provizorní, kdy bylo v plánu za tímto plotem vystavět nový plot trvalého charakteru, z tohoto důvodu byl předmětný dřevěný plot posunut o 60 cm do pozemku žalovaných, aby i při jeho existenci bylo možné vystavět na hranici pozemku plot betonový. Plot se nachází na pozemku, který je ve vlastnictví žalovaných. Historicky domy žalobkyně i žalovaných náležely do kolonie malých továrních domků, ve kterých bydleli zaměstnanci továrny. Protože domky byly malé, je v současné době spojeno vždy několik původních domků v jeden celek. Žalobkyně takto užívá tři původní domky č. p. [Anonymizováno] a žalovaní dva původní domky. Mezi domkem žalobkyně č. p. [Anonymizováno] a domkem žalovaných č. p. [Anonymizováno] byla společně užívaná vstupní chodbička, nad kterou byla půda ve vlastnictví žalovaných. [hodnota] Tato hranice byla historicky vlastníky nemovitostí respektována a v těchto hranicích byly nemovitosti jejich vlastníky užívány. Parovod na zdi rodinného domu ve vlastnictví žalovaných č. p. [Anonymizováno] byl umístěn právním předchůdcem žalovaných [jméno FO]. Jednalo se o součást celkové plynofikace rodinného domu č. p. [Anonymizováno], která byla prováděna manželi [jméno FO] v r. [Anonymizováno]. Na plynofikaci domu byla vypracována projektová dokumentace [tituly před jménem] J. [Anonymizováno], bylo vedeno řádné územní řízení, ve kterém mohly být vzneseny případné námitky ze strany právních předchůdců žalobkyně. Žádné takové námitky však vzneseny nebyly. Právní předchůdce žalobkyně pan [jméno FO] s provedením plynofikace domu včetně umístění parovodu na zdi domu souhlasil a necítil se tímto nikterak omezován. Plynofikací RD č. p. [Anonymizováno] došlo k výraznému omezení emisí, který tento dům produkoval v době dřívější, kdy byl vytápěn na pevná paliva. Žalovaní jsou proto přesvědčeni, že způsob vytápění RD č. p. [Anonymizováno] je pro jejich okolí citlivý a neobtěžující. Žalobkyně předmětný pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] a dům č. p. [Anonymizováno] koupila s vědomostí, že je na zdi domu žalovaných umístěn předmětný kouřovod zpočátku ničeho nenamítala, několik let tento kouřovod žalobkyni nevadil. Námitky proti tomuto kouřovodu začala žalobkyně vznášet až v okamžiku, kdy mezi žalobkyní a žalovanými došlo ke sporům ze zcela jiných důvodů. Žalovaní jsou však přesvědčeni, že kouřovod na zdi rodinného domu ve vlastnictví žalovaných č. p. [Anonymizováno] žalovanou v užívání jejích nemovitostí nikterak neomezuje, rozhodně ji neomezuje nad míru přiměřenou poměrům. Z předmětného kouřovodu odchází toliko pára, je tedy vyloučeno, že by žalobkyni obtěžoval nějaký zápach, když zapáchající emise z trubky neodcházejí. Z předmětné trubky neodchází ani žádný kouř a žalobkyně tak není omezována ani kouřem. [Anonymizováno] Je pravdou, že žalobkyně v určitou dobu přesvědčila žalované k tomu, že souhlasili s tím, že budou trubku nějakým způsobem řešit. Žalovaní měli však od žalobkyně nesprávné informace, když jim žalobkyně tvrdila, že kouřovod takto být nemůže. Po následné konzultaci s plynařem, který potvrdil, že kouřovod je umístěn správně, žalovaní sdělili žalobkyni, že kouřovod je v pořádku a předělávat jej nebudou. Pokud jde o místní poměry, obec [adresa] se nachází [Anonymizováno], jedná se o typickou vesnickou lokalitu. Řada domů v dané lokalitě je stále vytápěna pevnými palivy, kdy při tomto způsobu vytápění vzniká nepříjemný kouř, který je cítit přes několik ulic daleko. Větší část domů je však v současné době vytápěna buď plynem nebo elektřinou. Umístění trubek odvádějících páru při plynovém vytápění je taktéž poměrně běžné. Takovouto trubku má na svém domě i sama žalobkyně.

3. Účastníci shodně uvedli, že jsou mezi nimi nesporné následující skutečnosti: Žalobkyně je vlastnicí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemku p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., a dále pozemků p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] a p. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa].

4. Žalovaní v majetkovém režimu cizího práva spoluvlastní pozemek parc. č. st. [Anonymizováno]1, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], pozemek p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemek p. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemek p. č. st. [Anonymizováno], pozemek p. č. st. [Anonymizováno] a pozemek p.č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa].

5. Nemovitosti žalobkyně přímo sousedí s nemovitostmi žalovaných, konkrétně hranice probíhá mezi pozemky parc. č. st. [Anonymizováno]

6. Předmětné nemovitosti žalobkyně a žalovaných se nachází v zástavbě domů okolo čtvercového nádvoříčka - historicky domy náležely do kolonie malých továrních domků, tzv. „[Anonymizováno]“.

7. Provedenými důkazy byly zjištěny následující skutečnosti: Dům žalovaných je vytápěn kotlem [jméno FO] [Anonymizováno], ve kterém je spalován zemní plyn. Zplodiny hoření jsou od kotle odváděny výduchem, který je vyveden skrze obvodovou stěnu domu žalovaných směrem k pozemku žalobkyně parc. č. [hodnota]. Výduch vyúsťuje ve výšce [Anonymizováno] m a nachází se cca 0[Anonymizováno]6 m od plotu. Tyto skutečnosti vyplývají ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru chemie, odvětví čistota ovzduší, specializace emise, imise a pachové látky.

8. V době místního šetření dne [datum], kdy byl kotel v provozu, nebyl na místě postižitelný jakýkoli zápach, jak vyplývá z místního šetření a ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Přímo u ústí kouřovodu byly odebrány 3 vzorky, které obsahovaly koncentraci pachových látek 117 ouE.m-3. Zápach je tvořen nízkými koncentracemi oxidů dusíku vznikajících při hoření, oxidy dusíku ale rychle reagují v atmosféře vlivem radikálových reakcí a rozpadají se. Zápach se tedy velmi rychle ztrácí a nesetrvává v atmosféře. Znalkyně dále provedla měření ve 3 referenčních bodech (ve vzdálenosti 4 m, 15 m a 24 m od zdroje) a ve všech těchto bodech byla naměřena koncentrace pachových látek 0,0 ouE.m-3.

9. Obec [adresa] se nachází [Anonymizováno] km od [Anonymizováno] a má kolem [Anonymizováno] obyvatel. Většina domů v obci je vytápěna plynem nebo elektřinou, některé domy stále jsou vytápěny pevnými palivy. Vývod trubek odvádějících páru a zplodiny z vytápění je v obci běžný, jak vyplývá ze 4 fotografií pořízených v obci [adresa] (dům žalobkyně č. p. [Anonymizováno] (!), č. p. [Anonymizováno], č. p. 2 a č. p. [Anonymizováno] – obecní úřad [adresa]).

10. Míra imisí z výduchu žalovaných nepřekračuje míru obvyklou v obci [adresa]. Emise zápachu i páry z výduchu a průtok odpadního plynu jsou natolik nízké, že se rozplynou do vzdálenosti několika centimetrů od ústí výduchu. Na pozemek žalobkyně nepronikají žádné postižitelné emise z plynového kotle žalovaných, jak vyplývá ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalkyně dostatečně vysvětlila použité metody, přičemž zhodnotila všechny známé skutečnosti. Po slyšení znalkyně soud dospěl k závěru, že zdůvodnila své závěry přesvědčivým způsobem, takže o nich soud nemá pochybnosti 11. Z písemného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru zeměměřictví vyplývá, že hranice mezi pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] je v katastru nemovitostí evidována se střední souřadnicovou chybou ± 0,26 m a mezní souřadnicovou chybou ± 0,52 m; je k dispozici digitální výkres katastrální mapy. V pruhu kolem evidované hranice širokém 0,52 m na obě strany může tudíž probíhat skutečná vlastnická hranice, aniž by bylo možné na podkladě geodetického měření tvrdit, že zasahuje do vedlejšího pozemku. Betonový plot vystavěný žalovanými je v celé své délce vzdálen od hranice evidované v katastru nemovitostí méně, než je mezní odchylka stanovená katastrální vyhláškou, a tudíž podle teorie chyb nelze na podkladu geodetického zaměření spolehlivě určit, na kterém pozemku se betonový plot nachází. Vzhledem k tomu, že 2 z lomových bodů posuzované hranice evidované v katastru nemovitostí mají určené též totožné souřadnice polohy a byly tedy v minulosti určeny geodetickým měřením se střední souřadnicovou chybou ± 0,14 m a podle těchto zaměření by plot měl ležet na pozemku parc. č. st [Anonymizováno].

12. Z písemného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], z oboru geodézie a kartografie vyplývá, že vzhledem k menší přesnosti katastrální mapy v dané lokalitě znalec provedl rekonstrukci dané lokality ze všech dostupných materiálů (zejména z výsledků zeměměřické činnosti z roku 1920 a z roku 1935) včetně podrobných měření a matematických propočtů. Na tomto základě dospěl k závěru, že betonový plot se nachází buďto zcela na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], případně na hranici mezi pozemky parc. č. st. [Anonymizováno] a parc. č. st. [Anonymizováno].

13. Po výpovědích obou znalců a jejich konfrontaci se znalci shodli na tom, že provedené výpočty umožňují upřesnit polohu hranice mezi pozemky na severní straně hranice, avšak v dokumentaci potřebné pro jižní část hranice jsou nepřesnosti, které znemožňují přesnější určení polohy hranice. Znalci poté zformulovali společný závěr, že betonový plot žalovaných se na severní straně nachází na hranici mezi pozemkem parc. číslem st. [Anonymizováno] a stavební parc. č. st. [Anonymizováno] a na jižní straně hranice neexistují dostatečné geodetické podklady, aby bylo možné určit, zda předmětný betonový plot leží na tom nebo onom pozemku či přesně na hranici. Znalci vysvětlili použité metody, přičemž posléze zformulovali společný závěr, který přesvědčivě zdůvodnili takovým způsobem, že o něm soud nemá pochybnosti.

14. Některé navržené důkazy soud neprovedl. Pokud jde o navrhovaný revizní znalecký posudek, podle konstantní judikatury (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. června 2008, sp. zn. 22 Cdo 129012007 - Soudní rozhledy, 2009, č. 4, str. 134) „Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být vyvolány předložením listinného důkazu - posudku znalce, vypracovaného mimo řízení; bude však vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné.“ 15. Pokud však oba znalci z oboru zeměměřictví shodně uvedli, že v severní části předmětné hranice upřesnili polohu hranice mezi pozemky a na jižní straně pro danou oblast nejsou k dispozici potřebné podrobnější geodetické podklady, neboť dostupné podklady obsahují nepřesnosti, není možné očekávat, že revizní znalec na základě takových neúplných podkladů by byl schopen dospět k jinému závěru než oba soudem již vyslechnutí znalci. Soud má za to, že ani znalec z oboru stavebnictví by stavebním průzkumem nebyl schopen určit, z jaké stavby pochází fragment zdi nacházející se na pozemku žalovaných parc. č. st. [Anonymizováno]. Ani pokud by bylo možné zjistit, z jaké stavby zeď pochází, není zřejmé, jaký by to mělo mít vliv na polohové určení hranice mezi oběma pozemky. Z tohoto důvodu soud neprovedl žalobkyní navržený revizní znalecký posudek.

16. Navrhovaný důkaz účastnickým výslechem žalobkyně a žalovaných neprovedl soud zejména s přihlédnutím k tomu, že provedení tohoto důkazu připadá v úvahu jedině v případě, že dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o. s. ř.). V daném případě má soud naopak rozhodující skutečnosti za dostatečně prokázané zejména místním šetřením a všemi znaleckými posudky. Pokud byly dále navrhovány svědecké výslechy předchozího vlastníka [jméno FO] a starosty obce [adresa], soud tyto důkazy neprovedl s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti soudního řízení, neboť má za to, že by jimi nemohly být prokázány žádné skutečnosti rozhodné pro právní posouzení věci.

17. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1, 3 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, který z navrhovaných důkazů provede. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.

18. V daném případě se provedenými důkazy nepodařilo prokázat že se betonový plot vystavěný žalovanými nachází na pozemku žalobkyně. O této povinnosti tvrdit a prokázat soud žalobkyni poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř. [Další důkaz navržený žalobkyní k prokázání tohoto tvrzení (revizní posudek) však soud neprovedl vzhledem k tomu, že již 2 znalci z oboru geodézie dospěli ke shodnému závěru a nelze rozumně předpokládat, že by třetí znalec učinil závěr jiný.]

19. Proto soudu nezbylo než konstatovat, že v tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř., neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že betonový plot žalovaných se nachází na pozemku žalobkyně.

20. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje přitom ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dům žalovaných je vytápěn kotlem [jméno FO] [Anonymizováno], ve kterém je spalován zemní plyn. Zplodiny hoření jsou od kotle odváděny výduchem, který je vyveden skrze obvodovou stěnu domu žalovaných směrem k pozemku žalobkyně parc. č. [hodnota]. Výduch vyúsťuje ve výšce [Anonymizováno] m a nachází se cca [Anonymizováno] m od plotu. Míra imisí z výduchu žalovaných nepřekračuje míru obvyklou v obci [adresa]. Emise zápachu i páry z výduchu a průtok odpadního plynu jsou natolik nízké, že se rozplynou do vzdálenosti několika centimetrů od ústí výduchu. Na pozemek žalobkyně nepronikají žádné postižitelné emise z plynového kotle žalovaných.

21. Na severní straně se betonový plot žalovaných nachází na hranici mezi pozemkem parc. číslem st. [Anonymizováno] a stavební parc. č. st. [Anonymizováno] a na jižní straně neexistují dostatečné geodetické podklady, aby bylo možné určit, zda předmětný betonový plot leží na tom nebo onom pozemku či přesně na hranici.

22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

23. Vlastnické právo ze své podstaty požívá ochrany a v případě neoprávněného zásahu do něj má vlastník právo na svou obranu. Volba konkrétního způsobu ochrany vlastníka záleží na způsobu neoprávněného zásahu. Způsob ochrany by měl jednoznačně cílit na zamezení neoprávněného zásahu do vlastníkových práv. Vlastnické žaloby lze rozdělit podle způsobu zásahu do dvou skupin. První skupinu představují tzv. reivindikační žaloby – žaloba na vydání nebo vyklizení věci. Druhou skupinu představují žaloby negatorní (zápůrčí), mezi něž se řadí žaloba na upuštění od jiných neoprávněných zásahů a žaloba na odstranění následků. Prostřednictvím negatorní žaloby se vlastník domáhá upuštění od jiného zásahu než neoprávněného zadržení věci. Často se lze setkat s negatorními žalobami v sousedských sporech, např. neoprávněné užívání části pozemku, neoprávněný průchod přes pozemek vlastníka, neoprávněná stavba na cizím pozemku, umístění stavby příliš blízko hranic pozemku.

24. Uplatněný nárok na odstranění betonového plotu se opíral o tvrzení žalobkyně, že se tento plot nachází na jejím pozemku, tudíž neoprávněně zasahuje do vlastnického práva žalobkyně k jejímu pozemku parc. č. st. [Anonymizováno]. Toto tvrzení se však žalobkyni nepodařilo prokázat, jak bylo uvedeno výše (zejména viz bod č. [hodnota]. – 19. odůvodnění). Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by betonový plot vybudovaný žalovanými zasahoval do vlastnického práva žalobkyně, soud zamítl žalobní návrh, aby bylo žalovaným uloženo odstranění tohoto plotu (výrok I.).

25. Dále žalobkyně požadovala, aby bylo žalovaným uloženo odstranění plynového kouřovodu z domu č. p. [Anonymizováno] a zdržení se zásahů do vlastnického práva ve formě obtěžování párou a zápachem vycházejících z plynového kouřovodu z domu č. p. [Anonymizováno] ve [Anonymizováno]. Žaloby z imisí jsou zvláštním případem negatorních žalob. Těžiště sousedských práv nalezneme v ustanoveních § 1012 a § 1013 o. z. Aktuální občanský zákoník obsahuje generální klauzuli, podrobnou úpravu imisí a také některé další situace související se sousedskými právy. Generální klauzule, která je obsažená v ustanovení § 1012 o. z., které stanoví, že „vlastník má právo se svým majetkem v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závazně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.“ Podle § 1013 odst. 1 o. z. se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. (2) Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen.

26. Generální klauzuli, obsaženou v § 1012 o. z., doplňují ustanovení § 1013 a násl. téhož zákona, která obsahují úpravu jednotlivých případů imisí. Imisí se zpravidla rozumí pronikání účinku činnosti, z jedné nemovitosti na nemovitost sousední. Vlastník sice nevyužívá cizí pozemek, ale účinky jeho činnosti se projevují na sousedním pozemku. Nemusí přitom vždy jít o nemovitost, která se nachází v bezprostřední blízkosti, a má tedy společnou hranici, ale může jít i o nemovitost vzdálenější.

27. Ochrany proti obtěžování je možné se dovolat pouze tehdy, jde-li o vnikání imisí v míře nepřiměřené místním poměrům. Každý má povinnost snášet imise z normálního obyčejného užívání pozemku. Jestli se jedná o podstatnou imisi se běžně posuzuje podle místních zvyklostí. Imise se tedy musí vymykat tomu, co sousedé mohou mezi sebou očekávat a tolerovat. Aby byly nepřímé imise v rozporu se zákonem, musí souseda zároveň skutečně omezovat. Pojmy „míra nepřiměřená místním poměrům“ a „podstatné omezení obvyklého užívání pozemku“ je nutné vykládat podle objektivních kritérií. Žalobou se lze domáhat, aby se soused zdržel určité obtěžující činnosti, která způsobuje imise, nebo aby odstranil stav, který je důvodem imise.

28. V daném případě znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] provedenými měřeními zjistila, že emise zápachu i páry z výduchu kotle žalovaných a průtok odpadního plynu jsou natolik nízké, že se rozplynou do vzdálenosti několika centimetrů od ústí výduchu. Nebylo tedy prokázáno tvrzení žalobkyně, že „obtěžování imisemi žalovaných překračuje meze stanovené předpisy“, ale naopak podle zjištění znalkyně na pozemek žalobkyně nepronikají žádné postižitelné emise z plynového kotle žalovaných.

29. Je faktem, že žalovaní v minulosti přislíbili kouřovod odstranit. Slib je vnímán jako určité jazykové vyjádření, kdy osoba, která slib skládá, nějakým způsobem ujišťuje druhou, že v čase budoucím něco vykoná nebo naopak nevykoná. Příslib žalovaných byl jednostranný, nebyl dostatečně konkretizován a nebyl nijak formalizován. Z právního hlediska nelze s každým jednostranným prohlášením spojovat vznik právního závazku. Jednostranný úkon přitom zavazuje jenom v případech zákonem upravených. Tak např. návrh smlouvy nebo její přijetí, veřejný příslib apod. jsou jednostranné úkony, s nimiž právo spojuje určité následky. V daném případě však soud dospěl k závěru, že se nejedná o žádný ze zákonem stanovených případů, proto příslibem žalovaných nevznikl jejich právní závazek k odstranění předmětného výduchu.

30. V projednávaném případě tedy nebylo v řízení zjištěno, že by z pozemku žalovaných vnikaly na pozemek žalobkyně imise páry a zápachu v míře nepřiměřené místním poměrům. Soud proto dospěl k závěru, že nedochází k nezákonným zásahům do vlastnického práva žalobkyně, přičemž soud neshledal ani jiný právní důvod, který by vedl ke vzniku právní povinnosti žalovaných odstranit kouřovod. Z výše uvedených důvodu soud žalobu zamítl v plném rozsahu jako nedůvodnou.

31. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem (výrok IV.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 129 633,26 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 1 840 Kč za každý z dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. (za převzetí a přípravu zastoupení) s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 600 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 680 Kč (2 x 1 840 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 600 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 680 Kč (2 x 1 840 Kč) za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 600 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 680 Kč (2 x 1 840 Kč) za účast při přípravě jednání dle § 11 odst. 2 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 300 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 680 Kč (2 x 1 840 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 600 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 680 Kč (2 x 1 840 Kč) za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 600 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 680 Kč (2 x 1 840 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 600 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 680 Kč (2 x 1 840 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 600 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 680 Kč (2 x 1 840 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 600 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 7 360 Kč (4 x 1 840 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 9 200 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 3 680 Kč (2 x 1 840 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 4 600 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 1 840 Kč (2 x 920 Kč) za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum] s tím, že odměna byla snížena z původní částky 2 300 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně šestadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 7 880,38 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 239,35 Kč za 100 ujetých km v částce 839,35 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 703,61 Kč za 60 ujetých km v částce 503,61 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 261,96 Kč za 100 ujetých km v částce 861,96 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 261,96 Kč za 100 ujetých km v částce 861,96 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 261,96 Kč za 100 ujetých km v částce 861,96 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 717,18 Kč za 60 ujetých km v částce 517,18 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 717,18 Kč za 60 ujetých km v částce 517,18 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 717,18 Kč za 60 ujetých km v částce 517,18 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 8,3 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 61 680,38 Kč ve výši 12 952,88 Kč a dále hotové výdaje – náklady uhrazené znalci za vypracování znaleckého posudku v částce 55 000 Kč.

32. Soud však právnímu zástupci žalovaných nepřiznal právo na odměnu za další úkon právní služby spočívající v písemném podání soudu ze dne [datum], neboť předpokladem přiznání práva na náhradu nákladů řízení je jejich potřebnost „k účelnému uplatňování nebo bránění práva“. Písemné podání ze dne [datum] soud nepovažuje za účelný úkon, protože jeho obsahem bylo pouze doložení fotografií, které mohly být připojeny již k předchozímu vyjádření ze dne [datum]. Proto soud žalovaným právo na náhradu za tento úkon nepřiznal.

33. O náhradě nákladů řízení, které platil stát (výrok V.), rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení, které platil stát, představují znalečné. O části znalečného náležejícího znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] (za účast u jednání dne [datum]) nebylo ke dni vyhlášení rozsudku dosud rozhodnuto a toto znalečné nebylo vyplaceno. Vzhledem k tomu, že o znalečném dosud nebylo v celém rozsahu rozhodnuto, a nelze proto určit jeho výši, rozhodl soud pouze o základu náhrady nákladů řízení tak, že uložil žalobkyni povinnost nahradit náklady řízení, které stát platil, v plné výši, což odpovídá neúspěchu žalobkyně ve sporu (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Přesná částka náhrady nákladů bude určena samostatným usnesením, jakmile bude soudu známa (§ 155 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení