70 Co 68/2024 - 430

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Čuhelové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleny Šparlinkové a JUDr. Michala Ryšky ve věci žalobkyně: [jméno FO] [adresa] [adresa] proti žalovaným: [jméno FO] bytem [adresa] 2. [jméno FO] [adresa] oba zastoupeni advokátkou [právnická osoba] sídlem [adresa] o zdržení se zásahů do vlastnického práva (obtěžování párou a zápachem), o odstranění plotu a plynového kouřovodu, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 6. prosince 2023, č. j. 3 C 131/2022-354, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši 9 631,60 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalovaných.

Odůvodnění

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na odstranění betonového plotu o délce 30 m z pozemku [číslo] v katastrálním území [adresa] (I. výrok), zamítl žalobu na odstranění plynového kouřovodu z domu [číslo] ve [adresa] (II. výrok), zamítl žalobu na zdražení se zásahů do vlastnického práva ve formě obtěžování párou a zápachem vycházejících z plynového kouřovodu z domu [číslo] ve [adresa] (III. výrok). Soud prvního stupně dále rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku ve výši 129 633,26 Kč (výrok IV.). V. výrokem soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit náklady řízení vzniklé státu, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně odvolání, které opřela o odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. c), d), e) a písm. g) o. s. ř. Podle žalobkyně soud prvního stupně zcela opomněl zvážit, že vstup žalobkyně do domu [číslo] z pozemku [číslo] je výstavbou plotu zcela zablokován. Současně je tím znemožněn přímý přístup z domu [číslo] do garáže ve vlastnictví žalobkyně, který se nachází na pozemku [číslo] a taktéž na pozemek [číslo], rovněž ve vlastnictví žalobkyně. Každý z domů (vč. domu žalovaných) v objektu tzv. fabriky má přístup jak z veřejné komunikace, tak z pozemku [číslo], a to s výjimkou domu [číslo] ve vlastnictví žalobkyně, který byl stavbou předmětného plotu fyzicky znemožněn. Dále žalobkyně v důsledku výstavby předmětného betonového plotu nemůže realizovat práva, které jí plynou ze stavebního povolení k opravě části domu č. p. 114, platnost stavebního povolení vyprší v roce 2024. Tím je značně omezeno vlastnické právo žalobkyně. Žalobkyně namítá, že předmětný betonový plot nebyl při soudním ohledání důsledně zaměřen, absentují údaje o výšce plotu, vzdálenosti od domu [číslo], nebylo provedeno ohledání z pohledu pozemků žalobkyně, která tedy navrhuje, aby bylo provedeno opětovně. Soud se rovněž nevypořádal se závěrem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který ve svém znaleckém posudku [číslo] ze dne [datum] tvrdí, že závěry znaleckého posudku by mohly být zvráceny, pokud by se nalezly výsledky zeměměřičské činnosti z let 1826 až 1882. Současně žalobkyně navrhuje, aby soud připojil spisy Stavebního úřadu v Boskovicích, které se týkají předmětného plotu. O existenci stavebních řízení se dozvěděla až po koncentraci řízení, a to od pracovnice Stavebního úřadu v Boskovicích. Pokud se týká plynového kouřovodu, soud při svém rozhodování vycházel v zásadě jen ze závěrů znaleckého posudku č. [číslo] ze dne [datum] od [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], a provedeného místního šetření dne [datum]. Není uvedeno, zda-li byl kotel v době měření používaný, místní šetření bylo provedeno při teplotně příznivém dni, v chladnějších dnech je výkon kotle zcela odlišný, k tomu se znalkyně ani soud nevyjádřili. Žalobkyně tedy navrhuje, aby odvolací soud věc vrátil soudu prvního stupně, který se s těmito námitkami žalobkyně vypořádá. Dále navrhuje vypracování dodatku ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a revizního znaleckého posudku ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]

3. Žalovaní k odvolání žalobkyně uvedli, že není pravdivé tvrzení žalobkyně, že výstavbou plotu byl zablokován přístup do domu [číslo] z vnitrobloku lokality tzv. fabriky, dům je nadále přístupný průchodem vedle domu, kterým byl přístupný v minulosti, v posledních letech je však tento přístup nevyužívaný, žalobkyni i nadále zůstává zachován průchod o šíři cca 80 cm. Zejména je však dům[Anonymizováno][číslo] přístupný z ulice, kde je hlavní vstup do domu, je zde vjezd pro automobil atd. Dům [číslo] je přístupný i přes dům [číslo], se kterým tvoří jeden funkční celek. Žalobkyně se domáhala odstranění plotu z důvodu, že je plot na jejím pozemku. Pokud nyní rozporuje výšku plotu a jeho další vady, jedná se o nový návrh, který nemůže být v tomto řízení přezkoumáván. Ve vztahu k plynovému kouřovodu uplatnila žalobkyně dva nároky, jednak aby byla žalovaným uložena povinnost zdržet se obtěžování žalobkyně párou a zápachem a dále odstranění kouřovodu. K otázce obtěžování párou a zápachem byl vypracován znalecký posudek, který jakékoliv obtěžování žalobkyně vyloučil. Pokud se týká nároku žalobkyně na odstranění kouřovodu, tento byl na zdi rodinného domu žalovaných [číslo] umístěn právním předchůdcem žalovaných [jméno FO] jako součást celkové plynofikace domu na základě vypracované projektové dokumentace, bylo vedeno řádné územní a stavební řízení, byl posuzován i soulad plynofikace s normami ČSN, žádné námitky nebyly vzneseny. Žalobkyně zpočátku ničeho k umístění kouřovodu nenamítala, námitky začala vznášet až v okamžiku, kdy mezi účastníky došlo ke sporům ze zcela jiných důvodů.

4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a 212a odst. 1 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že se žalobkyně svou žalobou domáhala odstranění betonového plotu o délce 30 m z pozemku [číslo] v katastrálním území [adresa], odstranění plynového kouřovodu z domu [číslo] ve [adresa] a zdržení se zásahů do vlastnického práva ve formě obtěžování párou a zápachem vycházejících z plynového kouřovodu z domu [číslo] ve [adresa]. V žalobě uvedla, že je na základě Smlouvy kupní ze dne [datum] výlučnou vlastnicí pozemku [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], pozemku [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., zemědělská stavba, pozemku [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., zemědělská stavba a dále pozemků [číslo], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území [adresa], obec [adresa]. Nemovitosti žalobkyně přímo sousedí s nemovitostmi žalovaných. Žalovaní v majetkovém režimu cizího práva spoluvlastní pozemek [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], [číslo], pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, pozemek parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., zem. stav, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] a pozemek p. [číslo], zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území [adresa], obec [adresa]. Dne [datum] žalobkyně odstranila část svého domu [číslo] z důvodu existence propadlé střechy, kdy žalovaná 2. požádala z tohoto důvodu o nahození omítky boční stěny jejího domu (nakonec žalovaní provedli i zateplení). Žalobkyně s provedením omítky souhlasila s tím, že žalovaní odstraní plynový vývod, k čemuž se žalovaní zavázali. V srpnu 2021 žalovaní dřevěný plot mezi nemovitostmi st. [číslo] a st. [číslo] a st. [číslo], bez souhlasu žalobkyně odstranili a umístili na pozemku parc. č. [číslo] plot betonový o délce 30 m, kdy tento byl postaven nejen bez souhlasu žalobkyně, ale i bez souhlasu příslušného stavebního úřadu, tedy bez jakéhokoliv právního titulu, kdy tento plot posunuli směrem na pozemek žalobkyně. Žalovaní tak nerespektovali původní umístění plotu, stavba je postavena na cizím pozemku. Na části pozemku parc. č. st. [číslo] se nachází budova č. p. [číslo], kterou žalobkyně užívá ke svému bydlení a na zbývající části pozemku se nachází nádvoří, související s budovou, tedy bydlením, odpočinkem a osobním užíváním žalobkyně rodinného domu a souvisejících pozemků. Plynový kouřovod směřující z nemovitostí žalovaných a imise z tohoto plynového kouřovodu, zejména zápach a pára, vnikají na nemovitosti žalobkyně v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku žalobkyně parc. č. st. [číslo] Co se týká místních poměrů, tyto jsou obvyklé místu v obci [adresa], kdy jde o menší obec, která je vzdálena od Boskovic cca 7 km, počet obyvatel cca 1 000. Předmětné nemovitosti žalobkyně a žalovaných se nachází v zástavbě domů okolo čtvercového nádvoří – historicky domy náležely do kolonie malých továrních domků, tzv. „Fabrika“. Tím, že jde o zástavbu domů v tak těsně blízkosti, je nutné, aby všichni sousedé tuto těsnou zástavbu respektovali. Všechny plynové komíny v lokalitě “Fabrika” vedou na pozemky daných vlastníků, nikoliv na sousední. Nejde zde tak o běžné chování a konání mezi sousedy v obci [adresa] konané a tolerované, a již tímto překročením dochází k překročení míry místním poměrům obvyklé. Žalovaní zasáhli do vlastnických práv žalobkyně umístěním kouřovodu tak, že žalobkyně je obtěžována nad míru přiměřenou místním poměrům zápachem a párou, a z tohoto důvodu na část svého pozemku parc. č. st. [číslo] žalobkyně nemůže nic umístit (např. pergolu s okrasnou kytkou, sušák na prádlo apod.), ani ho jinak užívat. Kouřovod žalovaných je tzv. vystrčený ze zdi a vzniká tak závadný stav. Žalobkyně je tak omezena v obvyklém užívání nemovitostí k bydlení, odpočinku a osobnímu užívání. Žalobkyně dále uvádí, že žalovaná 2. výslovně přislíbila kouřovod odstranit. Obtěžování imisemi žalovaných překračuje meze stanovené předpisy, tudíž automaticky překračují i míru přiměřenou poměrům.

6. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že plot postavili na svém pozemku a žalovanou neobtěžují emisemi nad míru přiměřenou místním poměrům. Žalovaní nabyli vlastnické právo k nemovitostem v roce 2018 od pana [jméno FO], přičemž součástí převáděných nemovitostí byla i stavba dřevěného plotu, postaveného [jméno FO]. Předmětný plot byl vystavěn toliko jako plot provizorní, žalovaní proto následně na hranici svého pozemku vystavěli plot betonový. Dodali, že historicky domy žalobkyně i žalovaných náležely do kolonie malých továrních domků, ve kterých bydleli zaměstnanci továrny. Protože domky byly malé, je v současné době spojeno vždy několik původních domků v jeden celek. Žalobkyně takto užívá tři původní domky č. p. [číslo] a žalovaní dva původní domky. Mezi domkem žalobkyně č. p. [číslo] a domkem žalovaných č. p. [číslo] byla společně užívaná vstupní chodbička, nad kterou byla půda ve vlastnictví žalovaných. Tato společná vstupní chodbička měřila celkem 170 cm a bylo k ní přistupováno tak, že 80 cm, které přiléhají k domu ve vlastnictví žalovaných, náleží vlastníkům tohoto domu a 80 cm, které přiléhají k domu ve vlastnictví žalobkyně, patří vlastníkům tohoto domu. Polovina tohoto vstupu tvořila historicky hranici mezi nemovitostmi na jižní straně. Tato hranice byla historicky vlastníky nemovitostí respektována a v těchto hranicích byly nemovitosti jejich vlastníky užívány. Parovod na zdi rodinného domu ve vlastnictví žalovaných č. p. [číslo] byl umístěn právním předchůdcem žalovaných [jméno FO]. Jednalo se o součást celkové plynofikace rodinného domu č. p. [číslo], která byla prováděna manželi [jméno FO] v r. 2004. Na plynofikaci domu byla vypracována projektová dokumentace [tituly před jménem] [jméno FO], bylo vedeno řádné územní řízení, ve kterém mohly být vzneseny případné námitky ze strany právních předchůdců žalobkyně. Žádné takové námitky však vzneseny nebyly. Právní předchůdce žalobkyně [jméno FO] s provedením plynofikace domu včetně umístění parovodu na zdi domu souhlasil a necítil se tímto nikterak omezován. Plynofikací rodinného domu č. p. [číslo] došlo k výraznému omezení emisí, který tento dům produkoval v době dřívější, kdy byl vytápěn na pevná paliva. Žalobkyně předmětný pozemek parc. č. st. [číslo] a dům č. p. [číslo] koupila s vědomostí, že je na zdi domu žalovaných umístěn předmětný kouřovod, zpočátku ničeho nenamítala, několik let tento kouřovod žalobkyni nevadil. Námitky proti tomuto kouřovodu začala žalobkyně vznášet až v okamžiku, kdy mezi žalobkyní a žalovanými došlo ke sporům ze zcela jiných důvodů. Žalovaní jsou však přesvědčeni, že kouřovod na zdi rodinného domu ve vlastnictví žalovaných č. p. [číslo] žalobkyni v užívání jejích nemovitostí nikterak neomezuje, rozhodně ji neomezuje nad míru přiměřenou poměrům. Z předmětného kouřovodu odchází toliko pára, je tedy vyloučeno, že by žalobkyni obtěžoval nějaký zápach, když zapáchající emise z trubky neodcházejí. Z předmětné trubky neodchází ani žádný kouř a žalobkyně tak není omezována ani kouřem. Předmětná trubka se nachází výlučně na pozemku žalovaných, za plotem a je navíc umístěna v dostatečné výšce cca 3 m nad zemí, žalobkyni tedy neomezuje ani žádným jiným způsobem. Umístění trubek odvádějících páru při plynovém vytápění je v obci [adresa] poměrně běžné, takovouto trubku má na svém domě i sama žalobkyně.

7. Soud prvního stupně ve věci rozhodl napadeným rozsudkem. V odůvodnění uvedl, že žalobkyní uplatněný nárok na odstranění betonového plotu se opíral o tvrzení žalobkyně, že tento plot se nachází na jejím pozemku, tudíž neoprávněně zasahuje do jejího vlastnického práva k pozemku parc. č. st. [číslo]. Tato tvrzení se však žalobkyni nepodařilo prokázat. Soud při tomto konstatování vyšel ze závěrů znaleckých posudku [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru zeměměřičství a znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], z oboru geodézie a kartografie, když tito znalci zformulovali společný závěr, že betonový plot žalovaných se na severní straně nachází na hranici mezi pozemkem parc. číslem st. [číslo] a stavební parc. č. st. [číslo] a na jižní straně hranice neexistují dostatečné geodetické podklady, aby bylo možné určit, zda předmětný betonový plot leží na tom nebo onom pozemku či přesně na hranici. Pokud se týká nároku žalobkyně na odstranění plynového kouřovodu, i zde soud prvního stupně opírá své závěry o znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], která provedenými měřeními zjistila, že emise zápachu i páry z výduchu kotle žalovaných a průtok odpadního plynu jsou natolik nízké, že se rozplynou do vzdálenosti několika centimetrů od ústí výduchu a na pozemek žalobkyně nepronikají žádné postižitelné emise z plynového kotle žalovaných.

8. Podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

9. Podle § 1012 o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

10. Podle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

11. Generální klauzuli, obsaženou v § 1012 o. z., doplňují ustanovení § 1013 a násl. téhož zákona, která obsahují úpravu jednotlivých případů imisí. Imisí se zpravidla rozumí pronikání účinku činnosti, z jedné nemovitosti na nemovitost sousední. Vlastník sice nevyužívá cizí pozemek, ale účinky jeho činnosti se projevují na sousedním pozemku. Nemusí přitom vždy jít o nemovitost, která se nachází v bezprostřední blízkosti, a má tedy společnou hranici, ale může jít i o nemovitost vzdálenější.

12. Ochrany proti obtěžování je možné se dovolat pouze tehdy, jde-li o vnikání imisí v míře nepřiměřené místním poměrům. Každý má povinnost snášet imise z normálního obyčejného užívání pozemku. Jestli se jedná o podstatnou imisi se běžně posuzuje podle místních zvyklostí. Imise se tedy musí vymykat tomu, co sousedé mohou mezi sebou očekávat a tolerovat. Aby byly nepřímé imise v rozporu se zákonem, musí souseda zároveň skutečně omezovat. Pojmy „míra nepřiměřená místním poměrům“ a „podstatné omezení obvyklého užívání pozemku“ je nutné vykládat podle objektivních kritérií. Žalobou se lze domáhat, aby se soused zdržel určité obtěžující činnosti, která způsobuje imise, nebo aby odstranil stav, který je důvodem imise.

13. Odvolací soud považuje rozsudek soudu prvního stupně za věcně správný, pokud jde o meritum věci, správné jsou jak skutkové, tak právní závěry. Skutkový stav byl soudem prvního stupně zjištěn v míře zcela dostatečné pro jeho rozhodnutí. Rozhodujícími důkazy byly především znalecké posudky [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], pokud se týká umístění betonového plotu a znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], pokud se týká obtěžování žalobkyně párou a zápachem z kouřovodu.

14. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem podle zásad § 132 o. s. ř. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že ve věci vypracované znalecké posudky byly učiněny řádně, znalci dodrželi soudem stanovená zadání, zodpověděli zcela jasně, určitě a srozumitelně na položené otázky, závěr uvedené ve znaleckých posudcích mají oporu v podkladových materiálech a netrpí rozpory.

15. Ke znaleckým posudkům z oborů zeměměřičství, geodézie a kartografie odvolací soud uvádí, že splňují všechny náležitosti znaleckých posudků, jsou srozumitelné, řádně odůvodněné a doprovázené množstvím obrazového materiálu. V posudcích je zevrubně popsán zkoumaný materiál, ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] včetně podrobného zkoumání výsledků zeměměřičské činnosti týkající se předmětné lokality a map již od roku 1826, včetně leteckých měřičských snímků, náčrtů a seznamů souřadnic. Oba znalci podali podrobný ústní znalecký posudek při jednání před soudem prvního stupně, účastníci měli možnost jim klást dotazy. V závěru svého výslechu se znalci shodli na společném závěru, v tom smyslu, že betonový plot žalovaných se na severní straně nachází na hranici mezi pozemkem parc. č. [číslo] a stavební parc. č. st. [číslo] a na jižní straně neexistují dostatečné geodetické podklady, aby bylo možné určit, zda předmětný betonový plot leží na tom či onom pozemku či přesně na hranici. Odvolací soud nemá žádné pochybnosti o správnosti vypracovaných znaleckých posudků.

16. Provedení revizního znaleckého posudku soud prvního stupně odmítl, a tento postup řádně vysvětlil (bod 14-15 rozsudku), s tímto názorem se odvolací soud plně ztotožňuje a nemá tedy důvod ani povinnost provádět další důkazy. K návrhu žalobkyně na vypracování dodatku ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ve kterém by měly být zakomponovány výsledky zeměměřičské činnosti z let 1826 až 1882, odvolací soud dodává, že znalecký posudek je důkaz, jehož prostřednictvím soud zjišťuje skutkový stav tam, kde je třeba odborných znalostí k posouzení zjištěných skutečností. Okruh skutečností, které je potřeba zjišťovat, se přitom odvíjí právě od žalobních tvrzení, o této povinnosti tvrdit a prokázat, že se betonový plot vystavěný žalovaným nachází na pozemku žalobkyně soud prvního stupně řádně žalobkyni poučil podle § 118a odst. 3 o. s. ř. K výsledkům zeměměřičské činnosti z let 1826 až 1882 žalobkyně žádná skutková tvrzení neuvedla, není tedy žádný důvod k provádění tohoto důkazu.

17. Pokud se týká dalšího žalobkyní uplatněného nároku na odstranění plynového kouřovodu z domu č. p. [číslo] ve [adresa], tento vychází z tvrzení žalobkyně, že vyústění tohoto kouřovodu je umístěno již na jejím pozemku parc. č. st. [číslo] z kouřovodu uniká zápach a pára, kdy tyto imise přímo omezují žalobkyni v jejích vlastnických právech. Obtěžování osob je objektivní kategorie, u níž se nevyžaduje posouzení zavinění (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 296/2011); uvedené platí patrně též ve vztahu k závažnému rušení práv jiných osob. Je nutné rozlišovat zákaz závažně rušit práva jiných osob v § 1012 o. z., zákaz imisí v § 1013 o. z. Žalobou na základě § 1012 a § 1013 odst. 1 o. z. lze žádat, aby se rušitel imisí zdržel, a je na rušitelově uvážení, jakým způsobem zákazu vyhoví. Účelem řízení není zabránit vzniku jakýchkoliv imisí, nýbrž pouze zajistit, aby žalobkyně nebyla předmětnými imisemi obtěžována nad míru přiměřenou místním poměrům, neboť rozhodnutím soudu na základě žaloby podle § 1013 odst. 1 o. z., lze korigovat právě a pouze imise jdoucí nad míru přiměřenou místním poměrům a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3552/2021). V dané věci bylo závěry znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalkyně z oboru chemie, odvětví čistota ovzduší, specializace emise, imise a pachové látky, prokázáno, že z výduchu kouřovodu uniká malé množství vodní páry a zápach, který je tvořen nízkými koncentracemi dusíku vznikajících při hoření vzduchu, které se velmi rychle rozpadají a zápach se velmi rychle ztrácí a nesetrvává v atmosféře. Míra imisí z kouřovodu domu č. p. [číslo] sousedícího s domem žalobkyně nepřekračuje míru obvyklou v obci [adresa]. K námitkám žalobkyně, že měření bylo provedeno při teplotně příznivém dni, a tudíž výkon kotle nemusel být zcela využit, v chladnějších dnech je výkon kotle vyšší a odlišný; se znalkyně vyjádřila při svém výslechu, kdy doplnila, že kotel se chová pořád stejně, emise by byla stejná, neboť kotel spaluje určitý objem plynu za určitého tlaku a ten bude spalovat pořád stejně, emise zápachu nepřekročila na pozemek žalobkyně, umístění kouřovodu tedy není důležité. Ani v tomto případě nemá odvolací soud pochybnosti o správnosti tohoto znaleckého posudku, když znalkyně se při svém slyšení k jeho závěrům i k námitkám žalobkyně podrobně vyjádřila. Závěry znalkyně jsou zcela jednoznačné.

18. Petit žaloby dle § 1013 o. z. by měl být formulován (pouze) negatorně, tedy jako povinnost zdržet se přesně vymezeného rušení. Negatorní žalobou dle § 1013 odst. 1 o. z. je možné se domáhat pouze vydání rozsudku, jímž bude žalovaným uložena povinnost zdržet se přesně vymezeného rušení výkonu vlastnického práva, nikdy ne uložení jakékoliv aktivní povinnosti něco konat. Volba řešení, jak zabránit obtěžování, je na žalovaných, takto má žaloba směřovat preventivně k zabránění obtěžování, pouze výjimečně za zvláštních okolností lze reagovat na již nastalý stav. Pokud se tedy žalobkyně domáhala odstranění plynového kouřovodu z domu č. p. [číslo], mohla tak činit pouze z důvodu tvrzeného příslibu žalovaných kouřovod odstranit. Ohledně tohoto uplatněného nároku se odvolací soud rovněž plně ztotožňuje s úvahami soudu prvního stupně ohledně příslibu žalovaných kouřovod odstranit uvedenými v bodě 29 rozsudku, na tyto pro stručnost odkazuje.

19. Za zcela nedůvodné a účelové pak odvolací soud považuje odvolací námitky žalobkyně, vztahující se k tomu, že předmětný betonový plot nebyl při soudním ohledání důsledně změřen, že absentují údaje o výšce plotu, jeho vzdálenosti od domu č. p. [číslo] nebylo provedeno ohledání zablokovaných domovních dveří domu č. p. [číslo] z pozemku parc. č. [číslo] nebylo provedeno ohledání z pohledu pozemků žalobkyně, že žalovaní v řízení nedoložili, z jakého důvodu není možné vyvést kouřovod nad střechu, nepředložili doklad o revizi kotle, nedoložili ochrannou vzdálenost plynového kouřovodu k sousednímu pozemku dle technické plynofikace z roku 2004.

20. Pokud žalobkyně v podaném odvolání v rozporu s ustanovením § 205a o. s. ř. vznáší zcela nová skutková tvrzení (důvody) pro vyhovění žalobě, které mohla uplatnit již v řízení před soudem prvního stupně, pak k těmto skutkovým novotám nebylo možné v probíhajícím odvolacím řízení z výše uvedených důvodů přihlédnout. Je pak již zcela bez významu, že nebylo provedeno ohledání zablokovaných domovních dveří domu č. p. [číslo] z pozemku parc. č. [číslo] nebylo provedeno ohledání z pohledu pozemků žalobkyně, že žalovaní v řízení nedoložili, z jakého důvodu není možné vyvést kouřovod nad střechu, nepředložili doklad o revizi kotle, nedoložili ochrannou vzdálenost plynového kouřovodu k sousednímu pozemku dle technické plynofikace z roku 2004. Jak je výše uvedeno a podrobně vysvětleno v rozsudku soudu prvního stupně, důkazní břemeno v dané věci tíží žalobkyni, která svoji povinnost ani po poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. nesplnila ohledně svého tvrzení, že předmětný betonový plot se nachází na pozemku v jejím vlastnictví. Pokud se týká odstranění kouřovodu, nebyl nekonkretizovaný příslib žalovaných ani odvolacím soudem shledán jako právní závazek žalovaných k jeho odstranění. Rovněž nebylo v řízení prokázáno, že by z tohoto plynového kouřovodu na pozemek žalobkyně pronikaly imise páry a zápachu v míře nepřiměřené místním poměrům, kterých by se žalovaní měli zdržet.

21. V odvolání lze uplatnit takové nové skutečnosti nebo důkazy, které nastaly (vznikly) až po vyhlášení (vydání) meritorního rozhodnutí soudu prvního stupně. Tyto skutečnosti nebo důkazy jsou v řízení skutečně nové, neboť v době vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně ještě neexistovaly, a nemohly proto být v řízení před soudem prvního stupně (objektivně) uplatněny (§ 205a o. s. ř.). Tato výjimka tedy nedopadá na (neuplatněné) skutečnosti a důkazy, které tu byly (existovaly) již v době řízení před soudem prvního stupně. Žalobkyně nově v rozporu s § 205a o. s. ř. předložila k důkazu protokol o vytyčení hranice pozemku ze dne [datum], sdělení Zeměměřičského a katastrálního inspektorátu v Brně ze dne [datum], vytyčovací náčrt, zakreslení stávajícího stavu 1. NP. nového stavu - půdorys 1. NP, fotografie z [datum], videozáznam kouře z [datum].

22. Odvolací soud uzavírá, že žalobkyní nově v odvolacím řízení předložené důkazy považuje odvolací soud za nepřípustné, neboť tyto důkazy mohly být uplatněny žalobkyní před soudem prvního stupně a nejsou zde splněny ani podmínky pro některou z výjimek uvedených v § 205a písm. a) až f) o. s. ř.

23. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

24. Odvolací soud se z úřední povinnosti dále zabýval výroky napadeného rozsudku o náhradě nákladů řízení. V důsledku odvolání žalobkyně totiž tyto výroky nenabyly právní moci. Proto bylo na odvolacím soudu, aby přezkoumal i jejich správnost. Dospěl přitom k závěru, že soud prvního stupně stanovil náhradu nákladů řízení za právní zastoupení a pokud jde o povinnost žalobkyně nahradit náklady řízení žalovaným správně (IV. výrok napadeného rozsudku); stejně tak správně uložil v řízení neúspěšné žalobkyni zaplatit České republice náhradu nákladů řízení placených státem (V. výrok), jejichž výše a splatnost bude určena samostatným usnesením.

25. V souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud přiznal úspěšným žalovaným náklady odvolacího řízení sestávající z odměny za dva úkony právní služby ve výši 3 680 Kč (odměna byla snížena z původní částky 4 600 Kč dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu) a to za [písemné vyjádření k odvolání dle ust. § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu a za účast u jednání před odvolacím soudem dle ust. § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu] a dvou režijních paušálů po 300 Kč ve výši 600 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu) a z 21% DPH z odměny a náhrady dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z částky 7 960 Kč ve výši 1 671,60 Kč, celkem na náhradě nákladů odvolacího řízení náleží žalovaným 9 631,60 Kč.