3 C 170/2020 - 670

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně], [adresa] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [právnická osoba], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] pro nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Soud nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě, a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě):

1. Žalovaná [právnická osoba], IČ [IČO žalované] se sídlem [Adresa žalované] (dále jen „[Jméno žalované]“) spravuje pozemky ve vlastnictví státu, které jsou zapsány Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV [číslo] a to pozemek parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], pozemek parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa].

2. Žalobkyně [Jméno žalobkyně], dříve provdaná [jméno FO], rozená [jméno FO], narozená [datum] je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě.

3. Žalobkyně na základě pravomocných rozhodnutí 1) Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu Praha č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], potvrzené rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [číslo] ze dne [datum], 2) Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 3) Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 4) Hlavního města Prahy – Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 5) Magistrátu Hlavního Města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 6) Hlavního města Prahy, Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 7) Hlavního města Prahy , Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 8) Hlavního města Prahy, Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 9) Hlavního města Prahy, Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 10) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 11) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 12) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 13) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 14) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 15) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 16) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 17) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. PÚ [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 18) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 19) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 20) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyni v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.

4. Žalovaná k uspokojení nároku žalobkyně na náhradu za pozemky v restituci nevydané, touto smlouvou převádí žalobkyni pozemky do jejího vlastnictví, zapsané u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště [adresa], a to pozemek parcelní číslo [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa] (8 373 Kč), pozemek parcelní číslo [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa] (18 106 Kč) jako náhradu na část nároku žalobkyně a žalobkyně tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 297 638,22 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky [Jméno advokátky].

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu- České republice – Okresnímu soudu v Domažlicích náklady řízení ve výši 1 936 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem, ze dne [datum], se žalobkyně dožadovala nahrazení projevu vůle žalované, uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu, podle zákona č. 229/1991 Sb., dále jen zákona o půdě. V daném případě prvotně v rámci předmětného návrhu ze dne [datum], tento návrh vztahoval k pozemkům parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa] a parcelní číslo [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa].

2. Žalobkyně tento svůj návrh odůvodnila tím, že na základě pravomocných rozhodnutí 1) Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], potvrzené rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne [datum], 2) Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 3) Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 4) Hlavního města Prahy – Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 5) Magistrátu [adresa], Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 6) Hlavního města Prahy, Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 7) Hlavního města Prahy , Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 8) Hlavního města Prahy, Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 9) Hlavního města Prahy, Magistrátu hl. města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 10) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 11) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 12) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 13) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 14) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 15) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 16) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 17) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo] k. ú. [adresa] ze dne [datum], 18) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 19) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum], 20) Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] č.j. [číslo], k. ú. [adresa] ze dne [datum] má nárok na nabytí vlastnického práva k náhradním pozemkům za pozemky žalobkyni v restituci, z důvodu existence překážek, uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. V rámci předmětného návrhu dále poukazovala na to, že pokud se jedná o pozemek parcelní pozemek č. [číslo] k. ú. [adresa] a pozemek parcelní číslo [hodnota] k. ú. [adresa], obec [adresa], tyto jsou evidované na LV [číslo] a předmětné pozemky jsou ve vlastnictví státu, které spravuje žalovaná.

3. Žalobkyně se svého nároku z výše uvedených rozhodnutí dožadovala kromě Okresního soudu v Domažlicích, i před Okresním soudem v [adresa], Okresním soudem [adresa], a Okresním soudem [adresa]. Žalobkyně je oprávněnou osobou podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, dále jen zákon o půdě, jako zákonná dědička po původním vlastníku, předmětných nemovitostí Ing. [jméno FO]. [jméno FO], který byl spoluvlastníkem předmětných nemovitostí v celkovém spoluvlastnickém podílu ideálním 1/9 vzhledem k celku, a zemřel v 1957 bez zanechání závěti. Jeho dědici ze zákona po něm nabyli rovných dílem dědictví, a to manželka [jméno FO] id. podíl 1/27, dcera [jméno FO], provdává [jméno FO] id.podíl 1/27, syn [tituly za jménem] [jméno FO] id. podíl 1/27, a to na základě pravomocného usnesení Státního notářství pro [adresa] pod č.j. [spisová značka] ze dne [datum]. [jméno FO], spoluvlastnice ideální 1/27 vzhledem k celku předmětných nemovitostí zemřela v roce 1963 bez zanechání závěti. Dědictví ze zákona nabyl její manžel [tituly před jménem] [jméno FO] na základě usnesení Státního notářství pro [adresa] pod č.j. [spisová značka], i když jako dědičky přicházely do úvahy i její dvě dcery, paní [jméno FO], provdává [jméno FO], a [jméno FO], provdává [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO] zemřel [datum] a zanechal závěť, dle níž se staly dědičky jeho dcera [jméno FO] a [jméno FO]. Na základě usnesení Státního notářství pro [adresa] č.j. [spisová značka] každá ve spoluvlastnickém podílu ideální 1/54 vzhledem k celku předmětných nemovitostí. [jméno FO] zemřela dne [datum], a proto se stala jedinou oprávněnou osobou podle zákona o půdě ke spoluvlastnickému podílu po rodičích, paní [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], jejich dcera [jméno FO], provdává [jméno FO], a dále provdaná [jméno FO]. [jméno FO], původní vlastnice spoluvlastnického podílu ideálního 1/27 vzhledem k celku předmětných nemovitostí po svém manželovi [tituly před jménem] [jméno FO]. [jméno FO], přežila svoji dceru [jméno FO], provdanou [jméno FO], která zemřela v roce 1963 bez zanechání závěti, kdy jako její dědicové ze zákona přicházeli do úvahy, její syn doktor [jméno FO] 1/54, vnučka [jméno FO] ideální 1/108 a [jméno FO] ideální 1/108 vzhledem k celku, na základě usnesení Státního notářství pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka]. Dědicové dědictví odmítli, a protož, paní [jméno FO] zemřela, jsou oprávněnými osobami ke spoluvlastnickému podílu ideálnímu 1/27 vzhledem k celku, ve vlastnictví zemřelé [jméno FO], její syn [tituly za jménem] [jméno FO] ke spoluvlastnictví podílu 1/54 vzhledem k celku, a její vnučka paní [jméno FO], rozená [jméno FO] ke spoluvlastnickému podílu ideálnímu 1/54 vzhledem k celku. [tituly za jménem] [jméno FO], je původním vlastníkem ke spoluvlastnickému podílu ideální 1/27 vzhledem k celku dle § 3 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., a oprávněnou osobou k ideální 1/54 vzhledem k celku po své matce [jméno FO] dle ustanovení § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 87/1991 Sb., celkem tedy ke spoluvlastnickému podílu ideálnímu 1/18 vzhledem k celku. Ustanovení zákona č. 87/1991 Sb. a zákona č. 229/1991 Sb. ohledně oprávněnosti oprávněných osob je zcela shodné. Žalobkyně paní [jméno FO], provdaná [jméno FO] a dále provdaná [jméno FO] je oprávněnou osobou ke spoluvlastnickému podílu po svých rodičích matce paní [jméno FO] provdané [jméno FO] a otci [tituly před jménem] [jméno FO], tj. ke spoluvlastnickému podílu ideálnímu 1/27 vzhledem k celku a po své babičce paní [jméno FO] ve spoluvlastnickém podílu ideálnímu 1/54 vzhledem k celku, tedy ke spoluvlastnickému podílu ideálnímu 1/18 vzhledem k celku.

4. Žalobkyně uplatnila v zákonné lhůtě u příslušného pozemkového úřadu restituční nárok podle zákona o půdě na vydání pozemků, a náhrady ke spoluvlastnickému podílu ideálnímu 1/9 vzhledem k celku původního vlastníka [tituly za jménem] [tituly před jménem] [jméno FO], tj. ke spoluvlastnickému podílu ideálnímu 1/27 vzhledem k celku předmětných nemovitostí jako dcera [tituly před jménem] [jméno FO] a jako vnučka [jméno FO] ke spoluvlastnickému podílu ideálnímu 1/54 vzhledem k celkovému spoluvlastnickému podílu ideálnímu 1/18 vzhledem k celku předmětných nemovitostí, tedy splnila předpoklady podle § 6 odst. 1 písm. h) zákona o půdě a byla uznána oprávněnou osobou podle § 4 odst. 1 zákona o půdě k vydání spoluvlastnického podílu ideálního 1/18 vzhledem k celku předmětných nemovitostí.

5. Na základě výpisu z pozemkové knihy vlastnictví č. [hodnota] desek zemských k. ú. [adresa] a k. ú. [adresa], výpisu z pozemkové knihy vl. č. desek zemských [číslo] k. ú. [adresa] a [číslo] k. ú. [adresa], byla vyznačena národní správa podle dekretu prezidenta č. 5/1945 Sb., u předmětných pozemků, čímž došlo k zamezení možnosti užívání předmětných nemovitostí vlastníky, i když nedošlo k přechodu vlastnického práva na základě tohoto postupu státu do jeho vlastnictví. Již od doby prohlášení národní správy rozhodnutím hospodářského odboru ONV v [adresa] ze dne [datum] podle § 15 dekretu prezidenta republiky č. 51/1945, zaznamenané v pozemkové knize pod pol. čd. [číslo] z [datum], však byla předchozí vlastnice předmětných nemovitostí spolu s ostatními spoluvlastníky těchto nemovitostí ve svých vlastnických právech k těmto nemovitostem omezena, neboť s těmito již nemohla jako vlastník jakkoliv nakládat. Jednalo se o tyto nemovitosti podle stavu PK k. ú. [adresa] – [číslo] V případě původních vlastníků byl předmětný majetek formálně znárodněn, nemohl však být knihovně přepsán, kdy k nápravě knihovního pořádku došlo až na základě prohlášení ze dne [datum], schváleného schvalovací doložkou Finančního odboru ONV v [adresa], č.j. [číslo] a následným dodatkem ke schvalovací doložce ze dne [datum], kdy na základě tohoto darovacího prohlášení došlo k odevzdání nemovitostí ze strany právního předchůdce žalobkyně, jejího otce [tituly před jménem] [jméno FO] a babičky paní [jméno FO] do vlastnictví Československého státu. Původní vlastník, oprávněná osoba [tituly před jménem] [jméno FO] podle prohlášení žalobkyně ze dne [datum], byl až do roku 1951 senátním radou [právnická osoba] v Praze, kdy po jeho zrušení nemohl jako příslušník buržoasie najít žádné pracovní místo. Pracoval tudíž jako překladatel za nízký plat, byl jediným živitelem rodiny a tento neutěšený stav rodiny jej přinutil odmítnout dědictví, neboť přijetí dědictví by znamenalo pro rodinu nepřiměřenou finanční zátěž, kdy toto ho vedlo k odevzdání jeho spoluvlastnického podílu ideálního podílu 1/27 vzhledem k celku předmětných nemovitostí do vlastnictví Československého státu. Na [tituly před jménem] [jméno FO] začal být od roku 1949, stejně jako na ostatní spoluvlastníky těchto pozemků, činěn soustavný nátlak na převod předmětných pozemků do vlastnictví Československého státu. Větší část předmětných pozemků byla zabrána výměrem ÚNV [adresa] č.j. [číslo] ze dne [datum] o výkupu zemědělské půdy dle zákona č. 46/48 Sb.. Tento výměr nebyl nikdy realizován, později byl zrušen a nemovitý majetek byl dán státem do národní správy, která byla později rovněž zrušena. V roce 1960 byla část pozemků vyvlastněna dle vládního nařízení č. 15/1959 Sb., na základě rozhodnutí Finančního odboru ONV v [adresa] č.j. [číslo] ze dne [datum]. Československý stát, zastoupený Finančním odborem ONV v [adresa], neustále na spoluvlastníky předmětných pozemků naléhal, aby předali do vlastnictví státu i zbývající nemovitosti. V tomto období bylo dokonce vedeno trestní stíhání proti některým spoluvlastníkům či členům jejich rodin, kdy tato situace vyvolávala u ostatních spoluvlastníků značné obavy. Všichni spoluvlastníci bez výjimky pak byli v těžké ekonomické tísni, protože se svým vlastnickým právem předmětných pozemků nemohli žádnou formou nakládat, využívat jakýmkoliv způsobem svých vlastnických práv u těchto pozemků a přitom po nich bylo vyžadováno placení různých dávek, na což neměli finanční prostředky. Takto neutěšenou situaci rodiny žalobkyně i ostatních spoluvlastníků uvedl do svého čestného prohlášení ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO]. Postup tehdejších orgánu Československého státu je patrný i z rozhodnutí Finančního odboru ONV v [adresa] ze dne [datum] pod č.j. [číslo], kdy bylo rozhodnuto o užívání některých pozemků v k. ú. [adresa] ve prospěch socialistických organizací, i když pozemky vlastnicky patřily tehdejším spoluvlastníkům uvedeným v tomto rozhodnutí. Ze spisového materiálu žalobkyně bylo zjištěno, že v případě žalobkyně a ostatních spoluvlastníků předmětných nemovitostí pod jedním č.j. [číslo], kdy žalobkyně a původní spoluvlastnice zemědělského majetku velkostatku [adresa] s pozemky, a byli již od roku 1948 politicky pronásledováni. Někteří ze spoluvlastníků a členů jejich rodin byli trestně stíháni a odsouzeni, nuceně vystěhováni, propouštěni ze zaměstnání, byli pod tlakem vymáhaných finančních dávek a postihů za neuhrazené dluhy, a přitom se svým majetkem nemohli disponovat. Jako příslušníci „buržoasní třídy“ byli postupně zbavováni majetku v řízeních podle zákona č. 46/48 Sb. a vládního nařízení č. 15/59.

6. Ze strany žalované bylo konstatováno, že v tomto případě je nutné přihlédnout k tehdejšímu postavení původních vlastníků nemovitostí, a k okolnostem, za nichž učinili převážně v roce 1961 právní úkon směrující k převodu majetku na Československý stát. Podle názoru pozemkového úřadu bylo v řízení prokázáno, že původní vlastníci neučinili právní úkony ohledně darování nemovitostí, a odmítnutí dědictví skutečně svobodně, a že s ohledem na hospodářský a sociální stav a politicko -společenské podmínky učinili právní úkon, který by jinak neučinili. V případě pozemků, o kterých rozhodla žalovaná, že nebudou oprávněné osobě vydány podle zákona o půdě, žalovaná nesprávně stanovila charakter pozemků podle jejich označení v identifikaci parcel ze dne [datum], a v důsledku čehož tyto pozemky nesprávně ocenila, a proto do dnešního dne eviduje žalobkyně restituční nárok v nesprávné výši. Žalobkyně se od roku 2006 účastnila veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou. Do veřejné nabídky náhradních pozemků se přihlásila žalobkyně celkem 6x do roku 2012, kdy se snažila za svůj restituční nárok získat náhradní pozemek, ale pouze v některých případech byla úspěšná. V období roku 2006 realizovali účast na veřejných nabídkách u [právnická osoba], k. ú. [adresa], obec [adresa] ve věci 13 pozemků byla úspěšná, ve vztahu ke čtyřem ne. V k. ú. [adresa], obec [adresa] u 5 pozemků s kladným výsledkem, k. ú. [adresa] se 3 pozemky se záporným výsledkem. U Územního pracoviště [adresa] v roce 2006 podala žádost, kdy v případě k. ú. [adresa], obec [adresa] byla úspěšná s 18 pozemky, k. ú. [adresa] [adresa] se 4 pozemky neúspěšná, k. ú. [adresa] se 14 pozemky úspěšná, k. ú. [adresa] se 2 pozemky úspěšná. U Územního pracoviště [adresa] v roce 2007 k. ú. [adresa] pozemek s kladným výsledkem, k. ú. [adresa] pozemek s kladným výsledkem, k. ú. [adresa] se 2 pozemky se záporným výsledkem. U Územního pracoviště [adresa] v roce 2009 žádala také pozemky v rámci veřejné nabídky, v k. ú. [adresa] s 8 pozemky se záporným výsledkem. Územní pracoviště [adresa] v roce 2012, k. ú. [adresa], obec [adresa] se 2 pozemky s kladným výsledkem, k. ú. [adresa] s 1 pozemkem s kladným výsledkem. U Územního pracoviště [adresa] v roce 2012 podala žádost v k. ú. [adresa] se 2 pozemky s kladným výsledkem, k. ú. [adresa] s 5ti pozemky s kladným výsledkem, k. ú. [adresa] se 2 pozemky s kladným výsledkem, k. ú. [adresa], obec [adresa] se 4 pozemky s kladným výsledkem, a 1 pozemek se záporným výsledkem, k. ú. [adresa] s 1 pozemkem s kladným výsledkem. Žalobkyně se dozvěděla o skutečnosti, že její restituční nárok není řádně oceněn, a v souladu s požadavky zákona a související judikaturou Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR se tohoto svého nároku dožadovala.

7. Žalovaná v rozporu se svými povinnostmi nesprávně eviduje nárok žalobkyně ve výši 85 457,87 Kč. Žalovaná přinejmenším od roku 2008 ví o existenci dobově územně plánovací dokumentace, kterou v případě vybraných restituentů získává od Institutu plánování a rozvoje [adresa] a využívá ji k ocenění jejich restitučních nároků. Žalovaná oslovená žalobkyní přípisem ze dne [datum], aby byl její restituční nárok zaevidován tím způsobem a ve správné výši, kdy v daném konkrétním případě byla odkázána na územně plánovací dokumentaci platnou k datu přechodu vlastnického práva k pozemkům odňatým její rodině na stát, jakož i na účel vyvlastnění některých odňatých pozemků, které byly výslovně vyvlastněny za účelem výstavby. K této výzvě byl dále připojen znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum], č. [číslo], kdy tato znalkyně ocenila předmětné pozemky, které nebyly žalobkyni navráceny ze strany žalované. Žalovaná na tuto výzvu reagovala přípisem ze dne [datum], kdy uvědomila žalobkyni o zaevidování její žádosti, kdy v rámci vyjádření si popletla jméno, a oprávněnou osobu označil za [jméno FO]. V přípisu ze dne [datum], žalovaná žalobkyni na předložený posudek odvětila, že je nutné tyto závěry odmítnout s ohledem na jí zastávající stanovisko. Následně pak na přípis a výzvu žalobkyně ze dne [datum], již žalovaná žalobkyni neodpověděla. Z předmětného stanoviska žalobkyně vyhodnotila, že je zřejmé, že žalovaná jejímu požadavku na přecenění restitučního nároku nevyhoví. Na základě posudku byly oceněny nevydané pozemky v souladu s platnou judikaturou na celkovou částku ve výši 20 820 989 Kč, kdy výše jejího restitučního nároku žalobkyně ideální podíl 1/18 vzhledem k celku představuje 1 156 722 Kč, kdy v tomto ohledu odkazuje na posudek strana 13 – 19. Ze strany žalované byl evidovaný nárok žalobkyně 85 457,87 Kč, a to nárok do této výše byl uspokojen, po odpočtu uspokojené částky a – 10,60 Kč, po zaokrouhlení představuje nárok žalobkyně 1 071 254 Kč. Jediným prostředkem proti svévoli žalované, spočívající v odmítnutí zaevidování skutečného nároku žalobkyně a jeho uspokojení regulérním způsobem ve veřejných nabídkách, je proto podání předmětné žaloby, kdy žalobkyně prokazuje správnou výši svého restitučního nároku a označuje náhradní pozemky k jejímu uspokojení. Žalobkyně je oprávněnou osobou podle zákona o půdě na základě rozhodnutí výše již specifikovaných.

8. Podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě je osoba žalobkyně oprávněnou k uplatňování restitučních nároků, vyplývajících z výše uvedených rozhodnutí. Podle § 11 zákona o půdě ve spojení s § 14 odst. 1 větou druhou a § 17 odst. 3 písm. b) zákona o půdě má žalobkyně nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům, a to právě náhradou za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Žalobkyně má tak nárok na vydání náhradních pozemků ve vlastnictví státu a správě žalované v hodnotě jejího restitučního nároku, kdy základním předpokladem celkového uspokojení tohoto restitučního nároku je splnění zákonné povinnosti žalované, zaevidovat restituční nárok žalobkyně ve správné výši. Žalovaná předmětnou povinnost po celou dobu restitučního řízení porušovala. Povaha předmětných pozemků pak vyplývá z přílohy č. [hodnota] posudku na straně 21 (5 příloha tohoto posudku), v příloze č. [hodnota] – 32. Dne [datum] evidovala žalobkyně záporný zůstatek ve výši – 10,60 Kč, kdy správně výše restitučního nároku doposud vydaných rozhodnutí PU SPU nevrácení vlastnického práva k některým pozemkům u žalobkyně, je určena podle znaleckého ocenění v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ve výši 1 156 722 Kč. Odkaz na posudek strana 13 – 14, po vyčerpání částky 85 457,87 Kč plus záporná částka 10,60 Kč, zbývá částka 1 071 254 Kč. Tato částka však s ohledem na průběžná uspokojování a rozhodování jednotlivých soudů o nároku žalobkyně se změnila. Rozdíl mezi skutečnou výší restitučního nároku žalobkyně a ocenění žalované je významný, a je způsobem skutečností, že žalovaná v rozporu s postupy, uplatňovanými vůči jiným restituentům, a v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, neurčila hodnotu pozemků, odňatých právním předchůdcům žalobkyně podle územně plánovací dokumentace, platné ke dni přechodu vlastnického práva k těmto pozemkům na stát. Ty pozemky, které byly určeny zcela jednoznačně k zastavění podle dobové územně plánovací dokumentace, byly v úřední evidenci vedeny jako „role“, byly oceněny jako nestavební. Žalovaná s ohledem na svoji praxi musí si být od roku 2008 přinejmenším vědoma toho, že existuje dobově územně plánovací dokumentace, kterou v případě vybraných restituentů od tohoto roku 2008 až do současné doby získává od Institutu plánování a rozvoje [adresa] (dále jen „Institut“) a využívá ji k ocenění jejich restitučních nároků. V letech 2008 až 2017 se žalovaná celkem 22x obrátila na Institut s dotazem na poskytnutí této dokumentace, aby restituční nároky vybraných restituentů podle ní ocenila. V případě žalobkyně však tento dotaz nebyl učiněn. Ze strany žalované podle žalobkyně je možné tento postoj označit za svévolné jednání, kdy je protiprávně přinesla břemeno správného ocenění na žalobkyni, která si musela veškeré podklady obstarat sama a nechat si vypracovat předmětný posudek. Žalobkyně nebyla pasivní a od roku 2006 ona, ale i její právní předchůdkyně se účastnila veřejných nabídek o náhradní pozemky, kdy pouze v některých byla úspěšná. Žalovaná eviduje protizákonně její restituční nárok v nesprávné výši, a to je důvod, pro který nemůže být nárok žalobkyně zcela uspokojen. Žalobkyně zdůraznila, že liknavostí žalované je i délka rozhodování žalované o jejím restitučním nároku na poskytnutí náhrady za nevydané pozemky, která trvá od roku 1992 do současné doby. V tomto ohledu ve všech těchto směrech pak žalobkyně poukazuje na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kdy předmětná rozhodovací praxe v tomto ohledu je již zcela ustálená a jednotná. Žalobkyně si nechala vypracovat znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] na ocenění pozemků parcelní číslo stavu PK k. ú. [adresa] – stav. par. č. k. [číslo], role č. k. [číslo], stav. parcely č. k. [číslo], zahrady č. k. [číslo], role č. k. [číslo], část role č. k. [číslo], lesní parcely č. k. [číslo], pastviny č. k. [číslo], louku č. k. [číslo], součástí ulic a cest č. k. [číslo]4, neplodnou půdu č. k. [číslo] a hřiště č. k. [číslo], role č. k. [číslo], les č. k. [číslo], pastvinu č. k. [číslo], stav parcely č. k. [číslo], role č. k. [číslo], pastviny č. k. [číslo], zahradu č. k. [číslo], louku č. k. [číslo], pastvinu č. k. [číslo], role č. k. [číslo] a k. ú. [adresa] louky č. k. [číslo], parcely součástí ulic č. k. [číslo], pastvinu č. k[číslo]

9. Při stanovení ocenění pozemků bylo vycházeno z informací Institutu plánování a rozvodu hlavního města Prahy, kde byla dohledána územně plánovací dokumentace, regulující území v době přechodu vlastnického práva k pozemkům na stát, i ortofotografické, letecké snímky Prahy, které zachycují lokalizaci a podobu nové výstavby v období mezi lety 1953 a 1975, kdy tato odpovídá regulaci v této územně plánovací dokumentaci. Ze strany znalkyně byly využity veškeré dobové podklady, které se podařilo zajistit z archivu Magistrátu hlavního města Prahy a [právnická osoba]. K ocenění došlo ve vztahu ke dni přechodu vlastnického práva na stát k [datum], kdy toto je odvozeno od prohlášení ze dne ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka]. K tomuto datu byla platnou územně plánovací dokumentací návrh směrného územního plánu hlavního města Prahy z roku 1964. Směrný územní plán byl územně plánovací dokumentací, vydanou na základě zákona č. 84/1958 o územním plánování. Směrný územní plán vešel v platnost [datum] jeho schválením usnesením vlády ČSR č. [hodnota]. Jiná plánovací dokumentace než směrný územní plán nebyl ke dni [datum] evidován. Tato skutečnost byla ověřena u Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy. V tomto ohledu tak bylo přistoupeno k ocenění charakteru jednotlivých pozemků za stavební. V tomto ohledu bylo poukázáno na četnou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, například 28 Cdo 3689/2015, kdy značnou míru má pro ocenění a charakter pozemku váha územně plánovací dokumentace ke dni jejich přechodu na stát, platná.

10. Nákres jednotlivých odňatých pozemků dle územně plánovací dokumentace jsou v přílohách č. [hodnota] – 32 posudku. Z předmětných zákresů plyne, kdy, které odňaté pozemky, či jejich části byly určeny k zastavění a které nikoliv. Odňaté pozemky v případě jejich části, které byly podle příslušného směrného územního plánu určeny k zastavení, byly posudkem oceněny jako stavební. Ostatní pozemky byly oceněny jako nestavební. Po přechodu vlastnického práva k odňatým pozemkům na stát spojenou s prohlášením ze dne [datum], dále jen „vyvlastňovací titul“ (č.l. 36 posudku).

11. Žalovaná s předmětným návrhem nesouhlasila. Měla za to, že stavební charakter nevydaných pozemků nemůže být v souladu s ustálenou judikaturou, založenou pouze na existenci obecného směrného územního plánu [adresa] z roku 1964. Žalovaná nesouhlasila s tím, že by územně plánovací dokumentace z 30. let 20tého stolení, měla být pro dané řízení relevantní, neboť pozemky byly žalobkyni odňaty až v roce 1965. Tato územně plánovací dokumentace přitom mohla být platnou pouze do [datum], kdy byla zrušena. V lednu 1959 nabyl účinnosti nový zákon o územním plánování a výstavby číslo 84/1958 Sb., který ve svém § 17 odst. 1 zrušil i ustanovení § 19 zákona č. 280/1949, které do té doby upravovalo platnost Ministerstvem veřejných prací, potvrzených regulační a zastavovacích plánů z dřívější doby. Prováděcí vyhlášku č. 144/1959 U.I. bylo ustanoveno, že od [datum] nebylo možno postupovat podle prováděcích předpisů k zákonu č. 289/1949 Sb., tzn. podle vyhlášky podle § 795/1950 U.I., a po tomto datu pak není možné, aby regulační a zastavovací plány byly používány jako platná územně plánovací dokumentace. Předmětná územně plánovací dokumentace se stala i obsoletní s ohledem na komunistický režim, kterému se zdála zastaralá, vyšším potřebám neodpovídající. Vedle směrného územního plánu hlavního města Prahy z roku 1964, který sám o sobě nemůže postačovat pro přijetí závěrů o stavebních charakteru odňatých pozemků, a územně plánovací dokumentace z 30. let 20tého století, která je vlastně pro předmětné řízení irelevantní, ze strany žalobkyně nebyly předloženy dokumenty, které by řešily následnou výstavbu na pozemcích, či jiné dokumenty, které by prokazovaly stavební charakter pozemků ke dni jejich odnětí. Není možné, aby byly oceňovány jako pozemky stavební podle předpisů, pozemky byly určeny k realizaci hřišť, fotbalových, tenisových, ragbyových či dětských. Má za to, že tenisový kurt není stavbou ve smyslu občanskoprávní a v tomto ohledu odkázala na judikaturu. Pozemky oceněné znalkyní jí určeny k realizaci hřišť, jedná o výraznou výměru a předmětné pozemky představují převážnou část restitučního nároku žalobkyně. Žalovaná má za to, že v případě pozemků oceňovaných jako pozemky stavební v plochách směrného územního plánu [adresa] z roku 1964 v ploše sport a rekreace, nebyly splněny podmínky pro určení jejich charakteru jako pozemků stavebních, neboť realizované hřiště nelze považovat za stavební v občanskoprávním smyslu, když nejsou splněny podmínky vymezené judikaturou Nejvyššího soudu ČR, kdy v případě hřišť se nejedná o výsledek, který má materiální podstatu. V případě pozemku PK [číslo] k. ú. [adresa], na kterém se nachází dětské hřiště a nesourodý lesní porost, má za to, že se jedná o pozemek určený jako zeleň městská a krajinná. Předně tak nesouhlasila s charakterem pozemku – parkoviště za stavební, když Ústavní soud ČR vyhodnotil, že zpevněná asfaltová plocha – parkoviště nemá z hlediska občanskoprávního povahu stavby. Dále žalovaná argumentovala tím, že v případě aplikace srážek podle vyhlášky 182/1988 Sb. o cenách staveb, pozemků a trvalých porostů, úryvek za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemku dále podle oceňovací vyhlášky, má žalovaná za to, že znalkyně se dostatečně, řádně nezabývala důvodností aplikace srážek dle přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky, kdy vycházela pouze z podkladů, které obdržela od žalobkyně, aniž by sama prováděla jakoukoliv další a bližší kontrolu, odborné šetření. Žalovaná opřela svůj nesouhlas i o samotné znění znaleckého posudku, kdy znalkyně se měla snažit z veřejně dostupných podkladů najít informace, dále technická mapa Prahy, která zobrazuje jednotlivé sítě, vodovody, kanalizace, plynovody, je novějšího data. Žalovaná ani nesouhlasí s tím, že žalobkyně byla pro, aby ke srážkám dle zákona mělo být přistupováno pouze tehdy, jsou-li pro jejich uplatnění na jisto prokázány, a v opačném případě se má vycházet z toho, že zde podmínky pro provedení srážek nejsou. V případě pozemku PK [číslo] k. ú. [adresa], byla namítaná duplicita. Vyloučili ji při výpočtu restitučního nároku žalobkyně, aby bylo možné sečíst jednotlivé hodnoty, neboť se jedná o stejnou část nevydané části pozemku. V návaznosti na to bylo vydáno opravné rozhodnutí z [datum] [spisová značka], dále rozhodnutí, kterým bylo zamítavě rozhodnuto o odvolání oprávněných osob proti opravnému rozhodnutí ze dne [datum]. Městský soud v Praze ve svém rozsudku ze dne [datum] uvedl, že není v možnostech správního orgánu, aby opravoval vlastní chybu opravným usnesení. Dle soudu se nejednalo o mechanickou chybu, avšak o chybu ve skutkových zjištěních. V případě pozemků, které zůstaly předmětem tohoto řízení, namítala žalovaná nevhodnost převodu ve vztahu k pozemku [adresa], kdy předmětná nevhodnost byla odůvodněna tím, že v rámci územního plánování je zde předpokládáno, že se jedná o pozemky, které jsou určeny k bydlení v domech, a není zde pravděpodobnost zemědělského využití pozemku.

12. Na počátku bylo zahájeno řízení ve vztahu k náhradním pozemkům v hodnotě celkem 131 449 Kč.

13. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne pod č.j. 3 C 170/2020-295 ze dne [datum] bylo rozhodnuto o rozšíření žaloby o další pozemky. Soud takto reagoval na předchozí dispozici s pozemkem, kdy o tomto bylo řízení částečně již v roce 2021 zastaveno.

14. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum] pod č.j. 3 C 170/2020-641 bylo řízení o části pozemků zastaveno.

15. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobkyně je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, která je držitelkou nevypořádaného restitučního nároku na vydání náhradních pozemků na základě správních rozhodnutí výše již specifikovaných, kterými bylo určeno, že žalobkyně není vlastníkem pozemků, respektive jejich podílů v rozhodnutí, specifikovaných pro omezení uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, a náleží ji tak za ně náhrada podle § 11 odst. 2 a § 17, případně § 16 zákona o půdě. I ze strany žalobkyně podle zákona o půdě, byl v zákonem stanovené lhůtě uplatněn nárok na vydání státem odňatých zemědělských pozemků jednotlivými rozhodnutími. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že o přechodu pozemků na stát došlo na základě darovacího prohlášení, přijatého Československým státem FO ONV v [adresa] dne [datum] pod č.j. [spisová značka] Z tabulky přehledů nároků a plnění nároku oprávněné osoby ze dne [datum] plyne, že žalobkyně má restituční nárok zaevidován ve výši 85 456,77 Kč, který byl uspokojen vydáním náhradních pozemků a zůstatek nároku činí – 10,60 Kč.

16. Ze sdělení Institutu plánování a rozvoje [adresa] ze dne [datum] č.j. [číslo] bylo zjištěno, že elektronická spisová služba byla zavedena od [datum], přičemž od té doby eviduje žádost ze dne [datum], v níž [právnická osoba] ČR („PF“) poprvé požádal o poskytnutí územně plánovací dokumentace platné v období let 1935 – 1970, kdy žádost byla vyřízena dne [datum]. [právnická osoba] nebo [Jméno žalované] žádali v rozmezí let 2008 – 2017, naposledy [datum] – 22krát o poskytnutí územně plánovací dokumentace, platné v období let 1935 – 1970. Žalovaná tak již od roku 2008 věděla o dobové územně plánovací dokumentaci.

17. Ze znaleckého posudku, vypracovaného znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], znalkyní pro obor ekonomika – odvětví ceny a odhady, se specializací na nemovitosti ze dne [datum], včetně dodatku č. [hodnota] z [datum], a z revize znaleckého posudku ze dne [datum], ale i z jejího výslechu ze dne [datum] soud zjistil, že celková hodnota nevydaných pozemků představuje 20 820 989 Kč. V případě podílů žalobkyně představuje její podíl 1 156 722 Kč. Charakter jednotlivých pozemků byl posuzován podle směrného územního plánu z roku 1964, platného v době přechodu pozemků na stát, tzn. k [datum], který byl vydán na základě zákona č. 84/1958 o územním plánování a vyšel v platnost [datum], kdy jiná platná územně plánovací dokumentace v rozhodném období nebyla. Zpracování znaleckého posudku bylo za pomoci konzultanta vyhotoveno pro každý nevydaný pozemek výřez ze směrného územního plánu z roku 1964, do něhož byla promítnuta mapa bývalého pozemkového katastru a mapa katastru nemovitostí (grafický průměr tří rovin). Předmětné pozemky, respektive jejich části, které byly určeny dle grafické části, zmíněné územní dokumentace k zastavění, vyznačené barevnou legendou, byly oceněny jako stavební, ostatní nevydané pozemky jako nestavební. Předmětný výsledek byl konzultován Institutem plánování a rozvoje [adresa] a v případě nejistoty, byl pozemek zařazen jako pozemek nestavební. Ze strany znalkyně však, pokud se jednalo o stavební pozemek, tento byl oceněn částkou 250 Kč na 1 m2, jednalo se o pozemky, které spadaly do funkčních ploch, určených pro zástavbu, kdy se jednalo o funkční plochy, určené k zastavění souvislou obytnou zástavbou, komunikacemi, náměstími, plochami pro sport, sklady, a místní výroby – obytné území, izolované zástavby, komunikace, náměstí, sport a rekreace, sklady, komunální služby, místní výroba. Pozemky, které nebyly určeny k zástavbě, byly oceněny jako zemědělské – orná půda. Žádný z oceňovaných pozemků neměl v katastru nemovitostí přiděleno BPEJ, a pro ocenění byla využita průměrná cena pozemků orné půdy (3 Kč/1 m2). V případě ocenění ze strany znalkyně, nebyla uplatněna žádná srážka ve smyslu přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky, neboť pro její uplatnění nebyly shledány důvody. Při aplikaci oceňovací vyhlášky byl vzat v úvahu její smysl a účel, a to, že vznikla za účelem oceňování rodinných domů a rekreačních objektů, že její nastavení se míjí s oceňováním pozemků, na nichž jsou plánovány či umístěny komunikace, sítě, sportoviště, trafo stanice. Dále byla ze strany znalkyně použita historická mapa muzea dopravy, a ortofotomapy, letecké snímky z roku 1953 a 1975, souhrn těchto skutečností umožnil realizovat závěr, že v daném území existovala stavební srostlost, kdy toto bylo i zjištěno, podpořeno z opatření architekta [adresa], kde jsou patrné komunikace, byla zde dobrá docházková vzdálenost do školy, jakož i poměrně hustá dopravní síť veřejné dopravy. Pozemky byly určeny ke stavbě rodinných a bytových domů, staveb průmyslového charakteru, a je tak zřejmé, že zde byla plánovaná výstavba sítí. Nebyly zjištěny žádné skutečnosti, ze kterých by bylo zřejmé, že by napojení na sítě nebylo možné, nenalezl se doklad, že by takové přípojky nebyly, neshledala ani srážku důvodnou s ohledem na svažitosti, kterou zjišťovala prostřednictvím mapových podkladů. Pokud se jedná o dodatek, v tomto porovnávala charakter zabraných a nevydaných pozemků, vymezených v směrném územním plánu z roku 1964 s jejich charakterem, vymezeným v dříve platné územní dokumentaci Regulační plány z 30. let minulého století. Pokud se jedná o posledně platnou dokumentaci, z mnoha zdrojů Institutu plánování a rozvoje Prahy,se jednalo o návrh přehledného regulačního zastavovacího plánu, část území Prahy XVI – [adresa], regulační plán [adresa] SRK [číslo], uvedený v platnost potvrzením ministerstva veřejných prací ze dne [datum] a návrh přehledného regulačního a zastavovací plánu pro část území Prahy XVIII – [adresa], uvedený v platnost potvrzením ministerstva veřejných prací ze dne [datum]. Stavební výměra podle směrného územního plánu z roku 1964 představovala 82 649 m2, přičemž v rozsahu 79 848 m2, byla tato výměra shodná s částmi těchto pozemků určených k zastavění vlivem regulačního pláno [adresa] a regulačního plánu [adresa], rozdíl ve stavebních výměrách oproti předmětnému územnímu plánu z roku 1964, představoval 2 801 m2. Celkově tak byla shledána shoda 96,6 %. Soud tak vycházel z ocenění, provedeného uvedeným znaleckým posudkem s tím, že znalkyně při oceňování postupovala v souladu s judikaturou, týkající se charakteru nevydaných pozemků. Znalkyně zcela srozumitelně vysvětlila svůj postoj s tím, že v případě pochybností a při vykladu grafické části předmětného územního plánu z roku 1964, postupovala ve spolupráci s [právnická osoba].

18. Soud má za prokázané z listinných důkazů, předložených žalobkyní, že žalobkyně se zúčastnila veřejných nabídek 6krát do roku 2012, kdy tyto vyplývá z žádostí oprávněné osoby ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], 2krát [datum]. Částečně byla i úspěšná.

19. Písemností ze dne [datum], ke které byl dále připojen znalecký posudek znalkyně tak, jak je již výše specifikováno, se dožadovala žalobkyně přecenění nároku s odkazem na konkrétně územně plánovací dokumentaci, platnou k datu přechodu pozemků na stát. Žalovaná na toto reagovala oznámením ze dne [datum], kde zaměnila restituentky a oznámila, že předmětná nárok registruje pod příslušnou spisovou značkou. Písemností ze dne [datum] tak, jak bylo prokázáno, žalovaná odmítla přecenění a na opětovný dopis žalobkyně z [datum] se žádostí o správné přecenění již nebylo reagováno, kdy tyto skutečnosti vyplývají z příslušných písemností, z příslušných dat.

20. Soud v daném případě vyhodnotil, že v případě žalobkyně se jedná osobu oprávněnou, na skutkový stav, zjištěný soudem, je možné aplikovat § 4 a § 11 odst. 1 zákona o půdě. V případě žalobkyně se jedná o osobu oprávněnou, která má nárok na vydání náhradních pozemků. Postup žalované je s ohledem na stav dokazování možné vyhodnotit jako liknavý a svévolný, zejména s ohledem na chybné ocenění nevydaných pozemků, kdy tento postoj žalobkyni bránil v přístupu k dalším veřejným nabídkám k uspokojení jejího restitučního nároku. Podle judikaturních závěrů, podle kterých mělo být ocenění nevydaných pozemků realizované, je rozhodný charakter v době jejich převodu na stát. V tomto ohledu soud poukazuje na odvolací praxi soudu [spisová značka] a k otázce způsobu oceňování podle oceňovací vyhlášky a k výkladu pojmů, pozemek určený pro stavbu podle ustanovení § 14 odst. 1 této vyhlášky, formuloval závěr, že v době převodu na stát, byly v evidenci vedeny pozemky jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (o převodu existuje územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby, existence územního rozhodnutí o umístění stavby), potřeba je pak ocenit tyto pozemky jako pozemky určené pro stavbu. Pro tento závěr je nezbytně nutné, aby byly zohledněny relevantní okolnosti, specifické pro každý jednotlivý případ. Zásadní pro posouzení pozemku jako stavebního, není rozhodně skutečnost, která je zjistitelná z evidencí katastru nemovitostí. V daném případě je nezbytně nutné vzít na vědomí dobovou územní plánovací dokumentaci, pro již vlastně v 30. letech přijaté plány rozvoje a výstavby, kdy se jedná o plány, které od [datum] byly nezávazné, směrný územní plán do roku 1964, který byl schválený podle příslušného právního předpisu. Nelze však v daném případě formálně prokázat ocenění předmětného pozemku za stavební, pouze a jen pokud by se vázalo na územní plán. Je nutno vzít do úvahy již existenci regulačního plánu [adresa] a regulačního plánu [adresa], a předmětný územní plán z roku 1964 pro posouzení charakteru pozemku, neboť tyto měly zásadní význam pro posouzení tohoto charakteru. Přesto byly běžně užívány k stavebním účelům, neboť byly těmito plány předurčeny ke stavebnímu využití, dlouhodobě začleněny do ploch, určených k městské bytové či průmyslové výstavbě, a související infrastruktuře, a je nepochybné, že tyto skutečnosti se musely promítnout do určení jejich ceny při nakládání s nimi. Nelze odmyslet, že část pozemku byla určena na výstavbu trafo stanice. Z historického vývoje území tak, jak bylo zjištěno, fakticky prokazuje existenci skutečné stavební činnosti, která je na těchto pozemcích realizovaná, a tato skutečnost byla i důvodem, pro které nebylo možné oprávněným osobám navrátit tyto pozemky. Soud, při stanovení ceny pozemků, vycházel z kvalifikovaných závěrů, znalkyně profesorky [jméno FO]. V případě sportovních ploch, v daném případě se nejednalo pouze a jen o zřízení, vybudování hřišť, ale jednalo se o vybudování rekreačních a sportovních areálů, jakožto staveb, které nepředstavovaly pouze jen úpravu pozemku, hřišť, ale i zastavění souvisejících staveb se zemí pevně spojených, jako jsou tribuny, šatny, stavby dalšího potřebného zázemí, přípojky, komunikace, oplocení, které jsou nedílnou součástí sportovního areálu, bez nichž by provoz sportovního zařízení nebyl možný. Hřiště v tomto ohledu namítala žalovaná, že se nejedná o stavební pozemek, že se jedná pouze a jen o úpravu povrhu s odkazem na judikaturu. V daném případě, jak je již výše uvedeno, se však jednalo o areály, které jsou komplexem souboru staveb a pozemků, které slouží k vymezenému účelu, tvoří jeden celek. V tomto ohledu soud odkazuje na platnou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, který tuto záležitost upravuje v rámci svých rozhodnutí. Soud nemá pochybnosti ve vztahu k závěru znalkyně, pokud znalkyně ocenila sportovní tenisové a … areál ragby TJ [adresa], jako pozemky stavební. Soud dále při zjišťování vycházel z argumentace stanovení výsledné ceny, i to, že nebyly uplatněny srážky v rámci přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky č. 316/1990 Sb., neboť znalkyně argumentovala tím, že oceňovací vyhláška vznikla pro oceňování restitučních kauz, dále pro oceňování rodinných domů, rekreačních objektů, průmyslových staveb, silnic a tímto způsobem vyložila i argumentaci přílohy č. [hodnota], proč nebyla aplikována. Aplikace srážek měla sloužit primárně pro oceňování pozemků a staveb, určených pro rodinné bydlení, proto se srážky, týkající se faktoru, jako je stavební nesrostlost části obce, nepříznivá docházková vzdálenost k základní škole, obchodu či národnímu výboru, v místě nemožnému napojení na veřejný vodovod, kanalizaci, nebo elektřinu, což jsou faktory důležité pro rodinné bydlení, avšak logicky nehrají roli u ceny v případě pozemků, určených k průmyslové výstavbě, výstavbě komunikací, sportovišť. Pozemky byly součástí katastrálních území, začleněných do hlavního města Prahy, dle územně plánovací dokumentace byly již delší dobu začleněny do ploch, určených k městské zástavbě rodinnými či bytovými domy, sportovišť či zástavbě průmyslové, když společně s touto výstavbou byla nepochybně plánovaná i související infrastruktura. V daném případě tak není rozhodující, zda byly jednotlivé pozemky přímo napojitelné na veřejný vodovod, a kanalizaci, zásadní je možnost daná v kontextu dané části obce na napojení tzn. možnost napojení. Srážka pro nepříznivou docházkovou vzdálenost nebyla použita, když v místě fungovala poměrně hustá síť městské dopravy tak jak doložila znalkyně z dobových pramenů, a z mapových podkladů tak, jak byly předloženy, nebyly shledány ani důvody pro srážku za svažitost pozemku. V tomto ohledu soud poukazuje i na ortofotomapy, mapy, předložené, které byly součástí znaleckého posudku znalkyně profesorky [jméno FO]. Okresní soud v Domažlicích dále zdůrazňuje, že je nezbytně nutné přijmout závěr, že oceněný restituční nárok žalobkyně, jeho zjištěná hodnota odpovídá principu, podle něhož poskytnutá naturální náhrada má být v ekvivalentní hodnotě odňatých pozemků, které by, pokud zde by nebylo zákonem stanovených překážek, byly oprávněné osobě vydány. Navíc soud ve věci provedl k důkazu znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] vypracovaný v jiné právní věci na zadání žalované ve vztahu k odebraným pozemkům žalobkyně k.ú. [adresa], k.ú. [adresa], ze kterého soud zjistil výši ocenění odňatých pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení na částku 6.061.230,23 Kč a následně z dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] k posudku [číslo] ze kterého soud zjistil, že došlo k navýšení předmětné ceny odňatých pozemků na částku 12.146.697,33 Kč, když i takto zjištěná výše nároku několikanásobně převyšuje ocenění nároku realizované ze strany žalované ve vztahu k právním předchůdcům žalobkyně, žalobkyně v dané právní věci. Je proto velmi překvapivý postoj žalované v dané právní věci, pokud se jedná o stanovení správné výše nároku, zejména, když na základě těchto závěrů bylo již ve věci jiných restituentů pravomocně rozhodnuto. Předmětné závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] jsou pak vyvráceny skutečnostmi zjištěnými ze znaleckého posudku, dodatku č. [hodnota] k tomuto posudku znalkyně profesorky [jméno FO], i jejím výslechem a revizí, kterou učinila revizním posouzením ze dne [datum]. Při oceňování odňatých pozemků jmenovaný znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vycházel při stanovení charakteru odňatých a nevydaných pozemků za nestavební (zemědělské) považoval ty pozemky, u kterých se mu nepodařilo dohledat dokumenty o jejich zástavbě až po jejich odnětí, dále pak ty pozemky, u kterých následná zástavba neodpovídala charakteru SRK plánu ze třicátých let a nakonec ty pozemky, které byly dle Směrného územního plánu z roku 1948 v jiných plochách než v jakých se nacházely podle SRK plánů ze třicátých let, kdy tuto aplikaci realizoval i v případě pozemků odňatých po [datum]. Jako okrajové kritérium použil plány SRK ze třicátých let pro předmětné oblasti, ve kterých se odňaté a nevydané pozemky vyskytovaly. Znalce si však sám v rámci svého posudku protiřečí, když z posudku bylo zjištěno, že předmětné SRK ze 30. let byly v roce 1959 zrušeny a nemohlo být tak dle znalce podle nich postupováno. Postup znalce [tituly před jménem] [jméno FO] byl označen za nesprávný, nesrozumitelný a nekonzistentní, neboť základem pro učení charakteru pozemku je rozhodné jejích zařazení do platné a účinné územní plánovací dokumentace. Postup znalce byl dále shledán rozporný s ustanovením § 14 odst. 1 vyhlášky 182/1988 Sb. ve spojení s § 6 vyhlášky 85/1976 Sb., kde je určeno, že pozemkem určeným pro výstavbu je myšlen pozemek určený územním plánek k zastavění. V době odnětí předmětných pozemků v letech 1965 byly jedinou existující územně plánovací dokumentací – Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa]), Návrh přehledného a regulačního a zastavovacího plánu pro část území [adresa] XVII ([adresa])- tzn. SRK platná ze 30. let minulého století, Návrh směrného územního plánu hlavního města [adresa]. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] nesprávně pracuje jako s podkladem při ocenění pozemků se Směrným územním plánem z roku 1948, když tento plán nebyl nikdy potvrzen ani schválen, nikdy se podle něj nepostupovalo a nepředstavoval platnou územní plánovací dokumentaci, kdy takto v rámci svých vyjádření argumentovala i sama žalovaná. Předmětná dokumentace z roku 1948 není ani v aplikaci Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy. Nesprávná je i argumentace, oceňovat pozemky jako nestavební, když někdy v budoucnu na nich proběhla výstavba a to jiná než určená podle SRK plánu z 30. let.

21. V případě PK [číslo], k.ú. [adresa] bylo zjištěno, že územní rozhodnutí k výstavbě trafostanice na tomto pozemku je z [datum] pod č.j. [spisová značka]. Z předmětného rozhodnutí bylo zjištěno, že se zájmovými orgány byl návrh projednán při investičním úkolu na pozemku č. kat. [adresa] a výsledek jednání byl obsažen ve vyjádření [spisová značka] ze dne [datum] s tím, že projednání a schválení radou [právnická osoba] bylo realizováno na schůzi konané [datum].

22. V případě PK [číslo] k.ú. [adresa] oproti tvrzení znalce [tituly před jménem] [jméno FO], že s výstavbou hřiště se započalo v roce 1967 bylo zjištěno ze sdělení Úřadu Městské části [adresa], odbor stavební úřad , sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum], že hřiště na dané pozemku bylo již v roce 1953, kdy v roce 1959 byl ve vztahu k tomuto pozemku udělen souhlas s terénními úpravami pro realizaci hřišť. Nejstarší situace hřiště je z roku 1960. S předmětným pozemkem jako stavebním se počítalo již od roku 1959, tzn. před odnětím předmětného pozemku. V případě pozemku PK [číslo] se jednalo o pozemek, který byl určen Směrným územním plánem z roku 1964 k zastavění. Stavební povaha tohoto pozemku jako stavební byla i určena Regulačním plánem [adresa] z 30. let. Změna spočívala pouze a jen v tom, že v případě staršího plánu byla plocha určena pro rodinné domky v zahradách, a podle směrného plánu z roku 1964 byl pozemek určen pro hřiště sportovní. V blízkosti této plochy směrem na východ však již sportovní plocha byla a územní plán z roku 1964 ji jen už rozšířil. Na tomto pozemku byly postaveny tenisové kurty. V daném případě je pro určení charakteru pozemku bezpředmětné, že výstavba těchto kurtů byla realizovaná až po roce 1965.

23. V případě pozemku PK [číslo] k.ú. [adresa] k.ú. [adresa] m2, podle Směrného územního plánu z roku 1964 se jedná o pozemek povahy stavební, prvotně podle Regulačních plánů [adresa] z 30. let byl určen pro výstavbu rodinných domků v zahradách, podle SP z roku 1964 byl určen k zastavění do plochy sport a rekreace. Tímto plánem se sportovní plocha rozšířila a z ortofotomapy z roku 1966 je zřejmé již hřiště ragby. Byl zachován tvar komunikační sítě. Předmětné ragbyové hřiště bylo dáno do trvalého provozu na základě rozhodnutí ONV v [adresa] ze dne [datum] a z místního šetření bylo zjištěno, že podmínky rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne [datum] byly splněny. Dne [datum] proběhlo na pozemku parc. č. [adresa] místní šetření za účelem kolaudace tribuny pro diváky na hřišti ragby. Základová deska tribuny byla provedena dle projektové dokumentace schválené při vydání stavebního povolení ze dne [datum].

24. V případě pozemku PK [číslo] k.ú. [adresa] rozhodnutím bývalého odboru pro výstavbu Obvodního národního výboru v [adresa] ze dne [datum] byla povolena [právnická osoba], jehož je [právnická osoba]. jeho nástupcem, stavba provizorního kancelářského pavilonu do doby než bude dokončena hlavní budova [právnická osoba], která měla být situovaná v bezprostřední blízkosti provizorního pavilonu na pozemku PK [číslo] k. ú. [adresa]. Ke stavbě hlavní budovy nedošlo a z oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, že ani realizována nebude. Předmětné oznámení deklarovala stanovení lhůty do [datum] provizoria kancelářské budov a tím doplnilo rozhodnutí o přípustnosti stavby z [datum]. V případě tohoto pozemku je tento v části 25.59 m2 určen Směrným územním plánem z roku 1964 ale už i regulačním plánem [adresa] z 30-let k zastavění. Směrný územní plán určoval tyto plochy k zastavění pro průmysl a regulační plán [adresa] z 30. let do plochy určil rodinné domky v zahradách. Z ortofotomap z předmětného území z roku 1975 je zřejmé, že v období let 1966 a 1975 proběhla na předmětném pozemku rozsáhlá výstavba. Rozhodnutím ze dne [datum] bylo přiděleno číslo popisné nově postavenému domu na pozemku parc. číslo [číslo]. Předmětná novostavba byla povolena na základě rozhodnutí ONV-5 ze dne [datum]. Rozhodnutím ze dne [datum] bylo uděleno číslo popisné novostavbě na pozemku par. č. [číslo] Z předmětného rozhodnutí dále soud zjistil, že kolaudační rozhodnutí bylo ve věci stavby vydáno [datum]. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] soud zjistil, že byla povolena stavba 1 bytové jednotky rodinného domu č. p. [číslo] v k. ú. [adresa]. Místní šetření proběhlo ve vztahu k této stavbě [datum] a bylo zjištěno, že stavba odpovídá stavební dokumentaci ověřené ve stavebním řízení dne [datum]. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo dáno povolení k užívání rodinných domů č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota]., lokalita [adresa]. Místní šeření ve vztahu k těmto stavbám proběhlo [datum], [datum] a bylo zjištěno, že stavby byly provedeny v souladu se stavební dokumentací ověřené stavebním řízením ze dne [datum]. Z rozhodnutí ze dne [datum] bylo rozhodnuto o přidělení čísla popisného a orientačního k domu na pozemku par. č. [číslo], k.ú. [adresa], a to č.p. [číslo], o.č. [hodnota] v [adresa]. Předmětná stavba byla povolena odborem výstavby ONV [adresa] ze dne [datum] a kolaudační rozhodnutí bylo vydáno [datum]. Z rozhodnutí ze dne [datum] soud zjistil , že bylo rozhodnuto o přidělení čísla popisného a orientačního ve vztahu domu postavenému na pozemku par. č. [číslo], kdy bylo uděleno č.p. [číslo] a č.o. [číslo] v [adresa]. Novostavba byla povolena na základě rozhodnutí ONV [adresa] dne [datum] a kolaudační rozhodnutí ve vztahu k této stavbě bylo vydáno dne [datum]. Ze stavebního povolení ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo vydáno stavební povolení na stavbu obytného domu o [číslo] bytových jednotek v Praze v ulici [adresa] včetně přípojek vody, kanalizace, plynu, elektro, veřejného osvětlení. Předmětná stavba je umístěna na pozemcích par.č. [číslo] dočasný zábor [číslo] k.ú. [adresa]. Právoplatné územní rozhodnutí vydal ÚHA Hl. města [adresa] dne [datum]. Předmětná výstavba je zřejmá z příslušných ortofotomap.

25. V případě pozemku PK [číslo] k.ú. [adresa] soud stejně tak jako k výše uvedeným PK ze znaleckého posudku [datum] znalkyně profesorky [jméno FO] a z jejího dodatku č. [hodnota] ze dne [datum] zjistil, že předmětný pozemek je dle Směrného územního plánu z roku 1964 určen celý jako plocha městské zeleně a plocha určena jako nestavební. V RP [adresa] z 30. let je plocha určena k zástavbě rodinnými domy. V současné době je plocha zastavěna rodinnými domy.

26. Z rozhodnutí ze dne [datum] soud zjistil, že bylo přiděleno číslo popisné [číslo] domu na pozemku p.č. [číslo] k.ú. [adresa], číslo popisné [číslo] domu na pozemku parc. číslo [číslo] k.ú. [adresa].

27. Z rozhodnutí ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo přiděleno číslo popisné domu [číslo] na pozemku par.č. [číslo]3 k.ú. [adresa].

28. Z rozhodnutí o umístění 1. stavby sportovního areálu [adresa] na pozemcích PK [číslo] v k.ú. [adresa] bylo od [datum] do [datum] vyvěšeno na úřední desce ONV-5. Kolaudační rozhodnutí vydané k užívání 1. stavby [adresa] bylo vydáno dne [datum]. Územní rozhodnutí k umístění stavby [adresa] bylo vydáno dne [datum].

29. Ve vztahu k pozemku PK [číslo] k.ú. [adresa] se v případě Směrného územního plánu z roku 1964 jedná o plochu městské zeleně, plochu nestavební. Podle Regulačního plánu [adresa] z 30. let byla předmětná plocha pozemku určena k výstavbě rodinných domů. V případě obou plánů je tvar plochy ohraničený komunikací dá se předpokládat, že zahuštěná zástavba panelových domů měla být kompenzována rozšířením zeleně. Předmětná plocha ze stavební na veřejnou zeleň zasahuje pozemky PK [číslo] Ve všech těchto případech pozemků PK je však plocha zastavěna rodinnými domy. Z rozhodnutí z [datum] bylo zjištěno, že k žádosti manželů [jméno FO] bylo přiděleno popisné a orientační číslo na objektu postaveném na pozemku parc. číslo [číslo] k.ú. [adresa], a to č.p. [číslo] a o.č. [hodnota] v ulici [adresa]. Předmětná zástavba plochy pozemku PK [adresa] je i zřejmá z ortofotomap z roku 1989. Ze stavebního povolení ze dne [datum] bylo rozhodnuto o umístění poloviny dvojdomku na pozemku par.č. [číslo], která navazuje na první polovinu dvojdomku. Z ortofotomapy z roku 1975 je zřejmá podoba zastavěnosti pozemku parc. č. [hodnota].

30. Z písemnosti ze dne [datum] ve vztahu k.ú. [číslo] soud zjistil, že byla dána výzva ze strany Útvaru hlavního architekta hl. města Prahy ze dne [datum] ke sdělení připomínek výstavbě obytného domu v [adresa] k.ú. [číslo]. Vedoucí plánovacího odboru ONV [adresa] nedal souhlas k výstavbě s tím, že kromě jiného by výstavbou jakékoliv vyšší budovy byly zastíněny dva školní objekty, které jsou v těsné blízkosti vyhlédnutého pozemku. Z tohoto je zřejmá výstavba v předmětné ploše [adresa]. Tato zástavba a vývoj této zástavy byl zjištěn i z ortofotomap z roku 1966 a 2019.

31. Z opatření Útvaru hlavního architekta Hlavního města Prahy ze dne [datum] soud zjistil, že předmětný úřad se vyjádřil k problematice srostlosti či nesrostlosti určitých území se souvisle zastavěným územím Hlavního města Prahy a vyjádřil se k aplikaci Přílohy č. [hodnota] vyhl. č. 182/1988 Sb. Nevydané pozemky k.ú. [adresa] a k.ú. [adresa] byly v lokalitě srostlého pozemku se souvisle zastavěným územím Hlavního města Prahy.

32. Z opravného rozhodnutí ze dne [datum] SPÚ soud zjistil, že bylo opraveno rozhodnutí ze dne [datum] č.j. PÚ [číslo] k.ú. [adresa] k pozemkové parcele č. [hodnota] - která má namísto výměry 10496 m2 výměru 23 m2. Rozhodnutím SPÚ Sekce majetku státu ze dne [datum] bylo odvolání do rozhodnutí ze dne [datum] zamítnuto. Proti předmětnému rozhodnutí uplatnili žalobci žalobu proti správnímu orgánu. Usnesením Městského soudu v Praze pod č..j. [spisová značka] ze dne [datum] byl žalobě přiznán odkladný účinek.

33. Dle územního plánu obce [adresa] ze dne [datum] se pozemek [číslo] v k.ú. [adresa] nachází v ploše určené k bydlení. Z pachtovní smlouvy č. [spisová značka] ze dne [datum] soud dále zjistil, že předmětný pozemek je propachtován třetí osobě. Z veřejných nabídek žalovaného ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] soud zjistil, že žalovaný nabízel ve veřejné nabídce pozemky shodného charakteru jako je pozemek par.č. [číslo] [adresa], pozemky určené k zastavení, ale i v nájmu třetí osoby.

34. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že v průběhu řízení byla částečně žalobkyně uspokojena do částky 85 457,87 Kč, v podobě náhrady poskytnuté v rámci veřejných nabídek, a před Okresním soudem v [adresa] co do částky 180 614,04 Kč, kdy předmětné rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] bylo podpořeno soudy vyšších instancí a dále o části jejího nároku bylo rozhodováno před Okresním soudem [adresa]. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že náhradní pozemky, které zůstaly předmětem řízení, jsou ve vlastnictví státu se správou hospodaření Státního pozemkového úřadu. Hodnota náhradních pozemků nepřevyšovala hodnotu nevypořádaného restitučního nároku, byly tak splněny předpoklady pro jejich převod. Strany sporu byly dále ve shodě, pokud se jedná o cenu náhradních pozemků pozemek par. č. [číslo] k.ú. [adresa], obec [adresa] – 8 373 Kč, pozemek par. č. [číslo] v k.ú. [adresa], obec [adresa],- Kč. Ze strany žalované byla jen namítána nevhodnost k převodu pozemku parc. č. [číslo]1 k.ú. [adresa]. Předmětný pozemek dle územního plánování měl být určen k bydlení v domech a neměl být zemědělsky využíván. Soud v daném případě nemá za prokázané, že by na předmětném pozemku měla stát stavba dopravní infrastruktury či veřejně prospěšná stavba. Žalovaný v rámci své obrany ani tuto skutečnost netvrdil. Za předpokladu pokud předmětný pozemek je propachtován, není tato skutečnost překážkou převoditelnosti pozemku. Navíc z přehledu veřejných nabídek žalovaného soud má za prokázané, že žalovaný běžně v rámci svých nabídek nabízí pozemky obdobného nebo dokonce zcela stejného charakteru. Nebyla shledána překážka převoditelnosti podle § 11 zákona č. 229/1991 Sb. ani podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2002 Sb. Soud neshledal žádné skutečnosti, které by prokazovaly překážku převoditelnosti předmětného pozemku.

35. Podle ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám, uvedených v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek, odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1, 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

36. Podle ustanovení § 28a zákona o půdě, pokud tento zákona nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. 6. 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věci s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovaný ceny.

37. Podle ustanovení § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky cena za 1 m2 nebo jeho části, určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady, a nebo pozemku, vedeného v evidenci nemovitostí, jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek, oceňovaný podle odst. 2, činí 250 Kčs v hlavním městě Prahy. Cena se upraví podle přílohy č. [hodnota]. Právní postavení žalobkyně je nepochybně to, že je osobou oprávněnou podle zákona o půdě § 4 odst. 2 zákona o půdě. Vydání náhradních pozemků nebylo zpochybňováno. Nárok oprávněné osoby na poskytnutí jiného náhradního pozemku podle zákona o půdě, je majetkovým právem, které je vymahatelné a soudem chráněno. Rozhodovací praxe soudů je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu státu, či jeho právního předchůdce Pozemkového fondu ČR, může oprávněná osoba tento nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost žaloby bylo třeba vázat na podmínku předchozího zahrnutí takového pozemku do veřejné nabídky. V daném případě je však nezbytně nutné, aby byla naplněna podmínka, že oprávněná osoba se nemůže dlouhodobě domoci svých práv přes svůj aktivní přístup.

38. Nesprávná kvantifikace restitučního nároku je pak soudní praxí kvalifikovaná jako svévolný postup. Argumentace žalované, že žalobkyně o přecenění dlouhou dobu neusilovala, a tudíž v tomto směru nebyla aktivní, nemůže být důvodná, neboť povinnost uspokojovat restituční nároky oprávněných osob, má být realizováno prostřednictvím žalované, a je tak její povinností, aby správně řešila nárok a v jeho správné výši. Tak jak vyplývá již z judikatury Nejvyššího soudu České republiky, ale i Ústavního soudu České republiky, je zřejmé, že není možné odpovědnost za tyto postupy přenášet na žalobkyni. Tato však v rámci předmětu řízení učinit musela, když oslovila znalce, za účelem správného ocenění jejího restitučního nárok. Samotný požadavek na přecenění nároku není samostatným majetkovým právem, tzn. nepodléhá promlčení. Navíc žalobkyně byla aktivní a svůj nárok, pokud mohla, tak řešila přes veřejné nabídky. Postoj žalované k přecenění jejího nároku byl zamítavý, a to i přes rozsáhlou judikaturu, sjednocující již rozhodovací praxi soudů v posuzování této otázky a i přesto, že v případě jiných účastníků, ba dokonce žalobkyně v jiné části nároku, byly tyto oprávněné osoby ve své argumentaci úspěšné.

39. Soud dospěl k závěru, že žalovaná postupovala svévolně a liknavě, když neocenila restituční nárok žalobkyně v souladu se zákonem a judikaturou a tímto tak znemožnila žalobkyni uspokojit její restituční nárok z větší části ve veřejných nabídkách. Pozemky, které byly právním předchůdcům žalobkyně odňaty, byly správně, znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO], oceněny, jako stavební. Soud proto vyhověl nároku žalobkyně.

40. Při rozhodování o nákladech řízení soud vzal do úvahy charakter předmětného řízení podle § 153 odst. 2 o. s. ř., kdy soud není vázán žalobním petitem. Tato skutečnost je odůvodněna tím, že za předpokladu, pokud se v průběhu řízení ukáže, že oprávněnou osobou vybraný pozemek není k převodu způsobilý, lze žalobě vyhovět i převodem jiného vhodného pozemku za předpokladu, že s takovým plněním oprávněná osoba žalobce, souhlasí. Žalobkyně takto postupovala, uplatnila určitý počet pozemků, poté v průběhu řízení disponovala s předmětnými pozemky, rozšiřovala jejich počet. Žalobkyně s ohledem na charakter řízení, kdy se jedná o způsob vypořádání se jejího nároku, má právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu podle § 142 odst. 1 o. s. ř.. Předmětné náklady představuje odměna za celkem [hodnota] úkonů právní služby – příprava převzetí, předžalobní výzva, podání návrhu [datum], vyjádření žalobkyně k vyjádření žalované ze dne [datum], sdělení žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum], vyjádření žalobkyně k vyjádření žalované ze dne [datum], vyjádření žalobkyně ze dne [datum] k duplice žalované ze dne [datum], účast u jednání u Okresního soudu v Domažlicích [datum], vyjádření žalobkyně [datum], sdělení o stavu řízení v jiných restitučních věcech obdobných ze dne [datum], zpětvzetí návrhu a doplnění vyjádření ze dne [datum] podle 11odst. 1 d, § 7 odst. 5, § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (z cen pozemků v rozhodném období – 131 449 Kč - 1 úkon po 6 380 Kč - tzn. 11 úkonů x 6 380 Kč - 70 180,- Kč, návrh na změnu ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 d), § 7 odst. 5, § 8 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. 131 449 Kč – 120 217 Kč = 11 232 Kč - 1 úkon po 1 580 Kč tzn. 1 úkon – 1 580 Kč, podle § 11 odst. 1 d, § 7 odst. 5, § 8 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. - advokátní tarif z částky 11 232 Kč + 14 580 Kč = 25 812 Kč, odvolání žalobkyně ze dne [datum], sdělení žalobkyně k přípisu ze dne [datum] - úkon – 2140,- Kč - 2 úkony x 2 140 Kč – 4 280 Kč, návrh na změnu ze dne [datum], sdělení z 2022, účast u jednání [datum] - od 8.45 h do 11.15 h - 2 úkony, vyjádření ze dne [datum] - vyjádřená ze dne [datum], účast u jednání [datum] - od 8.53 h do 10:40 h - 2 úkony, [datum] - sdělení žalobkyně, vyjádření žalobkyně ze dne [datum], účast u ústního jednání ze dne [datum] (11.30 h -12.40 h) - 1 úkon, vyjádření žalobkyně ze dne [datum], návrh žalobkyně na přerušení řízení ze dne [datum], vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum], částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum] - 15 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 d), § 7 odst. 5, § 8 odst. 1 vyhl. 77/1996 Sb. - z tarifu 25 812 Kč + 325 901 Kč – 351 713 Kč - 1 úkon za 9 740 Kč- 15 x 9 740 Kč – 146 100 Kč, závěrečný návrh ze dne [datum], účast u jednání [datum] - 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1d), § 7 odst. 5, § 8 odst. 1 vyhl. 177/1996 Sb. - tarifní hodnota 26 479 Kč - 1 úkon po 2 180 Kč - [právnická osoba] 180 Kč – 4 360 Kč. Cestovné a ztráty času k ústnímu jednání dne [datum] po trase [adresa] a zpět – 206 km, průměrná spotřeba 6 l na 100 km, cena MN 27,20 Kč, amortizace 4,40 Kč na 1 km – 1 332 Kč, náhrada za promeškaný čas 6 x 0,5 h - 6 x 100 Kč - 600 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., cestovné na új [datum]- [adresa] a zpět 206 km, spotřeba 6 l na 100 Km, cena MN – 47,10 Kč na 1 l, amortizace 4,70 Kč na 1 km – 1 551 Kč, náhrada za promeškaný čas 6 x 0,5 h- 6 x 100 Kč – 600 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., cestovné na új [datum] [adresa] a zpět 206 km, spotřeba 6 l na 100 Km, cena MN – 47,10 Kč na 1 l, amortizace 4,70 Kč na 1 km- 1 551 Kč, náhrada za promeškaný čas 6 x 0,5 h- 6 x 100 Kč - 600 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., cestovné [datum] [adresa] a zpět 206 km, spotřeba 6 l na 100 Km, cena MN – 47,10 Kč na 1 l, amortizace 4,70 Kč na 1 km – 1 551 Kč, náhrada za promeškaný čas 6 x 0,5 h- 6 x 100 Kč - 600 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., cestovné na új [datum] [adresa] a zpět 206 km, spotřeba 6 l na 100 Km, cena MN – 34,40 Kč na 1 l, amortizace 5,40 Kč na 1 km- Kč - 1 497 Kč, náhrada za promeškaný čas 6 x 0,5 h- 6 x 100 Kč - 600 Kč podle § 14 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., 30 režijních paušálů podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. – 30 x 300 Kč tzn. 9 000 Kč, 21 % z 245 982 Kč- DPH ze součtu odměny, režijních paušálů, cestovného, ztráty času- 51 656,22 Kč. Celkem je tak žalovaná povinna zaplati žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 297 638,22 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky [Jméno advokátky].

41. O nákladech řízení státu bylo rozhodováno podle § 148 o. s. ř. podle výsledku řízení, kdy žalované bylo uloženo uhradit náklady státu ČR- Okresnímu soudu v Domažlicích za vyplacené znalečné v celkové výši 1936 Kč.

Poučení