3 C 176/2023 - 182

Rubrum

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Jméno advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [jméno FO], narozená [jméno FO] bytem [jméno FO] o neplatnost darovací smlouvy takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že darovací smlouva uzavřená dne [datum] mezi žalovanou 1 a žalovanou 2, kterou žalovaná 2 darovala žalované 1 pozemek p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 a pozemek p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 se stavbou č. p. [Anonymizováno], vše v obci [adresa] a katastrálním území [adresa], na jejímž základě bylo vlastnické právo žalované 1 k výše uvedeným nemovitostem zapsáno pod číslem [Anonymizováno] do katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] vedeném pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [jméno FO] dne [datum] s právními účinky zápisu k okamžiku [datum] [Anonymizováno], je neplatná, se zamítá.

II. Určuje se, že dům č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku p. č. [hodnota], katastrální území [adresa] není součástí pozemku p. č. [hodnota] a je samostatnou věcí ve společném jmění žalobce a žalované 2.

III. Určuje se, že žalovaná 2 je vlastníkem pozemku p. č. [hodnota] a pozemku p. č. [hodnota], oba v katastrálním území [adresa].

IV. O nákladech řízení rozhodne soud v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 6. 8. 2023 domáhal určení neplatnosti darovací smlouvy uzavřené mezi žalovanou 1 a žalovanou 2 dne [datum]. V průběhu řízení žalobce žalobu rozšířil také o určení neplatnosti jednání, jehož předmětem bylo darování pozemku p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] se stavbou č. p. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], dále o žalobu na určení, že dům č. p. [Anonymizováno] v obci [adresa] je ve společném jmění manželů – žalobce a žalované 2 a dále navrhoval určit, že pozemky p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] jsou ve výlučném vlastnictví žalované 2. Svou žalobu žalobce odůvodnil tak, že po sňatku s žalovanou 2 dne [datum] nabyla žalovaná 2 na základě dědictví do svého výlučného vlastnictví sporné pozemky spolu s domem č. p. [Anonymizováno]. Následně za trvání manželství byl původní dům č. p. [Anonymizováno] zbořen a vystavěn zcela nový dům, kdy však nedošlo k jeho zápisu do katastru nemovitostí. Tento dům žalobce se svou manželkou – žalovanou 2, od jeho výstavby až do dnešního dne užívají. V katastru nemovitostí byla však k domu jako výlučný vlastník i nadále zapsána žalovaná 2. Následně, aniž by o tom žalobce věděl, uzavřela žalovaná 2 s žalovanou 1 dne [datum] darovací smlouvu, kterou darovala žalované 1 všechny sporné nemovitosti. Vzhledem k tomu, že dle žalobce nebyla žalovaná 2 výlučným vlastníkem domu, neboť ten byl postaven po uzavření manželství, pak nemohlo dojít k platnému převodu na žalovanou 1, neboť žalobce nedal k převodu domu č. p. [Anonymizováno] souhlas. Dále žalobce tvrdil, že se v domě s ohledem na jeho užívání nachází a nacházela i v době darování rodinná domácnost jeho a jeho manželky – žalované 2. Pozemky p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] sloužily k zajištění přístupu do domu a k užívání spolu s domem č. p. [Anonymizováno]. Žalobce tvrdil, že nedal souhlas k převodu nemovitosti a z tohoto důvodu je darovací smlouva neplatná s odkazem na ustanovení §§ 714 a 747 o. z. Jak vůči žalované 1 tak i žalované 2 vznesl dne [datum] námitky neplatnosti darovací smlouvy.

2. Žalovaná 1 ([Anonymizováno] žalobce) se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce neuznává, neboť má za to, že není dán naléhavý právní zájem žalobce na určení žádného z požadovaných návrhů. K jednotlivým návrhům uváděla následující: - K žalobě na určení neplatnosti darovací smlouvy a právního jednání, které vedlo k darování nemovitosti, uvádí, že takové žalobě nelze vyhovět z důvodu absence naléhavého právního zájmu, neboť pokud lze žalovat na určení vlastnického práva, pak není naléhavý právní zájem na určení neplatnosti právního jednání, které k takovému vlastnictví vedlo. - K žalobě na určení, že dům spadá do společného jmění manželů žalobce a žalované 2 uvedla, že žalovaný věděl o darování těchto nemovitostí a s tímto i souhlasil. Tuto vědomost vyvozuje žalovaná 1 jednak z toho, že v krátké době po uzavření darovací smlouvy, a to [datum], vypověděl žalobce smlouvu o dodávkách energie a souhlasil s převodem odběrného místa na nového odběratele – žalovanou 1 a následně dne [datum] vypověděl smlouvu o dodávkách plynu. Zároveň poskytl žalované 1 jako nové odběratelce součinnost svým spolupodpisem žádosti o změnu zákazníka. Dále vypověděl smlouvu o dodávkách vody a poskytl součinnost svým spolupodpisem ke změně odběratele vodného a stočného. Vzhledem k takovému postupu žalobce je dle žalované 1 zřejmé, že by nedával souhlas ke změně v podobě odběratele energií, pokud by o změně vlastnictví domu nevěděl. Dále musel žalobce vědět o změně vlastníka i z toho, že mu bylo oznámeno pojišťovnou ukončení pojištění domu. Dle žalované 1 je možné, aby souhlas s darováním byl dán i konkludentně. K existenci domu jako takového žalovaná 1 uvedla, že nebylo z listin prokázáno, že došlo k takové demolici původního domu, aby bylo možné tvrdit, že došlo k výstavbě zcela nové nemovitosti. Žalovaná 1 má tedy za to, že se jednalo pouze o rekonstrukci původního domu, který byl a je ve výlučném vlastnictví žalované 2. Žalovaná 1 nepopřela, že by v rodinném domě byla rodinná domácnost žalobce a žalované 2 jako manželů. S ohledem na ustanovení § 747 však má za to, že ani v takovém případě by nebylo potřeba písemného souhlasu žalobce s darováním, neboť tím, že v darovací smlouvě bylo ve prospěch žalované 2 zřízeno věcné břemeno doživotního užívání, zůstává žalobci stejné právo k nemovitosti v podobě odvozeného práva manžela bydlet v domě, ve kterém má manželka věcné břemeno doživotního užívání.

3. Žalovaná 2 – manželka žalobce – se k žalobě vyjádřila tak, že i ona má za to, že by mělo být rozhodnuto o tom, že je darovací smlouva neplatná. Odůvodňovala to chováním žalované 1, která ji před darováním přemlouvala, aby jí nemovitosti darovala s tím, že jí říkala, že je to všechno v pořádku a že k tomu souhlas žalobce nepotřebuje. Tvrdila, že se o ni i žalobce, tedy svého [Anonymizováno], postará. Po darování ale začala oba manžele utiskovat a omezovat. Bránila jim k přístupu ke kotli s tím, že si nemohli ani zatopit a v zimě mrzli, vyměnila zámky od vstupních dveřích a dala jim pouze jeden klíč a činila další zlomyslnosti, což vedlo až k podání trestního oznámení ze strany žalobce. Dále jim spolu s přítelem žalovaná 1 omezila přístup k vodě, takže se nemohli umýt. V domě měli pouze 17 stupňů. Žalovaná 1 s přítelem zničili plynový kotel tím, že z něj urazili pojistku a kotel na pevná paliva zamkli řetězem. Žalovaná 2 k podpisu darovací smlouvy uvedla, že ji [Anonymizováno] stále naháněla, až nakonec asi zpanikařila a letěli to do [jméno FO] podepsat. Podepsaly to u notářky, u podpisu manžel nebyl a ona mu neřekla, že to jde podepsat, což následně označila za osudovou chybu.

3. Žalobce se k námitkám žalované 1 vyjádřil tak, že i nadále trval na tom, že existuje naléhavý právní zájem i na určení neplatnosti darovací smlouvy, což odůvodňoval tím, že v katastru nemovitostí je jako vlastník zapsaná jiná osoba a že žalobce je vyloučen z vlastnictví předmětného domu. Co se týká výstavby nového domu doplnil, že původní dům č. p. [Anonymizováno] byl zcela zdemolován, jednalo se o dům z nepálených cihel o dvou místnostech bez sociálního zařízení, který byl na začátku sedmdesátých let zcela zbořen a zůstala po něm pouze hromada kamení, kterou dodnes má žalobce na dvoře. Na místě původního domu, ze kterého nezbylo vůbec nic, byl vystavěn dům, který je nyní obýván žalobcem a žalovanou 2. Jedná se o dvoupatrový dům, který je téměř celý podsklepen, má sedlovou střechu a je z pálených cihel. K tvrzení žalované 1, že žalobce věděl o darování, respektive že s ním souhlasil tím, že převedl odběr energií na žalovanou 1, uvedl, že o darování nevěděl a k přepisům energií uvedl, že to byla žalovaná 1, která jej přesvědčovala, že bude jednodušší, aby energie hradila přímo ona, neboť v té době bydlela v tom domě spolu se svými [Anonymizováno]. Z tohoto důvodu došlo k přepisu energií a část těchto energií hradili žalobce a žalovaná 2 žalované 1 v hotovosti. Žalobce uvedl, že se o darování dozvěděl od své [Anonymizováno] někdy kolem Velikonoc 2022, tedy téměř rok po darování. Když se to dozvěděl, tak byl naštvaný a ptal se na to manželky, nicméně s tím nic nedělal a nechal to na mrtvém bodě, protože se jednalo o [Anonymizováno]. Pak ale žalovaná 1 začala zasílat svým [Anonymizováno] dopisy, kterými je vyzývala k vystěhování. To jej rozčílilo a rozhodl se to řešit. Žalobce se připojil k tvrzení své manželky – žalované 2 o tom, že žalovaná 1 nechala řetězem uzamknout kotel zajišťující vytápění domu. Dosáhla tím, že v zimě oba mrzli. Museli si zajistit přitápění krbovými kamny a samostatným přímotopem v jimi obývaných nemovitostech. V domě také opakovaně zastavovala rozvod vody a zakazovala jim tento rozvod pouštět. Dle žalobce tak chtěla dosáhnout toho, aby on a jeho manželka dobrovolně dům opustili.

4. Žalovaná 1 k tvrzení žalobce doplnila, že darování nebylo před žalobcem tajeno, žalovaná 2 o něm mluvila a věděly to i jiné osoby, například sousedi. Omezení přívodu vody bylo z důvodu potřeby opravy kotle a přívodu vody, což prováděla společnost [právnická osoba] K dopisům adresovaným příbuzným uvedla, že nechtěla nikoho vystěhovat, ale požadovala právní zakotvení užívání domu a vyklizení věcí od rodinných příslušníku, kteří zde reálně nebydleli. Výměnu zámků provedla, protože neměla přehled k tom, kdo všechno má klíče od nemovitosti. Poukazovala na to, že námitku neplatnosti darovací smlouvy považuje za účelovou, neboť žalobce začal neplatnost řešit až dva roky po darování, a to ne poté, co se dle jeho tvrzení o darování dozvěděl, ale po doručení dopisů příbuzným. Tedy nejprve s darováním tacitně souhlasil a až za dva roky poté smlouvu napadl.

5. V průběhu řízení rozhodl soud o částečném zastavení řízení, a to v části žaloby, kdy se žalobce domáhal určení neplatnosti jednání, kterým žalovaná 2 darovala žalované 1 předmětné nemovitosti. K zastavení došlo na základě usnesením č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci [datum] z důvodu překážky věci zahájené, neboť soud posoudil požadovaný nárok jako shodný s žalobou na určení neplatnosti darovací smlouvy.

6. Soud po provedení listinných důkazů a výslechů svědků dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalobce a žalovaná 2 uzavřeli manželství dne [datum] (oddací list). Žalovaná 2 nabyla vlastnictví k předmětným nemovitostem z dědictví ke dni [datum] (výpis z katastru nemovitostí LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa]). Původní dům č. p. [Anonymizováno] ve [adresa] byl přízemní, měl dvě místnosti a neměl sociální zařízení. Byl zcela odstraněn a na jeho místě byl vystavěn nový dům se dvěma nadzemními patry a podsklepením (výslechy svědků, územní rozhodnutí pro obec [adresa], žádost o povolení stavby, rozpočet pro novostavbu, předání žádosti o povolení, rozhodnutí o přípustnosti stavby, rozhodnutí o uvedení stavby do trvalého provozu, potvrzení o dokončení stavby rodinného domu, osvědčení o stavu komínu, stavební povolení č. [Anonymizováno] k plynové přípojce). Skutečnost, že původní stavba č. p. [Anonymizováno] byla odstraněna a postavena zcela nová stavba, vyplývá z výslechu svědků, a to zejména [jméno FO], který uvedl, že je [Anonymizováno] žalobce a na vlastní oči viděl, jak probíhala demolice starého domu, kdy všechny obvodové zdi byly úplně odstraněny a z domu nic nezbylo. Nový dům se stavěl tzv. na zelené louce. Nový dům má na rozdíl od starého sklepy a více podlaží. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že jí [Anonymizováno] (žalobce a žalovaná 2) říkali, že původní dům po vyhoření odstranili a postavili zcela nový. Svědek [jméno FO], který je [Anonymizováno] žalobce a žalované 2, uvedl, že si pamatuje demolici původního domu, neboť ho sám pomáhal bourat. V tu dobu mu bylo asi 10 let. Z domu nezůstalo vůbec nic, zůstala po něm jen rovina. O tom, že se stavil zcela nový dům jeho [Anonymizováno] – žalovaná 1 určitě věděla. Svědek [jméno FO], který je [Anonymizováno] žalobce, uvedl, že pomáhal s výstavbou nového domu od začátku. Nový dům se stavěl od základů znovu. Starý dům byl z nepálených cihel, nový je z pálených. Na stavbu jezdil pravidelně každý druhý víkend. Svědkyně [jméno FO] jako dlouholetá sousedka uvedla, že původní dům byl zcela zbořen a postaven dům nový. Mezi žalovanými byla dne [datum] uzavřena darovací smlouva, na základě které darovala žalovaná 2 žalované 1 předmětné nemovitosti a zároveň ve svůj prospěch zřídila věcné břemeno doživotního užívání (darovací smlouva, výpis katastru nemovitostí LV [Anonymizováno]). Smlouva byla uzavřena v písemné formě s podpisy ověřenými na [Anonymizováno] v [jméno FO]. Předmětem darování byl existující dům užívaný žalobcem a žalovanou 2, zapsaný v katastru nemovitostí pod č. p. [Anonymizováno] (výpis z katastru nemovitostí, identifikace parcel). Vůči oběma žalovaným namítl žalobce dne [datum] neplatnost darovací smlouvy z důvodu neudělení souhlasu žalobce s uzavřením smlouvy, kdy se žalobce považuje za vlastníka domu č. p. [Anonymizováno] z titulu společného jmění manželů (námitky neplatnosti ze [datum], komunikace s právním zástupcem žalované 1, podací arch). Po uzavření smlouvy došlo z žalobce na žalovanou 1 ke změně odběratele plynu ke dni [datum] (smlouva o odběru, zaslání podkladů, souhlas, předávací protokol), dále elektrické energie dne [datum] (žádost o změnu zákazníka [Anonymizováno], podklady pro změnu, výzva k doložení podkladů [právnická osoba]) a vody ke dni [datum] (podklad pro změnu odběratele vodného a stočného k [datum]). Žalobce měl k nemovitosti od [datum] uzavřenu pojistnou smlouvu (pojistná smlouva). K zániku této pojistné smlouvy došlo k [datum] z důvodu změny v osobě vlastníka (oznámení o zániku pojištění). Z důkazů vyplynulo, že se žalobce dozvěděl o darování nemovitostí v březnu před Velikonocemi 2022 poté, co jeho [Anonymizováno] [jméno FO] nahlédla do katastru nemovitostí, kde zjistila, že zapsaným vlastníkem je žalovaná 1. Tuto informaci sdělila osobně žalobci (výpověď [jméno FO]). Z výpovědi žalobce, žalované 2 a svědků ([jméno FO], [jméno FO]) bylo prokázáno, že žalobce o darování v době podpisu smlouvy nevěděl. K jinému závěru nedospěl soud ani po výpovědi žalované 2, která k uzavření dále uvedla, že smlouvu sepsaly a podepsaly u notářky, ale z ověřovací doložky vyplynulo, že k ověření došlo na [Anonymizováno]. Soud spatřuje nesrovnalost ve výpovědi žalované 2 týkající se místa podpisu smlouvy v délce uplynulé doby od podpisu a pro laiky běžné záměně ověřovacích úřadů. Žalovanou 1 tvrzenou vědomost žalobce o existenci darovací smlouvy neprokazují ani listiny vztahující se ke změně odběratele energií a vody a pojistné smlouvě, neboť změna odběrů byla logicky vysvětlena jednodušším placením záloh, kdy žalobce s manželkou platili zálohy složenkami na poště a žalovaná 1 tak mohla činit přes účet (výpověď žalobce), ani ukončením pojistné smlouvy na dům, protože to neinicioval žalobce, ale ukončení provedla sama pojišťovna na konci února 2022, když zjistila změnu v osobě vlastníka (oznámení o zániku pojištění). Změna energií ani bezprostředně nenavazovala na darovací smlouvu. Ke změně u elektřiny došlo za 3 měsíce a ke změně u vody došlo až za 6 měsíců (podklady ke změně odběratele). O chystaném darování věděl kromě žalovaných pouze [Anonymizováno] žalobce [jméno FO], který se o tom ale se svým otcem – žalobcem – nebavil (výpověď svědka [jméno FO]). V domě č. p. [Anonymizováno] v okamžiku uzavření smlouvy i desítky let před tím bydleli společně v jedné domácnosti žalobce a žalovaná 2, kdy společně přispívali na své výdaje spojené jak s bydlením, tak s životními náklady (výslech žalobce, žalované 2, svědků [jméno FO], [jméno FO] [adresa] [jméno FO], [jméno FO]). Přesto, že to nebylo pro zhodnocení skutkového stavu ohledně neplatnosti darovací smlouvy či určení vlastnictví k nemovitostem podstatné, tak soud pro dokreslení chování žalované 1 k [Anonymizováno] zhodnotil i následující důkazy a dospěl k závěru, že ze strany žalované 1 vůči žalobci a žalované 2 docházelo po darování nemovitostí k hrubému chování, kdy žalovaná 1 například omezovala uživatele domu v řádném vytápění, kdy uzamkla kotel na tuhá paliva železným řetězem, odmontovala pojistku z druhého kotle či uzavírala přívod vody (fotografie kotle a vodovodního potrubí, výpověď žalobce a žalované 2, výpověď [jméno FO], [jméno FO]). Nebylo prokázáno tvrzení žalované 1, že tak činila z důvodu nutných oprav či revizí, kdy provedená oprava vodovodního potrubí byla pouze drobná (doklady k fakturaci opravy od společnosti [právnická osoba] a výpověď [jméno FO]) a potřebu opravy kotle neprokázala žalovaná 1 vůbec. V roce 2023 byli vyzýváni příbuzní žalované 1 včetně vlastního [Anonymizováno], kteří měli v domě buď umístěny věci, či dům č. p. [Anonymizováno] užívali osobně, k vyklizení věcí, uzavření nájemních smluv a dalším právním krokům (výzvy z 9. 3. 2023, 22. 2. 2023). Vůči své [Anonymizováno] navrhovala zrušení trvalého bydliště (žádost na obecní úřad [adresa] z [datum]).

7. Soud další návrhy na doplnění dokazování, a to výslechy svědků ([Anonymizováno] a [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]) původně navržených žalovanou 1 neprovedl, neboť je považoval jednak za nadbytečné, kdy skutkové okolnosti měl prokázány jinými důkazy, a jednak proto, že na nich žalovaná 1 ani netrvala.

8. Podle ustanovení § 714 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem manželů, rodiny nebo rodinné domácnosti, či není-li schopen vůli projevit, může druhý manžel navrhnout, aby souhlas manžela nahradil soud. Jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání.

9. Podle ustanovení § 747 o. z. má-li alespoň jeden z manželů právo nakládat domem nebo bytem, ve kterém se nachází rodinná domácnost manželů nebo rodiny, a tohoto domu nebo bytu je k bydlení manželů nebo rodiny nezbytně třeba, musí se zdržet všeho a předejít všemu, co může bydlení znemožnit nebo ohrozit. Manžel zejména nesmí bez souhlasu druhého manžela takový dům nebo byt zcizit nebo k domu, jeho části nebo k celému bytu zřídit právo, jehož výkon je neslučitelný s bydlením manželů nebo rodiny, ledaže zajistí manželovi nebo rodině po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. Jedná-li manžel bez souhlasu druhého manžela v rozporu s odstavcem 1, může se tento manžel dovolat neplatnosti takového právního jednání.

10. Podle ustanovení § 749 o. z. souhlas manžela podle § 747 a 748 vyžaduje písemnou formu.

11. Podle ustanovení § 984 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

12. Podle ustanovení § 3055 o. z. se stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.

13. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

14. Žalobce žalobou požadoval (po částečném zastavení řízení) určení tří různých samostatných nároků. Soud posuzoval každý z těchto nároků samostatně z pohledu toho, zda je k určení dán na straně žalobce naléhavý právní zájem. U nároku na určení neplatnosti darovací smlouvy ze dne [datum] dospěl soud k názoru, že naléhavý právní zájem na takovém určení není dán, a to s ohledem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu, ze které vyplývá, že jestliže právní otázka (platnost smlouvy, o níž má být rozhodnuto), má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu, není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva, nebo právního vztahu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 22 Cdo 214/99). Vzhledem k tomu, že předmětem žaloby je i samostatné určení vlastnictví jak pozemků souvisejících s domem, tak domu samotného a zároveň lze v tomto případě žalovat na určení vlastnictví těchto nemovitostí, pak není dán naléhavý právní zájem na určení neplatnosti darovací smlouvy. Z tohoto důvodu soud, aniž by se dále zabýval daným nárokem, žalobu v této části zamítl.

15. Soud neposuzoval návrhy ve smyslu ustanovení § 984 o. z. jak ochranu dobrověrného nabyvatele, neboť žalovaná 1 nabyla nemovitost bezúplatně a zároveň zřízení věcného břemene doživotního užívání nenahrazuje úplatnost smlouvy (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 22 Cdo 2517/2022).

16. Ve vztahu k nároku na určení, že dům č. p. [Anonymizováno] je ve společném jmění manželů žalobce a žalované 2, dospěl soud k názoru, že tady naléhavý právní zájem je dán, neboť v katastru nemovitostí na LV [Anonymizováno], k. ú. [adresa] je jako vlastník uvedena žalovaná 1, ačkoliv se žalobce domáhá určení, že vlastníkem je on a žalovaná 2. Stejně tak dospěl soud k právnímu závěru, že naléhavý právní zájem je dán i u nároku na určení, že žalovaná 2 je stále výlučným vlastníkem pozemků p. č. [hodnota] a [Anonymizováno]. Soud má za to, že je třeba rozhodnout i o pozemcích souvisejících s užíváním domu, byť je zde k určení vlastníka navrhována jiná osoba než žalobce samotný, neboť tyto pozemky jsou ve funkčním celku s předmětným rodinným domem a jsou s ním užívány. Je tedy namístě, aby o nich bylo také rozhodováno po předběžném posouzení platnosti či neplatnosti darovací smlouvy. Soud zde odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 21 Cdo 252/2021, které se sice nezabývalo přímo určením vlastnictví ale obdobnou situací a je dle soudu na souzený případ použitelné.

17. Po zhodnocení existence naléhavého právního zájmu na podané žalobě o určení vlastnictví domu a pozemků souvisejících s domem se soud prvotně zabýval tím, zda původní dům postavený na pozemku p. č. [hodnota] zanikl a vznikl dům nový, či jak tvrdila žalovaná 1, došlo pouze k částečnému odstranění a fakticky nyní stojící dům je domem původním. Po zhodnocení důkazů dospěl soud jednoznačně k závěru, že původní dům stojící na uvedeném pozemku zcela zanikl, neboť z něj nezůstaly ani obvodové zdi, ani nebylo patrné vnitřní rozložení prvního nadzemního podlaží. Z výpovědí svědků jednoznačně vyplynulo, že původní dům byl zcela odstraněn a zůstala tam po něm tzv. rovina. To, že na jeho místě vznikl nový dům, je zřejmé z dispozice původního a nového domu, kdy původní dům byl malý, nepodsklepený a nový dům je z větší části podsklepený a má dvě nadzemní podlaží. Je zřejmé, že nebylo možné hloubit v takovém rozsahu sklepy pod jakýmkoliv torzem původní stavby. Slyšení svědci se jednoznačně shodli na tom, že původní dům zanikl a postavil se zcela nový. Soud neměl důvod jakkoliv pochybovat o věrohodnosti výpovědí vyslýchaných svědků, a to ani v případě, že stavbu nového domu zažily jako děti. Soud má za to, že si ve věku 10 let dítě ([Anonymizováno] žalobce) pamatuje zážitky ze svého dětství natolik intenzivně, že je schopno i po delší době o nich věrohodně vypovídat. V otázce zániku původní stavby soud vychází z konstantní judikatury Nejvyššího soudu v otázce posouzení, kdy zaniká stavba. To je dáno okamžikem, kdy již není patrno dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží původní stavby, což se děje zpravidla destrukcí obvodového zdiva pod úroveň stropu nad prvním podlažím. Obvykle se současně odstraní zdivo příček, v důsledku čehož zaniká stav poskytující obraz o dispozičním řešení původní stavby. Z důkazů vyplynulo jednoznačně, že taková situace nastala i u původního domu č. p. [Anonymizováno] (rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 931/99, 22 Cdo 2088/2001, 20 Cdo 1350/2005). Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že na místě byla vybudována zcela nová stavba po uzavření manželství žalobce a žalované 2, pak s ohledem na tehdy účinné ustanovení § 143 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, patřila nově vzniklá stavba do bezpodílového spoluvlastnictví žalobce a žalované 2 (dnes společného jmění manželů).

18. Za situace, kdy soud dospěl k právnímu závěru, že dům spadá do společného jmění manželů – žalobce a žalované 2 – platí, že právo nakládat s tímto domem měli oba manželé shodné. Pak soud posuzoval, zda darovací smlouva byla uzavřena skutečně platně či nikoliv. Námitky neplatnosti smlouvy jako prvotní podmínka zkoumání platnosti smlouvy, byly uplatněny včas a řádně vůči oběma smluvním stranám smlouvy. Dále bylo pro soud podstatné skutkové zjištění, že v domě desítky let i ke dni uzavření darovací smlouvy žalobce a žalovaná 2 žili a jejich soužití naplnilo podmínky definice rodinné domácnosti. Za rodinnou domácnost manželů lze považovat společenství tvořené manželi, případně dalšími osobami, trvale spolu žijícími ve společném obydlí (obydlí manželů) a společně hospodařícími (srov. MELZER, Filip; TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek IV, § 655-975). Navíc otázka existence rodinné domácnosti žalobce a žalované 2 nebyla mezi účastníky ani sporná. Při možnosti nakládání s nemovitostí, ve které se nachází rodinná domácnost, vycházel soud ze speciálního ustanovení § 747 a násl., neboť toto ustanovení upravuje možnost jednoho z manželů nakládat s majetkem, ke kterému má právo alespoň jeden z manželů, pouze v tom případě, že k tomu má předchozí písemný souhlas druhého z manželů (§ 749 o. z.). Bylo prokázáno, že žalovaná 2 neměla předchozí písemný souhlas k uzavření darovací smlouvy (neměla ani žádný jiný), na základě které převedla vlastnické právo na žalovanou 1, dokonce o uzavření smlouvy žalobce ani nevěděl. Za takové situace je nezbytné konstatovat, že darovací smlouva nebyla uzavřena platně pro absenci písemného souhlasu druhého z manželů. To, že se ustanovení § 747 vztahuje i na situaci, kdy právo k domu svědčí oběma manželům (například tím, že je ve společném jmění) vyplývá mimo jiné i z rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j 21 Cdo 3017/2019. S ohledem na toto posouzení se pak soud již nezabýval posouzením neplatnosti právního jednání dle ustanovení § 714 o. z., který obecně upravuje nakládání s věcí ve společném jmění manželů a vyžaduje souhlas druhého z manželů. V případě ustanovení § 714 o. z. může mít souhlas formu i konkludentní a může být dán i po uzavření daného právního úkonu. Vzhledem k výše zmiňované judikatuře Nejvyššího soudu má však soud za to, že v případě současně splněné podmínky vlastnictví obou manželů k nemovitosti a existence rodinné domácnosti v dané nemovitosti se uplatní přísnější varianta souhlasu druhého manžela dle ustanovení § 747 o. z. Uvedené ustanovení dává jedinou výjimku pro platnost takového nakládání s nemovitostí, ve které je rodinná domácnost, a to pro případ, že nakládající manžel zajistí druhému manželovi po všech stránkách obdobné bydlení s bydlením dosavadním. Taková podmínka však nebyla splněna, neboť zřízení věcného břemene doživotního užívání ve prospěch žalované 2 a s tím případně spojené odvozené právo žalobce jako manžela dům užívat není kvalitativně srovnatelné s výkonem vlastnického práva k nemovitosti. Výkon vlastnického práva zahrnuje právo s věcí nakládat pouze se zákonem stanovenými omezeními, a to včetně případného převodu, což odvozené právo manžela užívat nemovitosti s manželkou mající služebnost užívání v žádném případě nepokrývá a takový manžel je v právu nemovitost užívat (na rozdíl o vlastnictví) zcela závislý na trvání manželství.

19. Vzhledem k tomu, že předchozí písemný souhlas nebyl ze strany žalobce k uzavření darovací smlouvy udělen a zřízená služebnost nemohla zajistit po všech stránkách obdobné bydlení, tak soud dospěl k právním závěru, že smlouva nebyla uzavřena platně.

20. I přesto, že soud posoudil věc dle ustanovení § 747 o. z., nad rámec výše uvedené podotýká, že by neměl za prokázaný ani souhlas s darováním dle ustanovení § 714 o. z. tím, že na žalovanou 1 převedl odběr energií a vody v domě. Toto své jednání logicky vysvětlil jednodušším hrazením medií za situace společného užívání domu s žalovanou 1. Soud nevyvozuje souhlas žalobce s darováním ani z toho, že po zjištění darování neučinil bezprostředně kroky ke zneplatnění darovací smlouvy se slovy, že to nechal na mrtvém bodě. Žalovaná 1 je [Anonymizováno] žalobce, bylo zcela na jeho úvaze zvážit další postup a ten vyústil v námitku neplatnosti pro chování žalované 1 vůči svým [Anonymizováno] a dalším příbuzným. Z toho, že námitka byla uplatněna až po delší době, nelze vyvozovat, že s darováním žalobce následně souhlasil. Zákon nestanoví pro uplatnění námitky neplatnosti žádnou lhůtu bezprostřednosti, ale pouze promlčecí tříletou lhůtu, kterou žalobce splnil (§ 629 o. z.).

21. Soud k námitce žalobce, že předmětem darování byl původní odstraněný dům č. p. [Anonymizováno], neboť nový nebyl zapsán do katastru, uvádí, že takové tvrzení nebylo prokázáno. Z jednání obou žalovaných bylo zcela zřejmé, že mají při uzavření smlouvy na mysli dům, který tehdy obývaly spolu s žalobcem. Tento dům je evidován v katastru nemovitostí pod č. p. [Anonymizováno] a z ničeho nevyplynulo, že by dům nebyl evidován řádně.

22. Ve vztahu k nároku na určení výlučného vlastnictví žalované 2 u pozemků p. č. [hodnota] a [Anonymizováno] soud dospěl v návaznosti na posouzení neplatnosti darovací smlouvy z [datum] k závěru, že při neplatnosti darovací smlouvy musí být jako vlastník těchto pozemků určena žalovaná 2, neboť ona byla vždy výlučným vlastníkem těchto pozemků nabytých dědictvím. Konstatovaná neplatnost darovací smlouvy tudíž logicky dopadá i na posouzení vlastnictví u pozemků, neboť není žádoucí, aby i přes neplatnost darovací smlouvy zůstala jako zapsaný vlastník v katastru nemovitostí žalovaná 1. Taková situace by mohla komplikovat užívání společného domu, což nelze s ohledem na hrubé chování žalované 1 vůči [Anonymizováno] vyloučit.

23. Vzhledem k výše uvedenému zjištění naléhavého právního zájmu a neplatnosti darovací smlouvy z [datum] soud dospěl k závěru, že dům č. p. [Anonymizováno], k. ú. [adresa] je ve společném jmění žalobce a žalované 2 a zároveň s ohledem na rozdílné vlastnictví pozemku p. č. [hodnota] a domu č. p. [Anonymizováno] určil, že se jedná o samostatnou stavbu ve smyslu ustanovení § 3055 o. z. U pozemkům rozhodl tak, že tyto jsou ve výlučném vlastnictví žalované 2.

24. O nákladech řízení soud zcela výjimečně nerozhodl při vydání rozsudku, neboť k tomuto okamžiku neměl vyúčtované náklady obou stran a s ohledem na kumulaci čtyř samostatných návrhů, kterým nebylo v plném rozsahu vyhověno a v jednom případě bylo řízení zastaveno v průběhu projednávání ostatních návrhů, nemohl soud určit míru úspěchu a neúspěchu stran. O nákladech řízení rozhodně soud v samostatném rozhodnutí

Poučení