Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

3 C 178/2018

Rozhodnuto 2021-12-17

Citované zákony (10)

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobců: 1. [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa], [anonymizováno], [země] 2. [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa], [anonymizováno], [země] zastoupeni JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem, sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem a) smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě) tohoto znění: [země] - [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa žalované] (dále je„ Převodce") a [celé jméno žalobce], narozen [datum], bytem [adresa], [anonymizováno] [číslo], [země] (dále jen„ Nabyvatel") uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě") tuto Smlouvu o bezúplatném převodu pozemků: 1/převodce vlastní pozemek parc. [číslo] k. ú. [anonymizována dvě slova] [příjmení] zapsaný na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] 2/k uspokojení restitučního nároku Nabyvatele touto smlouvou Převodce převádí bezúplatně na nabyvatele ideální spoluvlastnického podílu k parc. [číslo] k. ú. [anonymizována dvě slova] [příjmení] zapsaný na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] a Nabyvatel uvedený ideální spoluvlastnický podíl přijímá do svého vlastnictví; se zamítá.

II. Žaloba s návrhem, aby soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem b) smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě) tohoto znění: Česká republika - [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa žalované] (dále je„ Převodce") a [celé jméno žalobce], narozen [datum], bytem [adresa], [anonymizováno] [číslo], [země] (dále jen„ Nabyvatel") uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě") tuto Smlouvu o bezúplatném převodu pozemků: 1/převodce vlastní pozemek parc. [číslo] k. ú. [anonymizována dvě slova] [příjmení] zapsaný na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] 2/k uspokojení restitučního nároku Nabyvatele touto smlouvou Převodce převádí bezúplatně na nabyvatele ideální spoluvlastnického podílu k parc. [číslo] k. ú. [anonymizována dvě slova] [příjmení] zapsaný na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce] a Nabyvatel uvedený ideální spoluvlastnický podíl přijímá do svého vlastnictví. se zamítá.

III. Žalobce a), žalobce b) jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 700 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku s tím, že plněním jednoho z žalobců v té části, v níž bylo plněno, zaniká povinnost k plnění druhého z žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci podali soudu dne 26. 1. 2018 žalobní návrh, jímž se domáhali nahrazení projevu vůle. Žalobci tvrdili, že jsou oprávněnými osobami dle § 4 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vtahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“), náleží jim náhrada dle § 11 uvedeného zákona. Žalobci uplatnili nárok na vydání pozemků v roce 1991, o jejich nároku však bylo rozhodnuto v roce 2016, tedy po 25 letech. Nemohli se tak účastnit nabídek pozemků pro uspokojení jejich nároků, kdy se nemohli účastnit žádných nabídek, natož takových, které by byly přiměřenými jejich nároku. Žalovaná do veřejných nabídek nepředkládá dostatečný počet náhradních pozemků, nejedná tak, aby nároky oprávněných osob mohly být řádně uspokojeny, k čemuž je nutno zdůraznit, že nároky oprávněných osob nejsou uspokojeny dlouhodobě. Ve velké míře jsou do veřejných nabídek zařazovány pozemky, které nejsou dostatečně kvalitními, využitelnými, nabízené pozemky neodpovídají kvalitě pozemků, které byly odňaty právním předchůdcům žalobců. Žalovaná (právní předchůdce [anonymizována tři slova]) postupovala svévolně a liknavě při uspokojování nároku žalobců, když od roku 1991 není jejich restituční nárok plně vypořádán, domáhají se vydání náhradních pozemků soudní cestou. Požadované náhradní pozemky ocenili podle Bonitované půdně ekologické jednotky celkem na částku 26 777 Kč.

2. Žalovaná nárok žalobců neuznala, navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Žalovaná tvrdila, že u každého ze žalobců eviduje restituční nárok ve výši 36 419,48 Kč. Odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. III. ÚS 495/02, kdy platí, že k výběru pozemků a následnému převodu proto může dojít pouze postupem, který zaručuje všem oprávněným osobám stejný přístup, což dle žalované zajišťuje výhradně převod v rámci veřejných nabídek pozemků pro všechny oprávněné osoby a lze jej realizovat pouze tak, aby předem nebyly diskvalifikovány oprávněné osoby v postavení obdobném. K tomuto odkázala nadále na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, dle nějž oprávněné osoby se mohou domáhat převedení konkrétního pozemku jen výjimečně a pouze za předpokladu, že nárok na převod není dlouhodobě uspokojován a současně jen v případech, kdy proti oprávněným osobám postupoval žalovaný liknavě, svévolně či s jinými nesrovnatelným způsobem, kdy tyto skutečnosti obecné soudy jsou povinny vždy zkoumat, rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 3453/2007, sp. zn. 28 Cdo 171/2009, sp. zn. 28 Cdo 3893/2008, sp. zn. 31Cdo 3767/2009. Otázka liknavého, svévolného, diskriminujícího postupu musí být zkoumána vždy individuálně, dle okolností každého případu. Není možné liknavé, svévolné a diskriminující chování dovozovat s obecným odkazem na rozhodování soudů v jiných soudních sporech, rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 2673/2012, OS pro Prahu 5 zn. 25 C 192/2011 a MS v Praze sp. zn. 25 Co 266/2013. Žalobci konkrétní skutečnosti prokazující liknavé, svévolné, diskriminační jednání neuvádějí. Žádné nabídky se nikdy nezúčastnili, tudíž nemohli ničeho vysoutěžit. Od doby nabytí převážné části restitučního nároku (13. 10. 2015) bylo v nabídkách v režimu zákona č. 229/1991 Sb., nabídnuto 5 350 pozemků v ceně 33 240 Kč, kdy z tohoto množství pozemků výzva dle § 11a odst. 9 zákona o půdě u 1179 pozemků. Dále namítla, že pozemky jsou dotčeny jiným soudním sporem, Okresní soud Praha – východ, sp. zn. 6 C 218/2016.

3. Věc byla vedena u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 3 C 39/2018. Při jednání v této věci dne 10. 5. 2018 bylo rozhodnuto o vyloučení věci k samostatnému řízení, a to ve vztahu k pozemku [číslo] k. ú. [obec] u [obec], kdy ve věci samé bylo rozhodnuto při uvedeném jednání tak, že se nahrazuje projev vůle uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu, a to ve vztahu k pozemkům [číslo] [číslo] k. ú. [obec] u [obec].

4. Podáním na čl. 25 – 26 spisu učinili žalobci návrh na změnu petitu, když nadále se domáhal nahrazení projevu vůle k pozemku [číslo] k. ú. [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Usnesením OS Praha – východ č. j. 3 C 178/2018-28 ze dne 15. 6. 2018 bylo rozhodnuto, že změna návrhu se připouští.

5. Usnesením OS Praha – východ č. j. 3 C 178/2018-93 ze dne 3. 8. 2020 bylo rozhodnuto, že řízení se přerušuje do pravomocného skončení věci vedené u OS Praha – východ pod sp. zn. 3 C 39/2018.

6. Stav věci byl tedy takový, že řízení o nahrazení projevu vůle k pozemku [číslo] k. ú. [obec] u [obec] bylo vyloučeno k samostatnému řízení, kdy věc je vedena pod sp. zn. 3 C 178/2018, řízení o nahrazení projevu vůle k pozemkům [číslo] [číslo] k. ú. [obec] bylo vedeno pod sp. zn. 3 C 39/2018, kde dne 10. 5. 2018 byl vydán rozsudek, č. j. 3 C 39/2018-52, jímž byl projev vůle nahrazen, žalobě bylo vyhověno. Krajský soud v Praze rozhodl ve věci usnesením č. j. 30 Co 215/2018-335 tak, že rozsudek soudu prvého stupně změnil, žaloba byla zamítnuta. K dovolání žalobců ve věci rozhodoval Nejvyšší soud ČR, který rozsudkem čj. 28 Cdo 287/2021-352 ze dne 24. 2. 2021 rozhodl, že rozsudek Krajského soudu v Praze čj. 30 Co 215/2018-335, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Krajský soud v Praze rozsudkem čj. 30 Co 215/2018-508 rozhodl, že rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že žaloba se zamítá 7. Skutková zjištění: 8. [anonymizována tři slova] vydal dne 8. 10. 2015 rozhodnutí, právní moc 8. 10. 2015, dle nějž oprávněné osoby, jimiž jsou žalobci, jsou vlastníky každý ideální 2/75, pozemku dle KN parc. [číslo] k. ú. [část obce], nejsou vlastníky pozemků v k. ú. [část obce] dle PK část parc. [číslo] PK parc. [číslo] dům [adresa], PK parc. [číslo] PK parc. [číslo] PK parc. [číslo] PK parc. [číslo] PK parc. [číslo] PK parc. [číslo] PK parc. [číslo] PK parc. [číslo] kdy pozemky se nevydávají ve smyslu § 11, odst. 1, písm. a), c) zákona č. 229/1991 Sb. v příslušném znění. (rozhodnutí na čl. 242 – 249 spisu)

9. Krajský soud v Praze rozhodl rozsudkem čj. 30 Co 215/2018-211 ze dne 31. 7. 2019 tak, že rozsudek Okresního soudu Praha – východ čj. 3 C 39/2018-52 ze dne 10. 5. 2018 se mění v části výroku I., II., označující převáděné pozemky tak, že jde pouze o pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí], ve zbývající části výroků I., II. se rozsudek soudu prvého stupně potvrzuje. Takto bylo rozhodnuto, když označeným rozsudkem soud prvého stupně rozhodl, že se nahrazuje vůle žalované uzavřít s žalobcem a) smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu dle zákona č. 229/1991 Sb., a to pozemků [číslo] [číslo] [katastrální uzemí] [obec], [územní celek]. V průběhu odvolacího řízení žalobci uvedli, že nesouhlasí s vydáním jiného pozemku, nežli toho, který sami označí, přičemž v době vyhlášení rozsudku odvolacího soudu byly takto označeny pozemky [číslo] v [katastrální uzemí], pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Výpisem z katastru nemovitostí a sdělením Obvodního soudu Praha 6 bylo zjištěno, že ve vztahu k pozemkům [číslo] k. ú. [část obce], bylo vydáno předběžné opatření v řízení o povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemků v řízení vedeném u OS Praha 6, [jméno] [příjmení]. Pozemek [číslo] byl zjištěn jako součást zemědělského půdního fondu, trvalý travní porost , 47 m2 Odvolací soud rozhodoval za situace, kdy mezi účastníky není sporným, že žalobci jsou osobami oprávněnými dle § 4 zákona o půdě k vydání náhradních pozemků v hodnotě pozemků nevydaných dle příslušných rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha. Zákonnou překážkou vydání byla zastavěnost pozemků, § 11 odst. 1 zákona o půdě. Dále rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem čj. 30 Co 215/2018-335 ze dne 8. 9. 2020, že rozsudek soudu prvého stupně se mění tak, že žaloba na nahrazení projevu vůle o bezúplatném převodu pozemků [číslo] [číslo] v [katastrální uzemí] [obec] se zamítá. Nejvyšší soud ČR rozsudkem čj. 28 Cdo 287/2021-352 ze dne 24. 2. 2021 rozhodl, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 8. září 2020, čj. 30 Co 215/2018-335, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Nadále rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem čj. 30 Co 215/2018-508 ze dne 3. 9. 2021, že rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že žaloba na nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] k uspokojení restitučního nároku žalobců se zamítá. (rozsudek na čl. 80 – 84 spisu, rozsudek na čl. 97 – 101 spisu, rozsudek na čl. 272 – 283 spisu, výpis elektronického systému soudu ISAS na čl. 290, 291 spisu, přehled k soudnímu řízení 3 C 39/2018 na čl. 113, přehled k soudnímu řízení vedenému pod sp. zn. 3 C 39/2018 na čl. 220 spisu)

10. Žalovaná je vedena jako vlastník pozemku [číslo] o výměře [výměra], [katastrální uzemí], [územní celek] – [příjmení] [jméno], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], příslušnost hospodařit s majetkem státu [anonymizována tři slova]. Dále byl zjištěn zápis žalované jako vlastníka pozemku [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [katastrální uzemí] [obec], [územní celek], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], příslušnost hospodařit s majetkem státu [anonymizována tři slova]. (informace o pozemku na čl. 27 spisu, informace o pozemku, mapa na čl. 235 spisu, informace o pozemku na čl. 116, 116a, 117 spisu)

11. Dle Přehledu o prověření pozemku dle § 6 zákona č. 503/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů, ze dne 13. 6. 2018, k pozemku [číslo] [anonymizována dvě slova] [příjmení], je veden jako vyloučený z převodu, jakožto zemědělský pozemek určený územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury. (přehled o prověření pozemku na čl. 233 spisu, mapa na čl. 233, 2. strana spisu)

12. Ing. Dagmar Leebová vypracovala znalecký posudek č. 6109/53/2019 opatřený doložkou dle § 127a o. s. ř, kdy cena určená dle vyhlášky č. 316/1990 Sb. v příslušném znění pozemku [číslo] orná půda o výměře [výměra], byla stanovena částkou 21 888 Kč (znalecký posudek na čl. 49 – 60 spisu)

13. Ing. Zdeněk Bureš vypracoval znalecký posudek č. 711-141/2018 opatřený doložkou dle § 127a o. s. ř., kdy provedl ocenění k současnému stavu, 15. 7. 2018, dle skutečného užití s ohledem na území plán [územní celek] – [příjmení] [jméno], pozemku [číslo] dle vyhlášky č. 182/188 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., kdy výsledná cena celkem byla uvedena 510 720 Kčs. (znalecký posudek + výpis z katastru nemovitostí + kopie katastrální mapy + objednávka + soupis oceňovaných věcí nemovitých + územní plán [anonymizována dvě slova] [příjmení] na čl. 221 – 228 spisu)

14. K pozemku [číslo] o výměře [výměra], k. ú. [anonymizována dvě slova] [příjmení] je v části„ Nabývací tituly a podklady k zápisu“ uvedena„ jiná listina ze dne # opuštěný majetek ze dne 22. 2. 1986 (soupis parcel, mapa pozemků na čl. 229a spisu, dopis Okresního národního výboru [okres] ze dne 22. 2. 1986 na čl. 230 spisu)

15. Dle zápisu pozemkové knihy, číslo knihovní vložky [číslo], byl zapsán pozemek [číslo] [anonymizována dvě slova] [příjmení], zápis 10. 10. 1950, a to tak, že dle rozhodnutí o odevzdání nemovitého majetku ze dne 27. 9. 1950 se vkládá právo vlastnické Národní pozemkový fond při ministerstvu zemědělství v Praze (zápis pozemkové knihy na čl. 230, 2. strana – 232 spisu)

16. Soudní znalec Ing. Zdeněk Tomíček ve znaleckém posudku č. 9770-250 (3) - 2017 opatřeném doložkou dle § 127a o. s. ř. uzavřel, že celková cena dle cenového předpisu, vyhlášky č. 316/1990 Sb., pozemku p. [číslo] [územní celek], činí 13 406,40 Kč, okrasné rostliny 56,80 Kč, celkem tak 13 463 Kč (znalecký posudek, přílohy na čl. 120 – 135 spisu)

17. Dle Územního plánu [územní celek] byla navržena, mimo jiné, veřejně prospěšná stavba na pozemku [číslo] čerpací stanice. (územní plán [územní celek] na čl. 138 – 143 spisu, vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav, dopis ze dne 15. 11. 2017 na čl. 144 – 147 spisu, dopis na čl. 239 spisu)

18. Ke jménu žalobce a) byly vyčísleny nároky ve výši 36 419,98 Kč, ke jménu žalobce b) byly vyčísleny nároky 36 419,98 Kč, poslední vydané rozhodnutí dne 8. 7. 2016, právní moc rozhodnutí 12. 7. 2016, a dále ke jménu žalobce a) byly vyčísleny nároky 60 138,90 Kč, ke jménu žalobce b) byly vyčísleny nároky 60 183,09 Kč, poslední vydané rozhodnutí 24. 9. 2019, právní moc rozhodnutí 26. 9. 2019 (nároky vybraných osob na čl. 109 – 112 spisu, nároky vybraných oprávněných osob na čl. 149 – 152 spisu)

19. Dle Přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby dle § 11, 6. 9. 2017, ke jménu žalobce a) celkem za oprávněnou osobu bylo vedeno 36 129,11 Kč, ke jménu žalobce b) celkem za oprávněnou osobu bylo vedeno 36 129,11 Kč (přehled nároků a plnění nároků oprávněné osoby na čl. 118 -119 spisu)

20. Dle záznamů účasti klienta, žalobce a) žalobce b) ve veřejných nabídkách pozemků k 7. 3. 2018 žalobce se mohl účastnit veřejných nabídek od 13. 10. 2015, nárok ve výši cca 33 240 Kč, kdy od uvedeného data bylo vyhlášeno 9 kol, počet nabídnutých pozemků činil 5 350, výměra 10 359 142 m2, cena nabídnutých pozemků 41 142 250,04 Kč na území celé ČR, na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje od uvedeného data počet nabídnutých adekvátních pozemků 704, výměra nabídnutých pozemků 807 116 m2, cena nabídnutých pozemků 4 778 325,19 Kč. Účast klienta v nabídce žádná. (účast klienta ve veřejných nabídkách pozemků na čl. 11 – 115 spisu)

21. Dle nabídky pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb. vyhlášená na území ČR od 13. 10. 2015 ke dni 25. 4. 2018 bylo v nabídce pozemků do 33 240 Kč nabízeno 6 030 pozemků. (nabídka pozemků na čl. 170 – 217 spisu)

22. Krajský pozemkový úřad [anonymizováno] [územní celek] sdělil žalované dopisem ze dne 11. 12. 2017, že pozemky [číslo] orná půda, [číslo] orná půda, dle § 6, odst. 1, písm. c) zákona o SPÚ nejsou v celém rozsahu vyloučeny z převodu. Stavební úřad [anonymizována dvě slova] [příjmení] – [příjmení] [jméno] sdělil Krajskému pozemkovému úřadu dne 22 11. 2017, že dotčené pozemky nejsou vyloučeny z převodu, nejsou určeny k zastavění stavbou. (sdělení na čl. 229 spisu, sdělení na čl. 234 spisu)

23. Zemědělské družstvo [anonymizována dvě slova] [příjmení] učinilo Žádost o realizaci směny nemovitostí podle ust. § 17 odst. 3 písm. d) zákona [číslo] 1991 sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že požaduje pozemky v k. ú. [anonymizována dvě slova] [příjmení] [číslo] [číslo] náhradou nabízí pozemky [číslo] [číslo] [číslo] k. ú. [obec] s tím, že je užíván pozemek [číslo] k zemědělské, rostlinné výrobě, v budoucnu případně bude využit k rozšíření opravárenského střediska, souvisí s tímto pozemkem. (žádost o realizaci směny nemovitostí na čl. 236 – 238 spisu)

24. Žalovaná dále k důkazu odkázala usnesení Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 28 Cdo 2462/2014-724 vydaný v řízení o nahrazená projevu vůle, jehož účastníci nejsou totožní s účastníky v této věci. Nejvyšší soud ČR rozhodl, že dovolání se odmítají, kdy Krajský soud v Plzni potvrdil rozhodnutí Okresního soudu Plzeň město, jímž byl žalobní návrh zamítnut. Dovolatelky odkazovaly na to, že své restituční nároky uplatnily již v roce 1993, resp. 1995, dosud jim však náhradní pozemky nebyly vydány, účastnily se výběrových řízení, avšak lukrativní pozemky byly převedeny jiným subjektům, nelze po nich požadovat, aby namísto celistvých pozemků se staly vlastníky pozemků neparných výměr. Namítaly, že žalovaná se snaží vyřízení jejich nároku oddalovat. Dále odkázala k důkazu na rozsudek Krajského soudu v Plzni čj. 14 Co 82/2014-377, kdy bylo rozhodnuto, že se zamítá žaloba, jíž se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle. (usnesení NS ČR na čl. 154 – 159 spisu, rozsudek na čl. 160 – 169 spisu)

25. Při jednání soudu bylo žalobcům dáno poučení dle § 118 a odst. 3 o. s. ř., nechť doloží tvrzení, že odňaté pozemky byly určeny k zastavění, a to do 30 dnů ode dne tohoto ústního jednání. V uvedené lhůtě nebylo podání soudu učiněno.

26. Při jednání soudu dne 15. 12. 2021 žalobci odkázali znalecké posudky, které má žalovaná pro předmětné pozemky v držení, které měly být předloženy u Okresního soudu v Mladé Boleslavi, kdy žalovaná provedla revizi vlastním znaleckým posudkem. Uvedli, že v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 žádali o předložení těchto znaleckých posudků. K důkazu označili znalecký posudek č. 529/24/2019 z 21. 10. 2019, jímž disponuje žalovaná, součást spisu ve věci Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 27/2021 a Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 20 C 99/2020, revizní posudek Ing. Pelce, který se týká i pozemků nevydaných žalobcům, vypracování znaleckého posudku v této souzené věci. Nadále vyčkat přecenění nároků žalobců, případně vypracování znaleckých posudků, které by měly být vypracovány žalovanou a které dosud žalovaná nevypracovala. K tomuto žalovaný namítl, že přecenění pozemků bylo provedeno, avšak pro ocenění je důležitým stav v době odnětí, kdy v řízení, na něž žalobce odkazuje, došlo k odnětí pozemku v jiné době. Znalecké posudky tak pro tuto věc nejsou relevantními. Žalobci žádali o přecenění nároku, dosud nebylo rozhodnuto, není zřejmé, kdy konkrétně k přecenění dojde, s jakým výsledkem.

27. Skutkový stav:

28. Státní pozemkový úřad vydal dne 8. 10. 2015 rozhodnutí, právní moc 8. 10. 2015, dle nějž oprávněné osoby, jimiž jsou žalobci, jsou vlastníky každý ideální 2/75, pozemku dle KN parc. [číslo] k. ú. [část obce], ve vztahu k ostatním označeným pozemkům bylo rozhodnuto tak, že tyto se nevydávají dle § 11, odst. 1, písm. a), c) zákona č. 229/1991 Sb. v příslušném znění. Žalobci jsou osobami oprávněnými dle § 4 zákona o půdě k vydání náhradních pozemků v hodnotě pozemků nevydaných, když zákonnou překážkou vydání byla zastavěnost pozemků, § 11 odst. 1 zákona o půdě.

29. Ve věci byly učiněny předmětem spisového materiálu důkazy ve vztahu k pozemkům [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra], [katastrální uzemí] [obec], [územní celek], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. S ohledem k procesní situaci ve věci předmětem tohoto sporu nadále je pozemek [číslo] o výměře [výměra], [katastrální uzemí], [územní celek] – [příjmení] [jméno], zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Tedy hodnocení důkazů k těmto pozemkům je nadbytečným, a to informace o pozemku, znalecký posudek, přílohy na čl. 120 – 135 spisu, územní plán [územní celek] na čl. 138 – 143 spisu, vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav, dopis ze dne 15. 11. 2017 na čl. 144 – 147 spisu, dopis na čl. 239 spisu. Ve vztahu k pozemku [číslo] bylo zjištěno z listiny, jíž jest informace o pozemku, že žalovaná je vedena jako vlastník, kdy s touto listinou korespondují i listinné důkazy, jimiž jsou soupis parcel, mapa pozemků na čl. 229a spisu, dopis Okresního národního výboru [okres] ze dne 22. 2. 1986 na čl. 230 spisu, zápis pozemkové knihy na čl. 230, 2. strana – 232 spisu. Dle Přehledu o prověření pozemku dle § 6 zákona č. 503/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů tento pozemek je veden jako vyloučený z převodu, jakožto zemědělský pozemek určený územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury. Uvedená listina je datována 13. 6. 2018. Pokud jsou součástí spisu sdělení Krajského pozemkového úřadu pro [územní celek], tak tato listina je datována 11. 12. 2017, sdělení Stavebního úřadu [anonymizována dvě slova] [příjmení] – [příjmení] [jméno] je datováno dne 22 11. 2017. Tudíž pro řízení je hodnocena jako relevantní listina zachycující stav ke dni 13. 6. 2018. Dle žádosti Zemědělského družstva [anonymizována dvě slova] [příjmení] pozemek [číslo] byl užíván k zemědělské, rostlinné výrobě, s případným předpokladem v budoucnu využití k rozšíření opravárenského střediska.

30. Dle znaleckého posudku Ing. Dagmar Leebové cena uvedeného pozemku dle vyhlášky č. 316/1990 Sb. v příslušném znění v režimu orná půda byla stanovena částkou 21 888 Kč. Dle znaleckého posudku Ing. Zdeňka Bureše k současnému stavu, 15. 7. 2018, dle skutečného užití s ohledem na území plán [územní celek] – [příjmení] [jméno], dle vyhlášky č. 182/188 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., výsledná cena pozemku [číslo] byla uvedena 510 720 Kčs.

31. Ke jménu žalobce a) byly vyčísleny nároky ve výši 36 419,98 Kč, ke jménu žalobce b) byly vyčísleny nároky 36 419,98 Kč, poslední vydané rozhodnutí dne 8. 7. 2016, právní moc rozhodnutí 12. 7. 2016. Dle Přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby dle § 11, 6. 9. 2017, ke jménu žalobce a) celkem za oprávněnou osobu byla vedena částka 36 129,11 Kč, ke jménu žalobce b) celkem za oprávněnou osobu byla vedena částka 36 129,11 Kč. Ke jménu žalobce a) byly vyčísleny nároky ve výši 36 419,98 Kč, ke jménu žalobce b) ve výši 36 419,98 Kč, poslední vydané rozhodnutí dne 8. 7. 2016, právní moc rozhodnutí 12. 7. 2016, kdy dále ke jménu žalobce a) byly vyčísleny nároky 60 138,90 Kč a ke jménu žalobce b) nároky 60 183,09 Kč, poslední vydané rozhodnutí 24. 9. 2019, právní moc rozhodnutí 26. 9. 2019.

32. Dle záznamů účasti žalobce a) žalobce b) ve veřejných nabídkách pozemků k 7. 3. 2018 se tito mohli účastnit veřejných nabídek od 13. 10. 2015, nárok cca 33 240 Kč, evidována není žádná účast v nabídce. Vyhlášeno 9 kol, počet nabídnutých pozemků 5 350, výměra 10 359 142 m2, cena celkem 41 142 250,04 Kč na území celé ČR, na území Hlavního města Prahy a Středočeského kraje počet nabídnutých adekvátních pozemků 704, výměra 807 116 m2, cena 4 778 325,19 Kč. Dle nabídky pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb. vyhlášená na území ČR od 13. 10. 2015 do 25. 4. 2018 bylo v nabídce pozemků do 33 240 Kč 6 030 pozemků.

33. Ve věci je nesporným, že žalobci jsou osobami oprávněnými dle § 4 zákona o půdě, když bylo rozhodnuto, že se nevydávají pozemky dle § 11, odst. 1, písm. a), c) zákona č. 229/1991 Sb. v příslušném znění. V řízení lze taktéž uzavřít, že ve vztahu k pozemku [číslo] který je předmětem sporu, tak ke dni 13. 6. 2018 je veden jako vyloučený z převodu, jakožto zemědělský pozemek určený územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury. Co se týká liknavosti žalované, tak zde je vycházeno ze závěrů učiněných ve věci sp. zn. 3 C 39/2018, kdy právě za účelem posouzení této otázky z důvodu hospodárnosti bylo řízení přerušeno, když probíhalo toto řízení, v němž byla uvedená otázka řešena, jakožto otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu i v této věci.

34. Dle § 11a, odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. v příslušném znění, oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

35. Pro rozhodnutí ve věci je zásadním hodnocení toho, zdali žalobcům svědčí nárok jakožto osobě oprávněné, zdali bylo rozhodnuto o nevydání pozemků, je dán nárok pro plnění dle § 11a zákona č. 299/1991 Sb., zdali je dána liknavost na straně žalované, jaká je výše neuspokojeného nároku žalobkyně, zdali pozemek, k němuž se domáhá nahrazení projevu vůle, může být předmětem rozhodnutí soudu, a to jak z hlediska jeho ocenění, tak z hlediska účelu, který má plnit, toho, zdali k němu neváznou jiná práva, nebyl postižen jinými rozhodnutím soudu.

36. Předmětem rozhodnutí byl pozemek [číslo] ve vztahu k němuž se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle.

37. Pro úspěch žalobců ve věci je však primárně nutno vzít za prokázané, že na straně žalované je dána liknavost, svévole. Jak bylo shora uvedeno, tak pro nárok žalobců bylo zahájeno řízení u Okresního soudu Praha – východ sp. zn. 3 C 39/2018, kdy věc sp. zn. 3 C 178/2018 byla vyloučena k samostatnému projednání a nadále přerušena do pravomocného rozhodnutí věci sp. zn. 3 C 39/2018, když v tomto sporu byla řešena otázka liknavosti žalované. Za situace, kdy uvedená řízení jsou vedena mezi shodnými účastníky ze shodného titulu, soud tak ze závěrů v této věci vychází a rozhodnutí soudu cituje. A to rozsudek Krajského soudu v Praze čj. 30 Co 215/2018-508,„ … Nejvyšší soud vyslovil zejména v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia … závěr, že důvodnost žaloby na uložení povinnosti uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků není třeba při liknavém postupu Pozemkového fondu vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky žalované. ……. reagoval na změnu právní úpravy při převodu náhradních pozemků oprávněným osobám, ke které došlo s účinností od 14. 4. 2006 zákonem č. 131/2006 Sb., ….ani postup podle nového ustanovení § 11a zákona o půdě (jež zásadně předpokládá převod pozemků oprávněným osobám na základě veřejných nabídek Pozemkového fondu) nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností Pozemkového fondu k převodu náhradních pozemků. ….odkázal také na rozhodovací praxi Ústavního soudu (v prvé řadě na nález ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, a nález ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/05) …. poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem Pozemkového fondu, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. ….rozhodnutí soudu, v němž bude Pozemkovému fondu ČR (předchůdci žalované) uložena povinnost uzavřít s osobou oprávněnou smlouvu o bezúplatném převodu vlastnického práva ke konkrétním pozemkům, i když tyto nebyly uveřejněny ve veřejné nabídce, nelze ve vztahu k ostatním osobám oprávněným pokládat za diskriminující a že takové rozhodnutí je v souladu s principem ovládajícím soukromé právo, totiž že každý si má střežit svá práva (vigilantibus iura scripta sunt). Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1787/2015, ze dne 15. 3. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4190/2015, anebo ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 28 Cdo 108/2018) je uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), považováno za výjimečné, uplatnitelné v situaci, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž podkladě lze postup Pozemkového fondu ČR (resp. žalované) kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační a kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv. …. Ústavní soud dovodil (.. usnesení ….sp. zn. II. ÚS 2770/10, nálezu ….sp. zn. IV. ÚS 1835/08, usnesení… sp. zn. III. ÚS 3370/19), že není otevřena možnost výběru a vydávání konkrétního pozemku oprávněným osobám bez dalšího; pouze ve výjimečném případě, ….se konkrétní oprávněná osoba nemohla určitou dobu, po vlastní marné snaze, domoci uspokojení svého nároku na vydání náhradního pozemku stanoveným postupem. Liknavost či svévole nebo diskriminační přístup povinné osoby a aktivní přístup osoby oprávněné musí být pro každou soudem projednávanou věc posouzeny individuálně, s přihlédnutím ke konkrétním zjištěným okolnostem. Případná prokázaná pochybení povinné osoby mohou vést k závěru o její liknavosti či svévoli jen v případě, že bude zřejmý negativní vliv takového pochybení na konkrétní nárok povinné osoby (…. Nejvyššího soudu ….sp. zn. 28 Cdo 5016/2014). Delší doba, po niž nárok oprávněné osoby nebyl uspokojen, byť jinak nežádoucí, nedokládá sama o sobě, že by postup Fondu (žalované) byl nekorektní a bránící úspěšnému uplatnění jejích nároků (… Nejvyššího soudu … sp. zn. 28 Cdo 1807/2013, usnesení ……sp. zn. 28 Cdo 3002/2016, …. sp. zn. 28 Cdo 71/2020). Aktivní přístup oprávněné osoby předpokládá zejména její účast ve veřejných nabídkách náhradních pozemků, tedy trvalou snahu a součinnost při uspokojení jejího nároku zákonem předvídaným způsobem. Nedostatek takové aktivity na straně oprávněné osoby lze s úspěchem odůvodnit jen legitimními důvody, pro které se oprávněná osoba veřejných nabídek neúčastnila vůbec anebo jen zcela nedostatečně, zejména pokud veřejná nabídka nemohla nárok oprávněné osoby uspokojit anebo takovému uspokojení bránila jiná překážka. Oproti tomu je třeba jinak posuzovat situaci, kdy se oprávněná osoba o převod pozemků z veřejné nabídky bez legitimního důvodu ani nezajímala (v situaci, kdy nabídka již měla potřebné parametry), a od počátku sledovala cíl domoci se konkrétních vybraných pozemků, …i pozemků do veřejné nabídky nezařaditelných (…. Nejvyšší soud …..sp. zn. 28 Cdo 5408/2015, ……sp. zn. 28 Cdo 1043/2020 usnesení Ústavního soudu …… sp. zn. II. ÚS 2770/10). Žalobci míru své účasti ve veřejných nabídkách odůvodňovali tím, že do roku 2015, tedy v období, kdy žalovaná pozemky ve stejném katastrálním území ještě nabízela, se veřejných nabídek nemohli účastnit vůbec a následně by se vzhledem k tomu, že o jejich nárocích je rozhodováno postupně (a dosud o všech rozhodnuto nebylo) nemohli ucházet o pozemky, které by svou rozlohou a kvalitou odpovídaly pozemkům nevydaným (celé jejich hodnotě). Podle názoru žalobců je totiž jejich výsostným právem vybrat si pozemek odpovídající celé výši hodnoty nevydaných pozemků, o kterých však dosud nebylo rozhodnuto. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. 28 Cdo 71/2020-241, jehož právními závěry je odvolací soud vázán, dospěl k závěru, že takovou skutečnost nelze považovat za okolnost, která by umožnila kvalifikovat postup žalované jako liknavý (svévolný nebo diskriminační), a připomněl, že do prvního rozhodnutí v roce 2015 žalobcům nárok na převod náhradních pozemků ještě ani nevznikl a další rozhodování činila žalovaná v postavení správního orgánu rozhodujícího podle správního řádu, nikoli v postavení subjektu povinného k uspokojení nároků žalobců na převod náhradního pozemku. Žalobci dále namítali, že pozemky zařazené do veřejné nabídky od roku 2015 nejsou adekvátní pozemkům nevydaným. Za adekvátní považují pozemky v témže katastrálním území a téže kvality, které lze realizovat podobně nebo stejnou formou, jako byly realizovány pozemky nevydané, které jsou nyní zastavěny. Nárok, jehož uspokojení se v tomto řízení žalobci domáhají, vznikl dle zákona o půdě, nevydané pozemky tedy musely být pozemky, které sloužily k zemědělským účelům. Smysl a účel právní úpravy zakotvené v zákoně o půdě je vyjádřen v preambuli tohoto zákona, dle které byl zákon vydán ve snaze zmírnit následky některých majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského a lesního majetku v období let 1948 až 1989, dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních vlastnických vztahů k půdě a upravit vlastnické vztahy k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova i v souladu s požadavky na tvorbu krajiny a životního prostředí. Požadavek žalobců na náhradní pozemek, který by byl pozemkem určeným k zastavění nebo podobné realizaci, tedy neodpovídá ani povaze nevydaného pozemku (na které musel být samotný restituční nárok žalobců založen) ani výše vyjádřenému účelu zákona o půdě. V nálezu ….sp. zn. IV. ÚS 1088/12, Ústavní soud uvedl, že při vědomí smyslu a účelu restitučních zákonů (zákona o půdě) lze přisvědčit právnímu názoru Nejvyššího soudu, podle kterého má být vráceno to, co bylo odňato, avšak jen v rozsahu, v jakém to zákon o půdě stanoví. Pokud byl oprávněné osobě odňat zemědělský pozemek, má nárok na náhradu za zemědělský pozemek (…. Nejvyšší soud ….sp. zn. 28 Cdo 4792/2014, a tam citované rozsudky Nejvyššího soudu, ….usnesení Ústavního soudu …. sp. zn. I. ÚS 1497/13-2). V rozsudku ….sp. zn. 28 Cdo 2699/2008, Nejvyšší soud …poukázal.., že zásada ekvivalence pozemku odňatého a pozemku náhradního byla pregnantně vyjádřena v zákoně o půdě v době jeho přijetí až do 14. 4. 2006, kdy byla zákonem č. 131/2006 Sb. přijata nová koncepce pro převody náhradních pozemků, jež je dnes obsažena v ustanovení § 11a zákona o půdě. ….. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná nabízela v období od [datum] na území hlavního města Prahy pozemky, kterými mohl být dle názoru odvolacího soudu nárok žalobce uspokojen ….. v nabídkové ceně, která nárok žalobců nepřesahovala, … pozemků na území hlavního města Prahy, včetně pozemků v katastrálním území blízkém umístnění pozemků nevydaných a o výměře stovek či tisíců metrů čtverečních. Žalobci se účastnili jedné veřejné nabídky, která byla následně zrušena, a to až poté, co bylo k dovolání žalované zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, v dalším průběhu odvolacího řízení se zúčastnili veřejné nabídky, ve které sice reagovali i na výzvu k učinění nabídek, možnost převodu jednoho z pozemků za nabídnutou cenu však nevyužili. Jejich další a zatím poslední účast ve veřejné nabídce nemohla vést k uspokojení jejich nárok zákonem předvídaným způsobem, neboť žalobci podali v rámci jedné veřejné nabídky žádost o pozemky v hodnotě přesahující výši jejich restitučních nároků, což účast ve veřejné nabídce vylučuje. Žalovaná sice akceptovala už při předchozích žádostech žalobců, že se náhradních pozemků domáhali k uspokojení nároku z rozhodnutí o nevydání pozemku, na základě kterého jim vznikl nárok jen ve výši 12,08 Kč každému, žádost o převod pozemků v hodnotě nad restituční nárok žalobců však považovala za neplatné zcela v souladu s ust. § 11a odst. 7 zákona o půdě. Žalobci přitom neprokázali, že by pozemky nevydané rozhodnutím č. j. PÚ 1854/01/30 byly nesprávně oceněny. ….Pokud se tedy žalobci nedomohli v rámci poslední účasti ve veřejné nabídce uspokojení svých nároků zákonem předvídaným způsobem, nebylo to způsobeno liknavostí nebo svévolí žalované, ale pochybením právně zastoupených žalobců při podání žádosti o převod náhradních pozemků. Účast v dalších dvou předchozích nabídkách nepovažuje odvolací soud za trvalou snahu a součinnost při uspokojení jejich nároku, zejména když v jedné z nich se ucházeli jen o jeden pozemek a možnosti o převod pozemku zařazeného do druhé z nich žalobci nevyužili. Žalobci sice tvrdili, že uvedený pozemek by měl pro žalobce význam jen v případě, že by získali i další pozemky, o které žádali ve veřejné nabídce, neboť společně by pozemky byly rozumně realizovatelné, to však odvolací soud nepovažuje za možný důvod k nevyužití nabídky, neboť nešlo o pozemky ve stejném a dokonce ani v sousedícím katastrálním území. Žalobci se až do jara 2020 žádné veřejné nabídky nezúčastnili, o uspokojení z veřejné nabídky žalované se ani nepokusili na území hlavního města Prahy ani jinde, a to z důvodů svého požadavku na kvalitu pozemku, který nelze posoudit jako oprávněný. Ani pozdější aktivitu žalobců nelze posoudit jako trvalou snahu a součinnost při uspokojení jejich nároku zákonem předvídaným způsobem, legitimní důvod pro pasivitu žalobců ve vztahu k účasti ve veřejných nabídkách není dán. Za takové situace nelze úspěšně poukazovat na nepoměr mezi počtem vhodných nabízených pozemků a počtem restituentů, na skutečnost, že v době do roku 2015 vhodné pozemky nabízeny byly, ani na pochybení žalované při uspokojování restitučních nároků anebo na převod pozemku na území hlavního města Prahy dle zákona č. 95/1999 Sb., neboť negativní vliv tvrzených pochybení žalované na možnost uspokojení konkrétního nároku žalobců nelze dovodit..“.

38. Jak již bylo shora uvedeno, účastníky sporu jsou shodné osoby, jako v řízení v němž bylo vydáno citované rozhodnutí. Taktéž bylo uvedeno, že podstatným je pro úspěch žalobců ve věci zjištění, že na straně žalované je dána liknavost, svévole při uspokojení nároku žalobců, kteří projevovali trvalou snahu a součinnost k tomu, aby tento mohl být uspokojen. Jsou tak hodnoceny zcela totožné skutečnosti, jako v odkázané věci. V této bylo zjištěno, že žalobci součinnost neposkytovali. Toto odpovídá i skutkovým zjištěním v souzené věci, kdy není evidována žádná účast ve veřejných nabídkách. Tedy v řízení, v němž byla řešena otázka, která má zásadní význam pro rozhodnutí soudu i v této věci, byla tato uzavřena, tak, že nebyl splněn základní předpoklad pro úspěch žalobců ve věci. Za této situace je tak nadbytečným hodnocení dalších skutečností, proto bylo rozhodnuto, že žalobní návrh se zamítá.

39. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř., když ve věci byla úspěšnou žalovaná. Protože žalovaná nebyla zastoupena v řízení advokátem, bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalované byl tak přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 700 Kč, kdy tyto náklady sestávají z paušální náhrady hotových výdajů ve výši á 300 Kč dle ustanovení § 1, odst. 1, 3, písm. a), c), § 2 odst. 3 citované vyhlášky za úkony učiněné ve věci vedené pod sp. zn. 3 C 178/2018, ústní jednání dne 29. 5. 2018, 29. 6. 2018, 24. 7. 2018, 4. 9. 2018, 24. 1. 2020, 23. 6. 2021, 15. 12. 2021, podání na čl. 31, 71 spisu, (úkony, jimiž jsou podání na čl. 7 – 8, 13 – 15, účast při jednání dle protokolu na čl. 11 – 12, 16 – 18, 20 byly činěny ve věci sp. zn. 3 C 39/2018). Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní délce (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, které by zakládaly důvody pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

40. Usnesením OS Praha – východ č. j. 3 C 178/2018-35 ze dne 12. 9. 2018 bylo rozhodnuto o povinnosti uložit žalobcům zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč, která byla složena. Usnesením OS Praha – východ č. j. 3 C 178/2018-37 ze dne 14. 12. 2018 byla ustanovena k vypracování znaleckého posudku Ing. Dagmar Leebová. Usnesením OS Praha – východ č. j. 3 C 178/2018-67 ze dne 11. 4. 2019 bylo rozhodnuto o přiznání znalečného Ing. Dagmar Leebové, vyplaceno na čl. 75, 78, 79 spisu. Z celkové částky zálohy na vypracování znaleckého posudku uhrazené ve výši 10 000 Kč bylo takto poukázáno 5 220 Kč s tím, že zbytek zálohy ve výši 4 780 Kč bude ponechán k další výplatě. Není tak prostředků, které by byly hrazeny v režimu ustanovení § 148, odst. 1 o. s. ř.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (8)

Tento rozsudek je citován v (1)