3 C 197/2021-203

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žalobě na stanovení výživného pro manželku takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen hradit na výživu žalobkyně částku 20 000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce předem k rukám žalobkyně, a to počínaje dnem [datum] do právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na dlužném výživném částku 125 000 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha-západ dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud žalovanému uložil jednak povinnost platit žalobkyni na výživném manželky částku 20 000 Kč měsíčně do rozvodu manželství účastníků a jednak na výživném rozvedené manželky částku 20 000 Kč měsíčně po dobu 3 let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků.

2. Ve vztahu k nároku na výživné nerozvedené manželky žalobkyně v žalobě uvedla, že účastníci jsou manželé, manželství uzavřeli dne [datum], z manželství se jim narodily tři dcery a od [datum] spolu fakticky nežijí, přičemž před zdejším soudem probíhá řízení ve věci úpravy poměrů k nezletilým dětem i řízení o rozvodu manželství účastníků. Dále uvedla, že na základě notářského zápisu z roku 2000 nevzniklo společné jmění manželů. Ke svým majetkovým poměrům žalobkyně sdělila, že je od března 2022 zaměstnána na pozici pokladní u [právnická osoba] a její průměrný čistý měsíční příjem činí 18 800 Kč. Její výdaje na bydlení vč. internetu pak činí 13 000 Kč a další výdaje (potraviny, oblečení, obuv, lékaři, MHD, pojištění aj.) částku 14 200 Kč [ulice] příjem žalobkyně přitom na krytí jejích běžných nákladů (resp. i nákladů nezletilých dcer) nepostačuje. Dále žalobkyně sdělila, že má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dcerám – [jméno] [jméno], narozené roku 2003, a [příjmení] [jméno], narozené roku 2006, jakož i ke zletilé [jméno], narozené roku 2001 a studující aktuálně na 2. [anonymizována čtyři slova]. K poměrům žalovaného uvedla, že žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou a zároveň je mu vyplácena odměna jako jednateli společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení] ovocný lihovar [právnická osoba] Žalovaný je též společníkem zmiňované společnosti, velikost jeho obchodního podílu je 30 %. Přesné příjmy žalovaného žalobkyně nezná. Žalovaný nadto vlastní nemovité věci, konkrétně 716 592 m2 rybníků , 3 125 489 m2 lesních pozemků a 78 054 m2 orné půdy. Celkový počet bankovních účtů žalovaného a zůstatky na nich žalobkyně nezná. Nadto je žalovaný vlastníkem luxusních motorových vozidel a drahého elektrického kola. Životní úroveň žalovaného je tedy nadstandardní, žalovaný vlastní majetek v řádech stovek milionů Kč. Naproti tomu životní úroveň žalobkyně je dle jejích tvrzení zcela odlišná. Po dobu trvání společné domácnosti účastníků žalobkyně disponovala částkou cca 60 až 80 000 Kč měsíčně, kterou jí poskytoval žalovaný a kterou investovala zpět do rodiny, domácnosti a do péče o všechny rodinné příslušníky. Žalobkyně si z těchto peněz nevytvořila úspory, na žalovaném byla ekonomicky závislá, jejím posláním byla péče o rodinnou domácnost. Do doby rozvodu manželství účastníků je dle jejího názoru namístě přiznat žalobkyni nárok na výživné, neboť musí zajistit sobě i dcerám důstojnou životní úroveň.

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] nároky uplatněné žalobkyní neuznal. Uvedl, že žalobkyně se v průběhu manželství účastníků věnovala finančně náročným aktivitám, absolvovala náročná školení a doučování cizích jazyků. Dohodu o tom, že společné jmění manželů nevznikne, uzavřela dobrovolně. Vzdělání má žalobkyně středoškolské s maturitou, a to dokonce ze dvou středních škol, nadto ovládá anglický a německý jazyk. Po dobu trvání manželství účastníků (dosud) jí nic nebránilo, aby svou kvalifikaci využila a našla si zaměstnání. Nadto již při měsíčním příjmu 18 855 Kč je žalobkyně schopna sama uspokojovat své hmotné a kulturní potřeby individuálně, přičemž lze dojít též k závěru, že životní úroveň žalobkyně je stejná, ne-li vyšší než životní úroveň žalovaného. Žalobkyně nadto změnila zaměstnání a od října 2021 činí její měsíční mzda 33 000 Kč. Žalovaný kromě toho též platí na výživu svých nezletilých dcer částku 18 000 Kč měsíčně k rukám žalobkyně na základě předběžného opatření opatrovnického soudu, pročež je třeba tuto částku odečíst od nákladů žalobkyně. Průměrný měsíční příjem žalovaného činí cca 35 000 Kč měsíčně. Až donedávna byl však žalovaný povinen na základě předběžných opatření hradit celkovou částku 45 000 Kč na výživném dcer a žalobkyně. Nyní je povinen na výživném platit dle rozhodnutí soudů celkem 23 000 Kč měsíčně a vedle toho zletilé dceři přispívá částkou 7 000 Kč měsíčně. To znamená, že žalovaný k lednu 2022 vynakládá na výživné 85 % svého čistého disponibilního příjmu a na jeho vlastní náklady mu zbývá částka 5 000 Kč. Ve vztahu k nákladům žalobkyně na bydlení pak žalovaný uvedl, že srovnatelného bydlení lze dosáhnout i při vynaložení nižších částek. Ke svým vlastním majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že účetní hodnota jeho nemovitostí je poloviční oproti tomu, co uvádí žalobkyně. Pro účely stanovení výživného navíc jsou relevantní pouze reálné příjmy, tj. příjmy likvidní a disponibilní, a výnosy z majetku (nikoli jeho hodnota). Výnosy z majetku však v současnosti jen stěží pokryjí náklady na jeho obhospodařování. K tomu žalovaný tvrdil, že jeho lesy jsou postiženy kůrovcovou kalamitou a že hospodaření žalovaného v lesích bude v následujících 20 až 30 letech ztrátové a nebude generovat zisk. Také ostatní majetek žalovaného si aktuálně žádá opravy, ať již jde o cca 200 let staré budovy lihovaru či stavební části rybníků. Jen na rekonstrukci lihovaru bude žalovaný nucen vynaložit 9 438 000 Kč, na rekonstrukci hromosvodů asi 600 000 Kč. Automobily nejsou ve výlučném vlastnictví žalovaného, ale tvoří obchodní majetek a jsou využívány pro obchodní činnost. Také horské kolo je v obchodním majetku. Za výkon funkce jednatele žalovaný žádnou odměnu nepobírá, jeho čistá měsíční mzda vyplácená společností činí pouze 11 000 Kč. Reálné příjmy žalovaného z podnikání, ze zděděného restituovaného majetku a ze zaměstnaneckého poměru celkem činí cca 35 000 Kč měsíčně po zdanění. Životní úroveň účastníků je tedy stejná, ne-li v případě žalobkyně vyšší. V budoucnu se nadto bude rapidně zhoršovat zdravotní stav žalovaného, pročež bude nucen vynakládat prostředky na lékařskou péči. Již nyní žalovaný dle svého tvrzení na rehabilitace vynakládá cca 60 000 Kč ročně. Dále se žalovaný ve svém podání vyjadřoval k rozvratu manželství účastníků. Závěrem navrhl, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

4. Soud při jednání dne [datum], jehož se účastnila pouze žalobkyně a její zástupkyně a které za podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), proběhlo v nepřítomnosti žalovaného a jeho zástupce, na základě částečného zpětvzetí žaloby zastavil řízení v části týkající se výživného rozvedené manželky. Proto se soud blíže nezabýval tvrzeními účastníků, která se vztahovala k nároku na výživné rozvedené manželky (tj. zejména tvrzeními o rozvratu manželství a jeho příčinách). Ze stejného důvodu soud zamítl návrhy žalovaného na dokazování čestným prohlášením Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] o incidentu mezi účastníky, čestným prohlášením [jméno] [příjmení] [celé jméno žalovaného] ze dne [datum] i úředními záznamy o podání vysvětlení ze dnů 21. a [datum], neboť ty byly navrhovány právě k problematice rozvratu manželství účastníků, ani neprováděl svědecký výslech [jméno] [příjmení]. Soud dále zamítl návrhy žalovaného na dokazování usneseními Okresního soudu Praha-západ a Krajského soudu v Praze o předběžných opatřeních, neboť tato rozhodnutí jsou soudu známa z jeho rozhodovací činnosti, pročež jimi nebylo třeba provádět dokazování. Soud rovněž zamítl návrh žalobkyně na provedení dokazování (blíže nespecifikovanými) nájemními smlouvami, které měl žalovaný uzavřít ve vztahu ke svým nemovitým věcem, a to pro nadbytečnost, když zjištěný skutkový stav věci měl soud již za dostatečně zjištěný na základě jiných důkazů. Skutečnost, že žalovaný eventuálně může mít i jiné příjmy z pronájmu majetku, by nemohla na rozhodnutí soudu o povinnosti žalovaného platit na výživném manželky částku 20 000 Kč měsíčně ničeho změnit. [ulice] částku výživného žalobkyně nepožadovala, pročež již ani nebylo třeba zjišťovat existenci případných dalších příjmů žalovaného. Soud neprovedl ani výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], jelikož provedl dokazování jejich čestnými prohlášeními ze dne [datum], které žalobkyně co do obsahu nikterak nezpochybňovala. Ve vztahu k těmto navrhovaným svědkům soud naznal, že skutečnosti, které měly být jejich výpověďmi prokázány, plynuly již z čestných prohlášení a výslech by tedy byl nadbytečný a nehospodárný. Konečně soud neprovedl dokazování čtyřmi inzeráty z realitního serveru [webová adresa], které k důkazu navrhl žalovaný, a to z důvodu, že tyto inzeráty v době konání soudního jednání již neexistovaly a žalovaný je soudu v písemné podobě nedoložil.

5. Soud naproti tomu provedl dokazování níže uvedenými důkazními prostředky, ze kterých zjistil následující rozhodné skutečnosti:

6. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce] (viz kopie oddacího listu z [datum]). Den před uzavřením manželství účastníci uzavřeli předmanželskou smlouvu formou notářského zápisu, kdy konstatovali, že žalovaný před uzavřením manželství vlastnil rodinný dům a další nemovité věci v k. ú. [obec], bytovou jednotku v Německu, finanční prostředky na účtech ve výši 1 050 000 Kč a ve výši 141 000 německých marek, cenné papíry v hodnotě cca 41 000 německých marek, obchodní podíl ve [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] ovocný lihovar [právnická osoba] v hodnotě 350 000 Kč. Účastníci se dohodli, že tento majetek je a zůstane ve vlastnictví žalovaného a že výnosy, přírůstky či případné ztráty z tohoto majetku, jakož i majetek z těchto výnosů či přírůstků pořízený, nebudou předmětem společného jmění manželů, ale zůstanou ve výlučném vlastnictví žalovaného (viz notářský zápis č. N 351/2000, NZ 315/ 2000). Z manželství se pak účastníkům narodily tři dcery, a to dne [datum] již zletilá [jméno] (viz kopie rodného listu [jméno] [celé jméno žalobkyně]), dne [datum] nezletilá [jméno] [jméno] (viz kopie rodného listu [jméno] [jméno] [celé jméno žalobkyně]) a dne [datum] nezletilá [příjmení] [jméno] (viz kopie rodného listu [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně]).

7. Žalobou datovanou dne [datum] a adresovanou zdejšímu soudu se žalovaný (v pozici žalobce) domáhal, aby soud uložil žalobkyni (v pozici jedné z žalovaných) a všem třem společným dcerám účastníků povinnost vyklidit nemovitosti v obci [obec] s odůvodněním, že u zdejšího soudu byl podán návrh na rozvod účastníků a na rozhodnutí o péči a výživě nezletilých dětí účastníků a že společné soužití je pro žalovaného nadále nesnesitelné (viz kopie žaloby datované [datum]).

8. Předžalobní upomínkou z [datum] žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného k placení výživného na dobu do i po rozvodu manželství účastníků, a to ve výši 20 000 Kč měsíčně (viz předžalobní upomínka z [datum]). Tato upomínka byla žalovanému odeslána téhož dne (viz podací lístek z [datum]).

9. Žalobkyně v pozici nájemkyně uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem bytové jednotky 2+1 se samostatnou koupelnou a WC v [obec] za nájemné (vč. energií, vody, souvisejících služeb a parkovného) ve výši 12 500 Kč měsíčně (viz kopie nájemní smlouvy z [datum]). Dne [datum] pak uzavřela novou nájemní smlouvu v pozici nájemkyně, jejímž předmětem byl pronájem rodinného domu o čtyřech podlažích o velikosti 5+1 s pozemkem a zahradní kůlnou na [obec a číslo] s tím, že předmět pronájmu společně s žalobkyní budou užívat také všechny tři dcery účastníků. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] za nájemné ve výši 25 000 Kč měsíčně, přičemž vedle takto sjednaného nájemného je žalobkyně povinna hradit také zálohy na energie, vodné a stočné a svoz odpadu ve výši 5 000 Kč měsíčně (viz kopie nájemní smlouvy z [datum], která byla soudu předložena při jednání k nahlédnutí též v originále). Za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2021 žalobkyně ze svého bankovního účtu provedla platby nájemného a souvisejících poplatků ve výši 30 000 Kč měsíčně (viz výpis obratů zaúčtovaných na účtu žalobkyně v období od [datum] do [datum]).

10. Žalobkyně měla v období měsíců října 2020 až března 2021 průměrný čistý měsíční příjem od zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ve výši 18 855 Kč (viz potvrzení zaměstnavatele z [datum]). Dne [datum] uzavřela v pozici zaměstnankyně pracovní smlouvu s [anonymizováno] spořitelnou coby zaměstnavatelem s tím, že den uzavření smlouvy byl sjednán též jako den nástupu do práce. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum] a žalobkyně vykonávala podle smlouvy funkci [anonymizováno] osobní bankéř (viz kopie pracovní smlouvy z [datum] a změna pracovní smlouvy z téhož dne). Hrubý měsíční příjem žalobkyně ode dne [datum] byl sjednán ve výši 33 000 Kč měsíčně (viz mzdový výměr z [datum]) a od [datum] byl navýšen na částku 35 000 Kč měsíčně (viz mzdový výměr z [datum]). Dne [datum] bylo mezi žalobkyní a jejím zaměstnavatelem sjednáno, že ode dne [datum] bude žalobkyně zaměstnána na pozici [anonymizováno] servisní bankéř (viz změna pracovní smlouvy z [datum]).

11. V říjnu 2021 činil čistý měsíční příjem žalobkyně částku 24 338 Kč (viz výplatní páska za říjen 2021), v listopadu 2021 částku 26 772 Kč (viz výplatní páska za listopad 2021), v prosinci 2021 částku 26 740 Kč (viz výplatní páska za prosinec 2021), v lednu 2022 s odměnami částku 35 898 Kč (viz výplatní páska za leden 2022), v únoru 2022 s náhradou za nevybranou dovolenou částku 33 184 Kč (viz výplatní páska za únor 2022).

12. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně si platí životní pojištění ve výši 2 000 Kč měsíčně a důchodové pojištění ve výši 1 000 Kč měsíčně. Každé ze svých třech dcer přispívá na stavební spoření částkami po 1 700 Kč měsíčně. Žalobkyně pravidelně neužívá žádné léky, nemá zásadnější zdravotní problémy a používá brýle z drogerie asi za 1 600 Kč, neboť si dle svých slov nemůže dovolit brýle v řádech tisíců. Pravidelně chodí na dentální hygienu, kde díky známosti vynakládá za ošetření pro sebe a své tři dcery dohromady pouze částku do 1 000 Kč. Na pojištění domu vynakládá 3 600 Kč ročně a za užívání mobilních telefonů včetně internetu pro 4 osoby měsíčně celkem 3 000 Kč. Za potraviny pro sebe a své tři dcery týdně vynakládá 5 až 7 tisíc Kč, přičemž nakupuje zejména tzv. v akcích. Již se nedívá tolik na kvalitu potravin, jako to dělávala v době vedení společné domácnosti s žalovaným, ale nakupuje podle cen. Za kadeřníka a manikúru měsíčně utratí asi 1 500 Kč. Za drogerii pro sebe a tři dcery měsíčně vynakládá asi 6 000 Kč, za další úklidové a toaletní potřeby asi 2 500 Kč měsíčně. V souvislosti s nástupem do nové práce si v posledním půlroce nakoupila oblečení cca za 10 000 Kč, dvoje boty za 2 500 Kč a jednu kabelku za 900 Kč. Za přepravu městskou hromadnou dopravou ročně vynaloží 3 600 Kč a za benzín do auta ve vlastnictví dcery asi 2 000 Kč měsíčně. Zatímco v době vedení společné domácnosti s žalovaným jezdila na dovolené, tak v současné situaci si dle svých slov nemůže dovolenou dovolit a nemá ani finanční prostředky na školní výlety či jiné volnočasové aktivity svých dcer.

13. Ve vztahu k žalovanému soud zjistil, že ten je jedním ze dvou jednatelů [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] ovocný lihovar [právnická osoba] a že je jedním ze tří společníků této společnosti s třicetiprocentním obchodním podílem (viz výpis z obchodního rejstříku). Jmenovaná společnost má kladný výsledek hospodaření, konkrétně za rok 2020 vykázala výsledek za běžné účetní období ve výši 4 287 000 Kč s tím, že nerozdělený zisk z minulých let činil 33 556 000 Kč (viz rozvaha za rok 2020), a její čistý obrat za rok 2020 činil 49 851 000 Kč (viz výsledovka za rok 2020). V prosinci 2020 proběhla revize objektu [anonymizováno] [obec] zámecký pivovar, jejímž předmětem byla revize systému vnější ochrany před bleskem, a to s výsledkem, že revidovaná hromosvodní soustava neodpovídá normě platné v době jejího zřízení a že její součásti nejsou v dobrém funkčním stavu, pročež revidovaná hromosvodní soustava není z hlediska bezpečnosti schopná provozu (viz zpráva o revizi LPS zpracovaná dne [datum]). Předpokládané náklady na opravy a údržbu [příjmení] lihovaru a pivovaru [obec] byly v roce 2021 vyčísleny na částku 7 800 000 Kč bez DPH, z čehož se předpokládá částka 600 000 Kč jako náklad na nové bleskosvody včetně revizí. Vyčíslená celková částka pak i s DPH činí 9 438 000 Kč (viz plán oprav a údržby [příjmení] lihovaru a pivovaru [obec] z [datum]).

14. Podle čestného prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] obhospodařuje [právnická osoba] [územní celek] s.r.o. jako odborný lesní hospodář lesní celek žalovaného o celkové výměře 325 ha v okolí [obec]. Lesy žalovaného jsou z cca 90 % tvořeny smrkovými porosty, které byly zasaženy a zdevastovány kůrovcovou kalamitou. Povinností vlastníka lesů je vytěžené porosty zalesnit a obnovit, pročež nelze očekávat, že výsledky hospodaření na lesním celku žalovaného budou stejné jako v minulých letech, ale naopak lze očekávat, že budou ztrátové (viz čestné prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] z [datum]). Podle čestného prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] proběhla v září 2020 prohlídka stavu budov objektu lihovaru v [obec], a to mj. za účasti žalobkyně i žalovaného, při níž bylo ze strany Ing. [příjmení] přítomným sděleno, že budovy lihovaru vyžadují opravy, které budou stát odhadem 6-9 milionů Kč. V opačném případě by [právnická osoba] B [právnická osoba] byla nucena žádat o snížení nájemného nebo dokonce o přerušení pronájmu (viz čestné prohlášení Ing. [jméno] [příjmení] z [datum]).

15. Soud dále zjistil, že žalovaný vlastní rozsáhlý majetek, a to konkrétně v k. ú. [část obce] u [obec] vodní plochu o výměře 3 471 m2, ostatní plochu o výměře 220 m2, trvalý travní porost o výměře 15 727 m2, lesní pozemky o výměře 3 465 m2, ornou půdu o výměře 2 863 m2 a další pozemky o celkové výměře 235 420 m2, vše zapsáno na [list vlastnictví]. V k. ú. [obec] vlastní zastavěnou plochu o výměře 74 m2, zahradu o výměře 19 m2, budovu bez č.p. a lesní pozemek o výměře 12 301 m2, zapsané na LV [číslo]. Další nemovitosti žalovaný vlastní v k. ú. [obec], a to na [list vlastnictví] trvalé travní porosty o výměře 83 m2 a ornou půdu o výměře 1 965 m2; na [list vlastnictví] lesní pozemek o výměře 206 m2; na [list vlastnictví] lesní pozemek o výměře 60 m2; na [list vlastnictví] lesní pozemek o výměře 160 m2, trvalé travní porosty o výměře 1 691 m2, ornou o půdu o výměře 48 m2 a vodní plochy o výměře 754 m2; na [list vlastnictví] ostatní plochu o výměře 1 586 m2; na [list vlastnictví] ornou půdu o výměře 151 m2; na [list vlastnictví] lesní pozemek o výměře 477 m2 a ostatní plochu o výměře 2 868 m2; na [list vlastnictví] dále vlastní pozemky (zastavěné plochy, vodní plochy, ornou půdu, trvalé travní porosty, ostatní plochy) o celkové výměře 691 252 m2, jakož i průmyslový objekt. V témže k. ú. žalovaný dále vlastní na [list vlastnictví] travní porosty o výměře 1 776 m2; na [list vlastnictví] travní porosty o výměře 2 710 m2; na [list vlastnictví] vodní plochy o výměře 1 112 m2 a trvalé travní porosty o výměře 2 047 m2; na [list vlastnictví] dále vodní plochy o výměře 74 m2 a na [list vlastnictví] vodní plochu o výměře 21 m2 a trvalý travní porost o výměře 173 m2. Dále pak v k. ú. [část obce] vlastní žalovaný lesní pozemek o výměře 5 478 m2, zapsaný na [list vlastnictví]; v k. ú. [část obce] u [obec] vlastní lesní pozemky o výměře 209 962 m2; v k. ú. [část obce] pak ostatní plochy o výměře 4 834 m2 na [list vlastnictví]; a lesní pozemky o výměře 2 273 332 m2 a ostatní plochy o výměře 23 525 m2 na [list vlastnictví]. Dále pak v k. ú. [obec] vlastní lesní pozemek o výměře 2 061 m2, trvalé travní porosty o výměře 1 099 m2, vodní plochu o výměře 43 m2 a ostatní plochy o výměře 1 941 m2. Další ostatní plochu žalovaný vlastní v k. ú. [obec] u [obec], a to o výměře 167 m2 na [list vlastnictví]. V k. ú. [obec] vlastní trvalé travní porosty o výměře 1 822 m2, ostatní plochu o výměře 13 936 m2 a vodní plochu o výměře 110 m2, vše zapsané na [list vlastnictví]. V témže k. ú. vlastní další nemovité věci (ornou půdu, trvalé travní porosty, ostatní plochy, vodní plochy) o celkové výměře 85 257 m2, zapsané na [list vlastnictví]. V k. ú [obec] u [obec] vlastní ornou půdu o výměře 6 741 m2 na [list vlastnictví] a v k. ú. [část obce] lesní pozemek o výměře 539 195 m2 na [list vlastnictví]. V k. ú. [obec] u [obec] vlastní vodní plochu o výměře 18 347 m2 na [list vlastnictví]; v k. ú. [obec] ornou půdu o výměře 7 601 m2 na [list vlastnictví]; ornou půdu o výměře 26 202 m2 na [list vlastnictví]; ornou půdu o výměře 14 619 m2, trvalé travní porosty o výměře 6 215 m2, vodní plochy o výměře 24 753 m2 a ostatní plochy o výměře 1 328 m2, vše na [list vlastnictví]. Pak v k. ú. [anonymizováno] vlastní trvalé travní porosty o výměře 139 m2; v k. ú. [část obce] trvalý travní porost o výměře 1 058 m2, ornou půdu o výměře 478 m2, lesní pozemek o výměře 8 749 m2, ostatní plochu o výměře 9 m2 a další pozemky o výměře 286 m2 na [list vlastnictví]; a v témže katastrálním území vlastní také vodní plochu o výměře 114 341 m2, ostatní plochy o výměře 11 644 m2 a další pozemky o výměře 7 054 m2 na [list vlastnictví]. Konečně pak v k. ú. [obec] vlastní vodní plochu o výměře 32 303 m2 na [list vlastnictví] (k tomu všemu viz informace o nemovitostech žalovaného na č.l. 155-160).

16. Orientační tržní hodnota majetku žalovaného, a to jak hodnota pozemků o celkové výměře 4 337 841 m2 a souboru staveb v areálu lihovaru a stavby kaple, tak i hodnota podílu žalovaného ve [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] ovocný lihovar [právnická osoba], činila v červnu 2021 částku mezi 119 000 000 Kč až 157 000 000 Kč (viz Odborné stanovisko – stanovení orientační tržní hodnoty majetku ve vlastnictví pana [celé jméno žalovaného] z [datum]).

17. K majetkové situaci žalovaného soud dále zjistil, že žalovaný v červnu 2021 ze svého účtu u [anonymizováno] (privátní konto č. [bankovní účet]) zaplatil ve prospěch své zletilé dcery [jméno] výživné ve výši 7 000 Kč a provedl platbu označenou jako doplatek na výživné pro nezletilé dcery za červen 2021 ve výši 5 000 Kč, přičemž zůstatek na předmětném účtu k [datum] činil 136 230,66 Kč (viz pohyby na privátním účtu [anonymizováno] v období od [datum] do [datum]). Zůstatek na předmětném účtu žalovaného u [anonymizováno] k [datum] činil 139 117,34 Kč, přičemž žalovaný provedl převody mezi svými účty ve prospěch účtu u [anonymizováno] v celkové výši 195 000 Kč, od [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] ovocný lihovar [právnická osoba] obdržel částku 11 100 Kč, na výživném pro nezletilé dcery zaplatil 30 000 Kč, na výživném pro žalobkyni pak 15 000 Kč (viz výpis z privátního účtu [anonymizováno] za červenec 2021). Zůstatek na tomtéž jeho účtu (privátním kontu) u [anonymizováno] ke konci září 2021 činil 4 123 519,98 Kč, přičemž v září 2021 žalovaný převedl mezi svými účty ve prospěch účtu u [anonymizováno] (privátního konta) částku 70 000 Kč, na úrocích z dluhopisů obdržel částku 15 987 Kč a na jistině z likvidního dluhopisu obdržel 4 000 000 Kč (viz výpis z privátního účtu [anonymizováno] za září 2021). Dále pak soud zjistil, že v prosinci 2018 činil zůstatek na účtu žalovaného u [anonymizováno] (privátním kontu) více než 2 miliony Kč (viz pohyby na účtu [anonymizováno] v prosinci 2018).

18. Na přelomu let 2018 2019 měl žalovaný na jiném svém účtu u [anonymizováno] (č. [bankovní účet], spoření s bonusem) přes 16,5 milionů Kč (viz pohyby na spoření u [anonymizováno] od [datum] do [datum]), na přelomu let 2019 2020 měl na tomtéž účtu přes 5,4 milionů Kč (viz pohyby na spoření u [anonymizováno] od [datum] do [datum]), v dubnu 2020 měl žalovaný na tomtéž účtu u [anonymizováno] přes 8,5 milionů Kč (viz výpis ze spořícího účtu u [anonymizováno] za duben 2020), na konci listopadu 2020 pak přes 12 milionů Kč (viz výpis ze spořícího účtu u [anonymizováno] za listopad 2020), a v dubnu 2021 žalovaný mezi svými bankovními účty převedl celkem 12 milionů Kč (viz výpis ze spořícího účtu u [anonymizováno] za duben 2021).

19. V červenci 2021 činil zůstatek na dalším účtu žalovaného u [anonymizováno] (č. [bankovní účet], běžný devizový účet) částku 15 753,25 EUR (viz výpis z tohoto účtu za červenec 2021), přičemž na přelomu let 2018 2019 činil zůstatek na daném účtu žalovaného téměř 11 000 EUR (viz pohyby na daném účtu za období [datum] – [datum]). Žalovaný má dále u [anonymizováno] zřízeno podnikatelské konto č. [bankovní účet], na němž byl na konci června 2021 zůstatek přes 14 milionů Kč (viz výpis z podnikatelského konta za červen 2021), na konci května 2021 přes 13,8 milionů Kč (viz výpis z podnikatelského konta za květen 2021), na konci února 2021 přes 2,7 milionů Kč (viz výpis z podnikatelského konta za únor 2021), na konci prosince 2020 přes 2,3 milionů Kč (viz výpis z podnikatelského konta za prosinec 2020), na konci září 2020 přes 2,2 milionů Kč (viz výpis z podnikatelského konta za září 2020), v prosinci 2019 přes 500 000 Kč (viz pohyby na podnikatelském kontu od [datum] do [datum]), v prosinci 2018 přes 420 000 Kč (viz pohyby na podnikatelském kontu od [datum] do [datum]).

20. Z daňového přiznání žalovaného za rok 2018 pak soud zjistil, že jeho úhrn příjmů ze závislé činnosti v daném roce činil 195 000 Kč, dílčí základ daně ze samostatné činnosti činil 1 008 952 Kč (příjmy z podnikání 4 817 756 Kč a uplatňované výdaje 3 736 804 Kč), dílčí základ daně z nájmu pak 77 387 Kč (uplatněné příjmy z nájmu 329 472 Kč a výdaje 252 085 Kč). Celkový základ daně po odečtení ztráty pak činil 1 419 639 Kč. Žalovaný uplatnil slevu na poplatníka, na tři děti a manželku (viz daňové přiznání žalovaného za rok 2018). Z neúplného daňového přiznání za rok 2019 pak vyplynulo, že žalovaný uplatnil slevu na tři děti a manželku, příjmy ze samostatné činnosti tvrdil v částce 3 285 676 Kč a výdaje ve výši 3 305 830 Kč. Příjmy z nájmu tvrdil ve výši 278 008 Kč a výdaje ve výši 240 082 Kč (viz daňové přiznání žalovaného za rok 2019).

21. Na základě takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož jsou účastníci manželé, manželství uzavřeli dne [datum] a do dne vydání tohoto rozsudku nebyli rozvedeni. Z manželství se účastníkům narodily tři dcery, z nichž dvě jsou nezletilé a jedna zletilá. Manželé přinejmenším od [datum] nesdílí společnou domácnost a žijí odděleně, přičemž všechny tři dcery účastníků bydlí s žalobkyní. Na bydlení pro sebe a dcery žalobkyně v období od [datum] do [datum] vynakládala částku 12 500 Kč, od [datum] dosud pak 30 000 Kč měsíčně (včetně zálohy na energie, vodu a svoz odpadu). Žalobkyně byla nejprve zaměstnána u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] a její čistý měsíční příjem činil 18 855 Kč. Od [datum] dosud je zaměstnána u [obec] spořitelny jako bankéř (osobní, posléze servisní) a její hrubý měsíční příjem od uvedeného dne do [datum] činil dle mzdového výměru 33 000 Kč, od [datum] pak 35 000 Kč měsíčně. Kromě výdajů na bydlení žalobkyně vynakládá na své životní pojištění 2 000 Kč měsíčně, na důchodové pojištění 1 000 Kč měsíčně, na pojištění domu 3 600 Kč ročně, za užívání mobilních telefonů čtyřmi osobami a internet vynakládá 3 000 Kč měsíčně, na potraviny pro sebe a své tři dcery pak 5 – 7 000 Kč týdně (tj. 22 500 až 31 500 Kč měsíčně), za kadeřníka a manikúru měsíčně vynaloží asi 1 500 Kč, za benzín do auta asi 2 000 Kč měsíčně, za přepravu městskou hromadnou dopravou ročně 3 600 Kč, za kosmetiku pro 4 osoby 6 000 Kč měsíčně a za hygienické a úklidové potřeby 2 500 Kč měsíčně. K poměrům žalovaného soud zjistil, že žalovaný je jednatelem a společníkem [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] ovocný lihovar [právnická osoba], žalovaný vlastní rozsáhlý nemovitý majetek ve více než patnácti katastrálních územích o rozloze převyšující 4 000 000 m2, přičemž odhadovaná hodnota jeho nemovitých věcí a podílu ve jmenované společnosti činí mezi 119 000 000 Kč až 157 000 000 Kč. Žalovaný má na svých bankovních účtech finanční prostředky v řádech milionů Kč, přičemž příjmy mu plynou mj. i z držení cenných papírů. Dále má příjmy z nájmu, z podnikání a ze samostatné činnosti.

22. Z vlastní rozhodovací činnosti je pak soudu známo, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne 17. 1. 2022, č. j. 12 Nc 523/2011-371, bylo rozhodnuto mj. o povinnosti žalovaného přispívat na výživu nezletilé [příjmení] částkou 18 000 Kč měsíčně k rukám žalobkyně a dále částkou 15 000 Kč měsíčně na spořicí účet zřízený ve prospěch [anonymizováno] a na výživu nezletilé [jméno] [jméno] částkou 20 000 Kč měsíčně k rukám žalobkyně a dále částkou 18 000 Kč na spořicí účet zřízený ve prospěch [jméno] [jméno]. V předmětném řízení žalovaný při svém účastnickém výslechu uvedl, že v zaměstnaneckém poměru si vydělá asi 190 000 Kč ročně, dále musí investovat do areálu, který má v pronájmu a kde je 200 let starý lihovar. Vypověděl také, že vlastní tři automobily, přičemž [anonymizována dvě slova] pořizoval za 3 188 000 Kč a [anonymizováno] A6 za 2 544 000 Kč; kromě toho si pořídil také elektrokolo za 273 000 Kč Náklady na jeho třípodlažní dům o rozloze podlahové plochy asi 220 m2 tvrdil ve výši 8 000 Kč měsíčně. [příjmení] jiné také tvrdil, že nájemné za pronájem lihovaru, které je žalovanému vypláceno, činí asi 500 000 Kč ročně a žalovaný z toho hradí opravy nemovitostí.

23. Podle § 697 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle § § 697 odst. 2 o. z. pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

24. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 913 odst. 2 o. z. při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

25. Podle § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

26. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

27. Soud předně konstatuje, že předpokladem pro přiznání výživného nerozvedenému manželu (zde manželce) je rozdílnost životních standardů manželů. Naproti tomu předpokladem pro přiznání takového výživného není skutečnost, že oprávněný manžel není schopen sám se živit a zajišťovat své potřeby (stav odkázanosti na výživu povinného ve smyslu § 911 o. z. se v případě tohoto druhu výživného nevyžaduje). Při posuzování existence stejného (či naopak rozdílného) životního standardu obou manželů je třeba brát ohled nejen na dosahované měsíční příjmy, ale je nutné brát v úvahu veškeré majetkové a osobní poměry oprávněného i povinného manžela. Institut výživného mezi manžely pak plní určitou dorovnávací funkci v případě, že by životní standard jednoho z manželů byl zřetelně odlišný (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2822/16). Nelze naopak přisvědčit žalovanému v tom, že rozhodující by měla být pouze výše příjmů a nikoli již celková hodnota vlastněného majetku.

28. Soud - vycházeje ze shora citovaných zákonných ustanovení a zjištěného skutkového stavu věci - dospěl k závěru, že žaloba je v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném, aby jí na výživném manželky platil částku 20 000 Kč měsíčně od [datum] do rozvodu účastníků, zcela důvodná. Soud naznal, že existuje značný rozdíl v majetkové sféře žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně má pouze příjem ze zaměstnání v aktuální výši cca 27 000 Kč čistého měsíčně (35 000 Kč měsíčně před zdaněním), nevlastní hodnotnější majetek, bydlí v nájmu a její příjmy sotva postačují na pokrytí jejích výdajů. Soud vycházel z toho, že náklady na bydlení žalobkyně činí 7 500 Kč měsíčně (30 000 Kč osoby), na životní a důchodové pojištění 3 000 Kč měsíčně (2 000 Kč 1 000 Kč), na potraviny 5 625 Kč až 7 875 Kč měsíčně (tj. 22 500 Kč až 31 500 Kč osoby), na služby kadeřníka a manikúru 1 500 Kč měsíčně, na telefon a internet 750 Kč měsíčně (tj. 3 000 Kč osoby), na přepravu městskou hromadnou dopravou 300 Kč měsíčně (tj. 3 600 Kč/12 měsíců), na benzín do auta 500 Kč měsíčně (tj. 2 000 Kč osoby), na kosmetické prostředky 1 500 Kč měsíčně (tj. 6 000 Kč osoby) a na úklidové a toaletní potřeby 625 Kč měsíčně (tj. 2 500 Kč osoby). Dohromady tak pravidelné měsíční výdaje žalobkyně dosahují částky cca 22 375 Kč (s tím, že pokud jde o náklady na potraviny, soud vycházel z průměrné částky cca 6 700 Kč měsíčně za žalobkyni). V těchto nákladech pak vůbec nejsou zohledněny náklady na ošacení, volnočasové aktivity či na výživné pro tři dcery, které je žalobkyně pochopitelně též povinna vynakládat (bez ohledu na žalovanému soudně stanovené výživné pro dcery). Mezi příjmy žalobkyně přitom nelze zahrnovat výživné, které žalovaný hradí na své dcery, neboť to je z jeho strany vynakládáno právě na dcery, nikoli na žalobkyni. Takto zjištěná celková hmotná a kulturní úroveň žalobkyně, které nezbývají finanční prostředky na tvorbu úspor, cestování či jiné volnočasové aktivity, je pak ve značném nepoměru vůči zjištěné hmotné a kulturní úrovni žalovaného. Ten na rozdíl od žalobkyně vlastní majetek v řádech milionů Kč, úspory též v řádech milionů Kč (viz zejména částky a pohyby na spořicím účtu), pořizuje si drahé automobily či elektrokolo (o kterém v rozporu se svou výpovědí podanou v opatrovnickém řízení pouze tvrdil, ale nedokládal, že je v obchodním majetku) a má vícero příjmů (z podnikání, z nájmu, ze samostatné činnosti, z držení cenných papírů). Jeho celkové zjištěné majetkové poměry dle názoru soudu opodstatňují jak stanovení vysokého výživného na dcery (které mají zásadně sdílet životní úroveň žalovaného coby jejich otce), tak i na manželku (jejíž hmotná a kulturní úroveň má být srovnatelná s žalovaným). Soud za této situace neshledal žalobkyní požadované výživné manželky ve výši 20 000 Kč měsíčně (tj. 240 000 Kč ročně) za nepřiměřeně vysoké, ale naopak za naplňující předpokládanou„ dorovnávací“ funkci výživného mezi manžely a umožňující žalobkyni např. tvorbu alespoň základních úspor, které nicméně ani tak zdaleka nebudou dosahovat výše úspor žalovaného coby jejího manžela.

29. Žalovaný soud nepřesvědčil o tom, že by jeho životní úroveň byla srovnatelná či dokonce horší než současná životní úroveň žalobkyně, což lze dobře ilustrovat zejména na hodnotě nemovitostí žalovaného a výši jeho úspor (jakkoli výše měsíčních příjmů žalobkyně a žalovaného skutečně může být podobná). Pokud pak žalovaný tvrdil a dokládal čestným prohlášením, že jeho lesy v okolí [obec] jsou napadeny kůrovcem a budou vyžadovat vynaložení (blíže nevyčíslených) nákladů, pak tuto skutečnost nelze bez dalšího vztahovat také k ostatním lesním pozemkům vlastněným žalovaným. Žalovaný netvrdil a nedokládal, že by hospodaření na veškerém jeho rozsáhlém majetku mělo být v budoucnu ztrátové či že by tento svůj majetek nebyl schopen za částky v řádech sta milionů Kč zpeněžit (jak se podává z odborného stanoviska předloženého žalobkyní). Ani předpokládané náklady na opravu a údržbu [příjmení] lihovaru a pivovaru [obec] nemohou na shora uvedeném závěru soudu ničeho změnit, když se s ohledem na hodnotu veškerého majetku žalovaného jedná o částku nevýznamnou, o které navíc nelze mít jednoznačně za to, že bude skutečně vynakládána z výlučného majetku žalovaného a nikoli zcela či dílem z majetku [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] ovocný lihovar [právnická osoba] Tvrdil-li žalovaný dále, že již nyní vynakládá finanční prostředky za lékařskou péči ve výši 60 000 Kč ročně a že do budoucna očekává zvýšené náklady na péči o svou osobu (z důvodu závažného onemocnění), pak toto své tvrzení nijak neprokázal. Protože se žalovaný nedostavil k jednání před zdejším soudem, nemohl mu soud poskytnout poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. ani ve vztahu k dalším rozhodným skutečnostem stran jeho příjmů a výdajů, pročež soud vyšel ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn a výše v tomto rozsudku konstatován.

30. Soud žalovanému nedal zapravdu ani v tom, že by žalobkyně nevyužívala dostatečně svou kvalifikaci a nesnažila se o nalezení adekvátního zaměstnání. Z listin předložených žalobkyní je jednoznačně seznatelné, že se žalobkyně po ukončení společné domácnosti s žalovaným snaží samostatně zabezpečit alespoň základní potřeby sebe a svých tří dcer, když svou původní, nedostatečně placenou práci v [anonymizováno] rychle vyměnila za práci v [obec] spořitelně, kde po pár měsících dosáhla na lépe placenou pozici. Důvod pro odepření výživného zde tedy nebyl dán ani z tohoto důvodu.

31. S ohledem na shora uvedené soud v I. výroku uložil žalovanému povinnost hradit na výživu žalobkyně částku 20 000 Kč měsíčně, a to vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce předem. Tuto povinnost soud v souladu s § 922 odst. 1 o. z. stanovil žalovanému ode dne zahájení tohoto soudního řízení do dne právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků.

32. Prostřednictvím II. výroku pak soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na dlužném výživném částku 125 000 Kč. Vycházel přitom z nezpochybněného tvrzení, že za měsíce červen až září 2021 žalovaný hradil žalobkyni na výživném podle předběžného opatření zdejšího soudu částku 15 000 Kč měsíčně a od října 2021 do dubna 2022 pak částku 5 000 Kč měsíčně (po změně předběžného opatření ze strany Krajského soudu v Praze). Za období od září 2021 do dubna 2022 tak žalovaný žalobkyni na výživném dluží 125 000 Kč (tj. 4x 5 000 Kč plus 7x 15 000 Kč). Lhůtu k plnění soud stanovil jako třicetidenní tak, aby měl žalovaný s ohledem na výši dlužné částky dostatek času k plnění.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve III. výroku v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se v tomto soudním řízení domáhala jednak výživného nerozvedené manželky a jednak výživného rozvedené manželky. Ve vztahu k druhému z takto uplatněných nároků však vzala svou žalobu (po upozornění soudem, že její žaloba je v této části zjevně předčasná) při jednání částečně zpět, pročež soud rozhodl o částečném zastavení řízení. Je proto třeba vycházet z toho, že z procesního hlediska byla žalobkyně pouze z poloviny úspěšná (co do výživného manželky) a z poloviny naopak neúspěšná (co do výživného rozvedené manželky). Částečný procesní neúspěch je přitom třeba přičítat právě žalobkyni, neboť ta svou žalobu vzala částečně ohledně jednoho z nároků zpět. Obdobně pak z procesního hlediska byl žalovaný z poloviny neúspěšný (ohledně výživného manželky) a z poloviny úspěšný (ohledně výživného rozvedené manželky). Soud proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť jejich úspěch i neúspěch byl shodný a u žádného z nich nepřevažoval.