3 C 242/2015-497

Rubrum

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Dvořákovou v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] se sídlem [adresa žalobkyně], okr. [obec] v řízení zastoupeného JUDr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem v [obec], nám. [anonymizována dvě slova] proti žalovaným: 1. [celé jméno původní účastnice], [datum narození] bytem [adresa žalovaného, žalovaného, žalované, žalované a původní účastnice] v řízení zastoupená JUDr. [jméno] [příjmení], advokátkou se sídlem v [obec], [ulice a číslo]

2. Česká republika – Státní pozemkový úřad, [IČO] se sídlem [adresa žalované] v řízení zastoupené Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitosti dle § 18 odst. 1 zák. č. 428/2012 Sb. takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalovaný [číslo] je vlastníkem - pozemku p. [číslo] o výměře 10 871 m2, vzniklého oddělením z pozemku p. [číslo] - pozemku p. [číslo] o výměře 11 997 m2, vzniklého oddělením z pozemku p. [číslo] to vše v k. ú. [obec] u [obec] ([číslo]) obec Kostelec ([číslo]), a to na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [celé jméno znalce], ověřeného [celé jméno znalce] dne [datum] a potvrzeného Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrálním pracovištěm Tachov dne 24. 10. 2017 pod č. j. PGP-68/2017-410. Určuje se, že žalovaný [číslo] je vlastníkem - pozemku [parcelní číslo] o výměře 321 m2, vzniklého oddělením z pozemku [parcelní číslo] - pozemku p. [číslo] o výměře 17 675 m2, vniklého oddělením z pozemku [parcelní číslo] - pozemku p. [číslo] o výměře 50 282 m2, vzniklého oddělením z pozemku [parcelní číslo] - pozemku p. [číslo] o výměře 23 231 m2, vzniklého oddělením z pozemku [parcelní číslo] - pozemku p. [číslo] o výměře 7 268 m2, vzniklého oddělením z pozemku p. [číslo] to vše v k. ú. [obec] u [obec] ([číslo]) obec Kostelec ([číslo]) a to na základě geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [celé jméno znalce], ověřeného [celé jméno znalce] dne [datum] a potvrzeného Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, katastrálním pracovištěm Tachov dne 30. 1. 2019 pod č. j. PGP-62/2019-410.

II. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 93 672 Kč, splatnou do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Ve vztahu žalobce – žalovaná [číslo] žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný [číslo] je povinen zaplatit ČS státu Okresnímu soudu v Tachově na nákladech státem zálohovaných částku 83 338 Kč, splatnou do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Řízení o návrhu žalobce, týkajícího se pozemku dle KN [parcelní číslo] v rozsahu odpovídající pozemku dle PK p. [číslo] pozemku dle KN [parcelní číslo] v rozsahu odpovídající pozemku dle PK p. [číslo] to vše v k. ú. [obec] u [obec] ([číslo]) obec Kostelec ([číslo]) se zastavuje.

Odůvodnění

1. Žalobce návrhem, který podal u zdejšího soudu proti žalovaným [číslo] a [číslo]., požadoval, aby bylo určeno, že žalovaný [číslo]. je vlastníkem pozemků naposledy upřesněných návrhem ze dne [datum] (č.l. 432-433 spisu). Jedná se o pozemky, které jsou specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku a to v k. ú. [obec] u [obec] na okrese [obec]. Žalobce k dané věci uvedl, že dle zákona č. 308/1991 Sb. a č. 3/2002 Sb. je registrovanou církevní právnickou osobou, vedenou Ministerstvem kultury České republiky. Žalobce je také právním nástupcem církevní právnické osoby [příjmení] fara v [obec]. Právní předchůdce žalobce vlastnil dle knihovní vložky [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [obec] u [obec] pozemky, které jsou specifikovány v této vložce a část z nich je předmětem tohoto řízení. Pozemky následně přešly do vlastnictví státu a to výměrem [anonymizováno] ve [anonymizováno] ze dne [datum] a dalšími rozhodnutími orgánů státní správy. Žalobce je oprávněnou osobou dle § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb. Pozemky byly právnímu předchůdci žalobce odňaty na základě skutečností vedoucích k majetkovým křivdám dle § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. v rozhodném období. Po odnětí tyto pozemky byly nepřetržitě ve vlastnictví státu. Dle § 29 zákona č. 229/91 Sb. byl od [datum] převod těchto pozemků omezen v rozsahu stanoveném v zákoně a to až do doby přijetí zákona o církevních restitucích, což bylo dne [datum], když tento zákon (č. 428/2012 Sb.) nabyl účinnosti dne [datum]. Správu těchto pozemků vykonával v k. ú. [obec] po roce 2000 za stát Pozemkový fond České republiky. Tento subjekt nerespektoval blokaci uvedenou v § 29 zákona č. 229/91 Sb. a převedl pozemky na Ing. [jméno] [příjmení] a to parcelu [číslo] (dle [anonymizována dvě slova]) v k. ú. [obec] kupní smlouvou ze dne [datum], pozemek [parcelní číslo] v tomtéž katastrálním území kupní smlouvou ze dne [datum] a pozemek [číslo] v tomtéž katastrálním území ohledně něhož vzal žalobce následně návrh zpět, kupní smlouvou ze dne [datum]. Ing. [příjmení] tyto pozemky následně daroval žalované [číslo] jako své dceři smlouvou ze dne [datum]. Právním nástupcem Pozemkového fondu dle zákona č. 503/2012 Sb. je Státní pozemkový úřad jako žalovaný [číslo]. Pokud by tento nejednal v rozporu se zákonem a dodržel povinnosti dle § 29 zákona č. 229/91 Sb., byl by žalobce oprávněn vyzvat žalovaného [číslo]. k vydání těchto pozemků. Žalobce o této situaci informoval prostřednictvím nadřízeného orgánu písemně dne [datum] žalovanou [číslo] která však nároky žalobce neuznala.

2. Žalovaná [číslo] uvedla, že nárok žalobce není prokázán, soud neprovedl dosud navrhované důkazy. Poukázala na nedostatky podané žaloby. Žalobce neprokázal, že předmětné nemovitosti náležely do původního majetku jeho právního předchůdce, že přešly do vlastnictví státu v rozhodném období ve smyslu § 1 zákona č. 428/2012 Sb. Dále také nebyla naplněna některá ze skutečností stanovených v § 5 zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Důkazní břemeno žalobce v tomto směru neunesl. Dále bylo poukázáno na to, že soud se doposud nezabýval otázkou, kterému právu má být poskytnuta vyšší ochrana, zda vlastnickému právu žalované [číslo] nebo žalobci, případně vlastnickému právu žalované [číslo], které hrozí majetková újma v tomto řízení. Žalovaná [číslo] uvedla okolnosti mimořádného významu odůvodňující upřednostnění ochrany základního vlastnického práva žalované [číslo] s poukazem na judikaturu vyšších soudů. Žalovaná [číslo] je přesvědčena o tom, že pokud soud vyhoví žalobě, bude jí způsobena nepoměrně vyšší újma, než by byla způsobena žalované [číslo] nebo žalobci v případě, že soud žalobě vyhoví. Ve prospěch žalované [číslo] svědčí dobrá víra, jakož i dobrá víra právního předchůdce Ing. [jméno] [příjmení], která vycházela z důvěry v rozhodovací činnost orgánů státu, který převoditelnost pozemků pečlivě prověřoval, ale také dlouhodobý vztah žalované [číslo] k předmětným pozemkům. Žalobce postupoval při uplatnění vlastnického práva k pozemkům liknavě, nereagoval na výzvy žalované [číslo] zveřejněné před zamýšleným převodem předmětných pozemků na Ing. [jméno] [příjmení] ani následně nebrojil proti převodu a své právo uplatnil až prostřednictvím žaloby ze dne [datum], tzn. 16 dní předtím, než by právo podat žalobu na určení vlastnického práva žalované [číslo] bylo promlčeno. Žalobce k pozemkům nemá žádný vztah, je nepravděpodobné, že by na pozemcích osobně hospodařil. Naopak vztah žalované [číslo] k předmětným pozemkům je velmi silný. Z darovacích smluv je patrno, že šlo o převod z otce na dceru (Ing. [jméno] [příjmení] - žalovaná [číslo]). Rodina žalované [číslo] nehospodařila na předmětných pozemcích pouze po dobu trvání vlastnického práva Ing. [jméno] [příjmení] a žalované [číslo], ale již od roku 1992, kdy nabyl Ing. [jméno] [příjmení] pozemky do nájmu. Rodina žalované [číslo] o předmětné pozemky osobně pečuje, investuje do jejich kultivace, obhospodařuje je po dobu 30 let. K půdě má rodina žalované [číslo] i historický vztah, kdy rodiče [příjmení] [jméno] [příjmení] obdělávali pozemky již od roku 1946. Pokud bude žalobě vyhověno, dojde k rozdrobení rodinného majetku žalované [číslo] v nesouvislé celky, které budou jen obtížně obdělatelné a k těmto pozemkům nebude zajištěn přístup. Pro žalovanou [číslo] by rozhodnutí soudu v podobě vyhovění žaloby bylo citelným zásahem, a to i s ohledem na to, že předmětné pozemky tvoří výraznou část jejího majetku v katastrálním území Kostelec u Stříbra. V případě, že žalobě nebude vyhověno, újma způsobená žalobci v porovnání s celkovým jeho majetkem bude nepoměrně nižší, neboť mu bude poskytnuto finanční plnění. Proto žalovaná [číslo] požadovala zamítnutí návrhu.

3. Žalovaný [číslo] požadoval taktéž zamítnutí návrhu. Poukázal na to, že žalobce v řízení neprokázal způsobení majetkové křivdy tím, že mu byly odňaty nemovitosti dle § 5 písm. a) postupem bez náhrady nebo postupem podle zákona č. 46/48 Sb. Pokud došlo k majetkové křivdě, žalobci nesvědčí aktivní legitimace k podání žaloby, neboť rozhodnutí o sloučení právnických osob tuto aktivní legitimaci neprokazují a žalovaný [číslo] má důvodné pochybnosti o pravosti těchto dokumentů. V řízení také nebylo prokázáno, že nemovitosti přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 428/2012 Sb. byly převedeny do vlastnictví žalované [číslo] v rozporu s § 29 zákona o půdě. Ing. [jméno] [příjmení] nabyl od žalovaného [číslo] nemovitosti v dobré víře a nemohl žádným způsobem zjistit, že nemovitosti měly být zatíženy nárokem žalobce, a proto se stal v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Ústavního soudu oprávněným vlastníkem, kdy žalovaná [číslo] nabyla od Ing. [jméno] [příjmení] nemovitosti v dobré víře a stala se tak také jejich vlastníkem. Okolnosti mimořádného významu odůvodňující upřednostnění ochrany základního vlastnického práva žalované [číslo] jsou zde dány. Majetkové křivdy způsobené v minulosti církvím totalitním režimem nelze odčinit způsobením dalších majetkových křivd žalované [číslo], které jsou v porovnání s majetkovou křivdou způsobenou žalobci mnohem intenzivnější povahy. Církvím náleží podle zákona o majetkovém vyrovnání právo na finanční náhradu za pozemky, které není možné vydat (47,2 miliardy Kč pro [anonymizováno] církev). Dle názoru žalovaného [číslo] jsou v této částce zahrnuty i náhrady za eventuálně nevydané nemovitosti, které byly historickým majetkem.

4. Dle ustanovení § 1 zák. č. 428/2012 Sb. – daný zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu v období od [datum] do [datum] a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

5. Dle ustanovení § 3 písm. b) shora citovaného zákona – oprávněnou osobou je právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti.

6. Dle ustanovení § 4 písm. a) shora citovaného zákona – povinnou osobou je Pozemkový fond České republiky a to za podmínky, že tato osoba je oprávněna hospodařit s majetkem státu nebo vykonávat správu majetku státu, který se stal v rozhodném období předmětem majetkové křivdy v důsledku některé ze skutečností, uvedených v § 5.

7. Dle § 5 písm. a) shora citovaného zákona - skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám je odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/47 Sb., o revizi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/48 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

8. Dle ustanovení § 18 odst. 1 zák. č. 428/2012 Sb. – oprávněná osoba může podat k soudu žalobu o určení vlastnického práva státu z důvodu, že věc z původního majetku registrovaných církví a náboženských společností byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převedena nebo přešla z majetku státu do vlastnictví jiných osob v rozporu s ustanovením § 3 zák. č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, nebo v rozporu s ustanovením § 29 zák. č. 229/1991 Sb. ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona Lhůta pro uplatnění výzvy k vydání věci počne běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo určeno vlastnické právo státu.

9. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil z rozhodnutí [jméno] [příjmení], plzeňského biskupa ze dne 30. 11. 2001, [číslo jednací], že dnem [datum rozhodnutí] byly sloučeny církevní právnické osoby Katolický kostel v [obec] se sídlem v [obec], [příjmení] fara v [obec] se sídlem v [obec], Římsko katolická kaple sv. [jméno] [příjmení] v [část obce] se sídlem v [část obce] s církevní právnickou osobou Římskokatolickou farností [obec] u [obec] se sídlem [obec] u [obec], IČO [číslo]. Z rozhodnutí téhož subjektu č. j. 2428/04 ze dne 20. 12. 2004 vyplývá, že dnem [datum] byly sloučeny církevní právnické osoby a to Římskokatolická farnost [obec] - [obec] se sídlem [adresa žalobkyně], Římskokatolická farnost [obec] u [obec] se sídlem [obec a číslo], Římskokatolická farnost [obec] se sídlem [obec a číslo], Římskokatolická farnost [obec] se sídlem [adresa žalobkyně]. Z výměru ONV ve Stříbře ze dne 1. 6. 1949, [číslo jednací], adresovaného Katolickému farnímu úřadu v [obec] vyplývá, že ONV ve Stříbře po provedeném řízení podle zákona č. 46/48 Sb. dle § 1 odst. 3, vykupuje nemovitosti, které jsou ve vlastnictví Římskokatolické fary v [obec] a které jsou zapsány v knihovní vložce [číslo] v k. ú. [obec] a všechny ostatní pozemky, které byly přiděleny Římskokatolické farnosti v [obec] mimo pozemky parc. [číslo] zahrady o výměře 9,91a a parc. [číslo] pole a louka a dále stavební parc. [číslo] s farní budovou. Současně bylo uvedeno, že o náhradě za vykoupenou půdu bude rozhodnuto samostatně. Z rozhodnutí Krajského národního výboru v [obec] ze dne [datum] značky Zem 1668 [číslo], které bylo adresované Krajské správě lesů v [obec] a Faře v [obec] je potvrzeno, že po provedeném přídělovém řízení majetku převzatého k účelům pozemkových reforem dotčeného ustanovením zákona č. 46/48 Sb., byl přidělen do vlastnictví Československému státu - Krajské správě lesů v [obec] bývalý majetek Římskokatolické fary v [obec], a to parc. [číslo] vše o celkové rozloze [číslo] ha. Jedná se o majetek převzatý státem podle zákona č. 46/48 Sb. Přídělová cena nebyla stanovena proto, že přidělený majetek je národním majetkem. Současně je v tomto rozhodnutí uvedeno, že v původní vložce byl vyznačen výkup podle § 1 zákona č. 46/48 Sb. Z výpisu z pozemkové knihy - vložky [číslo] soudního okresu [obec] katastrální území Kostelec vyplývá, že jako vlastník pozemků mimo jiné i těch, které jsou předmětem tohoto řízení, byla uvedena [ulice] fara. Z téže vložky PK odd. B a to zápisu ze dne [datum] č. d. 272 vyplývá, že dle návrhu ONV ve Stříbře [číslo jednací] dle § 10 odst. 2 zákona č. 46/48 Sb. bylo poznamenáno, že byl proveden výkup pozemků kromě parcel [číslo] části parc. [číslo]. Dále v odd. A – téže vložky PK pod bodem 29. je uvedeno, že podle rozhodnutí o přídělu odboru zemědělství a lesního hospodářství rady KNV v [obec] ze dne 1. 6. 1960 zn. M 1668/60 vládního nařízení [číslo] Sb., zákona č. 81/58 Sb. a výnosu Ministerstva zemědělství lesního a vodního hospodářství ze dne 15. 7. 1960, [číslo jednací], se odepisují závady prosté pozemkové parcely 570, 571, 572, 14, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a zapisují se do vložky [číslo] pozemkové knihy. Z výzvy Biskupství plzeňského ze dne [datum], adresované žalované [číslo], vyplývá, že Biskupství plzeňské žádalo o mimosoudní jednání ve věci pozemků původně uvedených v knihovní vložce [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Z kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že Pozemkový fond České republiky, [IČO] jako prodávající převedl na kupujícího Ing. [jméno] [příjmení], [rodné číslo], bytem [adresa] ú. [obec] u [obec] za kupní cenu ve výši 12 990 Kč. V dané smlouvě v odstavci VIII. bod 3. vzal kupující na vědomí a byl srozuměn s tím, že nepravdivost tvrzení obsažených v prohlášení citovaném výše, tzn. ohledně převoditelnosti pozemku, má za následek neplatnost dané smlouvy od samého počátku. Z kupní smlouvy uzavřené mezi shodnými subjekty dne [datum], pod [číslo] vyplývá, že prodávající Pozemkový fond České republiky převedl na kupujícího Ing. [jméno] [příjmení] pozemek [číslo] - orná půda v k. ú. [obec] u [obec] za kupní cenu ve výši 697 210 Kč s tím, že část kupní ceny ve výši 34 861 Kč byla zaplacena před podpisem smlouvy, kdy zbývající část kupní ceny byla vymezena ve splátkovém režimu od [datum] do [datum] po splátkách 22 087 Kč. Z kupní smlouvy uzavřené mezi shodnými subjekty ze dne [datum] [číslo] vyplývá, že prodávající Pozemkový fond České republiky převedl na kupujícího Ing. [jméno] [příjmení] pozemek [číslo] orná půda a pozemek [číslo] orná půda, vše v k. ú. [obec] u [obec] za kupní cenu ve výši 497 750 Kč, kdy před podpisem smlouvy byla zaplacena část kupní ceny ve výši 27 181 Kč s tím, že zůstatek kupní ceny byl vymezen ve splátkovém režimu od [datum] do [datum] po splátkách 15 686 Kč s tím, že poslední splátka má činit 15 675 Kč. V dané kupní smlouvě v bodu IX bod 3. vzal kupující na vědomí, že byl srozuměn s tím, že nepravdivost tvrzení obsažených ve smlouvě, týkající se mimo jiného i převoditelnosti prodávaných pozemků, by měla za následek neplatnost smlouvy od samého počátku. Tatáž formulace byla uvedena i v kupní smlouvě ze dne [datum]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] [číslo] uzavřené mezi shodnými subjekty vyplývá, že Pozemkový fond ČR převedl na Ing. [jméno] [příjmení] pozemek par. [číslo] – orná půda v k. ú. [obec] u [obec] za kupní cenu ve výši 12 990 Kč. Dle čl. VIII. bod 3 smlouvy vzal Ing. [příjmení] na vědomí, že nepravdivost tvrzení ohledně možné převoditelnosti pozemku bude mít za následek neplatnost smlouvy od samého počátku. Z darovací smlouvy uzavřené mezi Ing. [jméno] [příjmení], RČ [číslo], bytem [adresa], [číslo], [číslo], [číslo], 561, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] vše v k. ú. [obec] u [obec], dále pozemky [číslo], [číslo], [číslo], to vše v k. ú. [část obce] a pozemek [číslo] v k. ú. [část obce]. [jméno] smlouvou dárce Ing. [jméno] [příjmení] bezplatně přenechal obdarované žalované [číslo] nemovitosti vymezené výše se všemi součástmi a příslušenstvím s tím, že tato je přijala do svého vlastnictví. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v [obec] vyplývá, že vlastníkem pozemku [číslo] o výměře 661 383 m - orná půda, pozemku [číslo] o výměře 12 907 m - orná půda, pozemku [číslo] o výměře 1 860 m - orná půda a pozemku [číslo] o výměře 120 626 m - orná půda vše v k. ú. [obec] u [obec] ([číslo]) obec Kostelec ([číslo]) je žalovaná [číslo] (č.l. 69-74 spisu). Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v [obec] ze dne [datum] vyplývá, že daný úřad nevyhověl žádosti žalobce o vyhotovení srovnávacího sestavení parcel v k. ú. [obec] u [obec] s tím, že žadatel si toto vyhotoví sám, případně si danou práci zajistí jako zakázku u soukromé firmy. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] (č. l. 232-244 spisu) vyplývá, že na základě požadavku soudu znalec vyhotovil 2 geometrické plány P1 [číslo] ze dne [datum] a geometrický plán P2 [číslo] ze dne [datum], kde došlo k oddělení části pozemku u parcely [číslo] parcely [číslo] a parcely 561 vše v k. ú. [obec] u [obec]. Z těchto pozemků byly odděleny pozemky [číslo] o výměře 10 871 m a pozemek p. [číslo] o výměře 11 997 m, což je patrno (z č. l. 230 spisu) jako součásti podaného znaleckého posudku. Ze zprávy Městského úřadu ve Stříbře ze dne [datum] (č. l. 264, 265 spisu) vyplývá, že na části parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] se nachází stavba veřejně prospěšného opatření - W01 - sportovně rekreační areál [obec]. Pro veřejně prospěšné opatření lze ve smyslu § 101 stavebního zákona uplatnit obcí v rozsahu vymezeném touto územně plánovací dokumentací předkupní právo. Ze zprávy Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v [obec] ze dne [datum] (č. l. 267 spisu) vyplývá, že daný úřad nemůže poskytnout informaci o výměře parcely [číslo] jako celku, neboť ji nezná. Výměry původních parcel PK, uvedených ve srovnávacím sestavení parcel a zobrazení jejich hranic, musí být upřesněny geometrickým plánem na rozdělení pozemku p. [číslo] v k. ú. [obec]. Ze srovnávacího sestavení parcel Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v [obec] ze dne [datum] je mimo jiného patrno, že žalovaná [číslo] je vlastníkem parc. [číslo] část orná půda o výměře [číslo] m, parcely [číslo] orná půda o výměře 2230 m2, parcely [číslo] o výměře [číslo] m vše v k. ú. [obec] u [obec]. Parcela [číslo] vznikla z původních parcel dle PK 179, [číslo], [číslo] a [číslo] zapsaných v knihovní vložce [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec]. Ze zprávy Městského úřadu ve Stříbře ze dne [datum] (č. l. 298) vyplývá, že stavba veřejně prospěšného opatření W01 - sportovně rekreačního areálu [obec] na parc. [číslo] v k. ú. [obec] není veřejně prospěšnou stavbou dopravní ani technické infrastruktury. Dle § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona se jedná o stavby veřejného občanského vybavení. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] vyplývá, že byl vypracován nový geometrický plán [číslo] který nahradil původní geometrický plán [číslo] vyhotovený [celé jméno znalce]. Znalec uvedl, že geometrickým plánem [číslo] vzniknou nové parcely p. [číslo] až [číslo] a nová parc. [číslo]. Nový geometrický plán [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec] nahradí geometrický plán [číslo] pro k. ú. [obec] u [obec] vyhotovený [celé jméno znalce] s tím, že geometrický plán [číslo] vyhotovený [celé jméno znalce] v k. ú. [obec] u [obec] zůstává beze změn. Z výpisu z živnostenského rejstříku ze dne [datum] vyplývá, že Ing. [jméno] [příjmení], nar. dne [datum] je podnikatelem a podniká ve firmě FK FARMING s. r. o., se sídlem [adresa]. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného u KS v [obec] oddíl C, vložka [číslo] vyplývá, že dne [datum] byla do uvedeného rejstříku zapsána společnost FK FARMING s. r. o., se sídlem [adresa]. Daná firma podniká mimo jiného i v oboru zemědělská výroba, kdy do tohoto rejstříku byla zapsána s tímto předmětem podnikání od [datum] a jejími jednateli jsou Ing. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], oba bytem [obec a číslo]. Z výpisu z živnostenského rejstříku ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná [číslo] není v tomto rejstříku vedena. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v [obec] ze dne [datum] je patrno, že Ing. [jméno] [příjmení] je vlastníkem nemovitostí v k. ú. [obec], [obec] u [obec], [část obce] (a v [část obce] vlastní nemovitosti společně s manželkou [jméno]) a v k. ú. [část obce]. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrálního pracoviště v [obec] ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná [číslo] je vlastníkem nemovitostí v k. ú. Žalov, v k. ú. [obec] u [obec], v k. ú. [část obce], v k. ú. [část obce] a v k. ú. [část obce]. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že podniká v oboru zemědělství od roku 1992. Před rokem 1992 měl ve společném jmění s manželkou pouze rodinný dům [adresa] v [obec] včetně zahrady. V roce 1992 začal podnikat v oboru zemědělství. V rámci restitucí obdržel s manželkou asi 25 ha pozemků v k. ú. [obec], kdy přestal pracovat u Státního statku v [obec]. V roce 1992 si pronajal pozemky od státu. Jednalo se cca o 900 ha, a to pozemky v k. ú. [obec], [část obce], [část obce], [část obce], [obec], [část obce], [část obce] a [obec] Tyto pozemky měl v nájmu, měl své zaměstnance, asi 25 lidí. Provozoval rostlinnou i živočišnou výrobu. V roce 2001 ukončila činnost Mlékárna ve Stříbře, a poté svědek ukončil živočišnou výrobu. V roce 2007 a 2008 Pozemkový fond začal nabízet pozemky k prodeji. Z nabídky mohl svědek získat maximálně 70 %. Od Pozemkového fondu svědek pozemky koupil o výměře cca 170 ha. Svědek měl ve vlastnictví 80 ha a zbytek pozemků má pronajato od cizích vlastníků pozemků (cca 190 ha). Celkově hospodaří na 440 ha, kde provozuje pouze rostlinnou výrobu se dvěma zaměstnanci. Žalovaná [číslo] jako jeho dcera nepůsobí v zemědělské výrobě. Je absolventkou Pražské zemědělské univerzity, nebydlí na Tachovsku, žije v [obec] u [obec]. Žalovaná [číslo] je v plném invalidním důchodu a pracovat nebude. Svědek potvrdil, že má uzavřeny 2 nájemní smlouvy s žalobcem na pozemky do 2 ha. Na pozemcích by hospodařil v případě úspěchu žalobce ve věci pouze v případě, že by byl nájem ve výši, tak jak je v současné době. Svědek potvrdil, že neměl pochyby o tom, když kupoval pozemky od žalovaného [číslo]., že jsou převoditelné. Důvodem pro převod pozemků na žalovanou [číslo] bylo to, že by se přestěhovala do [obec], pokud by byla zdravá a hospodařila by tam. Situace se však vyvinula jinak. Svědek v minulosti restituoval zhruba 20 ha pozemků. To byl nárok, který měl po svých rodičích a rodičích manželky. Rodiče svědka se přistěhovali na Tachovsko ze Strakonicka, rodiče manželky z [obec]. Svědek připustil, že i kdyby byl žalobce v tomto řízení úspěšný, jeho by to nezruinovalo, nezkrachoval by. Nevidí však důvod, proč by měl žalobci pozemky vydávat, když je řádně koupil a zaplatil. Svědek také potvrdil, že předmětem návrhu jsou pouze pozemky o výměře cca 12 ha, tzn. jedná se o zanedbatelnou část (4 % z celku), které obhospodařuje. Pokud by byl žalobce úspěšný ve věci, musela by následovat pozemková úprava z důvodu obtížné dostupnosti na pozemky. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato pracuje jako referentka na úseku majetkové správy u Biskupství plzeňského. Potvrdila, že všechny parcely, které jsou předmětem tohoto řízení jsou veřejně přístupné ze silnice. Pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, žalovaná [číslo] propachtovala svědkovi [příjmení] [příjmení]. Biskupství plzeňské má uzavřeny 2 pachtovní smlouvy s Ing. [příjmení] přibližně na pozemky o výměře 1 ha. Na pozemky, které má Ing. [příjmení] v nájmu, pobírá tento dotace. Některé parcely leží uvnitř bez přístupových cest, některé leží na okraji. Žalobce má zájem zachovat kontinuitu hospodaření u pozemků, aby nebyly narušeny půdní bloky. [jméno] pachtu jsou obdobné. Biskupství plzeňské se vždy se zemědělci dohodlo. Ing. [příjmení] obhospodařuje cca 310 ha, což svědkyně zjistila z LPISU. [příjmení], které mají pozemky v pachtu, tak si je mezi sebou vzájemně propachtovávají. Existuje tzv. uživatelská směna držitelů pozemků. Svědkyně specifikovala, že výměra 310 ha, kterou obdělává Ing. [příjmení], tak tyto pozemky mohou být jak v pachtu, tak ve vlastnictví. Svědkyně uvedla, že pachtovné v budoucnosti by mohlo být stanoveno pro žalovanou [číslo] Kč/ha, pokud by byl žalobce úspěšný ve věci.

10. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu, dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. V souvislosti s posouzením této věci poukazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka]. V daném rozhodnutí se uvádí následující: Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikatura Ústavního soudu již v minulosti opakovaně zdůraznily, že smysl § 29 zákona o půdě ve znění účinném do 31. 12. 2012 spočívá především v ochraně původního majetku církví před dispozicemi potenciálně ohrožujícími dlouhodobě zamýšlené odčinění majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem nedemokratickým režimem a to do doby přijetí zvláštního zákona, jímž měla být tato náprava příkoří provedena. Naplnění tohoto účelu přitom vyžadovalo, aby byly právní úkony, kterými byl dotčený majetek v případech jdoucích proti smyslu majetkového vyrovnání převáděn na další osoby, stižen absolutní neplatností a nemohl tak bezprostředně zapříčinit změnu v osobě vlastníka. Zpravidla platí, že smlouva, která je v rozporu s ustanovením § 39 občanského zákoníku č. 40/64 Sb., je objektivní skutečností, jež nemá právní následky zamýšlené smluvními stranami, bez ohledu na to, která ze smluvních stran smlouvu uzavřela v dobré víře (v rozhodovací praxi Ústavního soudu se vyskytl ojedinělý případ, v jehož rámci bylo připuštěno výjimečné prolomení omezení dispozic založených v § 29 zákona - nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2166/10). Má-li být nakládání s věcmi podléhajícími § 29 zákona o půdě posouzeno jako platné, musí tento závěr odůvodňovat okolnosti vskutku mimořádné povahy, které obzvlášť intenzivně působí ve prospěch poskytnutí právní ochrany osobám, na něž byly objekty náležející původně církvím v rozporu se zákony převedeny. Vyjímečné suspendování blokačních účinků § 29 zákona nemůže odůvodnit fakt, že se na protizákonném nakládání s historickým majetkem církví podílely subjekty veřejnoprávní povahy, například Pozemkový fond České republiky ani skutečnost, že katastrální úřad na základě smluv odporujících svým obsahem blokaci zakotvené v zákoně o půdě uskutečnil zápis nabyvatelů ke sporným pozemkům do katastru. Přijetí teze, dle níž naznačené okolnosti postačují k prolomení rozebíraného dispozičního omezení, by ustanovení § 29 zákona o půdě zbavovalo takřka jakýchkoliv účinků. Toto pojetí přitom odpovídá rozhodovací praxi Ústavního soudu, podle níž je třeba restituční nároky pokládat za nároky primární, jejichž prosazení ospravedlňuje i zásah do již provedených majetkových přesunů, jelikož opačná interpretace by jednotlivá blokační ustanovení chránící restituenty činila bezcennými.

11. S přihlédnutím k obsahu dokazování, k citovaným ustanovením zákona č. 428/2012 Sb. a rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 3074/2017 dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby v předmětném řízení ve smyslu ustanovení § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., kdy je oprávněnou osobou po právním předchůdci [příjmení] faře v [obec] označené taktéž jako [ulice] fara, případně Katolický farní úřad v [obec]. Povinnou osobou je dle ustanovení § 4 písm. a) citovaného zákona žalovaný [číslo]., neboť jeho právní předchůdce Pozemkový fond České republiky zastupoval stát při převodu pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení na otce žalované [číslo]. Ing. [jméno] [příjmení], který následně dané pozemky daroval žalované [číslo]. jako své dceři. Tzn. pasivně legitimovaní v tomto řízení jsou jak žalovaná [číslo]. jako současný vlastník pozemků, tak žalovaný [číslo]., který převod pozemků ze strany státu na otce žalované [číslo] realizoval. Právní předchůdce žalobce byl dle pozemkové knihy, knihovní vložky [číslo] pro k. ú. [obec] vlastníkem nemovitostí, specifikovaných v této vložce, kdy část těchto pozemků byla na základě rozhodnutí ONV ve Stříbře ze dne [datum] vykoupena ČS státem dle zákona č. 46/48 Sb. bez náhrady. Z uvedeného rozhodnutí zcela jasně vyplývá, že ONV ve Stříbře jako státní orgán rozhodující o výkupu pozemků dle zákona č. 46/48 Sb. ke dni [datum] projevil svoji vůli ve formě výkupu pozemků právního předchůdce žalobce zapsaných ve vložce [číslo] pro k. ú. [obec]. Z výpisu z knihovní vložky [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [obec] je patrno, že tento výkup byl zanesen i v této vložce pozemkové knihy taktéž jako rozhodnutí Krajského národního výboru v [obec] ze dne [datum], na základě něhož byla část parcel z výkupu přidělena do vlastnictví Československého státu - Krajské správě lesů v [obec]. Z listinných důkazů je dále patrno, že s pozemky zapsanými v knihovní vložce [číslo] v k. ú. [obec] po jejich výkupu bez náhrady již disponoval pouze ČS stát, nikoliv právní předchůdce žalobce případně žalobce. Z kupních smluv, které uzavřel právní předchůdce žalovaného [číslo]. Pozemkový fond ČR s otcem žalované [číslo]. Ing. [jméno] [příjmení] vyplývá, že státní orgán porušil ustanovení § 29 zákona o půdě č. 229/91 Sb., že i přes blokaci pozemků (§ 29 zák. č. 229/91 Sb.), které náležely v minulosti církvi, uzavřel smlouvu s otcem žalované [číslo]. Ing. [jméno] [příjmení] za stavu, kdy bylo avizováno ve smlouvách, že byla ze strany ČS státu prověřena možná převoditelnost pozemků. Je však zcela zjevné, že prověření bylo chybné. Otec žalované [číslo]. vzal v kupních smlouvách na vědomí, že dané smlouvy budou neplatné v případě, že se ukáže, že prověření pozemků před prodejem bylo provedeno chybně. Tzn. lze uzavřít, že otec žalované [číslo]. nemohl nabýt v dobré víře pozemky na základě kupních smluv, u nichž byla chybně prověřena možnost jejich převoditelnosti, a tudíž kupní smlouvy ohledně převodu těchto pozemků s ohledem zejména na stanovisko Nejvyššího soudu ČR, prezentovaném v rozhodnutí [spisová značka] jsou neplatné. V souvislosti s prokázáním dobré víry, v důsledku níž měl nabýt jednak otec žalované [číslo]. pozemky od ČS státu a následně žalovaná [číslo]. na základě darovací smlouvy od svého otce [příjmení] [jméno] [příjmení], soud poukazuje na aktuální nálezy Ústavního soudu ČR, vedené pod sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] a [ústavní nález] ze dne [datum] Tyto nálezy shodně uvádějí, že soudy musí vzít v úvahu důvody, reflektující konkrétní okolnosti případu, kdy by měla být poskytnuta ochrana základního vlastnického práva, aby výsledné rozhodnutí bylo možno vnímat jako spravedlivé zhlediska vyvážené ochrany práv dotčených subjektů. Ústavní soud v těchto rozhodnutích zdůraznil, že soudy by se měly zabývat posouzením konkrétních okolností projednávané věci - tzn. osobou nabyvatele, jeho vztahu k nabytému majetku, předchozí délce užívání, dopadů pozbytí majetku a teprve po tomto zhodnocení je možno učinit závěr o existenci, případně neexistenci dobré víry nabyvatele. V tomto konkrétním případě soud zkoumal konkrétní okolnosti případu a zjistil následující: Žalovaná [číslo] je osoba s vysokoškolským vzděláním v oboru zemědělství, která nikdy v oboru zemědělství nepodnikala. Toho času je v plném invalidním důchodu žijící mimo území okresu [obec], což potvrdil její otec, svědek [příjmení] [příjmení]. Na pozemcích, které svědek [příjmení] [příjmení] daroval žalované [číslo] vyvíjí zemědělskou činnost pouze svědek [příjmení] [příjmení], který působí ve firmě FK FARMING s. r. o. s tím, že jednateli této firmy jsou Ing. [příjmení] s manželkou [jméno] [příjmení] jako rodiče žalované [číslo]. Žalovaná [číslo]. pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, propachtovala svému otci [příjmení] [příjmení], který na nich provozuje zemědělskou činnost v podobě rostlinné výroby. Za uvedené situace, tzn. po zhodnocení shora uvedených konkrétních okolností projednávané věci dospěl soud k závěru, že na straně žalované [číslo]. neexistuje a neexistovala dobrá víra při nabytí pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení na základě darovací smlouvy uzavřené s otcem Ing. [příjmení]. Tuto argumentaci soudu potvrzuje ve své výpovědí svědek [příjmení] [příjmení]. Připustil, že všechny pozemky, které převedl na svojí dceru včetně pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, jsou určeny k materiálnímu zabezpečení žalované [číslo]. za stavu, kdy tato nemůže pracovat. Dále soud uvádí, že pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení, tvoří ve vztahu k celku vlastnicky náležející žalované [číslo]. pouze nepatrnou část. Otec žalované [číslo]. má také ve vlastnictví značné množství pozemků v různých katastrálních územích taktéž jako žalovaná [číslo]. Z tohoto je zřejmé, že po existenční stránce nebude žalovaná [číslo]. zcela určitě strádat, tzn. rozhodnutí soudu nebude pro žalovanou [číslo]. v této věci likvidační. Rozhodnutím zdejšího soudu v této věci nebude také narušena další zemědělská činnost otce žalované [číslo]., neboť předmětné pozemky jsou přístupné z veřejných komunikací a z provedeného dokazování ve věci také vyplynulo, že zemědělci si pozemky, které mají v pachtu, případně ve vlastnictví a které tvoří tzv. půdní bloky, běžně propachtovávají, aniž by ztratili nárok na dotace od ČS státu. Současně bylo potvrzeno, že žalobce je schopen uzavřít s žalovanou [číslo]. ohledně pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, pachtovní smlouvy s vyměřením pachtu ve výši obdobné jako v minulosti. K námitce žalovaného [číslo]. ohledně promlčení nároku žalobce soud uvádí, že dle § 18, věta za středníkem, zákona č. 428/2012 Sb. je lhůta k uplatnění nároku časově limitovaná, a to 3 roky od nabytí účinnosti zákona č. 428/2012 Sb., kdy tato lhůta začala běžet od [datum]. Návrh žalobce byl podán dne [datum], tedy před uplynutím zákonem stanovené lhůty. K další námitce žalovaného [číslo]., že se žalobce nepřihlásil se svým nárokem do jím vyhlášeného nabídkového řízení, soud uvádí, že za situace, kdy zákon č. 428/2012 Sb. nebyl vyhlášen a rovněž nenabyl účinnosti, by nebylo ze strany žalobce smysluplné se do nabídkového řízení přihlásit s poukazem na to, že v nabídkovém řízení je úspěšný ten, který učinil nejvyšší nabídku kupní ceny za pozemky. Žalobce byl však historickým vlastníkem části nabízených nemovitostí a podle později přijatého zákona měl nárok na vydání bez toho, aniž by platil státu za převod kupní cenu. Na závěr soud podotýká, že smyslem přijetí zákona č. 428/2012 Sb. bylo zmírnit některé majetkové křivdy, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem. V tomto konkrétním případě - posuzované věci soud upřednostnil s ohledem na posouzení konkrétních okolností projednávané věci a smysl zákona č. 428/2012 Sb. restituční nárok žalobce, který byl v daném řízení prokázán před neexistencí dobré víry žalované [číslo]. při nabytí pozemku formou darování.

12. O nákladech řízení ve vztahu žalobce - žalovaný [číslo] bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobci jako zcela úspěšnému ve věci byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 93 672 Kč sestávající z 20 právních úkonů á 3 100 Kč přiznaných dle § 9 odst. 4 písm. b) ve spojení s ustanovením § 7 vyhl. č. 177/96 Sb., to je 62 000 Kč, dále 20 režijních paušálů á 300 Kč - § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/96 Sb., náhrady za promeškaný čas v částce 3 200 Kč (1 půlhodina á 100 Kč dle § 14 odst. 3 téže vyhlášky), cestovného právního zástupce žalobce [příjmení] - [obec] a zpět v celkové částce 6 215,35 Kč s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH, § 137 odst. 3 o. s. ř. v částce 16 257 Kč.

13. Ve vztahu žalobce - žalovaná [číslo] soud ohledně nákladů řízení postupoval dle ust. § 150 občanského soudního řádu, kdy důvodem hodným zvláštního zřetele, pro který nebyla žalobci ve vztahu k žalované [číslo] náhrada nákladů řízení přiznána, jsou okolnosti projednávané věci, kdy žalovaná [číslo] nevyvolala toto řízení za situace, kdy právní předchůdce žalovaného [číslo] postupoval nezákonně při převodu pozemků ze strany ČS - státu.

14. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je žalovaný [číslo] s poukazem na ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. pro procesní výsledek řízení povinen uhradit ČS - státu na nákladech státem zálohovaných částku 83 338 Kč, která byla vyplacena ze státních prostředků znalcům za vyhotovení těchto znaleckých posudků.

15. Řízení o návrhu žalobce, specifikovaného ve výroku V. tohoto rozhodnutí, bylo v důsledku zpětvzetí zastaveno (§ 96 odst. 1, 2 o. s. ř.).