3 C 3/2024 - 1325

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Janou Líznerovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 72 000 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu, tedy pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni poměrnou část účelně vynaložených nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalovaný se přihlásil ke studiu u žalobkyně, která je soukromou vysokou školou, byl přijat ke studiu a ke studiu se zapsal. Dne [datum] se žalovaný prohlášením, které je svou povahou smlouvou, zavázal k úhradě studijních a administrativních poplatků v souvislosti se studiem na vysoké škole žalobkyně. Poplatky spojené se studiem žalobkyně stanovila ve svých vnitřních předpisech v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (dále jen: „zákon o vysokých školách“). Poplatky, jejich výše a splatnost byly stanoveny jednak ve vnitřních předpisech samotných, jednak v nařízeních rektora, která jsou součástí vnitřních předpisů. Žalovaný si zvolil cenovou úroveň Standard, v rámci které činily studijní poplatky částku [částka] ročně. Tato cenová úroveň je nicméně podmíněna dosažením studijního průměru 2,0 ze 100 % zkoušek (EZK), nebo absolvováním 50 % docházky, nebo dosažením 50 % kreditů/rok, a dále studijními a studentskými/mimoškolními aktivitami. Při nesplnění podmínek cenové úrovně Standard studentovi vzniká povinnost doplatit cenový rozdíl cenové úrovně Standard a cenové úrovně Premium ve výši [částka] a současně zaplatit administrativní poplatek ve výši [částka], a to za každý ročník studia, v němž nebyly podmínky cenové úrovně splněny. Žalovaný v akademickém roce 2022/2023 nesplnil podmínky sjednané cenové úrovně Standard, o čemž byl žalobkyní vyrozuměn. Ke dni [datum] bylo studium žalovaného u žalobkyně ukončeno na základě písemného prohlášení žalovaného o zanechání studia.

2. Žalobkyně se proto domáhala zaplacení doplatku do cenové úrovně Premium za druhý a třetí ročník studia ve výši [částka] ([částka] za ročník) a administrativních poplatků za nesplnění podmínek cenové úrovně Standard za druhý a třetí ročník studia ve výši [částka] ([částka] za ročník).

3. Žalobkyně se dále domáhala úhrady administrativních poplatků v souhrnné výši [částka] za posunutí nebo nedodržení řádného termínu splatnosti. Jak blíže rozvedla ve svém vyjádření ze dne [datum] (v čl. [Anonymizováno] – viz č.l. [Anonymizováno]), tato částka se skládá ze tří poplatků za posunutí splatnosti za studijního poplatku v rozsahu 1–30 dní po [částka] (tj. celkem [částka]), neboť žalovaný byl v prodlení po dobu kratší než 30 dnů: a. s úhradou částky [částka] za akademický rok 2022/2023, která byla splatná dne [datum] a žalovaný ji uhradil až [datum], b. s úhradou částky [částka] za akademický rok 2023/2024, která byla splatná dne [datum] a žalovaný ji uhradil až [datum], c. s úhradou doplatku do cenové úrovně Premium ve výši [částka], který byl splatný dne [datum], který žalovaný neuhradil, a ze dvou poplatků za posunutí splatnosti studijního poplatku v rozsahu 31–60 dní po [částka] (tj. celkem [částka]), neboť žalovaný byl po dobu delší než 31 dnů v prodlení: d. s úhradou částky [částka] za akademický rok 2022/2023, která byla splatná [datum] a žalovaný ji uhradil až [datum] e. s úhradou doplatku do cenové úrovně Premium ve výši [částka], který byl splatný dne [datum], který žalovaný neuhradil.

4. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, žalovaný však ničeho neuhradil. Žalobkyně doplatek a administrativní poplatek za rok 2022/2023 zesplatnila ke dni [datum] a celý dluh byl zesplatněn nejpozději dne [datum] dle doručení předžalobní výzvy. Argumentace žalovaného 5. Žalovaný nároky uplatněné žalobou neuznával. Potvrdil, že dne [datum] podal přihlášku na soukromou vysokou školu žalobkyně a že dne [datum] se žalobkyní uzavřel smlouvu o studiu pro cenovou úroveň Standard. Doposud žalobkyni na školném zaplatil [částka]. Dne [datum] žalovaný e-mailem ukončil status uchazeče o studium u žalobkyně. Žalovanému nicméně de iure nikdy nevznikl status studenta, po celou dobu byl pouze uchazečem o studium. Žalobkyně totiž nikdy nevydala ani žalovanému nedoručila rozhodnutí o přijetí ke studiu, které by splňovalo podmínky zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále jen „zákon o vysokých školách“) a umožňovalo by, aby se stal žalovaný studentem na vysoké škole žalobkyně. Žalovaný nikdy neudělil souhlas s elektronickým způsobem doručování písemností a vnitřní předpisy žalobkyně navíc neupravují možnost elektronického způsobu doručování. Rozhodnutí o přijetí tak žalovanému nemohlo být doručeno prostřednictvím elektronického informačního systému žalobkyně. Žalovanému proto nevzniklo právo na zápis ke studiu dle § 51 odst. 1 zákona o vysokých školách. Žalovaný navíc ještě dne [datum] nesplňoval podmínku dle § 48 odst. 1 zákona o vysokých školách o dosaženém střední vzdělání s maturitní zkouškou, což je zákonnou podmínkou pro přijetí ke studiu na vysoké škole. Žalovaný proto nemohl být účinně přijat ke studiu v roce 2021. K tomu, aby mohl být žalovaný zapsán ke studiu, by se navíc vyžadovala prezenční účast žalovaného u zápisu do studia; nepostačí, pokud žalobkyně uchazeče automaticky jednostranně zapisuje ke studiu. Protože se žalovaný nikdy nestal studentem žalobkyně, nemohla mu vzniknout povinnost platit školné ani administrativní poplatky; naopak žalobkyně se na žalovaném bezdůvodně obohatila o již zaplacenou částku [částka].

6. Žalovaný dále uvedl, že byl v legitimním očekávání, že se na základě řádně uskutečněného přijímacího řízení stane studentem žalobkyně. Žalobkyně naopak věděla, že tento vztah nenastane, a uvedla tak žalovaného v omyl o rozhodující okolnosti; u žalovaného tak došlo k záměně totožnosti předmětu právního jednání. Právní jednání žalovaného, kterým dne [datum] učinil prohlášení k podmínkám a administraci studia, je tak relativně neplatné. Žalobkyně závažně porušuje zákon o vysokých školách, když podmiňuje přijetí ke studiu vyplněním elektronického dotazníku a předchozím podpisem smlouvy ke studiu, nevydává formálně a materiálně správná rozhodnutí o přijetí ke studiu, rozhodnutí správně nedoručuje a neumožňuje uchazečům o studium realizovat právo na zápis ke studiu v souladu se zákonem o vysokých školách. Jednání žalobkyně je proto absolutně neplatné pro rozpor se zákonem, veřejným pořádkem a dobrými mravy. Žalovaný dále uvedl, že zanechání studia nemůže být nijak sankcionováno.

7. Žalovaný rovněž uvedl, že ke dni uzavření smlouvy o studiu mezi účastníky nebyla na statutu žalobkyně ani jiných vnitřních předpisech žalobkyně vyznačena schvalovací registrační doložka Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen: „MŠMT“). Žalobkyně tak v době vzniku právního vztahu mezi účastníky neměla právně platné a účinné vnitřní předpisy. Pokud následně MŠMT vnitřní předpisy žalobkyně registrovalo, stalo se tak v rozporu se zákonem. Poplatky spojené se studiem navíc musí mít žalobkyně upravené ve vnitřních předpisech. [jméno FO] žalobkyně, který údajně vnitřním předpisem žalobkyně je, však úpravu poplatků neobsahuje a odkazuje na jiný vnitřní předpis školy, který však neexistuje. Nařízení rektora nejsou vnitřními předpisy podle zákona o vysokých školách, MŠMT je neregistruje ani neschvaluje. Účinnost nařízení rektora č. 01/2015 a č. 9/2013, která upravují žalobkyní uplatňované administrativní poplatky, navíc předchází zápisu žalobkyně v obchodním rejstříku, tedy vzniku žalobkyně. Neexistuje tak právní titul, který by žalobkyni umožňoval uplatňovat administrativní poplatky.

8. Činnost žalobkyně je navíc podle žalovaného od počátku existence nelegální, neboť státní souhlas, který byl MŠMT udělen žalobkyni, je nicotný, nenabyl právní moci a není vykonatelný. Žalobkyně byla založena jediným zakladatelem a akcionářem společností [právnická osoba], IČO: [IČO] (dále jen: „[právnická osoba].“), a vznikla [datum]. Dle obchodního rejstříku je přitom žalobkyně nástupnickou organizací [právnická osoba], o. p. s., IČO [IČO] (dnes [právnická osoba]., dále též jen: „[právnická osoba] o. p. s.“). Od založení do vzniku žalobkyně nebyl nikdo, kdo by mohl vykonávat její působnost, respektive orgány žalobkyně nemohly za žalobkyni činit právní jednání. Statutární ředitelka žalobkyně a správkyně vkladů [tituly před jménem] [jméno FO] ani jediný člen správní rady [tituly před jménem] [jméno FO] nebyli oprávněni do [datum] žalobkyni zastupovat, neboť účinnost čl. 12 stanov žalobkyně byla podmíněna úplným splněním vkladové povinnosti. Pokud tedy žalobkyně prostřednictvím statutární ředitelky podala žádost o udělení státního souhlasu a akreditací, takové jednání nemohlo mít právní účinky a správní řízení nemohlo být nikdy zahájeno. MŠMT nicméně ve správním řízení zahájeném dne [datum] jednalo se žalobkyní jako s účastníkem řízení a rozhodovalo o jejích právech a povinnostech. Z odůvodnění rozhodnutí, kterým MŠMT udělilo žalobkyni státní souhlas, plyne, že společnost [právnická osoba], o. p. s. požádala o udělení státního souhlasu žalobkyni a že tato společnost byla jediným účastníkem správního řízení. Žádost o státní souhlas však mohl dle zákona o vysokých školách podat pouze zakladatel společnosti, tedy [právnická osoba]. Přeměna z obecně prospěšné společnosti na akciovou společnost nebyla (a dosud není) právně možná, a ke změně právní formy z [právnická osoba], o. p. s. na žalobkyni proto nemohlo dojít, přesto je však v obchodním rejstříku zapsáno, že žalobkyně je nástupnickou organizací [právnická osoba], o. p. s. a že smlouvou o prodeji závodu nabyla [právnická osoba]. [právnická osoba], o. p. s., navíc stále existuje, pouze změnila název na [právnická osoba]. Z jednotlivých vydaných správních rozhodnutí jasně neplyne, kdo je adresátem nezahájeného správního řízení. MŠMT tedy vydalo rozhodnutí o udělení státního souhlasu v nezahájeném správním řízení, což má za následek nicotnost rozhodnutí. Žalobkyně tak nikdy nezískala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola a její činnost nikdy nebyla legální.

9. Žalovaný konečně uvedl, že právní vztah mezi účastníky řízení je vztahem spotřebitelským. Poskytování vzdělání žalobkyní, která je soukromou vysokou službou, je sice soukromou službou vykonávanou za úplatu ve veřejném zájmu, nejde však o veřejnou službu hrazenou z veřejných zdrojů. Žalobkyně je v souladu se zákonem o vysokých školách povinna si zajistit finanční prostředky pro svou činnost. Žalobkyně je jakožto akciová společnost právnickou osobou soukromého práva, soukromou vysokou školou a současně podnikatelem. Vztah mezi účastníky je čistě soukromoprávním vztahem, který upravuje poskytování soukromé služby (vysokoškolského vzdělání) za úplatu. I pokud by žalobkyně finanční prostředky využívala na provoz školy a nerozdělovala jej mezi oprávněné osoby, neznamená to, že by do budoucna nemohla zisk rozdělit mezi své akcionáře. Reakce žalobkyně na argumentaci žalovaného 10. Žalobkyně k tomu uvedla, že žalovaný se studentem žalobkyně stal poté, co byl na základě své přihlášky přijat ke studiu od akademického roku 2021/2022. Vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu ze dne [datum] je materiálně rozhodnutím o přijetí ke studiu podle zákona o vysokých školách. Žalovaný téhož dne podepsal smlouvu o studiu, kterou nahrál do informačního systému žalované. Tím se zapsal do studia. Žalovaný se tedy s rozhodnutím fakticky seznámil, chtěl být studentem žalobkyně a do studia se zapsal. Dne [datum] pak doložil maturitní vysvědčení. Zákon o vysokých školách nevyžaduje fyzickou přítomnost uchazeče o studium u zápisu do studia. Žalovaný studia zanechal teprve [datum], což svědčí o tom, že žalovaný se za studenta považoval.

11. Vztah mezi účastníky řízení dle žalobkyně nemá spotřebitelský charakter, neboť dle ustálené judikatury nejsou smlouvy mezi soukromými školami a studenty spotřebitelskými smlouvami. Poskytování vzdělávání je totiž veřejnou službou. V právech a povinnostech účastníků ani nebyla dána zřejmá a nedůvodná nerovnováha, neboť žalobkyně byla povinna zajistit žalovanému podmínky pro absolvování studijnímu programu, což je spojeno se značnými finančními náklady a žalobkyně namísto žalovaného nemohla přijmout jiného studenta. Smlouva o studiu byla smlouvou adhezní, nicméně neobsahovala žádná ujednání, která by byla v rozporu s úpravou adhezních smluv. Motivace studenta k plnění studijních povinností je legitimní a nelze v něm spatřovat nepoctivost, rozpor s dobrými mravy, lichvu ani zjevné zneužití práva. Žalovaný ani nemohl být v omylu ohledně rozhodujících okolností. Žalobkyně žalovanému nezatajila, že pokud uspěje v přijímacím řízení a zapíše se do studia, stane se studentem žalobkyně. Věcný obsah smlouvy o studiu mohl žalovaný bez problémů seznat. Z tvrzení žalovaného ostatně ani neplyne, že by měl nesprávnou představu o tom, že se podpisem a nahráním smlouvy o studiu stane studentem. Smlouva tak nemůže být ani neplatná pro omyl žalovaného. Žalovaný byl zároveň opakovaně upozorněn na povinnost zaplatit při nesplnění podmínek programu Standard doplatek na školné Premium, a to jednak na webových stránkách, v rozhodnutí o přijetí a ve smlouvě o studiu. Žalobní nároky nepředstavují smluvní pokutu a nejsou sankcí za využití práva zanechat studia. Naopak jde o plnění spojené s vytvořením a garancí studijního místa, která jsou vázána na nesplnění studijních povinností. Výše poplatků plyne z vnitřních předpisů žalobkyně a nevzniká jen ze smlouvy o studiu, ale ex lege dle zákona o vysokých školách. Poplatky nepodléhají regulaci a nepředstavují protiplnění za poskytnuté služby.

12. Žalobkyně dále uvedla, že má od roku 2016 oprávnění provozovat vysokou školu, její vnitřní předpisy byly registrovány a schváleny MŠMT a její statut umožňuje delegovat rozhodování o výši školného na nařízení rektora. Tak je tomu již od počátku fungování žalobkyně, přičemž delegace byla obsažena též ve vnitřních předpisech s registrační doložkou MŠMT z roku 2017, které se aplikují na její vztah se žalovaným. MŠMT registrovalo vnitřní předpisy žalobkyně jako souladné s právní úpravou. Žalobkyni byl udělen státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, přičemž rozhodnutí nabylo právní moci v roce 2016. Správní poplatek hradila společnost [právnická osoba]., jako zakladatel žalobkyně. MŠMT nikdy nezahájilo ani nevedlo řízení o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o státním souhlasu uděleném žalobkyni a civilní soud není oprávněn rozhodnutí MŠMT přezkoumávat. Rozhodnutí MŠMT netrpí vadami, které by zakládaly nicotnost rozhodnutí. Obchodní společnost obecně může nabývat práva a povinnosti již před svým vznikem. Rozhodnutí MŠMT i registrační doložka mají charakter veřejné listiny, a jsou tak nadány presumpcí správnosti. Žalobkyně koupila obchodní závod od společnosti [právnická osoba], o. p. s. a převzala tak i dosavadní nařízení rektora vysoké školy. Rektor žalobkyně požádal o registraci vnitřních předpisů k roku 2016 a k roku 2017. Žalobkyně po svém vzniku převzala text nařízení rektora, publikovala je na svých webových stránkách a v průběhu let je rovněž měnila.

13. Ke svému financování žalobkyně uvedla, že příjmy na svou činnost žalobkyně získává převážně z poplatků spojených se studiem a ze správy vlastního majetku. Příjmy z veřejných zdrojů nejsou součástí hospodaření žalobkyně. Vybírání poplatků je přitom zákonnou povinností žalobkyně jako soukromé vysoké školy. Poplatky však nejsou přímým protiplněním za poskytnuté služby. Žalobkyně poskytuje veřejně prospěšné služby a vztah mezi ní a žalovaným je vztahem veřejnoprávním. Žalobkyně musí finanční prostředky včetně zisku vynakládat na zajištění svého provozu a na splátky úvěru, který čerpala na pořízení vzdělávacích prostor a ubytovacích kapacit. Pokud student ukončí své studium, žalobkyně nemůže své náklady snížit, neboť výuku musí materiálně a personálně zajišťovat s předstihem, a na místo studenta, který zanechal studia, navíc ani nemůže přijmout studenta jiného. Není ostatně možné, aby se charakter smlouvy o studiu z pohledu, zda jde o smlouvu spotřebitelskou, či nikoliv, měnil v průběhu času v závislosti na tom, zda vysoká škola vyplácí zisk společníkům či akcionářům. Pokud by se charakter smlouvy zkoumal pouze k jejímu vzniku, vznikla by diskriminace mezi studenty, kteří zahájili studium v roce, kdy zisk byl, resp. nebyl vyplácen. Žalobkyně ani její mateřská společnost [právnická osoba]. navíc nikdy neposkytly podíl na zisku žádným fyzickým osobám. Naopak žalobkyně ponechává zisk jako nerozdělený zisk na účtu společnosti za účelem zvýšení vlastního kapitálu a tvorby rezerv, anebo jej používá na podporu sociálních a kulturních projektů. Skutková zjištění soudu 14. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne [datum] účastníci řízení uzavřeli smlouvu o studiu pro cenovou hladinu Standard označenou jako Smluvní prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa]. Touto smlouvou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout tříleté studium distančním způsobem v bakalářském studijním programu Bachelor of Business Aministration (BBA) a žalovaný se zavázal hradit studijní a administrativní poplatky za podmínek upravených ve smlouvě o studiu a ve výši a lhůtách dle vnitřních předpisů žalobkyně za celou standardní dobu studia, a to i v případě, že žalovaný studium ukončí předčasně. Žalovaný formálně ukončil studium k [datum], a to na základě svého oznámení o zanechání studia. Žalovaný byl k úhradě žalobou uplatněných nároků žalobkyní vyzván a do dnešního dne je neuhradil.

15. Z provedeného dokazování pak soud zjistil následující skutečnosti: A. Ke studiu žalovaného 16. Z printscreenu přihlášky žalovaného ke studiu u žalobkyně z informačního systému žalobkyně na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a z potvrzení o zaregistrování e-přihlášky žalovaného ze dne [datum] na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud zjistil, že v informačním systému žalobkyně byla zaregistrována elektronická přihláška žalovaného ke studiu bakalářského programu se zaměřením Web development v kombinované formě, a to od října 2021, ve která žalovaný uvedl že má dokončené středoškolské vzdělání maturitou na Gymnáziu Arabská v roce 2015. 17. [jméno FO] snímku ze studijního informačního systému žalobkyně zachycující komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným ohledně změny formy studia na č.l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaný požádal o změnu formy studia na distanční. Dne [datum] mu žalobkyně sdělila, že změna formy studia je možná, nicméně absolvent získá namísto titulu [tituly před jménem] titul BBA. Žalovaný se změnou formy studia téhož dne vyslovil souhlas a téhož dne byl informován, že změna formy studia byla schválena.

18. Z vyrozumění ze dne [datum] o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně žalovanému sdělila, že splnil podmínky pro podmínečné přijetí ke studiu pro bakalářský studijní program v cenové úrovni Standard v oblasti Technologie a zaměření dle individuální volby studenta, a to v distanční formě studia. Žalovaný byl vyzván k nahrání dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání do [datum]. Žalovaný byl informován, že na základě podpisu smluvního prohlášení studenta a doložení dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání je zapsán do studia u žalobkyně a stává se studentem žalobkyně. Žalovaný byl dále informován, že studijní poplatky za studijní program v rámci cenové úrovně Standard činí [částka], s tím, že roční splátka školného činí [částka]. Dále byl žalovaný informován o konkrétních podmínkách cenové úrovně Standard s tím, že při jejich nesplnění je povinen doplatit cenový rozdíl cenové úrovně Standard a cenové úrovně Premium a současně administrativní poplatek ve výši dle administrativního ceníku pro daný akademický rok. Cenová úroveň standard byla podmíněna splněním jedné z těchto podmínek: a. Splnění minimálně 50% kreditů za akademický rok / ročník (zápočty zkoušky, písemné práce, závěrečné zkoušky) b. Splnění minimálně 50% docházky za akademický rok / ročník (50% přednášky, 50% videocvičení, 50% videolerning) c. Absolvování 100% zkoušek (EZK) se studijním průměrem 2,0 (s tím, že do studijního průměru se započítávají všechny zkouškové pokusy) d. Studentské aktivity a participace n akcích [adresa] (kdy bylo odkazováno na webové stránky [adresa])

19. Žalovaný byl dále informován o termínech splatnosti, kdy platba za 1. ročník studia byla splatná do 14 dnů od obdržení tohoto vyrozumění, platba za 2. ročník studia do [datum] a platba za 3. ročník studia do 1. 8 2023. Dále byl žalovaný informován o podobě zápisu do studia s tím, že pro zápis do studia u žalobkyně je povinen do 14 dnů nahrát podepsané smluvní prohlášení prostřednictvím studijního informačního systému žalobkyně. Dnem podpisu, resp. zápisu do studia se uchazeč stává studentem žalobkyně. Současně bylo uvedeno, že ostatní ustanovení neuvedené ve vyrozumění upravují vnitřní předpisy žalobkyně (příkladmo byl zmíněn [jméno FO] žalobkyně, Studijní a zkušební řád, nařízení rektora a oznámení rektora). Žalovaný byl poučen, že do 30 dnů od doručení rozhodnutí může podat žádost o jeho přezkoumání.

20. Z fotografie vysvědčení žalovaného za školní rok 2014/2015 a vysvědčení o maturitní zkoušce ze dne [datum] na č.l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobkyně měla k dispozici kopii těchto vysvědčení. 21. [jméno FO] smluvního prohlášení studenta ze dne [datum] na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a shodně též č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud zjistil, že žalovaný podepsal prohlášení, jímž se zavázal dodržovat závazky a povinnosti dle právní úpravy, vnitřních předpisů žalobkyně a rozhodnutí orgánů vysoké školy. Žalovaný výslovně prohlásil, že si zvolil z nabízených cenových úrovní studijních poplatků žalobkyně konkrétní cenovou úroveň uvedenou ve vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení, a to poté, co se seznámil s jejím obsahem, výší poplatků, podmínkami a vnitřním předpisem žalobkyni, a po důkladném zvážení možností, které jsou s těmito úrovněmi spojeny a důsledků, které má volba pro další průběh studia. Žalovaný se zavázal příslušné studijní poplatky hradit po celou stanovenou dobu. Žalovaný vyslovil souhlas s tím, že studijní poplatky slouží k vytvoření podmínek pro zajištění výuky a jeho případná neúčast na výuce zanechání, ukončení, přerušení či vyloučení studia neovlivňuje výši nákladů žalobkyně na zajištění výuky a garanci studijního místa, a neovlivňuje tak výši poplatku a povinnost žalovaného jej zaplatit. Žalovaný vzal dále na vědomí, že cenová úroveň Standard je podmíněna průběžným plněním studijních a mimostudijních povinností v rámci celé standardní doby studia žalovaného. Pro případ nesplnění těchto podmínek v daném období / ročníku (studijní průměr 2,0 ze 100% zkoušek (EZK) nebo 50% docházka nebo 50% kreditů/rok nebo studijní a studentské/mimoškolní aktivity) se žalovaný zavázal uhradit rozdíl mezi cenovou úrovní Standard a cenovou úrovní Premium za každý akademický rok a k úhradě administrativního poplatku ve výši podle administrativního ceníku pro daný akademický rok. Žalovaný dále stvrdil, že neplnění podmínek studia jej nezbavuje povinnosti hradit studijní poplatky, a to ani při osobní neúčasti na výuce a zkouškách. Žalovaný dále potvrdil, že se seznámil s vnitřními předpisy a administrativními pokyny žalobkyně a vzal na vědomí, že tyto mohou být v průběhu jeho studia doplňovány a aktualizovány.

22. Z e-mailové komunikace účastníků ze dne 17. a [datum] na č. l. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalovaný se dne [datum] dotázal žalobkyně, co je třeba udělat pro zahájení studia. Žalobkyně mu sdělila, že z jeho strany eviduje prohlášení studenta, profilovou fotografii i uhrazené studijní poplatky. Žalobkyně žalovaného informovala, že musí do studijního informačního systému žalobkyně nahrát doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání, jehož dodání je nezbytné pro zahájení studia u žalobkyně a pro účast na výuce.

23. Z bankovních výpisů o provedených transakcích na č. l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud zjistil, že dne [datum], dne [datum] a dne [datum] žalovaný odeslal [částka] na účet žalobkyně. 24. [jméno FO] snímku ze studijního informačního systému žalobkyně zachycujícího seznam souborů nahraných k uživatelskému účtu žalovaného a č. l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že dne [datum] bylo do informačního systému ze strany žalobkyně nahráno vyrozumění a prohlášení studenta. Dne [datum] bylo do systému nahráno ze strany žalovaného prohlášení. Dne [datum] a dne [datum] byla do systému ze strany žalovaného nahrána fotografie studenta. Dne [datum] byl ze strany žalovaného nahrán soubor označený jako „image(2).jpg“. Dne [datum] byl do systému nahrán ze strany žalobkyně soubor označený jako „web_developement.pdf“, [datum] byl do systému ze strany žalobkyně nahrán soubor označený jako vyrozumění o nesplnění a dne [datum] byl nahrán soubor ohledně zanechání studia. 25. [jméno FO] snímku ze studijního informačního systému žalobkyně zachycující e-index žalovaného na č.l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný absolvoval dne [datum] vstupní jazykový test. Následně žádné písemné výstupy, zápočty, závěrečné zkoušky či závěrečné práce neabsolvoval. 26. [jméno FO] snímku ze studijního informačního systému žalobkyně zachycující přehled docházky žalovaného na č. l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný se prostřednictvím docházkového a registračního systému žalobkyně nikdy neregistroval. 27. [jméno FO] snímku vnitřního informačního systému žalobkyně týkající se předpisů plateb žalovanému na č.l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovanému byla v roce 2021, 2022 i 2023 předepsána platba ve výši [částka], která byla žalovaným uhrazena. Platba splatná k [datum] byla uhrazena dne [datum], platba splatná dne [datum] byla uhrazena dne [datum] a platba splatná dne [datum] byla uhrazena dne [datum]. Dále byl předepsán doplatek ve výši [částka] pro nesplnění podmínek cenové úrovně STA za akademický rok 2022/2023 se splatností dne [datum], který nebyl uhrazen.

28. Z oznámení o nesplnění podmínek cenové úrovně Standard v období akademického roku 2022/2023 ze dne [datum] na č. l. 20 soud zjistil, že žalobkyně s odkazem na své vnitřní předpisy a smluvní prohlášení studenta sdělila žalovanému, že nesplnil v akademickém roce 2022/2023 podmínku zvýhodněné cenové úrovně Standard, a je tak povinen uhradit doplatek ve výši [částka] a administrativní poplatek dle administrativního ceníku ve výši [částka]. Tyto platby byl žalovaný povinen uhradit do [datum].

29. Z komunikace účastníků řízení ze dne 19. 10., 20. 10. a [datum] na č.l. 27 bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] registrovala dotaz či žádost žalovaného. Dne [datum] žalobkyně žalovanému sdělila, že jeho žádost o zanechání studia registruje s tím, že termín zanechání studia je datován ke dni podání žádosti. Dne [datum] žalobkyně žalovanému sdělila, že v rámci zanechání studia je nutné v souladu se závazkem převzatým v prohlášení studenta uhradit studijní poplatky za celou standardní dobu studia, a vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky [částka] do [datum].

30. Z vyrozumění o ukončení studia ze dne [datum] na č. l. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyrozuměla, že dne [datum] obdržela jeho písemné vyjádření o zanechání studia u žalobkyně. Studium žalovaného tak v souladu s vnitřními předpisy skončilo dnem, kdy bylo prohlášení žalovaného doručeno žalobkyni. Současně žalovaného upozornila, že má vůči němu pohledávku ve výši [částka] z titulu administrativních a studijních poplatků, a vyzvala ho k jejich úhradě nejpozději do [datum].

31. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] na č. l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky [částka] do [datum] s tím, že nebude-li částka uhrazena, bude se žalobkyně úhrady této částky domáhat soudně. Z podacího lístku na č.l. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že dne [datum] byla zásilka žalovanému odeslána. B. K obsahu vnitřních předpisů žalobkyně 32. [jméno FO] žalobkyně s registrační doložkou z roku 2017 na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a shodně též na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] (dále též jen: „[jméno FO]“) bylo zjištěno, že tento vnitřní předpis byl registrován MŠMT dne [datum] pod č. j. MSMT-[č. účtu]-2. Pod registrační doložkou je uveden prázdný podpisový řádek [tituly před jménem] [jméno FO], ředitelky odboru vysokých škol, přičemž ke jménu je připojena zkratka v. r. Pod registrační doložkou se dále nachází úřední razítko a je zde uvedeno, že za správnost odpovídá [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž u jejího jména se nachází též její podpis.

33. Podle čl. 1 [jméno FO] je žalobkyně soukromou vysokou školou neuniverzitního typu, která uskutečňuje akreditované studijní programy a činnosti související s příslušným státním souhlasem, tj. vzdělávací, výzkumnou, rozvojovou a další tvůrčí činnost, spolu s daným předmětem podnikání. Žalobkyně je akciovou společností dle zákona o obchodních korporacích a je právním a faktickým nástupcem [právnická osoba], o. p. s., a to v plném rozsahu všech činností. Podle čl. 2 odst. 2 [jméno FO] nesmí předměty podnikání a doplňkové činnosti ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla žalobkyně zřízena. Podle čl. 30 [jméno FO] žalobkyně ke své činnost využívá příjmů získaných z předmětů své činnosti (vzdělávací, výzkumné, vývojové, tvůrčí, expertní, publikační, informační a další doplňkové činnosti) a předmětu podnikání, zejm. ve formě poplatků spojených se studiem, darů, nadačních fondů a grantů, příjmů z prodeje vlastních odborných publikací, příjmů z pořádání kongresů, sympozií a seminářů, příjmů z expertní a doplňkové činnosti, z výnosů z majetku, sdružením finančních prostředků, z vytvořených vlastních fondů, z úvěrů od peněžních ústavů a z ostatních příjmů a činností. Podle čl. 32 [jméno FO] je podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu dosažení úplného středního nebo středního odborného vzdělání a splnění podmínek přijímacího řízení. Podle čl. 33 [jméno FO] se ke studiu uchazeč přihlašuje elektronickým formulářem přihlášky ke studiu, který je k dispozici na internetových stránkách žalobkyně, přičemž součástí přihlášky je elektronická fotografie pasového formátu a doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání. Podle čl. 34 [jméno FO] je uchazeč o studium povinen absolvovat přijímací řízení ve formě elektronického dotazníku přijímacího řízení, kdy obsah a podmínky přijímacího řízení jsou uvedeny na webových stránkách [adresa] a podmínky přijetí stanoví rektor. Podle čl. 35 [jméno FO] je elektronicky podepsané rozhodnutí o splnění podmínek přijímacího řízení uchazeči k dispozici ve studentském informačním systému žalobkyně. Rozhodnutí obsahuje odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkum rozhodnutí do 30 dnů od jeho doručení, přičemž o žádosti rozhoduje rektor. Podle čl. 36 [jméno FO] jsou součástí rozhodnutí o přijetí, které je zasláno a doručeno elektronicky, vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu a smluvní prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa]. Uchazeč musí splnit podmínky pro zápis do studia do data, které je uvedeno ve vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení. Uchazeč se stává studentem po splnění podmínek vyplývajících z obecně závazných právních předpisů a z vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení. Podle čl. 37 [jméno FO] žalobkyně uskutečňuje studium v akreditovaném studijním programu za úplatu. Výše poplatků spojených se studiem, způsob a termíny splatnosti jsou vymezeny ve smluvním prohlášení studenta, které s uchazečem žalobkyně uzavírá před zápisem do studia. Výše školného je zveřejněna na webových stránkách žalobkyně. Výši školného, způsob a termíny úhrady, splátkový kalendář a podmínky vrácení školného při zanechání studia určuje příslušné nařízení rektora. V rámci stipendijního programu [adresa] (finančně zvýhodněné cenové úrovně Klasik, Standard) jsou podmínky jeho plnění a podmínky školného stanoveny rektorem v rámci příslušného nařízení rektora. Podle čl. 41 [jméno FO] nabývá statut platnosti dnem registrace MŠMT.

34. Z Pravidel systému zajišťování kvality vzdělávání s registrační doložkou z roku 2017 na č. l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno] bylo zjištěno, že tento vnitřní předpis byl registrován MŠMT dne [datum] pod č. j. MSMT-[č. účtu]-4. Pod registrační doložkou je uveden prázdný podpisový řádek [tituly před jménem] [jméno FO], ředitelky odboru vysokých škol, přičemž ke jménu je připojena zkratka v. r. Pod registrační doložkou se dále nachází úřední razítko a je zde uvedeno, že za správnost odpovídá [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž u jejího jména se nachází též její podpis. 35. [jméno FO] Stipendijního řádu s registrační doložkou z roku 2017 na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a [Anonymizováno]-[Anonymizováno] (dále též jen: „Stipendijní řád“) soud zjistil, že tento vnitřní předpis byl registrován MŠMT dne [datum] pod č. j. MSMT-[č. účtu]-6. Pod registrační doložkou je uveden prázdný podpisový řádek [tituly před jménem] [jméno FO], ředitelky odboru vysokých škol, přičemž ke jménu je připojena zkratka v. r. Pod registrační doložkou se dále nachází úřední razítko a je zde uvedeno, že za správnost odpovídá [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž u jejího jména se nachází též její podpis. Dále bylo z čl. 6 Stipendijního řádu zjištěno, že zvýhodněná cenová úroveň Standard je součástí stipendijního programu žalobkyně a je poskytována jako motivační podpora aktivních studentů v rámci snížené výše školného. Přiznání této cenové úrovně není nárokové. Výběr zvýhodněné cenové úrovně provádí uchazeč v rámci přijímacího řízení. Podmínky plnění cenové úrovně Standard stanoví příslušné nařízení rektora. V rámci zvýhodněné cenové úrovně Standard se student zavazuje uhradit celou standardní dobu studia. Při nesplnění stanovených podmínek stipendia žalobkyně v rámci zvýhodněné cenové úrovně je povinen za každý rok doplatit studijní poplatky do plné výše školného, tj. nezvýhodněné cenové úrovně Premium, a to spolu s administrativním poplatkem podle aktuálního administrativního ceníku za nesplnění podmínek přiznaného a čerpaného stipendia žalobkyně. 36. [jméno FO] Studijního a zkušebního řádu s registrační doložkou z roku 2017 na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a [Anonymizováno]-[Anonymizováno] (dále též jen: „Studijní a zkušební řád“) soud zjistil, že tento vnitřní předpis byl registrován MŠMT dne [datum] pod č. j. MSMT-[č. účtu]-3. Pod registrační doložkou je uveden prázdný podpisový řádek [tituly před jménem] [jméno FO], ředitelky odboru vysokých škol, přičemž ke jménu je připojena zkratka v. r. Pod registrační doložkou se dále nachází úřední razítko a je uvedeno, že za správnost odpovídá [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž u jejího jména se nachází též její podpis. Dále bylo zjištěno, že uchazeč o studium se stává studentem žalobkyně dnem splnění podmínek zápisu do studia. Podmínky a způsob zápisu určuje rektor žalobkyně (čl. 2 Studijního a zkušebního řádu). Akademický rok má 12 kalendářních měsíců a člení se na tři trimestry s termínem zahájení 1. 9. a s termínem ukončení 31. 8. (čl. 4 Studijního a zkušebního řádu). Do příslušného akademického roku jsou přijatí uchazeči o studium a studenti zapsáni v termínech a podmínkách stanovených rektorem žalobkyně (čl. 5 Studijního a zkušebního řádu). Zanechání studia je možné za podmínek zákona o vysokých školách a vnitřních předpisů žalobkyně dle studentem zaslaného oznámení o zanechání studia prostřednictvím studijního formuláře v studijním informačním systému žalobkyně. Po zanechání studia je student povinen uhradit všechny finanční závazky vůči žalobkyni za příslušné období podle zvolené cenové úrovně školného. Zanechání studia studenta nezbavuje povinnosti uhradit splatné dluhy vůči žalobkyni dle smluvního prohlášení studenta. Dnem ukončení studia při zanechání studia je den, kdy bylo žalobkyni doručeno písemné prohlášení studenta o zanechání studia (čl. 19 Studijního a zkušebního řádu). Podrobnosti k provedení Studijního a zkušebního řádu jsou zveřejněny na internetových stránkách žalobkyně, kdy upřesňující a doplňující znění je součástí příslušného nařízení rektora žalobkyně. Veškeré náležitosti spojené s průběhem a administrací studia jsou zaznamenávány a archivovány ve studijním informačním systému žalobkyně. Studenti a uchazeči o studium jsou povinni pro komunikaci s administrativou žalobkyně využívat výhradně studijní formuláře v rámci studijního informačního systému (čl. 30 Studijního a zkušebního řádu).

37. Z Disciplinárního řádu s registrační doložkou z roku 2017 na č.l.[Anonymizováno]- a [Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud zjistil, že tento vnitřní předpis byl registrován MŠMT dne [datum] pod č. j. MSMT-[č. účtu]-5. Pod registrační doložkou je uveden prázdný podpisový řádek [tituly před jménem] [jméno FO], ředitelky odboru vysokých škol, přičemž ke jménu je připojena zkratka v. r. Pod registrační doložkou se dále nachází úřední razítko a je uvedeno, že za správnost odpovídá [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž u jejího jména se nachází též její podpis.

38. Z Nařízení rektora 04/2016 o elektronickém zápisu na č.l. [Anonymizováno] soud zjistil, že elektronickým zápisem studenti potvrzují a sestavují rozvrh na daný akademický rok. Elektronický zápis probíhá v každém akademickém roce od 1. 7. do 31. 8., přičemž možnost jeho provedení je podmíněna úhradou veškerých plateb ve studentském informačním systému žalobkyně (čl. 1 nařízení). Studenti, kteří zápis na další akademický rok neprovedou a nepožádají o zanechání studia do stanoveného data, budou v mimořádném termínu zapsáni ze strany žalobkyně bez ohledu na své preference a studijní potřeby. Nechce-li student pokračovat ve studiu u žalobkyně, musí to oznámit prostřednictvím studijního informačního systému žalobkyně před zahájením elektronického zápisu (čl. 2 nařízení). Nařízení je platné od [datum] a k [datum] bylo aktualizováno (čl. 4 nařízení).

39. Z Nařízení rektora 01/2015 o platbách a rozdělení studijních poplatků na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud zjistil, že výše studijních poplatků v rámci standardní doby studia při zahájení studia od ledna 2019 činila pro bakalářský studijní program v cenové úrovni Standard [částka] ročně a v cenové úrovni Premium [částka] ročně (čl. 1 odst. 4 písm. a) nařízení). Termíny splatnosti byly při zahájení studia v říjnu stanoveny tak, že pokud šlo o platbu činěnou 1x ročně, byla splatná do 1. 8. (čl. 2 odst. 4 písm. c) nařízení). Při nedodržení podmínek splatnosti školného (výše plateb, termín splatnosti, variabilní symbol aj.) byl uchazeč, resp. student povinen uhradit administrativní poplatky (čl. 3 nařízení). Zanechání studia je možné pouze na základě žádosti studenta zaslané prostřednictvím studentského informačního systému žalobkyně s uvedením konkrétního důvodu. Při nepokračování ve studiu u žalobkyně v cenové úrovni Standard je student povinen uhradit veškeré studijní poplatky za celou standardní dobu studia. Žádost o zanechání studia musí být zaslána před konáním elektronického zápisu na daný akademický rok, tj. do 30.

6. Zanechání studia je datováno ke dni podání žádosti (čl. 4 nařízení). Cenová úroveň standard je od ledna 2019 podmíněna splněním stanovených podmínek pro každý akademický rok; student musel splnit buď 50 % kreditů nebo studijní průměr 2,0 nebo 50 % docházku, jak je blíže rozvedeno v čl. 6 nařízení. Při nesplnění podmínek je student povinen zpětně uhradit doplatek do cenové úrovně Premium za období, kdy čerpal cenovou úroveň Standard, a administrativní poplatek za nesplnění podmínek cenové úrovně Standard dle administrativního ceníku (čl. 6 nařízení). Nařízení rektora je účinné od [datum] a bylo aktualizováno od [datum]. (čl. 8 nařízení).

40. Z Nařízení rektora o posunutí splatnosti studijních poplatků na č.l. [Anonymizováno] soud zjistil, že při nedodržení termínu splatnosti studijních poplatků jsou stanoveny sazby v rámci náhradních a mimořádných termínů splatnosti studijních poplatků. Sazby za nedodržení žádného termínu splatnosti ze strany studenta činí pro cenovou úroveň Standard [částka] při úhradě studijních poplatků v rozsahu 1-30 dnů v rámci náhradního termínu, a [částka] za úhradu studijních poplatků v rozsahu 31-60 dnů v rámci mimořádného termínu (čl. 2 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b) nařízení). Nařízení rektora je platné od [datum] a bylo aktualizováno k [datum] (čl. 3 nařízení).

41. Z administrativního ceníku na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud zjistil, že zde není uvedeno datum jeho vydání ani označení akademického roku, pro který platí. Nadstandardní administrativní úkony a služby podle vnitřních předpisů žalobkyně jsou zpoplatněny podle cenové úrovně studenta. Administrativní poplatek při nesplnění podmínek cenové úrovně Klasik a Standard v ročníku (od termínu zahájení říjen 2019) činí podle bodu 0.28 tohoto ceníku částku [částka].

42. Z administrativních ceníků na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud zjistil, že zde není uvedeno datum jeho vydání ani označení akademického roku, pro který platí. Ve všech těchto cenících je uvedeno, že nadstandardní administrativní úkony a služby podle vnitřních předpisů žalobkyně jsou zpoplatněny podle cenové úrovně studenta. V cenících na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a [Anonymizováno]-[Anonymizováno] je uvedeno, že administrativní poplatek při nesplnění podmínek cenové úrovně Klasik a Standard v ročníku (od termínu zahájení říjen 2019) činí podle bodu [částka]. V ceníku na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] je uvedeno, že administrativní poplatek při nesplnění podmínek cenové úrovně Standard v ročníku (od termínu zahájení říjen 2019) činí podle bodu 2.9 částku [částka] a poplatek za nesplnění podmínek cenové úrovně Standard činí dle bodu 2.14 částku [částka]. 43. [jméno FO] srovnání školného z webových stránek žalobkyně na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a [Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud zjistil, že pro cenovou úroveň Standard byl student povinen uhradit studijní poplatky při zanechání studia za celou standardní dobu studia. Student musí povinně plnit podmínky studia, a to plnění studentských aktivit či 50 % kreditů či 50 % docházky či studijní průměr 2,0. Při nesplnění podmínek cenové úrovně se student zavazuje uhradit doplatek do cenové úrovně Premium. Nesplnění podmínek cenové úrovně podléhá i administrativnímu poplatku. Služby lze doplňovat a rozšiřovat prostřednictvím administrativního ceníku žalobkyně. Na stránkách žalobkyně se nachází srovnání studijních programů Klasik, Standard, Premium a Exclusive. U cenových úrovní Klasik a Standard je uvedena poznámka „Stipendijní program Studium [adresa]“. Pro cenovou úroveň Standard je uvedena cena od [částka] ročně, u cenové úrovně Premium od [částka] ročně. V přehledové tabulce školného je pak uvedena pro tříletý bakalářský studijní program nebo pro dvouletý studijní program BBA cena [částka] pro cenovou úroveň Standard a [částka] pro cenovou úroveň Premium. C. K registraci vnitřních předpisů žalobkyně 44. Z rozhodnutí MŠMT ze dne [datum] č. j. MSMT-13739-2016-4 opatřené doložkou právní moci na č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a v zapůjčeném správním spisu MŠMT č.j. MSMT-[č. účtu] pod poř.č. [hodnota] soud zjistil, že MŠMT udělilo žalobkyni [právnická osoba]., státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola neuniverzitního typu a udělilo jí akreditaci k výuce čtyř bakalářských studijních programů a dvou navazujících magisterských studijních programů, a registrovalo vnitřní předpisy uvedené v příloze rozhodnutí. V odůvodnění je uvedeno, že dne [datum] obdrželo žádost jediného účastníka řízení [právnická osoba], o. p. s. o udělení státního souhlasu nové právnické osobě – [právnická osoba]., k oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, a o udělení akreditace pro konkrétně označené studijní programy, které dosud uskutečňuje [právnická osoba], o. p. s. Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právního nástupce. Dochází-li tak ke změně právní formy subjektu, který bude uskutečňovat studijní programy, je nutné udělit státní souhlas i akreditaci studijním programům ve správním řízení novému subjektu. K udělení akreditací a státního souhlasu vydala souhlasné stanovisko akreditační komise a MŠMT shledalo, že jsou dány předpoklady pro řádné zajištění činnosti obchodní společnosti a že návrh vnitřních předpisů je v souladu se zákony a ostatními právními předpisy. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Doložka právní moci byla vyznačena [datum]. V příloze jsou studijní a zkušební řád a statut žalobkyně. 45. [jméno FO] statutu [adresa] s registrační doložkou z roku 2016, který byl přílohou rozhodnutí MŠMT ze dne [datum] č. j. MSMT-13739-2016-4 (č.l. [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno]-[Anonymizováno] a v zapůjčeném správním spisu MŠMT č.j. MSMT-[č. účtu] pod poř.č. [hodnota]), bylo zjištěno, že MŠMT tento vnitřní předpis registrovalo rozhodnutím ze dne [datum] č. j. MSMT-13739-2016-4. Oproti [jméno FO] žalobkyně z roku 2017 (uvedeným pod bodem 32 tohoto rozsudku) je v čl. 34 odst. 2 uvedeno, že osobní účast na přijímacím řízení je povinná pro všechny uchazeče o studium. Pokud se uchazeč nemůže dostavit k přijímacímu řízení ve stanoveném termínu, může požádat o mimořádný termín přijímacího řízení. Nepožádá-li do stanoveného data o mimořádný náhradní termín přijímacího řízení, nesplnil podmínky pro přijetí ke studiu. Podle čl. 35 statutu uchazeč před začátkem II. kola přijímacího řízení uchazeč v rámci registrace předloží platný průkaz totožnosti. Podmínky přijetí stanoví rektor nařízením. Podle čl. 37 statutu jsou součástí rozhodnutí o přijetí vyhotovení vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu, prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa] a podklady pro uhrazení studijních poplatků, které jsou uchazeči k dispozici ve studijním informačním systému žalobkyně. Do stanoveného data ve vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení musí uchazeč splnit podmínky pro zápis do studia. Nedoručí-li potřebné podklady (podepsané prohlášení studenta), neuhradí studijní poplatky pro daný akademický rok nebo neprovede zápis do prvního ročníku ve stanoveném termínu, nesplnil podmínky zápisu. Při splnění všech stanovených podmínek se přijatý uchazeč o studium stává studentem dnem vykonání zápisu do studia příslušného typu. Podle čl. 38 statutu výši školného, která je zveřejněna na internetových stránkách žalobkyně, stanovuje rektor. Výše školného, způsob a termíny úhrady, splátkový kalendář a podmínky vrácení školného při zanechání studia upravuje příslušný vnitřní předpis žalobkyně. 46. [jméno FO] studijního a zkušebního řádu s registrační doložkou z roku 2016 který byl přílohou které bylo přílohou rozhodnutí MŠMT ze dne [datum] č. j. MSMT-13739-2016-4 (č.l. 103-108, 228-233, 303-308, 392-397 a v zapůjčeném správním spisu MŠMT č.j. MSMT-[č. účtu] pod poř.č. [hodnota]), bylo zjištěno, že MŠMT tento vnitřní předpis registrovalo rozhodnutím ze dne [datum] č. j. MSMT-13739-2016-4. Oproti Studijnímu a zkušebnímu řádu z toku 2017 (uvedeným pod bodem 36 rozsudku) je v čl. 5 odst. 1 uvedeno, že do příslušného akademického roku se přijatí uchazeči o studium a studenti zapisují v termínech a podmínkách stanovených rektorem [adresa]. Při neprovedení elektronického zápisu studentem ve stanoveném termínu je proveden elektronický zápis studijním oddělením na základě volné kapacity pro daný akademický rok. Povinnou součástí zápisu uchazeče do 1. ročníku studia je úvod do studia a složení studentského slibu v rámci slavnostní imatrikulace. Dle čl. 19 studijního a zkušebního řádu je zanechání studia realizováno na základě žádosti studenta zaslané prostřednictvím studijního informačního systému žalobkyně a rektorem stanovených podmínek, tj. odevzdání studentského průkazu, uvedení relevantních a pravdivých důvodů pro zanechání studia a uhrazení všech dlužných studijních poplatků za akademický rok, do kterého byl proveden elektronický zápis. Zanechání studia nezbavuje studenta povinnosti hradit všechny finanční závazky vůči žalobkyni pro daný akademický rok či časové období, do kterého provedl zápis, případně byl zapsán studijním oddělením žalobkyně. Podle čl. 26 studijního a zkušebního řádu studium v příslušném akreditovaném studijním programu žalobkyně uskutečňuje za úplatu, s tím, že výši studijních poplatků a jejich obsah za příslušný studijní program a formu studia stanovuje rektor. Nadstandardní studijní a administrativní služby jsou zpoplatněny nad rámec školného, přičemž cenu za tyto úkony stanovuje rektor. Zaplacení školného je podmínkou zápisu do vyššího ročníku. Student je povinen uhradit žalobkyni všechny studijní poplatky za období, do kterého provedl či byl proveden elektronický zápis, příp. zápis do studia, na jehož základě mu bylo garantování studijní místo pro akademický rok, a to i při zanechání či ukončení studia u žalobkyně.

47. Z poskytnutí informací MŠMT ze dne [datum] na č.l. 32-34 soud zjistil, že žalobkyně získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola udělením státního souhlasu MŠMT dne [datum], který se stal účinným dne [datum]. Od udělení státního souhlasu MŠMT obdrželo podnět na přezkum opatření přijatých v rámci poskytování vzdělávací činnosti žalobkyní ke stanovení a vymáhání poplatků za studium od bývalých studentů žalobkyně po zanechání studia. MŠMT posoudilo obsah nařízení rektora č. 01/2015 o platbách a rozdělení studijních poplatků a obsah prohlášení studenta k administraci a podmínkám studia na [adresa] a shledalo, že nařízení rektora a prohlášení studenta odporují studijnímu a zkušebnímu řádu žalobkyně a zákonu o vysokých školách. Nařízení rektora studentovi stanoví povinnosti nad rámec zákona o vysokých školách. Prohlášení, které se odkazuje na toto nařízení, rozšiřuje povinnost uhradit studijní poplatek a administrativní poplatky za celou standardní dobu studia bez ohledu na to, kdy student přestal být studentem a kdy mu žalobkyně neposkytuje vzdělávací činnosti. Takové rozšíření finančních závazků studenta je nad rámec jeho povinností dle studijního a zkušebního řádu, a tedy i nad rámec statutu žalobkyně. Nařízení rektora není vnitřním předpisem žalobkyně, neboť vnitřními předpisy vysoké školy jsou jen předpisy registrované MŠMT. MŠMT nemá právní nástroje zasahovat do úpravy školného a není oprávněné vstupovat do smluvních závazků soukromých subjektů, tedy žalobkyně a studenta. MŠMT vyzvalo žalobkyni ke zjednání nápravy a o zaslání upraveného znění dokumentů a vysvětlujících informací. Žalobkyně sdělila, že aktualizovala nařízení rektora a smlouvy uzavírané s uchazeči a studenty, a požádala o registraci statutu, studijního a zkušebního řádu a stipendijního řádu jako nových vnitřních předpisů. 48. [jméno FO] sdělení MŠMT ze dne [datum] s přehledem registrovaných vnitřních předpisů na č. l. 101, soud zjistil, že MŠMT evidovalo následující vnitřní předpisy žalobkyně: statut žalobkyně z roku 2016, studijní a zkušební řád žalobkyně z rou 2016, statut žalobkyně z roku 2017, studijní a zkušební řád žalobkyně z roku 2017, pravidla hodnocení kvality žalobkyně z roku 2017, disciplinární řád žalobkyně z roku 2017, stipendijní řád žalobkyně z roku 2017.

49. Z výzvy MŠMT k odstranění nedostatků v činnosti vysoké školy ze dne [datum], č. j. MSMT-[č. účtu]-3 na č.l. 1137 soud zjistil, že MŠMT vyzvalo žalobkyni k odstranění nedostatků spočívajících v tom, že žalobkyně nezveřejňuje ve veřejné části internetových stránek výroční zprávu o činnosti, výroční zprávu o hospodaření a údaje o platnosti a účinnosti vnitřních předpisů registrovaných MŠMT, že žalobkyně uvádí nařízení rektora jako vnitřní předpisy, přestože tato nikdy nebyla registrována MŠMT, a že některá nařízení rektora mají uvedeno dřívější datum účinnosti, než byl žalobkyni udělen státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola. Dále MŠMT konstatovalo, že rozhodnutí o přijetí a o nepřijetí ke studiu neobsahuje v poučení údaj o tom, který správní orgán rozhoduje o odvolání a u kterého správního orgánu se odvolání podává, a že rozhodnutí o přijetí nesplňuje náležitosti rozhodnutí dle správního řádu a současně obsahuje informace o povinnostech přijatého uchazeče, ačkoliv tato část odůvodnění nesouvisí s výrokem rozhodnutí. Z odůvodnění rozhodnutí plyne, že je student v rozporu se zákonem o vysokých školách povinen pro zahájení výuky uzavřít soukromoprávní smlouvu se žalobkyní, přičemž v rozhodnutí absentuje ustanovení o možnosti se vyjádřit k obsahu smlouvy, pokud student nesouhlasí s obsahem smluvního prohlášení, a o důsledcích nepodepsání smluvního prohlášení studentem. MŠMT žalobkyni vyzvalo ke zveřejnění výroční zprávy ve veřejné části internetových stránek, k úpravě struktury informací o vnitřních předpisech registrovaných MŠMT, interních normách žalobkyně včetně smluv uzavíraných se studenty, k doplnění údajů o účinnosti vnitřních předpisů a k ověření platnosti a účinnosti nařízení rektora a uvedení těchto údajů u jednotlivých nařízení rektora, dále k předložení aktualizovaných a kompletních vnitřních předpisů žalobkyně k registraci MŠMT, a k odstranění vad rozhodnutí o přijetí a nepřijetí ke studiu. MŠMT současně upozornilo, že ohledně zákonnosti některých opatření žalobkyni oslovilo dne [datum] a vyzvalo žalobkyni k odstranění některých nedostatků, a dne [datum] ji upozornilo na přetrvávající nedostatky a vyzvalo žalobkyni k podání vysvětlení. [právnická osoba] podnikatelské povaze žalobkyně 50. Z výroční zprávy o činnosti a o hospodaření žalobkyně za rok 2017 na č.l. 855-901 soud zjistil, že žalobkyně dosáhla zisku [částka] a nerozdělený zisk ani neuhrazenou ztrátu neměla. Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] činily jiné pohledávky. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], závazky k úvěrovým institucím nebyly uvedeny. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Hlavní příjmy žalobkyně byly poplatky za studium v celkové výši [částka].

51. Z výroční zprávy o činnosti a o hospodaření žalobkyně za rok 2018 na č.l. 902-946 soud zjistil, že žalobkyně dosáhla zisku [částka] a měla nerozdělený zisk ve výši [částka]. Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] za pohledávky. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], z toho [částka] bylo poskytnuto z cizích zdrojů. Dle přílohy č. [hodnota] činily bankovní úvěry žalobkyně [částka]. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Hlavní příjmy žalobkyně byly poplatky za studium v celkové výši [částka].

52. Z výroční zprávy o činnosti a o hospodaření žalobkyně za rok 2019 na č.l. 809-854 soud zjistil, že žalobkyně dosáhla zisku [částka] a měla nerozdělený zisk ve výši [částka]. Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] činily jiné pohledávky. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], z toho [částka] činily závazky k úvěrovým institucím. Dle přílohy č. [hodnota] činily bankovní úvěry žalobkyně [částka]. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Hlavní příjmy žalobkyně byly poplatky za studium v celkové výši [částka].

53. Z výroční zprávy o činnosti a o hospodaření žalobkyně za rok 2020 na č.l. 629-676 soud zjistil, že žalobkyně dosáhla zisku [částka] a měla nerozdělený zisk ve výši [částka]. Žalobkyně měla aktiva a pasiva celkem ve výši [částka], z toho [částka] a [částka] činily závazky k úvěrovým institucím. Dle přílohy č. [hodnota] činily bankovní úvěry žalobkyně [částka]. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Hlavní příjmy žalobkyně byly poplatky za studium v celkové výši [částka].

54. Z výroční zprávy o činnosti a o hospodaření žalobkyně za rok 2021 na č.l. 677-719 soud zjistil, že žalobkyně dosáhla zisku [částka] a měla nerozdělený zisk ve výši [částka]. Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] činily jiné pohledávky a [částka] peněžní prostředky na účtech. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], z toho [částka] a [částka] činily závazky k úvěrovým institucím, [částka] ostatní závazky a [částka] daňové závazky a dotace vůči státu. Dle přílohy č. [hodnota] činily bankovní úvěry žalobkyně [částka]. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Hlavní příjmy žalobkyně byly poplatky za studium v celkové výši [částka].

55. Z výroční zprávy o činnosti a o hospodaření žalobkyně za rok 2022 na č.l. 720-764 soud zjistil, že žalobkyně dosáhla zisku [částka] a měla nerozdělený zisk ve výši [částka] (v minulém účetním období šlo o [částka]). Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] činily jiné pohledávky. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], z toho [částka] a [částka] činily závazky k úvěrovým institucím a [částka] ostatní závazky. Dle přílohy č. [hodnota] činily bankovní úvěry žalobkyně [částka]. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Hlavní příjmy žalobkyně byly poplatky za studium v celkové výši [částka].

56. Z výroční zprávy o činnosti a o hospodaření žalobkyně za rok 2023 na č.l. 765-808 soud zjistil, že žalobkyně dosáhla zisku [částka] a měla nerozdělený zisk ve výši [částka]. Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] činily jiné pohledávky. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], z toho [částka] činily závazky k úvěrovým institucím. . Dle přílohy č. [hodnota] činily bankovní úvěry žalobkyně [částka]. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Hlavní příjmy žalobkyně byly poplatky za studium v celkové výši [částka]. 57. [jméno FO] zprávy auditora k ověření účetní závěrky žalobkyně za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] na č.l. 947-953 soud zjistil, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv žalobkyně a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření a peněžních toků za rok končící [datum] v souladu s českými účetními předpisy. Žalobkyně dosáhla zisku [částka] a výsledek hospodaření minulých let byl ve výši [částka]. Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] činily pohledávky. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], z toho [částka] činily cizí zdroje. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Vyplacené dividendy a podíly na zisku nejsou uvedeny. 58. [jméno FO] zprávy auditora k ověření účetní závěrky žalobkyně za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] na č.l. 954-963 soud zjistil, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv žalobkyně a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření a peněžních toků za rok končící [datum] v souladu s českými účetními předpisy. Žalobkyně dosáhla zisku [částka] a měla nerozdělený zisk ve výši [částka]. Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] činily jiné pohledávky. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], z toho [částka] činily dlouhodobé a [částka] krátkodobé závazky k úvěrovým institucím. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Vyplacené dividendy a podíly na zisku nejsou uvedeny. 59. [jméno FO] zprávy auditora k ověření účetní závěrky žalobkyně za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] na č.l. 964-975 soud zjistil, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv žalobkyně a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření a peněžních toků za rok končící [datum] v souladu s českými účetními předpisy. Žalobkyně dosáhla zisku [částka] a měla nerozdělený zisk ve výši [částka]. Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] činily jiné pohledávky. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], z toho 19 227 000 činily krátkodobé a [částka] dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Vyplacené dividendy a podíly na zisku nejsou uvedeny. 60. [jméno FO] zprávy auditora k ověření účetní závěrky žalobkyně za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] na č.l. 976-986 soud zjistil, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv žalobkyně a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření a peněžních toků za rok končící [datum] v souladu s českými účetními předpisy. Žalobkyně dosáhla zisku [částka] a měla nerozdělený zisk ve výši [částka]. Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] činily jiné pohledávky. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], z toho [částka] činily krátkodobé a [částka] dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Vyplacené dividendy a podíly na zisku nejsou uvedeny. 61. [jméno FO] zprávy auditora k ověření účetní závěrky žalobkyně za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] na č.l. 986-995 soud zjistil, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv žalobkyně a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření a peněžních toků za rok končící [datum] v souladu s českými účetními předpisy. Žalobkyně dosáhla zisku [částka] a měla nerozdělený zisk ve výši [částka] (stav v minulém účetním období byl [částka]). Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] činily jiné pohledávky. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], z toho [částka] činily krátkodobé a [částka] dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím a 17 534 000 ostatní závazky. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Vyplacené dividendy a podíly na zisku nejsou uvedeny. 62. [jméno FO] zprávy auditora k ověření účetní závěrky žalobkyně za období od [datum] do [datum] ze dne [datum] na č.l. 996-1004 soud zjistil, že účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv a pasiv žalobkyně a nákladů a výnosů a výsledku jejího hospodaření a peněžních toků za rok končící [datum] v souladu s českými účetními předpisy. Žalobkyně dosáhla zisku [částka] a měla nerozdělený zisk ve výši [částka] (stav v minulém účetním období byl [částka]). Žalobkyně měla aktiva celkem [částka] netto, z toho [částka] činily jiné pohledávky. Pasiva žalobkyně činily celkem [částka], z toho [částka] činily dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím a [částka] ostatní závazky. Žalobkyně neměla majetek zatížený zástavním právem ani věcným břemenem. Vyplacené dividendy a podíly na zisku jsou uvedeny ve výši -[částka]. 63. [jméno FO] zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou za akademický rok 2016/2017 ze dne [datum] na č.l. 1005-1006 soud zjistil, že ovládající osobou je akcionář žalobkyně [právnická osoba]. a ovládanou osobou je žalobkyně. Mezi dalšími osobami ovládané stejnou ovládající osobou je též [právnická osoba]. Žalobkyně působila v uplynulém roce samostatně na tuzemském trhu v oboru soukromá vysoká škola věda a výzkum. Ovládající osoba se podílí na řízení žalobkyně prostřednictvím jmenování členů správní a dozorčí rady. Osoby si navzájem neposkytly vzájemná plnění a protiplnění. 64. [jméno FO] zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou za akademický rok [datum] – [datum] ze dne [datum] na č.l. 1007-1008 soud zjistil, že ovládající osobou je akcionář žalobkyně [právnická osoba]. a ovládanou osobou je žalobkyně. Mezi dalšími osobami ovládané stejnou ovládající osobou je též [právnická osoba]. Žalobkyně působila v uplynulém roce samostatně na tuzemském trhu v oboru soukromá vysoká škola věda a výzkum. Ovládající osoba se podílí na řízení žalobkyně prostřednictvím jmenování členů správní a dozorčí rady. Osoby si navzájem neposkytly vzájemná plnění a protiplnění. 65. [jméno FO] zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou za akademický rok [datum] – [datum] ze dne [datum] na č.l. 1009-1010 soud zjistil, že ovládající osobou je akcionář žalobkyně [právnická osoba]. a ovládanou osobou je žalobkyně. Mezi dalšími osobami ovládané stejnou ovládající osobou je též [právnická osoba]. Žalobkyně působila v uplynulém roce samostatně na tuzemském trhu v oboru soukromá vysoká škola věda a výzkum. Ovládající osoba se podílí na řízení žalobkyně prostřednictvím jmenování členů správní a dozorčí rady. Osoby si navzájem neposkytly vzájemná plnění a protiplnění. 66. [jméno FO] zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou za akademický rok [datum] – [datum] ze dne [datum] na č.l.1011-1012 soud zjistil, že ovládající osobou je akcionář žalobkyně [právnická osoba]. a ovládanou osobou je žalobkyně. Mezi dalšími osobami ovládané stejnou ovládající osobou je též [právnická osoba]. Žalobkyně působila v uplynulém roce samostatně na tuzemském trhu v oboru soukromá vysoká škola věda a výzkum. Ovládající osoba se podílí na řízení žalobkyně prostřednictvím jmenování členů správní a dozorčí rady. Osoby si navzájem neposkytly vzájemná plnění a protiplnění. 67. [jméno FO] zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou za akademický rok [datum] – [datum] ze dne 7. 12. 2021na č.l. 1013-1014 soud zjistil, že ovládající osobou je akcionář žalobkyně [právnická osoba]. a ovládanou osobou je žalobkyně. Mezi dalšími osobami ovládané stejnou ovládající osobou je též [právnická osoba]. Žalobkyně působila v uplynulém roce samostatně na tuzemském trhu v oboru soukromá vysoká škola věda a výzkum. Ovládající osoba se podílí na řízení žalobkyně prostřednictvím jmenování členů správní a dozorčí rady. Osoby si navzájem neposkytly vzájemná plnění a protiplnění. 68. [jméno FO] zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou za akademický rok [datum] – [datum] ze dne [datum] na č.l. 1015-1016 soud zjistil, že ovládající osobou je akcionář žalobkyně [právnická osoba]. a ovládanou osobou je žalobkyně. Mezi dalšími osobami ovládané stejnou ovládající osobou je též [právnická osoba]. Žalobkyně působila v uplynulém roce samostatně na tuzemském trhu v oboru soukromá vysoká škola věda a výzkum. Ovládající osoba se podílí na řízení žalobkyně prostřednictvím jmenování členů správní a dozorčí rady. Osoby si navzájem neposkytly vzájemná plnění a protiplnění. 69. [jméno FO] zprávy o vztazích mezi ovládající osobou a osobou ovládanou za akademický rok [datum] – [datum] ze dne [datum] na č.l. 1017-1018 soud zjistil, že ovládající osobou je akcionář žalobkyně [právnická osoba]. a ovládanou osobou je žalobkyně. Mezi dalšími osobami ovládané stejnou ovládající osobou je též [právnická osoba]. Žalobkyně působila v uplynulém roce samostatně na tuzemském trhu v oboru soukromá vysoká škola věda a výzkum. Ovládající osoba se podílí na řízení žalobkyně prostřednictvím jmenování členů správní a dozorčí rady. Ovládající osobě bylo poskytnuto plnění na základě rozhodnutí valné hromady. Ovládající osoba žalobkyni plnění neposkytla. Ovládající osoba nevyužila svého vlivu k přijetí opatření či uzavření smlouvy, z nichž může vzniknout žalobkyni majetková újma. 70. [jméno FO] zápisu z valné hromady ze dne [datum] na č.l. 1261-1262 soud zjistil, že valná hromada schválila účetní závěrku zpracovanou ke dni [datum] ve znění předloženém valné hromadě společnosti a rozhodla o naložení se ziskem za rok 2016/2017 tak, že bude v plné výši převeden na účet „nerozdělený zisk minulých let“. 71. [jméno FO] zápisu z valné hromady ze dne [datum] na č.l. 1263-1264 soud zjistil, že valná hromada schválila účetní závěrku zpracovanou ke dni [datum] ve znění předloženém valné hromadě společnosti a rozhodla o naložení se ziskem za rok 2017/2018 tak, že bude v plné výši převeden na účet „nerozdělený zisk minulých let“. 72. [jméno FO] zápisu z valné hromady ze dne [datum] na č.l. 1258-1259 bylo zjištěno, že valná hromada schválila účetní závěrku zpracovanou ke dni [datum] ve znění předloženém valné hromadě společnosti a rozhodla o naložení se ziskem za rok 2018/2019 tak, že se v plné výši převede na účet „nerozdělený zisk minulých let“. 73. [jméno FO] zápisu z valné hromady ze dne [datum] na č.l. 1260 bylo zjištěno, že valná hromada schválila účetní závěrku a výroční zprávu společnosti za rok 2020 a rozhodla, že hospodářský výsledek roku 2020 bude převeden na hospodářský výsledek minulých let. Z hospodářského výsledku minulých let nebude zatím vyplacen jedinému akcionáři žádný podíl na zisku. To nebrání, aby valná hromada rozhodla o jeho případném vyplacení později. 74. [jméno FO] zápisu z valné hromady ze dne [datum] na č.l. 1267 soud zjistil, že valná hromada schválila řádnou účetní závěrku a výroční zprávu společnosti za rok 2021 a rozhodla, že z hospodářského výsledku roku 2021 bude vyplacen jedinému akcionáři podíl na zisku ve výši [částka] a zbývající část hospodářského výsledku ve výši [částka] bude převedena na hospodářský výsledek minulých let. Valná hromada současně rozhodla, že z hospodářského výsledku minulých let bude vyplacena jedinému akcionáři podíl na zisku ve výši [částka]. To nebrání, aby valná hromada rozhodla o jeho dalším případném vyplacení později. Valná hromada současně rozhodla o určení [tituly před jménem] [jméno FO] statutárním auditorem k provedení povinného auditu řádné účetní závěrky společnosti, a to počínaje účetním obdobím hospodářského roku 2021 na dobu neurčitou. 75. [jméno FO] zápisu z valné hromady ze dne [datum] na č.l. 1266 soud zjistil, že valná hromada schválila řádnou účetní závěrku a výroční zprávu společnosti za rok 2022 a rozhodla, že hospodářský výsledek roku 2022 bude převeden na hospodářský výsledek minulých let. Valná hromada současně rozhodla, že z hospodářského výsledku minulých let nebude zatím vyplacen jedinému akcionáři žádný podíl na zisku. To nebrání, aby valná hromada rozhodla o jeho případném vyplacení později. 76. [jméno FO] zápisu z valné hromady ze dne [datum] na č.l. 1265 soud zjistil, že valná hromada schválila předběžnou účetní závěrku a výroční zprávu společnosti za rok 2023 s hospodářským výsledkem [částka] a rozhodla, že z hospodářského výsledku za rok 2023 bude jedinému akcionáři vyplacena záloha podílu na zisku ve výši [částka]. 77. [jméno FO] zápisu z valné hromady ze dne [datum] na č.l. 1268 soud zjistil, že valná hromada schválila předběžnou účetní závěrku a výroční zprávu společnosti za rok 2023 s hospodářským výsledkem rozhodla, že z hospodářského výsledku za rok 2023 bude vyplacena jedinému akcionáři záloha podílu na zisku ve výši [částka]. 78. [jméno FO] zápisu z valné hromady ze dne [datum] na č.l. 1269 soud zjistil, že valná hromada schválila řádnou účetní závěrku a výroční zprávu společnosti za rok 2023, potvrdila, že na základě předchozích rozhodnutí valných hromad ze dne [datum] a [datum] byl z hospodářského výsledku 2023 vyplacen jedinému akcionáři podíl na zisku ve výši [částka]. Valná hromada současně rozhodla, že z hospodářského výsledku za rok 2023 bude vyplacen jedinému akcionáři další podíl na zisku ve výši [částka]. Valná hromada dále rozhodla, že společnost vytvoří rezervní fond k pokrytí neočekávaných výdajů nebo ztrát společnosti a že z hospodářského výsledku roku 2023 bude do tohoto rezervního fondu převedena částka [částka] a zůstatek ve výši [částka] bude převeden na nerozdělený zisk minulých let. Valná hromada dále rozhodla, že z hospodářského výsledku minulých let bude do rezervního fondu převedena částka [částka]. 79. [jméno FO] zprávy nezávislého auditora o použití zisku účetní jednotky ze dne [datum] na č.l. 1251 bylo zjištěno, že auditor společnosti [tituly před jménem] [jméno FO] provedl ověření použití zisku dosaženého žalobkyní v období od [datum] do [datum] v účetních jednotkách žalobkyně a její mateřské společnosti [právnická osoba]. Žalobkyně v těchto období vždy dosahovala zisku po zdanění a ten byl vždy celý převeden do nerozděleného zisku minulých let. Finanční prostředky vzniklé dosaženými zisky jsou u žalobkyně využívány ke krytí nenákladových investičních výdajů, zejm. na pořízení budovy [adresa], kde probíhá výuka studentů, rekonstrukce její části a splácení úvěru na pořízení budovy. Finanční prostředky byly dále využity na podíl žalobkyně na projektu seniorského centra, a to poskytnutím návratných půjček společnosti [právnická osoba], která zajišťuje realizaci projektu, a vyplacením podílu na zisku minulých let své mateřské společnosti, která je použila na zajištění realizace projektu. Veškeré zisky žalobkyně byly využity na zajištění vlastní investiční činnosti nebo na podporu sociálního projektu seniorského bydlení. Podíly na zisku žalobkyně ani její mateřské společnosti nebyly poskytnuty žádným fyzickým osobám. E. Ke státnímu souhlasu 80. Z notářského zápisu ze dne [datum], č. j. N 173/2016, NZ 171/2016 (stanovy žalobkyně ze dne [datum]) na č.l. 269-272 soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. dne [datum] jako zakladatel přijala stanovy akciové společnosti a založila tím akciovou společnost [právnická osoba]. Předmětem podnikání (činnosti) společnosti je mj. uskutečňování akreditovaných bakalářských studijních programů podle zákona o vysokých školách (čl. 2.1). Orgány společnosti jsou valná hromada, příp. jediný akcionář vykonávající její působnost, předseda správní rady a statutární ředitel (čl. 4). Statutární ředitelkou a správkyní vkladů byla určena [jméno FO], narozená [datum], bytem [adresa] Třebáň (dále též jen: „[jméno FO]“) a jediným členem správní rady byl určen [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], narozený [datum], bytem [adresa] (dále též jen: „[tituly před jménem] [jméno FO]“). Podíl na zisku lze rozdělit ve prospěch členů orgánů společnosti, zaměstnanců či tichého společníka (čl. 8.4).

81. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně na č.l. 340-341 soud zjistil, že [právnická osoba]., IČO [IČO žalobkyně], vznikla dne [datum]. Jejím předmětem činnosti je mj. uskutečňování akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů podle zákona o vysokých školách. Statutární ředitelkou žalobkyně byla od [datum] do [datum] [jméno FO]. Předsedou správní rady je od [datum] [tituly před jménem] [jméno FO]. Jediným akcionářem žalobkyně je [právnická osoba].. Dále je zde od [datum] uvedeno, že žalobkyně je nástupnickou organizací [právnická osoba] o. p. s. Dne [datum] bylo zapsáno, že smlouvou o prodeji závodu žalobkyně nabyla [právnická osoba].

82. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba]. na č.l. 343-344 soud zjistil, že [právnická osoba]., IČO [IČO], vznikla dne [datum]. Jednatelem společnosti je od [datum] [jméno FO], jehož osobní údaje jsou zde uvedeny. V obchodním rejstříku je uvedeno, že společnost měla od [datum] do [datum] v obchodním rejstříku zapsán státní souhlas k působení soukromé vysoké školy bakalářského studijního programu Ekonomika a management s kombinovanou formou studia a s obory Podniková ekonomika a Daně a daňová politika dle rozhodnutí MŠMT s akreditací na dobu 4 let. Od [datum] do [datum] měla zapsán souhlas k týmž programům na dobu do [datum] s kombinovanou formou studia se standardní dobou studia 4 roky.

83. Z úplného výpisu z rejstříku obecně prospěšných společností ohledně [právnická osoba]. na č.l. 345-347 soud zjistil, že [právnická osoba]. (od [datum] do [datum] zněla obchodní firma [právnická osoba], o. p. s.) vznikla dne [datum]. Druhem obecně prospěšných služeb bylo mj. zajišťování vzdělávací, výzkumné, vývojové a další činnosti v akreditovaných bakalářských, navazujících magisterských a doktorských studijních programech. Statutární ředitelkou byla od [datum] do [datum] zapsána [jméno FO]. Zakladatelem této společnosti byla [právnická osoba].

84. Z žádosti ze dne [datum] o udělení státního souhlasu a akreditací na č.l 268 a v zapůjčeném správním spisu MŠMT č.j. MSMT-[č. účtu] pod poř.č. 1a) soud zjistil, že [jméno FO] jakožto určená statutární ředitelka žalobkyně podepsala dne [datum] žádost, kterou žalobkyně založená dne [datum] požádala jako nástupnická společnost [právnická osoba], o. p. s. o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola a o udělení akreditací pro čtyři bakalářské a dva navazující magisterské studijní programy.

85. Z žádosti [právnická osoba] o. p. s. ze dne [datum] o projednání udělení státního souhlasu a akreditací na č. l. 274 a v zapůjčeném správním spisu MŠMT č.j. MSMT-[č. účtu] pod poř.č. 1a) soud zjistil, [tituly před jménem] Źák označení coby rektor [adresa] a [jméno FO] coby statutární ředitelka [adresa] požádali o projednání připojené žádosti o udělení státního souhlasu a akreditací pro žalobkyni – společnost [Jméno žalobkyně]. – která převezme veškeré závazky [právnická osoba], o. p. s. Na žádosti je nalepená samolepka z podatelny MŠMT s vyznačeným datem doručení [datum], přiděleným PID a rukou dopsaným textem „1x dopis, 1x žádost, 1x CD“. 86. [jméno FO] zaslání žádosti o udělení státního souhlasu k výzvě OS pro [adresa] na č.l. 283 soud zjistil, že MŠMT na žádost Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] ve věci sp. zn. [spisová značka] zaslalo danému soudu žádost žalobkyně o udělení státního souhlasu s působením jako vysoká škola ze dne [datum] a dále sdělilo, že na základě této žádosti MŠMT dne [datum] vydalo pod č. j. MSMT-[č. účtu]-4 rozhodnutí o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola společnosti [Jméno žalobkyně]. a že přílohou bylo též uvedené rozhodnutí.

87. Z přípisu MŠMT ze dne [datum] č. j. MSMT-[č. účtu]-2 k žádosti o seznámení se se stavem věci na č.l. 322 soud zjistil, že MŠMT sdělilo rektorovi žalobkyně, že nezahájilo a nevede řízení, jehož předmětem by mělo být porušení závazku nebo povinností žalobkyně. V minulém roce obdrželo dva podněty k prohlášení nicotnosti rozhodnutí o udělení státního souhlasu žalobkyni působit jako soukromá vysoká škola. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy shledal, že důvody uvedené v obou podnětech nenaplňují zákonné důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti rozhodnutí, což podatelům sdělil. Řízení o udělení státního souhlasu žalobkyni působit jako soukromá vysoká škola MŠMT vedlo pod č. j. MSMT-[č. účtu] na základě žádosti žalobkyně doručené MŠMT dne [datum]. Státní souhlas MŠMT udělilo dne [datum] rozhodnutím č. j. MSMT-[č. účtu]-4. Řízení ve věci vnitřních předpisů žalobkyně bylo zahájeno dne [datum] pod č. j. MSMT-320/2024 doručením žádosti o registraci pěti vnitřních předpisů žalobkyně ([jméno FO], Pravidel systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností, Studijního a zkušebního řádu, Disciplinárního řádu a Stipendijního řádu a dodatečně předloženého Poplatkového řádu a Řádu celoživotního vzdělávání. Řízení bylo ukončeno dne [datum] registrací těchto předpisů pod č. j. MSMT-320/2024-2 až 6. Vnitřní předpisy zrušily dříve registrované vnitřní předpisy žalobkyně registrované dne [datum] pod č. j. MSMT-[č. účtu]-2 až 6. Jiné řízení ve věci registrace vnitřních předpisů žalobkyně nebylo zahájeno a neprobíhá. Informace poskytnutá MŠMT pod č. j. MSMT-8416/2024-2 byla poskytnuta dne [datum], kdy byla registrace vnitřních předpisů dokončována a vnitřní předpisy ještě nebyly registrovány. K registraci došlo [datum], čímž bylo toto řízení ukončeno.

88. Z rozhodnutí jediného společníka žalobkyně ze dne [datum] na č.l. 1253 soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. jako jediný akcionář nově vzniklé společnosti žalobkyně při neformální schůzce za přítomnosti statutární ředitelky a předsedy správní rady žalobkyně schválila veškerá právní jednání učiněná akcionářem či jím pověřenými osobami, případně [právnická osoba], o. p. s. ve vztahu k jiným osobám či institucím a jimiž byly vytvořeny podmínky pro získání oprávnění k podnikání či k působení jako vysoká škola. Účinky takových právních jednání pro sebe žalobkyně výslovně přebírá s tím, že nadále ve vztahu k dotčeným orgánům, osobám a institucím bude jednat jako zavázaná právními jednáními od počátku, i pokud byla učiněna před jejím založením a vznikem. Statutárnímu řediteli a předsedovi správní rady uložil jednat nadále ve vztahu k těmto osobám, orgánům a institucím ve smyslu přijetí účinků právních jednání.

89. Z potvrzení o uzavření smlouvy o prodeji obchodního závodu ze dne [datum] na č.l. 1256-1257 soud zjistil, že [právnická osoba]. (dříve [právnická osoba] o.p.s.) a žalobkyně potvrdily, že se dohodly na podmínkách úplatného převodu obchodního závodu, které mezi nimi vymezila smlouva o prodeji závodu. [právnická osoba]. jako zakladatel a provozovatel [právnická osoba] úplatně převedla žalobkyni vše, co tento obchodní závod ([právnická osoba]) tvoří, tj. majetkovou podstatu, zaměstnance, spolupracovníky (vyučující), soustavu smluvních vztahů s partnery, jinými školami a studenty. Translační účinek smlouvy nastává zveřejněním dokladu o koupi závodu do sbírky listin žalobkyně s tím, že do obchodního rejstříku bude předloženo toto smluvní prohlášení smluvních stran jako doklad o koupi a nikoliv celá kupní smlouva.

90. Z vyrozumění žalobkyně ze dne [datum] na č.l. 628 soud zjistil, že žalobkyně sdělila studentům, zaměstnancům a partnerům, že došlo ke změně v postavení zakladatele [právnická osoba], neboť smlouvou o prodeji závodu vstoupila do všech práv a povinností zakladatele této vysoké školy žalobkyně, s účinky převodu k [datum], a že na postavení studentů, zaměstnanců ani partnerů vysoké školy nemá změna v osobě zakladatele žádný význam.

91. Z oznámení rektora č. [hodnota] 2016/2017 na č.l. 593-594 soud zjistil, že rozhodnutím zakladatele dochází k [datum] ke změně právní formy u žalobkyně (akciová společnost). Veškeré dokumenty uzavřené s [právnická osoba], o. p. s. zůstávají v platnosti, a to na základě splněných podmínek akreditačního řízení a udělení státního souhlasu MŠMT, v návaznosti na § 502 o. z. (článek X).

92. Z přípisu MŠMT ze dne [datum] na č.l. 1028 bylo zjištěno, že MŠMT na žádost zdejšího soudu ze dne [datum] v této věci zaslalo soudu vyžádaný spis č. j. MSMT-[č. účtu], kdy byl připojen soupis součástí daného spisu, kdy jednotlivé listiny tento spis tvořící byly soudu zaslány elektronicky jako příloha příslušné datové zprávy (viz ID datové zprávy na č.l. 1017)

93. Z usnesení MŠMT ze dne [datum], č. j. MSMT-[č. účtu]-1, včetně doručenky na č.l. 1076-1077, které byly součástí elektronicky zaslaného spisu č. j. MSMT-[č. účtu], soud zjistil, že MŠMT přerušilo řízení ve věci žádosti žalobkyně ze dne [datum] o udělení státního souhlasu s působením jako soukromá vysoká škola o udělení akreditace studijním programům do [datum] a vyzvalo žalobkyni k zaplacení správního poplatku. Rozhodnutí bylo adresováno žalobkyni prostřednictvím provozovatele poštovních služeb a dne [datum] bylo doručeno, přičemž jako oprávněný příjemce je na doručence uvedena [právnická osoba], o. p. s. Toto usnesení bylo rovněž součástí zapůjčeného správního spisu MŠMT č.j. MSMT-[č. účtu] pod poř. č. [hodnota], kdy písemná podoba doručenky nebyla součástí zapůjčeného spisu.

94. Z potvrzení o provedeném příkazu k úhradě na č.l. 1252 soud zjistil, že dne [datum] bylo z účtu [č. účtu] na účet [č. účtu], VS [var. symbol], odesláno [částka].

95. Z potvrzení o vedení účtu ze dne [datum] na č.l. 1243 soud zjistil, že majitelem účtu [č. účtu] je [právnická osoba].

96. Z výzvy k předložení harmonogramu k ukončení vzdělávací činnosti [právnická osoba] o. p. s. ze dne [datum] včetně doručenky na č.l. 1079, které byly součástí elektronicky zaslaného spisu č. j. MSMT-[č. účtu], soud zjistil, že MŠMT vyzvalo ředitelku [právnická osoba], o. p. s. k předložení konkrétního časového harmonogramu ukončení vzdělávací činnosti, kterou má uskutečňovat žalobkyně, a k následnému převedení materiálního, přístrojového, informačního, finančního a personálního zabezpečení včetně studentů na žalobkyni. Výzva byla doručena do datové schránky [právnická osoba], o. p. s. dne [datum]. Tyto listiny byly rovněž součástí zapůjčeného správního spisu MŠMT č.j. MSMT-[č. účtu] pod poř. č. [hodnota].

97. Z harmonogramu ukončení vzdělávací činnosti [právnická osoba], o. p. s. ze dne [datum] včetně doručenky na č. l. 1080, které byly součástí elektronicky zaslaného spisu č. j. MSMT-[č. účtu], soud zjistil, že [právnická osoba], o. p. s. předložila MŠMT harmonogram ukončení vzdělávací činnosti. Uvedla, že žalobkyně je založena zakládací listinou a není dosud zapsána u rejstříkového soudu a že zápis nelze provést bez rozhodnutí MŠMT o udělení státního souhlasu, a proto jsou data uváděná v harmonogramu jen orientační. Zpráva byla doručena do datová schránky MŠMT dne [datum]. Harmonogram byl rovněž součástí zapůjčeného správního spisu MŠMT č.j. MSMT-[č. účtu] pod poř. č. [hodnota], kdy doručenka nebyla součástí zapůjčeného spisu.

98. Z rozhodnutí MŠMT ze dne [datum] včetně příloh a doručenky na č.l. 1081-1095, které byly součástí elektronicky zaslaného spisu č. j. MSMT-[č. účtu], soud zjistil, že MŠMT udělilo žalobkyni státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, udělilo akreditaci čtyřem bakalářským a dvěma navazujícím magisterským studijním programům a registrovalo vnitřní předpisy v příloze rozhodnutí. V příloze rozhodnutí je statut žalobkyně a studijní a zkušební řád žalobkyně. Rozhodnutí bylo doručeno do datové schránky [právnická osoba], o. p. s. dne [datum]. Rozhodnutí včetně statutu žalobkyně a studijního a zkušebního řádu bylo rovněž součástí zapůjčeného správního spisu MŠMT č.j. MSMT-[č. účtu] pod poř. č. [hodnota], kdy součástí zapůjčeného spisu nebyla doručenka. Rozhodnutí obsažené v zapůjčeném správním spisu je opatřeno úředním razítkem MŠMT a je podepsáno [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], náměstkem pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. Rozhodnutí bylo vypraveno [datum]. Na rozhodnutí je vyznačena doložka právní moci ze dne [datum], dle které rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]; doložka je podepsána.

99. Z přípisu MŠMT č. j. MSMT-[č. účtu]-4 na č.l. 1125 soud zjistil, že MŠMT na žádost zdejšího soudu v této věci zapůjčuje originál hybridního správního spisu MŠMT vedeného pod č. j. MSMT-[č. účtu] v listinné podobě.

100. Z přípisu MŠMT ze dne [datum] ve věci vysvětlení vedení správního spisu na č.l. 1177 soud zjistil, že správní spis č. j. MSMT-[č. účtu] je hybridním spisem, který je tvořen dokumenty mající analogovou podobu i podobu digitální (dokumenty doručované či odesílané datovou schránkou). Všechny typy dokumentů jsou evidovány v elektronické spisové službě MŠMT. Digitální dokumenty jsou nahrány do úložiště elektronické spisové služby ke spisové značce, kde zůstávají takto uloženy a netisknou se, což platí i o elektronických doručenkách. Analogové dokumenty doručené či odeslané MŠMT či podatelem jsou zařazovány do spisového archu ke spisové značce v listinné podobě a takto jsou uloženy do centrální spisovny a archivovány ve správním archivu MŠMT. Do analogového spisu se vkládají i DVD nosiče doručené MŠMT. V daném případě je to i kompletní žádost o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola s přílohami podaná na DVD nosiči současně se žádostí v analogové podobě. Absenci některých původem digitálních dokumentů v požadované listinné podobě správního spisu lze vysvětlit opomenutím vytištění digitálních dokumentů uložených v úložišti elektronické spisové služby.

101. Z přípisu MŠMT ze dne [datum] k námitkám proti správního spisu na č.l. 1283 soud zjistil, že na základě porovnání elektronické a listinné verze správního spisu MŠMT konstatovalo zjištěný rozdíl v chybějící kopii doručenky k listině č. j. MSMT-[č. účtu]-1 (usnesení s výzvou k úhradě správního poplatku) s datem doručení [datum] a kopii elektronické doručenky k rozhodnutí č. j. MSMT-[č. účtu]-4 s datem doručení [datum]. K těmto administrativním chybám došlo nevyhotovením kopií obou doručenek a jejich nepřiložením k příslušné listině. Doručenky jsou vloženy v digitální podobě do úložiště elektronické spisové služby MŠMT. 102. [jméno FO] sdělení MŠMT ze dne [datum], č. j. MSMT-[č. účtu]-4 o neshledání důvodu pro prohlášení rozhodnutí za nicotné na č. l. 221-222, 337-338, soud zjistil, že MŠMT rozhodnutím o udělení státního souhlasu udělovalo státní souhlas podle § 39 zákona o vysokých školách, a bylo tak povinno rozhodnout o akreditaci studijních programů a o registraci vnitřních předpisů. Rozhodnutí obsahuje výrok o udělení státního souhlasu, o udělení akreditace studijním programům a o registraci vnitřních předpisů. Důvodem pro nicotnost tak není, že MŠMT postupem pro udělení státního souhlasu rozhodlo též o registraci vnitřních předpisů namísto vystavení registrační doložky. Skutečnost, že absentuje příloha s vnitřními předpisy, by zakládala případně nepřezkoumatelnost, nikoliv vnitřní rozpornost rozhodnutí. Vnitřní předpisy nicméně účastník řízení předložil a byly součástí správního spisu, a bylo tak zřejmé, o jaké vnitřní předpisy jde. Rozhodnutí tak ani netrpí nezákonností a nesplňuje zákonné důvody nicotnosti rozhodnutí.

103. Z žaloby na nečinnost ministra školství ze dne [datum], včetně doručenky na č.l. 73-84 soud zjistil, že právní zástupce žalovaného dne [datum] podal žalobu na nečinnost ministra školství, mládeže a tělovýchovy k Městskému soudu v Praze. Žalobou se domáhal, aby byla ministru školství, mládeže a tělovýchovy uložena povinnost zahájit řízení z moci úřední o prohlášení nicotnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ze dne [datum], č. j. MSMT-[č. účtu]-4, a vydat v tomto řízení rozhodnutí ve lhůtě 30 dnů od doručení rozsudku.

104. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka] na č. l. 224-226 a 294-296 soud zjistil, že tímto usnesením byla odmítnuta žaloba na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nereagování na podání žalobce ze dne [datum], kterou podal právní zástupce žalovaného proti ministru školství, mládeže a tělovýchovy. Soud neshledal naplnění podmínek řízení. Právní zástupce žalovaného dal v dané věci podnět k prohlášení rozhodnutí MŠMT ze dne [datum], č. j. MSMT-[č. účtu]-4, jímž byl žalobkyni udělen státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, za nicotné. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy mu dne [datum] sdělil, že neshledal důvody pro prohlášení rozhodnutí za nicotné. Právní zástupce žalovaného na to reagoval podáním ze dne [datum], kde na svém názoru setrval, na toto podání už ministr školství, mládeže a tělovýchovy nereagoval, v čemž právní zástupce žalovaného spatřoval nečinnost. Tuto nečinnost současně spatřoval v tom, že nebylo zahájeno přezkumné řízení z moci úřední. Soud shledal, že právní zástupce žalovaného netvrdil připustitelnou nečinnost správního orgánu, a žalobu je proto třeba odmítnout. Právní zástupce žalovaného není mezi osobami, které by byly dle správního řádu oprávněny podat podnět k prohlášení nicotnosti rozhodnutí. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy tak nemusel na jeho podnět odpovídat ani mu sdělovat důvody, proč nepovažuje za nutné zahájit řízení o prohlášení nicotnosti. Současně se nelze ani domáhat toho, aby byla ministru školství, mládeže a tělovýchovy uložena povinnost zahájit řízení z moci úřední.

105. Z výpisu z databáze infosoud k řízení sp. zn. [spisová značka] na č.l. 246 soud zjistil, že řízení ve věci bylo zahájeno dne [datum], dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí a věc byla pravomocně skončena dne [datum]. Od [datum] je věc vedena jako odškrtnutá. 106. [jméno FO] sdělení MŠMT ze dne [datum], č. j. MSMT-[č. účtu]-4, o neshledání důvodu pro prohlášení rozhodnutí za nicotné na č. l. 216-218, 316-318 soud zjistil, že MŠMT neshledalo důvod pro prohlášení rozhodnutím, kterým žalobkyni udělilo státní souhlas s působením jako soukromá vysoká škola, za nicotný. MŠMT mohlo udělit státní souhlas právnické osobě, která již byla zřízena nebo založena, ještě před jejím zápisem do rejstříku a současně rozhodnout o akreditaci studijních programů a registraci vnitřních předpisů. Účinnost státního souhlasu, akreditace studijních programů a registrace vnitřních předpisů je odložena do dne vzniku právnické osoby, jíž se státní souhlas uděluje. Dle údajů v obchodním rejstříku byla žalobkyně založena dne [datum] jako akciová společnost, tedy před podáním žádosti o udělení státního souhlasu ze dne [datum]. Dne [datum] byla žalobkyně zapsána do veřejného rejstříku a státní souhlas, akreditace studijních programů a registrace vnitřních předpisů nabyly účinnosti. MŠMT rozhodnutí odeslalo v souladu se zákonem do datové schránky účastníka řízení. Téhož dne se do datové schránky přihlásila oprávněné osoba, čímž bylo rozhodnutí oznámeno. 107. [jméno FO] zbývajících provedených, avšak zde výslovně nezmíněných důkazů nezjistil soud žádné pro věc relevantní skutečnosti. F. Neprovedené důkazy 108. Ostatní soudem neprovedené důkazní návrhy účastníků soud zamítl. Soud především neprováděl důkaz účastníky do spisu bohatě zakládanými soudními rozhodnutími nalézacích soudů v jiných věcech, důvodovými zprávami, soudními spisy, podáními a protokoly z jednání konaných v jiných věcech týkajících se žalobkyně (zejm. protokol o jednání u Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci ze dne [datum] ve věci sp. zn. [spisová značka], protokol o jednání u OS pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], spis vedený u Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], vyjádření žalobkyně ze dne [datum] v postavení osoby zúčastněné na řízení sp. zn. [spisová značka]), případně též jiných soukromých vysokých škol. Tyto mohou dle názoru soudu sloužit toliko na podporu právní argumentace účastníků řízení, nicméně nelze z nich učinit skutková zjištění relevantní pro tuto věc. Dále soud neprováděl důkaz těmi přípisy a e-maily MŠMT, jejichž obsahem byl toliko výklad ustanovení zákona o vysokých školách (např. e-mail MŠMT ze dne [datum], e-mail MŠMT ze dne [datum], poskytnutí informací MŠMT ze dne [datum]).

109. Soud dále neprováděl účastnický výslech žalovaného, který byl navržen k prokázání okolností souvisejících se studiem žalovaného u žalobkyně, když potřebná skutková zjištění učinil z provedených listinných důkazů.

110. Ohledně obsahu vnitřních předpisů soud neprováděl důkaz statutem žalobkyně registrovaným k [datum], studijním a zkušebním řádem registrovaným k [datum], stipendijním řádem registrovaným k [datum] a poplatkovým řádem registrovaným k [datum], neboť z těchto vnitřních předpisů nelze učinit skutkové závěry relevantní pro tuto věc. Pro posouzení věci jsou rozhodné vnitřní předpisy účinné v době studia žalovaného u žalobkyně, tedy registrované k roku 2017. I pokud by se znění těchto vnitřních předpisů lišila od znění vnitřních předpisů registrovaných v roce 2017, nelze na základě toho usuzovat ani na nicotnost, ani na zákonnost vnitřních předpisů registrovaných v roce 2017. Z toho důvodu z těchto důkazních návrhů ani nelze učinit skutková zjištění významná pro tuto věc. [jméno FO] stejných důvodů pak soud neprováděl ani důkaz rozhodnutím o přijetí ke studiu u žalobkyně ze dne [datum], jež bylo k důkazu založeno k prokázání, že si žalobkyně je vědoma nedostatečnosti dříve vydávaných rozhodnutích o přijetí, snímkem částečně anonymizované přihlášky ke studiu [adresa] ze dne [datum], ani snímkem částečně anonymizovaného rozhodnutí o přijetí ze dne [datum]. Soud neprováděl ani důkaz snímkem webových stránek žalobkyně se seznamem zveřejněných vnitřních a interních předpisů a snímkem obrazovky z webu žalobkyně o zveřejnění nařízení rektora, neboť skutečnost, zda jsou tyto v současné době zveřejněny na webových stránkách žalobkyně, není pro posuzovanou věc rozhodná.

111. Ohledně registrace vnitřních předpisů soud neprováděl důkaz žádostí Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] o součinnost adresovanou MŠMT ve věci [spisová značka] ani odpovědí MŠMT ze dne [datum], neboť tyto byly navrženy k prokázání skutečnosti, že žalobkyně neměla registrováno nařízení rektora č. 01/2015 a žalobkyně nesporovala, že toto nařízení rektora nebylo ze strany MŠMT registrováno. Dále soud neprováděl důkaz průvodními sdělení MŠMT obsaženými v e-mailech, kterými MŠMT zasílalo vnitřní předpisy na základě žádosti o svobodném přístupu k informacím (např. sdělení MŠMT ze dne [datum], č. j. MSMT-6899/2024-4, průvodní sdělení MŠMT ze dne [datum]), neboť z nich nebylo možné učinit žádná skutková zjištění relevantní pro posouzení věci.

112. Ohledně podnikatelské povahy žalobkyně soud neprováděl důkaz přehledem faktur žalobkyně za období září 2021, přijatými faktury žalobkyně za období říjen 2021 až říjen 2023, finančním přehledem stipendií (ten ostatně nebyl soudu ani doložen), úvěrovou smlouvou s ČSOB k účelovému úvěru na pořízení budovy školy (rovněž nebyla soudu doložena), zprávou předsedy správní rady žalobkyně (rovněž nebyl soudu zasílán), daňovými přiznáními žalobkyně za roky 2016-2023 (taktéž nebyly soudu zaslány), svědeckým výslechem [jméno FO], jediného akcionáře žalobkyně a svědeckým výslechem [jméno FO], zapisovatelny na valných hromadách žalobkyně a faktické ředitelky žalobkyně, které byly navrženy k prokázání toho, jakým způsobem žalobkyně nakládá se svým ziskem, neboť je považoval za nadbytečné, popř. je nepovažoval za relevantní pro posouzení věci. To, zda je žalobkyně podnikatelem a smlouva mezi účastníky řízení je smlouvou spotřebitelskou, totiž nezávisí na tom, jak žalobkyně se ziskem fakticky nakládá. Pro posouzení podnikatelské povahy žalobkyně je naopak podstatné, zda je žalobkyně v nakládání se ziskem nějak omezena, a zda tak může (byť by tak fakticky nečinila) svůj zisk použít na libovolný účel. Soud dále neprováděl ani hodnoticí zprávy NAÚ ohledně žalobkyně, které byly navrženy k prokázání spotřebitelského charakteru smlouvy, neboť potřebná skutková zjištění již učinil z ostatních provedených důkazů, zejm. ze stanov žalobkyně, z příslušných rozhodnutí valné hromady, z výročních zpráv o hospodaření a ze zpráv auditora.

113. Ohledně nicotnosti rozhodnutí o udělení státního souhlasu žalobkyni soud neprováděl důkazy navržené k prokázání, že toto rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, zejména: žádostí [tituly před jménem] [právnická osoba] adresovanou Ministerstvu školství o poskytnutí informace dle zákona 106/1999, protokolem o poskytnutí informací na žádost ze dne [datum], fotokopií rozhodnutí MŠMT ze dne [datum], kde na str. 3 není uvedeno razítko s doložkou právní moci, úvodními stranami vnitřních předpisů žalobkyně s registrační doložkou k [datum], která není opatřena podpisem žádné osoby, protokolem o poskytnutí informací na žádost ze dne [datum], obálkou příloh k tomuto protokolu, fotokopií rozhodnutí MŠMT z [datum] bez vyznačené doložky právní moci a fotokopií statutu a studijního a zkušebního řádu žalobkyně s registrační doložkou k [datum] bez podpisu oprávněné osoby které byly pořízeny při tomto nahlížení, e-mailovou komunikací ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a právním zástupcem žalovaného s přiloženým rozhodnutím MŠMT ze dne [datum] s vyznačenou doložkou právní moci ke dni [datum], přípisem ministerstva ze dne [datum] a soubor vnitřní předpisy [adresa] zaslaný datovou schránkou dne [datum] v odpovědi na dotaz dle informačního zákona a rozhodnutím MŠMT o udělení souhlasu působit jako soukromá vysoká škola společnosti [adresa] škola podnikání a právo, a.s. z května 2015, neboť to, že rozhodnutí netrpí vadami, které by způsobovaly jeho nicotnost a že nabylo právní moci, měl prokázané z ostatních provedených důkazů, zejména z obsahu příslušného správního spisu MŠMT, který byl rovněž proveden k důkazu.

114. Dále soud neprováděl důkaz dopisem MŠMT ze dne [datum] adresovaným [tituly před jménem] [právnická osoba], přípisem MŠMT ze dne [datum], č. j. MSMT-6908/2024-4 a přípisem MŠMT ze dne [datum] č. j. MSMT-8416/2024-2, neboť skutková zjištění ohledně správního řízení a postoje MŠMT k nicotnosti rozhodnutí o udělení státního souhlasu žalobkyni měl za prokázané ze správního spisu a dalších provedených důkazů. Na základě správního spisu měl rovněž soud za prokázané, kdo byl účastníkem řízení o udělení státního souhlasu a kdo o jeho udělení požádal. Soud proto neprováděl výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], který byl navržen k prokázání těchto skutečností. Dále soud neprováděl výslech [jméno FO], neboť žalovaný, který tento důkaz navrhl, neuvedl skutkové okolnosti, které by jejím výslechem měly být prokázány. Soud neprováděl ani důkaz výzvou Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], neboť z této výzvy nebylo možné učinit skutková zjištění podstatná pro posouzení věci. Soud neprováděl ani důkaz kontrolní zprávou žalobkyně o převzatých závazcích pro MŠMT a pro NAÚ ze dne [datum], neboť potřebné skutečnosti měl již za prokázané provedenými důkazy, zejm. výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně a potvrzením o prodeji obchodního závodu.

115. Závěrem soud neprováděl ani důkaz návrhem na vydání EPR adresovaný Obvodnímu soudu pro [adresa] podaný žalovaným proti žalobkyni, neboť existence případného dalšího řízení mezi účastníky, ve kterém se žalovaný domáhá po žalobkyni vrácení zaplacených poplatků za studium, nebyla pro rozhodnutí soudu v této věci rozhodná (předmětem projednávané věci jsou toliko doplatky poplatků a úhrada administrativních poplatků, tj. nároky, které žalovaný žalobkyni dosud neuhradil). Závěr o skutkovém stavu 116. Na základě výše uvedených provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: A. Ke studiu žalovaného 117. Žalovaný podal dne [datum] přihlášku ke studiu bakalářského studijního programu se zaměřením Web development v kombinované formě u žalobkyně. Dne [datum] byla na základě jeho žádosti změněna forma studia na distanční. Dne [datum] žalobkyně žalovanému sdělila, že splnil podmínky pro podmínečné přijetí ke studiu pro bakalářský studijní program v cenové úrovni Standard v oblasti Technologie v distanční formě. Žalobkyně žalovaného informovala, že na základě podpisu smluvního prohlášení studenta a doložení dokladu o nejvyšším dosaženém vzdělání bude zapsán ke studiu u žalobkyně a stane se jejím studentem. Žalobkyně žalovaného informovala o poplatcích za cenovou úroveň Standard, o podmínkách této cenové úrovně a o povinnosti doplatit rozdíl do cenové úrovně Premium a administrativní poplatek při nesplnění podmínek. Žalobkyně žalovaného informovala, že pro zápis do studia je povinen nahrát podepsané smluvní prohlášení do studijního informačního systému. Žalovaný do studijního informačního systému dne [datum] nahrál smluvní prohlášení studenta, jímž stvrdil, že se seznámil s podmínkami cenové úrovně Standard a s povinností doplatit rozdíl do cenové úrovně Premium při nesplnění těchto podmínek, zavázal se k úhradě studijních poplatků, a to i při neúčasti na výuce, a stvrdil, že se seznámil s vnitřními předpisy a administrativními pokyny žalobkyně. Téhož dne nahrál do studijního informačního systému profilovou fotografii a rovněž po e-mailové komunikaci se žalobkyní nahrál fotografii maturitního vysvědčení. Žalovaný uhradil školné pro cenovou úroveň Standard za tři akademické roky (a to dne [datum], [datum] a [datum]). Žalovaný neabsolvoval předepsané zápočty ani zkoušky a nebyl registrován v docházkovém systému žalobkyně. Dne [datum] žalobkyně žalovaného informovala o tom, že v akademickém roce 2022/2023 nesplnil podmínky pro cenovou úroveň Standard a vyzvala ho k úhradě doplatku ve výši [částka] a administrativního poplatku ve výši [částka] do [datum]. Dne [datum] žalovaný zaslal žalobkyni žádost o zanechání studia, kterou žalobkyně akceptovala s účinky k tomuto dni. Dne [datum] žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky [částka]. Sdělením ze dne [datum] žalobkyně žalovaného vyrozuměla o ukončení studia na základě jeho žádosti a opětovně jej vyzvala k úhradě částky [částka]. K úhradě částky ho vyzvala též v předžalobní výzvě, kterou mu odeslala dne [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil. B. K vnitřním předpisům žalobkyně 118. Dle [jméno FO] je žalobkyně soukromou vysokou školou neuniverzitního typu a právní nástupkyní [právnická osoba], o. p. s. Ke své činnosti využívá příjmů získaných z předmětů své činnosti. Studium ve svých akreditovaných programech uskutečňuje za úplatu. Podmínkou přijetí ke studiu u žalobkyně je dosažení úplného středního vzdělání a splnění podmínek přijímacího řízení. Uchazeč se ke studiu přihlašuje elektronickou přihláškou na internetových stránkách žalobkyně. Součástí přihlášky je profilová fotografie a doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání. Uchazeč o studium je povinen absolvovat přijímací řízení ve formě elektronického dotazníku. Rozhodnutí o splnění podmínek přijímacího řízení se uchazeči zveřejní ve studijním informačním systému žalobkyně. Jeho součástí je vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a smluvní prohlášení studenta. Uchazeč se stává studentem po splnění podmínek dle právních předpisů a vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení. Uchazeč o studium se stává studentem žalobkyně dnem splnění podmínek zápisu do studia, přičemž podmínky a způsob zápisu určuje rektor žalobkyně. Studenti potvrzují rozvrh na akademický rok elektronickým zápisem od 1. 7. do 31. 8., a pokud student zápis neprovede ani nepožádá o zanechání studia před zahájením elektronického zápisu, zapíše je v mimořádném termínu žalobkyně. Průběh a administrace studia jsou archivovány ve studijním informačním systému žalobkyně, který musí studenti a uchazeči o studium pro komunikaci s žalobkyní využívat. Zanechání studia je možné na základě oznámení o zanechání studia zaslaného studentem prostřednictvím studijního informačního systému žalobkyně s tím, že student je poté povinen uhradit všechny finanční závazky vůči žalobkyni. Studium je ukončeno dnem, kdy je oznámení o zanechání studia doručeno žalobkyni. Výše studijních poplatků je vymezena ve smluvním prohlášení studenta, které žalobkyně s uchazečem uzavírá před zápisem do studia. Konkrétní výši školného určuje příslušné nařízení rektora. Cenová úroveň Standard je součástí stipendijního programu žalobkyně a jejím cílem je motivovat aktivní studenty sníženou výší školného. Výběr cenové úrovně provádí uchazeč v rámci přijímacího řízení. Podmínky plnění této cenové úrovně jsou splnění buď 50 % kreditů, studijního průměru 2,0 či 50% docházky. Student je povinen uhradit cenu za celou standardní dobu studia a při nesplnění podmínek této cenové úrovně je povinen za každý rok doplatit poplatky do cenové úrovně Premium s administrativním poplatkem dle administrativního ceníku. Výše studijních poplatků při zahájení studia od ledna 2019 činila pro cenovou úroveň Standard částku [částka] ročně, přičemž platba činěná jednou ročně byla splatná vždy do 1.

8. Při nedodržení splatnosti je student povinen uhradit administrativní poplatky ve výši [částka] při prodlení s úhradou studijních poplatků v rozsahu 1-30 dnů a [částka] při prodlení s úhradou v rozsahu 31-60 dnů. Za nesplnění podmínek cenové úrovně Standard v ročníku byl dále stanoven administrativní poplatek ve výši [částka]. Pro věc relevantní vnitřní předpisy žalobkyně, tj. [jméno FO], Studijní a zkušební řád a Stipendijní řád mají registrační doložku z [datum]. Nařízení rektora nemají registrační doložku. Nařízení rektora o elektronickém zápisu předvídá Studijní a zkušební řád, nařízení o platbách a rozdělení studijních poplatků a nařízení o posunutí splatnosti studijních poplatků předvídá [jméno FO] žalobkyně a Stipendijní řád. Stipendijní řád rovněž předvídá administrativní ceník. C. K podnikatelské povaze žalobkyně 119. Žalobkyně v letech 2017-2023 pravidelně dosahovala zisku. Hlavním vlastním příjmem žalobkyně byly poplatky za studium. Podíl na zisku lze dle stanov rozdělit ve prospěch členů orgánů společnosti, zaměstnanců či tichého společníka. Zisk žalobkyně byl zpravidla převáděn na účet nerozděleného zisku minulých let. Při rozhodování o hospodářském výsledku za rok 2020 bylo rozhodnuto, že prozatím podíl na zisku jedinému akcionáři vyplacen nebude, což však nebrání pozdějšímu odlišnému rozhodnutí. Z hospodářského výsledku za rok 2021 byl jedinému akcionáři vyplacen podíl na zisku ve výši [částka] a z hospodářského výsledku minulých let podíl na zisku ve výši [částka]. Z hospodářského výsledku za rok 2023 byl jedinému akcionáři vyplacen podíl na zisku ve výši [částka] a současně byl vytvořen rezervní fond. Žalobkyně využila finanční prostředky ke krytí nenákladových investičních výdajů, zejm. na pořízení a rekonstrukci budovy, kde probíhá výuka, a dále na financování sociálního projektu seniorského bydlení. Na tento projekt byly použity i podíly na zisku vyplacené jedinému akcionáři žalobkyně. D. Ke státnímu souhlasu 120. Žalobkyně byla založena dne [datum] jediným zakladatelem společností [právnická osoba]. Statutární ředitelkou a správkyní vkladů byla určena [tituly před jménem] [jméno FO], jediným členem správní rady byl určen [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Žalobkyně vznikla dne [datum]. Jejím předmětem činnosti je uskutečňování akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů. Žalobkyně je nástupnickou organizací [právnická osoba], o. p. s., a s účinností ode dne [datum] od ní smlouvou o prodeji závodu nabyla [právnická osoba].

121. Společnost [právnická osoba]. jakožto zakladatelka žalobkyně měla od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] v obchodním rejstříku zapsán jako předmět podnikání souhlas k působení soukromé vysoké školy pro konkrétně určené bakalářské studijní programy. Jednatelem této společnosti je od jejího vzniku [jméno FO]. 122. [právnická osoba], o. p. s. byla rovněž založena společností [právnická osoba]. a poskytuje mj. vzdělávací, výzkumnou, vývojovou a další činnost v akreditovaných bakalářských studijních programech. Statutární ředitelkou byla od [datum] do [datum] [jméno FO]. Od [datum] zní obchodní firma společnosti [právnická osoba].

123. Dne [datum] bylo u MŠMT zahájeno řízení o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola pro žalobkyni jakožto nástupnickou společnost [právnická osoba], o. p. s. a o udělení akreditací, přičemž žádost podepsala [jméno FO] jakožto určená statutární ředitelka žalobkyně. O udělení státního souhlasu pro žalobkyni požádala [právnická osoba], o. p. s., správní poplatek za žádost zaplatila společnost [právnická osoba]. Rozhodnutím ze dne [datum] udělilo MŠMT žalobkyni státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola neuniverzitního typu, udělilo akreditaci celkem šesti studijním programům a registrovalo statut a studijní a zkušební řád žalobkyně. Rozhodnutí bylo doručeno [právnická osoba], o. p. s. a nabylo právní moci dne [datum]. Právní posouzení 124. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících právních ustanovení zákona o vysokých školách ve znění platném od [datum] do [datum] (s ohledem na datum uzavření smlouvy o studiu – [datum] – a datum ukončení studia žalovaného – [datum], zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen: „o. z.“), není-li níže uvedeno jinak, zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změn a doplnění některých zákonů, ve znění platném do [datum] (dále jen: „zákon o obecně prospěšných společnostech“), zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále jen: „správní řád“). Soud v rámci rozhodnutí aplikoval též Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen: „Smlouva o fungování EU“) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne [datum], o službách na vnitřním trhu (dále jen „směrnice 2006/123/ES“).

125. Podle § 2 odst. 7 věty první zákona o vysokých školách je vysoká škola veřejná, soukromá nebo státní.

126. Podle § 39 odst. 1 zákona o vysokých školách právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas.

127. Podle § 39 odst. 2 zákona o vysokých školách je oprávnění působit jako soukromá vysoká škola nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce, s výjimkou případů uvedených v § 39a odst. 5 a 6.

128. Podle § 39 odst. 3 zákona o vysokých školách může ministerstvo na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku, jde-li o právnickou osobu zapisovanou do rejstříku, jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Účinnost udělení státního souhlasu nastává nejdříve vznikem právnické osoby, které se státní souhlas uděluje.

129. Podle § 39 odst. 4 a 5 zákona o vysokých školách žádost o udělení státního souhlasu obsahuje a) název, sídlo a typ vysoké školy, b) právní formu právnické osoby a statutární orgán, c) strategický záměr vzdělávací a tvůrčí činnosti soukromé vysoké školy (dále jen "strategický záměr soukromé vysoké školy"), d) údaje o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení činnosti soukromé vysoké školy, e) návrhy studijních programů, f) návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce. Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit.

130. Podle § 39 odst. 6 zákona o vysokých školách ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditačního úřadu k udělení státního souhlasu; Akreditační úřad vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena. Udělení státního souhlasu nezakládá nárok na udělení institucionální akreditace, akreditace studijního programu a akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem.

131. Podle § 39a odst. 1 písm. c) zákona o vysokých školách Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže návrh vnitřních předpisů je v rozporu s tímto zákonem nebo s jinými právními předpisy.

132. Podle § 39a odst. 3 zákona o vysokých školách pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o registraci vnitřních předpisů; pravomocné rozhodnutí o udělení státního souhlasu a registraci vnitřních předpisů nabývá účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla žadateli poprvé udělena akreditace studijního programu.

133. Podle § 40 odst. 1 zákona o vysokých školách je právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a tvůrčí činnost.

134. Podle § 41 odst. 1 zákona o vysokých školách vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány vykonávají působnost podle části čtvrté až jedenácté tohoto zákona. Podle odstavce 2 téhož ustanovení pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich změn platí § 36 obdobně.

135. Podle § 36 zákona o vysokých školách vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor. Podle odstavce 2 ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího předložení. Je-li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci se nevydává. Podle odstavce 3 odporuje-li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím zamítne. Podle odstavce 4 vnitřní předpis nabývá platnosti registrací. Podle odstavce 5 platí ustanovení odstavců 1 až 4 i pro změny vnitřních předpisů.

136. Podle 42 odst. 1 písm. g) zákona o vysokých školách je soukromá vysoká škola povinna zveřejňovat ve veřejné části svých internetových stránek registrované vnitřní předpisy vysoké školy včetně údajů o době jejich platnosti a účinnosti.

137. Podle § 43 odst. 1 zákona o vysokých školách jestliže je některé opatření soukromé vysoké školy v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví-li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.

138. Podle § 44 odst. 1 zákona o vysokých školách se vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Za akreditovaný studijní program se pro účely tohoto zákona považuje i studijní program uskutečňovaný vysokou školou v rámci oblasti nebo oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola institucionální akreditaci. Podle odstavce 4 forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci.

139. Podle § 45 odst. 1 zákona o vysokých školách je bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. Podle odstavce 2 je standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky.

140. Podle § 48 odst. 1 zákona o vysokých školách je podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou.

141. Podle § 49 odst. 1 zákona o vysokých školách může vysoká škola nebo fakulta stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy. Podle odstavce 4 se splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou. Podle odstavce 5 vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání v listinné nebo elektronické podobě, podmínky přijetí podle odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. (…) Tyto skutečnosti musí být zveřejněny ve veřejné části internetových stránek vysoké školy nebo fakulty. (…)

142. Podle § 50 odst. 1 zákona o vysokých školách se přijímací řízení zahajuje doručením přihlášky ke studiu vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program. V přihlášce uchazeč vždy uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště mimo území České republiky; cizinec uvede též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství. Účastníkem přijímacího řízení je pouze uchazeč, o jehož přihlášku ke studiu jde. Podle odstavce 3 na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem. Podle odstavce 4 musí být rozhodnutí vydáno do 30 dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 5. [adresa] škola není povinna před vydáním rozhodnutí ve věci vyrozumět uchazeče o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Podle odstavce 6 se proti rozhodnutí uchazeč může odvolat ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho oznámení.

143. Podle § 51 zákona o vysokých školách vzniká sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo její součástí. Podle odstavce 2 se zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program.

144. Podle § 56 odst. 1 písm. a) věty první zákona o vysokých školách se studium ukončuje zanecháním studia. Podle odstavce 2 je dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia.

145. Podle § 59 zákona o vysokých školách poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu.

146. Podle § 61 odst. 1 zákona o vysokých školách se uchazeč stává studentem dnem zápisu do studia. Podle odstavce 2 osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54.

147. Podle § 62 odst. 1 zákona o vysokých školách má student právo a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů, b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu, c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli, d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem, e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem, f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce, g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou, h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát zřízen, i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní-li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu.

148. Podle § 63 odst. 1 zákona o vysokých školách vyplývají studijní povinnosti studenta ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu. Podle odstavce 2 je student povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí. Podle odstavce 3 je student dále povinen a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši, b) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, adresu určenou pro doručování nebo adresu svojí datové schránky, c) hlásit vysoké škole ztrátu zdravotní způsobilosti ke studiu, pokud byla tato způsobilost podmínkou pro přijetí ke studiu podle § 49 odst. 1, d) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia. Podle odstavce 4 vzniká studentovi zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil.

149. Podle § 69a odst. 1 zákona o vysokých školách vysoká škola v řízeních podle § 50 doručuje písemnosti uchazečům o studium sama nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Je-li rozhodnutím vydaným v řízení podle § 50 vyhověno žádosti uchazeče o přijetí ke studiu, je možno rozhodnutí uchazeči doručit prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy a uchazeč s tímto způsobem doručení předem na přihlášce souhlasil; za den doručení a oznámení rozhodnutí se v takovém případě považuje první den následující po zpřístupnění rozhodnutí v elektronickém informačním systému uchazeči.

150. Podle § 69b zákona o vysokých školách stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy, může činit uchazeč o studium, student nebo osoba, které bylo studium přerušeno, podání k vysoké škole pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, přičemž takové podání se považuje za podepsané. Podání je učiněno jeho potvrzením v elektronickém informačním systému vysoké školy. Pokud vnitřní předpis vysoké školy stanoví takovéto činění podání k vysoké škole pro uchazeče o studium, vysoká škola nebo fakulta zveřejní informaci pro uchazeče o způsobu činění podání společně se skutečnostmi zveřejňovanými podle § 49 odst. 5.

151. Podle § 87 odst. 1 písm. a) ministerstvo registruje vnitřní předpisy vysokých škol. Podle písm. f) ministerstvo uděluje státní souhlas podle § 39 a § 39a.

152. Podle § 91 odst. 1 zákona o vysokých školách mohou být studentům vysoké školy být přiznána stipendia. Podle odstavce 5 přiznává stipendia studentům vysoká škola nebo fakulta podle stipendijního řádu.

153. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

154. Podle § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odstavce 2 se za podnikatele považuje pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

155. Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku.

156. Podle § 502 o. z. je obchodní závod organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

157. Podle § 122 o. z. lze právnickou osobu ustavit zakladatelským právním jednáním, zákonem, rozhodnutím orgánu veřejné moci, popřípadě jiným způsobem, který stanoví jiný právní předpis.

158. Podle § 126 odst. 1 o. z. právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku.

159. Podle § 127 o. z. za právnickou osobu lze jednat jejím jménem již před jejím vznikem. Kdo takto jedná, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán sám; jedná-li více osob, jsou oprávněny a zavázány společně a nerozdílně. Právnická osoba může účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převzít. V takovém případě platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převezme-li je, dá dalším zúčastněným najevo, že tak učinila.

160. Podle § 1746 odst. 2 o. z. mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

161. Podle § 1731 o. z. musí být z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen „nabídka“) zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

162. Podle § 1732 odst. 1 o. z. je právní jednání směřující k uzavření smlouvy nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

163. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

164. Podle § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.

165. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

166. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

167. Podle § 1752 odst. 1 o. z. uzavírá-li strana v běžném obchodním styku s větším počtem osob smlouvy zavazující dlouhodobě k opětovným plněním stejného druhu s odkazem na obchodní podmínky a vyplývá-li z povahy závazku již při jednání o uzavření smlouvy rozumná potřeba jejich pozdější změny, lze si ujednat, že strana může obchodní podmínky v přiměřeném rozsahu změnit. Ujednání je platné, pokud bylo předem alespoň ujednáno, jak se změna druhé straně oznámí a pokud se této straně založí právo změny odmítnout a závazek z tohoto důvodu vypovědět ve výpovědní době dostatečné k obstarání obdobných plnění od jiného dodavatele; nepřihlíží se však k ujednání, které s takovou výpovědí spojuje zvláštní povinnost zatěžující vypovídající stranu.

168. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

169. Podle § 1798 odst. 1 o. z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Podle odstavce 2 téhož ustanovení použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.

170. Podle § 1799 o. z. doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát.

171. Podle § 1800 odst. 1 o. z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen. Podle odst. 2 obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, která je pro slabší stranu zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod, zejména odchyluje-li se smlouva závažně a bez zvláštního důvodu od obvyklých podmínek ujednávaných v obdobných případech, je doložka neplatná. Vyžaduje-li to spravedlivé uspořádání práv a povinností stran, soud rozhodne obdobně podle § 577.

172. Podle § 1801 o. z. odchýlí-li se strany od § 1799 nebo 1800 nebo vyloučí-li některé z těchto ustanovení, nepřihlíží se k tomu.

173. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen "spotřebitelské smlouvy"), a na závazky z nich vzniklé.

174. Podle § 1811 odst. 1 o. z. musí podnikatel veškerá sdělení vůči spotřebiteli učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

175. Podle § 1812 odst. 2 o. z., ve znění platném do [datum] (s ohledem na datum uzavření smlouvy o studiu – [datum]), se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

176. Podle § 1813 o. z., ve znění platném do [datum], se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

177. Podle § 1814 odst. 1 písm. f) o. z. jsou vždy zneužívající ujednání taková ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

178. Podle § 1815 o. z., ve znění platném do [datum], se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

179. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

180. Podle § 2175 odst. 1 o. z. koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží. O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu. Podle odstavce 2 se koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele.

181. Podle § 2177 odst. 1 o. z. se koupí závodu kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu kupujícím, ručí prodávající za splnění dluhu. Nabytí pohledávek kupujícím se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek.

182. Podle § 2180 odst. 1 o. z. je-li kupující zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu.

183. Podle § 2183 o. z. se ustanovení tohoto pododdílu obdobně použijí i na jiné převody vlastnického práva k závodu a na prodej nebo jiný převod části závodu tvořící samostatnou organizační složku.

184. Podle § 3050 o. z. se práva a povinnosti obecně prospěšných společností i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osob se použijí obdobně.

185. Podle § 2 odst. 1 zákona o obecně prospěšných společnostech je obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která: a) je založena podle tohoto zákona, b) poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek a c) její výsledek hospodaření (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena.

186. Podle § 17 odst. 1 zákona o obecně prospěšných společnostech kromě obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla založena, obecně prospěšná společnost může vykonávat i jiné činnosti ("doplňková činnost") za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití prostředků obecně prospěšné společnosti a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb. Podle odstavce 2 obecně prospěšná společnost se nesmí účastnit na podnikání jiných osob. Podle odstavce 3 obecně prospěšná společnost, která je soukromou vysokou školou podle zvláštního zákona, se považuje pro účely zákona o daních z příjmů za veřejnou vysokou školu.

187. Podle § 68 odst. 1 správního řádu rozhodnutí obsahuje výrokovou část, odůvodnění a poučení účastníků. Podle odstavce 2 se ve výrokové části se uvede řešení otázky, která je předmětem řízení, právní ustanovení, podle nichž bylo rozhodováno, a označení účastníků podle § 27 odst.

1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2); účastníci, kteří jsou právnickými osobami, se označují názvem a sídlem. Ve výrokové části se uvede lhůta ke splnění ukládané povinnosti, popřípadě též jiné údaje potřebné k jejímu řádnému splnění a výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání (§ 85 odst. 2). Výroková část rozhodnutí může obsahovat jeden nebo více výroků; výrok může obsahovat vedlejší ustanovení. Podle odstavce 3 se v odůvodnění uvedou důvody výroku nebo výroků rozhodnutí, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, v odůvodnění rozhodnutí se na tyto podklady odkáže takovým způsobem, aby nebyl zmařen účel jejich utajení; není-li to možné, uvedou se v odůvodnění rozhodnutí pouze v obecné rovině skutečnosti, které z těchto podkladů vyplývají. Podle odstavce 4 není odůvodnění rozhodnutí třeba, jestliže správní orgán prvního stupně všem účastníkům v plném rozsahu vyhoví. Podle odstavce 5 se v poučení se uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.

188. Podle § 69 odst. 1 správního řádu se v písemném vyhotovení rozhodnutí uvede označení "rozhodnutí" nebo jiné označení stanovené zákonem. Písemné vyhotovení rozhodnutí dále musí obsahovat označení správního orgánu, který rozhodnutí vydal, číslo jednací, datum vyhotovení, otisk úředního razítka, jméno, příjmení, funkci nebo služební číslo a podpis oprávněné úřední osoby. Podpis oprávněné úřední osoby je na stejnopisu možno nahradit doložkou "vlastní rukou" nebo zkratkou "v. r." u příjmení oprávněné úřední osoby a doložkou "Za správnost vyhotovení:" s uvedením jména, příjmení a podpisu úřední osoby, která odpovídá za písemné vyhotovení rozhodnutí. Podle odstavce 2 se v písemném vyhotovení rozhodnutí se uvedou jména a příjmení všech účastníků. Podle odstavce 3 pokud se má rozhodnutí doručit elektronicky, vyhotoví úřední osoba, která za písemné vyhotovení rozhodnutí odpovídá, jeho elektronickou verzi.

189. Podle § 72 odst. 1 správního řádu se rozhodnutí účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Nestanoví-li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Tato skutečnost se poznamená do spisu.

190. Podle § 73 odst. 1 správního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání.

191. Podle § 77 odst. 1 správního řádu je nicotné rozhodnutí, k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný; to neplatí, pokud je vydal správní orgán nadřízený věcně příslušnému správnímu orgánu. Nicotné je dále rozhodnutí, které trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, anebo jinými vadami, pro něž je nelze vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu. Podle odstavce 2 nicotnost zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal, a to kdykoliv; jestliže správní orgán dojde k závěru, že jiný správní orgán učinil úkon, který je nicotným rozhodnutím, dá podnět správnímu orgánu příslušnému k prohlášení nicotnosti. Podle odstavce 3 účastníci řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno, a dále ti, kteří jsou uvedeni v písemném vyhotovení tohoto rozhodnutí, jakož i právní nástupci těchto osob, pokud by byli rozhodnutím vázáni, mohou dát podnět k prohlášení nicotnosti; jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení řízení o prohlášení nicotnosti, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli.

192. Podle článku 57 Smlouvy o fungování Evropské unie (bývalý článek 50 Smlouvy o založení Evropského společenství) se za služby podle Smluv pokládají výkony poskytované zpravidla za úplatu, pokud nejsou upraveny ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob. Služby zahrnují zejména: a) činnosti průmyslové povahy; b) činnosti obchodní povahy; c) řemeslné činnosti; d) činnosti v oblasti svobodných povolání. Aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly týkající se práva usazování, může poskytovatel služby za účelem jejího poskytnutí dočasně provozovat svou činnost v členském státě, kde je služba poskytována, za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním státním příslušníkům.

193. Podle článku 4 článku směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES se pro účely této směrnice „službou“ rozumí jako jakoukoli samostatnou výdělečnou činnost poskytovanou zpravidla za úplatu ve smyslu článku 50 Smlouvy.

194. Podle bodu 34 odůvodnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES musí být podle judikatury Soudního dvora posouzení toho, zda určité činnosti, zejména činnosti financované z veřejných prostředků nebo poskytované veřejnými subjekty, představují „službu“, provedeno případ od případu s ohledem na všechny jejich vlastnosti, zejména pak na způsob jejich poskytování, organizace a financování v dotyčném členském státě. Soudní dvůr došel k závěru, že podstatným znakem úplaty je skutečnost, že představuje protiplnění za dotyčné služby, a uznal, že v případě činností prováděných bez protiplnění státem nebo z pověření státem v rámci jeho povinností v sociální, kulturní, vzdělávací a soudní oblasti, jako jsou kursy poskytované v rámci vnitrostátního vzdělávacího systému nebo správa systémů sociálního zabezpečení, které nejsou spojeny s hospodářskou činností, charakteristický znak úplaty chybí. Úhrada poplatku příjemci, například školné nebo zápisné hrazené studenty za účelem určitého příspěvku na úhradu provozních nákladů systému, sama o sobě úplatu nepředstavuje, neboť daná služba je stále v zásadě financována z veřejných zdrojů. Na tyto činnosti se tedy nevztahuje definice „služby“ v článku 50 Smlouvy, a nespadají proto do oblasti působnosti této směrnice.

195. Na základě výše uvedených ustanovení právních předpisů dospěl soud k následujícím právním závěrům: A. K nicotnosti státního souhlasu s působením žalobkyně jako soukromé vysoké školy 196. Soud se předně zabýval námitkou žalovaného, že rozhodnutí MŠMT, kterým byl žalobkyni udělen státní souhlas s působením jako soukromá vysoká škola, je nicotné a že tak žalobkyni státní souhlas nikdy nebyl udělen. Dospěl k závěru, že státní souhlas s působením jako soukromá vysoká škola byl žalobkyni platně udělen a že žalobkyně je oprávněna na základě tohoto státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola.

197. Soud zdůrazňuje, že při posuzování vad rozhodnutí je třeba rozlišovat nezákonnost, věcnou nesprávnost a nicotnost (vedle toho existují též formální vady spočívající ve zřejmých nesprávnostech ve smyslu § 70 správního řádu, ty však žalovaný nenamítal) rozhodnutí. Civilní soudy přitom nemají pravomoc přezkoumávat zákonnost a věcnou správnost rozhodnutí ani jako předběžnou otázku (srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Jedinou vadou správního rozhodnutí, k jejímuž posouzení je oprávněn i civilní soud, je nicotnost, která způsobuje, že se na rozhodnutí hledí, jako by nebylo vydáno. Není-li rozhodnutí nicotné, tj. bylo-li vydáno, soud z něj podle § 135 odst. 2 o. s. ř. vychází (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], [spisová značka] či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

198. Podle § 77 odst. 1 správního řádu je nicotné rozhodnutí, které vydal věcně nepříslušný správní orgán, které je zjevně vnitřně rozporné nebo právně či fakticky neuskutečnitelné. V řízení bylo prokázáno, že rozhodnutí o udělení státního souhlasu žalobkyni vydalo MŠMT jako věcně příslušný orgán. Z rozhodnutí zcela jasně plyne, že státní souhlas s působením jako soukromá vysoká škola byl udělen žalobkyni (akciové společnosti). Rozhodnutí tak nelze považovat ani za vnitřně rozporné, ani za právně či fakticky neuskutečnitelné. Na tom nic nemění ani skutečnost, že v době, kdy bylo o udělení státního souhlasu žádáno, žalobkyně ještě nebyla zapsána v obchodním rejstříku (tedy nevznikla); postup, podle něhož lze požádat o udělení státního souhlasu již založenému, ale ještě nevzniklému subjektu, výslovně předvídá § 39 odst. 3 zákona o vysokých školách.

199. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla MŠMT doručena žádost žalobkyně o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola, o registraci vnitřních předpisů a o udělení akreditace, kdy o projednání této žádosti požádala [právnická osoba] o. p. s. MŠMT na základě této žádosti vydalo rozhodnutí, kterým žádosti o udělení státního souhlasu žalobkyni zcela vyhovělo. Z uvedeného je zřejmé, že [právnická osoba], o. p. s., jednala za žalobkyni v době, kdy žalobkyně byla založena, ale ještě nevznikla. Jménem založené, ale dosud nevzniklé právnické osoby přitom může ve smyslu § 127 o. z. jednat kdokoliv s tím, že z těchto jednání je oprávněn a zavázán sám. Pokud společnost toto jednání po svém vzniku do tří měsíců schválí, platí, že je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. V řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba]. jako jediný akcionář žalobkyně schválila veškerá právní jednání učiněná (mimo jiné) [právnická osoba], o. p. s., jimiž byly vytvořeny podmínky pro získání oprávnění žalobkyně k podnikání či k působení jako vysoká škola. Žalobkyně je tak od počátku oprávněna a zavázána z jednání, které za ni učinila [právnická osoba], o. p. s., tedy i jednáními vedoucími k udělení státního souhlasu žalobkyni.

200. Žalovaný argumentoval tím, že podle zákona o vysokých školách měl za žalobkyni žádost o udělení státního souhlasu podat její zakladatel, kterým byla [právnická osoba], a že pokud žádost namísto zakladatele podala [právnická osoba], o. p. s., rozhodnutí na základě této žádosti nemělo být vydáno a je nicotné. K tomu soud uvádí, že i pokud o státní souhlas nepožádal subjekt předvídaný zákonem o vysokých školách, dle názoru soudu se nejedná o vadu způsobující nicotnost rozhodnutí. Z pohledu soudu je podstatné, že o udělení státního souhlasu žalobkyni bylo požádáno a že žalobkyně po svém vzniku toto jednání schválila a převzala jej na sebe. Rozhodnutí je tak právně i fakticky uskutečnitelné.

201. Pokud jde o námitky žalovaného týkající se doručení rozhodnutí, v řízení bylo prokázáno, že rozhodnutí bylo doručeno [právnická osoba], o. p. s., která za žalobkyni požádala o vydání státního souhlasu, neboť žalobkyně v době doručování rozhodnutí ještě nevznikla. Je zřejmé, že žalobkyně se s rozhodnutím seznámila, převzala veškerá jednání učiněná [právnická osoba], o. p. s. k získání státního souhlasu s působením žalobkyně jako soukromá vysoká škola a působí na jeho základě jako soukromá vysoká škola. Rozhodnutí tak bylo materiálně doručeno i žalobkyni. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum], přičemž doložka právní moci je vyznačena na rozhodnutí obsaženém v písemné podobě správního spisu, která byla ze strany MŠMT soudu předložena. Doručenka rozhodnutí, která v písemném správním spisu chybí, je součástí elektronického správního spisu, přičemž její absence v listinném spisu byla ze strany MŠMT dostatečně vysvětlena.

202. Žalovaný dále namítal, že společnost [právnická osoba], o. p. s. jako obecně prospěšná společnost nemohla mít obchodní závod a nemohla jej tak ani převést na žalobkyni smlouvou o prodeji závodu. Soud se proto zabýval též tím, zda společnost [právnická osoba], o. p. s. mohla vlastnit a provozovat obchodní závod, a dospěl k závěru, že ano. Definičním znakem obchodního závodu podle § 502 o. z. je, že byl vytvořen podnikatelem a slouží k provozování činnosti podnikatele. Obecně prospěšná společnost být podnikatelem může, a to za podmínek § 17 zákona o obecně prospěšných společnostech (DVOŘÁK, T. § 17. In: Obecně prospěšná společnost. Wolters Kluwer, 2011. Dostupné v systému ASPI, ASPI_ID MN10005CZ). Podle zákona o obecně prospěšných společnostech je obecně prospěšné společnosti pouze zapovězeno se účastnit na podnikání jiných osob, a contrario tedy vlastním jménem podnikat může, pokud podnikání představuje jinou (doplňkovou) činnost ve smyslu § 17 odst. 1 zákona o obecně prospěšných společnostech. Z toho vyplývá, že obecně prospěšná společnost může vlastnit a provozovat obchodní závod, a tedy ho také může převést na jinou osobu. V řízení pak bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], o. p. s., obchodní závod převedla na žalobkyni, což mělo důsledky mj. na smluvní vztahy se zaměstnanci či studenty (přechod z [právnická osoba], o. p. s. na žalobkyni). Žalobkyně těmto subjektům tuto změnu sdělila a rektor žalobkyně následně vydal oznámení o tom, že veškeré dokumenty uzavřené se společností [právnická osoba], o. p. s. zůstávají v platnosti.

203. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně získala státní souhlas s působením jako soukromá vysoká škola a po dobu studia žalovaného byla oprávněna jako soukromá vysoká škola poskytovat vysokoškolské vzdělávání v akreditovaných studijních programech. Společnost [právnická osoba], o. p. s. na žalobkyni převedla obchodní závod, a to včetně majetkové podstaty či vztahů se studenty a zaměstnanci, které žalobkyně převzala. B. Ke studiu žalovaného 204. Následně se soud zabýval tím, zda se žalovaný stal studentem žalobkyně. Žalovaný předně namítal, že žalobkyně nikdy nevydala rozhodnutí o přijetí žalovaného ke studiu, neboť vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu není rozhodnutím. Soud nicméně shledal, že vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu splňovalo všechny zákonné náležitosti, ačkoliv nebylo výslovně označené jako rozhodnutí. Z obsahu vyrozumění však bylo jasně patrné, že na základě výsledků přijímacího řízení a rozhodnutí rektora žalovaný splnil podmínku pro podmínečné přijetí ke studiu v cenové úrovni Standard, přičemž školné činí [částka] za standardní dobu studia a roční splátka školného činí [částka] (srov. též rozsudek Městského soudu v Brně ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Z vyrozumění přitom plyne, že podmínkou přijetí a následného zápisu je mj. doložení ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou, což je zákonný požadavek pro přijetí ke studiu na vysokou školu. Soud proto dospěl k závěru, že vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu lze považovat za rozhodnutí o přijetí ke studiu ve smyslu § 50 zákona o vysokých školách a že na jeho základě žalovanému vzniklo právo zapsat se ke studiu s tím, že studentem žalobkyně se mohl stát pouze za předpokladu, že žalobkyni doloží úspěšné ukončení středoškolského vzdělání s maturitní zkouškou. Vyrozumění bylo žalovanému doručeno v souladu se statutem žalobkyně prostřednictvím studijního informačního systému. Z provedeného dokazování je přitom zřejmé, že žalovaný se s vyrozuměním seznámil.

205. Pokud pak jde o zápis žalovaného ke studiu, soud se neztotožnil s argumentací žalovaného, že zápis ke studiu může být proveden pouze za osobní přítomnosti uchazeče. Podle § 51 zákona o vysokých školách se uchazeči zapisují ke studiu ve lhůtě a formou stanovenou vysokou školou nebo její součástí, s tím, že zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program. Soud však není toho názoru, že by z ustanovení vyplývalo, že by zápis musel proběhnout fyzicky na vysoké škole za osobní přítomnosti žalovaného. Soud má pouze za to, že k zápisu žalovaného ke studiu u žalobkyně bylo nezbytné osobní jednání žalovaného, z něhož by byl patrný projev vůle se ke studiu zapsat. To bylo v posuzované věci splněno, neboť žalovaný se v souladu s článkem 36 [jméno FO] a článkem 2 Studijního a zkušebního řádu – ve formě stanovené žalobkyní – ke studiu zapsal prostřednictvím studijního informačního systému, kam nahrál žalobkyní požadované dokumenty, mj. vlastnoručně podepsané smluvní prohlášení studenta. Způsob elektronického zápisu byl přitom upraven nařízením rektora 04/2016, které konkretizovalo úpravu studijního a zkušebního řádu (ke vztahu mezi vnitřními předpisy žalobkyně a opatřeními rektora viz bod 43D).

206. Žalovaný si přitom musel být vědom toho, že se tímto svým jednáním stane studentem u žalobkyně. Skutečnost, že nahráním studijního prohlášení a dokladu o složení maturitní zkoušky do studijního informačního systému žalobkyně, se stane studentem žalobkyně, byla zcela jasně a srozumitelně popsána ve vyrozumění o splnění podmínek přijímacího řízení a přijetí ke studiu. V řízení bylo navíc prokázáno, že žalovaný se žalobkyní zvlášť komunikoval ohledně toho, co je třeba učinit k zápisu do studia a o podmínky zápisu do studia se tedy aktivně zajímal. Není proto případná argumentace žalovaného, že si nebyl vědom toho, že nahráním příslušných dokumentů do systému se stane studentem žalobkyně, že se studentem u žalobkyně stát nechtěl a že se jím ani nestal. Z provedeného dokazování je jasně patrné, že žalovaný se chtěl stát studentem u žalobkyně, aktivně se zajímal o to, co je třeba učinit k tomu, aby se studentem žalobkyně stal, a ke studiu u žalobkyně se také zapsal formou, kterou žalobkyně v souladu se svými vnitřními předpisy stanovila. Soud tedy uzavřel, že žalovaný se stal studentem žalobkyně. C. K uzavření smlouvy o studiu a jejímu charakteru 207. Nároky, kterých se žalobkyně po žalovaném domáhá, vyplývají kromě studia žalovaného u žalobkyně podle zákona o vysokých školách též ze smlouvy o studiu, která je tzv. inominátní smlouvou podle § 1746 odst. 2 o. z. a vedle obecných ustanovení občanského zákoníku o závazcích podléhá též ustanovením zákona o vysokých školách. Soud se předně zabýval tím, zda byla smlouva o studiu mezi účastníky uzavřena a délkou trvání smluvního vztahu mezi účastníky.

208. Žalovaný namítal, že smlouva o studiu mezi účastníky nemohla být řádně uzavřena, neboť tato smlouva je neurčitá. K tomu soud uvádí, že smlouvu o studiu nelze posuzovat izolovaně jen jako podepsané smluvní prohlášení, ale v kontextu celého procesu jejího uzavírání. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se přihlásil ke studiu u žalobkyně. Žalobkyně žalovanému doručila rozhodnutí o přijetí, v němž bylo uvedeno, do jakého studijního programu, v jaké cenové úrovni a za jakých podmínek je přijat, a ve kterém byl žalovaný vyzván k podpisu smluvního prohlášení a k jeho nahrání do studijního informačního systému žalobkyně s tím, že k přijetí (zápisu) ke studiu je rovněž nezbytné nahrát doklad o ukončení středoškolského vzdělání. Rozhodnutí o přijetí ve spojení se smluvním prohlášením lze v tomto smyslu považovat za nabídku uzavření smlouvy, kterou mohl žalovaný akceptovat tím, že se zachová způsobem uvedeným v nabídce. Žalovaný nabídku žalobkyně na uzavření smlouvy o studiu akceptoval tím, že se podle nabídky zachoval a podepsané smluvní prohlášení nahrál do studijního informačního systému žalobkyně a nahrál do něj též doklad o dosaženém středoškolském vzdělání. Smlouva o studiu mezi účastníky tak byla řádně uzavřena. Na základě této smlouvy byla žalobkyně povinna umožnit žalovanému studium ve studijním programu, do něhož byl přijat, a žalovaný byl povinen žalobkyni hradit sjednané studijní poplatky za podmínek sjednaných ve smluvním prohlášení.

209. Tento závazkový vztah mezi účastníky trval až do zanechání studia žalovaným dne [datum]. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se výuky u žalobkyně fakticky neúčastnil a neplnil studijní povinnosti. To však neznamená, že by došlo k zániku závazků sjednaných ve smlouvě o studiu či k zániku studia u žalobkyně a žalovaný nic takového ani nemohl rozumně předpokládat. Žalovaný byl až do zanechání studia studentem žalobkyně a po celou dobu studia tak trvala jeho povinnost hradit studijní poplatky, stejně jako povinnost žalobkyně mu umožnit studium (srov. též rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

210. Soud se dále zabýval tím, zda je smlouva ke studiu smlouvou spotřebitelskou, a dospěl k závěru, že tomu tak je. V projednávané věci je zřejmé, že žalobkyně je akciovou společností a považuje se tak za podnikatele ve smyslu § podle § 421 odst. 1 o. z. Předmětem činnosti žalobkyně je pak poskytování vysokoškolského vzdělávání. Zároveň je zřejmé, že smlouva o studiu byla uzavřena v rámci takové činnosti žalobkyně. Žalovaný přitom při sjednávání smlouvy o studiu zcela zřejmě nebyl v postavení podnikatele. Smlouva uzavřená mezi účastníky tak naplňuje znaky spotřebitelské smlouvy, kterou uzavírá podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti se spotřebitelem. Žalobkyně nicméně argumentovala ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, podle níž smlouva o studiu, resp. smlouva, jejímž předmětem je poskytování vzdělávání, není spotřebitelskou smlouvou.

211. Žalobkyně předně argumentovala usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. K tomu soud uvádí, že toto rozhodnutí se týkalo obecně prospěšné společnosti, jejíž zisk byl účelově vázán na obecně prospěšné účely. Žalobkyně je naopak akciovou společností, jejíž zisk není účelově nijak vázán (blíže viz bod 215). Soud nicméně výše seznal, že i obecně prospěšná společnost může být podnikatelem, a závěr o tom, že povaha obecně prospěšné společnosti vylučuje, aby se jednalo o smlouvu spotřebitelskou, nepovažoval za přiléhavý.

212. Žalobkyně následně argumentovala rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. V tomto rozsudku se Nejvyšší soud obsáhle věnoval povaze smlouvy o studiu v kontextu judikatury Soudního dvora Evropské unie. Mimo jiné uvedl, že „vzdělávání poskytované vzdělávacími institucemi financovanými z podstatné části ze soukromých prostředků žáky a jejich rodiči představuje službu ve smyslu unijního práva, jelikož instituce sledují cíl, který spočívá v nabízení služeb za úplatu. V rozsudcích ze dne [datum], ve věci C-263/86, Belgický stát proti [jméno FO] a [jméno FO], a ze dne [datum], ve věci C-109/92, [jméno FO] proti Landeshauptstadt Hannover, Soudní dvůr dospěl k závěru, že studijní program institutu vyššího vzdělání, který je součástí sekundárního vzdělání poskytovaného v rámci státního vzdělávacího systému, nelze považovat za službu ve smyslu článku 50 Smlouvy. Zdůraznil, že podstatný znak úplaty spočívá v tom, že představuje protiplnění za předmětnou službu, na níž se poskytovatel a příjemce služby obvykle dohodnou. Tato charakteristika však chybí v případě studijních programů v rámci státního vzdělávacího systému.“ Dle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] ve věci C-76/05, Schwarz a Gootjes-Schwarz, pak „vzdělávání poskytované vzdělávacími institucemi financovanými z podstatné části ze soukromých prostředků žáky a jejich rodiči představuje službu ve smyslu unijního práva, jelikož instituce sleduje cíl, který spočívá v nabízení služeb za úplatu“. Nejvyšší soud proto mezi kritéria pro posouzení, zda poskytování vzdělávání představuje službu ve smyslu čl. 50 Smlouvy o Evropském společenství (dnes čl. 57 Smlouvy o fungování EU), zařadil způsob financování právnické osoby, která je součástí veřejného vzdělávacího systému, tedy zda je financována zcela nebo převážně z veřejných prostředků a zda má nařízený způsob nakládání se ziskem na vzdělávání a školské služby.

213. Soud se proto zabýval tím, z jakých zdrojů je žalobkyně financována a jakým způsobem je oprávněna nakládat se svým ziskem.

214. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že příjmy žalobkyně z veřejných zdrojů, tj. od MŠMT, se omezují toliko na ubytovací a sociální stipendia, a nejsou tak určeny na zajištění činnosti žalobkyně. K tomu je třeba podotknout, že od [datum] nemůže být vzdělávání na soukromých vysokých školách financováno ze státního rozpočtu. Žalobkyně je tak povinna si zajistit prostředky pro svou činnost sama, což plyne i z § 40 odst. 1 zákona o vysokých školách. S tím pak počítá i výčet příjmů žalobkyně dle čl. 30 [jméno FO] žalobkyně, dle kterého žalobkyně ke své činnosti využívá příjmů získaných z předmětů své činnosti a předmětu podnikání. Z účetních závěrek žalobkyně bylo zjištěno, že příjmy žalobkyně pocházejí převážně ze studijních poplatků hrazených studenty. V takovém případě však studijní poplatky představují protiplnění za poskytnuté vzdělávání a vzdělávání poskytované žalobkyní je v souladu s citovanou judikaturou Soudního dvora EU službou ve smyslu unijního práva.

215. Soud se dále zabýval tím, zda má žalobkyně nařízeno určitým způsobem nakládat s dosaženým ziskem, a dospěl k závěru, že nikoliv. Neobstojí ani argument žalobkyně, že žalobkyně zisk vždy využívala k zajištění vlastní vzdělávací činnosti. Z účetních závěrek obsažených ve zprávách o hospodaření plyne, že žalobkyně vždy dosahovala zisku, kdy tento zisk byl buď převáděn na účet nerozděleného zisku z minulých let, anebo byl částečně vyplacen jedinému akcionáři. V řízení sice bylo prokázáno, že zisk, který nebyl převeden na účet zisku z minulých let, žalobkyně používala pro vzdělávací či jiné sociální účely, nicméně pro určení, zda činnost žalobkyně představuje službu ve smyslu čl. 50 Smlouvy o Evropském společenství, je rozhodné, zda jej byla oprávněna použít i pro účely jiné. [jméno FO] stanov žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně je oprávněna rozdělit zisk ve prospěch členů orgánů společnosti, zaměstnanců či tichého společníka, aniž by přitom byla jakkoliv účelově omezena v nakládání s tímto ziskem. Omezení ohledně účelů, k nimž lze zisk použít, není zakotveno ani v jiných dokumentech. Žalobkyně ostatně ani netvrdila, že by jí zakladatelské právní jednání či jakákoliv jiná listina znemožňovaly nakládat se ziskem dle vlastního uvážení. I pokud tedy žalobkyně fakticky zisk používala výhradně pro vzdělávací, příp. jiné neziskové účely, na závěru o tom, že jí poskytovaná vzdělávací činnost představuje službu ve smyslu čl. 50 Smlouvy o Evropském společenství, to nemůže ničeho změnit.

216. Soud tak uzavřel, že vzdělávání poskytované žalobkyní je službou ve smyslu evropského práva, neboť činnost žalobkyně není financována převážně z veřejných zdrojů a je naopak financována především ze studijních poplatků, které představují protiplnění za poskytnutou službu. Nakládání se ziskem není účelově vázáno a žalobkyně je tak oprávněna zisk použít na libovolný účel, byť jej fakticky využívá ke vzdělávací činnosti či k jiným sociálně zaměřeným účelům.

217. S ohledem na výše uvedené závěry soud uzavřel, že žalobkyně při uzavírání smlouvy o studiu vystupovala jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel. Smlouva o studiu uzavřená mezi účastníky řízení je tak smlouvou spotřebitelskou. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že k závěru, že smlouva o studiu na soukromé vysoké škole je spotřebitelskou smlouvou, dospěl po vyhlášení tohoto rozhodnutí též Ústavní soud v nálezu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2093/24. Soud toto rozhodnutí nemohl zohlednit při svém rozhodování, nález však nepochybně podporuje závěr soudu, že mezi účastníky byla uzavřena spotřebitelská smlouva. [právnická osoba] registraci, obsahu a vztahu vnitřních a interních předpisů 218. Soud se dále zabýval námitkami žalovaného ohledně (ne)registrace vnitřních předpisů. Pro posouzení věci je rozhodné znění vnitřních předpisů platných a účinných v době studia žalovaného. Těmi jsou vnitřní předpisy s registrační doložkou k [datum]. V řízení bylo prokázáno, že [jméno FO], Studijní a zkušební řád i Stipendijní řád byly MŠMT registrovány a jsou opatřeny registrační doložkou. Soud tak vycházel z toho, že tyto vnitřní předpisy byly v době jejich registrace v souladu se zákonem o vysokých školách (a contrario § 36 odst. 3 zákona o vysokých školách).

219. Podle § 59 zákona o vysokých školách musí být povinnost k hrazení poplatků za studium na soukromé vysoké škole stanovena ve vnitřním předpisu soukromé školy. Tak tomu v případě žalobkyně bylo, neboť žalobkyně ve svém [jméno FO] upravila, že se studium v jejích studijních programech uskutečňuje za úplatu s tím, že konkrétní výši studijních poplatků a způsob a termín jejich splatnosti vymezuje smluvní prohlášení studenta a příslušné nařízení rektora. [jméno FO] žalobkyně navíc předvídal i skutečnost, že cenová úroveň Standard je podmíněna splněním podmínek stanovených nařízením rektora. Výši studijních poplatků přitom soukromá vysoká škola nemusí stanovit vnitřním předpisem a výše poplatku na soukromých školách ani nepodléhá veřejnoprávní regulaci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a rozsudek Krajského soudu v [adresa], sp. zn. [spisová značka]). Konkrétní výše studijních poplatků přitom mohla být upravena i smluvně (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

220. Pokud jde o nařízení rektora, soud k námitkám žalovaného, že tato nařízení nebyla registrována MŠMT, uvádí, že registrována být ani nemusela. Nařízení rektora je totiž nutné odlišovat od vnitřních předpisů, které musí být podle zákona o vysokých školách registrovány MŠMT. Nařízení rektora vnitřními předpisy ve smyslu zákona o vysokých školách nejsou. Totéž ostatně plyne též z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2694/24, který byl nicméně vydán až po vyhlášení rozsudku, a soud tak k němu při svém rozhodování nemohl přihlédnout. Tento nález nicméně zrušil jako nesprávný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým žalovaný argumentoval na podporu závěru, že strany nesjednaly poplatky obsažené v nařízení rektora, neboť toto nařízení nebylo registrováno MŠMT. Soud se přitom s argumentací Ústavního soudu, podle něhož nařízení rektora nejsou vnitřními předpisy podle zákona o vysokých školách, zcela ztotožňuje. K tomu soud dodává, že vnitřní předpisy žalobkyně ve smyslu zákona o vysokých školách navíc příslušná nařízení rektora předvídaly (nařízení rektora o elektronickém zápisu předvídá čl. 2 Studijního a zkušebního řádu; nařízení rektora o platbách a rozdělení studijních poplatků předvídá čl. 37 [jméno FO]. Základ pro úpravu obsaženou v těchto nařízeních je tak stále obsažen ve vnitřních předpisech, které byly registrovány MŠMT, přičemž zákonnost či věcnou správnost této registrace není civilní soud oprávněn přezkoumávat. E. K jednotlivým nárokům požadovaným žalobkyní 221. Soud se konečně zabýval důvodností jednotlivých nároků požadovaných žalobkyní.

222. Žalobkyně se předně domáhala doplatku studijních poplatků do cenové úrovně Premium za akademický rok 2022/2023 a 2023/2024, neboť žalovaný v těchto letech nesplnil podmínky cenové úrovně Standard. Skutečnost, že cenová úroveň Standard je podmíněna splněním studijních, resp. mimostudijních povinností a že při jejich nesplnění je žalovaný povinen doplatit rozdíl do cenové úrovně Premium, byla jednoznačně a srozumitelně vyjádřena jak ve vyrozumění o přijetí a splnění podmínek ke studiu, tak ve smluvním prohlášení studenta, a konečně i ve vnitřních předpisech žalobkyně registrovaných k [datum]. Dle Stipendijního řádu je cenová úroveň Standard součástí jejího stipendijního programu a slouží jako motivační podpora aktivních studentů sníženou výší školného s tím, že podmínky plnění cenové úrovně upravuje nařízení rektora. Takový záměr žalobkyně podle názoru soudu nepředstavuje zneužití práva, rozpor s dobrými mravy ani lichvu; závazek žalovaného byl srozumitelně vyjádřen v několika dokumentech a nelze jej považovat za zneužití nezkušenosti či lehkomyslnosti žalovaného.

223. Lze přitom předpokládat, že žalovaný jako uchazeč o studium vysoké školy má dostatečné rozumové schopnosti na to, aby seznal, že se přihlašuje ke studiu na soukromé vysoké škole, jejíž studium je podmíněno úhradou studijních poplatků, a seznámil se s rozhodnutím o přijetí a následně se smluvním prohlášením, které podepsal (srov. rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Měl-li žalovaný pochybnosti o tom, zda je schopen uvedené podmínky splnit, mohl cenovou úroveň změnit na úroveň Premium či nemusel smlouvu o studiu vůbec uzavírat. Na tomto závěru nic nemění ani skutečnost, že žalovaný po změně formy studia studoval v distanční formě, neboť docházka byla pouze jednou z možností, jak podmínky cenové úrovně Standard splnit (vedle toho mohl žalovaný podmínky splnit získáním potřebného počtu kreditů, dosažením potřebného průměru či účastí na studentských aktivitách). Ujednání o podmínkách cenové úrovně Standard a o povinnosti doplatit rozdíl do cenové úrovně Premium v případě jejich nesplnění tak soud považuje za platné. V řízení pak bylo prokázáno, že žalovaný podmínky cenové úrovně Standard nesplnil, a to ani za akademický rok 2022/2023, ani za akademický rok 2023/2024.

224. K období, za které žalobkyně požaduje po žalovaném doplatek studijních poplatků do cenové úrovně Premium, pak soud uvádí, že žalovaný ukončil studium až po zahájení akademického roku 2023/2024. Povinnost hradit školné za tento akademický rok tak ani není projevem smluvně sjednané povinnosti hradit studijní poplatky za celou dobu studia i při jeho předčasném ukončení, byť by žalovaný v daném akademickém roce vůbec nebyl studentem žalobkyně. Žalovaný naopak hradil studijní poplatky v cenové úrovni Standard za všechny tři roky studia (přičemž za akademický rok 2023/2024 v srpnu 2023) a pro zanechání studia se rozhodl až v průběhu posledního roku standardní doby studia. Soud se proto ani nezabýval platností ujednání, podle kterého byl žalovaný při předčasném ukončení studia povinen uhradit studijní poplatky za celou dobu studia. Žalobkyně totiž v tomto případě po žalovaném požadovala studijní poplatky, resp. doplatky studijních poplatků, pouze za akademické roky, v nichž byl žalovaný prokazatelně studentem u žalobkyně. To, že žalobkyně požaduje doplatek do studijního poplatku za akademický rok, kdy byl žalovaný jejím studentem, nelze podle názoru soudu v žádném případě považovat za nepřiměřené, i kdyby žalovaný nebyl studentem žalobkyně po celý tento akademický rok (z důvodu, že se žalovaný po zahájení daného akademického roku rozhodl studia zanechat). Žalovanému tak vznikla povinnost doplatit rozdíl do cenové úrovně Premium za dva roky studia, přičemž doplatek za jeden akademický rok činí [částka]. Nárok žalobkyně je tak co do částky [částka] důvodný.

225. Jinak je tomu však v případě žalobkyní požadovaných administrativních poplatků a poplatků za prodlení. Žalobkyně se domáhala jednak poplatků za prodlení s úhradou studijních poplatků (školného), jednak poplatku za změnu cenové úrovně. Soud přitom shledal, že oba tyto poplatky svou povahou představují smluvní pokutu podle § 2048 o. z.

226. Pokud jde o poplatek za prodlení s úhradou studijních poplatků, tento je fakticky smluvní pokutou za prodlení s úhradou, tj. za porušení povinnosti plnit dluh řádně a včas. Ke smluvní pokutě pak soud uvádí, že smluvní pokuta je obecně možná i ve spotřebitelských vztazích. Nesmí však být sjednána v rámci obchodních podmínek, ale pouze ve spotřebitelské smlouvě samotné (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, nebo též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V řízení bylo prokázáno, že povinnost žalovaného hradit v případě porušení povinnosti uhradit studijní poplatky řádně a včas poplatek za prodlení byla stanovena toliko nařízením rektora, které lze v rámci spotřebitelského smluvního vztahu mezi účastníky považovat za obdobu obchodních podmínek (podobně viz výše odkazovaný nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2694/24). Závazek nebyl obsažen v samotném smluvním prohlášení. Smluvní pokuta v podobě poplatku za prodlení tak v souladu s výše citovanou judikaturou naplňuje znaky zneužívajícího ujednání podle § 1814 odst. 1 písm. f) o. z. a v souladu s § 1815 o. z. se k ní nepřihlíží. Soud proto nárok žalobkyně na úhradu poplatku za prodlení v celkové výši [částka] (3 x [částka] a 2 x [částka]) zamítl.

227. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že žalobkyně prodlení s úhradou částky [částka] za akademický rok 2022/2023, která byla splatná [datum] a žalovaný ji uhradil až [datum] a s úhradou doplatku do cenové úrovně Premium ve výši [částka], který byl splatný dne [datum] a který žalovaný neuhradil, sankcionovala fakticky dvakrát, neboť u téhož případu porušení požadovala jak zaplacení poplatku ve výši [částka] za prodlení v rozsahu 1–30 dní, tak současně též poplatek ve výši [částka] za prodlení v rozsahu 31–60 dní. Soud k tomu podotýká, že v případě prodlení s úhradou jednoho dluhu by mohla žalobkyně požadovat toliko jeden poplatek, a to v závislosti na délce prodlení. Nelze ostatně odhlédnout ani od toho, že v jednom případě trvalo prodlení déle než 60 dní, neboť žalovaný daný dluh dosud nesplnil, tudíž z čistě jazykového znění by na toto prodlení povinnost hradit předmětný poplatek ani nedopadala (byť by tento výklad byl zcela jistě v rozporu s účelem daného ustanovení).

228. Pokud jde o poplatek za změnu cenové úrovně ve výši [částka] za jednu změnu, ten byl sjednán ve smluvním prohlášení studenta s tím, že jeho konkrétní výše je určena administrativním ceníkem žalobkyně. Soud nicméně shledal, že tento poplatek je fakticky sankcí za využití práva. Poplatek nelze považovat za paušalizovanou náhradu nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s administrací změny cenové úrovně, neboť je zřejmé, že náklady, které žalobkyni skutečně mohly vzniknout, nemohou zdaleka dosahovat výše [částka]. Jak soud uvedl výše pod bodem 223, pro případ, že by žalovaný nedodržel podmínky pro zvýhodněné školné v cenové úrovni Standard, byla žalobkyně oprávněna požadovat doplatek do cenové úrovně Premium, která byla nezvýhodněnou cenovou úrovní u žalobkyně. Na druhou stranu ale nelze konstatovat, že by žalovaný tím, že nedodržel podmínky cenové úrovně Standard, porušil jakoukoliv smluvní povinnost, kterou by bylo možné utvrdit smluvní pokutou. Studium v cenové úrovni Standard bylo pouze právem žalovaného, nikoliv jeho povinností. Administrativní poplatek za změnu cenového programu však fakticky sankcionuje žalovaného za to, že využil práva studovat ve zvýhodněné cenové úrovni, avšak podmínky této cenové úrovně nedodržel (srov též rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud proto uzavřel, že se jedná o zneužívající ujednání ve smyslu § 1813 odst. 1 o. z., v souladu s § 1815 o. z. k němu nepřihlížel a nárok žalobkyně na zaplacení [částka] (2 x [částka]) zamítl. Náklady řízení 229. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen: „o. s. ř.“) za situace, kdy každý z účastníků řízení měl v řízení částečný úspěch. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka], žalovaný měl úspěch v částce [částka]. Žalobkyně tak byla v řízení úspěšná v rozsahu 56 %, žalovaný v rozsahu 44 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu 12 % účelně vynaložených nákladů řízení (56 % - 44 %).

230. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna ve výši [částka] stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen“ „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z 19 úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t.

231. Úkony právní služby, za které soud přiznal žalobkyni odměnu, jsou následující: převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé, replika ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] (jednání představuje 3 úkony právní služby; žalobkyni přísluší odměna za 1 úkon právní služby za každé započaté 2 hodiny jednání, přičemž jednání trvalo déle než 4 hodiny), účast na jednání dne [datum] (jednání představuje 3 úkony právní služby; žalobkyni přísluší odměna za 1 úkon právní služby za každé započaté 2 hodiny jednání, přičemž jednání trvalo déle než 2 hodiny), účast na jednání dne [datum] (jednání představuje 2 úkony právní služby; žalobkyni přísluší odměna za 1 úkon právní služby za každé započaté 2 hodiny jednání, přičemž jednání trvalo déle než 2 hodiny) a účast na jednání dne [datum] (jednání představuje 2 úkony právní služby; žalobkyni přísluší odměna za 1 úkon právní služby za každé započaté 2 hodiny jednání, přičemž jednání trvalo déle než 2 hodiny).

232. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za tyto úkony: vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], neboť tato vyjádření byla činěna žalobkyní, aniž by k tomu byla soudem vyzvána a soud je s ohledem na průběh daného řízení, nepovažoval za účelné. V projednávané věci se účastníci často a velmi rozsáhle vyjadřovali, aniž by to po nich soud žádal, opakovaně k podáním přikládali listiny, které již byly součástí spisu, aniž by to bylo odůvodněno konkrétními okolnostmi (např. tvrzeným rozporem mezi jednotlivými listinami apod.), kdy ve svých vyjádřeních často opakovali již dříve vyslovenou argumentaci, popř. polemizovali s tvrzeními a argumenty protistrany, kdy se následně obšírně k věci vyjadřovali též v průběhu jednotlivých soudních jednání. Je zajisté právem účastníků zvolit si svůj přístup k vedení soudního sporu, včetně četnosti a rozsahu jejich vyjádření, nicméně náklady s těmito z pohledu soudu nikoli nezbytnými úkony nepovažoval soud za účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř.

233. Soud dále žalobkyni přiznal nárok na paušální náhradu hotových za každý z 19 provedených úkonů právní služby, a to ve výši [částka] za 15 úkonů právní služby učiněných do [datum] dle § 13 odst. 1 a 4 a. t. ve znění platném do [datum] a ve výši [částka] za 4 úkony právní služby učiněné po [datum] dle téhož ustanovení ve znění platném od [datum], tj. celkem ve výši [částka].

234. Konečně žalobkyni přísluší náhrada DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek vyjma soudního poplatku ve výši [částka] (21% z 81 920).

235. Celkem náhrada nákladů řízení činí [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 12 % a přísluší jí tak náhrada nákladů řízení ve výši 12 % z této částky, tedy ve výši [částka]. Soud proto žalovanému uložil, aby žalobkyni zaplatil náhradu nákladů řízení v této výši k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 o. s. ř.). Lhůtu k plnění soud určil v souladu s § 160 o. s. ř.