3 C 53/2022-73

Rubrum

Okresní soud v Havlíčkově Brodě rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Točíkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] je žalobce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 25 594,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod, na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemek“). V žalobě tvrdil, že dne 20. 8. 2020 uzavřel jako prodávající se žalovaným jako kupujícím kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej pozemku. V kupní smlouvě byla v odst. 5.2. stanovena podmínka, že žalovaný se zavazuje do 12 měsíců od uzavření této smlouvy obstarat souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru nebo pravomocné stavební povolení, pravomocné společné povolení či platnou veřejnoprávní smlouvu ke stavbě pro bydlení (rodinného domu) na předmětném pozemku o minimální zastavěné ploše 70 m2, přičemž žalovaný byl dle odst. 5.4. kupní smlouvy povinen bez zbytečného odkladu prokázat žalobci splnění této povinnosti. V odst. 5.5. věta první kupní smlouvy bylo dále ujednáno, že nesplní-li kupující svoji povinnost uvedenou v odst. 5.2., ruší se tato smlouva od počátku a smluvní strany jsou si povinny vrátit již poskytnuté plnění. Žalovaný svoji povinnost uvedenou v odst. 5.2. kupní smlouvy ve lhůtě, která marně uplynula dne 20. 8. 2021, nesplnil, čímž došlo k naplnění rozvazovací podmínky dle odst. 5.5. kupní smlouvy, a žalobce se tak stal ke dni 21. 8. 2021 opět vlastníkem pozemku. Žalovaný sice na výzvu žalobce požádal o prodloužení lhůty ke splnění své povinnosti, avšak teprve 15. 12. 2021, tedy v době, kdy již byla naplněna rozvazovací podmínka. Žalobce následně opakovaně vyzval žalovaného k sepsání souhlasného prohlášení, na základě něhož by bylo možno provést vklad vlastnického práva žalobce k pozemku, žalovaný však na výzvy nereagoval.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Bránil se tím, že: žalobce jednal vůči žalovanému v postavení podnikatele a žalovanému jako spotřebiteli svědčí příslušná zákonná ochrana; výklad a důsledky vyplývající z čl. 5 ve spojení s čl. 5 kupní smlouvy jsou nejasné a nesrozumitelné jak pro žalovaného, tak zřejmě i pro žalobce; kupní smlouva byla uzavřena adhezním způsobem a čl. 5 ve spojení s čl. 5 kupní smlouvy jsou v neprospěch slabší strany; čl. 5 a čl. 5 kupní smlouvy jsou každý zvlášť i ve vzájemné souvislosti zneužívající povahy v neprospěch žalovaného jako spotřebitele; žalobce vyvolal u žalovaného omyl o rozhodující okolnosti. Z těchto důvodů pak dovozoval neplatnost čl. 5 a čl. 5 kupní smlouvy. Pokud by se soud neztotožnil s touto argumentací, pak se žalovaný domáhal práva výkladu pro něho nejpříznivějšího. Dále tvrdil následující skutečnosti. Žalovaný se za účelem splnění své smluvní povinnosti dohodl s projektantem Ing. [jméno] [příjmení] na vyhotovení projektové dokumentace a následném podání nezbytných žádostí a podkladů příslušným správním orgánům. Z důvodu vážných zdravotních komplikací (těžkého průběhu nemoci COVID-19 a dvou mozkových příhod), následného neplánovaného chirurgického zákroku (operace srdce) a související hospitalizace však projektant nebyl schopen projektovou dokumentaci vztahující se k předmětnému pozemku včas dokončit. Z důvodu vytíženosti a strmého nástupu pandemie během podzimu 2020 a souvisejících„ lockdownů“ (včetně zákazu cestování mezi okresy) nebylo ani možné započatou práci předat jinému projektantovi. Projektant telefonicky informoval žalobce o své indispozici na konci léta 2021, následně žalobce informoval i žalovaný e-mailem ze dne 13. 9. 2021. Ze strany žalobce (prostřednictvím starosty) bylo jak žalovanému, tak projektantovi sděleno, že případné prodloužení termínu pro obstarání stavebního povolení nebude problematické. Žalovaný odkázal na přístup žalobce ohledně prodloužení lhůty pro splnění obdobné podmínky u pozemku parc. [číslo] v témže katastrálním území, kdy lhůta pro získání stavebního povolení byla manželům [příjmení] opakovaně prodlužována celkem o 15 měsíců. Žalovaný byl přesvědčen, že žalobce bude v i jeho případě postupovat stejně a neobával se, že by kupní smlouva pozbyla platnosti a přišel by o vlastnické právo k pozemku. Proto byla pro něho výzva žalobce k plnění kupní smlouvy ze dne 30. 11. 2021 překvapivá. Dne 15. 12. 2021 zaslal žalobci žádost o prodloužení lhůty ke splnění povinnosti, v níž podrobně popsal a doložil důvody prodlení, a dne 10. 12. 2021 pak bylo ke stavebnímu úřadu podáno ohlášení stavebního záměru. Žalovaný se domníval, že stavební povolení bude mít k dispozici do konce ledna 2022. Na zasedání zastupitelstva žalobce dne 3. 2. 2022 byla odmítnuta žádost žalovaného o prodloužení lhůty k obstarání stavebního povolení. Následně žalobce odmítl vydat souhlas s výstavbou a s napojením předmětného pozemku na inženýrské sítě, čímž zahájené ohlašovací řízení bylo změněno na„ plnohodnotné“ stavební řízení. Dne 1. 4. 2022 byly stavebnímu úřadu doručeny námitky žalobce proti vydání stavebního povolení ve prospěch pozemku a z tohoto důvodu bylo stavební řízení přerušeno. Žalobce nevysvětlil, proč v případě žalovaného postupoval odlišně od jiných podobných případů. Jelikož žalobce dosud neoznámil, že od kupní smlouvy odstoupil, přičemž odstoupení od smlouvy měl podle zákonné úpravy učinit bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení žalovaného dozvěděl, je kupní smlouva nadále platná a účinná.

3. V replice na vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že žalovaný si byl vědom toho, k jakému účelu žalobce pozemek prodává a jaké konkrétní povinnosti a v jakých lhůtách je jako kupující povinen splnit. Žalobce nevystupoval jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, neboť v případě prodeje pozemku šlo o správu vlastního majetku. Proto se žalovaný nemůže odkazovat na zákonná ustanovení týkající se ochrany spotřebitele. Ujednání kupní smlouvy obsahující rozvazovací podmínku je formulováno zcela jasně a jednoznačně a je nepochybně srozumitelné i pro laika, byť připustil, že v určité době představitelé obce si nebyli vědomi přesného znění kupní smlouvy a mohli sami být v omylu, že by se mohlo jevit vhodnějším od smlouvy odstoupit v případě nesplnění povinnosti kupujícím. Kupní smlouva je však formulována v tomto směru zcela jednoznačně. Také odmítl tvrzení žalovaného, že ujednání odst. 5.2. a 5.5. byla do smlouvy vepsána účelově. Cílem žalobce bylo prodat pozemky kupujícím, kteří na nich v krátké době postaví rodinné domy a tím zabránit tomu, aby pozemky skoupili spekulanti. Kupní smlouvy byly uzavírány dle shodného vzoru, aby všichni kupující měli rovné podmínky, individuálním jednáním se žalobce nebránil, avšak žalovaný žádné jednání o změně či jiném znění smlouvy neinicioval. Právo od smlouvy odstoupit nebo automatický zánik smlouvy při nesplnění smluvní povinnosti není neobvyklým ujednáním ve smluvních vztazích. Zánik smlouvy nepředstavuje sám o sobě žádnou újmu na majetku žalovaného, neboť smluvní strany jsou si povinny vrátit již poskytnuté plnění. Žalobce také popřel, že by jakýmkoli způsobem blokoval zahájení stavebního řízení.

4. Na to žalovaný reagoval podáním, v němž uvedl, že měl v úmyslu se přestěhovat do [obec]. Odmítl tvrzení žalobce, že započal s přípravou stavebního projektu„ naoko“ až poté, co žalobce učinil vůči němu právní kroky, když žalobce záměrně opomíjí okolnost dané zejména pandemií onemocnění Covid-19 a s tím související lockdowny v roce 2020 a 2021. Ve stejném období žalobce prodal tři obdobné stavební pozemky, přičemž dva ze tří nabyvatelů si stavební povolení do jednoho roku od podpisu smlouvy obstarat nedokázali, navíc žalobce na začátku roku 2021 souhlasil s předprodejem všech tří pozemků jiným osobám a současně s prodloužením lhůty pro vyřízení stavebního povolení o další rok pro nové nabyvatele. Žalobce jako právnickou osobu, která hospodaří s vlastním majetkem a vede účetnictví podle zákona o účetnictví, lze považovat za podnikatele. Dále žalovaný opětovně zopakoval svoji argumentaci o nepřiměřeném ujednání, nejednoznačnému výkladu a omylu předmětného ujednání kupní smlouvy a ohledně ochrany slabší strany.

5. Provedeným dokazování soud zjistil následující skutečnosti: - z výpisu z katastru nemovitostí vedeného u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod, listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Úsobí, že jako vlastník pozemku č. parc. [číslo] je zapsán žalovaný, - z kupní smlouvy, že dne 20. 8. 2020 byla mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla koupě pozemku žalovaným za kupní cenu 519 888,60 Kč, přičemž kromě jiného v odst. 5.2. se kupující zavázal, že si do 12 měsíců od uzavření této smlouvy obstará souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru nebo pravomocné stavební povolení, pravomocné společné povolení či platnou veřejnoprávní smlouvu ke stavbě pro bydlení (rodinnému domu) na předmětném pozemku o minimální zastavěné ploše 70 m2. V odst. 5.5. je pak ujednání, že nesplní-li kupující svou povinnost uvedenou v odst. 5.2., ruší se tato smlouva od počátku a smluvní strany jsou povinny vrátit již poskytnuté plnění. V takovém případě je kupující rovněž povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději do 2 měsíců od rozvázání této smlouvy, zajistit výmaz věcných práv zatěžujících nemovitost (např. zástavního práva) z katastru nemovitostí, - z výzvy k navrácení pozemku ze dne 15. 2. 2022, že žalobce vyzval žalovaného, aby na základě naplnění rozvazovací podmínky v dodatečné lhůtě 30 dnů podepsal se žalobcem souhlasné prohlášení o zániku práva, které bude sloužit k zápisu vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí, načež žalobce vrátí žalovanému kupní cenu za pozemek, - ze žádosti o prodloužení lhůty ze dne 15. 12. 2021, že žalovaný požádal žalobce o prodloužení lhůty ke splnění smluvní povinnosti dle odst. 5.2. a 5.3. kupní smlouvy, z důvodu zejména vážného onemocnění projektanta Ing. [jméno] [příjmení], - z e-mailové zprávy Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 10. 9. 2021 adresované [email], že Ing. [příjmení] vysvětlil zdržení akce novostavba rodinného domu na pozemku svou zdravotní indispozicí, když v listopadu 2020 prodělal dvě cévní mozkové příhody, se kterými byl hospitalizován, a následně byl v roce 2021 hospitalizován kvůli operaci srdce. Z těchto důvodů se nemohl plně věnovat své práci. Jelikož pro [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] a jeho rodinu již naprojektoval několik stavebních projektů, nechtěl s ním ukončit spolupráci. Také z důvodu vytíženosti jeho kolegů je velice obtížné změnit projektanta v rozdělané akci. V současnosti je již projekt novostaveb dvou rodinných domů rozpracován a v nejbližší době bude podán k získání vyjádření dotčených institucí. Předpokládá podání žádosti o povolení k výstavbě počátkem prosince 2021, - z ohlášení stavby rodinného domu na pozemku č. parc. [číslo], že podání bylo doručeno stavebnímu úřadu Městského úřadu Havlíčkův Brod dne 10. 12. 2021, - z e-mailové zprávy ze dne 14. 12. 2021, že projektant Ing. [příjmení] zaslal žalobci žádost o souhlas s novostavbou rodinného domu na pozemku, projekt a„ samostatnou situaci“, - z e-mailových zpráv ze dne 18. 1. 2022 a ze dne 3. 2. 2022, že projektant Ing. [příjmení] u žalobce urgoval udělení souhlasu, - z dopisu žalobce projektantovi Ing. [příjmení] ze dne 8. 2. 2022, že zastupitelstvo žalobce na svém jednání dne 3. 2. 2022 nepřijalo usnesení k žádostem o prodloužení lhůty ke splnění povinnosti plynoucí z kupní smlouvy na pozemek a žalobce proto této žádosti nevyhověl. Proto žalobce nemůže dát souhlas s napojením pozemku na sítě ve vlastnictví žalobce, - z usnesení Městského úřadu Havlíčkův Brod, stavebního úřadu, ze dne 25. 4. 2022 č. j. MHB_ST/187/2022, že stavební úřad přerušil stavební řízení zahájené podáním žádosti žalovaným dne 10. 12. 2021 o vydání stavebního povolení na stavbu rodinného domu na pozemku po dobu určenou k předložení dokladu o tom, že u soudu byla předložena žaloba ve věci vrácení pozemku.

6. K dalším důkazům, ať již byly provedeny či nikoliv, soud nepřihlížel, protože se nakonec ukázaly být pro posouzení a rozhodnutí věci relevantními.

7. Provedeným dokazováním tedy soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byla koupě pozemku, přičemž žalovaný se smluvně zavázal, že do 12 měsíců od uzavření kupní smlouvy obstará ve smluvně uvedenou stavební dokumentaci. Pro případ nesplnění této podmínky se smlouva ruší od počátku a smluvní strany jsou povinny vrátit již poskytnuté plnění. Žalovaný příslušnou stavební dokumentaci v dohodnuté lhůtě neobstaral a teprve 10. 12. 2021, tj. již po uplynutí dohodnuté lhůty, bylo stavebnímu úřadu doručeno ohlášení stavby a následně dne 15. 12. 2021 žalovaný požádal žalobce o prodloužení lhůty ke splnění povinnosti vyplývající z kupní smlouvy, kteréžto žádosti nebylo vyhověno. V katastru nemovitostí je jako vlastník pozemku stále zapsán žalovaný.

8. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 1971 sp. zn. 2 Cz 8/71, Sb. NS č. 1 roč. 1972, str. 45). Žalobce má v této věci nepochybně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť tvrdí, že je vlastníkem daného pozemku, ke kterému je však v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník žalovaný.

10. Podle § 548 odst. 1 zákona č. 898012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podle odst. 2 tohoto ustanovení podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

11. Pokud se týká rozvazovací podmínky, podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 8. 1999 sp. zn. 2 Cdon 756/97 (pramen ASPI) právní teorie je zajedno v tom, že pojmovým znakem podmínky ve smyslu § 36 obč. zák. mimo jiné je, že účinnost právního úkonu činí závislou na nejisté skutečnosti, o níž v době jejího sjednání nebylo účastníkům známo, zda a kdy nastane, popř. zda již nastala. Nastane-li taková skutečnost, pak bez dalších právních úkonů účastníků nastanou podmínkou předpokládané účinky. V případě rozvazovací podmínky, zakotvené v platné smlouvě o převodu nemovitosti, to znamená zánik účinnosti této smlouvy, což má za následek obnovení právního vztahu k nemovitosti z doby před účinností smlouvy. Uplatnění či neuplatnění podmínky účastníkem smlouvy tím, že druhému účastníku smlouvy sdělí, že podmiňovaná skutečnost nastala, tedy nemá vliv na již vzniklé právní následky, tj. na skutečnost zániku právních účinků smlouvy, jejíž součástí rozvazovací podmínka byla.

12. V projednávané věci je zřejmé, že ujednání obsažené v odst. 5.2. a na něho navazujícím odst. 5.5. kupní smlouvy je rozvazovací podmínkou. Smluvní strany se dohodly na tom, že pokud žalovaný ve lhůtě 12 měsíců od uzavřené této smlouvy, tj. do 20. 8. 2021, neobstará příslušnou stavební dokumentaci pro stavbu rodinného domu, dojde k naplnění rozvazovací podmínky, čímž zanikne účinnost kupní smlouvy a vlastníkem předmětného pozemku se bez dalšího stane znovu žalobce. Dlužno dodat, že toto ujednání v kupní smlouvě soud považuje bezezbytku za platné a účinné. Čili jinými slovy řečeno marným uplynutím dvanáctiměsíční lhůty od uzavření kupní smlouvy došlo k naplnění rozvazovací podmínky, kupní smlouva byla od té doby zrušena, žalovaný přestal být vlastníkem pozemku a vlastníkem pozemku se stal žalobce, aniž by bylo třeba ze strany žalobce dalšího právního jednání (například odstoupení od smlouvy, jak namítal žalovaný).

13. Pokud se týká obrany žalovaného, soud nepovažuje tuto obranu ani zčásti za důvodnou. Žalovaný především tvrdil, že žalobce jednal vůči žalovanému v postavení podnikatele a žalovanému jako spotřebiteli, a tedy slabší straně náleží příslušná zákonná ochrana. Obec je veřejnoprávní korporace, má vlastní majetek a vystupuje v právních vztazích svým jménem (§ 2 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Obec pak vystupuje jednak jako subjekt veřejné moci vykonávající veřejnou moc a jednak jako subjekt práva, vstupující do soukromoprávních vztahů, v nichž má s jinými právnickými či fyzickými osobami rovné postavení. V tomto soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 11. 2011 sp. zn. 33 Cdo 4988/2009 (pramen ASPI) a závěr obsažený v tomto rozhodnutí, podle něhož obec jako územní samosprávný celek je společenstvím občanů - pospolitostí osob (občanů obce) žijících na určitém území (území obce) a spravujících své záležitosti. Je veřejnoprávní korporací, tzn. veřejnoprávním subjektem, právnickou osobou veřejného práva, která je zřízena zákonem, a které je svěřeno zajišťování části veřejných úkolů (výkonu veřejné správy). Jako veřejnoprávní korporace vystupuje ve dvojím postavení – jako subjekt veřejné moci vykonávající veřejnou moc (projevující se např. ve vydávání obecně závazných vyhlášek, v nichž se jejich adresátům jednostranně ukládají povinnosti, či v činnosti obcí zřízené obecní policie, která za použití zákonem stanovených pravomocí zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku) a současně jako subjekt práva, vstupující do soukromoprávních vztahů, v nichž má s jinými právnickými či fyzickými osobami rovné postavení. Vstupuje-li obec do právních vztahů soukromého práva (občanského, obchodního, pracovního), vystupuje zásadně stejně jako kterýkoliv jiný subjekt těchto vztahů. Při nakládání s majetkem a vlastními finančními prostředky má tak zásadně stejné postavení jako kterýkoliv jiný vlastník. Prodej obecního majetku tak nelze považovat za živnostenským nebo obdobným způsobem samostatně vykonávanou výdělečnou činnost se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. Tím pádem se žalovaný nemůže účinně dovolávat zákonných ustanovení o. z. upravujících ochranu spotřebitele jako slabší strany ve vztahu k podnikateli v pozici silnější strany, neboť při uzavírání kupní smlouvy o prodeji pozemku nevystupovali žalobce jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, nýbrž byli navzájem v rovném postavení.

14. Na posouzení naplnění rozvazovací podmínky také nemá žádný vliv komunikace mezi žalobcem, žalovanými a projektantem ani zdravotní problémy projektanta, ba ani opatření související s pandemií onemocnění Covid-19. Lhůta k obstarání příslušné stavební dokumentace byla jasně dána, žalovaný tuto lhůtu nedodržel, lhůta marně uplynula a tím došlo k naplnění rozvazovací podmínky. Soud chápe, že žalovaný měl tímto situaci ztíženou, ostatně opatření spojená s pandemií se dotkla i všech ostatních kupujících, přesto měl dbát na to, aby svoje smluvní povinnosti dodržel, nebo alespoň včas učinil kroky k prodloužení lhůty. V případě žalovaného se totiž nejednalo o zmeškání lhůty řádově několika dnů či týdnů, ale bezmála 4 měsíců. Sám uvedl, že spoléhal na to, že i v jeho případě bude žalobce postupovat jako v jiném obdobném případě, přičemž činným začal být až po výzvě žalobce k plnění povinností sjednaných v kupní smlouvě.

15. Pokud se týká námitky žalovaného, že ho žalobce jako podnikatel uvedl v omyl (§ 583 o. z.) pak k otázce žalobce v postavení podnikatele soud odkazuje v podrobnostech na bod 13. tohoto odůvodnění. Má-li žalovaný na mysli výzvu žalobce k podání žádosti o prodloužení lhůty ke splnění dané smluvní povinnosti ze dne 30. 11. 2021, pak ani tato námitka není relevantní, neboť i tato výzva, ať již obsahovala jakýkoli názor žalobce na ujednání smlouvy, byla dána poté, co marně uplynula lhůta ke splnění povinnosti, a došlo tím k naplnění rozvazovací podmínky.

16. Rozvazovací podmínka je ve smlouvě zcela jasně a zřetelně ujednána, a žádným právním jednáním účastníků nebyla tato konkrétní část a vlastně ani žádná jiná ujednání kupní smlouvy změněna. Čili ujednání obsažená v odst. 5.2. a 5.5. kupní smlouvy obsahující rozvazovací podmínku nelze považovat než za ujednání platná a účinná a nelze přisvědčit námitce žalovaného o nesrozumitelném a nejasném výkladu těchto ujednání.

17. Pokud jde o námitku žalovaného, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem, která je neplatná z důvodů uvedených v § 1800 o. z. Jak bylo v předcházejícím odstavci řečeno, rozvazovací podmínka je ve smlouvě zcela jasně a zřetelně ujednána. Také nelze uzavřít, že by byla pro žalovaného zvláště nevýhodná. Smluvní strany si sjednaly konkrétní podmínky smlouvy, které soud považuje v případě prodeje části obecního majetku za zcela standardní a nikoli nepřiměřené. Žalobce jako vlastník pozemku si tímto smluvním ujednáním pojistil, aby na pozemku byla opravdu uskutečněna stavba rodinného domu v přiměřeném čase. Podmínky, za kterých žalovaný pozemek koupil, mu byly (předem) známé a uzavřením smlouvy na tyto podmínky přistoupil. Teprve, když se mu nepodařilo splnit to, k čemu se smluvně zavázal, ex post se snaží zpochybnit platnost smluvních ujednání, která zcela jasně a zřetelně stanoví, za jakých podmínek dojde k zániku účinnosti smlouvy a k vrácení již poskytnutých plnění. Zánikem smlouvy nevznikne žalovanému újma, neboť žalobce mu vrátí kupní cenu pozemku.

18. Soud nepřihlížel k ničím nepodložené spekulaci žalovaného, že rodinní příslušníci některého ze zastupitelů žalobce mají zájem se do obce přestěhovat, k čemuž má sloužit i pozemek žalovaného. Na posouzení věci toto nemá žádný vliv, stejně tak jako tvrzení žalovaného, že žalobce v případě jiných kupujících lhůtu pro splnění obdobné smluvní povinnosti prodloužil, neboť žalobce v tomto případě nevystupoval jako subjekt veřejné moci vykonávající veřejnou moc, tudíž neměl povinnost dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly (§ 2 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád), nýbrž jako kterýkoli jiný subjekt v soukromoprávním vztahu a bylo čistě na jeho uvážení a rozhodnutí, zda v případě žalovaného lhůtu prodlouží či nikoliv. Konečně i výše kupní ceny je pro posouzení této věci právně bezvýznamná.

19. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobě vyhověl a určil, že vlastníkem pozemku je žalobce, když obranu žalovaného neshledal ani zčásti důvodnou.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný, proto mu soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Ty tvoří zaplacený soudní poplatek 5 000 Kč a náklady zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. odměna vypočítaná z tarifní hodnoty 50 000 Kč (§ 9 odst. 3 písm. a/, odst. 4 písm. b/) za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis repliky k vyjádření žalovaného a účast u jednání soudu) po 3 100 Kč (§ 7, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/), odměna za 1 úkon první služby (jednoduchá výzva k plnění) za 1 550 Kč (§ 7, § 11 odst. 2 písm. h/), 5 x paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4) a náhrada za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1, 3) a náhrada cestovních výdajů za cestu advokáta z Pardubic do Havlíčkova Brodu a zpět osobním automobilem tov. zn. Audi s průměrnou spotřebou 6,2 l /100 km při ujeté vzdálenosti celkem 130 km, přičemž podle vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného, a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad účinné od 1. 1. 2022 činila základní sazba 4,70 Kč/km (§ 1 písm. b/) a cena BA 95 44,50 Kč (§ 4 písm. a/ v nyní platném znění), tj. celkem 970 Kč (po zaokrouhlení). Advokátu byla dále přiznána podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. 21 % DPH ve výši 3 574,20 Kč Náklady řízení je třeba zaplatit advokátu (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě stanovené podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obvyklé délce 3 dnů.

Poučení