3 C 57/2020 - 454

Rubrum

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Drahomírou Šorfovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [datum narození] [adresa zainteresované osoby] zastoupeného advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0], proti žalovanému: [tituly před jménem]. [jméno zainteresované osoby] [adresa zainteresované osoby] o majetkovou újmu 50 000 Kč, nemajetkovou újmu 1 000 000 Kč a omluvu, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba žalobce, kterou se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost - zaplatit žalobci 1 050 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z 1 050 000 Kč od 22. 6. 2021 do zaplacení, a - do jednoho měsíce od právní moci rozsudku zajistit na své vlastní náklady na úřední desce Obce [adresa], a to v hmotné a elektronické podobě, v Pocidlinských inzertních novinách a v Jičínském deníku omluvu v tomto znění: „[tituly před jménem] [jméno zainteresované osoby] se omlouvá panu [Jméno zainteresované osoby 0/0], bytem [adresa], za útrapy způsobené svou lékařskou zprávou, vypracovanou dne 12. 4. 2018“.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vůči soudnímu znalci [tituly před jménem] [jméno FO] právo na náhradu nákladů řízení, vynaložených v souvislosti s jednáním dne 4. 9. 2023, nepřiznává.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně na nákladech řízení 11 941,15 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku a další částku, jejíž výše a splatnost bude stanovena navazujícím usnesením Okresního soudu v Jičíně.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne 8. 4. 2020 u soudu žalobu, následně doplňovanou a rozšířenou, jíž se nakonec domáhal na žalované, své lékařce z oboru [Anonymizováno], náhrady majetkové újmy ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím, náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím a omluvy, uvedené ve výroku. Tvrdil, že dne 12. 4. 2018 žalovaná, aniž by jej vyšetřila či jen viděla, sepsala na objednávku policie lékařskou zprávu, v níž uvedla, že [Anonymizováno] žalobce je nutná. Tato zpráva žalované se stala základním a stěžejním podkladem pro zajištění žalobce příslušníky Policie ČR na služebně v Hořicích a jeho převoz RZS Královéhradeckého kraje do [Anonymizováno] nemocnice [adresa], kde byl přes svůj nesouhlas držen od 12. 4. 2018 do 20. 5. 2018. Přitom bezprostředně před svým převzetím do zdravotnického ústavu žalobce dle svého přesvědčení neohrožoval závažným způsobem sebe a své okolí, nejevil známky [podezřelý výraz] poruchy, nebyl žádnou hrozbou pro sebe či své okolí a nebyl žádný důvod pro to, aby byl bez písemného souhlasu držen ve zdravotnickém zařízení. Celá mašinérie institucí, která se na jeho nedobrovolné hospitalizaci v trvání 39 dní podílela, zjevně selhala, ale prvotní a základní selhání žalobce přičítá žalované a její zprávě, při jejímž sepisu žalovaná nerespektovala § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, v platném znění, neboť žalobce neohrožoval 12. 4. 2018 bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a nejevil známky [Anonymizováno] poruchy. Podle ustanovení § 28 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, byla žalovaná povinna jednat na náležité odborné úrovni, tedy poskytovat zdravotní služby podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, což rovněž porušila. Žalovaná dle žalobce jednala v přímém rozporu s dobrými mravy a nepoctivě, ač každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (ust. § 6 odst. 1 občanského zákoníku), nejednala s náležitými znalostmi a pečlivostí, která je s jejím povoláním a lékařským stavem spojena, nejednala s danou náležitou odbornou péčí (ust. § 5 odst. 1 občanského zákoníku). Nebýt lékařské zprávy žalované ze dne 12. 4. 2018, nedošlo by k pobytu žalobce v [Anonymizováno] nemocnici v [adresa] od 12. 4. 2018 do 20. 5. 2018, nedošlo by k uplatňované majetkové škodě, neboť by se žalobce zúčastnil zahraniční dovolené, nevznikly by mu ztráty spojené s hospodařením, nemusel by hradit částky svým příbuzným za starost o jeho hospodářství a netrpěl by takovými zdravotními problémy, pro které nárokuje imateriální újmu.

2. Žalovaná nároky žalobce neuznávala a navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta. Poukazovala na to, že se žalobce u ní dlouhodobě [Anonymizováno] léčí a projevem jeho onemocnění je i to, že se opakovaně a nepřetržitě soudí, léčbu nedodržuje a často dochází k excerbacím a dekompenzaci jeho osobnosti. Žalovaná je přesvědčena, že z její strany nedošlo k pochybení, neboť byla v jarních měsících roku 2018 opakovaně vyzývána policií a spoluobčany žalobce k aktivitě proto, že žalobce vyhrožoval sebevraždou nebo napadením. Žalovaná znala diagnózu žalobce, věděla, že přestal brát léky a jeho stav se zhoršuje. Věděla také o tom, že žalobce má tendence vyhrožovat nebo ohrožovat především lidi, kteří se mu snaží pomoci, věděla, že např. advokátka [jméno FO] byla nucena pro chování žalobce přivolat polici. Postupovala proto způsobem, který je v takových případech standardní. Dne 12. 4. 2018 sepsala doporučující zprávu, v níž doporučila hospitalizaci žalobce, neboť pokládala za nanejvýš vhodné, aby žalobce viděl a vyšetřil jiný lékař, což ovšem neznamená, že se jejím doporučením vyšší pracoviště bude řídit. Postup v případě žalobce byl zcela standardní a logický jako u každého jiného pacienta v kritickém stavu nouze, kdy je ohrožen na vlastním zdraví či životě nebo vyhrožuje druhým ve svém okolí z důvodu dekompenzace psychického onemocnění. Žalovaná měla obavy o život žalobce, byla kontaktována osobami z jeho bydliště, kde měl žalobce uvádět, že se nechá přejet nebo že se zastřelí. Ve své praxi se žalovaná snaží využít všech prostředků k tomu, aby k nápravě zdravotního stavu došlo bez hospitalizace pacienta, ale v tomto případě to nebylo možné. Žalobce se po návratu z [Anonymizováno] nemocnice dostavoval do ordinace žalované, byl zklidněný, měl reálný náhled na své onemocnění, požadoval také vystavení lékařské zprávy, že se nemůže zúčastnit zahraničního zájezdu a teprve později se jeho postoj změnil. Žalovaná má za to, že v daném případě jednala standardně a rozhodovala v zájmu žalobce s přihlédnutím k jeho akutnímu zdravotnímu stavu a žádnou újmu mu nezpůsobila.

3. Žalobce v řízení především tvrdil a prokazoval, že 12. 4. 2018 žalovaná vydala lékařskou zprávu o potřebě nedobrovolné hospitalizace žalovaného bez reálného podkladu v situaci, kdy žalobce neohrožoval bezprostředně sebe ani své okolí závažným způsobem.

4. Zprávou žalované, sepsanou 12. 4. 2018 v 8 hodin 53 minut, je prokázáno, že žalovaná žádala o akutní převoz žalobce do [Anonymizováno] nemocnice [adresa] pro velmi závažnou dekompenzaci základního onemocnění – [Anonymizováno] poruchy osobnosti, dekompenzaci deprese v rámci rekurentní [Anonymizováno] poruchy. Uvedla, že jde o pacienta s trvalou [Anonymizováno] [Anonymizováno], po smrti manželky došlo k zhoršení [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Označila, které léky mají být aplikovány při agresi a po poznámce „CAVE“(tj. pozor, chraň se !) dodala, že žalobce je nebezpečný sám sobě i okolí, proklamuje vražedné a sebevražedné myšlenky, což je v současné době v jeho [Anonymizováno] stavu reálné. Byl již hospitalizován při agresi v rámci rozvinuté [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Následuje poznámka, že nedobrovolná [Anonymizováno] je nutná. Dále žalovaná do zprávy uvedla, že aktuálně je žalobce medikován [Anonymizováno], ostatní léky vysazuje, neužívá, vhodné je zabezpečení depotním preparátem pro nespolupráci. Připojeny jsou dále záznamy žalované z návštěv žalobce v její ordinaci z 19. 2. 2018 a z 29. 3. 2018, které zachycují útočné, bludné, kverulantní a depresivní nálady žalobce a údaje o vysazování medikace. Dne 19. 2. 2018 žalobce žalované uvedl, že se soudí a má myšlenky a sny, že by někoho praštil a je to čím dál horší, není schopen nic dělat, pořád se mu honí křivdy a zavinění smrti manželky. Dne 29. 3. 2018 udává, že přestal brát léky až na [Anonymizováno]. Objektivně žalovaná konstatuje mimo jiné paranoiditidu vůči okolí, která způsobuje nárůst nenávisti a agresivity, vyhrožování, sebeobviňování. Uzavírá, že u žalovaného jde o rekurentní [Anonymizováno] poruchu [Anonymizováno], dekompenzovanou a [Anonymizováno] poruchu osobnosti [Anonymizováno], o excerbaci [Anonymizováno] a [Anonymizováno], žalobce vyhrožuje okolí likvidací a napadením, ublížením na zdraví, je nebezpečný. Záznam s datem 12. 4. 2018 v 10. 39 hod., obsahuje údaj o tom, že téhož dne v 10. 40 hod byl proveden zdravotní transport žalobce do PN [adresa].

5. Žalobce se v řízení soustředil na prokázání, že v den 12. 4. 2018 nevykazoval známky agresivity, neohrožoval bezprostředně sebe ani své okolí a k jeho hospitalizaci, se kterou nevyslovil souhlas, nebyl důvod. Prokazoval proto skutečnosti, které předcházely rozhodnutí o jeho nedobrovolné hospitalizaci.

6. Žalobce jako účastník řízení vypovídal o tom, že se v r. 2018 bránil proti zničení úrody na jím obhospodařovaných polích. Dne 7. 3. 2018 sdělil policii v Jičíně a před tím i ZD [adresa], že začne hospodařit na parcele č. [hodnota], o kterou byl mezi ním a ZD [adresa] dlouhý spor. Dne 10. 4. 2018 zde zasel pšenici a na pole umístil ceduli, aby tam nikdo nevstupoval. Dne 9. 4. 2018 hovořil s bývalými spolupracovníky [jméno FO] a [jméno FO], kteří pak řekli, že vyhrožoval jim i jejich rodinám. Dne 11. 4. 2018 dopoledne jel do ZD [adresa] a opět varoval, ať na parcelu č. [hodnota] nikdo nevyjíždí, setkal se zde jen s pracovnicí ZD [jméno FO]. Když potom přijel domů, volala mu Policie z Hořic, aby se dostavil k podání vysvětlení. Nejprve se s nimi dohodl na 12. 4. 2018, ale pak si to rozmyslel, vzal si dokumenty a na policii do Hořic jel hned. Tam byli překvapeni, nechtěli s ním nic probírat, ale když na tom trval, nakonec s ním vysvětlení sepisovali. V tu dobu přišel do kanceláře velitel policie v Hořicích a řekl mu, že už do televize hovořit nebude. Reagoval tak na plakát, který žalobce napsal, ve kterém oznámil, že pozval televizi. Toho dne bylo na policii domluveno, že si vezme další listiny a následujícího dne se znovu dostaví, aby vysvětlení doplnil. Dne 12. 4. 2018 šel nejprve k [tituly před jménem] [jméno FO] na zubní ošetření a potom se stavil u obvodní lékařky [tituly před jménem] [jméno FO]. Cítil se totiž otráven zemědělským postřikem, měl problémy se zrakem a nebylo mu dobře, což chtěl konzultovat. Pak jel na policejní služebnu, kde jej pět ozbrojených policistů přimáčklo k pultu, řekli mu, že je zatčen a ruce mu spoutali dozadu železnými pouty. Odvedli jej do vedlejší místnosti, říkali mu, že je nebezpečný a že ho odvezou do Kosmonos. Žalobce nevěděl, co se děje, nikdo se s ním ale nebavil. Pak přijela záchranka a okolnosti, které následovaly si nepamatuje kvůli rozrušení ze zatčení. Nějaká lékařka řekla, že nevidí důvod k odvozu žalobce, policisté ji na to odpověděli, že to bude uvedeno ve zprávě žalované. Pak ho posadili do sanitky, stále měl na rukou pouta, neviděl z okna, ale pochopil, že zastavili někde před ordinací žalované. Žalobce žádal doprovázejícího policistu [jméno FO], aby jej žalovaná prohlédla. Policista mu na to řekl, že s tím nemůže nic dělat. Žalobce se domnívá, že v tomto okamžiku si záchranka převzala zprávu od žalované a pokračovali do Kosmonos. V době převozu už byl klidný, bavili se s policistou [jméno FO] o rodině. V [adresa] ho odevzdali v nějaké místnosti, kde byla umístěna jakási menší buňka. Tam jej přivedli, dvě sestry tam prováděly nějaké [podezřelý výraz] úkony, a sepisovaly zápis o přijetí. V té době už byl klidný. Objevovala se tam také [tituly před jménem] [jméno FO], kterou sestry informovaly, že je tam příjem a že nevypadá jako blázen. Pak čekal ve velké místnosti a telefonoval žalované, kterou žádal o pomoc a o vysvětlení. Ona říkala, že by si chtěla promluvit s lékařkou, což jí pak žalobce zprostředkoval. Dál ale zůstával ve velké místnost, kolem 15. hodiny pociťoval bolesti břicha, proto si dvakrát telefonicky volal rychlou záchrannou službu, ale nikdo nepřijel. Pak do té velké místnosti, kde čekal, přišli tři pacienti, kteří jej obtěžovali. Odháněl je od sebe a odstrkoval a kolem 15,40 hodin přišla [tituly před jménem] [jméno FO], začala s ním mluvit a řekla, že je žalobce agresivní. Na další události, které následovaly, se nepamatuje, zřejmě proto, že dostal injekci nebo nějaké léky. Žalobce se domnívá, že s ním bylo nakládáno úmyslně tak, aby byl vyprovokován k nějaké agresi, aby byl důvod ho hospitalizovat. Soud, který rozhodoval o zákonnosti umístění žalobce do nemocnice, se dle žalobce řídil pouze zprávou žalované, v níž bylo uvedeno, že detence je nutná. Žalobce nebyl vyslechnut, nebyl zastoupen, opatrovník pro řízení mu byl ustanoven, ale za 40 dnů ho nijak nekontaktoval. Při hospitalizaci mu nikdo neřekl, proč tam je, zaznělo jen, že to je proto, aby nebojoval za svá práva. Neměl žádnou terapii, bral jen 3 x denně nedobrovolně léky a seděl na chodbě. Nebyl nebezpečný, už 25. 4. 2018 byl na celý den propuštěn v doprovodu syna, aby se mohl podrobit zubnímu ošetření. Dále hospitalizace probíhala tak, že vůbec nebyl venku, protože ven na dvůr by musel přejít stále přes zakouřenou kuřárnu, což nechtěl. Nemohl chodit ani na společné vycházky. Po rozhodnutí soudu o zákonnosti umístění podal odvolání, nemocnice sdělila odvolacímu soudu, že bude 18. 5. 2018 propuštěn, pak byl termín propuštění změněn na 20. 5. 2018. Při propouštění byla přítomna pouze jedna sestra, která odmítla žalobci sepsat stížnost. Propuštěn byl ve špatném stavu, klepal se, bolely ho ruce a byl zubožený. Nemohl chodit a chtěl na [Anonymizováno] do [adresa], ale jeho rodina s tím nesouhlasila, tak zůstal doma. Po propuštění nemohl řídit vozidlo a rodina jej musela všude vozit. Dne 21. 5. 2018 navštívil žalovanou, sdělil ji, jak s ním bylo zacházeno, stěžoval si ji na nežádoucí účinky léků, které musel brát, žalovaná je odmítla změnit s tím, že jsou nařízeny z Kosmonos. Žalobce požadoval sepsat zprávu, že nemůže absolvovat zahraniční zájezd, tato částečně pomohla a nějaké peníze mu cestovní kancelář vrátila, o jakou částku šlo si nepamatuje. Až později se žalobce dozvěděl, že žalovaná sepsala zprávu 12. 4. 2018, která zapříčinila jeho hospitalizaci. Řekla mu, že to udělala proto, že ji policie slíbila, že pokud napíše zprávu, žalobce nebude trestně stíhán. Opak byl ale pravdou, stíhán byl za nebezpečné vyhrožování v souvislosti s obhospodařováním pozemkové parcely č. [hodnota]. Od okamžiku, kdy k vyhrožování mělo dojít, uplynulo do převozu do [podezřelý výraz] léčebny několik dní, ve kterých se s nikým nesetkal a nikomu nevyhrožoval.

7. Lékařskou zprávou ze 14. 5. 2020, sepsanou [tituly před jménem] [jméno FO], praktickou zubní lékařkou, je potvrzeno, že žalobce byl u ní ošetřen 12. 4. 2018 v 7 hodin 30 minut a odešel do 8,00 hodin. Nebyla u něho pozorována žádná změna chování, vše probíhalo v normálu. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že si na návštěvu žalobce 12. 4. 2018 nepamatuje a vzhledem k tomu předpokládá, že návštěva proběhla standartním způsobem a nedošlo k ničemu zvláštnímu. Pokud by se žalobce choval při návštěvě agresivně nebo vznětlivě, v její zprávě by se to objevilo.

8. Zprávou [tituly před jménem] [jméno FO], obvodní lékařky žalobce, sepsanou dne 12. 4. 2018 v 9. 04 hodin, je prokázáno, že žalobce lékařku navštívil s tím, že 10. 4. 2018 byl zasažen postřikem v sadech, udával slzení očí, rýmu, suchý dráždivý kašel, nauzeu a tlak v oblasti žaludku. Lékařka shledala slzení očí, jinak bylo vyšetření bez nálezu. Při svém výslechu před soudem uvedla svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], že na návštěvu žalobce dne 12. 4. 2018 si již nevzpomíná, ale z dekursu si ověřila, že v ordinaci byl, uváděl, že mu slzí oči v důsledku toho, že v jeho sousedství byl aplikován postřik stromů a řešili tento jeho problém. Návštěva proběhla standardně jako vždycky, s žalobcem nebyly nikdy žádné konflikty. Vyhotovila písemnou zprávu i s časovými údaji, a má za to, že tyto časové údaje odpovídají skutečnosti.

9. Svědkyně [jméno FO], asistentka žalované, vypověděla, že žalobce zná z ordinace žalované, ale na záležitost dané věci si pro časový odstup moc nepamatuje. Ví jen jistě, že do ordinace volali lidé ze ZD, obecního úřadu a z policie s tím, že žalobce vyhrožuje sebevraždou a dalším lidem. Ptali se většinou, co mají dělat. Svědkyně hovor předávala žalované a většinou jim bylo řečeno, že mají volat policii a záchrannou službu. Pokud jde o den 12. 4. 2018, svědkyně si pamatuje, že volali z policie možná i z obce, snad z [adresa], že žalobce vyhrožuje a bylo jim opět řečeno, že si mají zajistit záchranku. Záchranka to zřejmě vyhodnotila tak, že odvoz žalobce je potřeba, jinak by ho neodvezli. Pokud jde o lékařskou zprávu z 12. 4. 2018 na podrobnosti, které s ní souvisí, si svědkyně nepamatuje, neví, jak došlo k předání zprávy policii.

10. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], který byl v roce 2018 jako policista služebně zařazen na pozici vedoucího obvodního oddělení v Hořicích, uvedl, že 12. 4. 2018, kdy měl službu, došlo k zajištění žalobce podle § 26 zákona o policii a k jeho omezení na osobní svobodě, následně byl převezen do [Anonymizováno] nemocnice v [adresa]. Tyto úkony byly zdokumentovány, byly později předmětem stížnosti žalobce na postup policie i na postup svědka, byly prověřeny krajským ředitelstvím policie v [adresa] a stížnost žalobce byla shledána nedůvodnou. K zajištění žalobce bylo přistoupeno proto, že žalobce svým jednáním bezprostředně ohrožoval jiné osoby a opakovaně vyhrožoval. Jednání žalobce bylo předmětem prošetřování, při němž bylo zjištěno, že žalobce vyhrožoval fyzickou újmou některým zaměstnancům ZD [adresa], protože s tímto subjektem měl letitý spor. Agresivita žalobce postupně stoupala. Z momentálního stavu věci 12. 4. 2018 usoudil, že žalobce je agresivní. Tento závěr vycházel ze spisového materiálu, který měl k dispozici a 12. 4. 2018 byly důvody k zajištění žalobce zejména proto, že byly poznatky o tom, že týž den by mohlo dojít mezi žalobcem a zaměstnanci ZD [adresa] ke konfliktu. Důvody k jeho zajištění vyplývaly z jeho vyhrožování, ale zda se žalobce choval 12. 4. 2018 na služebně agresivně, si svědek už nepamatuje, neboť žalobce absolvoval na oddělení spoustu návštěv, při nich byl vulgární, hlasitý a projevoval agresivitu. Pokud jde o zdravotní stav žalobce, o něm svědek již něco věděl, protože v minulosti s žalobcem řešili více kauz. Již neví přesně, zda 12. 4. 2018 nebo ještě před tím, navštívil žalovanou v její ordinaci v souvislosti se zahájením trestního řízení s žalobcem. Informoval ji o tom, že žalobce vyhrožuje a že je zde riziko, že někoho napadne. Na základě těchto informací žalovaná vystavila lékařskou zprávu s doporučením umístit žalobce v ústavu. Tuto zprávu mu předala při jeho návštěvě a tato zpráva se stala součástí spisu. Svědek výhružky žalobce bral vážně, vyhodnotil je tak, že hrozí bezprostřední napadení zaměstnanců ZD [adresa]. Hrozilo též poškození majetku ZD [adresa], k čemuž již v minulosti došlo. Po vyhodnocení všech těchto skutečností i zkušeností se žalobcem z minulosti bylo přistoupeno k jeho zajištění. Žalobci byla při zajištění přiložena pouta, a pokud tomu tak bylo, důvodem bylo, že byli ohroženi zajištění vykonávající policisté. Stejně jako v jiných podobných případech byla volána rychlá záchranná služba, zejména z medicínských důvodů, pokud by při převozu došlo k rozrušení a bylo třeba aplikovat nějaké léky. Pravděpodobně v daném případě probíhal převoz žalobce tak, že policista [jméno FO] s žalobcem seděli v sanitě, která prováděla převoz žalobce do PN [adresa]. O zajištění byl sepsán úřední záznam, podrobnosti o tom, kdo jej sepisoval, si svědek nepamatuje. Domníval, že jej sepsal sám, ale připustil, že sepisem záznamu mohl pověřit jiného policistu.

11. Záznam o výjezdu Zdravotnické záchranné sužby Královéhradeckého kraje prokazuje, že dne 12. 4. 2018 byl vyžádán převoz žalobce z Obvodního oddělení policie v Hořicích pro exacerbaci [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Policie konzultovala stav žalobce s žalovanou, která vystavila zprávu. Záchranná služba s žalovanou dle záznamu rovněž věc konzultovala a bylo domluveno, jaké léky aplikovat v případě agrese. Zaznamenáno je dále, že žalobce je při vědomí, klidný, odmítá převoz do [Anonymizováno] zařízení. Záchranná služba byla na místě v 10. 03 hod., žalobce předala do zdravotnického zařízení v 11. 27 hod.

12. Svědkyně [jméno FO], pracovnice RZP, vypověděla, že po nahlédnutí do záznamu o výjezdu si připomněla, že byli voláni na policii do Hořic, kde řešili zdravotní stav žalobce. Telefonicky kontaktovala dispečink, jak je její povinností, a ten dojednával možnosti přijetí žalobce ve zdravotnickém zařízení. V posádce RZP jsou vždy dva záchranáři, lékař s nimi nejezdí. Zdravotní stav pacienta je konzultován telefonicky s ošetřujícím lékařem. Svědkyně proto telefonovala s žalovanou a o převozu žalobce rozhodla ona, RZP převoz pouze realizovala. Podrobnosti z tohoto výjezdu si svědkyně nepamatovala, vzpomínky se ji mísily s jiným zážitkem s žalobcem, kdy zasahovali na pojišťovně nebo spořitelně. Svědkyně vysvětlila, že v kolonce „objektivní nález“ záznamu jsou zaznamenávány výsledky jejího pozorování pacienta, jak ze stránky zdravotní, tak i jeho chování. Pokud napsala, že je klidný, tak klidný byl, na konkrétní chování žalobce tohoto dne si už ale nevzpomíná. Pokud by se v průběhu převozu jeho chování změnilo, bylo by to rovněž zaznamenáno. Léky, jejichž aplikaci doporučovala žalovaná při agresivitě žalobce, podány nebyly. Svědkyně se již nepamatovala, zda měla zprávu žalované k dispozici, ale ví, že s ní konzultovala stav žalobce telefonicky, byl dohodnut transport do [adresa], který ale měl naplněnou kapacitu, proto bylo rozhodnuto o převozu do [adresa]. Pokud by žalovaná nebyla k zastižení, konzultovala by stav s lékařem RZP a vývoj situace by byl stejný. Žalobce ji byl předán v poutech, v době předání byl klidný. Na záchranné službě jsou stanoveny standardy, které je povinna dodržovat, což se stalo. Dále svědkyně uvedla, že je možné, že při cestě do zdravotnického zařízení zastavili u ordinace žalované pro lékařskou zprávu, s největší pravděpodobností to takto bylo, ale na tento moment si nevzpomíná.

13. Žalobce se v řízení dovolával mimo jiné i vstupního ošetřovatelského záznamu. Z předložené listiny s tímto názvem je zřejmé, že se týká žalobce. Je v něm však uvedeno, že byl přijat k ošetření dne 11. 4. 2018 v 11,30 hod, a byl přivezen z Fakultní nemocnice [adresa]. Dále je v záznamu popsáno, že v době přijetí byl žalobce klidný, upravený, úroveň kontaktu byla dobrá. Záznam je opět datován zjevně nesprávným datem 11. 4. 2018 a podepsán je jménem „[jméno FO]“.

14. Záznamy sestry z [Anonymizováno] nemocnice ze dne 12. 4. 2018 prokazují, že žalovaný byl přivezen v doprovodu policie v 11:30, byl upravený, spolupracující. V 12:16 byl proveden základní nutriční screening, 15:37 sestra poznamenala, že žalovaný byl verbálně agresivní, neklidný, vzteklý, upozorňoval na sebe, lehal si na zem, volal RLP, odmítal spolupráci a byl vznětlivý. Následuje záznam lékařky [tituly před jménem] [jméno FO] z 16: 39 hod., že po příchodu na oddělení byl žalobce odmítavý ke spolupráci, negativistický, seděl na chodbě, odmítal se napít, odmítal jídlo, kveruloval a vyhrožoval, kolem 15 hod po domluvě souhlasí s podáním klonazepamu, po té došlo ke zklidnění, rozpovídal se o manželce a její smrti, byl plačtivý, vcelku klidný, paranoidní, pohotový k impulzivitě. Vzhledem ke zvýšenému riziku k heteroagresivitě a potřebě intenzivního dohledu byl přeložen na odd. A12.

15. Zpráva [Anonymizováno] nemocnice [adresa] popisuje průběh příjmového vyšetření žalobce dne 12. 4. 2018 na příjmovém oddělení A 13-1118 . Konstatuje se, že žalobce byl přivezen RZP po konzultaci s žalovanou s doprovodem policie pro agresivitu a výhrůžky okolí s paranoidním nastavením. Dále je zachycen obsah doporučení žalované z 12. 4. 2018, shrnuta rodinná a zdravotní anamnéza žalobce. Žalobce se vyšetření nechtěl podrobit, uváděl, že si zavolá záchranku, protože potřebuje oční vyšetření, chtěl domů s tím, že mu zemřela manželka a doma má devět štěňat. Přijímající lékařka konstatovala, že žalobce byl v době přijetí lucidní, neklidně chodil po chodbě, byl ve velké tenzi s pohotovostí k agresivitě, odmítal spolupracovat, odmítal se posadit na denní místnost, na kladené otázky neodpovídal, převažoval spíše jeho paranoidní monolog s kverulacemi, obviňováním okolí, vyhrožování, naléhání na demisi, zatím bez brachiální agresivity, výrazná paranoidita vůči okolí, která způsobuje nárůst nenávisti a agresivity ( již i v minulosti), emotivita živá, nestabilní, impulsivita, irritabilita, bez poruch vnímání, fórie dráždivá, bez známek deprese nebo mánie, kognitivní funkce nebylo možno v době příjmu posoudit, orientačně ale bez výrazné poruchy. Závěrem je uvedena diagnóza [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno], akutní [Anonymizováno], porucha [Anonymizováno] při vleklých soudních sporech, suspektivně rozvoj trvalé poruchy s [Anonymizováno] a soubor dalších přídatných onemocnění. Při příjmu byl plán zajistit stabilizaci stavu, v případě agrese a nezvládnutí stavu překlad na oddělení s častějším dohledem, doplnění anamnézy a informací, nastavení medikace, příjmové odběry. Výstupní zprávou [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa] je prokázáno, že zde byl žalobce hospitalizován od 12. 4. 2018 do 20. 5. 2018, popsána je anamnéza rodinná, osobní sociální a zdravotní a farmakologická. Opakují se projevy žalobce při přijímání, popisován je průběh hospitalizace a medikace. Následně je žalobce popisován jako klidný, bez agresivních projevů, obsah paranoidně kverulatorních projevů zůstal neovlivněn, ale není naléhavost o tom hovořit, verbalizoval jiná témata, schopen propuštění byl 20. 5. 2018. Doporučena je předepsaná medikace a pravidelné návštěvy [Anonymizováno] ambulance, úprava medikace je možná jen po poradě s ošetřujícím lékařem, nutná je abstinence alkoholu a jiných návykových látek. Byl neschopen řízení motorových vozidel.

16. Výpovědí svědka [tituly před jménem] [jméno FO], soudce Okresního soudu v [adresa], jenž rozhodoval ve věci žalobce sp. zn. 27 L 409/2018 o přípustnosti převzetí a dalšího držení ve zdravotním ústavu, je prokázáno, že při rozhodování neměl k dispozici zprávu žalované z 12. 4. 2018, ale tato byla zmiňována jednak v podnětu [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa], jíž bylo řízení vyvoláno, jednak o ní hovořila ve svém výslechu primářka nemocnice jako o podkladu postupu nemocnice. Takových okolností bývá obvykle zmiňováno nemocnicí více, např. jsou citovány i vyjádření rodinných příslušníků, jde o dokumentaci okolností, za níž se pacient dostane do nemocnice. Svědek žalobce před rozhodnutím neviděl, 13. 4. 2018 jej ale vyslýchala vyšší soudní úřednice Misíková. Svědek měl informace pouze ze soudního spisu, jehož obsah si před svým výslechem připomněl. Stěžejním důkazem pro jeho rozhodování v uvedené věci byl výslech primářky [Anonymizováno] nemocnice a výslech žalobce. Z těchto důkazů bylo zřejmé, že žalobce má dlouhodobě zdravotní potíže, vede intenzivní spory o pole, byl dlouhodobě léčen a v minulosti již hospitalizován, k tomu se přidávaly akutní důvody pro zhoršení jeho zdravotní situace. Z jeho výslechu také vyplynula bludná produkce, neboť hovořil o tom, že mu vystříkali byt nějakým postřikem apod. a také, že byl na nějakém výslechu na policii v souvislosti s psychikou. Ze zvláštnosti daného řízení však vyplývá, že je třeba rozhodovat v krátkých lhůtách a z tohoto důvodu není možné, zajistit přítomnost advokáta na jednotlivých úkonech soudu, zástupce byl ale žalobci ustanoven. Advokát je ustanovován se zpožděním, z obsahu spisu následně nevyplynula žádná potřeba osobu advokáta žalobce změnit. Ze své praxe svědek ví, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] se dostávají do léčebny v důsledku toho, že se přestanou léčit, nastoupí projevy nemoci, na které pacient nemá náhled. Nemoc se projevuje tak, že pacient je přesvědčen, že všichni jsou proti němu, že mu všichni chtějí ublížit a pak, když se dostane do léčebny a je léčen, jeho stav se zlepší. Po propuštění se vše opakuje a dochází k opakovaným situacím. [podezřelý výraz] primářky [tituly před jménem] [jméno FO] zněla tak, že u žalobce jde o [Anonymizováno] [Anonymizováno] se znaky [Anonymizováno]. Současně bylo hlášeno, že žalobce má i sebevražedné sklony.

17. Spisem Okresního soudu [adresa] sp. zn. 27 L 409/2018 je prokázáno, že dne 12. 4. 2018 adresovala [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa] uvedenému soudu podnět k zahájení řízení o vyslovení přípustnosti převzetí žalobce do ústavu zdravotní péče. Sdělila, že žalobce je v nemocnici hospitalizován bez svého souhlasu a validní souhlas či nesouhlas není schopen projevit v důsledku zdravotního stavu. Usnesením z 13. 4. 2018 č. j. 27 L 409/2018-5 bylo řízení zahájeno. Téhož dne byla vyšší soudní úřednicí do protokolu vyslechnuta [tituly před jménem] [jméno FO], jež uvedla, že žalobce byl v nemocnici hospitalizován na doporučení [Anonymizováno] ambulance žalované pro závažnou dekompenzaci [Anonymizováno] poruchy [Anonymizováno] s příznaky [Anonymizováno]. Stav se postupně zhoršuje a žalobce je nebezpečný svému okolí, proklamoval sebevražedné úmysly, které jsou reálné. Dle lékařky byla hospitalizace nutná ke stabilizaci a zklidnění jeho zdravotního stavu. Následně byl vyšší soudní úřednicí vyslechnut i žalobce. I žalobce zmínil soudní řízení a úmrtí své manželky, popsal, že 11. 4. 2018 šel k výslechu a bylo dohodnuto, že výslech bude pokračováno druhý den, kdy budou doplněny všechny skutečnosti, nedali mu přečíst zápis o výpovědi. Mezitím mu ZD [adresa] nastříkalo do baráku a do očí jedy, navštívil proto obvodní lékařku [jméno FO]. Pak přišel na policii s dokumenty, které tam chtěl předložit, byl zajištěn a převezen do nemocnice. Uvedl, že má od postřiků podrážděný žaludek, odmítá stravu, pití, léky, pije nuceně, jinak by mu dali injekce. Důvodem je i vyvěšení plakátů u Okresního soudu v Jičíně a u pozemků, vyhrožoval 7. 3. písemně, ale nic se nestalo. Policie to zkonstruovala kvůli odstranění svědka, báli se medializace. Zřekl se rodiny a nechce jí dělat další škodu, plánoval proto žít jako bezdomovec. Požadoval propuštění kvůli štěňatům, o které se musí starat. Usnesením ze dne 13. 4. 2018, č. j. 27 L 409/2018-8 byl žalobci ustanoven opatrovník k ochraně jeho práv v tomto řízení, a to advokát [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením ze dne 16. 4. 2018, č. j. 27 L 409/2018-9 bylo rozhodnuto, že k převzetí žalobce do zdravotního ústavu došlo ze zákonných důvodů a tyto důvody trvají. V odůvodnění rozhodnutí soud zrekapituloval zjištěný skutkový stav a posuzoval důvodnost o převzetí odkazem na § 38 zákona č. 372/2011 Sb., o [podezřelý výraz] službách a podmínkách jejich poskytování, a podle § 78 zákona o zvláštních řízeních soudních. Uzavřel, že k převzetí umístěného došlo ze zákonných důvodů a tyto důvody trvají, a bylo proto rozhodnuto o přípustnosti jeho převzetí do [podezřelý výraz] zařízení. Z obsahu spisu dále vyplývá, že proti rozhodnutí o ustanovení zástupce opatrovníka a i proti rozhodnutí o zákonnosti převzetí do [podezřelý výraz] ústavu, si žalobce podal odvolání. K odvolání dne 10. 5. 2018 sdělila primářka [Anonymizováno] nemocnice [adresa], [tituly před jménem] [jméno FO], že žalobce byl hospitalizován pro agresivitu, vyhrožoval okolí likvidací, napadením, ublížením na zdraví v důsledku dekompenzace specifické poruchy osobnosti ([Anonymizováno] porucha osobnosti) při vleklých soudních sporech. Uvedla, že žalobce je dlouhodobě v trvalé dispenzarizaci žalované, již v minulosti byl hospitalizován, žalovaná od února 2018 zaznamenala nárůst [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] vůči okolí, která způsobila nárůst nenávisti a agresivity, vyhrožoval, proklamoval vražedné a sebevražedné myšlenky, což bylo vyhodnoceno ve fázi akutní dekompenzace, kdy svými projevy byl nebezpečný sobě i okolí a byl přijat k hospitalizaci bez jeho souhlasu. Dne 18. 5. 2018 oznámila [Anonymizováno] nemocnice [adresa] okresnímu soudu, že žalobce byl z hospitalizace propuštěn. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2018 č. j. 24 Co 107/2018-37 je prokázáno, že usnesení okresního soudu bylo zrušeno a detenční řízení bylo zastaveno. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že v době rozhodování odvolacího soudu byl žalobce z hospitalizace propuštěn, důvod pro rozhodování odpadl a řízení je nutno zastavit, a to i bez návrhu, a současně tzv. odklidit soudem prvního stupně vydané rozhodnutí jeho zrušením, neboť důvod pro další ingerenci soudní moci již není dán.

18. Spisem Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 2 T 94/2018 je prokázáno, že 10. 4. 2018 byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci žalobce, neboť na podkladě zjištěných skutečností se stal dostatečně odůvodněným závěr, že v době od 7. 3. 2018 do 10. 4. 2018 mohl spáchat přečin nebezpečného vyhrožování podle § 385 odst. 1 tr. zák. Z obsahu spisu vyplývá, že 10. 4. 2018 bylo provedeno ohledání místa činu - pozemní komunikace č. [hodnota] směrem od obce [adresa] a bylo zjištěno, že zde byla připevněna cedule s textem: „[adresa] nevjíždějte. Každému kdo tam vjede hrozí pomsta.“ V blízkosti byla nalezena deska s nápisem, z něhož plynulo, že ZD [adresa] je součástí organizovaného zločinu, jehož vůdcem je [tituly před jménem] [jméno FO], též justiční mafie [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO]. Podílejí se na předčasné smrti žalobcovy manželky s advokátními šmejdy [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], církev a další. Následoval podpis žalovaného. Dne 10. 4. 2018 podával na policii vysvětlení [jméno FO], předseda ZD [adresa], a mimo jiné uvedl, že 7. 3. 2018 žalobce osobně doručil do kanceláře výzvu, obsahující hrozbu možného těžkého ublížení na zdraví, pokud zaměstnanci ZD vstoupí na parcelu č. [hodnota] v k. ú. [adresa] s tím, že toto upozornění se vztahuje i na vedení ZD. Uvedl dále, že je seznámen s tím, že žalobce vyhrožuje likvidací i zaměstnancům ZD i jejich rodinným příslušníkům, zaměstnanci se bojí na pozemek vstoupit. Dodal, že žalobce zná delší dobu a pozoruje na něm, že [Anonymizováno] onemocnění se zhoršuje. Ve spise je založen dopis žalobce z 4. 3. 2018, adresovaný ZD [adresa], obsahující shora zmiňovanou hrozbu těžkého ublížení na zdraví. O vyhrožování žalobce v podání vysvětlení z 11. 4. 2018 vypovídala [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]. Ve spise je obsažen znalecký posudek soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru [podezřelý výraz], odvětví psychiatrie z 30. 4. 2018. Znalec zmínil, že u žalobce byla v anamnéze vyšetřením zjištěna již v roce 2010 [Anonymizováno] porucha s těžkým průběhem, v roce 2014 v průběhu [Anonymizováno] [podezřelý výraz] byla konstatována porucha struktury osobnosti žalobce, která byla potvrzená i znaleckým posudkem. Při aktuálním vyšetření znalce [tituly před jménem] Štycha [Anonymizováno] do popředí symptomatika reaktivní dekompenzace osobnosti s projevem vystupňované senzitivní vztahovačnosti, zaujímáním sthenických, výhrůžných postojů, které vedly k jeho odeslání a přijetí do ústavní péče. Afektivně podmíněné poruchy jednání, které vedly k jeho hospitalizaci, byly v době vyšetření znalce plně odeznělé, s korigujícím náhledem žalobce na nevhodnost použité formy jednání v konfliktní interakci s okolím. Byla konstatována porucha struktury osobnosti žalobce, která je reprezentována souborem povahových vlastností, který je ve své podstatě prostředky léčebné povahy neovlivnitelný a nepředstavuje indikaci k podávání návrhů na zavedení léčebných opatření. Nebyly zjištěny známky duševního onemocnění ve vlastním slova smyslu, nebyla zjištěna indikace k podání návrhu na zavedení léčebných opatření formu ochranné léčby. Úřední záznam z 11. 4. 2018 zachycuje žalobcem podané vysvětlení. Žalobce v něm policii uvedl, že 7. 3. 2018 osobně doručil do kanceláře ZD [adresa] písemnou výzvu, kde pracovníky ZD žádal, aby nikoho neposílali na parc. č. [hodnota] a pokud tam někoho pošlou tak, že mu hrozí ublížení na zdraví. Žalobce uvedl, že výstrahu ohledně užití násilí myslí naprosto vážně. Kdyby tam chtěl někdo vjet technikou, tak by ji svým traktorem zatarasil, kdyby ho třeba chtěli vytáhnout z traktoru, tak by na ně zaútočil. Šel by třeba do takového jednání, že by použil pajzr, vzal by to, co bylo po ruce třeba kus železa, záleželo by na situaci a psychickém rozpoložení, zda by užil násilí proti komukoliv. Uvedl, že skutečně dne 6. 4. 2018 jednal s předsedou ZD, při němž vyhrožoval likvidací komukoliv, kdo vstoupí na pozemek číslo [hodnota], i když se chtěl na užívání parcely dohodnout. Je pravda, že vyhrožoval i tak, že toho, kdo vstoupí na pozemek, zlikviduje. Žalobce dále mimo jiné uvedl, že u pozemku číslo [hodnota] umístil tabule s texty, jimiž chtěl zastrašit před trestnou činností poničení cizí věci. Upozornil na to písemně i ZD, aby nemusel na obranu svého majetku užít násilí, kterým vyhrožoval. Uvedl dále, že je mu všechno jedno, že mu na životě nezáleží, protože mu zavraždili manželku vymyšlenými žalobami. Závěrem zopakoval, že své výhrůžky myslel zcela vážně. Na obranu svého majetku by použil i fyzické násilí. Na otázku, zda při ochraně svého pole by byl schopen dojít tak daleko, že by byl schopen někoho zabít, nedokázal odpovědět. Protokolem o výslechu žalobce jako obviněného ze 7. 8. 2018 je prokázáno, že žalobce doznal, že v březnu 2018 písemnou formou vyzval ZD k ukončení hospodaření na parcele č. [hodnota] a neposílání zaměstnanců na tuto parcelu s výstrahou, že jim hrozí možné až těžké ublížení na zdraví. Žalobce ale již popřel, že by při jednání 6. 4. 2018 použil výhrůžky, že by vyhrožoval zabitím tomu, kdo vstoupí na pozemek. Hovořil se zaměstnanci [jméno FO] a [jméno FO], aby nevjížděli na pole, ale ani jim nevyhrožoval a nehrozil, že kdokoliv vstoupí na pozemek, že si to s ním a jejích jeho rodinami vyřídí. Nevyhrožoval ani agronomu [jméno FO]. Neměl v úmyslu nikomu ublížit, nikdy nikoho fyzicky nenapadl a ani by toho nebyl schopen. Pouze nevhodně formuloval své výhrůžky, rozhodně by je ale nikdy nenaplnil, chtěl pouze docílit toho, aby sporný pozemek na základě jeho argumentů mohl legálně obhospodařovat. Obžaloba v dané trestní věci byla podána u soudu 6. 9. 2018, trestní řízení skončilo rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 1. 11. 2018 č. j 2 T 94/2018-191 ve spojení usnesením Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 11 To 466/2018-221. Žalobce byl uznán vinným, že dne 7. 3. 2018 vyzval písemnou formou [právnická osoba], IČ: [IČO], k ukončení hospodaření na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a k neposílání svých zaměstnanců na uvedenou parcelu s výstrahou, že jim v případě neuposlechnutí hrozí možné až těžké ublížení na zdraví, dne 6. 4. 2018 v kanceláři [právnická osoba], IČ: [IČO], při jednání s předsedou družstva [jméno FO], slovně vyhrožoval těžkou újmou na zdraví každému, kdo vstoupí na předmětný pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], dne 9. 4. 2018 v době okolo 09. 30 hod. na sousedním pozemku s pozemkem parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] vyhrožoval zaměstnancům [právnická osoba], IČ: [IČO], [jméno FO] a [jméno FO], že kdokoliv vstoupí na předmětný pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], tak si to s nimi a s jejich rodinami vyřídí, dne 9. 4. 2018 telefonicky vyhrožoval agronomovi [právnická osoba], IČ: [IČO], [jméno FO], že kdokoliv vstoupí na pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], bude ohrožen, v blíže nezjištěné době, nejméně dne 10. 4. 2018, u pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] umístil výstražné cedule s varovným textem, že každému, kdo na předmětný pozemek vjede, hrozí nebezpečí, přičemž uvedených jednání se dopouštěl přesto, že si byl na základě rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové, ze dne 12. 12. 2012, pod sp. zn. 9 C 14/2010-403, s nabytím právní moci dne 8. 3. 2013 a vykonatelností dne 13. 3. 2013, vědom, že k předmětnému pozemku nemá žádná vlastnická, užívací ani jiná práva, čímž svým jednáním nejméně u poškozených [jméno FO], nar. [datum narození], [jméno FO], nar. [datum narození], a [jméno FO], [datum narození], vyvolal strach o své zdraví a životy, včetně zdraví a životy svých blízkých, a proto [právnická osoba] přestalo předmětný pozemek od 7. 3. 2018 do 18. 4. 2018 dočasně obhospodařovat, čímž byla poškozenému [právnická osoba], způsobena nevyčíslená škoda. V uvedeném skutku byl shledán přečin nebezpečného vyhrožování dle § 353 odstavce 1 trestního zákoníku a žalobce byl odsouzen podle § 353 odstavce 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 4 měsíců. Podle § 81 odstavce 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Odvolání žalobce do tohoto rozsudku bylo zamítnuto a rozsudek okresního soudu nabyl právní moci 15. 1. 2019.

19. Protokolem o jednání ze dne 16. 6. 2021 ve věci Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 16 C 189/2020 je prokázáno, že se žalobce před uvedeným soudem domáhá náhrady nemajetkové újmy, majetkové újmy a omluvy proti [Anonymizováno] nemocnici [adresa] v souvislosti s jeho hospitalizací měsících duben až květen 2018. V průběhu jednání byla jako svědkyně vyslechnuta [jméno FO], zaměstnankyně nemocnice, která rozhodla o hospitalizaci žalobce. Uvedla, že se setkala s žalobcem na akutním příjmu, byl přivezen v doprovodu policie, nespolupracoval, byl neklidný, používal výhrůžky a slovní agresi. Bylo předloženo doporučení žalované k přijetí. Rozhodnutí o hospitalizaci vycházelo z toho, že žalobce ohrožoval své okolí před přijetím a z pozorování svědkyně při přijetí, kdy ho sledovala několik hodin a opakovaně s ním mluvila. Pokračovala jeho slovní agresivita, byl v napětí, v pohotovosti k agresi, měl zvýšenou psychomotorickou aktivitu. Dle svědkyně dne 12. 4. 2018 žalobce sám sebe neohrožoval, ohrožoval okolí tím, že vyhrožoval, byl neklidný, v tenzi, měl zaťaté svaly, což jsou z psychiatrického hlediska známky bezprostředně hrozící agrese. Dle svědkyně byla dne 12. 4. 2018 indikace k hospitalizaci žalobce jednoznačná. Okolnosti a stav žalobce neumožňovaly uvažovat o jiné formě řešení. V průběhu jednání byl vyslechnut i svědek [jméno FO], který vypovídal o tom, že byly zahájeny úkony trestního řízení, které se týkalo nějakého vyhrožování ve sporu o pozemek, získali zprávu od žalované a žalobce byl potom zajištěn. Vycházeli z nějakého oznámení zemědělského družstva, existovaly plakáty, kde žalobce uváděl, že ublíží každému, kdo vstoupí na nějaký pozemek, uváděl, že už mu je všechno jedno. Další podrobnosti si svědek nevybavoval. Svědek [jméno FO], vypověděl, že dne 12. 4. 2018 byl žalobce zajištěn na oddělení, kde svědek pracoval, a převezen do PN [adresa]. Na bližší okolnosti zajištění si svědek nepamatoval, stejně tak na to, jak se žalobce choval a vystupoval. Svědek žalobce doprovázel v sanitce, seděl vzadu a se žalobcem neměl žádný problém, žalobce byl klidný. Jak se choval při předávání do PN si nevzpomněl. Svědek [jméno FO] vypověděl, že žalobce nezajišťoval a zajištění ani nebyl přítomen, sepisoval o něm pouze úřední záznam. Pamatuje si žalobce z doby po zajištění, nebyl agresivní, byl klidný a smutný.

20. Vyjádřením ze dne 17. 6. 2021 je prokázáno, že starosta obce [adresa] kategoricky odmítl, že by on nebo místostarosta telefonoval do ordinace žalované nebo že by ji ze strany obce byl zaslán přípis. Zpráva je doplněna textem: „Na žádost pana [jméno FO] doplňuji, že jsme nekontaktovali ordinaci pí [tituly za jménem] [jméno zainteresované osoby] v měsíci březnu ani dubnu.“ 21. Zprávou žalované z 21. 5. 2018 je prokázáno, že žalovaná doporučila, aby žalobce neabsolvoval žádný zájezd s tím, že má klidový režim a je nutné, aby se často dostavoval na kontroly, minimálně jednou týdně. Ve zprávě z 11. 7. 20218 žalovaná popsala žalobcem udávané potíže, tedy, že se cítí mimo, pořád by jen spal, je utlumený, všechno mu připadá zbytečné, je bez nálady, moc nejí. Žalobci byla upravena medikace, kontrola byla naplánována za měsíc s tím, že v případě obtíží má přijít kdykoliv dříve. Ve zprávě z 31. 10. 2018 žalovaná popsala zdravotní potíže žalobce s tím, že nebyl schopen absolvovat objednaný zájezd do Černé hory a ani nyní mu žádné zájezdy nedoporučuje. Dne 10. 1. 2019 žalovaná opět sepsala subjektivní pocity žalobce, jenž si stěžoval na potíže s obcí, pojišťovnou a soudy. Medikace zůstala nezměněna, kontrola naplánována za 3 měsíce. Ve zprávě z 6. 2. 2019 žalovaná žádá k přijetí žalobce pro dekompenzaci základního onemocnění, popisuje jeho subjektivně udávané pocity, objektivně hodnotí, že je orientován všemi směry, mimika živější, projev plynulý, myšlení koherentní, paranoidita vůči okolí odeznělá, afektivita stabilní, depresivní ladění odeznělé.

22. Zprávou Policie ČR z 17. 8. 2021 je prokázáno, že úkon policie v souvislosti se zajištěním a následným převozem žalobce do [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa], byl zaevidován pod č. j. KRPH-35396/ČJ-050410. V úředním záznamu z 12. 4. 2018, který zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO], je uvedeno, že byla od [tituly před jménem] [jméno zainteresované osoby] zajištěna zpráva na žalobce, na základě které došlo k jeho zajištění v budově OOP [adresa] v 9,50 hod. Pro případnou medikaci doporučenou žalovanou byla následně přizvána osádka ZZS [adresa] a došlo k následnému převozu žalobce do [Anonymizováno] nemocnice [adresa], k předání došlo 12. 4. 2018 v 11,30 hod. Ve spisovém materiálu není žádný písemný záznam, že by před 12. 4. 2018 byla žalovaná telefonicky kontaktována policisty v souvislosti s jeho jednáním. Zda se takový záznam nachází ve spisovém materiálu č. j. KRPH-34552/TČ-2018-050471 není policejnímu orgánu známo.

23. Soud dospěl k závěru, že k posouzení, zda žalovaná v souvislosti s vydáním své lékařské zprávy z 12. 4. 2018 postupovala s péčí řádného odborníka, je třeba odborných medicínských znalostí, rozhodl proto o ustanovení znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalci bylo uloženo, aby po prostudování obsahu soudního spisu posoudil, zda žalovaná [tituly před jménem] [jméno FO] dne 12. 4. 2018 při sepisu zprávy o zdravotním stavu žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0], požadující jeho hospitalizaci, bez jeho současného shlédnutí a vyšetření, postupovala na základě dostatečných informací a znalostí, odborně a dovedně, s potřebnou pečlivostí, podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů tehdy známých, při respektování individuality žalobce a s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti, tj. zda postupovala lege artis.

24. Soudem ustanovený soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] po prostudování obsahu procesního spisu, jehož obsahem jsou i zprávy lékařů a zdravotnických zařízení, jejichž obsah je rozebrán výše, podal dne 16. 3. 2023 znalecký posudek 47/2027/2023, jímž zadaný znalecký úkol splnil. V závěru znaleckého posudku znalec konstatoval, že z objektivních zdrojů je zřejmé, že žalobce byl řadu let v [Anonymizováno] ambulantní péči, v roce 2014 byl hospitalizován na PK v [adresa]. Po celou dobu byl veden s diagnózou [Anonymizováno]. Při vyšetření v roce 2014 nebyla jeho vztahovačnost bludné hloubky, ale při expozici soudy mohl stav tímto směrem progredovat. Žalobce se vlekle a neúspěšně mnoho let soudil, což nesporně mohlo dále formovat jeho vztah k realitě. Jeho stav se zhoršil po smrti manželky v roce 2017, sám přestal brát léky a mimo anxiolytika [Anonymizováno] nebyl nijak medikován. Na jaře 2018 se dekompenzoval tak, že žalovaná měla z více zdrojů informace o jeho sebevražedných úvahách, jeho situace se posunula do otevřeně konfliktního vystupování vůči jeho oponentům, bylo proti němu zahájeno trestní řízení, vyhrožoval smrtí členům ZD v souvislosti se vstupem na sporný pozemek. Žalovaná registrovala jeho úvahy o tom, že se nechá přejet, žalovaný se opakovaně vyjadřoval o svých myšlenkách někoho fyzicky napadnout. Pro verbální agresivitu byl 12. 4. 2018 zajištěn policií, které žalované předjednala příjem žalovaného v PN [adresa] a vystavila doporučující zprávu bez přímého vyšetření žalobce, protože měla dostatek informací o trendu vývoje jeho poruchy, znala jeho diagnózu a byla informována o jeho chování, které korelovalo s možným vývojem nemoci, jak jej předpokládala v souladu se standardními medicínskými poznatky o zmíněných diagnózách. Doporučila přijetí žalobce i bez jeho souhlasu, neboť usoudila na psychotickou dekompenzaci paranoidní poruchy osobnosti a rekurentní deprese po vysazení medikace. Příjem žalobce do PN [adresa] potvrdil kvalifikovanou predikci žalované, protože žalobce po přechodném zklidnění během převozu na příjmu v PN byl dle dokumentace tenzní, neusměrnitelný, události zpracovával paranoidně, vykazoval indicie v chování, které jsou psychiatricky považovány za predispozice k bezprostřední agresi. Tento klinický projev jednoznačně odkazoval na závěry žalované, tedy na psychotickou dekompenzaci paranoidní poruchy osobnosti na terénu rekurentní deprese. [podezřelý výraz] žalované byla potvrzena i při příjmu do PN, kam by byl žalobce s největší pravděpodobností přijat i bez doporučení žalované. Žalobce dle znalce byl ve stavu, kdy nebyl schopen si uvědomit povahu svého jednání, jednal pod vlivem paranoidních myšlenek, které byly v daný moment na bludné úrovni, jeho jednání bylo nevyzpytatelné, nepředvídatelné a v kontextu s informacemi od Policie a v kontextu s jeho sdělením při poslední kontrole u žalované nebylo možno jeho riziko vůči okolí ani vůči sobě, považovat pouze za hypotetické, ale bylo bezprostřední. Postup žalované dne 12. 4. 2018 shledal znalec za adekvátní a v souladu s posláním lékaře a zdravotníků. Znalec tedy uzavřel, že z dostupných a objektivizovaných informací je jednoznačné, že žalovaná dne 12. 4. 2018 postupovala zcela v souladu se standardním odborným řešením situace kolem žalobce, i bez osobního kontaktu s žalobcem měla dostatek informací, aby důvodně indikovala jeho nedobrovolný příjem do PN [adresa]. Následné události a chování žalobce v PN v uvedený den potvrdily erudici jejího kvalifikovaného odhadu. Postupovala tedy v souladu s medicínskými poznatky, lege artis, její postup se neodchýlil od uznávaných medicínských postupů, užívaných v podobné situaci, dodržela i etická pravidla lékařské profese.

25. Na znalecký posudek soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] reagoval žalobce tak, že zaslal soudu ustanovení znalce [tituly před jménem] [jméno FO] znalce ve věci Okresního soudu v Mladé Boleslavi ve věci sp. zn. 16C 189/2020, protokol o jeho výslechu v této věci před soudem ze dne 18. 5. 2023 a následně i jím zpracovaný znalecký posudek. V řízení zahájeném žalobcem proti [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa] o náhradu újmy nemajetkové a majetkové a o omluvu ustanovil Okresní soud v Mladé Boleslavi znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], jemuž uložil zhodnotit zdravotní a psychický stav žalobce dne 12. 4. 2018, posoudit zda 12. 4. 2018 žalobce bezprostředně ohrožoval sebe a své okolí, zda tuto příp. hrozbou bylo možno odvrátit jinak, kdy hrozba pominula. Dotazován byl na to, jak hodnotí skutečnost, že [tituly před jménem] [jméno FO] se vyjádřila ve smyslu, že neohrožoval sám sebe, ale ohrožoval své okolí, zatímco žalovaná se vyjádřila tak, že byl nebezpečný sám sobě a agrese vůči okolí se tolik neobávala. Zhodnotit znalec měl i posudek [tituly před jménem] [jméno FO], vypracovaný pro účely trestního řízení, a jeho dopady na hospitalizaci žalobce, stejně tak medikaci žalobce.

26. Znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] z 16. 2. 2023 je prokázáno, že po seznámení se skutkovými okolnostmi věci znalec uzavřel, že dne 12. 4. 2018 v době přijetí do PN Kosmonos žalobce jevil dle zdravotnické dokumentace známky duševní poruchy, k době příjmu předcházející se znalec pro nedostatek validních informací nevyjadřoval. Měl za to, že ke zhoršení psychického stavu žalobce došlo po úkonech policie a prvním, kdo mohl konstatovat přítomnost psychické poruchy byla příjmové lékařka PN [adresa]. Dle příjmového vyšetření v době příjmu do PN žalobce bezprostředně a závažným způsobem ohrožoval sebe nebo své okolí v důsledku akutního zhoršení jeho psychického stavu v rámci dekompenzované paranoidní poruchy osobnosti, neboť je popsáno, že žalobce byl ve velké tenzi s pohotovostí k agresivitě, odmítající spolupráci i vyšetření. Vyjádření žalované v tom, směru, že žalobce byl nebezpečný zejména sám sobě dle znalce mohlo vycházet ze znalosti žalobce z předchozího léčení a informací od policie, které měla k dispozici, ačkoliv s žalobcem nepřišla do kontaktu. Vzhledem ke stavu žalobce, jak byl popsán při jeho příjmu do PN, bylo dle znalce [jméno FO] prakticky nemožné situaci řešit jiným způsobem než převzetím žalobce do zdravotnického zařízení.

27. Jak prokazuje protokol z jednání dne 18. 5. 2023 ve věci Okresního soudu v Mladé Boleslavi sp. zn. 16C 189/2020, pro jehož potřeby byl znalecký posudek vypracován, [tituly před jménem] [jméno FO] byl soudem k posudku rovněž vyslechnut. Zopakoval jeho závěry a na položené dotazy odpověděl, že z jemu předložených důkazů neplyne, že 12. 4. 2018 v době od pobytu na policejní stanici v [adresa] do přijetí PN [adresa] by byl žalobce bezprostředně závažným způsobem nebezpečný sobě nebo svému okolí. Dle jeho názoru měl být žalobce odvezen k ambulantní lékařce, která měla posoudit další léčebné opatření. Informace o chování žalovaného z policejní stanice do jeho přijetí v PN [adresa] nesvědčily o agresivitě žalobce a jeho nebezpečí. Svědci-příslušníci policie- byli znalí kontextu věci a 12. 4. 2018 reagovali při znalosti věci a předchozích zkušenostech tak, že zavolali záchrannou službu. Znalec dále uvedl, že osoba s diagnózou žalobce může být nebezpečná i v takovém případě, kdy se laikům jeví, že má klidné chování. Diagnóza byla žalobci stanovena správně. V průběhu výslechu byl znalec dotazován zástupcem žalobce na to, zda postup žalované, která rozhodla o nedobrovolném umístění žalobce zprávou z 12. 4. 2018, aniž by jej viděla, byl postupem v souladu s dostupnými poznatky vědy a medicíny a doporučeními odborných společností. Znalec odpověděl, že nikoliv a dodal, že psychický stav lze popsat jen na základě bezprostředního vyšetření pacienta.

28. Soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO], ustanovený soudem k podání znaleckého posudku v této věci, byl soudem vyslechnut prostřednictvím videokonference. Svůj znalecký posudek beze změn stvrdil a setrval na jeho závěrech, které znovu shrnul a současně rozebral podklady, z nichž vycházel, a svůj postup při jeho vyhotovování. Zdůraznil, že s danou problematikou má nadstandartní zkušenosti s tím, že dlouhé roky pracoval jako lékař na příjmu pacientů v [Anonymizováno] [podezřelý výraz] a je přesvědčen, že za daných okolností žalovaná postupovala tak, jak měla a nepochybila, pokud zdravotní zprávu vystavila i bez lékařského vyšetření žalobce. Situaci vyhodnotila správně, navíc má za to, že žalobce by za daných okolností byl přijat k hospitalizaci i pokud by žalovaná žádnou zprávu nevystavila. Znalec se seznámil s protokolem o jednání Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 18. 5. 2023, který obsahuje výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Jeho výpověď hodnotil jako nekonzistentní a nesouhlasil s jeho názorem, že postup žalované byl nesouladný s poznatky vědy a medicíny. Zopakoval, že postup žalované v případě žalobce byl jednoznačně správný a za okolností, v nichž rozhodovala, ani nemohla rozhodnout jinak, policie mohla za daných okolností požádat RZP o převoz žalobce a jeho hospitalizace by se realizovala bez zapojení žalované, protože ambulance žalované není zařízením akutní péče. Znalec dále vyslovil nesouhlas s poznámkou znalce [jméno FO], že správně lze popsat psychický stav pouze na základě bezprostředního vyšetření pacienta. Vysvětlil, že psychiatrie není exaktní věda, neopírá se o prokazatelné výsledky vyšetření a závěry psychiatra nelze objektivizovat. Žalovaná měla i bez klinického vyšetření žalobce bezprostředně předcházejícího sepisu zprávy dostatek důvodů k závěru, že je třeba, aby byl žalobce hospitalizován. Pokud by provedla klinické vyšetření žalobce, nepochybně by popřel záměry někomu ublížit, avšak tím by nebylo ještě zaručeno, že se tak ve skutečnosti nestane. Žalovaná znala žalobce z minulosti, měla od něj informace o tom, že v něm narůstá agresivita, viděla vývoj jeho onemocnění, neboť v nedávno předcházející době navštívil její ordinaci, a proto dokázala aktuální stav žalobce správně odhadnout i bez jeho vyšetření. Dne 12. 4. 2018 v dopoledních hodinách byl psychický stav žalobce obdobný jeho psychickému stavu v době příjmu do [Anonymizováno] nemocnice, žalobce měl paranoidní sklony, které ventiloval v předchozích dnech, a tyto byly stále přítomny, jen nebyly projeveny, protože k tomu nebyl dán podnět. K uvedeným závěrům dospěl znalec z informací, které zjistil z lékařských zpráv žalované a dalšího obsahu spisu. Dne 19. 2. 2018 žalobce prezentoval úmysl někoho praštit, 29. 3. 2018 informoval žalovanou o tom, že přestal brát léky, vyhrožoval 6. 4. 2018, 9. 4. 2018, 10. 4. 2018, jakož i 11. 4. 2018. Jednalo se tedy o kontinuální jednání žalobce. O jeho hospitalizaci vzhledem k uvedenému mohlo být rozhodnuto dříve, ale je pravda, že dříve žalovaná neměla dostatek informací o výhružkách v zemědělském družstvu a policie ji informovala později. Pokud je v záznamech PN uvedeno, že při příjmu byl žalobce klidný, tak to není tak úplně pravda, protože ze zdravotní zprávy rovněž vyplývá, že byl zařazen na odd. A12 se zvýšeným dohledem a že projevoval symptomy agresivity, zaťaté svaly apod. Žalovaná žalobce svojí zprávou nijak nepoškodila, měla k dispozici lékařské zprávy z návštěv žalobce v její ordinaci a dostatek dalších informací, na jejichž základě měla důvod sepsat 12. 4. 2018 doporučující zprávu. Nikde z kontextu nevyplývá, že by žalovaná ve svých zprávách lhala. Lékařské zprávy žalované, které jsou součástí spisu na znalce, působily zcela objektivně. Tím, že žalovaná do zprávy uvedla poznámku „detence nutná“, oznámila svůj názor na věc, ale tento názor nemusel být [Anonymizováno] nemocnicí akceptován, je ale zřetelné, že se nemocnice s názorem žalované ztotožnila. Dle názoru znalce, žalovaná za daných okolností nemohla rozhodnout jinak. Je pravda, že několikahodinový příjem žalobce v PN mohl vést k nárůstu jeho tenze.

29. Žalobce se závěrem znaleckého posudku nesouhlasil. Prohlásil, že tento posudek zhoršil jeho psychický stav jako neléčeného pacienta s [Anonymizováno] [podezřelý výraz], které musí obtížně tlumit, neboť jsou u něho vyvolány bezprávím. Posudek označil za křivý, a protože nemá očíslované stránky ani odstavce nepovažuje jej za úředně akceptovatelný: Mnoho odstavců je dle něho lživých, vymyšlených a mají jediný cíl: zprostit viny žalovanou, protože pracuje ve stejném oboru. Odporuje i výpovědi znalce [jméno FO] z 18. 5. 2023. Navrhoval proto vypracování revizního znaleckého posudku jiným znalcem.

30. Soud přisvědčuje žalobci v tom, že úprava znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] je některých ohledem nestandardní, nicméně je nutno jej hodnotit především dle jeho obsahu. Z tohoto hlediska shledává soud tento znalecký posudek jako objektivní a spolehlivý podklad, z něhož při svém rozhodování může vycházet. Znalec v posudku jasně vysvětlil, že postup žalované dne 12. 4. 2018 byl adekvátním a odpovídající poslání lékaře a zdravotníků, zcela v souladu se standardním odborným řešením obdobné situace, neboť i bez bezprostředního vyšetření a kontaktu s žalobcem disponovala dostatkem informací, jež odůvodňovaly jeho nedobrovolné odeslání do PN [adresa]. Znalec pevně setrval na svém závěru, že postup žalované se neodchýlil od uznávaných medicínských postupů, užívaných v podobné situaci, s tím, že ze strany žalované byla dodržena i etická profesní pravidla lékařské profese. Do uvedeného závěru znalec promítl své dlouholeté profesní odborné poznatky a názory, a vše obhájil i při svém výslechu před soudem. Pokud jde o rozdílný názor [tituly před jménem] [jméno FO] na některé otázky, prezentovaný při výslechu znalce před soudem ve věci vedené před Okresním soudem v Mladé Boleslavi sp. zn. 16 C 189/2020, je soud přesvědčen, že pro řešení dané věci nemá podstatný význam. Předmět jím podávaného znaleckého posudku byl dle zadaného znaleckého úkolu jiný než úkol znalce [jméno FO], zejména nebyl zaměřen na přezkoumávání a hodnocení postupu žalované. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] přímo ve svém znaleckém posudku výslovně uvedl, že nemá dostatek informací o době předcházející přijetí žalovaného a totéž vyplynulo i z jeho výpovědi před soudem. Pokud se k dotazu žalující strany k tomuto postupu vyjadřoval, evidentně překročil rozsah zadání znaleckého posudku a učinil tak navíc na základě nedostatečných informací. Naproti tomu zadání znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zaměřeno přímo na postup žalované, znalec se jím zabýval podrobně, komplexně a své závěry formuloval na základě dostatečných poznatků a odbornosti. Jeho znalecké závěry jsou jasné, jednoznačně a objektivně odůvodněné a přes značnou intenzitu odporu žalující strany se je v řízení se nezdařilo zpochybnit. Soud neshledává důvod pro jejich revizi dalším posudkem a při rozhodování o žalobě žalobce z nich vychází. Návrh na vypracování revizního znaleckého posudku byl proto zamítnut.

31. Podle § 2913 odst. 1 a 2 o.z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. (2) Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

32. Podle § 2956 o.z., vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

33. Podle § 2636 odst. 1 o.z., smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

34. Podle § 2643 odst. 1 o.z., poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

35. Podle § 2645 o.z., poskytovatel odpovídá za to, že splní své povinnosti s péčí řádného odborníka; k ujednáním, která to vylučují nebo omezují, se nepřihlíží.

36. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná je jako lékařka poskytovatelkou zdravotních služeb, u níž si žalovaný tyto služby vyžádal a od roku 2015 je konzumoval. Účastníci tak konkludentně uzavřeli smlouvu o péči o zdraví, dle níž byla žalovaná zavázána pečovat o žalovaného v rámci svého povolání o jeho zdraví s péčí řádného odborníka.

37. Judikatura vyšších soudů vyložila, že pojem péče řádného odborníka užitý v občanském zákoníku pro závazek ze smlouvy o péči o zdraví navazuje na tradiční chápání pojmu lex artis (tzv. náležitá odborná úroveň) podle zákona o zdravotních službách. Péči řádného odborníka je nutno vykládat jako vše, co je zpravidla spojeno s příslušnými profesními standardy a povinnostmi. Lze hovořit o takovém výkonu činnosti poskytovatele, který je prováděn na základě dostatečných informací, odborně a dovedně, s potřebnou pečlivostí a s odpovídající znalostí. Synonymem péče řádného odborníka pro oblast poskytování zdravotních služeb je pojem lex artis, chápaný ovšem v širším smyslu (srov. Holčapek, 2011, s. 95, či nález Ústavního soudu III. ÚS 2253/13). Podle § 4 odst. 5 zák. o zdrav. službách se náležitou odbornou úrovní (postupem lege artis) rozumí poskytování zdravotních služeb podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

38. Rozhodnutí o žalobě žalobce pak spočívalo na posouzení, zda žalovaná tím, že dne 12. 4. 2018 vystavila lékařskou zprávu s naléhavým doporučením k hospitalizaci žalobce v [Anonymizováno] nemocnici [adresa], aniž by týž den žalobce viděla a vyšetřila, - své povinnosti, ze smlouvy s žalobcem vyplývající, porušila, neboť žalobce neohrožoval bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí, tedy, že postupovala v rozporu s § 38 zák. o zdravotních službách (Podle § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách totiž platí, že pacienta lze bez souhlasu hospitalizovat, jestliže ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak), - jednala non lege artis, tedy nikoliv v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy (Podle § 28 odst. 2 zákona o zdravotních službách má totiž pacient právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.),jak žalobce v řízení tvrdil.

39. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobce má dlouhodobě diagnostikováno onemocnění [Anonymizováno] a z tohoto důvodu je dlouhodobě v [Anonymizováno] péči, v letech předcházejících 12. 4. 2018 zejména v ambulantní péči žalované, do jejíž ordinace relativně často docházel. Žalovaný se právě v těchto letech nacházel ve složité životní situaci, neboť byl účastníkem několika soudních řízení, s jejichž průběhem a výsledky se těžko smiřoval, v roce 2017 mu navíc zemřela manželka a současně sám postupně vysadil léky, předpisované na popsané onemocnění. Jak vyplývá z lékařských zpráv, které žalovaná o návštěvách žalobce sepisovala a proti jejichž obsahu žalobce nikdy nic nenamítal, žalobce prezentoval narůstající pocity křivdy, vztahovačnosti a agrese, hovořil o myšlenkách a snech, že by někoho praštil, měl pocit, že mu předepsané léky nepomáhají a nevyhovují, postupně při medikaci přestal spolupracovat. Jak je prokázáno spisem Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 2T 94/2018, již 7. 3. 2018 žalobce hrozil svému okolí v souvislosti s hospodařením na pozemku č. [hodnota] v k. ú. [adresa] písemně ublížením na zdraví, 6. 4. 2018 ústně zabitím, 9. 4. 2018 ohrožením, 10. 4. 2018 pomstou. Dne 11. 4. 2018 do úředního záznamu o podaném vysvětlení na OO Policie ČR v Hořicích uvedené výhrůžky potvrdil, opakovaně uvedl, že je mínil vážně a na obranu svého majetku že by použil i fyzické násilí. Vyjadřoval se i v tom smyslu, že mu na životě nezáleží a že přemýšlí o smrti. Popsané jednání žalobce přimělo policii a zřejmě i další přesně neustanovené osoby z okolí žalobce k tomu, že o výhrůžkách žalobce informovali žalovanou. Provedeným dokazováním je tedy prokázáno, že žalovaná měla poznatky o hrozbách žalobce, a to přímo od žalobce a dále pak nejméně od policie, která ji, jak vypověděl zejména svědek [tituly před jménem] [jméno FO], žádala o součinnost, výsledkem čehož byla doporučující zpráva z 12. 4. 2018. Žalobci je třeba přisvědčit, že žádným provedeným důkazem není zadokumentováno, že by žalobce komukoliv vyhrožoval i v den 12. 4. 2018. Běžným způsobem se choval při návštěvě v ordinacích dvou jiných lékařek a po vstupu do prostor OO Policie byl prakticky hned zajištěn, aniž by se stihl jakkoliv projevit. To ovšem neznamená, že by z tohoto důvodu bylo vyloučeno shledat žalobce bezprostřední hrozbou pro jeho okolí či jeho samotného, jak si žalobce vykládá. Především je třeba vycházet z toho, že žalovaná byla dlouhodobě odbornou lékařkou žalobce, znala jeho životní situaci i zdravotní stav, jako odbornice dovedla odhadnout obvyklý průběh jeho onemocnění bez příslušné medikace a zvážit hrozby s tím spojené. Žalobce od února 2018 nezastíral pocity nespokojenosti, křivdy a narůstající agresivity vůči okolí, z informací od něho i od policie dne 12. 4. 2018 tedy žalovaná věděla, že výhrůžky žalobce nejsou výsledkem momentálního krátkého tolerovatelného rozrušení, které je schopen žalobce korigovat, ale že jde o dlouhodobější a prohlubující se stav jako projev neléčeného základního onemocnění žalobce, které se nevyvíjí žádoucím směrem a jehož vývoj bez příslušné medikace nelze jednoduše pozitivně ovlivnit. Žalobce opakovaně důrazně vyhrožoval způsobením újmy několika subjektům a vážnost svého úmyslu 11. 4. 2018 potvrdil dokonce při podávání vysvětlení na policii, připojil navíc dovětky, že je mu všechno jedno, že mu na životě nezáleží. Jsou-li vzaty všechny tyto skutečnosti v úvahu, soud pokládá důvodným závěr žalované o tom, že žalobce dne 12. 4. 2018 jako osoba trpící [Anonymizováno] poruchou představoval bezprostřední závažnou hrozbu pro sebe i své okolí, jíž nebylo možno odvrátit jinak než jeho hospitalizací i bez jeho souhlasu. Změnit již probíhající nepříznivý vývoj nemoci by bylo myslitelné nastavením správné medikace, žalobce však již dříve potřebné sám léky vysadil a v tomto ohledu s žalovanou nespolupracoval. Sepsáním zprávy 12. 4. 2018, která nedobrovolnou hospitalizaci žalobce zdravotnickému zařízení doporučila, žalovaná neporušila ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) zákona zdravotních službách, a nezpronevěřila se ani své povinnosti pečovat o žalovaného v rámci svého povolání o jeho zdraví s péčí řádného odborníka, neporušila ani direktivy k poctivému jednání a jednání souladnému s dobrými mravy. Soud je přesvědčen, že termín „ bezprostředně ohrožovat“, použitý v ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) zákona o zdravotních službách nelze vykládat v daném případě přísně formalistickým způsobem tak, že pokud zrovna 12. 4. 2018 v 8:53 hod. nijak nevyhrožoval a nebyl agresivní, nešlo o ohrožování bezprostřední. Jak bylo v řízení prokázáno a výše vysvětleno, u žalobce se jednalo o dlouhodobější postupný nárůst agresivity jako projev jeho závažného onemocnění, vyvolaný vedle jiných podnětů i vysazením potřebné medikace, zaměřený zejména na uhájení možnosti hospodařit na parcele č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a nasměrovaný proti všem, kdo byť jen náznakem s tímto jeho postojem nesouhlasí. Intenzita jeho agresivních postupů narůstala a v uvedeném období dosáhla takového stupně, že byly následně shledány přečinem nebezpečného vyhrožování dle § 353 odstavce 1 trestního zákoníku a žalobce za něj byl pravomocně odsouzen. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, není proto prostor pochybovat o tom, že žalobce popsané výhrůžky skutečně vykonal a že v jejich adresátech vyvolaly důvodné obavy. Šlo tedy o situaci evidentně vážnou a hrozilo, že její nebezpečnost bude ještě více eskalovat, zvlášť když i předcházejícího dne, tj. 11. 4. 2018, své odhodlání bránit své záměry všemi způsoby, včetně násilí, žalobce zcela neskrývaně ventiloval do sepisovaného úředního záznamu přímo na policii. To, že žalovaná za těchto okolností shledala žalobce bezprostřední hrozbou pro jeho okolí a vzhledem k prezentovaným sebevražedným myšlenkám i pro něho, je pouze logickým důsledkem, učiněným v souladu s cit. ustanovením zákona o zdravotních službách. Žalobce nebral léky a na tomto jeho rozhodnutí žalovaná nebyla schopna nic změnit, neměla jiné prostředky, jak jeho nepříznivě se vyvíjející zdravotní stav a stoupající agresivitu ovlivnit. Soud pokládá za vhodné poznamenat, že žalobce dlouhodobě dospívá k odlišnému závěru, neboť se omezuje pouze na líčení průběhu dne 12. 4. 2018 a zcela opomíjí své jednání, které mu předcházelo a které bylo dokonce shledáno trestně postižitelným. Žalobcem předkládaná verze skutkového děje je tak neúplná, vynechání její podstatné části je pro hodnocení dané věci zavádějící a nelze jej akceptovat.

40. Dále se soud zabýval tím, zda žalovaná vystavením zprávy z 12. 4. 2018, aniž by týž den žalobce viděla a vyšetřila, jednala v rozporu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy, a tedy nikoliv s péčí řádného odborníka. Po provedeném dokazování činí soud jednoznačný závěr, že žalovaná dne 12. 4. 2018 přistoupila k sepisu doporučující lékařské zprávy s dostatečnou znalostí a informovaností o zdravotním stavu žalobce a projevech jeho chování, které odpovídalo možnému vývoji nemoci dle standardních medicínských poznatků. Shlédnutí a vyšetření žalobce 12. 4. 2018 za daných okolností tak žalované nemohlo přinést informace nové a nemohlo ani ovlivnit její rozhodnutí o potřebném řešení žalobcovy situace. Ostatně důvody pro nedobrovolnou hospitalizaci žalobce shledala i PN, a to nejen na základě doporučení žalované, ale též na základě chování a výsledků vlastního vyšetření žalobce při příjmu. Soud pokládá za potřebné znovu poukázat na závěr znaleckého posudku soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO], jenž shledal postup žalované dne 12. 4. 2018 za adekvátní a v souladu s posláním lékaře a zdravotníků. Žalovaná postupovala zcela v souladu se standardním odborným řešením situace, měla dostatek informací, aby důvodně indikovala jeho nedobrovolný příjem do PN [adresa]. Postupovala tedy v souladu s medicínskými poznatky, lege artis, její postup se neodchýlil od uznávaných medicínských postupů, užívaných v podobné situaci, dodržela i etická pravidla lékařské profese.

41. Žalovaná se svým postupem nezpronevěřila své lékařské odbornosti, a z provedeného dokazování nevyplynulo ani nic, co by přisvědčilo dojmu žalobce, že dne 12. 4. 2018 žalovaná nejednala poctivě, avšak v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti soud připomíná, že závěry dlouhodobé závěry právní praxe pokládají za výkon práva v rozporu s dobrými mravy situaci, kdy se tento ocitá v rozporu s uznávaným míněním rozhodující částí společnosti, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být výkon práv tak, aby byl v souladu se základními a obecně respektovanými zásadami mravního řádu demokratické společnosti (se zásadou slušnosti, poctivosti, čestnosti, vzájemnou úctou, tolerancí, důvěrou atd.). V praxi rozpor s dobrými mravy znamená, že jde o případy, kdy výkon práva sice formálně neodporuje zákonu, ocitá se však v rozporu s dobrými mravy tak, jak byly výše vymezeny. Typickým výkonem práva v rozporu s dobrými mravy je jeho šikanózní výkon, tj. výkon práva učiněný v konkrétním případě nikoliv za účelem dosažení určitého hospodářského cíle a účelu sledovaného zákonnou normou, nýbrž záměrně či hlavně za účelem poškození či znevýhodnění jiného. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná jako lékařka dne 12. 4. 2018 za dané situace postupovala v souladu se zákonem, odborně, v souladu s vyžadovanými standardy s primárním zájmem chránit život a zdraví žalobce i jeho okolí, jakož i v souladu uznávaným míněním rozhodující části společnosti, že je nezbytné předcházet riziku agresivního útoku proti komukoliv a škodám na životech a zdraví, a symptomy rozvoje násilného chování nepodceňovat. Žalovaná byla několik let odbornou lékařkou žalobce, pečovala o jeho zdraví a měla zájem na tom, aby žalobci odborně prospívala, jeho zdravotní stav byl stabilizovaný a nenastala žádná mezní situace, kterou by bylo třeba složitě řešit. Toho si dle všeho byl vědom i žalobce, neboť několik let měl k žalované důvěru, vyhledával její ordinaci, svěřoval se ji a její léčbu akceptoval. Žalovaná neměla motiv žalobci ubližovat a nedbat jeho zájmů a provedené dokazování také na nic z toho neukázalo. Obě uplatněné námitky proto soud shledává nedůvodnými a na rozhodnutí o žalobě žalobce bez vlivu.

42. Soud tedy uzavírá, že sepisem zprávy doporučující nutnou hospitalizaci žalobce 12. 4. 2018 žalovaná neporušila povinnost poskytovat zdravotní služby s péčí řádné odborníka dle § 2643 odst. 1 o.z., ani ustanovení § 38 odst. 1 písm. b) či § 28 odst. 2 z. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, neporušila ani zásadu poctivosti a dobrých mravů a není tak splněn základní předpoklad k tomu, aby žalované mohla vzniknout povinnost k náhradě majetkové i nemajetkové újmy a či omluvy dle shora cit. ustanovení. Žaloba žalobce byla proto v celém rozsahu zamítnuta.

43. Vzhledem k přijatým závěrům bylo nadbytečné provádět důkazy, jimiž měla být prokazována výše majetkové a nemajetkové újmy, proto soud zamítl návrh na provedení důkazu vypracováním znaleckého posudku z oboru psychiatrie k určení psychické bolesti, dohodou z 20. 3. 2015, prohlášením [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], a zprávou z 18. 12. 2018 [tituly před jménem] Martiška. Důkazní návrh na výslech svědků [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], Cháry, Kateřiny Brožkové, [jméno FO] a provedení účastnického výslechu žalované byl žalující stranou navržen po koncentraci řízení, aniž by byly splněny zákonné podmínky, umožňující její prolomení. To plně platí i o návrhu na účastenský výslech žalované, který byl učiněn v poslední fázi řízení s odůvodněním, že jde o reakci mezi rozpory mezi znaleckým posudkem znalce [jméno FO] a znalce [jméno FO]. Jednak účastenský výslech je důkaz nezpůsobilý odstranit rozpory mezi uvedenými znaleckými posudky či názory znalců, jednak je třeba vzít v úvahu, že znalecký posudek znalce [jméno FO] nebyl zaměřen na zkoumání postupu žalované, tento znalec neměl k jeho prověření dostatek údajů a pokud jej pod tlakem dotazů žalující strany před Okresním soudem v [adresa] přece jen hodnotil, překročil svůj znalecký úkol. Z uvedených důvodů, jak již bylo výše uvedeno, výroky znalce [jméno FO] nejsou s to zpochybnit závěry znalce [jméno FO].

44. Žalobce se v řízení dovolával některých nálezů Ústavního soudu, neboť v nich vysledoval podobnost s danou věcí. Soud tento názor nesdílí. Ústavní nález č. j. II ÚS 2545/17 se týká znovu zahájeného řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do zdravotního ústavu proti vůli umístěné osoby a nutnosti pro účely tohoto řízení vypracovat znalecký posudek nikoliv lékařem zaměstnaným v takovém zdravotním ústavu. Ústavní nález č. j. I ÚS 1564/20 rozebírá právo poškozeného na náhradu duševních útrap jako další „další nemajetkové újmy“ a výši odškodnění. Ústavní nález č. j. IV ÚS 502/02 se týká ochranného léčení. Vzhledem k odlišnosti předmětu, které tyto ústavní nálezy řeší, neshledal soud možnost jejich aplikace na danou věc. Nedopadá na ni ale ani ústavní nález č. j. IV 639/2000, jenž řeší důsledky nedobrovolného zdravotního transportu pacientky s asistencí policie k vyšetření do zdravotního zařízení, jež však neprokázalo podezření z psychické poruchy. Převozu pacientky nepředcházel stav bezprostředního a závažného ohrožení její či jiné osoby, který by vyvolala, a jak uvedeno, neprokázala se psychická porucha, převoz iniciovala obvodní lékařka, nikoliv policie. Jde tedy o situaci zcela odlišnou od případu žalobce.

45. O nákladech řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Žalobce byl v řízení zcela neúspěšný, úspěšné žalované proto vzniklo právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná se tohoto práva vzdala, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení nemá právo.

46. Žalobce v průběhu posledního jednání ve věci vznesl požadavek, aby mu soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] nahradil náklady řízení, které mu vznikly tím, že se dne 4. 9. 2023 znalec nedostavil, ač byl předvolán, k soudnímu jednání. Jak je zřejmé z obsahu spisu, soudní znalec byl skutečně na den 4. 9. 2023 soudem k jednání předvolán souvislosti s jím podaným znaleckým posudkem a bez předchozí omluvy se k jednání nedostavil. Na telefonický dotaz soudu uvedl, že na jednání zapomněl a toto své pochybení omluvil, Vzhledem k pracovní vytíženosti pro příště navrhl výslech prostřednictvím videokonference. Jak je zřejmé z protokolu o jednání ze dne 4. 9. 2023, jednání i přes neúčast znalce proběhlo a trvalo 88 minut, v jeho průběhu byly provedeny listinné důkazy, strany pak znovu prezentovaly svá stanoviska. Na jednání byla předvolána i svědkyně [jméno FO], která se též bez omluvy nedostavila.

47. Podle § 147 odst. 2 o.s.ř., soud může uložit svědkům, fyzickým osobám uvedeným v § 126a, znalcům, tlumočníkům nebo těm, kteří při dokazování měli nějakou povinnost, jestliže zavinili náklady řízení, které by jinak nebyly vznikly, aby je nahradili účastníkům.

48. Ze shora uvedeného vyplývá, že 4. 9. 2023 znalec [tituly před jménem] [jméno FO] skutečně nesplnil svou povinnost na předvolání se dostavit k soudu a podrobit se výslechu. Nelze však uzavřít, že porušením této povinnosti znalec zavinil vynaložení nákladů řízení, které by jinak nevznikly. I bez účasti znalce jednání proběhlo a trvalo déle než hodinu, bylo v něm pokračováno v dokazování, žalobce i žalovaná při něm předestřeli svou argumentaci, k odročení došlo i pro absenci svědkyně [jméno FO]. Pokud žalobce v souvislosti s tímto jednáním vynaložil náklady, nejde o náklady vynaložené marně a nelze ani uzavřít, že by tyto náklady nevznikly, nebýt nepřítomnosti znalce. O povinnosti k náhradě takových nákladů by bylo uvažováno, pokud by jednání muselo být odročeno ihned po jeho zahájení a toliko z důvodu nepřítomnosti znalce. To se v dané věci nestalo, soud proto žalobci vůči soudnímu znalci [tituly před jménem] [jméno FO] právo na náhradu nákladů řízení, vynaložených v souvislosti s jednáním dne 4. 9. 2023, nepřiznal.

49. V průběhu řízení byly další náklady řízení vynaloženy z rozpočtových prostředků České republiky a tato má proto podle § 148 odst. 1 o.s.ř. právo proti žalobci, jenž řízení podlehl, na jejich náhradu. V době vydání tohoto rozhodnutí je známa pouze část těchto nákladů, a to svědečné vyplacené svědkyni [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 1 051,15 Kč a znalečné znalci [jméno FO] za znalecký posudek 10 890 Kč, celkem 11 941,15 Kč. Tuto částku proto soud uložil žalobci k úhradě s tím, že výše zbývajících nákladu České republiky a podmínky jejich splatnosti bude stanovena navazujícím usnesením soudu. Zbývající náklady bude tvořit svědečné vyplacené svědkyni [jméno FO] a znalečné znalce [jméno FO] v souvislosti s jeho videokonferenčním výslechem.

50. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu ke splnění všech platebních povinností soud stanovil v trvání 3 dnů.

Poučení