3 C 81/2015 - 515

Rubrum

Okresní soud v Semilech rozhodl soudcem Mgr. Michalem Polákem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozen [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupen [Jméno Zástupce] advokátem se sídlem [adresa advokáta/ky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozen [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený opatrovníkem [jméno advokáta/ky] advokátem se sídlem [adresa advokáta/ky] o určení neúčinnosti právního úkonu takto:

Výrok

I. Určuje se, že převod vlastnického práva k pozemku par. č. [číslo] o výměře 1389 m2, trvalý travní porost, zapsanému v katastru nemovitostí vedeném [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], obec [obec] a k.ú. [katastráĺní území], na LV č. [číslo], k němuž došlo darovací smlouvou uzavřenou dne 1. 11. 2014 mezi [jméno FO], r. č. [RČ], bytem [adresa], coby dárcem a [Jméno žalovaného], r. č. [RČ], bytem [Adresa žalovaného], coby obdarovaným, přičemž ke vkladu vlastnického práva ve prospěch obdarovaného došlo na základě vkladového řízení vedeného u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] pod sp. zn. [číslo] s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí ke dni 14.11.2014 zápisem ze dne 9.12.2014, je vůči žalobci neúčinný.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 43 463 Kč k rukám [adresa advokáta/ky].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 5. 2015 domáhal vydání rozsudku, kterým bylo určeno, že je vůči němu neúčinné právní jednání spočívající v uzavření ve výroku I. specifikované smlouvy. Tvrdil, že [jméno FO] nar. [datum], se podpisem vlastní směnky bez protestu vystavené 26. 5. 2010 v [obec] směnečně zavázal, že dne 25. 5. 2012 zaplatí směnečnému věřiteli (tj. žalobci) částku 2 230 000 Kč. Ke směnečnému rukojemství z této směnky se zavázala [jméno FO], nar. [datum] (dále jen dlužnice). Protože směnečný dlužník dluh ze směnky neuhradil a dluh nezaplatila dlužnice ani další avalista [jméno FO], má žalobce vůči dlužnici pohledávku 2 230 000 Kč se směnečným úrokem 6 % ročně od 26. 5. 2012 do zaplacení a směnečnou odměnu ve výši [částka]. O tomto nároku bylo rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 30 Cm 127/2015-96 ze dne 21. 3. 2016, který vůči dlužnici nabyl právní moci 3. 2. 2021. V rámci přebírání směnečného závazku a směnečného rukojemství dlužnice deklarovala, že jediným majetkem způsobilým k zajištění směnečného dluhu jsou následující nemovitosti: - pozemek p. č. [číslo] v k. ú. [katastráĺní území], - pozemek p. č. [číslo] a [číslo] v k. ú. [katastráĺní území], - spoluvlastnický podíl na pozemku p. č. st. [číslo] a p. č. [číslo] v k. ú. [katastráĺní území]. Pozemek v [katastráĺní území] převedla dlužnice bezúplatně na žalovaného na základě darovací smlouvy ze dne 1. 11. 2014 s právními účinky zápisu v katastru nemovitostí ke dni 14. 11. 2014. Pozemek v [katastráĺní území] převedla dlužnice bezúplatně na žalovaného na základě darovací smlouvy ze dne 15. 1. 2015 s právními účinky zápisu v katastru nemovitostí ke dni 16. 2. 2015. Konečně spoluvlastnický podíl na nemovitosti ve [obec] převedla dlužnice bezúplatně na žalovaného na základě darovací smlouvy ze dne 1. 12. 2024 s právními účinky zápisu v katastru nemovitostí ke dni 12. 12. 2014, Tímto dlužnice bez odpovídajícího protiplnění snížila podstatně svůj majetek a znemožnila žalobci uspokojení jeho splatné směnečné pohledávky.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že je synem paní [jméno FO] a bratrem [jméno FO]. [jméno FO] vystavil dne 26. 5. 2010 směnku vlastní bez protestu, kterou se zavázal, že dne 25. 5. 2012 zaplatí žalobci [Jméno žalobce] částku [částka]. Avalem na této směnce byla uvedena paní [jméno FO], která je matkou výstavce směnky i žalovaného. Dalším avalem byl [jméno FO]. Tato směnka měla zajišťovat závazek ze zápůjčky poskytnuté ke koupi nemovitosti, kterou měl [Jméno žalobce] poskytnout [jméno FO]. Zápůjčka však následně nebyla realizována ([Jméno žalobce] neposkytl [jméno FO] uvedenou zápůjčku). [jméno FO] byl žalobcem [Jméno žalobce] ujištěn, že popsaná směnka byla zničena. Toto [jméno FO] a [jméno FO] ještě v roce 2010 také sdělili paní [jméno FO] jako (domnělému avalovi). Všichni tři měli za to, že z dané směnky již nejsou nadále zavázání. Tuto skutečnost všichni tři dosvědčili u soudu. Závazek ze směnky tak přestal existovat, o čemž byli všichni tři přesvědčeni. Měli žalobce za slušného a poctivého člověka, který dodržuje sliby, a neměli nejmenší důvod pochybovat o jeho slovech. Žalovaný dokonce až do konce obdržení žaloby v létě 2015 neměl jakékoli podvědomí o této skutečnosti, s bratrem se o podnikání a finančních záležitostech nikdy nebavili. Paní [jméno FO] na existenci směnky oprávněně dávno zapomněla, především kvůli ujištění [jméno FO] a [jméno FO] o jejím zničení. Dne 1. 11. 2014 (s právními účinky zápisu do KN k 14. 11. 2014) byla uzavřena darovací smlouva mezi žalovaným jako obdarovaným a paní [jméno FO] jako dárcem, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k pozemku par. č. [číslo] o výměře 1389 m2 – trvalý travní porost v současnosti zapsán v KN vedeném [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], obec [obec] a k. ú. [katastráĺní území], na LV č. [číslo] vlastnickým právem pro žalovaného. V době uzavření darovací smlouvy tak měla dárkyně paní [jméno FO] za to, že z výše citované směnky není zavázána, protože byla ujištěna, že směnka byla zničena. O skutečnosti, že by [jméno FO] měla být zavázána z pospané směnky tak nevěděl ani žalovaný ani [jméno FO]. [jméno FO] se o skutečnosti, že směnka nebyla zničena, tedy že by ze směnky měla být zavázána dozvěděla až ze žaloby ze dne [datum], tedy až několik měsíců po uzavření předmětné darovací smlouvy. Především a na prvním místě při darování předmětného pozemku paní [jméno FO] zohlednila dlouhodobou mimořádnou a nadstandartní péči žalovaného o její osobu (šlo o mimořádnou péči nad rámec běžné péče dítěte o rodiče, kdy žalovaný tuto péči zajišťoval na úkor svých osobních vztahů i svého dalšího profesního a osobního rozvoje, to se týkalo doby poskytování péče, často i celý den nepřetržitě a v dlouhém sledu dní. Žalovaný se o svoji matku, paní [jméno FO], dlouhodobě staral a až do nedávna, kdy přišel o práci, ji i finančně podporoval. Žalovaný pečoval a staral se o svoji matku dlouhodobě v době před darováním i v době darování, kdy měla jeho matka 72 let (nar. [datum]) a matka mu tak darováním chtěla přiměřeně oplatit to, co žalovaný poskytuje jí. Kromě běžných činností jako je zajišťování pošty, vyřizování úředních záležitostí, vyřizování problémů s obchodníky s energiemi, nákupů, úklidu domácnosti, veškeré řemeslné práce a opravy, jí žalovaný poskytoval dlouholetou psychickou a fyzickou oporu po smrti manžela 2.1.1996 (otec žalovaného), pravidelnou pomoc a ošetřování při zdravotních potížích v nemocích (virózy, problémy se zažíváním, borelióza) a úrazech, které ji omezily na soběstačnosti a hybnosti (úraz kolene, ramene a klíční kosti), stejně jako doprovod a odvoz na vyšetření, zdravotní prohlídky, ambulantní ošetření apod. Jako jediný člen blízké i širší rodiny se o ni žalovaný staral a projevoval o ní zájem, dělal jí společnost, aby se jako vdova neocitla v depresivní samotě. Činil tak nejen v jejím trvalém bydlišti, tak v jeho trvalém bydlišti – rodném domě matky a stejně tak ve [obec], kde matka pobývala v zimní sezoně u [jméno FO]. Paní [jméno FO] proto měla za to, že darováním plní svůj mravní závazek vůči žalovanému, protože tomuto je za veškerou péči vděčná. Vzhledem ke zvyšujícímu se věku a přibývajícím zdravotním problémům paní [jméno FO] tedy zvažovala, jek rozdělit rodinný majetek mezi své dva syny, přičemž poměřovala i možnosti a schopnosti každého z nich. [jméno FO] vystudoval vysokou školu, zatím co žalovaný vysokou školu nedokončil. [jméno FO] v té době relativně úspěšně podnikal, ovšem žalovanému se v životě příliš nedařilo a jako OSVČ měl minimální výdělky. Při úvahách o rozdělení majetku paní [jméno FO] zohledňovala dlouhodobou péči žalovaného o její osobu. Paní [jméno FO] dospěla k závěru, že [jméno FO] se o sebe dokáže lépe samostatně postarat, ale darem pozemku chtěla oplatit dlouhodobou péči žalovaného o její osobu. Vedle nemovitých věcí měla paní [jméno FO] ve svém vlastnictví akcie na jméno společnosti [právnická osoba]., [IČO], jejichž nominální hodnota byla 15 000 000 Kč. Uvedená společnost procházela konkurzem prohlášeným dne 29.3.2000 u Krajského obchodního soudu v Praze pod sp.zn. [spisová značka], který byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2015, č.j. [spisová značka] zrušen. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25.2.2020, č.j. [insolvenční spisová značka] byl na majetek uvedené společnosti opětovně prohlášen konkurz. Paní [jméno FO] si v době převodu předmětného pozemku byla vědoma hodnoty těchto akcií pokrytých nemovitým majetkem společnosti, a to i přes trvající konkurz. Paní [jméno FO] měla za to, že syn [jméno FO] se v těchto finančních záležitostech bude vzhledem ke svému ekonomickému vzdělání orientovat lépe než žalovaný, a proto se rozhodla akcie svěřit právě [jméno FO] a žalovanému naopak darovat předmětný pozemek. Takové dělení majetku mezi své syny považovala paní [jméno FO] za spravedlivé a odůvodněné. S takovým dělením rodinného majetku byly seznámeni oba synové paní [jméno FO], tedy [jméno FO] i žalovaný, a oba s takovým rozdělením majetku souhlasili. Paní [jméno FO] si byla vědoma při darování předmětného pozemku, že tímto darováním vyhovuje mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti za mimořádnou péči žalovaného o ni – nad rámec běžné očekávané péče dítěte o rodiče. Nebyla si v okamžiku darování vědoma žádného závazku vůči žalobci, vycházela ze sdělení [jméno FO] a pana [jméno FO], že směnka neexistuje. Žalovaný je názoru, že jednání jeho matky [jméno FO] je za daných okolností, kdy mu za jeho dlouhodobou nadstandartní péči darovala předmětný pozemek za situace, že měla ještě další nemovitý majetek ne nepatrné ceny, což je popsáno v žalobě i ve vyjádření žalobce ze dne 23. 9. 2021 k dalšímu majetku [jméno FO] a dále akcie na jméno v nominální hodnotě 15 000 000 Kč společnosti [právnická osoba]., [IČO], je ospraveditelné a že tímto plněním paní [jméno FO] nezvýhodnila žalovaného na úkor žalobce a že toto poskytnuté plnění za daných okolností je přiměřené zbývajícímu majetku paní [jméno FO] a jeho poskytnutím žalovanému se podstatně nesnižuje hodnota majetku paní [jméno FO] a s ohledem na majetkovou situaci žalovaného je toto plnění pro něj objektivně přínosem s ohledem na jeho majetkovou situaci v době darování, a že tímto plnění paní [jméno FO] skutečně chtěla vyhovět svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti s přihlédnutím k nadstandartní dlouhodobé péči žalovaného o její osobu a že toto darování nečinila pouze v úmyslu zkrátit uspokojení žalobce (v době darování si nebyla paní [jméno FO] vědoma žádného závazku vůči žalobci) a dále si byla vědoma, že má dostatek zbylého majetku. V době uzavření předmětné darovací smlouvy neměla ve svém vlastnictví pouze předmětný pozemek, ale měla ve svém vlastnictví další nemovité věci jako pozemek parc. č. [číslo] jehož součástí je stavba garáže a pozemek parc. č. [číslo] jehož součástí je stavba garáže, vše v k. ú. [katastráĺní území] – tržní hodnota obou garáží je 130 000 Kč dle usnesení Policie ČR, Územní odbor [obec] ze dne [datum] o odložení věci, dále spoluvlastnický podíl ve výši id. k pozemku parc. č. st. [číslo] jehož součástí je stavba č.p. [číslo] rodinný dům – tržní hodnota 655 900 Kč dle výše uvedeného usnesení a pozemek parc. č. [číslo] – zahrada, vše v k. ú. [katastráĺní území] – tržní hodnota 144 100 Kč dle výše uvedeného usnesení. Paní [jméno FO] měla v té době ve svém vlastnictví také akcie na jméno společnosti [právnická osoba]., [IČO], jejíž nominální hodnota byla 15 000 000 Kč. S těmito akciemi se dne 4. 3. 2015 zúčastnila valné hromady společnosti, o níž byl [jméno notářky], notářkou pořízen notářský zápis [číslo], zveřejněný ve sbírce listin Veřejného rejstříku – obchodního rejstříku. Přestože tato společnost v uvedené době procházela konkurzem, měla společnost obchodní majetek skládající se z finanční hotovosti přesahující 12 000 000 Kč a nemovitosti, jejichž odhadní cena byla 60 000 000 Kč. Zásadní podmínkou veškerého uvažování o odporování jednání dlužníka (paní [jméno FO]) je sama povaha jednání dlužníka, tedy zda dlužník jedná tak, že jeho jednání brání nebo znesnadňuje uspokojení věřitele. Pokud ovšem disponuje se svým majetkem dlužník, který má majetku dostatek, tedy bez obtíží může věřitelovu pohledávku spokojit i z jiného než převedeného majetku, není odpůrčí žaloba na místě, resp. neměla by být úspěšná. Provedené důkazy 3. Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 30 Cm 127/2015-96 ze dne 21. 3. 2016 bylo [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] uloženo, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci [Jméno žalobce] částku 2 230 000 Kč s úrokem 6 % ročně od 26. 5. 2012, směnečnou odměnu 7 433,30 Kč a náklady řízení 218 110 Kč. Rozsudek vůči matce žalovaného nabyl právní moci 3. 2. 2021 a vykonatelnost nastala 9. 2. 2021.

4. Podle výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], je žalovaný výlučným vlastníkem pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [katastráĺní území]. Jako nabývací titul je uvedena darovací smlouva ze dne 1. 11. 2014 s právními účinky vkladu ke dni 14. 11. 2014.

5. Podle výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], je žalovaný výlučným vlastníkem pozemků p. č. st. [číslo] a p. č. [číslo] v k. ú. [katastráĺní území]. Jako nabývací titul je uvedeno usnesení soudu o projednání dědictví D 123/1996 a darovací smlouva ze dne 1. 12. 2014 s právními účinky vkladu ke dni 12. 12. 2014.

6. Podle výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] vedeném u [katastrální úřad], [katastrální pracoviště], je žalovaný výlučným vlastníkem pozemků p. č. [číslo] a [číslo] v k. ú. [katastráĺní území]. Jako nabývací titul je uvedena darovací smlouva ze dne 15. 1. 2015 s právními účinky vkladu ke dni 16. 2. 2015.

7. Informacemi o vkladovém řízení ohledně nemovitostí uvedených v bodě 3. – 5. odůvodnění je doloženo, že převodcem vlastnického práva byla ve všech případech matka žalovaného.

8. Darovací smlouvou ze dne 1. 11. 2014 uzavřenou mezi dlužnicí jako dárkyní a žalovaným jako obdarovaným byl žalovanému darován pozemek p. č. [číslo] v k. ú. [katastráĺní území].

9. V usnesení Oddělení hospodářské kriminality [obec] ze dne 26. 1. 2022, č. j. [číslo], policejní orgán uvedl, že si opatřil informace k bankovním účtům p. [jméno FO], z nichž bylo obecně zjištěno, že v době vyvedení majetku k datu 1. 11. 2014, 1. 12. 2014 a 15. 1. 2015 nedisponovala jmenovaná dostatečnými finančními prostředky, kterými by i po následném snížení svého nemovitého majetku mohla umořit dluh. Policejní orgán proto ověřil další zdroj příjmů a vlastnictví v podobě obchodovatelných či neobchodovatelných akcií, když policejnímu je ze sdělení [jméno FO] známo, že paní [jméno FO] vlastní akcie [právnická osoba]. v hodnotě 15 000 000 Kč. Za účelem doložení finanční majetkové situace proto doložil policejnímu orgánu potvrzení od [právnická osoba]., z něhož vyplývá, že paní [jméno FO] ke dni před 3. 6. 2014 předložila hromadné listinné akcie dané společnosti [právnická osoba]. v počtu 15 kusů a každý kus měl nominální hodnotu 1 000 000 Kč. Jedná se o akcie kmenové na jméno, které nejsou obchodovatelné na burze. Dále doložil seznam akcionářů vystavený ke dni 4. 3. 2015, z něhož je patrné, že v celém prověřovaném období p. [jméno FO] akcie vlastnila. V tomto seznamu je uvedeno číslo účtu akcionáře, což je účet, jenž byl prověřován a souhlasí se skutečností. Pro ověření těchto informací byla přímo požádána [právnická osoba]., která potvrdila, že p. [jméno FO] skutečně vlastní výše zmíněné akcie, když seznam akcionářů je dostupný pouze u statutárního orgánu a není veřejný. K 30. 6. 2014 došlo ze zákona k přechodu formy listinných akcií na majitele na listinné akcie na jméno. K tomuto dni byla zároveň zavedena povinnost vést seznam akcionářů. K tomuto datu 30. 6. 2014 byla v seznamu akcionářů zapsána paní [jméno FO] jako majitelka 15 kusů hromadných akcí na jméno o celkové nominální hodnotě 15 000 000 Kč. Tedy nejméně od této doby je oficiálně majitelkou akcií na jméno hodnotě 15 000 000 Kč. Původní akcie byly obchodovatelné na burze do prohlášení konkurzu na majetek společnosti ke dni 29. 3. 2000, který byl [insolvenční soud] zrušen až v roce 2012, ale různým obstrukčním postupem byl konkurz oficiálně ukončen až v roce 2016. V roce 2018 byl opět vyhlášen konkurz společnosti, který pokračuje až do současnosti. [jméno FO] vlastní akcie i nadále, avšak s jistou překážkou v jejich nakládání, když ke dni 17. 12. 2021 byly akcie převedeny a jsou v držení společnosti [právnická osoba]. jako zajišťovací instrument ke smlouvě o koupi bytové jednotky v domě č. p. [číslo] na pozemku p. č. [číslo] v [obec], kterou společnost získala na základě mimořádného vydržení. Po splnění podmínek zajišťovací smlouvy o převodu nemovitostí a zapsání předmětu smlouvy do katastru nemovitostí budou buď všechny nebo jejich část vráceny paní [jméno FO]. Paní [jméno FO] v prověřovaném disponovala akciemi, které zůstaly obchodovatelné, jen ne na burze. Policejní orgán je názoru, že prodat je bylo možné a jejich případným zpeněžením by bylo možno získat finanční prostředky pro úhradu dluhu. Je však otázkou, jakou hodnotu akcie v době vyvedení majetku měly s ohledem na uvedený konkurz společnosti, který nebyl v době vyvedení majetku ukončen a ovlivňuje hodnotu akcií. Věc byla telefonicky konzultována se znalcem z oboru ekonomika, kterému byl položen dotaz, zda je možné z dostupných účetních dat vyplývajících ze sbírky listin společnosti [právnická osoba] zjistit skutečný nebo alespoň orientační hodnotu akcií a jaký vliv má vedený konkurz na hodnotu akcí. Znalec uvedl, že v případě konkurzního řízení může mít akcie prakticky nulovou hodnotu a záleží na tom, jak na tom společnost v konkrétní době byla, což lze zjistit průběžných zpráv konkursního správce a rovněž ze závěrečné zprávy, kterou se konkurs prakticky ukončil a společnost začala fungovat v běžném režimu. Bez zpráv od konkursního správce a bez jasného nebo alespoň orientačního určení hodnoty akcí znalcem nelze věc jednoznačně objasnit. Lze konstatovat, že akce existují i nadále.

10. Usnesením Oddělení hospodářské kriminality [obec] ze dne 30. 3. 2022, č. j. [spisová značka] bylo odloženo podezření ze spáchání přečinu poškození věřitele, kterého se měla dopustit [jméno FO] tím, že ač si byla vědoma svého finančního závazku ze směnky na částku 2 230 000 Kč, do současné doby ničeho neuhradila a naopak snížila svůj dostupný majetek, kdy 1. 11. 2014 darovala [Jméno žalovaného] pozemek p. č. [číslo] v k. ú. [katastráĺní území] v hodnotě dle znaleckého posudku 176 400 Kč, 1. 12. 2014 darovala [Jméno žalovaného] spoluvlastnický podíl na pozemku p. č. st. [číslo] v k. ú. [katastráĺní území] v hodnotě dle znaleckého posudku 655 900 Kč a spoluvlastnický podíl na pozemku p. č. [číslo] v k. ú. [katastráĺní území] v hodnotě 144 100 Kč, dne 15. 1. 2015 darovala [Jméno žalovaného] pozemky p. č. [číslo] a [číslo] v k. ú. [katastráĺní území] v hodnotě dle znaleckého posudku 130 000 Kč, čímž mohla ke škodě [Jméno žalobce] vyvést majetek v celkové výši 1 106 400 Kč a tím částečně zmařit uspokojení svého věřitele. Z odůvodnění usnesení vyplývá, že matka žalovaného měla k dispozici majetek v hodnotě 1 106 400 Kč, který všechen darovala žalovanému. Ke dni vydání usnesení paní [jméno FO] nevlastní žádný majetek podléhající registraci v katastru nemovitostí a vlastní podíly v obchodních společnostech [právnická osoba] a [právnická osoba] K nim policie uvedla, že lze předpokládat nulovou obchodní aktivitu a nulové tržby. Podíl paní [jméno FO] na vlastním kapitálu společnosti je odhadem 11 000 Kč. Vyhodnocením výpisů z účtu dospěl policejní orgán k závěru, že zůstatky nezabezpečí úhradu dlužné částky ze směnky, a to jak za prověřované období 2014, tak v současnosti. Jako poslední zdroj příjmů a vlastnictví byly na základě sdělení [jméno FO] a vyjádření společnosti zjištěny akcie [právnická osoba]. v hodnotě 15 000 000 Kč. Z vyjádření vyplývá, že paní [jméno FO] předložila ke dni 3. 6. 2014 hromadné listinné akcie dané společnosti v počtu 15 kusů, přičemž každý kus měl nominální hodnotu 1 000 000 Kč. Jedná se o akcie na jméno a nejsou obchodovatelné na burze. Byl doložen seznam akcionářů vystavený ke dni 4. 3. 2015, z něhož je patrné, že v celém prověřovaném období paní [jméno FO] vlastnila akcie a vlastní je i nadále. Jelikož [právnická osoba]. byla v letech 1999 – 2016 v konkurzu, je třeba brát v úvahu skutečnost, že akcie nemusely mít obchodovatelnou hodnotu v plné výši a jejich skutečnou hodnotu je třeba určit znalcem. Paní [příjmení] využila v průběhu prověřování práva nevypovídat a poskytla pouze písemné vyjádření, že majetek darovala synovi [jméno FO] z důvodu svého vysokého věku a protože se syn o pozemek stará. Především však považovala směnku za zničenou, o čemž ji informoval její syn [jméno FO]. Po vyhodnocení všech zjištěných skutečností policejní orgán dospěl k závěru, že není naplněna subjektivní stránka (prokázání úmyslu). Paní [příjmení] směnečného věřitele nezná a byla srozuměna se zničením směnky, přičemž ji o zaplacení nikdo neupomínal. Navíc v případě zjištění, že hodnota akcií a obchodních podílů na společnostech dosahovala v prověřovaném období alespoň výše způsobené škody vyvedeného majetku v ceně 1 106 000 Kč, pak by byla postrádána také stránka objektivní, jelikož jednání dlužnice by nevedlo k poškození věřitele a i přes snížení majetku by disponovala s dostatečnými prostředky k uhrazení dluhu.

11. V potvrzení společnosti [právnická osoba] ze dne 10. 1. 2022 člen správní rady společnosti [jméno FO] uvedl, že ke dni 1. 1. 2014 došlo ze zákona ke změně akcií na majitele, které nebyly imobilizovány, na listinné akcie na jméno k 30. 6. 2014. Ze zákona byli akcionáři a vlastníci listinné akcie povinni předložit akcie k vidimaci a zároveň doplnit údaje povinné k vedení seznamu akcionářů. Paní [příjmení] tuto povinnost splnila 3. 6. 2014 a předložila v sídle společnosti 15 kusů hromadných listinných akcií, každou v nominální hodnotě 1 000 000 Kč. Na základě žádosti jmenované o tomto jejím úkonu vydala společnost [právnická osoba] potvrzení, že ke dni 3. 6. 2014 předložila p. [příjmení] tyto hromadné listinné akcie: č. [číslo] 5 ks, č. [číslo] 10 ks.

12. V listině označené jako Seznam akcionářů společnosti [právnická osoba] ke dni 4. 3. 2015 je jako akcionářka uvedena mimo jiné [jméno FO]. Dále je zde označen její bankovní účet, druh akcie kmenová, forma akcie na jméno, číselné označení akcie [číslo] a [číslo] a jmenovitá hodnota akcie 1 000 Kč. Dále je mezi akcionáři uveden [jméno FO], číselné označení akcie [číslo] a jmenovitá hodnota akcie 1 000 Kč a [jméno FO], číselné označení akcie [číslo], [číslo], [číslo] a jmenovitá hodnota akcie 1 000 Kč. Listina byla soudu předložena v podobě prosté kopie.

13. Z originálu hromadné akcie společnosti [právnická osoba] nahrazující akcie pořadových čísel [číslo] o jmenovité hodnotě 1 000 Kč a celkové jmenovité hodnotě 1 000 000 Kč vyplývá, že se jedná o akcii na majitele, základní kapitál emitenta činí 113 579 000 Kč a je rozdělen na 3 579 kusů listinných akcií na majitele v hodnotě 1 000 Kč a 110 kusů hromadných akcií na majitele v hodnotě 1 000 000 Kč. Datum emise je vyznačen 4. 8. 1999. Akcie má ustřižený roh a je na ní ručně psaná poznámka, že byla zrušena 4. 3. 2015. Dále bylo předloženo dalších 14 kusů hromadných akcií č. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo].

14. V dopisu ze dne 6. 2. 2022 [jméno FO], člen správní rady [právnická osoba], uvedl, že k datu 30. 6. 2014 byla do seznamu akcionářů zapsána p. [příjmení] jako majitelka 15 ks akcií v celkové nominální hodnotě 15 000 000 Kč. Ke dni 17. 12. 2021 byly akcie převedeny a jsou v držení společnosti jako zajišťovací instrument ke smlouvě o koupi bytové jednotky v domě č. p. [číslo] na pozemku p. č. [číslo] v [obec], jejíž vlastnictví je najisto postaveno přechodem vlastnického práva v důsledku mimořádného vydržení. K hodnotě akcií ke dni 30. 6. 2014 je uvedeno, že podle usnesení o zrušení konkurzu z roku 2012 činí likvidní prostředky tvořící podstatu (aniž je třeba zpeněžovat nemovitosti [obec]) 66 668 995 Kč. Tento majetek by postačoval k pokrytí nominální hodnoty akcií p. Bařinové.

15. Výzvou ze dne 3. 2. 2014 byla [jméno FO] vyzvána k předložení listinných akcií na majitele a doplnění údajů do seznamu akcionářů, a to do 30. 6. 2014, nejpozději však do konání nejbližší valné hromady.

16. Smlouvou o koupi nemovité věci ze dne 17. 12. 2021 se [právnická osoba] jako prodávající a [jméno FO] jako kupující dohodli na prodeji id. bytové jednotky č. [číslo] v domě č. p. [číslo], stojícím na pozemku p. č. [číslo], obec [obec], k. ú. [katastráĺní území]. Prodávající v této smlouvě uvedl, že je vlastníkem předmětné nemovitosti a předmět prodeje není sepsán do konkurzní podstaty [právnická osoba] Dále je uvedeno, že kupní cena byla stanovena kvalifikovaným odhadem porovnávací metodou a zároveň byla zohledněna skutečnost, že předmětný byt byl získán přechodem práva ve smyslu § 1095 ve vazbě na § 1099 o. z. Cena celého bytu byla stanovena dohodou v částce [částka]. Kupní cena ve výši [částka] bude vypořádána tak, že kupující uhradí tuto částku jednorázově předáním 15 ks akcií společnosti [právnická osoba][Anonymizováno]do 3 dnů od uzavření smlouvy. V čl. 3.3 Smlouvy je uvedeno, že vzhledem k probíhajícímu konkurzu na majetek prodávajícího bude cena 1 akcie stanovena na nominální hodnoty, tj. 500 000 Kč. Pokud by došlo k převodu vlastnického práva až po ukončení konkurzu prodávajícího, dojde k narovnání mezi stranami tak, že cena jedné akcie se bude rovnat její nominální hodnotě. Prodávající pak kupujícímu vrátí akcie přesahující prodejní cenu předmětu koupě nebo vyplatí částku za nominální akcie v hotovosti.

17. Podle výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] je výlučným vlastníkem pozemku p. č. [číslo] v obci [obec], k. ú. [katastráĺní území], společnost [právnická osoba] Součástí pozemku je budova č. p. [číslo].

18. V exekučním příkazu [exekutor] sp. zn. [spisová značka] k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného je jako povinná vedena [jméno FO] a jako oprávněný [Jméno žalobce]. Vymáhaná částka činí 4 519 930,07 Kč a exekučním titulem je rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2016, č. j. 30 Cm 127/215-96.

19. Podle insolvenčního rejstříku je společnost [právnická osoba] v konkurzu, který byl prohlášen rozhodnutím [insolvenční soud] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Návrh byl podán dne 20. 7. 2018.

20. V dopisu ze dne 22. 5. 2024 sdělil [insolvenční správce], insolvenční správce [právnická osoba], že seznam akcionářů společnosti nemá k dispozici, předseda správní rady [jméno FO] jej opakovaně odmítl vydat. 15 ks akcií vystavených na jméno [jméno FO] se nenalézá v majetkové podstatě dlužníka a o prodeji bytové jednotky č. [číslo] v domě č. p. [číslo] v [obec], k. ú. [katastráĺní území] není ins. správci nic známo.

21. Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 30 Cm 127/2015-914 ze dne 2. 9. 2020 bylo zastaveno řízení o odvolání žalovaných [jméno FO] a [jméno FO] proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 30 Cm 127/2015-96. V bodě 5., 6. a 7. odůvodnění je uvedeno, že oba žalovaní opakovaně žádali o osvobození od soudních poplatků. Paní [příjmení] v žádosti ze dne 2. 1. 2020 uvedla, že jejím jediným příjmem je starobní důchod 16 598 Kč. Vypomáhá synovi [jméno FO] s platbou alimentů a stravou. Stejné důvody uvedla v podání ze dne 10. 1. 2020. V podání ze dne 16. 6. 2020 uvedla, že bydlí u syna [jméno FO], který jí pomáhá a nakupuje. Důchod má 17 663 Kč. Snažila se vzít si půjčku, ale byla [právnická osoba] odmítnuta. V prohlášení ze dne 11. 8. 2020 uvedla, že je vdova a žije se synem, na kterém je finančně závislá. Pobírá důchod 17 663 Kč, vzhledem k věku a zdravotním problémům nemá možnost přivýdělku ani půjčky. [jméno FO] zmínil své exekuce a doložil, že nepobírá žádné odměny za účast na několika obchodních společnostech. Je finančně závislý na své matce, nevlastní majetek větší hodnoty.

22. Podle posudku [číslo] měl znalec [jméno znalce] stanovit obvyklou (tržní) cenu akcií [právnická osoba] k datu 16. 2. 2015 za předpokladu, že [jméno FO] k tomuto dni akcie stále vlastnila, příp. aktuální cenu akcií k datu zpracování posudku. K tomu uvedl, že společnost [právnická osoba] rozhodla dne 4. 3. 2015 o snížení základního kapitálu na 100 000 000 Kč a usnesením [insolvenční soud] č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 29. 3. 2000 byl na majetek společnosti prohlášen konkurz. Usnesením [insolvenční soud] č. j. [spisová značka] ze dne 26. 11. 2015 bylo rozhodnuto o zrušení konkurzu společnosti. Usnesením [insolvenční soud] č. j. [incidenční spisová značka] ze dne 25. 2. 2020 bylo opět rozhodnuto o prohlášení konkurzu. Podle seznamu akcionářů vlastnila [jméno FO] ke dni 4. 3. 2015 celkem 15 000 Kusů akcií o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, číselné označení [číslo], [číslo]. Znalec neměl žádné nástroje ani možnosti k ověření, že jmenovaná skutečně vlastnila předmětné akcie i k datu 16. 2. 2015, a proto vycházel z předpokladu, že s ohledem na zápis v seznamu akcionářů měla jmenovaná vlastnická a dispoziční práva i k datu ocenění, tj. 16. 2. 2015. Pro ocenění zvolil znalec metodu majetkového ocenění na principu tržních cen, která oceňuje majetkové položky podniku jejich tržními hodnotami, protože společnost nevytvářela žádné hodnoty (goodwill) a postačí podnik ocenit jako soubor hmotných majetkových hodnot. Při analýze majetku využil znalec závěrečnou zprávu správce konkurzní podstaty a došel k závěru, že úpadek byl překonán částkou 8 539 924,20 Kč, která společnosti zůstala po splnění všech částek dle rozvrhu. Dále společnosti zůstala nemovitost [obec], u které znalec provedl zjištění tržní hodnoty výnosovou metodou a dospěl k částce 71 428 571 Kč. Výsledná hodnota společnosti ke dni 16. 2. 2015 činila součet uvedených částek celkem po zaokrouhlení 80 000 000 Kč. Pro ohodnocení společnosti ke dni vypracování posudku vycházel znalec z bilance konkurzního řízení a uzavřel, že hodnota zpeněženého majetku převyšuje o 4,3 mil. Kč hodnotu přihlášených a uznaných pohledávek, ovšem bez zohlednění dalších nákladů spojených s provozem budovy a konkurzním řízením a odměně správce. V takovém případě by bylo bilance záporná K pohledávkám společnosti znalec nepřihlédl s ohledem na pochybnou bonitu dlužníků, a proto stanovil hodnotu společnosti k datu 11. 12. 2023 v nulové hodnotě. Při hodnotě společnosti 80 000 000 Kč a počtu akcií 113 679 činila ke dni 16. 2. 2015 (ke snížení kapitálu došlo až následně 4. 3. 2015) obvyklá cena jedné akcie 704 Kč. Při počtu 15 000 kusů by měly akcie [jméno FO] hodnotu 10 560 000 Kč. Protože ke dni 11. 12. 2023 stanovil znalec nulovou hodnotu společnosti, byla i hodnota akcie nulová. Posudek obsahuje doložku podle § 127a o. s. ř. Při hodnocení odborného vyjádření č. [číslo] uvedl, že znalecký ústav vyšel při ocenění z názoru, že pokud se společnost v konkurzu nebo insolvenci, je její hodnota nulová, což je chybná myšlenková zkratka. Zvláště pokud zcela chybí alespoň náznak pokusu provést nějakou analýzu majetku oceňované společnosti.

23. Znalecký posudek č. [číslo] uzavřel, že hodnota 15 kusů hromadných listinných akcií společnosti [právnická osoba] se ke dni 1. 11. 2014 nalézala v intervalu 10 500 000 Kč až 12 090 000 Kč. K danému dni společnost vlastnila obchodní pavilon [adresa], jejíž prostory byly pronajímány. Správkyně konkurzní podstaty vybrala na nájmu od roku 2011 do roku 2014 celkem 107 665 000 Kč. Dále společnost vlastnila nemovitosti v [obec], [obec] a [obec]. Při stanovení hodnoty akcií zohlednil probíhající konkurz a konečnou zprávu konkurzní správkyně, ze které vyplývá částka k rozvrhu 63 650 000 Kč a přihlášených pohledávek 55 110 000 Kč. Úpadek byl překonán o 8 540 000 Kč. Účetnictví nebylo vedeno řádně, neboť v něm chyběly nemovitosti. Jejich cenu znalec dovodil výnosovou metodou 71 000 000 Kč až 83 000 000 Kč. Odborné vyjádření [právnická osoba] pracuje pouze s účetními výkazy a na základě nich konstatuje nulovou hodnotu společnosti. To však není správné, protože společnost k datu 1. 11. 2014[Anonymizováno]překonala úpadek o 8 540 000 Kč a vlastnila významný nemovitý majetek v ceně 71 – 83 mil. Kč. Hodnota akcií se proto pohybovala v rozmezí 79 540 000 Kč až 91 540 000 Kč, což při počtu 113 579 akcií odpovídá ceně 700 až 806 Kč za akcii. 15 000 hromadných akcií pak mělo hodnotu 10 500 000 Kč až 12 090 000 Kč.

24. Odborné vyjádření [právnická osoba]. č. [číslo] obsahuje ocenění hodnoty 15 kusů akcií na jméno [jméno FO] k datu 1. 11. 2014. K tomu byly vyžádány účetní výkazy, z nichž vyplývá, že společnost měla majetek nižší než závazky, neevidovala dlouhodobý majetek (např. nemovitosti), byla v konkurzní situaci, a proto její hodnota a současně hodnota jejích akcií byla nulová. K aktuálnímu datu 30. 6. 2022 je společnost opět v insolvenci, proto je hodnota rovněž nulová.

25. Svědkyně [jméno FO] – matka žalovaného vypověděla: „Nemovitosti jsem věnovala synovi [jméno FO], to bylo i přání mého muže, protože věděl, že se o mě bude starat, když bude třeba, protože jsem měla více roků. Mladší syn se zdržoval většinou ve [obec], protože tam pracoval. Převedla jsem to na žalovaného z toho důvodu, aby nebyly problémy s převodem majetku, až zemřu. Říkala jsem si, že bude jednodušší to udělat za života. Syn se o mě staral, protože jsem byla dost ve špatném psychickém stavu po úmrtí manžela a věnoval se mi maximálně. Pomáhal mi s nákupy, uklízel, vařil. Až po delší době, když si druhý syn sehnal bydlení ve [obec], nám navrhl, že bychom tam s ním přes zimu mohli být. Já jsem zpočátku vařila, a když jsem se z toho pomalu dostávala, tak jsem třeba synovi [jméno FO] pomohla v administrativě a mladší syn [jméno FO] mu tam třeba dvě hodiny vypomáhal při výuce v lyžování anebo půjčovně lyží. Syn [jméno FO] k darování nemovitostí žádné námitky neměl, protože se málo zdržoval ve [obec] a přál si to i manžel. Ve [obec] jsme s manželem nebydleli, bydleli jsme v [obec], protože manžel byl letec, voják z povolání. Mladší syn [jméno FO] se o mě začal starat, jakmile jsem odešla do důchodu kolem roku 2010. Já nevím, kdy jsem šla do důchodu, já už si nepamatuji data. Šla jsem do něj v 57 letech. Než jsem odešla do důchodu, byl se mnou [jméno FO], když bylo třeba. Staral se, jezdil za mnou do [obec] a pomáhal mi. Nebudu odpovídat na to, jestli se o mě staral, když jsem chodila do práce. Když bylo třeba, tak za mnou přijel, třeba když jsem onemocněla na nemocenské. Když se o mě syn staral, bylo mu 23, neměl žádnou rodinu, žádnou přítelkyni. Proč to bylo přání mého manžela a jestli se o něj syn také staral, na to nebudu odpovídat. Manžel zemřel náhle, takže do té doby žil normálně. Zemřel v roce 1996, v té době bylo mladšímu synovi 23. Před smrtí mého manžela se o něj nikdo nestaral, byl schopný, zemřel náhle. Proč bylo jeho přání, abych darovala nemovitosti synovi, to by vám musel odpovědět jedině on. Nebudu odpovídat na otázku, z jaké důvodu si to manžel přál a proč jsem ho poslechla. Asi synovi věřil, že se bude starat o mě. O hodnotu darovaných nemovitostí jsem se nezajímala. Žádné nemovitosti mi nezůstaly. O soudním řízení ohledně směnky jsem nevěděla nic do doby, kdy začaly chodit dopisy, že [příjmení] nás žaluje. Když jsem darovala nemovitosti synovi, neměla jsem jiný majetek. Cenné papíry, akcie byly až v pozdější době. Kolem roku 2009, 2010 mě s tím syn (Jaromír – pozn. soudu) seznámil, jezdil na Kubu a předpokládal, že tam zůstane, tak akcie převedl na mě. Původně měly hodnotu 15 000 000 Kč. To mi řekl syn, protože já jsem dala veškerou pravomoc jemu, aby to vyřizoval. Já se o to dál už vůbec nestarala, nevím, co s nimi stalo. Už je nemám, já jsem se o to nestarala, takže nevím, kde jsou ty akcie. Akcie měly nějakou barvu, snad do béžova nebo takovou nějakou. Kolik těch papírů bylo si nepamatuji. Kdo je teď má a kde jsou, to nevím. Měla jsem doma. Nevím, kde jsou ani co se s nimi stalo. Syn se o to staral. Pan [příjmení] mně řekl tenkrát hodnotu těch akcií, dvakrát nebo třikrát jsem ho potkala ve [obec]. Náhodou jsme se potkali, představili jsme se, možná v půjčovně, když jsem tam přišla za synem. Syn nás představil a pan [příjmení] mi řekl hodnotu akcií, víc jsem se o to nezajímala. O akcie jsem se vůbec nestarala, neuvažovala jsem o jejich prodeji ani za účelem uhrazení dluhu ze směny, protože tam prý došlo k nějakým nesrovnalostem. To mi řekl syn. Tehdy jsem bydlela v létě ve [obec] a v zimě ve [obec]. Manžel si přál, abych nemovitosti darovala synovi. Proč jsem to udělala až 18 let po jeho smrti, na to nebudu odpovídat. Neudělala jsem to dřív, protože mě nenapadlo, že manžel umře. Z akcií jsem nikdy nečerpala dividendu, nezajímala jsem se o to. Na valné hromadě mě zastupoval syn (Jaromír – pozn. soudu), dala jsem mu plnou moc a dál se o to nestarala. Osobně jsem na valné hromadě nebyla. V průběhu let se mě nikdo na akcie neptal a ani já jsem o nich nemluvila. Neuvedla jsem je ani v žádosti o osvobození od soudních poplatků, protože jsem se o to nestarala, o všechno se staral syn. Můj jediný majetek je starobní důchod, z těch akcií jsem nikdy nic neměla. Nevím, jaký je stav akcií, jestli vůbec ještě jsou nebo nejsou. Akcie jsem nikde neuvedla, měla jsem jenom důchod, já z těch akcií neměla ani halíř. Ty akcie, já nevím, kde jsou.“ 26. Svědek [jméno FO] uvedl: „Žalovaný je můj bratr. Naše máma po smrti táty v roce 1996 na tom nebyla vůbec dobře a 3 roky na to jí zemřela maminka. V podstatě se dá se říct, že se psychicky hroutila. Já jsem byl v Krkonoších, kde jsem začínal podnikat a jediný, kdo jí byl na blízku byl můj bratr. A ten s ní strávil veškerý volný čas, uklízel, vařil, pomáhal jí, chodil s ní k doktorovi, na procházky, jezdil na výlety. V podstatě s ní trávil 24 hodin denně na úkor veškerých svých zájmů, svých koníčků i vztahu. V podstatě obětoval i kus svého života, protože na tom opravdu nebyla vůbec dobře, nemohla se soustředit, byla unavená, byla ve stresu, měla úzkost a nemohla být prostě sama. Takže on vlastně byl ten jediný, kdo jí mohl být na blízku. Můj bratr s ní trávil veškerý volný čas a jezdil s ní na dovolenou nebo na výlety, za bratrem do Švédska. Obětoval se takto od roku 99, co umřela babička a do nějakého roku 2007, 2008 to bylo intenzivní. Můj bratr se o matku takhle intenzivně staral od té smrti babičky a někdy potom šla do důchodu. Kolem roku 2007, 2008 jsem měl možnost pronajatého bydlení ve [obec], tak jsem jim nabídl, že mohou být u mě, aby nebyli pořád na jednom místě. Zimy potom trávili ve [obec]. Taky tam jí byl bratr na blízku. Stav se pak zlepšoval, když přijeli do [obec] a bratr mi trošku pomáhal, učil lyžovat dvě hodiny denně a zase trávil s ní veškerý čas. Já jsem bydlel jinde ve [obec], on bydlel s ní a pomáhal jí. V létě zase byli zpátky ve [obec]. Zpočátku se o ni staral 24 hodin denně od rána do večera a později to bylo už 60, 70 % jeho času. Nějaký čas věnoval pomoci mně a začal pracovat z domova jako počítačový grafik. Darovat ty nemovitosti bratrovi bylo přání matky, co vím. Ona se rozhodla, že mu ty nemovitosti daruje, protože tím, že se o ni staral, tak se nemohl věnovat ani sobě, nemohl se nijak rozvíjet a neměl vzdělání, tak ho chtěla nějakým způsobem odměnit a zabezpečit ho. Ty nemovitostí mu dávaly nějakou sociální jistotu. Já jsem o darování věděl, neměl jsem s tím problém, protože já jsem žil tady. Navíc jsem v té době uvažoval, že odejdu na Kubu, protože jsem tam měl přítelkyni, později manželku a mě tady nic nedrželo. Nevím, z jakého důvodu darovala matka nemovitosti až v roce 2014. Bylo jí já nevím 73, 74 let, tak v té době už člověk myslí asi na to, že tady jednou nebude a chtěla to vyřešit za svého života. Měla nějaké zdravotní problémy. Otec měl rakovinu, ale zemřel náhle. Zemřel v době, když byl ještě úplně normální, tak jako my všichni a měl embolii. Matka kromě nemovitostí měla ještě akcie, jiný významný majetek neměla. Nevím o tom. Akcie dostala ode mě. Já jsem byl v kontaktu s panem [příjmení], protože jsem měl od něho pronajatou nemovitost od roku 2003 nebo 2004, kdy jsem podnikal. A byli jsme v kontaktu, protože já jsem se zajímal o nějaké akciové obchody. Bavil jsem se s ním o těch akciích a on mi nabídl, že se jeden z akcionářů stěhuje do Španělska a nevěří tomu, že ten konkurs skončí. Konkurz tehdy trval několik let. A že chce ty akcie prodat a tak jsem tu nabídku přijal, protože jsem viděl, že je to velmi výhodné. Domluvili jsme a ty akcie jsem postupně během let koupil, schovával jsem si, ukládal jsem u mé mámy, protože já jsem byl pořád někde pryč. Navíc jsem ve [obec] žil v rodině příbuzných, kde já jsem měl jeden pokoj a oni se ve zbytku bytu střídali. Já jsem tam nechtěl nechávat takové cenné věci, tak jsem to nechal u ní. Pak jsem byl v roce 2010 na Kubě a prostě jsem se rozhodl, že bych tam chtěl možná jít natrvalo. Proto jsem jí po návratu řekl, že jí ty akcie, že jsou teda její, že je převedu na ni a od té doby byly její. Já jsem si nechal pouze jednu akcii, abych měl nějakou kontrolu nad společností. Byla ústní smlouva, to byly akcie na majitele, na doručitele, takže tam nebylo potřeba dokládat žádnou smlouvu, kdo je měl, ten byl akcionářem. Akcie jsem předal matce a řekl jsem, že jsou její. Matka s tím souhlasila. Občas se na ty akcie zeptala, ale více méně spíš ne. Věděla, že jsou hodnotné. Ptala se na to pana [příjmení], když se potkali. Ale více méně se o dění společnosti nezajímala. Teď se domýšlím, ale myslím, že věděla o jejich hodnotě a že v případě převodu nemovitostí jí pořád ještě něco zůstane pro případ nějaké nenadálé události. S panem [příjmení] se matka viděla párkrát, bylo to ve [obec], většinou v mé přítomnosti. Nevím, kolik těch setkání bylo. Bylo to málo. Nevím, jestli jsem se při setkání zeptal já nebo se zeptala matka, já už nevím. Zda se potkali i jinde, to nevím, já už si to nepamatuji. Mně to splývá všechno. Při změně akcií na jméno byla matka vyzvána k předložení akcií. Myslím, že jsem je předkládal já s její plnou mocí. Takhle to většinou bylo, většinou jsem za ní jednal já. Na valné hromadě nebyla, já jsem byl vždycky zplnomocněn. Převzal jsem 15 kusů jejich akcií jednu svou. Dal mi je pan [příjmení], osobně. K těm starým akciím říkal, že budou skartovány. Seznam akcionářů jsem viděl, je to ten, který se tady předkládal. Vím to, protože jsem jednal s panem advokátem Pfajfrem, zplnomocnil mě můj bratr, protože není schopen vystupovat před soudem. Takže já jsem. [právní zástupce] jsem dával při naší schůzce nějaké kopie. Nevzpomínám si, kdy jsem ten seznam viděl. Já už si ani nevzpomenu, jak to tam probíhalo, kdo tam byl na té valné hromadě. Kopie, které jsem dal [právní zástupce], jsem získal od pana [příjmení]. Už v řízení v [obec] jsme předkládali tento seznam. Originál je každá z těch listin, protože není v obchodním zákoně stanoveno, jak má vypadat originál. Může to být v elektronické podobě, v excelové podobě, na papíře napsané, takže originál, když vám tady někdo přinese, tak je to originál, to není listina nějaká úřední nebo něco takového nebo smlouva, která musí být s ověřenými podpisy. Moji akcii má společnosti, protože mi poskytla půjčku, za kterou jsem ručil svou akcií. Měli jsme písemnou dohodu. Půjčil jsem si 1 000 000 Kč, potřeboval jsem je pro společnost, se kterou jsem podnikal. Dluh jsem nevrátil, protože nastaly určité skutečnosti. Já jsem to zaplatil tou akcií, v podstatě. Akcie maminky se asi nachází také u společnosti, protože proběhla kupní smlouva na jednu polovinou bytu, za kterou bylo zaplaceno tak, že byly dány do depozita akcie do doby, než to bude převedené na katastru. Matka si kupuje byt, protože jsme vyhodnotili, že se potřebujeme zbavit dluhu k žalobci ze směnky. A toto je nejsnadnější cesta, protože ten byt má velkou hodnotu. Byt jsme chtěli potom prodat. Akcie jsme nechtěli prodávat, protože mají podstatně větší hodnotu. Společnost je zatím ještě v konkursu, takže akcie jsou těžce prodejné, i když mají svou hodnotu. Někdo říká, že mají hodnotu nula. Kdo se orientuje, tak ví, že takovou hodnotu nemají, že mají velkou hodnotu. A tohle byla nejrychlejší cesta, jak se dostat k hotovosti. Kupní smlouvu jsem viděl, protože jsem dával vklad na katastr. Byl jsem zplnomocněný zrealizovat mojí matkou. Vlastník nemovitosti [právnická osoba] není zapsaný v katastru, ale já znám historii [právnická osoba] a vím, jak to všechno je. Znám to velmi podrobně, současní vlastníci to získali mnoha řetězovými podvody. Když jsem panu [příjmení] říkal, že se potřebuju zbavit dluhu, tak mi pan [příjmení] říkal, že by pro něho byly zajímavé ty akcie a dohodli jsme se na této transakci. Cenu bytu jsme zjistili podle situace na trhu, za kolik se podobné byty prodávají. Podobné byty se prodávaly za plus minus 15 - 18 milionů, dneska je to ještě víc. Vzhledem k tomu, že společnost je v konkursu, tak pan [příjmení] navrhl těch 15 akcií a já jsem s tím souhlasil, protože náš zájem byl prostě nějakým způsobem dospět k tomu, aby se získaly finanční prostředky z prodeje toho bytu. Návrh na vklad jsem podal s ohledem na institut mimořádného vydržení. V komentáři zákona je napsáno, že není potřeba to řešit žalobou. Pan [příjmení] řešil s insolvenčním správcem více nemovitostí globálně ve smyslu, že celá nemovitost v [ulice] a patří [právnická osoba], i když není zapsána v katastru jako vlastník. Pan [příjmení] dával správci návrhy na soupis nemovitostí do majetkové, konkursní podstaty a insolvenční správce se v nějaké odpovědi vyjádřil, že se o to nebude zajímat, protože si to prostudoval a nevidí tam šanci na úspěch a že je to v pravomoci dlužníka nebo tedy pana [příjmení]. Akcie matka žalovanému nedarovala proto, protože on tomu vůbec nerozuměl. Navíc ho chtěla zabezpečit po sociální stránce. Ohledně akcií si řekla, že jednoho dne by je mohla dát mně, protože se v tom trošku vyznám. Nemovitosti mu dala proto, protože se o ní nadprůměrně staral a akcie mu nedala. Prostě nemusí mu dávat všechno. Nechala si je pro sebe v tu chvíli. Nevím přesně, kdy jsem ty akcie koupil, jestli 2004 až 2008, 2009, 2010, nevím opravdu. Bylo to v období 2005 – 2010. Bylo to nárazově, protože ten akcionář to prodával podle potřeby a částka byla většinou 20 – 50 tisíc korun za jednu milionovou akcii. Celkem jsem zaplatil kolem 2 000 000 Kč. V té době měl dvě půjčky, hypotéky, které do dneška ještě nejsou splacené, a pak nějaké zdroje z podnikání také. Vím, že jsem si bral jednu hypotéku a použil jsem její část na koupi těch akcií. Akcie jsem matce převedl bezúplatně někdy v roce 2011. Nevím, jestli ten převod akcií někdo oznamoval společnosti, to nebylo potřeba oznamovat. To byly akcie na majitele. Řekl jsem to panu [příjmení] někdy později. S panem [příjmení] se známe od roku 1995-1996, když mě naboural jeho syn. Jako svědek vystupoval u jednoho mého sporu, nepamatuji se, co se tam soudilo. V roce 2016 jsem obdržel od společnosti [právnická osoba] půjčku 1 000 000 Kč převodem. Tehdy to z účtu převáděla asi konkursní správkyně. A bylo to na účet mého bratra [jméno FO]. Peníze byly použity do společnosti, která měla nějaký dluh, takže já jsem si půjčoval pro společnost [právnická osoba] Pro stejnou společnost jsem si v roce 2012 půjčil ještě jiný milion od pana [příjmení]. Nevím, proč je v účetnictví zapsána pouze jedna půjčka na 1 000 000 Kč, já jsem účetnictví nevedl. Nevím, proč jsem to dával na účet svého bratra, asi proto, že jsem byl možná někde pryč, nemohl jsem si založit účet a tak jsem bratrovi zavolal, ať ho založí on. Nevím, proč jsme s matkou při žádosti o osvobození od soudního poplatku neuvedli, že mám akcie. Vůbec mě to nenapadlo. Snaha o převod poloviny bytu na matku trvá od roku 2021. Stále komunikujeme s katastrem, poslední komunikace byla na podzim 2023. Chtěli jsme koupit jenom jednu polovinu, protože takhle jsme se dohodli. Byl to nápad pana [příjmení], já jsem s ním souhlasil. Byt jsme chtěli prodat, pokud by to bylo zapsáno v katastru, příp. nabídnout exekutorovi, který je exekvuje majetek mojí matky. Teď se neživím ničím. Společnosti jsou na tom v posledních zimách tak, že není z čeho co vyplácet.“ 27. Svědek [jméno FO] vypověděl: „Pan [jméno FO] je akcionář v naší společnosti [právnická osoba]. On má jednu akcii a asi 15 akcií má jeho maminka. U společnosti [právnická osoba] jsem od roku 1999 členem statutárního orgánu, v roce 2015 jsem se stal předsedou představenstva. Zároveň jsem byl i předsedou dozorčí rady, protože v té době jsme byli v konkursu. Když se zrušili předsedové představenstva, tak jsem se stal členem správní rady. Před výslechem jsem měl schůzku se zástupcem žalovaného, kdy mě požádali, jestli bych mohl najít některé dokumenty. Neříkali mi, co má tvrdit, já jsem svéprávný člověk. Přijel jsem proto, abych předložil důkazy, jestli o to budu požádaný. Plno bych jich předkládat nemusel, ale jedná se o paní [příjmení], které je 80 let a mě je také skoro 80 let. Paní [příjmení] blíže neznám, nejsem s ní v žádném kontaktu. Viděl jsem ji ve [obec] na náměstí s panem [jméno FO]. Naposledy jsem ji viděl před 5, 6, 7 lety, já nevím. Bavili jsme se, mám dojem, že jsem jí vysvětloval, že ta společnost je sice v úpadku, ale pokud má její syn akcie, tak až to skončí, budou výnosné. To si myslím, že jsem jí vysvětloval, protože se ptala. Jinak jsme v žádném dalším styku nebyli. Na akcie se mě ptají všichni, zajímá se každý, kdo má akcie a paní [příjmení] se zřejmě zajímala také. Rozhovory vždy zahajoval pan [jméno FO], ať jsme byli kdekoli. Pan [příjmení] se na mě obrátil asi v roce 2016 a chtěl půjčit. V té době končil konkurs a on chtěl půjčit peníze na podnikání, protože potřeboval nakoupit nějaké zboží a nabídnul mi jednu akcii do zástavy. Já ji potom znehodnotil, protože jsme měnili akcie a snižovali kapitál v roce 2015. Ta akcie má ustřižený roh a předkládám ji soudu. Co se pamatuji, tak paní [příjmení] se nějak necítila dobře, což mi vyprávěl pan [jméno FO] a chtěla zaplatit nějaké dluhy. Tak jsem řekl, že můžeme prodat byt v Praze s tím, že bychom si vzali její akcie. Byla na to napsaná smlouva, ale katastr to zamítl, i když nic zamítat nemohl, protože tam jsou dvě varianty. První varianta je ta, že jsme vydrželi celý dům. Pokud je tam napsaná jiná firma a barák je na ně napsaný a je v jejím vlastnictví, tak my pět bytů v tom baráku držíme od roku 1992. Tzn. naplnili jsme i podmínku normálního vydržení a vydrželi jsme i mimořádné vydržení. Takže na základě mimořádného vydržení jsme se dohodli se synem paní [příjmení], že se sepíše smlouva a podá se návrh do katastru. Bylo to zamítnuto z důvodu, že v této republice mnoho advokátů a mnoho soudců neví, co to je mimořádné vydržení. Takže já jsem si pak rok dopisoval s katastrálním úřadem. Přímo s paní [příjmení] osobně jsem o tom nejednal, vždy s jejím synem. Také na valných hromadách jsem komunikoval s panem [jméno FO], který přijel vždy s plnou mocí. K předání akcií při změně na jméno došlo přes pana [příjmení]. Pokud jsem v dopisu ze dne 10. 1. 2022 napsal, že se paní [příjmení] dostavila do sídla společnosti a předal jsem ji 15 kusů akcií, je to možné. Nicméně spíše mám za to, že tam nebyla paní [příjmení], že tam byl její syn a když jsem napsal ten dopis, tak jsem třeba o tom nepřemýšlel. Co se týče kupní smlouvy na byt, tak pokud se pamatuji, tak tam bylo napsáno, že ty akcie budeme mít v držení, dokud nedojde k zápisu na katastr. Akcie už nejsou její, protože jsme podali návrh na zápis do katastru a já si myslím, že teď ho dotáhneme do konce. Máme je nyní v držení, ale nemohu říci, kde jsou, protože se nám několikrát stalo, že když jsme řekli, kde jsou, tak tam přijela nějaká … nejsou v České republice, to mohu říct. Nejsem hlupák, abych to nechal tady a někdo mi to sebral, nejenom 15 akcií paní [příjmení], ale i ty ostatní. K převodu bytu jsem kontaktoval insolvenčního správce, který to za prvé odmítnul sepsat, ačkoliv jsem ho o to dvakrát žádal, nejenom ten byt, ale celý barák. On mi napsal, že to prostudoval a že se nezúčastní toho sporu. Komunikoval jsem s ním přes soud, já se s ním nebavím, protože to nestojí za to a požádal jsem soud, aby ho už konečně odvolali. Pokud uvádí, že mu o transakci bytu není nic známo, tak to není pravda, lže pořád jako když tiskne. Paní [příjmení] byla zapsána ve starém seznamu akcionářů, který jsem přinesl. Proč by měla být v novém seznamu akcionářů, to nevím, když ty akcie máme v držení. Jsou zapsané jako akcie, které drží společnost. Ohledně současné majetkové situace společnosti k dnešnímu dni (11. 6. 2024 – pozn. soudu) existuje výpis z účtu společnosti, na kterém je přes 90 000 000 Kč. U prvního konkurzu, když se to podepisovalo s paní [příjmení], tak tam bylo 65 000 000 Kč. Takže oba dva konkurzy jsou překonané a byl naplněn účel konkursu, že teda všichni věřitelé budou uspokojeni. Čili ty akcie mají hodnotu. Navíc není sepsána spousta majetku, který společnost má v hodnotě asi 200 nebo 300 milionů. Originál seznamu akcionářů jsem měl uložený u sebe, dnes jej má pan doktor [příjmení] (ins. správce – pozn. soudu), který nám ukradl archiv a někde si ho skladuje za 30 000 měsíčně. Získal ho tak, že mi vykradl byt, archiv, vykradl všechno. Bydlel jsem ve sklepním bytě v Obchodním domě [obec] a měl jsem tam i archiv. K odcizení došlo někdy 15. 4. 2020. V době covidu tam šel s policií a nějakými vyděrači, nechal odvrtat zámky a vybílil to celé. Nicméně akcie i seznam mám stále uložený v počítači. Soubory byly vytištěny asi před týdnem, do počítače jsem je uložil v roce 2014, 2015 nebo 2016. Seznam vzniknul po valné hromadě v roce 2015, ten původní elektronický soubor. Soubor jsem předal policii asi před pěti lety, pak jsem ho poslal panu [příjmení] na vyžádání, a to je snad vše.“ 28. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro posouzení věci. Žalovaným navrhovaný výslech [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] soud neprovedl pro nadbytečnost, neboť tito svědci měli soudu sdělil to, co jim sdělila matka žalovaného ohledně důvodů darování nemovitostí. Za situace, kdy soud vyslechl přímo p. [příjmení], není jejich výpověď nezbytná pro posouzení věci. Soud rovněž nepřistoupil na návrh žalovaného, aby posečkal 1 měsíc, než mu budou předloženy listinné akcie p. [příjmení], které má nyní v držení [jméno FO]. Po posouzení nevěrohodnosti výpovědi p. [příjmení] odůvodněné níže má soud za to, že vyhovění důkaznímu návrhu žalovaného by pouze znamenalo další prodlužování řízení. K usnesením vypracovaným v rámci policejního prošetřování (viz důkazy uvedené v bodě 9., 10. odůvodnění) soud uvádí, že závěry ohledně vlastnictví akcií dlužnicí není vázán a je oprávněn provést vlastní důkazy a zjistit si sám skutkový stav, neboť se nejedná o rozhodnutí, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal (viz § 135 o. s. ř.). Právní a skutkové zhodnocení věci 29. Podle § 589 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. Neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

30. Podle § 590 odst. 1 písm. c) o. z. se věřitel může dovolat neúčinnosti právního jednání, kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

31. Podle § 591 o. z. neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

32. Podle § 594 odst. 1 o. z. se neúčinnosti právního jednání lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce.

33. Podle § 595 odst. 1 o. z. neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

34. Na základě provedených důkazů soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Žalobce má vůči dlužnici pohledávku ve výši 2 230 000 Kč s přísl. Vykonatelnost této pohledávky přiznané soudem nastala 9. 2. 2021 (viz bod 3. odůvodnění). Žalobě o neúčinnosti právního jednání podle § 589 o. z. lze přitom vyhovět i tehdy, jestliže je pohledávka žalujícího věřitele vykonatelná v době rozhodování soudu o žalobě o neúčinnosti a nevyžaduje, aby byla vykonatelná již v době, kdy bylo uskutečněno právní jednání či podána žaloba. Darovací smlouvou ze dne 1. 11. 2014 (bod 8. odůvodnění) dlužnice darovala žalovanému jako svému synovi pozemek p. č. [číslo] v k. ú. [katastráĺní území]. Z podstaty darování vyplývá, že dlužnice neobdržela za převod nemovitosti žádné protiplnění a jednalo se o právní jednání bezúplatné. Své zbývající nemovitosti v k. ú. [katastráĺní území] a [katastráĺní území] darovala dlužnice žalovanému dne 1. 12. 2014 a 15. 1. 2015 (viz bod 5., 6. odůvodnění). S ohledem na bezúplatnost právního jednání se v dané věci bude aplikovat ust. § 591 o. z., které jako speciální ustanovení vylučuje použití ust. § 590 o. z., které se týká jednání úplatného. Není proto rozhodné, zda byl či nebyl zkracující úmysl dlužnice žalovanému znám a zda znám být nemusel, jak vyžaduje § 590 o. z. Žalobu na neúčinnost právního jednání podal žalobce proti žalovanému v souladu s § 594 o. z., a to dne 22. 5. 2015, tedy v § 591 o. z. stanové lhůtě 2 let. Při své obraně proti žalobě žalovaný tvrdil, že se ze strany dlužnice jednalo o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku a ohledům slušnosti podle § 591 písm. d) o. z., neboť otec žalovaného projevil před svojí smrtí přání, aby v budoucnu byly převedeny na žalovaného s ohledem na mimořádnou péči o oba rodiče. Po smrti otce se žalovaný staral výlučně o matku. K tomu byla vyslechnuta dlužnice a bratr žalovaného. Oba shodně uvedli, že žalovaný se o matku intenzivně staral po smrti jejího manžela v roce 1996 a její maminky v roce 1999, pomáhal s nákupy, uklízel, vařil a obětoval veškerý svůj čas. Péče o otce nebyla žádným svědkem potvrzena, naopak z výpovědí vyplynulo, že otec zemřel náhle a do té doby žádnou pomoc nevyžadoval. Pokud dlužnice při výpovědi uvedla, že se cítila být vázána přáním manžela ohledně darování nemovitostí žalovanému, pak soud tomuto tvrzení neuvěřil, neboť svědkyně nebyla schopna soudu řádně vysvětlit důvody, pro které se manžel takto rozhodl a tvrzený důvod, že se žalovaný o oba rodiče řádně staral, byl svědectvím vyvrácen, neboť otec zemřel náhle a žádná pomoc a péče mu ze strany žalovaného poskytována nebyla. Že by dlužnice plnila přání manžela, kterým se cítila být mravně vázána, zásadně zpochybňuje i velký časový odstup mezi smrtí manžela v roce 1996 a darováním v roce 2014 a vyčkávání s darováním po dobu 18 let. Rovněž údajné přesvědčení manžela, že se o ni jejich tehdy teprve 23 letý syn určitě postará, a proto je správné mu darovat všechny nemovitosti, zní přinejmenším nevěrohodně. S ohledem na provedené dokazování dospěl soud k závěru, že se údajné darování nemovitostí žalovanému na základě přání manžela dlužnice nezakládá na pravdě. Pokud jde o tvrzenou péči žalovaného o dlužnici, pak i kdyby soud uvěřil tvrzení obou svědků, kteří jsou fakticky nejbližšími příbuznými žalovaného a jsou s věcí exponovaně spjatí s ohledem na vlastní postavení směnečných dlužníků žalobce, není podle soudu ani takto prezentovaná péče mravním důvodem či otázkou slušnosti, která by převážila závazek dlužnice k úhradě směnečného závazku ve výši několika milionů korun. K tomu lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 867/2018, podle kterého pojem „ohledy slušnosti“ užitý v ustanovení § 591 písm. d) o. z. je nutné vykládat tak, že dlužníkem poskytnuté plnění musí vyhovovat těmto ohledům jak ve vztahu k nabyvateli plnění, tak i ve vztahu k dlužníkovi. Za plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti vůči jiné osobě (nabyvateli plnění), by bylo možné považovat například poskytování „výživného“, byť by k tomu dlužník nebyl podle zákona povinen, za situace, kdy by nabyvatel plnění byl na tomto příjmu existenčně závislý. I v takovém případě však musí být plnění dlužníka přiměřené jeho majetkovým poměrům a nesmí podstatně snižovat hodnotu jeho majetku. Stejně tak plnění, kterým bylo ve smyslu ustanovení § 591 písm. d) o. z. vyhověno mravnímu závazku, musí být přiměřené majetkovým poměrům dlužníka, nesmí podstatně snižovat hodnotu jeho majetku a musí se jednat o takový mravní závazek, který převáží nad povinností dlužníka plnit svůj právní závazek vůči věřiteli a kterému je proto třeba dát přednost před právem věřitele na uspokojení jeho vykonatelné pohledávky. V daném případě dlužnice vypověděla, že se o ní žalovaný po smrti manžela a maminky staral maximálně a pomáhal jí s nákupy, uklízel, vařil. Taková pomoc sice často nebývá ve vztahu dětí k rodičům vždy automatická a přirozená, nicméně dobré mravy a zvyklosti naší společnosti předpokládají, že se dítě o svého rodiče ve stáří a nemoci postará a oplatí mu tím jeho starostlivost a péči z doby svého dětství. Obecně proto běžnou péči o rodiče nelze považovat za něco mimořádného a nadstandardního, co by rodiče mravně zavazovalo k tomu, aby pečující dítě odměnili cenným hmotným majetkem. Z vyjádření dlužnice pak nevyplývá nic, co by vybočovalo z běžné péče, kterou by měl svému rodiči poskytnout každý. Soud proto nedospěl k závěru, že by chování žalovaného mělo být přiměřeně oceněno tím, že mu dlužnice převede veškerý svůj nemovitý majetek ve značné hodnotě, zvláště pak za situace, kdy má milionové dluhy a zcizením nemovitostí podstatně sníží hodnotu svého majetku. Výjimka daná ustanovením § 591 písm. d) o. z. proto nebyla v daném případě naplněna. Druhou otázkou pro posouzení důvodnosti žaloby bylo, zda darování nemovitosti v k. ú. [katastráĺní území] žalovanému zkrátilo uspokojení věřitele. Podle výpisů z katastru nemovitostí (bod 4. - 6. odůvodnění) je nepochybné, že dlužnice v krátké době od 1. 11. 2014 do 15. 1. 2015 darovala žalovanému všechny své nemovitosti. Na toto jednání nelze s ohledem nezbytnou ochranu věřitele a vědomí dlužnice o existenci již splatného milionového závazku ze směnky nahlížet jinak, než jako na jednotný záměr dlužnice zbavit se celého svého nemovitého majetku, byť tak učinila postupně třemi samostatnými darovacími smlouvami. Proto nelze izolovaně zkoumat pouze první darovací smlouvu a přijmout závěr, že v době 1. 11. 2014 byla darována jen jedna z několika nemovitostí a dlužnice po tomto darování disponovala ještě dalším nemovitým majetkem. Nicméně i kdyby tak soud učinil, pak ze závěrů policejního vyšetřování (bod 10. odůvodnění) jasně vyplynulo, že hodnota zbývajících nemovitostí k uspokojení celého směnečného závazku ve výši 2 230 000 Kč s přísl. rozhodně nepostačovala. Ohledně existence jiného majetku vhodného k uspokojení dluhu vůči žalobci žalovaný tvrdil, že dlužnice disponovala ještě 15 kusy akcií společnosti [právnická osoba] v hodnotě 15 000 000 Kč. Spornou otázkou bylo, zda dlužnice byla opravdu vlastníkem uvedených akcií a jaká byla jejich hodnota. K existenci akcií soud provedl dokazování předloženými listinami a výslechem navržených svědků. Všechny provedené důkazy k prokázání vlastnictví akcií však soud považuje za nevěrohodné a neprůkazné z dále uvedených důvodů. Seznam akcionářů byl předložen v prosté kopii, přičemž žalobce pravost této listiny zpochybnil a podle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. K prokázání pravosti listiny soud vyslechl pana [příjmení], který sice pravost listiny potvrdil, ovšem jeho svědectví soud považuje za nevěrohodné. Především soud shledal rozpor v jeho tvrzení s dopisem insolvenčního správce společnosti [právnická osoba] Svědek na jedné straně uvedl, že seznam akcionářů má k dispozici insolvenční správce, které jej spolu s dalšími doklady odcizil z jeho bytu v roce 2020. Insolvenční správce [příjmení] však ve svém dopisu ze dne 22. 5. 2024 (bod 20. odůvodnění) k dotazu soudu ohledně seznamu akcionářů uvedl, že jej nemá, protože mu jej pan [příjmení] odmítl vydat. Nevěrohodnost výpovědi svědka [příjmení] vyvolává i skutečnost, že dle výpovědi dlužnici potkal pouze několikrát ve [obec]. Ve svém dopisu ze 10. 1. 2022 (bod 11. odůvodnění) ale naopak uvedl, že dlužnice splnila svou povinnost předložit akcie dne 3. 6. 2014 v sídle společnosti. Další pochybnosti o pravdivosti svědecké výpovědi p. [příjmení] vyvolává i tvrzení, že prodej nemovitostí společnosti včetně bytu řešil s insolvenčním správcem, který však ve svém dopisu ze dne soudu 22. 5. 2024 uvedl, že mu o převodu bytu není nic známo. Nesoulad výpovědi p. [příjmení] s dalšími předloženými důkazy lze dovodit i z tvrzení, že se na něj pan [jméno FO] údajně obrátil asi v roce 2016, když končil konkurz na společnost [právnická osoba]. Chtěl půjčit peníze a nabídnul jednu akcii do zástavy, kterou potom p. [příjmení] znehodnotil, protože se měnily akcie a snižoval se kapitál v roce 2015. Akcie s ustřiženým rohem předložená soudu (bod 13. odůvodnění) však obsahuje poznámku, že byla zrušena 4. 3. 2015. To sice odpovídá datu, kdy byl snížen kapitál společnosti, ovšem je to více než 8 měsíců před koncem konkurzu, o kterém rozhodl [insolvenční soud] usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 26. 11. 2015. Poukázat je třeba i na časovou souvislost s účinností zákona č. 134/2013 Sb., podle kterého došlo ke dni 1. 1. 2014 ke změně akcií na majitele na jméno a lhůta k výměně byla podle § 3 odst. 1 zákona i dopisem společnosti stanovena do 30. 6. 2014. Pokud by bylo pravdivé tvrzení p. [příjmení] o tom, že p. [příjmení] dal v roce 2016 do zástavy svou jedinou akcii, pak by se muselo jednat o akcii na jméno. Nelze asi také nevšimnout toho, že předložená akcie na majitele, kterou měl údajně p. [příjmení] předat jako zástavu k dohodnuté půjčce a kterou p. [příjmení] následně znehodnotil, má číslo [číslo], což podle předloženého seznamu akcionářů odpovídá akcii, kterou vlastnila dlužnice a nikoliv p. [příjmení]. V takovém případě by p. [příjmení] nakládal s akciemi, které údajně daroval své matce, jako s vlastními. S ohledem na uvedené nesrovnalosti soud svědectví p. [příjmení] ohledně pravosti seznamu akcionářů a vlastnictví akcií paní [příjmení] neuvěřil. Také věrohodnost svědectví dlužnice a bratra žalovaného je třeba s ohledem na jejich vztah k žalovanému a značnou zainteresovanost v dané věci podrobit přísnému posouzení. Oba sice uvedli, že dlužnice dostala akcie darem od bratra žalovaného, avšak ostatní soudem provedené důkazy toto tvrzení nepodporují. Především dlužnice ani její syn [jméno FO] akcie nikdy nezmínili při svých opakovaných žádostech o osvobození od soudních poplatků v řízení sp. zn. 30 Cm 127/2015 (viz bod 21. odůvodnění) a tvrzení svědka [příjmení], že ho to při vyplňování žádosti nenapadlo je stěží uvěřitelné i proto, že formulář obsahuje samostatnou kolonku pro cenné papíry. Rozporuplnost výpovědi dlužnice je dána i tvrzením, že v době darování nemovitostí žalovanému neměla jiný majetek, protože akcie jí druhý syn daroval až později. To však časově neodpovídá, protože akcie měly být darovány v letech 2010 až 2011 a k darování nemovitostí došlo až na přelomu let 2014/2015. Uvedené konstatování svědkyně tak mimoděk spíše napovídá tomu, že v době darování dlužnice skutečně žádné akcie neměla a o jejich existenci jí v souvislosti se snahou odvrátit neúspěch v soudním sporu řekl syn až následně. Podle soudu nedává ani smysl, že by se p. [příjmení] rozhodl darovat matce akcie v cenně 15 000 000 Kč jen z důvodu, že chtěl zůstat na Kubě. Pokud svědek skutečně zvažoval trvalé opuštění České republiky, pak lze spíše předpokládat, že si zajistí dostatek finančních prostředků k novému životu a nikoliv že se bezúplatně zbaví majetku v hodnotě několika milionů korun a daruje akcie matce, která o ně nemá zájem a nikdy se nezajímala o dividendu ani o chod společnosti. Navíc si svědek ponechal jednu akcii údajně z důvodu, aby měl kontrolu na společností a přehled o její činnosti. V takovém případě soud nevidí důvod, proč si neponechal i ostatní akcie, pokud chtěl i nadále vykonávat akcionářská práva. Lze poukázat i na vyjádření svědka, který sám uvedl, že si akcie po jejich zakoupení ukládal u matky, protože byl pořád někde pryč. Jeví se proto spíše pravděpodobné, že plánovaný odjezd na Kubu nebyl důvodem pro převod akcií, ale svědek si akcie u matky pouze uložil. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že předmětné akcie v držení dlužnice byly žalovaným v rámci obrany proti žalobě podané již v roce 2015 zmíněny až v roce 2022 a současně se v roce 2021 staly nestandardní formou plnění kupní ceny za spoluvlastnický podíl k bytové jednotce dle smlouvy ze dne 17. 12. 2021, kdy i samotnou kupní smlouvu lze považovat přinejmenším za zvláštní a účelovou s ohledem na koupi nemovitosti od někoho, kdo není zapsán v katastru nemovitostí a v nemovitosti není ani vyčleněna bytová jednotka, která má být předmětem prodeje. Nicméně za předpokladu, že dlužnice akcie skutečně vlastnila (což nemá soud za prokázané) a předala je společnosti [právnická osoba] v rámci svého závazku zaplatit kupní cenu za prodej spoluvlastnického podílu na bytu dle smlouvy ze dne 17. 12. 2021 (bod 16. odůvodnění), pak dlužnice tímto odevzdáním akcií splnila svůj obligační závazek ze smlouvy a pozbyla vlastnické právo k akciím, ačkoliv dosud nebyla provedena změna vlastnického práva v katastru nemovitostí a nenastaly věcně-právní účinky smlouvy o převodu nemovité věci. Proto k dnešnímu dni nemůže být vlastnicí předmětných akcií a nemá kromě důchodu žádný jiný majetek, ze kterého by mohl svůj dluh zaplatit. Ujednání o případném vrácení akcií nebo doplatku po skončení konkurzu se pak jeví jako velmi nepravděpodobné s ohledem na stav konkurzu. Z důvodu závažných rozporů a nelogičností výpovědi dlužnice, bratra žalovaného i p. [příjmení] ohledně vlastnictví akcií soud jmenovaným neuvěřil a při rozhodování ve věci vyšel ze závěru, že dlužnice kromě nemovitostí nemá a neměla jiný majetek, ze kterého by mohla směnečný dluh uspokojit. Darováním nemovitosti v k. ú. [katastráĺní území] dne 1. 11. 2014 proto došlo ke zkrácení věřitele a soud žalobě vyhověl, aniž by se bylo nutno blíže zabývat otázkou hodnoty akcií. Náklady řízení 35. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 2 x 2 000 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 8 úkonů právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, 3 x účast na jednání, z toho 11. 6. 2024 v délce převyšující 2 hodiny, podání odvolání, vyjádření k věci - § 7 bod 5., § 9 odst. 3 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 8 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Dále žalobci náleží podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., vyhlášky č. 333/2018 Sb. a č. 398/2023 Sb. a v souladu s předloženým technickým průkazem vozidla náhrada za cestovní výdaje ve výši 4 514 Kč za 3 cesty osobním automobilem z [obec] do [obec] a zpět dle následující tabulky: datum délka spotřeba l/km pohonné hmoty cena pohonných hmot náhrada za použití vozidla celkem 16. 12. 2019 240 km 6,0 nafta 33,60 Kč 4,10 Kč 1 468 Kč 14. 5. 2024 220 km 6,0 nafta 38,70 Kč 5,60 Kč 1 523 Kč 11. 6. 2024 220 km 6,0 nafta 38,70 Kč 5,60 Kč 1 523 Kč Náhrada za čas strávený cestou k jednání soudu a zpět podle § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 AT v rozsahu 9 započatých půlhodin po 100 Kč činí 900 Kč. Náhradě 21 % DPH odpovídá částka 6 849 Kč. Celkem činí náklady na straně žalovaného 43 463 Kč a žalovaný je povinen nahradit je žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

36. Lhůty ke splnění povinností byly v souladu s § l60 odst. l o. s. ř. stanoveny třídenní.