3 C 82/2023 - 167

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Součkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [tituly před jménem]. [jméno FO] sídlem [adresa] o žaloba na určení vlastnického práva (parc. č. [hodnota], v k.ú. [adresa]) takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce [Jméno žalobce], narozen [Datum narození žalobce], r.č. [RČ], bytem [adresa], [adresa], je vlastníkem pozemku označeného parc. č. [hodnota], orná půda, nacházejícího se v katastrálním území [adresa], obci [adresa], kde správu katastru nemovitostí vykonává Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], vymezeném dle geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba]., sídlem [adresa], pod č. [hodnota], který byl úředně ověřen oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 12. 2. 2024 pod č. [hodnota]. Tento úředně ověřený geometrický plán vyhotovený [právnická osoba]. pod č. [hodnota] je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 69 332 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 5. 2023 domáhal určení, že je vlastníkem části pozemku parc. č. [hodnota] vymezené dle geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba]., sídlem [adresa], č. [hodnota], který je v tomto geometrickém plánu označen jako samostatný pozemek parc. č. [hodnota]. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], o výměře 553 m, druh pozemku zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, kat. pracoviště [adresa] (dále jen jako „pozemek parc. č. [hodnota]“), přičemž tento pozemek sousedí s pozemkem parc. č. [hodnota], o výměře 22531 m2, druh pozemku orná půda, zapsaným v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, kat. pracoviště [adresa] (dále jen jako „pozemek parc. č. [hodnota]“), jehož výlučným vlastníkem je žalovaná. Žalobce poukázal na to, že nabyl pozemek par. č. [hodnota] na základě kupní smlouvy uzavřené s paní [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], ve formě notářského zápisu ze dne 12. 12. 1994, [spisová značka], přičemž v době uzavření kupní smlouvy byl pozemek parc. č. [hodnota] oplocen tak, jak je oplocen i v současné době. Dále uvedl, že při nedávné kontrole hranic pozemku parc. č. [hodnota] zjistil, že jeho hranice neodpovídají reálným hranicím vymezeným předmětným plotem. V současné době tak užívá i část pozemku parc. č. [hodnota], a to v části označené geometrickým plánem vyhotoveným [právnická osoba]., sídlem [adresa], č. [hodnota] (dále jen jako „sporná část pozemku par. č. [hodnota]“). Zdůraznil, že tuto spornou část pozemku par. č. [hodnota] užívá po celou dobu v dobré víře, na své náklady o ni pečuje a současně toto jeho chování nebylo ze strany žalované, či jiné třetí osoby nějak sporováno. S ohledem na tuto skutečnost neměl nikdy důvod domnívat se, že plot nestojí na jeho pozemku, a proto zakládá vydržení sporné části pozemku par. č. [hodnota] na faktu, že tato sporná část tvoří historicky s pozemkem par. č. [hodnota] funkční celek a je užívána společně s ní. Zopakoval, že od roku 1994, tj. od samého počátku, o spornou část pozemku parc. č. [hodnota] pečoval jako o vlastní, z jejího užívání nebyl současně nikdy a nikým vyloučen. Žalobce vyslovil domněnku, že měl od roku 1994 po celou dobu poctivou, řádnou a pravou držbu, a proto vlastnické právo ke sporné části pozemku parc. č. [hodnota] vydržel, přičemž současně odkazuje na svou dobrou víru, když koupil pozemek parc. č. [hodnota] jako oplocený, a proto jej vůbec nenapadlo, že by hranice pozemku mohla být odlišná od té, jež byla vymezena plotem. Pozemek mu byl prodán jako celek až k předmětnému plotu, kdy se i tehdejší prodávající paní [jméno FO] domnívala, že plot je postaven na skutečné hranici pozemků. Před podáním žaloby pak vyzval žalovanou k součinnosti při zapsaní své osoby jako vlastníka sporné části pozemku parc. č. [hodnota], avšak bez úspěchu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla, aby soud žalobu zamítl. Zdůraznila, že nárok uplatněný v žalobě neuznává ani z části, neboť pozemek par. č. [hodnota] je v jejím výlučném vlastnictví, a to v takové podobě, jak jsou jeho hranice evidovány v katastru nemovitostí, když vlastnické právo k tomuto pozemku nabyla darem od svého manžela pana [jméno FO], restituenta tohoto pozemku, na základě darovací smlouvy ze dne 31. 1. 2018 vložené do katastru nemovitostí pod č.j. [číslo jednací], přičemž panu [jméno FO] byl tento pozemek vydán na základě dohody o vydání nemovitostí, kterou dne 4. 3. 1997 uzavřel s povinnou osobou [právnická osoba], a to na základě rozhodnutí Okresního úřadu v [adresa], pozemkový úřad, ze dne 17. 4. 1997, vydaným pod č.j. [číslo jednací]. Poukázala na to, že její rodina je historickým vlastníkem tohoto pozemku, uvedený pozemek v minulosti propachtovávala, i vystupovala jako jeho vlastník ve vztahu k orgánům státní správy a plnila své povinnosti spojené s vlastnictvím tohoto pozemku. Argumentovala dále tím, že její rodina byla v minulosti též i vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], přičemž předcházející vlastníci pan [jméno FO] a paní [jméno FO] uvedený pozemek získali v roce 1983 do osobního užívání od MNV [adresa] poté, co byl otec pana [jméno FO] v roce 1964 přinucen vlastnictví uvedeného pozemku bezplatně převést Československému státu. Uvedla, že k předžalobní výzvě byl žalobci zaslán návrh na mimosoudní vyřešení sporu. Současně žalovaná upozornila na to, že žalobce nemohl zjistit nesprávnost vytyčení jeho pozemku až po nahlédnutí do katastru nemovitostí, když skutečnosti, že neoprávněné užívá cizí pozemek, musel zjistiti již při vyhotovení geometrického plánu společností [právnická osoba]., a navíc současně byly hranice pozemku pana [jméno FO] v minulosti několikrát vytyčovány s tím, že žalobce, ač si byl vědom své neoprávněné držby, nikdy své vlastnické právo ke specifikované části pozemku neuplatňoval. Uvedla, že posledního vytyčování hranic pozemků, jež se konalo dne 10. 5. 2016, se žalobce neúčastnil, ač byl k němu písemně pozván, pouze následně odstranil geodetické značky, které umístil zeměměřičský inženýr pan [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná vyslovila nesouhlas s tím, že je tvrzení žalobce o poctivé, řádné a pravé držbě pravdivé, tuto skutečnost rovněž vyvrací to, že žalobce se obdobně u zdejšího soudu domáhá pod sp. zn. [spisová značka] toho, aby vydržel vlastnické právo k pozemku parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa], přičemž plocha, které se spor týká představuje 79 m2.

3. Žalobce se v replice dále vyjádřil tak, že současný stav oplocení pozemku je shodný se stavem oplocení v době, kdy pozemek kupoval, přičemž toto oplocení nebylo ani nikterak renovováno či posouváno. S ohledem na viditelné stáří plotu má žalobce za to, že plot byl renovován v roce 1971, kdy bylo vydáno sdělení k ohlášení drobné stavby z roku 1978, pro manželku zesnulého [jméno FO] s tím, že informace o cestě na parc. č. [hodnota] již žalobce uváděl ve spis. zn. [spisová značka]. Uvedl, že namítá-li žalovaná rozpor v dobré víře žalobce při vydržení sporné části pozemku s ohledem na geodetické vytyčení v roce 2016, domnívá se žalobce, že bylo-li zjištěno v roce 2016, že se skutečné hranice pozemků nachází jinde, nemá tato skutečnost na nárok uplatněný v žalobě vliv. Žalobce tvrdil, že nebyl o geodetickém vytyčení předem informován, kvůli tomu se jej ani nemohl účastnit, navíc se sám na pozemku trvale nezdržuje, pouze na něm hospodaří (chová slepice, které občasně dochází obstarat), o vytyčení se tak dozvěděl zpětně. Samotného vytyčení se měl účastnit pan [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], který má pozemek vedle žalobce, který by tak mohl ověřit průběh geodetického měření v roce 2016 i umístění kolíků. Sám žalobce odmítá jakékoliv vyjádření žalované o tom, že by s umístěnými kolíky manipuloval, fotografie z roku 2018 navíc dokládá, že kolík je na pozemku stále viditelně umístěn. Současně žalobce pochybuje o umístění vytyčovacího kolíku č. 12, když tento kolík by se musel vyskytovat na pozemku pana [jméno FO] výše, a sám žalobce si není vědom, že by se kolík na tomto pozemku, kdy vyskytoval. Žalobce dále odmítá, že by hranice měly být vytyčovány ještě před rokem 2016. Rozpor žalobce rovněž shledává v tvrzení žalované, že celý pozemek parc. č. [hodnota] užívá jako vlastní, když za něho řádně platí daň z nemovitosti, neboť uhradila by žalovaná za jinou výměru, než jí přiznává katastr nemovitostí, byla by ze strany úřadů postižena, nedokládá to však fakt, že by na dotčenou část pozemku uzavřela pachtovní smlouvu se zemědělským družstvem. Žalobce připustil, že je možné, že žalovaná sice zemědělskému družstvu na základě pachtovní smlouvy přenechala pozemek jako celek co do vytyčení v rámci katastru nemovitostí, ale není pravdou, že by zemědělské družstvo fakticky tento pozemek v celém rozsahu využívalo, když tak vyplývá z veřejného registru půdy, ze kterého je vidět rozsah zemědělské půdy, o kterou se zemědělské družstvo stará, když se na dotčeném pozemku navíc nachází vrostlé keře a nikdy v minulosti zde nebyla ze strany zemědělského družstva ani sečena tráva.

4. V reakci na toto vyjádření žalobce doplnila žalovaná své vyjádření a zároveň setrvala na svém návrhu na zamítnutí žaloby, když uvedla, že ona a její právní předchůdce pan [jméno FO] celý pozemek par. č. [hodnota], k.ú. [adresa], propachtovávali [právnická osoba], které na tomto pozemku zemědělsky hospodařilo, přičemž tento samý subjekt vydal právnímu předchůdci žalované do vlastnictví veškeré specifikované pozemky v dohodě o vydání nemovitostí ze dne 4. 3. 1997 a rozhodnutí Okresní úřadu v [obec], pozemkový úřad, ze dne 17. 4. 1997, vydaného pod č.j. OPÚ [číslo jednací]. Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj bylo žalované po pochůzce v terénu zjištěno, že pozemkové parcely č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a [hodnota], orná půda, jsou využívány jako celek a bylo navrženo sloučení parcel. Jak žalovaná, tak i její právní předchůdce pan [jméno FO], plnili všechny jim vyplývající veřejnoprávní povinnosti vztahující se k celému pozemku par. č. [hodnota], především pak podali daňové přiznání k dani z nemovitosti za rok 2022, přičemž žalovaná namítá, že pokud by byl žalobce přesvědčen o své řádné, poctivé a pravé držbě, tak by bez pochyb mohl daňové přiznání k dani z nemovitosti podat on. Současně pak žalovaná uvedla, že nejen žalobce, ale i jeho právní předchůdci - manželé [jméno FO] od počátku znali výměru jimi vlastněných pozemků parc. č. [hodnota] o výměře 402 m2 a parc. č. [hodnota] o výměře 160 m2, když oba tyto pozemky byly vždy takto specifikovány, a proto žalobce nemohl v dobré víře nabýt pozemek větší o 79 m2, když současně žalobce uplatňuje u Okresního soudu v Berouně další žalobu o vydržení části pozemku, přičemž tvar hranic oplocených pozemků je zjevně odlišný od tvaru hranic pozemku žalobce.

5. Následně žalobce ve svém podání doručeném zdejšímu soudu dne 20. 2. 2024 s ohledem na doložení a provedení důkazu – geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba]., sídlem [adresa], č. [hodnota], jenž byl schválen příslušným katastrálním úřadem, upravil petit své žaloby, když nyní se domáhá toho, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem části pozemku parc. č. [hodnota], zapsaného v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota], pro k.ú. [adresa]], obec [adresa]], vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to části označené jako samostatný pozemek par. č. [hodnota], o výměře 16 m, druh pozemku orná půda, nacházející se v k.ú. [adresa]], obec [adresa]], kde státní správu katastru nemovitostí vykonává Katastrální úřad pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], vymezené dle geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba]., sídlem [adresa], pod č. [hodnota], který byl úředně ověřen oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 12.2.2024 pod číslem [hodnota]. Současně žalobce uvedl, že při posledním smírném pokusu navrhl žalované odkup předmětné části pozemku za cenu 780 Kč/ m, ta tuto nabídku však odmítla.

6. V závěru řízení žalobce navrhl, aby bylo jeho žalobě vyhověno v plném rozsahu, když má za to, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že předmětnou část pozemku užívá v dobré víře po nezbytně dlouho dobu k jejímu vydržení. Měl za to, že žalovaná nikterak neprokázala, že by se výzva [právnická osoba] ze dne 27. 11. 2015 dostala do jeho dispozice, přičemž tato výzva je irelevantní vzhledem ke svému datování ke dni 27. 11. 2015, tedy do doby, kdy žalobce předmětnou část sporného pozemku již vydržel, navíc se podle specifikace pozemku v předmětné výzvě jako „zadního traktu pozemku“ podle žalobce ani nejedná o dotčenou část pozemku, neboť ta se nachází v pravé části jeho pozemku a je tak patrné, že ve výzvě se nejedná o předmětnou část pozemku, když [právnická osoba] nemělo úmysl tuto část pozemku využívat a nadále proto ani řešit její užívání ze strany žalobce. Žalobce současně dodal, že si nemyslí s ohledem na snímky z registru půdy, že by si [právnická osoba] byla vědomo, že hranice pozemků jsou odlišné od toho, jak na sporné části pozemku stojí plot. Současně zcela odmítl, že by mezi ním a žalovanou došlo k jakémukoliv kontaktu, když žalovanou osobně nikdy neviděl, současně nebyl ani žalovanou nikterak vyzýván k vyklizení předmětného pozemku, a dokonce mu žalovaná ani výměnou za vyklizení předmětného pozemku nenabízela výměnou jiný pozemek. Strany nenašly shodu ohledně možného odkoupení předmětného pozemku, kdy žalovaná nabízela jeho prodej za částku 8 000 Kč za 1 m.

7. Závěrem žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl, když se žalobci nepodařilo prokázat jeho dobrou víru, když má za to, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce si byl vědom, že užívá část pozemku bez právního důvodu.

8. Soud ve věci provedl dokazování následujícími důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti:

9. Z notářského zápisu, č.j. [číslo jednací] sepsaného v notářské kanceláři v [adresa] dne 12. 12. 1994, za přítomnosti [jméno FO], r.č. [RČ], bytem [adresa] jako prodávající a žalobce jako kupujícího soud zjistil, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, na základě které paní [jméno FO], jež byla podle rozhodnutí Státního notářství v Berouně č.j. [číslo jednací] výhradním vlastníkem, prodala za částku 40 000 Kč žalobci zahradu[Anonymizováno][hodnota] a zahradu [hodnota] zapsanou v k.ú. [adresa], LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa], přičemž na zahradách byly trvalé porosty. Předmětné pozemky byly prodány v tom stavu a se všemi právy a povinnostmi jak je dosud vlastnila prodávající a to za ujednanou kupní cenu. Současně bylo ujednáno, že vlastnické právo i právo užívání přejdou na žalobce poté, co bude předmětná kupní smlouva vložena do katastru nemovitostí, přičemž uvedená kupní smlouva nabyla platnosti dne 12. 12. 1994.

10. Z dohody o vydání nemovitosti podle zákona č. 229/91 Sb., ze dne 4. 3. 1997 soud zjistil, že [právnická osoba], IČO [IČO], jako vydávající, a pan [jméno FO], narozený [datum], jako příjemce, uzavřeli dohodu o vydání nemovitostí v katastrálním území [adresa], a to konkrétně: č. kat. [hodnota], orná půda o výměře 42122 m2, č. kat [hodnota], orná půda o výměře 920 m2, č. kat. [hodnota], orná půda o výměře 1992 m2. Tyto nemovitosti byly odňaty původnímu vlastníku na základě rozhodnutí FO [adresa] ze dne 22. 4. 1964, č.j. [číslo jednací]. Příjemce nemovitostí úmrtním listem vydaným ČD [hodnota] dne 11. 7. 95 v Ontariu, Kanadě, doložil, že původní vlastník zemřel a on je tak oprávněnou osobou k jejich přijetí. Následně byl příjemce - pan [jméno FO], r.č. [RČ], bytem [adresa], zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí v evidenci pro obec [adresa].

11. Z rozhodnutí Okresního úřadu v [adresa], pozemkový úřad, ze dne 17. 4. 1997 soud zjistil, že Okresní pozemkový úřad v [adresa] po prošetření schválil dohodu o vydání nemovitostí, kterou dne 4. 3. 1997 uzavřelo [právnická osoba], jako povinná osoba a pan [jméno FO], nar. [datum] jako osoba oprávněná, přičemž se jednalo o nemovitosti kat. čís. [hodnota], [hodnota], [hodnota], vedeném v katastru nemovitostí pod parc. č. [hodnota], kat. úz. [adresa].

12. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 16. 3. 2005 pro [adresa], území [adresa], obec [adresa], LV č. [hodnota], soud zjistil, že vlastníkem parcely [hodnota] o výměře 17 468 m2, orná půda, parcely č. [hodnota] o výměře 1992 m2, orná půda, parcely č. [hodnota] o výměře 922 m2, orná půda, parcely č. [hodnota] o výměře 3 467 m2, orná půda, parcely č. [hodnota] o výměře 15 m2, ostatní plocha, byl k uvedenému datu pan [jméno FO], r.č. [RČ].

13. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 27. 1. 2021 pro [adresa], katastrální území [adresa], obec [adresa], LV č. [hodnota], soud zjistil, že vlastníkem parcely č. [hodnota] o výměře 17 468 m2, orná půda, parcely č. [hodnota] o výměře 1 992 m2, orná půda, parcely č. [hodnota] o výměře 922 m2, orná půda, parcely č. [hodnota] o výměře 3 467 m2, orná půda, parcely č. [hodnota] o výměře 15 m2, ostatní plocha byla k uvedenému datu žalovaná, která vlastnictví k předmětným nemovitostem nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 31. 1. 2018, jejíž účinky nastaly k okamžiku 9. 2. 2018, přičemž zápis o tomto byl do katastru nemovitostí proveden dne 23. 3. 2018. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu 21. 6. 2023 pro [adresa], katastrální území [adresa], obec [adresa], LV č. [hodnota], soud zjistil, že vlastníkem parcely č. [hodnota], o výměře 22 531 m2, orná půda, je žalovaná, která vlastnické právo nabyla na základě darovací smlouvy ze dne 31. 1. 2018, jejíž účinky nastaly k okamžiku 9. 2. 2018 v 8:00 hod, přičemž zápis o tomto byl do katastru nemovitostí proveden dne 23. 3. 2018. K uvedené nemovitosti byla v katastru nemovitostí uvedena poznámka spornosti spočívající v žalobě na určení vlastnického práva k části pozemku, ze které byl oprávněn žalobce, přičemž oznámení o podaném žalobním návrhu na určení práva bylo na soud podáno dne 22. 5. 2023 s tím, že ke shodnému dni nastaly právní účinky tohoto zápisu.

14. Z knihovní vložky č. [hodnota] pro katastrální obec [adresa], soudní okres berounský, soud zjistil, že jako vlastníci chalupy č. [hodnota] v [adresa], stavebního pozemku č. [hodnota], domu č.p. [hodnota], pozemku č. [hodnota] - zahrada, pozemku č. [hodnota] - zahrada. Pozemku č. [hodnota] - role, pozemku č. [hodnota] - role a pozemku č. [hodnota] – pastva, byli evidováni [jméno FO] a [jméno FO] ke dni 14. 2. 1951, s tím že část pozemkové parcely č. [hodnota] částečně splynula do stavební parcely č. [hodnota].

15. Z usnesení Státního notářství v [adresa] ze dne 4. 5. 1964 soud zjistil, že dědictví po [jméno FO], zemřelé dne 10. 2. 1964, bez zanechání závěti nabyl rovným dílem její manžel [jméno FO] a její syn [jméno FO] s tím, že současně byla schválena i dohoda o rozdělení dědictví, na základě které bylo dohodnuto, že manžel [jméno FO] převezme veškerý majetek náležící do dědictví s tím, že proti tomu uhradí dluhy z dědictví a zaplatí notářský poplatek, syn [jméno FO] nežádal výplatu dědického podílu. [jméno FO] tak po své zemřelé manželce [jméno FO] nabyl vlastnictví k ideální polovině stavební parcely č. [hodnota] s domem, zahrady čk. [hodnota] a role čk. [hodnota], zapsaných ve vložce č. [hodnota] poznámkové knihy pro kat. území [adresa]. Hodnota nemovitosti byla vyčíslena na částku 5 727 Kč.

16. Z rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání ze dne 3. 6. 1983, č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že Finanční odbor Okresního národního výboru v [adresa] podle § 198 a násl. obč. zákona přidělil panu [jméno FO], rod. č. [hodnota], a paní [jméno FO], rod. č. [hodnota], k jejich žádosti ze dne 26. 5. 1983 pozemek parc. č. [hodnota] a [hodnota] v katastr. úz. [adresa] o celkové výměře 402 m2 + 160 m2, který byl ve správě MNV [adresa] s tím, že předmětný pozemek nebyl shledán jako vhodný k dalšímu dělení. Do osobního užívání jim byly předmětné pozemky přiděleny za účelem zřízení zahrádky. Výměra pozemků byla stanovena dne geometrického plánu č. [hodnota] ze dne 20. 4. 1983 - pozemek č. [hodnota] měl výměru 402 m2 a pozemek č. [hodnota] měl výměru 160 m2.

17. Z notářského zápisu ze dne 22 6. 1983 sepsaného na Státním notářství v [adresa], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že oprávněný zástupce Čs. státu – MNV [adresa], uzavřel společně s [jméno FO], nar. [datum], a jeho manželkou [jméno FO], nar. [datum], dohodu o zřízení práva osobního užívání pozemků ppč. [hodnota] o výměře 402 m2 a ppč. [hodnota] o výměře 160 m2 za úhradu 4 083 Kčs 18. Z rozhodnutí Okresního národního výboru v [adresa], odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství, ze dne 28. 12. 1983, č.j. zem. [číslo jednací], soud zjistil, že byl dán manželům [jméno FO] a [jméno FO] souhlas, aby v kat. území [adresa] na dotčených pozemcích parc. č. [hodnota] a [hodnota], oba pozemky označené jako zahrada, byla odňata zemědělská půda (0,0016 ha) a aby mohla být na předmětných pozemcích vystavěna kolna na nářadí s tím, že budovaná stavba nebude rekreačním objektem. S výstavbou kolny na nářadí na uvedených pozemcích vyslovily souhlas MNV [adresa] a odbor výstavby a ÚD ONV v [adresa].

19. Z dopisu pana [jméno FO] adresovanému Místnímu národnímu výboru na [adresa] soud zjistil, že pan [jméno FO] žádal uvedený místní národní výbor o povolení nahradit jeho shnilý plot na jeho majetku čís. pop. [číslo popisné] s tím, že pan [jméno FO] rovněž požádal o tom, aby mu byly řádně určeny hranice jeho pozemku tak, aby jej mohl správně oplotit, neboť z ulice činil rozdíl nesprávně oplocené půdy cca 1,5 m, a proto chtěl, aby mu byla linie pozemku komisionálně určena. Současně pan [jméno FO] požádal, aby byla zrušena cesta, která kdysi sloužila držitelům usedlosti č. [hodnota] k přístupu na jejich pole, když nyní je pole zapojena v JZD, které má k poli přístup z několika jiných cest, přičemž když JZD využívá tuto cestu k přístupu na pole pro svou zemědělskou techniku, panu [jméno FO] je způsobována škoda na jeho domě, kdy tato spočívá v poničení střechy apod. je ze strany JZD velmi složitě a s minimální úspěšností nahrazována.

20. Z dopisu Místního národního výboru na [adresa] adresovanému panu [jméno FO] ze dne 5. 2. 1971 soud zjistil, že bylo rozhodnuto o tom, že cesta na pozemku čk. [hodnota], byla na doporučení stavební komise zrušena.

21. Z Veřejného výpisu půdy ze dne 23. 11. 2023 soud zjistil, že [právnická osoba] v tomto katastrálním území hospodařilo ke dni 11. 10. 2003 na ploše o výměře 5,77 ha, zatímco ke dni 21. 2. 2023 zde hospodařilo na půdě o rozloze 5,49 ha. Rovněž byla barevně označená plocha pozemků, které jsou zemědělsky obhospodařované. V této obhospodařované ploše nebyl předmětný sporný pozemek zahrnut 22. Ze Sdělení k ohlášení drobné stavby/ stavební úpravy adresovaného komisí výstavby MNV [adresa] dne 27. 8. 1987 s. [jméno FO] soud zjistil, že byl dán souhlas s opravou plotu u parcely č. [hodnota], k.ú. [adresa] s tím, že oplocení musí jít po hranici původního oplocení, nesmí být rozšířeno.

23. Z protokolu o vytyčení hranice pozemku č. [hodnota], který byl vyhotoven [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 10. 5. 2016 soud zjistil, že na žádost pana [jméno FO], bytem č.p. [adresa], byly vytyčeny body 6, 7, 8, 9, 12 a 13 na vlastnické hranici mezi pozemky p. č. [hodnota], [hodnota], st. [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa]. Vytyčení bylo provedeno na podkladě měřického náčrtu č. 102 příslušejícího ke geom. plánu z roku 1940, přičemž kontrola byla provedena podle mapy MD-D ([hodnota]). Vytyčené body byly v terénu označeny dřevěnými kolíky a zaměřeny ze stanoviska [hodnota] technologií GNSS v souřadnicovém systému S-JTK. K seznámení s výsledkem údajů měření byli pozváni majitelé přiléhajících pozemků, a to pan [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], Obec [adresa] a pan [Jméno žalobce] s tím, že sdělení výsledků se vyjma pana F. [jméno FO] a pana J. [jméno FO] účastnili všichni vyjmenovaní. Nikdo z vlastníků a oprávněných neměl k vytyčeným bodům žádné další připomínky.

24. Z daňového přiznání žalované k dani z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2022 soud zjistil, že žalovaná za pozemek parc. č. [hodnota] o rozloze 22 531 m a za pozemek parc. č. [hodnota] o rozloze 144 m v obci [adresa] odvedla daň v celkové částce 787 Kč.

25. Z dopisu Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ze dne 27. 1. 2021 adresovaného žalované vč. kopie katastrální mapy k datu 27. 1. 2021, přílohy protokolu o výsledku revize údajů katastru nemovitostí č. [hodnota] k LV [hodnota], výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí soud zjistil, že žalované byl oznámen rozpor mezi skutečným stavem a stavem uvedeným v katastru nemovitostí, a proto byla vyzvána k odstranění nesouladu v katastru nemovitostí, když bylo při terénní revizi zjištěno, že pozemkové parcely č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota], druh pozemku orná půda, jsou užívány jako jeden celek, a proto bylo navrženo sloučení těchto parcel. Z dopisu Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] ze dne 21. 4. 2021 adresovaného žalované soud zjistil, že žalovaná bylo vyrozuměna o vyznačení změny v katastru nemovitostí spočívající ve sloučení parcel, které bylo zhojeno podle přiloženého neměřického záznamu pro sloučení parcel č. [hodnota].

26. Z Přílohy k pachtovní smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že pan [jméno FO] propachtovává pozemky zapsané na LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa], parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota], [hodnota] v celkové výměře 2, 3849 ha za pacht vč. daně 3 205 Kč.

27. Z dopisu [právnická osoba], [adresa], ze dne 23. 10. 2015 adresovaného panu [jméno FO] soud zjistil, že pan [jméno FO] byl informován o tom, že od 1. 1. 2015 byla navýšena cena pachtovného pozemku 2,5 % druh TTP a 3 % druh OP vč. daně.

28. Z darovací smlouvy uzavřené dne 31. 1. 2018 mezi panem [jméno FO], nar. [datum], bytem [Adresa žalované], jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou soud zjistil, že dárce žalované bezplatně převedl v plném rozsahu vlastnické právo k nemovitostem: pozemku par. č. [hodnota], v obci [adresa], k.ú. [adresa], č. LV [hodnota] o výměře 144 m, pozemku parc. č. [hodnota], v obci [adresa], k.ú. [adresa], č. LV [hodnota], o výměře 16 311 m, pozemku parc. č. [hodnota], v obci [adresa], k.ú. [adresa], č. LV [hodnota], o výměře 746 m, pozemku parc. č. [hodnota], v obci [adresa], k.ú. [adresa], č. LV [hodnota], o výměře 15 m, pozemku parc. č. [hodnota], v obci [adresa], k.ú. [adresa], č. LV [hodnota], o výměře 3 467 m, pozemku parc. č. [hodnota], v obci [adresa], k.ú. [adresa], č. LV [hodnota], o výměře 1 992 m. S tím, že po nabytí vlastnického práva k druhé pozemku parc. č. [hodnota], kú. [adresa], č. LV [hodnota], o výměře 144 m, se dárce rovněž zavázal tuto nemovitost převést žalované. Žalovaná tento dar v podobě nemovitostí z darovací smlouvy přijala.

29. Z barevných fotografií (č.l. 73-75 spisu), je vidět travnatá plocha, která je z jedné strany oplocena drátěným plotem, přičemž na konci plotu tento drátěný plot přechází do plotu plaňkového, v určité části pozemku je u plotu naskládané dřevo, které je opřeno k pletivu a z druhé strany drátěného plotu přiléhá stavba – bílý dům.

30. Z dalších barevných fotografií (založených ve spisu na č.l. 112-118) je patrný pozemek (žalobce), oplocení pozemku ze směru od silnice, kolík č. 13 (na pozemku žalobce), dále fotografie sloupku u drátěného oplocení, částečně je vidět oplocení, částečně jsou viditelné porosty na pozemku, a též je částečně viditelné oplocení pozemku a vytyčovací kolík.

31. Z ortomapy v měřítku 1 : 100 a geometrického plánu vyhotovitele [právnická osoba]., sídlem [adresa], kat. úz. [adresa], ověřeného [tituly před jménem] [jméno FO] dne 12. 2. 2024 soud zjistil, jaké je umístění pozemku žalobce označeného [hodnota] vůči pozemku parc. č. [hodnota], s nímž bezprostředně v jižní části tvoří hranici. Dosavadní stav pozemku parc. č. [hodnota] činil 22531 m, po vytyčení bodů na hranici pozemků pak přechází díl z pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 16 m na pozemek označený jako parc. č. [hodnota]. Přičemž parc. č. [hodnota] společně sousedí nejen s parcelami par. č. [hodnota], ale i [hodnota], [hodnota] a [hodnota].

32. Z obsahu spisu vedeného u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že v této věci na straně žalobce i žalované vystupují shodní účastníci s tím, že na straně žalovaných vedle paní [Jméno žalované] budou vystupovat dále dědicové po zesnulém panu [jméno FO]. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 5. 2023 domáhal toho, aby soud určil že pan [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce], bytem [adresa], [adresa] je vlastníkem části pozemku parc. č. [hodnota] vymezené dle geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba]., sídlem [adresa], č. [hodnota], který je v tomto geometrickém plánu označen jako samostatný pozemek parc. č. [hodnota]. Žalobce uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], o výměře 553 m, druh pozemku zahrada, zapsaného v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], přičemž tento pozemek žalobce sousedí s pozemkem parc.č. [hodnota], o výměře 144 m, zapsaný na LV č. [hodnota], jehož vlastníky jsou žalovaní. Žalobce nabyl pozemek parc. č. [hodnota] na základě kupní smlouvy uzavřené s paní [jméno FO], r.č. [RČ], bytem [adresa], přičemž v době uzavření kupní smlouvy byl pozemek parc. č. [hodnota] oplocen taj, jak je oplocen i v současné době, avšak při nedávné kontrole hranic svého pozemku žalobce zjistil, že hranice jeho pozemku zapsané v katastru nemovitostí neodpovídají reálné hranici pozemků vymezených uvedeným plotem, když žalobce současně užívá i část pozemku parc. č. [hodnota]. Žalobce tuto část pozemku však po celou dobu užívá v dobré víře a pečuje o ni na své náklady. Současně žalobce zpětně zjistil, že uvedené pozemky jsou společně užívány již historicky, kdy v roce 1940 došlo ke vzniku pozemku parc. č. [hodnota] poté, co se historičtí vlastníci pozemků parc. č. [hodnota] a [hodnota] dohodli na tom, že každý z nich vyčlení ze svého pozemku část, ze které vznikne cesta. Následně však bylo požádáno o zrušení předmětné cesty v roce 1971, přičemž této žádosti bylo vyhověno, a proto byl v části pozemku parc. č. [hodnota] postaven plot, který se tam nachází až do současnosti, avšak tento stav po opětovném scelení pozemků již nebyl fakticky promítnut do katastru nemovitostí a tvoří sporné území. Usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 19. 9. 2023, č.j. [spisová značka], bylo předmětné řízení přerušeno do právní moci rozhodnutí o dědictví po [jméno FO], narozeném [datum], posledně bytem [adresa], zemřelému dne 7.8.1985, v řízení vedeném Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], jakožto právnímu nástupci pana [jméno FO], neboť do té doby není možné zjistit okruh žalovaných, jako dědiců po zemřelém [jméno FO].

33. Z výpisu z pozemkového katastru – identifikace parcel – srovnávací sestavení parcel pro kat. úz. [adresa] ze dne 9. 9. 1996 soud mimo jiné zjistil, zjistil, že pozemek parc. č. [hodnota], o výměře 4 ha, 2122 m zapsaný v pozemkovém katastru je veden v katastru nemovitostí jako pozemek parc. č. [hodnota] o celkové výměře 6 ha 3330 m, pozemek parc.č. [hodnota] zapsaný v pozemkovém katastru o výměře 398 m byl rozdělen na tři pozemky, a to parc. č. [hodnota], o výměře 160 m (vlastníkem pozemku v katastru nemovitostí byl veden žalobce), parc. č. [hodnota] o výměře 141 m, parc. č. [hodnota] o výměře 97 m2. Dále pozemek zapsaný v pozemkovém katastru jako parc. č. [hodnota] o výměře 744 m byl rozdělen na dva pozemky, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako pozemek parc .č. [hodnota] o výměře 402 m (jako vlastník pozemku byl označen žalobce) a pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 342 m.

34. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že svědek zná žalobce i žalovanou a k oběma stranám má přátelský vztah, současně uvedl, že žije v těsném sousedství se sporným pozemkem žalobce, přičemž dosvědčil, že žalobce kolíky po vytyčování hranic pozemku neodstranil (oproti tvrzení dalšího souseda pana [jméno FO]). Svědek předmětnou lokalitu neznal a neměl k ní žádné vazby od roku 2015, kdy zde koupil nemovitost – rodinný dům, ve které nyní žije v roce. Podle svědka je stav oplocení na dotčeném pozemku stejný jako byl v roce 2015 s tím, že žalobce má pozemek zabezpečen a oplocen tak, aby se na něj nedalo samovolně vstoupit. Svědek se svou rodinou obývá rodinný dům, který je na pozemku, jenž sdílí společný plot s pozemkem žalobce Ohledně vytyčování hranic pozemků v roce 2016 uvedl, že k tomu došlo zřejmě na základě jeho iniciativy po koupi domu, který chtěl rekonstruovat. Podmínkou odsouhlasení projektu pro rekonstrukci bylo i odsouhlasení projektu vlastníky přiléhajících pozemků, přičemž tím je žalovaná a tehdy byl spoluvlastníkem ještě pan [jméno FO]. Svědek musel do projektu současně zakreslit oplocení, přičemž se domníval, že má pozemek parc. č. [hodnota] celý připlocený, následně se setkal s žalovanou a jejím manželem s tím, že se s žalovanou domluvil, že může pozemek parc. č. [hodnota] užívat (chtěl pozemek užívat, případně jej koupit). Žalovaná si po tomto jednání nechala vytyčit hranice pozemku, přičemž bylo zjištěno, že plot není na hranici pozemku parc. č. [hodnota], tak jak svědek předpokládal, ale je přesně v polovině tohoto pozemku. Do této doby podle názoru svědka žalobce ani žalovaná nevěděli, že plot vede v jiné hranici, předtím žalovaná i její manžel projekt svědka dvakrát schválili. Při vytyčování hranic pozemku v roce 2016 byl přítomen geodet a zástupce obce, jiné účastníky si svědek nepamatoval, on se dostavil až v momentě, kdy byly již kolíky na pozemku umístěny. Popsal, že na jeho pozemku žádné kolíky vytyčeny nebyly, jeden kolík byl vytyčen na zahradě žalobce (zde zůstal další dva roky po vytyčení, do doby než byl poničen pádem stromu), a druhý kolík byl umístěn před vraty na ploše, kde se otáčí automobily, přičemž docházelo k jeho opakovanému vyvrácení a nebylo možno jej správně umístit zpět. Umístěný drátěný plot je podle svědka starý a rezatý, jeden sloupek se nedávno vyvrátil - padl na něj strom, plot nebyl od roku 2015 nějak renovován, ani upraven.

35. Z výpovědi svědka [jméno FO], narozeného [datum], soud zjistil, že jsou s žalobcem kamarádi, stejně tak je jeho kamarád i svědek [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědek byl obeznámen s předmětem sporu, když se o něm bavili ve vesnici u piva. Svědek pochází z [adresa], bydlí zde již cca 60 let, tamní poměry mu tak jsou známy. Svědek zná žalobce od narození. Žalovanou svědek nezná, ale znal jejího manžela. Svědek by si přál, aby se situace vysvětlila, neboť on sám tam dříve bydlel a ví, že tam vždy byla ulička, uličkou se však chodit nedalo, chodí se okolo zepředu a zezadu. Svědek dříve bydlel na [adresa] v č.p. [číslo popisné], nyní bydlí v domě č.p. [číslo popisné], přičemž tento dům s pozemkem žalobce nijak nesousedí. Dotčený pozemek žalobce svědek zná, ví, že je oplocen, oplocení je tam celou dobu, cca 40 let, co svědek pamatuje. Plot je z pletiva, dole je branka, jsou tam vrata, pletivo se opravuje. Svědek uvedl, že se s plotem nijak nehýbalo, zda se plot opravoval svědek nevěděl. Zopakoval, že oplocení tam je celou dobu, seshora se sáňkovalo, chodilo se do tohoto místa rovněž kouřit (svědek kouřil od 12 let), plot na pozemku žalobce byl v tom stavu, jako je dosud. Svědek v blízkosti pozemku žalobce bydlel cca 12 -15 let zpět, v té době tam ulička nebyla, bylo to tam zarostlé a projít se tam nedalo.

36. Z výslechu žalobce soud zjistil, že na [adresa] žije od svého narození, bydlí však v jiné části obce, dotčený pozemek koupil v roce 1994, tento pozemek od pohledu znal, v době, kdy jej kupoval byl celý zarostlý, byly tam porosty, pozemek poté vyčistil. Oplocení na pozemku bylo takové, jaké je tam teď. Pozemek není oplocen pouze ze strany od sousedů - resp. od sokolovny, jinak je pozemek oplocen celý. Současně nebyl pozemek oplocen od přilehlé Sokolovny. Žalobce na pozemku pěstoval brambory a choval slepice, vybudoval tam kůlnu, a to v roce 1996, či 1997. Pozemek má žalobce zabezpečený řetězem a háčkem, žádný zámek tam nemá, na pozemek se lze dostat. Plot, který má žalobce „společný“ s [tituly před jménem] [jméno FO], tam již byl, pouze ze směru od parkoviště se v minulosti nacházela kamenná zídka a nyní tam jsou vybudována velká vrata, ze směru od pole je pozemek oplocen drátěným plotem, který se tam již nacházel. V době, kdy žalobce pozemek kupoval, byl pozemek oplocen ze dvou stran a ze třetí strany se překračovala povalená zídka, žalobce si proto nebyl vědom toho, že by část pozemku nebyla v jeho vlastnictví. Tuto skutečnost zjistil až cca 2 roky zpět, kdy to tam pan [tituly před jménem] [jméno FO] nechával vyměřovat a u žalobce na pozemku se objevily kolíky. Oplocení, vyjma vrat, žalobce nikterak neopravoval. Současně žalobce nebyl při koupi obeznámen s tím, že by hranice pozemku byly jiné než takové, jak je vymezuje oplocení. Žalobce navíc o část pozemku, která by neměla být jeho, pečuje. Nebyl vyzván ani ze strany žalované, aby předmětnou část pozemku, která není jeho, vyklidil, ani [právnická osoba], které užívalo vedlejší pozemek, po žalobci nepožadovalo vyklizení pozemku. Při vyměřování pozemku žalobce nebyl přítomen, i přesto byly na jeho pozemek umístěny dva kolíky – jeden před vraty a jeden na pozemku u stromu, který na něho následně spadl před cca 2 lety. Žalovanou žalobce nezná, znal jejího manžela a jeho matku.

37. Z protokolu o šetření na místě samém v obci a k.ú. [adresa] ze dne 23. 2. 2024 a z pořízených fotografií téhož dne soud zjistil, že pozemek žalobce parc. č . [hodnota], je ze směru od komunikace obce ohraničen velkými železnými vraty, na tato vrata z levé strany navazuje zídka, na níž je umístěn plaňkový plot. Vrata byla opatřena řetízkem a háčkem bez uzamčení. Z pravé strany od vstupu je pozemek oplocen drátěným plotem, jenž je přichycen na železné sloupky. Plot je starý, rezavý a poničený, třetí sloupek směrem od vrat je povalený, v zadní části pozemku u tohoto plotu je uskladněné dřevo a náhradní díly. Dále jsou na pozemku dva vzrostlé stromy, dva menší stromy a pozemek je zatravněný. Ve spodní části pozemku se nachází dva ohraničené komposty a porost jívy, v horní části pozemku se nachází oplocení oddělující hospodářskou část, ve které se nachází slepice, nepojízdné terénní vozidlo a dřevěná kolna. Tato část je dále oddělena plaňkovým plotem, zespoda do horní části pokračuje z pravé strany drátěný plot, který je opřen o železné sloupky. Horní pozemek končí železnými vrátky, které jsou vyplněny drátovým výpletem a z horní části je pozemek oplocen částečně, a to drátěným plotem, ve kterém jsou opět železné sloupky, ale část oplocení pozemku směrem od pole chybí, Vrátka v horní části pozemku jsou opět opatřena pouze železným řetězem bez uzamčení. V této horní části pozemek žalobce hraničí s pozemkem ve vlastnictví žalované parc. č. [hodnota], přičemž se zde nachází „sporná“ část pozemku, jež je nyní vyznačena 4 body růžové barvy.

38. Z výslechu svědka [jméno FO], nar. [datum], soud zjistil, že svědek zná žalobce (40 let), ale vztah k němu nemá, zná žalovanou i jejího manžela. K předmětu řízení svědek uvedl, že ví, že se jedná o spor o cestu, která patří [jméno FO], přičemž žalobce si tu cestu chce společně s lidmi, co koupili pozemek vedle, přivlastnit, když žalobce dělá, že cestu používá, a poté, co geodet vytyčil hranice pozemku kolíky, tak ty kolíky žalobce společně se sousedy druhý den vytrhal. Svědek chtěl, aby spor dopadl spravedlivě, od žalované věděl, že má soud v Berouně kvůli cestě. Současně si svědek přál, aby pozemek připadl manželům [jméno FO], neboť cesta je jejich a oni se jinak nedostanou na své pozemky. Dále vypověděl, že [jméno FO] navíc pozemky nejdříve vzali komunisti a po revoluci si je rozdělili zastupitelé. Svědek uvedl, že zná dobře pozemkové poměry na [adresa], nejprve tam v letech 1985-1986 měl chalupu a následně koupil další pozemek, kde postavil dům. Má dobré povědomí o pozemcích manželů [jméno FO], neboť od nich sám nějaké pozemky kupoval, též ví, že na jejich pozemcích v minulosti hospodařilo zemědělské družstvo. Uvedl, že toto družstvo rozesílalo i dopis, že má propachtováno více pozemků, na nichž nemůže hospodařit, neboť na nich sousedé skladují různé věci. Sám svědek tento dopis také dostal, měl za to, že to bylo v roce 2014, domnívá se tak, že jej dostal i žalobce, neboť se jednalo o sousedy, jejichž pozemky lemovaly pozemky manželů [jméno FO]. Svědek neznal stav, ve kterém žalobce pozemek zakoupil. Předpokládal, že tam plot byl s ohledem na to, že tam žalobce chová slepice (slepice ale běhají i po poli). Dále popsal, že pozemek byl původně oplocen ze tří stran, a to od silnice, od cesty, která vede na pole manželů [jméno FO] a oddělení pozemku žalobce, které vede z pole manželů [jméno FO] na pozemek žalobce, ze čtvrté strany pozemek oddělen nebyl. Předmětný pozemek zná svědek cca od 80. let, domnívá se, že jej žalobce nabyl někdy po roce 2010, přičemž v této době byl pozemek oplocen tak, jak je oplocen i nyní, dalo se tam běžně procházet. Poté dle tvrzení svědka žalobce plot kvůli slepicím zrušil – to svědek neviděl, plot tam před koupí pozemku žalobcem byl, následně žalobce plot směrem od silnice v pravé části pozemku zrušil, čímž si rozšířil svůj pozemek, který nadále využíval jako kdyby byl jeho vlastní. Proto došlo k vytyčení pozemku geodetem, aby žalobce věděl, jakou část pozemku může využívat, svědek tvrdil, že žalobce druhý den kolíky vytrhal. Svědek dále tvrdil, že žalobce se svým bratrem pozemek využíval jako odkladiště (aut, traktorů), a to na poli ve vlastnictví manželů [jméno FO], za oplocením pozemku žalobce, a proto byl ze strany JZD vyzýván, aby pozemek zpřístupnil pro průjezd. Svědek tvrdil, že pozemek se měl ze směru od pole manželů [jméno FO] nechat volně procházet do doby, než jej zahradil žalobce. Dále popsal vytyčování pozemku v roce 2016 geodetem, uvedl osoby, které byly přítomny. Podle svědka žalobce věci neřeší, na cestu, která není jeho, umístil dřevo, a v této souvislosti uvedl, že se sám pan [jméno FO] nesouhlasil s tímto uskladněním dřeva, a uvažoval o jednání o odkupu pozemku, pokud by nedošlo k odstranění. Svědek dále uvedl, že tento spor se ho rovněž dotýká, neboť nad cestou je pole manželů [jméno FO], v jehož levé části se nachází pozemek, který patří svědkovi, a svědek tuto cestu potřebuje kvůli přístupu na své pole, které koupil v roce 2015, a kde má nyní trávu. Na tento svůj pozemek se nejdříve dostával přes svůj stavební pozemek, kde je již nyní vystavěn dům, na uvedené pole musí dostávat složitějším způsobem přes pozemek manželů [jméno FO]. Sám svědek se domnívá, že dotčená část předmětného sporné pozemku pro manžele [jméno FO] není nijak více významná, nicméně sami manželé [jméno FO] tuto část potřebují používat kvůli přístupu po celé cestě. Svědek tvrdil, byl nejméně třikrát přítomen tomu, že manželé [jméno FO] vyzývali žalobce k vyklizení části pozemku v roce 2014, poté půl roku ještě jednou, a pak v roce 2017, či 2018. Na [adresa] manželé [jméno FO] jezdí 1 x ročně, když jedou do [adresa]. Svědek na [adresa] žije část roku v blízkosti dotčeného pozemku v domě č.p. [číslo popisné] kolaudovaného v roce 2021, předtím pobýval na [adresa] ve své chalupě, která se nachází cca 300 m od dotčených pozemků.

39. Z výslechu svědkyně paní [jméno FO], narozené [datum], soud zjistil, že svědkyni jsou známi účastníci předmětného sporu, není s nimi v žádném vztahu, jejich vztah je neutrální, současně svědkyně předmět řízení definovala jako spor o pozemky, které užívá [právnická osoba]. Svědkyně popsala, že [právnická osoba] hospodaří na pozemkách o celkové rozloze cca 8 000 ha, přičemž některé z pozemků jsou v jeho vlastnictví a zbylé jsou pachtovním vztahu. Dotčený pozemek parc. č. [hodnota] je v zemědělskému družstvu propachtován žalovanou, která zemědělskému družstvu propachtovává ještě další pozemky. Na pozemku parc. č. [hodnota] zemědělské družstvo aktuálně pěstuje píci, kterou seká. V rámci výkonu své práce na propachtovaných pozemcích družstvo nikdy nezasahuje například za plot, a to ani za situaci, kdy by se za ním nacházela část propachtovaného pozemku, poměrně často se stává, že družstvo se na propachtované pozemky svou technikou ani nedostane, když například majitelé přiléhajících pozemků neumožní technice průjezd po pozemku (v takovém případě jsou pozemky vráceny jejich majitelům, či leží ladem). Svědkyně popsala, že u pozemku parc. č. [hodnota] byl v minulosti problém, kdy vlastníci přilehlých domů umisťovali za plot pozemku dříví a jiné věci, čímž se pozemek pro obhospodařování zemědělského družstva zužoval, a proto je zemědělské družstvo vyzývalo, aby tyto věci odstranili. Problém se nakonec v delším časovém horizontu, cca půl roku vyřešil došlo k vyklizení, či odkoupení pozemku/části pozemku – pan [jméno FO], či ke kompromisu – věci jsou na pozemku částečně ponechány, a v případě potřeby umožní zemědělské technice průjezd). Tato situace a výzvy se řešily v roce cca 2015, přičemž výzvy vzešly čište z iniciativy zemědělského družstva, nikdo jiný na jejich zaslání neměl vliv, zda o jejich rozesílání byli informováni i vlastníci propachtované půdy si však již svědkyně nevybavila. Zemědělské družstvo rovněž ověřuje propachtovanou plochu v katastru nemovitostí, zda zapsaný vztah sedí se skutečností, je si tedy vědomo, pokud dojde na některém z míst k zmenšení plochy. I na [adresa] jsou sporné pozemky, svědkyni jsou známy poměry pozemku parc. č. [hodnota], kdy uvádí, že se jedná o propachtovanou půdu od žalované s tím, že půda je z velké části obdělávána, pouze kolem plotů je vynecháno pole cca 1,5 m z důvodu, aby při obdělávání půdy nedošlo k poškození plotů přiléhajících pozemků. Svědkyně si však současně neuvědomila, že by ve věci vyklizení pozemku jednala s žalobcem.

40. Soud zamítl provedení důkazu výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO], jehož provedení soud považoval za nadbytečné a pro rozhodnutí předmětné věci za nepotřebné. Soud zamítl provedení důkazu výzvou k nápravě a odstranění překážek znemožňujících řádné užívání nemovitých věcí ve vlastnictví poškozeného a třetích osob a to vč. poštovního podacího archu, když k uplatnění těchto důkazů došlo ze strany žalované až po uplynutí koncentrační lhůty, která byla stanovena podle § 118 b o.s.ř. V tomto ohledu soud jen okraj poznamenává, že ani provedení tohoto důkazu by nezvrátilo časovou lhůtu pro vydržení nemovitosti (žalobce nabyl nemovitosti do svého vlastnictví v prosinci roku 1994, předmětná výzva k vyklizení „části“ pozemku je datována dnem 24. 11. 2015, poštovní podací arch je datován dnem 27. 11. 2015).

41. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalobce na základě kupní smlouvy uzavřené dne 12. 12. 1994 s paní [jméno FO] v notářské kanceláři v Berouně, nabyl vlastnictví k nemovitostem - zahradě parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] zapsaných v katastru nemovitostí pro k.ú. [adresa], na LV č. [hodnota], a to se všemi právy a povinnostmi. Na těchto pozemcích se nacházela kolna a trvalé porosty.

42. Dotčené pozemky žalobce parc. č. [hodnota] a [hodnota] podle výpisu v katastru nemovitostí v současné době sousedí s pozemky parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota], přičemž v minulosti v roce 1971 předchozí vlastník pozemku parc. č. [hodnota] pan [jméno FO] Místní národní výbor požádal, zda by cesta, jež byla zřízena na pozemku parc. č. [hodnota], nemohla být zrušena s ohledem na to, že mu zemědělská technika při průjezdu na přilehlá pole ničila dům. Jeho žádosti bylo dne 5. 2. 1971 vyhověno.

43. V roce 1964 zemřel původní vlastník pozemků parc. č. [hodnota], [hodnota], [hodnota] s tím, že se jejich vlastníkem stal pan [jméno FO], kterému byly s ohledem jednání státu v minulém režim pozemky vydány zpět do vlastnictví na základě dohody o vydání nemovitostí ze dne 4. 3. 1997, kterou s ním uzavřelo [právnická osoba]. V současné době jsou takto vydané pozemky v katastru nemovitostí evidovány pod parc. č. [hodnota]. [jméno FO] uzavřel dne 31. 1. 2018 s žalovanou, svou manželkou, darovací smlouvu, na základě které žalovaná nabyla vlastnické právo k pozemku parc. č. [hodnota]. Mezi žalobcem na jedné straně a žalovanou a právními nástupci po zemřelém panu [jméno FO] na straně druhé není sporná pouze část užívání pozemku parc. č. [hodnota], ale též část pozemku parc. č. [hodnota], o jejímž vlastnictví je veden spor u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. [spisová značka], přičemž toto řízení je v současné době přerušeno. Žalovaná, resp. její předchůdce, pozemek parc. č. [hodnota] propachtovává již dlouhodobě [právnická osoba], který na tomto a dalších přiléhajících pozemcích hospodaří.

44. Žalobce dotčený pozemek nabyl v roce 1994 s tím, že jej již koupil s umístěným plotem, který vyděluje jeho pozemek parc. č. [hodnota] od pozemku parc. č. [hodnota]. V době uzavření kupní smlouvy žalobce nepochyboval, že by umístěný plot neodpovídal hranicím jeho pozemku, pozemek v plné, tj. oplocené kapacitě využíval (hospodaří na něm – pěstuje plodiny, chová slepice, má tam uskladněné věci), o oplocený pozemek v plné míře na své náklady pečuje. Plot, který vymezuje nyní pozemek žalobce i se spornou částí pozemku žalované nebyl od koupě pozemku žalobcem nikterak posunut, či upravován, kdy soud vycházel z výslechů svědků, kteří jsou tamních poměrů na [adresa] již desítky let znalí, neboť se jednalo (vyjma nově příchozího [tituly před jménem] [jméno FO]), o starousedlíky, či zástupkyni [právnická osoba], kteří potvrdili, že si stávající plot pamatují ve stejné lokaci již z dávné z minulosti, přičemž je v posledních letech po případném poškození jeho částí došlo pouze k opravě, nikoliv k jeho celému přemístění či posunutí. Stáří plotu je pak seznatelné i z místního šetření, kdy pletivo plotu je zrezlé, potrhané, prověšené, rovněž sloupky, na kterých je zachycen jsou již dosti poškozené, beton, v němž jsou umístěny rovněž není nový. Pozemek je svažitý, nachází se na něm vzrostlé stromy, v horní části navazuje na pozemek [hodnota] je zakončen chatrnými dvířky, značně poškozeným plotem.

45. V roce 2016 se vlastník sousední parcely [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodl pro rekonstrukci svého domu, [tituly před jménem] [jméno FO] si byl vědom, že má ke svému pozemku připlocen i pozemek č. [hodnota], kdy jednal s žalovanou o možnosti jeho užívání. Později zjistil, že plot je umístěn v polovině pozemku p. č. [hodnota] s tím, že druhá část pozemku se nachází při oplocení žalobce. V důsledku toho došlo v roce 2016 k určení hranice dotčených pozemků geodetem, byly vytyčeny body na vlastnické hranici mezi pozemky p. č. [hodnota], [hodnota], st. [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota]. Tyto vytyčené body byly vyznačeny dřevěnými kolíky, některé kolíky byly umístěny na pozemku žalobce. Ve věci je zcela nepodstatný osud těchto kolíků (svědek [jméno FO] tvrdil, že žalobce tyto kolíky ihned druhý den po jejich aplikaci odstranil, zatímco svědek [tituly před jménem] [jméno FO] tvrdil, že kolík umístěný na pozemku žalobce se tam nacházel po dobu v řádech měsíců). V řízení nebylo prokázáno, že by mezi manžely [jméno FO] a žalobcem probíhala nějaká jednání o tom, že žalobce má zahrazenu/užívá i část jejich pozemku, kterou chtějí navrátit. Zástupkyně [právnická osoba] jako svědkyně potvrdila, že vlastníci pozemků, které sousedili s pozemky propachtovanými ZD [adresa], což je i pozemek p. č. [hodnota], byli v minulosti (uváděla rok 2015) vyzýváni, aby odklidili věci, které odložili za ploty svých pozemků, kdy tyto věci bránily ve využití této plochy Zemědělskému družstvu, přičemž s žádným vlastníků nebyl v tomto směru problém. Zemědělské družstvo si je podle katastru vědomo, jaká plocha mu k obdělávání na základě vlastnického práva, či pachtovních smluv náleží, i přesto však nevstupuje a nehospodaří za ploty vlastníků pozemků přiléhajících k obhospodařovaným pozemkům. Současně sama zástupkyně Zemědělského družstva nebyla schopna určit, že by bylo v minulosti s žalobcem projednáváno, že má část propachtovaného pozemku připloceného ke svému pozemku. Svědek pan [jméno FO] sice vypověděl, že žalobce plot posouval a po pozemku a přiléhajících částech se „roztahuje“, ale nebyl v rámci své výpovědi nikterak přesný, když sice uváděl, že je tamních poměrů dobře znalý, když na [adresa] vlastní chalupu od 80. let minulého století, ale též datoval koupi pozemku žalobcem do doby odlišné skoro o cca 20 let, ani jeho tvrzení, že si přeje, aby bylo pro manžele [jméno FO] dosaženo spravedlnosti nelze brát za zcela neúčelné, když vzápětí vyplynulo, že pan [jméno FO] vybudoval společně se synem dům, který část roku soustavně obývá s tím, že touto stavbou tak bylo zamezeno přístupu na jeho další pozemek nacházející se nad tímto domem, která je ve vlastnictví pana [jméno FO], k němuž nyní vede složitější příjezdová cesta, přičemž pokud by následně bylo vyhověno žalované, resp. žaloba zamítnuta, vznikl by panu [jméno FO] k jeho pozemku snadnější přístup. Zatímco soud neměl pochyb a uvěřil výpovědím svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a paní [jméno FO], potažmo svědka [jméno FO], když jejich výpovědi bylo možné logicky začlenit do časové osy a navazovaly na další prokazatelné skutečnosti.

46. Protože předmětem žaloby bylo posouzení existence vlastnického práva žalobce k předmětné sporné části pozemku, zabýval se soud dle § 80 o.s.ř. nejprve otázkou, zda má žalobkyně na tomto určení naléhavý právní zájem. Podle ustálené soudní praxe, je naléhavý právní zájem dán zejména tam, kde by bylo bez tohoto určení právo žalobce ohroženo nebo kde by bez tohoto určení bylo jeho právní postavení nejistým. Tato žaloba má povahu preventivní, jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva. Není namístě tam, kde již k porušení došlo a kde je již je k dispozici žaloba na splnění povinnosti podle § 80 o.s.ř. V daném případě se žalobce domáhá určení vlastnictví k části pozemku parc. č. [hodnota] poté, co žalovaná uplatňuje právo k tomuto pozemku s tím, že je jeho vlastníkem. V katastru nemovitostí je pak zapsáno vlastnické právo žalované k tomuto pozemku. Z tohoto důvodu dospěl soud k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, nýbrž i s ohledem na skutečný stav pozemků a stav zapsaný v katastru nemovitostí je potřeba jasně určit a vymezit hranice předmětných pozemků, když sám žalobce o část dotčeného pozemku již mnoho let řádně fakticky pečuje a užívá jej, zatímco naopak žalovaná svůj pozemek propachtovává a bez měření geodeta nebylo nikomu z účastníků známo, že hranice pozemku jsou posunuty.

47. Žalobce nabyl vlastnické právo k předmětnému pozemku v roce 1994 na základě kupní smlouvy, žalovaná nabyla vlastnické právo k dotčenému pozemku od svého manžela teprve v roce 2018. Soud vzal tak v potaz, že rodina manžela žalované byla historickým vlastníkem dotčené sporné části pozemku s tím, že do vlastnictví manžela žalované byl tento pozemek navrácen v roce 1997, kdy byl „majetkem rodiny“, přičemž oba manželé na správě pozemku participují (byť se v daném místě nacházeli pouze sporadicky s ohledem na bydliště v zahraničí v dané době) a proto soud při právním posouzení postupoval s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění účinném od 1.1.2014, z ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen „občanský zákoník“).

48. Podle § 123 občanského zákoníku je vlastník v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Podle § 132 odst. 1 občanského zákoníku lze vlastnictví věci nabýt kupní, darovací nebo jinou smlouvou, děděním, rozhodnutím státního orgánu nebo na základě jiných skutečností stanovených zákonem. Podle odstavce 2 téhož ustanovení nabývá-li se vlastnictví rozhodnutím státního orgánu, nabývá se vlastnictví dnem v něm určeným, a není-li určen, dnem právní moci rozhodnutí. Podle § 133 odst. 2 občanského zákoníku převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví vkladem do katastru nemovitostí podle zvláštních předpisů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

49. Podle § 134 odst. 1 občanského zákoníku se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle odstavce 3 téhož ustanovení do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Podle odstavce 4 se pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

50. Podle § 129 odst. 1 a 2 občanského zákoníku je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe. Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon. Podle § 130 odst. 1 občanského zákoníku je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

51. Podle § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. 52. „Předpokladem pro existenci držby je faktický výkon panství nad věcí a dále pak vůle držitele nakládat s věcí jako s věcí vlastní. Držba však může existovat ve dvou formách, a to jednak jako držba oprávněná a rovněž jako držba neoprávněná. O oprávněnou držbu půjde v případě, že držitel je vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří. Pojmové vymezení oprávněné držby je významné zejména proto, že pouze oprávněný držitel může nabýt vlastnické právo vydržením (originární nabytí vlastnického práva). ... Dobrá víra je psychický stav držitele - takový držitel se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoliv pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. ... Dobrá víra držitele, která je dána se zřetelem ke všem okolnostem věci, se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), na jehož základě mohlo držiteli vzniknout vlastnické právo. ... Dobrá víra, která je dána „se zřetelem ke všem okolnostem“, zaniká v okamžiku, kdy se držitel seznámil se skutečnostmi, které objektivně musely vyvolat pochybnost o tom, že mu věc po právu patří anebo že je subjektem práva, jehož obsah vykonává.“ (viz. komentář ASPI k ust. § 130 občanského zákoníku).

53. Dobrá víra je psychický stav držitele – takový držitel se domnívá, že mu vykonávané právo patří, ačkoliv tomu tak ve skutečnosti není. Skutečnost, zda držitel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc nebo právo náleží, je třeba vždy hodnotit objektivně, a nikoli pouze ze subjektivního hlediska (osobního přesvědčení) samotného účastníka. Při hodnocení dobré víry je vždy třeba brát v úvahu, zda držitel při běžné (normální) opatrnosti, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu daného případu po každém požadovat, neměl, resp. nemohl mít, po celou vydržecí dobu důvodné pochybnosti o tom, že mu věc nebo právo patří [k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. května 2002, sp. zn. 22 Cdo 1843/2000. Držitel není „vzhledem ke všem okolnostem“ v dobré víře v případě, že je sice subjektivně přesvědčen, že mu věc anebo právo patří, avšak při zachování obvyklé opatrnosti by musel vědět, že tomu tak není. Protože dobrou víru je třeba hodnotit objektivně, nelze dospět k závěru, že za stejné situace by jedna osoba byla v takto kvalifikované dobré víře, a druhá nikoliv; to se týká i právních předchůdců [usnesení Ústavního soudu ze dne 3. června 2004, sp. zn. III. ÚS 50/04.), obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. listopadu 2000, sp. zn. 22 Cdo 1253/99.

54. V rozsudku ze dne 10. října 2002, sp. zn. 22 Cdo 490/2001, Nejvyšší soud ČR uvedl, že „oprávněná držba se zakládá na omylu držitele, který se domnívá, že je vlastníkem držené věci nebo subjektem vykonávaného práva. Oprávněná držba se nemůže zakládat na takovém omylu držitele, kterému se mohl při normální opatrnosti vyhnout. Je třeba zdůraznit, že jde o opatrnost normální, obvyklou, posuzovanou z objektivního hlediska. Omyl držitele musí být omluvitelný. Omluvitelným je omyl, ke kterému došlo přesto, že mýlící se postupoval s obvyklou mírou opatrnosti, kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat. Pokud omyl přesahuje rámec běžného, obvyklého posuzování věcí, není omluvitelný. Držitel, který drží věc na základě takového omylu, může být sice v dobré víře, avšak nikoliv ‚se zřetelem ke všem okolnostem‘, a proto nemůže být držitelem oprávněným. Omluvitelným omylem může být výjimečně i omyl právní.“ 55. V rozsudku ze dne 28. ledna 2015, sp. zn. 22 Cdo 3079/2014, Nejvyšší soud ČR uvedl, že „Jedním z hledisek pro posouzení omluvitelnosti omylu držitele je v takovém případě i poměr plochy koupeného a skutečně drženého pozemku. Při posouzení oprávněnosti držby záleží i na tvaru pozemků a jejich umístění v terénu. U pozemku pravidelného tvaru lze zpravidla lépe odhadnout výměru než u pozemku nepravidelného; to platí i o pozemku na rovině oproti členitému terénu. Význam hraje i společné oplocení, rozsah užívání právním předchůdcem apod. Jestliže ani vlastník sousedního (drženého) pozemku si neuvědomil, že nabyvatel (jeho předchůdci) drží i část jeho pozemku, bude to nasvědčovat objektivní omluvitelnosti omylu.“ 56. V rozsudku ze dne 22. 5. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2211/2000, Nejvyšší soud ČR uvedl, že „Ani samotná skutečnost, že držitel nenechal vytyčit hranice jím držených pozemků a nezjistil tak, že drží i část pozemku, jehož vlastníkem není, nevylučuje jeho oprávněnou držbu.“ 57. V řízení tak bylo prokázáno, že žalobce je od roku 1994 vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] a [hodnota] (později sloučeným pod parc. č. [hodnota]) v kat. úz. [adresa], přičemž tento pozemek z jedné strany sousedí s pozemkem parc. č. [hodnota], jehož vlastníkem je od roku 2018 žalovaná (předchozím vlastníkem byl její manžel, které předmětné pozemky nabyl do vlastnictví původních navrácením zpět v roce 1997). Žalobce na pozemku hospodaří a obstarává jej, a to v takovém rozsahu, který byl pozemku vytyčen umístěným plotem, jenž se zde nacházel již v době, kdy žalobce pozemek kupoval. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce s plotem nijak nemanipuloval, neposouval jej (aby si svůj pozemek rozšířil), je patrné že žalobce o spornou část pozemku parc. č. [hodnota] po celou dobu pečoval jako o vlastní, a to zcela prokazatelně v dobré víře. Navíc ani sama žalovaná o tom, že část jejího pozemku parc. č. [hodnota] užívá žalobce neměla představu, až do doby, kdy vyvstaly problémy s přilehlými okolními pozemky a vytyčováním jejich hranic, kdy tak byly hranice pozemků vytyčeny geodetem až v roce 2016. I přesto, že žalovaná svůj pozemek parc. č. [hodnota] propachtovává [právnická osoba], nebyla si vědoma toho, že plocha, která je zanesena v katastru nemovitostí, tak zcela neodpovídá skutečnosti a část sporného pozemku odpovídající rozměru cca 16 m je oplocena k pozemku žalobce, zatímco u přiléhajícího pozemku, který je ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO], si žalovaná je odchylky vědoma, že pan [tituly před jménem] [jméno FO] má ke svému pozemku připlocenou i část jejího pozemku. Současně bylo ve věci prokázáno, že žádný z dotazovaných svědků si nebyl vědom, že by žalobce plot posunul (svědek [jméno FO] uváděl, že došlo ke zbourání plotu, neviděl nikoho plot bourat), čímž by záměrně rozšířil svůj pozemek, když bylo prokázáno, že uvedený plot se v daném místě na pozemku nacházel již historicky a žalobce pozemek s takto umístěným oplocením nabyl na základě kupní smlouvy, a to za situace, kdy se při uzavírání kupní smlouvy domníval, resp. byl přesvědčen, že po uhrazení kupní ceny nabyl celou část vymezeného pozemku. V řízení se nebylo prokázáno, že by žalovaná, resp. její právní předchůdci, činila nějaké kroky k tomu, aby žalobce vyvedla z omylu, že částečně obhospodařuje i část jejího pozemku, stejně tak jako nebylo prokázáno, že by žalobce odstranil kůly, které po zaměření geodeta, vytyčovaly sporné hranice pozemků. Z chování žalobce po celou dobu, kdy byl vlastníkem pozemku, tj od prosince roku 1994, tak bylo znatelné, že jednal v omylu, kdy se na základě dobré víry domníval, že sporná část pozemku je v jeho vlastnictví, nečinil žádné naschvály a neusurpoval si půdu žalované. Navíc v daném případě se jedná o spornou plochu o výměře 16m2, tedy s ohledem na celkovou plochu pozemku žalobce plochu malou, a nelze klást k jeho tíži, že nerozpoznal odlišný rozměr kupovaného pozemku a od rozměru pozemku, který užíval. S ohledem na výše uvedené, kdy žalobce takto činil již od roku 1994, tedy podstatně delší dobu než 10 let (doba byla přerušena až vyměřením hranic v roce 2016, kdy žalobce mohl a měl získat pochybnost o svém vlastnictví), je pak možné uzavřít, že předmětnou spornou část pozemku parc. č. [hodnota] vydržel, přičemž by na takovémto rozhodnutí soudu nezměnilo nic ani to, kdyby přihlédl k důkazům, které byly v řízení předloženy až po samotné koncentraci řízení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když určil, že vlastníkem sporné části pozemku parc. č. [hodnota], jež byla vymezena podle geometrického plánu vyhotoveného [právnická osoba]., sídlem [adresa], pod č. [hodnota], který byl úředně ověřen [tituly před jménem] [jméno FO] dne 12. 2. 2024 pod č. [hodnota], je žalobce. Tento geometrický plán pak tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí.

58. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a přísluší mu náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč, odměnu advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 14 úkonů právní služby po 3 100 Kč/úkon podle § 9 odst. 4, písm. b) vyhlášky (1x převzetí a příprava věci, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, 3 další podání ve věci - ze dne 16. 6. 2023, 23. 11. 2023 a 12. 4. 2024, účast na 5 jednání - dne 19. 10. 2023 (1x), 7. 12. 2023 (2x - jednání přesáhlo 2 hodiny), 23. 1. 2024 (1x), 27. 2. 2024 (1x), 16. 4. 2024 (2x – jednání přesáhlo 2 hodiny), 1x účast na místním šetření 23. 2. 2024), 14 paušálních náhrad po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále představují náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem tov. zn. Volkswagen Tuareg, RZ [SPZ], spotřeba dle TP: 6,6 l/100 km, palivo motorová nafta vypočtenou dle ustanovení § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb., a to k jednání soudu z [adresa] a zpět – každá cesta v délce 68 km, k jednání dne 19. 10. 2023 a 7. 12. 2023 ve výši 508 Kč za každou z cest při ceně paliva 34,40 Kč/1litr, sazbě zák. náhrady 5,20 Kč/1 km dle vyhlášky MPSV č. 191/2023, za cesty k jednání dne 23. 1. 2024, 27. 2. 2024 a 16. 4. 2024 za každou z cest 554 Kč při ceně paliva 38,70 Kč/1litr, sazbě základní náhrady 5,60 Kč/1 km dle vyhlášky MPSV č. 398/2023, za cestu advokáta týmž osobním automobilem na místní šetření dne 23. 2. 2024 z [adresa] a zpět v délce 60km celkem ve výši 489 Kč při ceně paliva 38,70 Kč/1litr, sazbě základní náhrady 5,60 Kč/1 km dle vyhlášky MPSV č. 398/2023, dále náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednáním soudu a zpět, cesta na místní šetření a zpět) za 24 půlhodin po 100 Kč dle§ 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., vše výše uvedené (kromě soudního poplatku) zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% DPH ve výši 11 165 Kč, neboť advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 69 332 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit k rukám tohoto advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř., neboť pro stanovení lhůty odlišné či plnění ve splátkách neshledal soud podmínky.

Poučení