3 C 9/2025 - 106

Rubrum

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl soudcem JUDr. Jiřím Fuksem, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozená [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A], MBA. sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2. [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o určení nepřípustnosti prodeje zástavy takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, jíž se žalobce domáhá určení nepřípustnosti prodeje jednotky č. [Anonymizováno] – byt, vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, a podílu o velikosti id. [Anonymizováno] na společných částech domu, tedy budově č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] a pozemku parc č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], v dražbě vedené žalovaným č. 2 pod sp. zn. [spisová značka] na návrh žalovaného č.

1.

II. Žalobce je povinen nahradit 1. žalovanému náklady řízení ve výš 21366,18 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce 1. žalovaného.

III. Žalobce je povinen nahradit 2. žalovanému náklady řízení ve výši 1865,84 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce podal dne 22. 1. 2025. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem nemovitosti výše popsané. Tuto nemovitost dal do zástavy k zajištění dluhů [jméno FO] vůči 1. žalovanému z titulu náhrady škody, kterou [jméno FO] způsobil 1. žalovanému v rámci jeho působení v orgánem 1. žalovaného, když jeho jménem uzavřel se společností [právnická osoba]. Smlouvu o podnikatelském úvěru ze dne 22. 5. 2020 na 2.290.000,- Kč spolu se Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne 22. 5. 2020 a Smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 12. 6. 2020 na částku ve výši 340.000,- Kč spolu se Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem ze dne 12. 6. 2020 a učinil tak v rozporu se zájmy 1. žalovaného a jinak než v jeho prospěch a finanční prostředky z nich získané užil jinak než ve prospěch 1. žalovaného, dále k zajištění dluhů z titulu bezdůvodného obohacení, když finanční prostředky z uvedených úvěrových smluv užil [jméno FO] jinak než ve prospěch a v zájmu 1. žalovaného a tím se na jeho úkor bezdůvodně obohatil, a dále k zajištění dluhů z titulu nároku na náhradu plnění poskytnutého za třetí osobu a veškerých jiných nároků ze shora uvedených úvěrových smluv pro případ, že bude zjištěno, že k úhradě pohledávek ze shora uvedených úvěrových smluv byl zavázán přímo [jméno FO] a že 1. žalovaný za něho hradil dluh ze shora uvedených úvěrových smluv. 1. žalovaný se ocitl v insolvenci ([spisová značka]), bylo mu povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty. Insolvenční řízení stále probíhá. Vedle toho byla nemovitost postižena ve 2 exekucích - jednak exekučním příkazem [jméno FO], soudního exekutora Exekutorského úřadu [adresa], ze dne 31. 7. 2024, č. j. [spisová značka], a jednak exekučním příkazem 2. žalovaného ze dne 30. 12. 2024, č. j. [spisová značka]. 1. žalovaný se rozhodl pro prodej zástavy formou dražby a nechal o tom zapsat poznámku do Katastru nemovitostí, návrhem ze dne 4.12.2024. Dražebníkem je 2. žalovaný. Ten vydal dne 27. 12. 2024 pod sp. zn. [spisová značka] dražební vyhlášku a dražbu nařídil na 30. 1. 2025, 10.15 h. Žalobce se domnívá, že na prodej nemovitostí se vztahuje úprava zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, jež v ust. § 46 odst. 1 písm. g) ukládá dražebníkovi povinnost upustit od dražby, jestliže byl vydán soudním exekutorem exekuční příkaz prodejem předmětu dražby. Dále žalobce tvrdil, že v dražební vyhlášce není uvedena pohledávka 1. žalovaného, jež má být uspokojena z výtěžku dražby. Dražební vyhláška odkazuje pouze na zástavní smlouvu, kterou bylo zřízeno zástavní právo k zástavě k zajištění výše uvedených pohledávek 1. žalovaného vůči [jméno FO] v souvislosti s uzavřením úvěrových smluv se společností [právnická osoba]. V návrhu na poznámku v Katastru nemovitostí výše uvedené je přitom uvedeno, že 1. žalovanému svědčí za [jméno FO] zajištěná pohledávka ve výši 5.569.513,40 Kč podle rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne 7.10.2024, č.j. [incidenční spisová značka] ([spisová značka]), podle rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15.7.2024, č.j. [incidenční spisová značka], [spisová značka] ([spisová značka]) a podle přihlášených pohledávek věřitelů do insolvenčního řízení 1. žalovaného. Žalobce tak předpokládá, že výtěžek z prodeje zástavy má být použit k uspokojení pohledávky 1. žalovaného 5.569.513,40 Kč. Avšak zástavní právo bylo zřízeno pouze k zajištění pohledávek 1. žalovaného způsobených [jméno FO] v souvislosti s uzavřením úvěrových smluv se společností [právnická osoba]., nikoliv k zajištění přihlášených pohledávek všech věřitelů. Z obou rozsudků dovozuje žalobce, že společnost [právnická osoba]. má za 1. žalovaným určené po právu pohledávky v celkové výši 4.267.219,- Kč vyplývající ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 22.5.2020. Pouze takové pohledávky tak lze uspokojit z výtěžku prodeje zástavy. Součástí vymáhané pohledávky je i smluvní pokuta 1 309 880 Kč, vzniklá v důsledku toho, že 1. žalovaný nesplácel věřiteli úvěr. V zástavní smlouvě (v bodu 2.1.a) ve spisu č.l. 16 p.v.) je sjednáno zajištění pohledávek vzniklých v důsledku uzavření úvěrové smlouvy, nikoliv smluvní pokuty, jež nesouvisí s uzavřením smlouvy. Vedle toho ani taková pohledávka nebyla přiznána 1. žalovanému vykonatelným rozhodnutím. Právě existence takového rozhodnutí (či vykonatelného notářského zápisu) je podmínkou prodeje ve veřejné dražbě, ve smyslu ust. § 36 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Přitom 1. žalovaný má k dispozici pouze vykonatelný rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým mu byla v rámci adhezního řízení přiznána náhrada škody vůči [jméno FO], ve výši 1346002 Kč. Dále žalobce nebyl předem vyrozuměn o dražbě, dozvěděl se o ní až na začátku roku 2025 z doslechu. Nebyla mu doručena výzva k zaplacení ani oznámení o započetí výkonu zástavního práva ani výzva k součinnosti či dražební vyhláška. Přitom má právo na vyrozumění o dražbě, podle ust. § 40 odst. 1 zákona o veřejných dražbách, právo na zaslání dražební vyhlášky, podle ust. § 43 odst. 5 písm. c) téhož zákona. 2. 1. žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Učinil nesporným tvrzení výše popsaná pod bodem č.

1. Tvrdil, že vyzval [jméno FO] ku zaplacení 5569513,4 Kč. [jméno FO] nezaplatil, a tak 1. žalovaný přistoupil k realizaci zástavního práva. V zástavní smlouvě výše popsané se strany dohodly, že k uspokojení ze zástavy může dojít kterýmkoli ze způsobů umožněných právními předpisy v době takového uspokojení, včetně soudně nařízeného prodeje zástavy nebo prodeje zástavy či její části v dobrovolné nebo nedobrovolné veřejné dražbě. 1. žalovaný tak využil dražbu jako postup soudního exekutora (2. žalovaného) podle ust. § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 S., exekučního řádu (dále již jen e.ř.). Takový postup nepodléhá úpravě zákona o veřejných dražbách (jak judikoval Vrchní soud v Olomouci v usnesení ze dne 29. 4. 2016 č. j. [spisová značka] a Ústavní soud v usnesení II. ÚS 2450/16.) 1. žalovaný postupoval dle ust. § 1362 o. z. a oznámil dlužníkovi započetí výkonu zástavního práva s výzvou k součinnosti. Zároveň postupem podle ust. § 1362 odst. 2 Občanského zákoníku podal Katastrálnímu úřadu návrh na zápis poznámky o započetí výkonu zástavního práva. 1. žalovaný nesouhlasí s tím, že by se snad na prodej nemovitostí vztahovala úprava zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Dále odmítl poukaz žalobce na to, že by snad z výtěžku prodeje zástavy měly být uspokojeny pohledávky, na něž se zajištění nevztahuje. Mezi společností [právnická osoba]. a ostatními přihlášenými věřiteli - společnostmi [právnická osoba], IČ: [IČO], [právnická osoba], IČ: [IČO], [právnická osoba]., IČ: [IČO], [právnická osoba]., IČ: [IČO], [právnická osoba], IČ: [IČO] - totiž došlo k postoupení pohledávek vzniklých z výše uvedených úvěrových smluv se společností [právnická osoba]. (ve smyslu ust. § 1879 an. O. z.), tedy pohledávka těchto osob vyplývá z totožných úvěrových smluv. Vedle toho přihlášené pohledávky společností [právnická osoba]. a [právnická osoba] vyplývají ze směnky vlastní vystavené 1. žalovaným na řad společnosti [právnická osoba]. Směnka představuje formu zajištění výše uvedených úvěrových smluv. Proto se zástavní smlouva vztahuje i na tyto přihlášené pohledávky. 3. 2. žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalobu považoval za nepřípustnou, protože uplatněná právní úprava vůbec nedopadá na činnost soudního exekutora mimo exekuci. Připomněl, že dluh existuje a má dojít k jeho vymožení zpeněžením zástavy a rozvrhem výtěžku. Není přípustné brojit proti samotnému zpeněžení, je možné uplatnit práva v rámci rozvrhu výtěžku. Připomněl, že v rámci event. rozvrhu by nebyly pominuty nároky z obou běžících exekucí a že žalobní žádání i po změně žaloby nepřiměřeně omezuje soudního exekutora v jeho činnosti.

4. V posuzovaném případu soud vykládá zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Od 1. 1. 2025 je platný a účinný nový zákon o veřejných dražbách - č. 250/2023 Sb. V rámci přechodných ustanovení v § 63 odst. 1 je však stanoveno, že „Dražba podle dosavadních právních předpisů konaná na základě smlouvy uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s ní související se posoudí podle dosavadních právních předpisů.“ Dražební vyhláška byla vydána 27. 12. 2024, tzn. že smlouva o provedení dražby musela být uzavřena před tímto datem, za účinnosti zákona č. 26/2000 Sb.

5. Žalobce podal žalobu na určení nepřípustnosti prodeje zástavy ve smyslu ust. § 46b odst. zákona o veřejných dražbách. Nejedná se tedy o určovací žalobu ve smyslu ust. § 80 o. s. ř., a nezkoumá se naléhavý právní zájem žalobce na určení.

6. Při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas, uspokojit se z výtěžku zpeněžení zástavy do ujednané výše, a není-li tato ujednána, do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení zástavy. (ust. § 1309 odst. 1 o.z.)

7. Dokud zajištěný dluh nedospěje, zakazuje se ujednat, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou, anebo předem určenou cenu může ponechat. (ust. § 1315 odst. 2 písm. b) o.z.)

8. Jakmile je zajištěný dluh splatný, může se zástavní věřitel uspokojit způsobem, o němž se dohodl se zástavcem, popřípadě zástavním dlužníkem, v písemné formě, jinak z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo z prodeje zástavy podle jiného zákona. Je-li zástavou cenný papír přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu, prodá se na tomto trhu nebo i mimo tento trh nejméně za cenu určenou evropským regulovaným trhem. (ust. § 1359 odst. 1 o.z.)

9. Započetí výkonu zástavního práva oznámí zástavní věřitel v písemné formě zástavnímu dlužníkovi; v oznámení uvede, jak se ze zástavy uspokojí. Je-li zástavní právo zapsáno ve veřejném seznamu nebo v rejstříku zástav, zajistí zástavní věřitel zápis započetí výkonu zástavního práva také v tomto rejstříku. (ust. § 1362 odst. 1, 2 o.z.)

10. Zástavní věřitel může zástavu zpeněžit nejdříve po uplynutí třiceti dnů poté, co započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi oznámil. Bylo-li započetí výkonu zástavního práva zapsáno do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav až poté, co zástavní věřitel započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníku oznámil, běží lhůta třiceti dnů až ode dne zápisu do veřejného seznamu nebo do rejstříku zástav. (ust. § 1364 odst. 1, 2 o.z.)

11. Tento zákon upravuje veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících. Podle tohoto zákona se postupuje, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. (ust. § 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách)

12. Exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona. (ust. § 76 odst. 2 e. ř.)

13. Soud zjistil ze zástavní smlouvy ze dne 4. 5. 2021, že jí žalobce zajistil pohledávky 1. žalovaného vůči [jméno FO], výše popsané pod bodem 1 tohoto odůvodnění. Podle ust. čl. 2 odst. 1 písm. a) zástavní smlouvy platí, že se zajišťuje pohledávka 1. žalovaného z titulu náhrady škody, která byla dlužníkem způsobena 1. žalovanému v rámci jeho působení v orgánech 1. žalovaného uzavřením úvěrových smluv na 2290000 Kč a na 340000 Kč, s věřitelem [právnická osoba]. Týž odstavec pak doplňuje, že toto zástavní právo zajišťuje všechny dluhy dlužníka z téhož titulu a dále titulů uvedených v písm. b) a c) zástavní smlouvy (bezdůvodné obohacení a regresní nárok), až do celkové výše 15.000.000 Kč vzniklých do 31.12.2025, přičemž smluvní strany deklarovaly, že taková pohledávka 1. žalovaného již vznikla. Pohledávka pod písm. b) téhož článku se týká bezdůvodného obohacení, které u dlužníka vzniklo v okamžiku užití finančních prostředků z úvěrových smluv jiným způsobem než ve prospěch 1. žalovaného, a dále vymezení pohledávky pod písm. c) míří na situaci, kdy 1. žalovaný splácí úvěr sjednaný a čerpaný dlužníkem. Zástavní věřitel (1. žalovaný) je podle smlouvy oprávněn realizovat zástavu jakýmkoliv způsobem, který je v souladu s právem. Výčet možností je zjevně demonstrativní a obsahuje výslovně možnost soudního prodeje zástavy, prodeje ve veřejné dražbě (dobrovolné i nedobrovolné) a povolení přímého prodeje 3. osobě. Pro případ přímého prodeje si smluvní strany dohodly podmínku určení minimální kupní ceny odborným odhadem a postup zaručující žalobci informování o odborném odhadu nejméně 10 dnů před prodejem. Jiné podmínky zpeněžení již nebyly ujednány (v tom smyslu, aby jimi snad došlo k odchylkám od zákonné úpravy v ust. § 1359 a násl. o.z.)

14. Oznámením ze dne 15.11.2024 a podacím archem pošty ze dne 18.11.2024 doložil 1. žalovaný, že oznámil dlužníkovi započetí výkonu zástavního práva a vyzval jej k součinnosti. Z výpisu z Katastru nemovitostí plyne, že 1. žalovaný podal návrh na zápis poznámky o započetí výkonu zástavního práva katastrálnímu úřadu a že poznámka byla zapsána 5. 12. 2024. 15. 1. žalovaný přehledně vysvětlil složení vymáhané pohledávky včetně zahrnutí pohledávek postoupených věřiteli [právnická osoba]. Soud zjistil z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 2. 4. 2024, č. j. [spisová značka], že [jméno FO] byl odsouzen pro zpronevěru a zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, když jako předseda 1. žalovaného mj. uzavřel se společností [právnická osoba]. Smlouvu o podnikatelském úvěru na částku 340 000 Kč, kdy částka 300 000 Kč byla zaslána přímo na jeho účet, čímž 1. žalovanému způsobil škodu nejméně ve výši 1 346 002 Kč, a že mu byla uložena povinnost náhrady takové škody. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [incidenční spisová značka] pak soud zjistil důvod vzniku pohledávky 1. žalovaného na 1309880 Kč – smluvní pokuta pro 1. žalovaného za nesplácení zajištěných úvěrů.

16. Soud má za to, že na činnost soudního exekutora nelze vztáhnout úpravu zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Činnost soudního exekutora jako vykonavatele veřejné moci se řídí exekučním řádem a podpůrně občanským soudním řádem (ust. § 55b odst. 1 e. ř.). Naproti tomu e. ř. neobsahuje výslovný odkaz na zákon o veřejných dražbách (ačkoliv ten již byl součástí právního řádu v době přijetí e.ř.). Přitom vyhláška č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, tedy právní předpis týkající se činnosti soudního exekutora, odkaz na zákon o veřejných dražbách přímo uvádí. Soudní exekutor není dražebníkem ve smyslu ust. § 2 písm. e) zákona o veřejných dražbách. Dražebník vykonává (ve smyslu ust. § 6 téhož zákona) koncesovanou živnost, jejíž podmínky ani obsah nelze srovnávat s výkonem veřejné moci v rámci exekutorského úřadu ve smyslu e. ř. Vztah ust. § 76 odst. 2 e. ř. a zákona o veřejných dražbách je tedy vztahem speciality. Dražbu napadenou v tomto řízení nelze ani podřadit pod kategorie vymezené zákonem o veřejných dražbách – nejde o dražbu dobrovolnou ve smyslu ust. § 17, když ta se provádí na návrh vlastníka, ani nedobrovolnou ve smyslu ust. § 36, když k jejímu provedení musí mít dražební věřitel pohledávku přiznanou vykonatelným soudním rozhodnutím nebo vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doloženou vykonatelným notářským zápisem, anebo doloženou jiným vykonatelným rozhodnutím, jehož soudní výkon připouští zákon, včetně platebních výměrů a výkazů nedoplatků. Opačnou argumentaci žalobce odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu I. US 2691/18 má soud za nepřípadnou, když ono rozhodnutí mířilo zcela jiným směrem a zaměřilo se na odlišení dražby v rámci exekuce od dražby mimo rámec exekuce. Proto má soud postup 2. žalovaného za postup sui generis, jenž není postupem dle zákona o veřejných dražbách, a obsahově odpovídá zástavní smlouvě mezi žalobcem a 1. žalovaným. Proto soudu nepřísluší posuzovat jej podle hledisek zákona o veřejných dražbách. Na tom nic nemění poněkud matoucí záhlaví usnesení 2. žalovaného ze dne 27. 12. 2024, [spisová značka] (dražební vyhláška), kde 2. žalovaný uvedl, jak při svém postupu přihlédl k příslušným ustanovením zákona o veřejných dražbách v platném a účinném znění. Z hlediska postupu 2. žalovaného jde o jednání dle ust. § 76 odst. 2 e. ř., jež není výkonem veřejné moci. Žalobci nesvědčí žádný právní titul pro určení nepřípustnosti dražby. Tím není dotčena možnost žalobce a dlužníka hájit svoje práva v rámci rozvrhu výtěžku – nikoliv však ve fázi zpeněžení zástavy. Proto soud zamítl žalobu.

17. Podle ust.§ 142 zákona 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů soud přizná účastníku, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu platí, že částka 65 000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního jednání, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč... 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč.. 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč.. 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč.. 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč. 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč..9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč..48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 450 Kč na jeden úkon právní služby. (ust.§ 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu)

18. Za tarifní hodnotu soud považuje 65000 Kč. Zástupce 1. žalovaného účelně vykonal 4 úkony právní služby – převzetí a přípravu zastoupení, písemné vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu, jež přesáhlo 2 hodiny. Náleží mu odměna ve výši 4 x 3700 Kč. Podle ust. § 14b odst. 5 a ust. § 13 advokátního tarifu mu dále náleží paušální náhrada hotových výloh ve výši 4 x 450 Kč. Dále mu náleží ve smyslu ust. § 157 zákoníku práce a podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., za cestu jeho zástupce k jednání soudu, do [adresa] z [adresa] a zpět – 608 Kč, při vzdálenosti 2x 40 km a při ceně benzinu 35,8 Kč/l a paušální náhradě 5,8 Kč/km. Dále náhrada času promeškaného při cestě, dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu, celkem 450 Kč za 3 půlhodiny. Dále mu náleží náhrada 21 % daně z přidané hodnoty, kterou je povinen zaplatit z odměny a náhrad. Celkem tak mu soud přiznal právo na náhradu 21366,18 Kč. 19. 2. žalovaný nebyl zastoupen. Účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. (ust. § 151 odst. 3 občanského soudního řádu) Náhrada činí vždy 300 Kč jako paušální náhrada hotových výloh nezastoupeného účastníka sporu za písemné vyjádření k žalobě, přípravu na jednání a 2x za účast při jednání soudu, na základě ust. § 2 odst. 1, 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Dále mu náleží ve smyslu ust. § 157 zákoníku práce a podle vyhlášky č. 475/2024 Sb., za cestu z místa bydliště k jednání soudu, z [adresa] a zpět – 665,84 Kč, při vzdálenosti 2x 41 km, průměrné spotřebě 6,7 l/100 km a při ceně motorové nafty 34,7 Kč/l a paušální náhradě 5,8 Kč/km. Celkem tak mu soud přiznal právo na náhradu 1865,84 Kč.

20. Soud zvážil, zdali snad v tomto případu nejsou dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ust. § 150 občanského soudního řádu. Nenalezl takové důvody. Nikdo z účastníků je neuvedl a neplynou ani z obsahu spisu.

21. Povinnost uloženou rozsudkem je třeba splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 občanského soudního řádu). Soudu nejsou známy důvody pro určení jiné lhůty k plnění.

22. Zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. (ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu).

Poučení