30 A 142/2015 - 110

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a Mgr. Ing. Veroniky Baroňové v právní věci žalobce: Navrátilova s.r.o., se sídlem Praha 1, Navrátilova 1632/6, zast. JUDr. Martinem Wurstem, advokátem se sídlem Praha 4, Pertoldova 3339/35, proti žalovanému: Vinařský fond, se sídlem Brno, Žerotínovo nám. 3, zast. JUDr. Janem Streličkou, advokátem se sídlem v Brně, Veselá 163/12, o žalobě proti rozhodnutí předsedy Rady Vinařského fondu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 2116/2015 takto :

Výrok

I. Rozhodnutí předsedy Rady Vinařského fondu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 2116/2015, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 28 429 Kč ve lhůtě do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, JUDr. Martina Wursta, advokáta.

Odůvodnění

Žalobce se včas podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí předsedy žalovaného, jenž byl vydán ve věci stížnosti žalobce na postup žalovaného jako povinného subjektu při vyřizování žádosti o informace ze dne 21. 7. 2015. Touto žádostí byly podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), požadovány zápisy z jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu za období od 1. 1. 2009 do 31. 7. 2015. Postup povinného subjektu – žalovaného při vyřizování žádosti žalobce o informace ze dne 21. 7. 2015 byl napadeným rozhodnutím potvrzen. I. Obsah napadeného rozhodnutí žalovaného V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného je mj. uvedeno, že Vinařskému fondu byla dne 10. 8. 2015 doručena stížnost žalobce podle ust. § 16a zákona o svobodném přístupu k informacím, z níž vyplývá, že žalobce napadá postup žalovaného při vyřizování jeho žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím ze dne 21. 7. 2015, jímž byly požadovány zápisy z jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu za shora zmiňované období. Citovanou žádostí požádal žalobce o zaslání naskenovaných elektronických kopií všech zápisů z jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu za předmětné období. Na tuto žádost bylo žalovaným jako povinným subjektem reagováno přípisem ze dne 4. 8. 2015, v němž žalovaný sdělil, že informace z jednotlivých zasedání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu jsou zveřejňovány na webových stránkách žalovaného http://www.vinarskyfond.cz/ v sekci Aktuality. Všechny tyto informace ze zasedání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu byly žalobci rovněž zaslány v pdf formátu jako příloha přípisu. Ve stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace žalobce namítal, že požadoval poskytnutí nikoliv informací z jednotlivých zasedání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu, ale poskytnutí zápisů z jednání obsahujících veškeré náležitosti, vč. formálních o přítomnosti členů Rady a Dozorčí rady, příp. hostů, o místě a čase jednání, vznesených návrzích, připomínkách, diskuzi, hlasování atd. Žalobce uvedl, že tyto zápisy na webu vinarskyfond.cz zveřejněny nejsou. Žalobce dále namítal, že žádost o poskytnutí informací byla navíc vyřízena ve lhůtě dvojnásobně překračující nejzazší zákonem stanovenou lhůtu. K uvedené stížnosti zaujal žalovaný následující stanovisko. Uvedl především, že je povinným subjektem ve smyslu ust. § 2 odst. 2 zákona o svobodném přístupu k informacím. Dále uvedl, že žalobce ve své žádosti o poskytnutí informace požadoval zaslání zápisů z jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu, ovšem nepožadoval poskytnutí dalších informací, ani nespecifikoval, co má být podle něj obsaženo v požadovaných zápisech z jednání, jak tomu učinil ve stížnosti, nebo pro jaké účely toto požaduje. Žádná zákonná ustanovení neukládají žalovanému, resp. jeho Radě a Dozorčí radě, povinnost pořizovat z jednání zápis a nestanovují ani formální či obsahové náležitosti takového zápisu, pokud tento je pořizován. Odlišná situace může být u jiných povinných subjektů podle zákona o svobodném přístupu k informacím, kdy některým zvláštní zákon ukládá povinnost pořizovat zápisy z jednání jejich orgánu. Žalovaný jakožto povinný subjekt poskytl žalobci na jeho žádost záznamy z jednotlivých jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu v požadovaném období, a to ve formě shrnujících informací z těchto jednání, přičemž tyto jsou rovněž zveřejňovány na webových stránkách žalovaného. Jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu jsou neveřejná a případné zápisy, které jsou přímo na nich pořizovány, vč. jakýchkoliv poznámek, zápisků nebo jiných pomocných vnitřních dokumentů, slouží pouze pro interní účely, neboť obsahují údaje týkající se aktuální rozhodovací činnosti Rady a Dozorčí rady žalovaného, která není ukončena a dále vnitřní pokyny v rámci žalovaného. Takové údaje není žalovaný povinen v souladu s ust. § 11 odst. 1 písm. a) a b) zákona o svobodném přístupu k informacím poskytovat. Žalovaný však pravidelně a veřejně poskytuje informace o pořadu jednání a případných přijatých usneseních. Tyto informace dostatečně umožňují kontrolu jeho činnosti. Vzhledem k tomu, že zákon nestanovuje povinnost pořizovat z jednání Rady a Dozorčí rady žalovaného zápisy, resp. nestanovuje obsah pořizovaného zápisu, a z ust. § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím vyplývá, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na vytváření nových informací, je třeba konstatovat, že povinný subjekt žádost vyřídil způsobem, který není v rozporu s ustanoveními zákona o svobodném přístupu k informacím, když poskytl žalobci zápisy ve formě shrnujících informací. Žalovaný dále uvedl, že námitku týkající se překročení lhůty pro vyřízení žádosti neshledává opodstatněnou. Žádost o poskytnutí informací byla žalovanému doručena 21. 7. 2015. Na žádost bylo žalovaným jako povinným subjektem reagováno přípisem, který byl stěžovateli odeslán dne 4. 8. 2015. Zákonná lhůta pro posouzení žádosti o poskytnutí informací v délce 15 dnů ode dne přijetí žádosti byla proto dodržena. Postup žalovaného jako povinného subjektu byl v souladu s právními předpisy, citovaným postupem nebyla porušena ustanovení zákona o svobodném přístupu k informacím, neboť žalovaný poskytl informace, o jejichž poskytnutí žalobce žádal a vyhověl tím jeho žádosti v celém rozsahu. II. Obsah žaloby V rámci žaloby žalobce namítal, že žalovaný na jeho žádost o informace poslal nikoliv zápisy ze zasedání Rady a Dozorčí rady žalovaného, jak bylo požadováno, ale pouze stručné shrnující informace umístěné na jednotlivých webových stránkách žalovaného v sekci Aktuality. Žalobce však v žádosti explicitně požadoval poskytnutí nikoliv některých informací z jednotlivých zasedání Rady a Dozorčí rady, ale úplných informací, které by měly být uvedeny v zápisech z jednání Rady a Dozorčí rady žalovaného, zejména o přítomnosti členů, příp. hostů, místě a čase jednání, vznesených návrzích, připomínkách, diskuzi, hlasování atd., jenž na webových stránkách žalovaného zveřejněny nebyly a nejsou. Jelikož žalobci nebyly poskytnuty požadované informace, nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí a tento s vyřízením žádosti nesouhlasil, podal dne 10. 8. 2015 v souladu s ust. § 16a zákona o informacích stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace, v které si navíc stěžoval i na to, že žádost byla vyřízena ve dvojnásobné lhůtě, než stanoví zákon. Žalovaný o stížnosti žalobce nerozhodl včas, proto žalobce zaslal předsedovi Rady žalovaného dne 2. 9. 2015 žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Předseda Rady žalovaného stížnost vyřídil tak, že postup žalovaného rozhodnutím ze dne 30. 9. 2015 potvrdil. Žalobce poukázal dále na úpravu předmětu činnosti Vinařského fondu, uvedenou v ust. § 31 odst. 4 zákona o vinohradnictví a vinařství, dále citoval působnost Rady Vinařského fondu podle tohoto zákona a Dozorčí rady žalovaného. Z této právní úpravy vyplývá, že tvorba vnitřních pokynů a personálních předpisů, u nichž je možné omezit poskytnutí informace, není významnou, hlavní či převažující, natož pak výlučnou činností Rady žalovaného. Příprava rozhodnutí, u níž je možné omezit poskytnutí informace, není v působnosti Rady žalovaného vůbec. Hlavní činností Rady je rozhodovat o využití finančních prostředků fondu a o poskytování podpor z fondu, přičemž rozhodování se provádí hlasováním. Hlavní činností Dozorčí rady je kontrolovat činnost fondu, jeho statutárního orgánu a Rady, kontrolovat účetní knihy a jiné doklady a v nich obsažené údaje a dohlížet, zda fond vyvíjí činnost v souladu s právními předpisy a organizačním řádem fondu. Rozhodování provádí Dozorčí rada taktéž hlasováním. O hlasování, jeho předmětu a jeho výsledku, o přítomných hlasujících členech, místě době hlasování, příp. o dalších rozhodujících skutečnostech, musí oba výše uvedené orgány žalovaného vždy učinit písemný zápis nejen proto, že jsou orgány kolektivní povahy, ale zejména proto, že žalovaný je zákonem zřízenou a tedy veřejnoprávní osobou a že při svém rozhodování má podle ust. § 31 odst. 2 zákona o vinohradnictví a vinařství postavení orgánu veřejné moci a na jeho rozhodováních o podporách se použije správní řád. Pokud by se v zápisech Rady či Dozorčí rady žalovaného nacházely informace naplňující zákonné podmínky pro možné omezení poskytnutí požadovaných informací, pak platí, že všechna omezení práva na informace provede povinný subjekt tak, že poskytne požadované informace, vč. doprovodných informací po vyloučení těch informací, u nichž to stanoví zákon. Žalovaný měl již žádosti o poskytnutí informace vyhovět poskytnutím požadovaných zápisů upravených tak, že jeho části obsahující informace, které nemají být poskytnuty, budou nečitelné. Nesprávný postup žalovaného nenapravil ani jeho nadřízený orgán; ten měl buď přikázat kladné vyřízení žádosti, nebo sám informace poskytnout. III. Vyjádření žalovaného k žalobě V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že žádost o poskytnutí informace byla vyřízena ve lhůtě stanovené v ust. § 14 odst. 5 písm. d) zákona o svobodném přístupu k informacím. Žádost o poskytnutí informace byla vyřízena 14. dnem od jejího doručení v rámci zákonné 15denní lhůty ode dne přijetí žádosti. Tvrzení žalobce, že svou žádostí o poskytnutí informace požadoval úplné informace o jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu, které by měly být uvedeny v zápisech z jednání Rady a Dozorčí rady žalovaného, zejména o přítomnosti členů, příp. hostů, místě a čase jednání, vznesených návrzích, připomínkách, diskuzi, hlasování apod., není pravdivé, neboť žalobce požadoval pouze „zápisy z jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu“. Veškeré další požadavky nad předmětný rámec žalobce uvedl až ve své stížnosti ze dne 10. 8. 2015 a následně v žalobě. Žádný zákon nebo jiný obecně závazný právní předpis neukládá žalovaného povinnost pořizovat z jednání Rady a Dozorčí rady zápisy. Rovněž tak není stanovena ani jakákoliv formální či obsahová náležitost takových zápisů. Žádný zákon či jiný obecně závazný právní předpis nestanoví, že by takové zápisy měly obsahovat náležitosti tvrzené žalobcem. Žalovanému tedy není žádným předpisem uložena povinnost pořizovat zápisy z jednání (schůze, zasedání) jeho orgánům. Platí, že má-li mít povinný subjekt povinnost poskytnout určitou informaci, musí zde být také dána povinnost touto informací disponovat. Jelikož žalovaný takovou povinnost nemá, není ani povinen ji mít ve formě požadované žalobcem a nebyla zde tedy povinnost ze strany žalovaného postupovat přesně a jen tak, jak následně žalobce požadoval. Žalovaný poskytl žalobci v zákonné lhůtě shrnující informace z jednání Rady a Dozorčí rady žalovaného a žádosti tak v plném rozsahu vyhověl. Smysl a účel zákona byl zcela naplněn, neboť žalobce obdržel veškeré relevantní informace ze zasedání Rady a Dozorčí rady žalovaného. Jednání Rady a Dozorčí rady žalovaného jsou neveřejná, z čehož lze dovodit, že ne každý má možnost sledovat průběh jednání a stanoviska, názory či projevy těchto orgánů či jednotlivých členů těchto orgánů. V průběhu neveřejných jednání dochází k rozhodovacímu procesu ohledně různých záležitostí (vč. rozhodovacího procesu podle správního řádu), přičemž se řeší konkrétní záležitosti konkrétních subjektů. Vzhledem k potřebě ochrany účastníků řízení, vzhledem k nestrannosti správního orgánu a rovněž vzhledem k potřebě zabránit možnému zneužití získaných informací je třeba jejich poskytnutí v těchto případech vyloučit, a to s odkazem na ust. § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, podle něhož se povinnost poskytovat informace netýká dotazu na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Žalovaný v souladu s tímto ustanovením není povinen poskytovat zápisy, poznámky nebo jiné pomocné vnitřní dokumenty týkající se rozhodovacího procesu, který probíhá uvnitř jeho orgánu, nýbrž až konkrétní rozhodnutí a stanoviska, která byla orgány žalovaného formálně zaujata a projevena. Případné zápisy, poznámky nebo jiné pomocné vnitřní dokumenty představují pouze přípravné pracovní podklady, přičemž neposkytování těchto nedokončených informací je především právní ochranou před zavádějícím informováním veřejnosti, jež by tyto nehotové a neověřené informace mohly způsobit. Až přijatá rozhodnutí a stanoviska jsou výsledkem činnosti orgánů žalovaného, za které žalovaný jako povinný subjekt nese odpovědnost a které je povinen, nebrání-li tomu výluky stanovené zákonem, poskytnout. Žalovaný také informace o přijatých usneseních pravidelně a veřejně poskytuje. S neveřejností jednání orgánů žalovaného je také spojena ochrana osobních údajů a projevů osobní povahy jejich členů. Účastní-li se člen orgánů žalovaného jako povinného subjektu neveřejného jednání, není automaticky srozuměn s tím, že jeho osobní údaje a projevy, které mohou být i v tomto případě osobní povahy, budou bez dalšího zpřístupněny. Žalovaný je povinen tyto osobní údaje a projevy osobní povahy v souladu se zákonem chránit. Pokud je pořizován podrobný zápis či jiný interní záznam, bez souhlasu jednoho každého účastníka zasedání Rady nebo Dozorčí rady žalovaného, nebude je možno s ohledem na ochranu osobních údajů a ochrany osobností těchto jednotlivých účastníků zasedání bez dalšího poskytnout. Je zde rovněž dána povinnost členů orgánů žalovaného zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozví v souvislosti s výkonem své funkce, přičemž zprostit této mlčenlivosti člena orgánu žalovaného může pouze ministr. Poskytování zápisů, poznámek nebo jiných pomocných vnitřních dokumentů v rozsahu požadované žalobcem, by muselo nutně představovat porušení této povinnosti. Neveřejnost jednání orgánů žalovaného by zcela postrádala smysl. Všechny případné zápisy, poznámky nebo jiné pomocné vnitřní dokumenty, které jsou přímo na jednání orgánů žalovaného pořizovány, slouží pouze pro interní účely. Žalovaný pravidelně veřejně poskytuje informace o pořadu jednání a případných přijatých usneseních. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby pro její nedůvodnost. IV. Obsah nařízených jednání před soudem V rámci nařízeného jednání dne 1. 11. 2017 setrvali přítomní zástupci účastníků na svých dosavadních procesních stanoviscích, s tím, že právní zástupce žalobce zdůraznil, že žalovaným poskytnuté informace byly kusé, jednoduché a bezobsažné do té míry, že neposkytly jakoukoliv možnost žalobci získat informace, které by mohl využít ke kontrole orgánu, jenž spravuje veřejné věci. Právní zástupce žalovaného toto tvrzení odmítl, uvedl, že samotná žádosti o informaci je velice kusá. Je otázkou, zda má vůbec základní náležitosti typu označení žadatele apod. Nicméně žalovaný požadované informace žalobci poskytl. Zástupce žalovaného zdůraznil, že žalovaný není povinen vyhotovovat žádné protokoly, záznamy a zápisy z jednání. Právní zástupce žalobce dále uvedl, že se mu podařilo zjistit, že Rada žalovaného, a to každá, která kdy byla zvolena, měla svůj jednací řád, takže i v období, v němž žalobce požádal poskytnout informace, existovaly dva jednací řády Rady žalovaného a oba v čl. VII obsahovaly ustanovení o tom, že zápis má být z jednání Rady činěn a co má být jeho obsahem. Žalovaný jakožto orgán veřejné moci má povinnost se při rozhodování řídit přiměřeně správním řádem, který stanoví, že každý jednotlivý úkon má být činěn písemně. V rámci nařízeného jednání právní zástupce žalobce předložil soudu listiny s žádostí o jejich provedení k důkazu, přičemž soud těmto důkazním návrhům vyhověl. Tyto listinné důkazy jsou zmíněny a hodnoceny v další části tohoto rozsudku. Soud jednání odročil za účelem doplnění důkazního řízení na 30. 11. 2017, neboť mezi účastníky řízení zůstalo sporné, zda a v jakém rozsahu byly žalobcem požadované zápisy z jednání vyhotovovány. Právní zástupce žalovaného po provedení důkazu – tiskového výstupu internetové stránky žalovaného, z níž vyplývá, že Rada žalovaného na svém zasedání dne 15. 6. 2017 rozhodla, že na webu Vinařského fondu budou zveřejňovány zápisy z jednání s tím, že zápis bude publikován vždy po odsouhlasení na dalším zasedání, přičemž zápisy budou postupně publikovány počínaje zápisem z červnového zasedání Rady (2017), uvedl, že k tomuto kroku Rada přistoupila nově nad rámec toho, jak transparentním způsobem přistupovala k výkonu své agendy z důvodu dlouhodobých četných žádostí a stížností, konkrétně ze strany žalobce či přímo jednatele žalobce a začala tyto materiály uveřejňovat na webových stránkách. Dále právní zástupce žalovaného na k důkazu provedenou listinu Ministerstva zemědělství ze dne 26. 9. 2017, č. j. 57446/2017-MZE-17223 (kterou Ministerstvo zemědělství reagovalo na žádost žalobce o informace ve formě všech zápisů z jednání Rady Vinařského fondu za období od 10. 9. 2008 do 31. 8. 2017) a z níž vyplývá, že Ministerstvo požadované informace za posledních pět let vyhledalo, ovšem z důvodů mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací ve spojení s dobou vyhledávání a vylučování chráněných údajů ze zápisů z jednání Rady Vinařského fondu požadovalo po žalobci úhradu, sdělil, že Vinařský fond nikomu žádné zápisy nepředával, přičemž mu nebylo známo, jaký okruh zápisů, záznamů nebo protokolů má Ministerstvo zemědělství k dispozici, jestli to jsou záznamy osobního charakteru, pracovní poznámky apod. K důkazu byly mj. provedeny jednací řády Rady žalovaného ze dne 10. 9. 2008 a ze dne 17. 1. 2013, z jejichž čl. VII vyplývá, že se z jednání Rady žalovaného pořizuje zápis, který obsahuje náležitosti v tomto článku uvedené. V mezidobí od prvého jednání do dalšího jednání soudu dne 30. 11. 2017 soud vyzval Ministerstvo zemědělství, aby zaslalo zápisy z jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu za období od 1. 1. 2009 do 31. 7. 2015, a to za každý rok (2009, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015 – do 31. 7. 2015), jeden zápis z jednání Rady Vinařského fondu a jeden zápis z jednání Dozorčí rady Vinařského fondu. Dále soud vyzval žalovaného, aby předložil všechny zápisy z jednání Rady a Dozorčí rady žalovaného za období od 1. 1. 2009 do 31. 7. 2015, čímž byly vyrozuměny veškeré písemné podklady vztahující se k jednání Rady a Dozorčí rady žalovaného, vyjma příp. správních spisů, které byly vedeny přiměřeně podle správního řádu ve smyslu ust. § 31 odst. 5 zákona o vinohradnictví a vinařství, ve znění do 31. 3. 2017. Zároveň soud vyzval žalovaného, aby sdělil, zda byl v případě jednání Rady žalovaného v období od 1. 1. 2009 do 31. 7. 2015 respektován čl. VII. „Zápis z jednání Rady Fondu“ jednacích řádů Rady Vinařského fondu, schválený dne 10. 9. 2008 a 17. 1. 2013, tedy zda byly vyhotovovány zápisy z jednání Rady žalovaného postupem podle citovaného článku jednacích řádů. Ministerstvo zemědělství požadované listiny soudu zaslalo, žalovaný nikoliv s tím, že namítal, že není zcela zřejmé, jaké „veškeré písemné podklady“ jsou požadovány, přičemž v požadovaném období proběhlo několik desítek jednání Rady Vinařského fondu a jednání Dozorčí rady Vinařského fondu a jejich předmětem byly kromě výkonu veřejné správy dále zejména otázky týkající se ryze vnitřních (organizačních) záležitostí žalovaného, koncepční otázky v oblasti vinařství či otázky související s běžným chodem Vinařského fondu. V souvislosti s řešením těchto otázek bylo projednáváno značné množství podkladů, jejichž objem je velmi rozsáhlý a způsob vedení těchto podkladů a jejich archivace v současné době žalovaného neumožňuje ověřit jejich dostupnost a tyto zkompletovat a poskytnout soudu v kompaktní podobě ve lhůtě několika málo pracovních dnů. Žalovaný požádal o prodloužení lhůty předložení listin, zároveň namítal, že není zřejmé, z jakého důvodu by měl být jakožto účastník řízení nucen ke sdělení skutečností a doložení písemných podkladů, jejichž obecně vymezený rozsah jde i nad rámec okruhu informací stanovených samotným žalobcem v podané žádosti o informace a následné žalobě. Žalovaný dále poukázal na povinnost mlčenlivosti zakotvenou v ust. § 35 odst. 8 zákona o vinohradnictví a vinařství. Žalovaný dále na dotaz soudu sdělil, že v případě jednání samotné Rady žalovaného v období od 1. 1. 2009 do 31. 7. 2015 bylo postupováno způsobem vyplývajícím z jednacích řádů Rady žalovaného, schválených dne 10. 9. 2008 a 17. 1. 2013 vč. čl. VII „Zápis z jednání Rady Fondu“. Z jednání Rady žalovaného byly tedy v uvedeném období vyhotovovány „Zápisy z jednání Rady Vinařského fondu“, stejně jako byly pro účely jednotlivých jednání orgánu žalovaného zpracovávány další dokumenty a podklady. Soud následně zrušil žalobci uloženou povinnost předložení všech zápisů z jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu za předmětné období, neboť z odpovědi Ministerstva zemědělství i žalovaného byly shledány dostatečné podklady pro to, aby mohl ve věci rozhodnout. V rámci nařízeného jednání dne 30. 11. 2017 soud k důkazu provedl jeden ze zápisů Rady žalovaného poskytnutých Ministerstvem zemědělství, konkrétně zápis Rady žalovaného č. 1/2012 s tím, že soud ponechal z tohoto zápisu čitelné pouze záhlaví, seznam pořadu jednání, čísla a označení jednotlivých bodů programu, označení přijatých usnesení pořadovým číslem a údajem, zda bylo přijato a dále byla ponechána závěrečná část zápisu ve formě, kdy a kde k němu došlo a kdo jej podepsal. Ostatní podstatné části zápisu byly znečitelněny. Právní zástupce žalovaného dal ke zvážení soudu návrh na provedení dokazování listinami (kopií stejnopisu notářského zápisu, potvrzení, kdo je provozovatelem internetových stránek www.wineofczechia.com, výzvou k odstranění závadného stavu, vč. doručenky a tří žádostí o informace žalobce vůči žalovanému z poslední doby) ve vztahu k jemu doplňujícímu tvrzení, že žalobce požaduje po žalovaném ročně několik desítek žádostí o informace, přičemž neustále zpochybňuje roli žalovaného a jeho fungování. Vůči žalobci byly iniciovány právní kroky, neboť žalobce je provozovatelem internetových stránek www.wineofczechia.com, na nichž zveřejňuje s železnou pravidelností články, na nichž zostuzuje žalovaného a osoby, které ho reprezentují. Soud zamítl důkaz citovanými listinami pro nadbytečnost (k tomu podrobněji níže). V rámci závěrečného vyjádření během druhého nařízeného jednání před soudem setrvali zástupci účastníků na svých dosavadních procesních stanoviscích, tyto tedy shrnuli, přičemž zástupce žalobce žádal, aby soud žalobě vyhověl, zástupce žalovaného žádal, aby soud žalobu zamítl. V. Posouzení věci krajským soudem Žaloba byla podána včas [§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“)], osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.) a jedná se o žalobu přípustnou (zejména § 65, 68 a 70 s.ř.s.). Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí předsedy žalovaného v mezích uplatněných žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Spor mezi účastníky řízení je veden o to, zda byla žalobci na jeho žádost ze dne 21. 7. 2015 poskytnuta informace v plném rozsahu či nikoliv. Žalovaný zastává stanovisko, že žádosti žalobce bylo beze zbytku vyhověno zaslanými listinami, žalobce považuje žalovaným poskytnuté podklady za nedostatečné a neodpovídající jeho žádosti. Z obsahu správního spisu vyplývá, že jednatel žalobce požádal žalovaného dne 21. 7. 2015 o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a to ve formě „zaslání naskenovaných elektronických kopií všech zápisů z jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu za období od 1. 1. 2009 do 31. 7. 2015“. Z obsahu správního spisu dále vyplývá, že žalovaný žalobci listinou ze dne 4. 8. 2015 sdělil, že žalovaný z jednotlivých zasedání jeho Rady a Dozorčí rady pravidelně zveřejňuje informace na webových stránkách Vinařského fondu www.vinarskyfond.cz v sekci Aktuality. V listině je dále uvedeno, že žalovaný zároveň zasílá přílohou žalobci veškeré tyto zveřejňované informace, které má žalovaný k dispozici v pdf formátu. Z těchto listin vyplývá, že tzv. „Informace o jednání Rady žalovaného“ byly nejprve žalobcem v požadované časové řadě vyhotovovány v rozsahu cca 1 – 2 stran formátu A4, bylo v nich zaznamenáno datum jednání a jeho obsah ve shrnující formě. Od jednání Rady žalovaného ze dne 23. 2. 2010 (s výjimkami) byly informace o jednání Rady žalovaného podstatně stručnější, obvykle v rozsahu cca necelé jedné poloviny strany A4. Z jednacích řádů Rady žalovaného ze dne 10. 9. 2008 a 17. 1. 2013 provedených k důkazu vyplynulo, že v čl. VII těchto řádů je upravena problematika zápisů z jednání Rady žalovaného, přičemž tyto články nadepsané jako „Zápis z jednání Rady fondu“ obsahují následující ustanovení:

1. Rada určí z řad svých členů dva ověřovatele zápisu.

2. Z jednání rady se pořizuje zápis, který musí obsahovat zejména: a) místo a datum konání jednání b) pořad jednání c) výslovné konstatování, že jednání je usnášeníschopné d) úplné znění přijatých usnesení, počet hlasů, jimiž byly schvalovány, vč. hlasů proti a těch, co se zdrželi hlasování; požádá-li člen Rady o zaprotokolování jeho stanoviska, toto bude součástí zápisu e) v příloze prezenční listinu o počtu přítomných členů a o přizvaných osobách 3. Zápis z jednání Rady vyhotovuje zapisovatel pověřený k tomu při jednání předsedajícím. Závěry usnesení k jednotlivým bodům programu formuluje předsedající.

4. Zápis z jednání zašle ředitel elektronickou poštou ověřovatelům, kteří odsouhlasený zápis s ověřením zašlou do 7 dnů zpět.

5. Ředitel zajistí rozeslání elektronickou poštou odsouhlaseného zápisu ze zasedání všem členům Rady do 5 pracovních dnů od jeho odsouhlasení.

6. Originál zápisu z jednání podepisuje předseda a oba ověřovatelé.

7. Originály zápisů z jednání se ukládají u ředitele. Jejich jednotlivé stránky musí být očíslovány a zajištěny proti vyměnění. Z vyjádření žalovaného ze dne 8. 11. 2017 vyplývá, že v rozhodném období od 1. 1. 2009 do 31. 7. 2015 bylo postupováno způsobem vyplývajícím z jednacích řádů Rady Vinařského fondu, a to včetně čl. VII. „Zápis z jednání Rady fondu“, tedy že v uvedeném období byly vyhotovovány zápisy z jednání Rady fondu odpovídající čl. VII. citovaných jednacích řádů. Tato skutečnost navíc vyplývá i z provedeného důkazu – za Zápisu Rady Vinařského fondu č. 1/2012 ze dne 17. 12. 2012, který byl poskytnut Ministerstvem zemědělství a jenž byl k důkazu, jak je uvedeno v části rekapitulující obsah nařízených jednání, proveden ve formě znečitelněné jeho podstatných částí tak, aby byla viditelná pouze struktura tohoto zápisu. Z této struktury rovněž vyplývá, že zápis byl vyhotoven v souladu s citovanými jednacími řády Rady žalovaného. Zároveň má soud z žádosti o poskytnutí informace ze dne 21. 7. 2015 zcela jednoznačně za to, že žalobce požadoval právě takovéto zápisy, které navíc i přesně popsal jejich pojmenováním jakožto zápisy z jednání. Neobstojí tedy námitka žalovaného, že by předmětná žádost měla být nekonkrétní a že byla zcela vyčerpána zasláním stručných obsahů z jednání Rady Vinařského fondu. To, co žalobce předmětnou žádostí požadoval, mu poskytnuto jednoznačně nebylo. Zároveň je zřejmé, že žalovaný nejméně zápisy z Rady Vinařského fondu za předmětné období disponoval, a to na základě povinnosti, kterou si určil v rámci citovaných jednacích řádů Rady. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalovaný je povinným subjektem ve smyslu ust. § 2 zákona o svobodném přístupu k informacím (což žalovaný opakovaně deklaroval) a toto jeho postavení vyplývá ze skutečnosti, že je veřejnou institucí zřízenou zákonem k veřejnému účelu (veřejným fondem). Podle ust. § 2 odst. 1 posledně citovaného zákona platí, že povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. K důvodům vylíčeným v žalobou napadeném rozhodnutí, pro které byly další informace (nad rámec poskytnutých) žalovaným odmítnuty, uvádí soud následující. Žalovaný namítal, že žádná zákonná ustanovení mu neukládají povinnost pořizovat z jednání Rady Vinařského fondu a Dozorčí rady Vinařského fondu zápis a nestanovují ani formální či obsahové náležitosti takového zápisu, pokud je tento pořizován. Skutečnost, zda vydáním jednacích řádů, jenž mj. obsahují úpravu zápisů z Rady Vinařského fondu, který žalovaný respektoval, šel nad rámec zákona či nikoliv, je v projednávané věci nerozhodná. Není sporu o tom, že žalobce požadoval zápisy z jednání Rady žalovaného a žalovaný těmito zápisy disponoval (vyhotovoval je v souladu s jeho jednacími řády). Žalovaný dále uváděl, že „případné zápisy, které jsou přímo na jednáních pořizovány“, včetně jakýchkoliv poznámek, zápisů nebo jiných pomocných vnitřních dokumentů, slouží pouze pro interní účely, neboť obsahují údaje týkající se aktuální rozhodovací činnosti Rady a Dozorčí rady žalovaného, která není ukončena a dále vnitřní pokyny v rámci Vinařského fondu. Takovéto údaje, jak uvedl žalovaný, není oprávněn v souladu s ust. § 11 odst. 1 písm. a) a b) o svobodném přístupu k informacím poskytovat. K tomu uvádí soud následující. Podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a b) posledně citovaného zákona platí, že povinný subjekt může omezit poskytnutí informace, pokud a) se vztahuje výlučně k vnitřnímu pokynu a personálním předpisům povinného subjektu a b) jde o novou informaci, která vznikla při přípravě rozhodnutí povinného subjektu, pokud zákon nestanoví jinak; to platí jen do doby, kdy se příprava ukončí rozhodnutím. Pokud jde o námitku existence omezení práva na informace ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. a) a b) posledně citovaného zákona, je nutno zdůraznit, že soud a priori z provedeného dokazování nemůže vyloučit, že by předmětné zápisy z Rady žalovaného, případně i zápisy z Dozorčí rady žalovaného, pokud existují, obsahovaly informace vztahující se výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu a ani nelze vyloučit, že by se v zápisech mohla vyskytovat nová informace vzniklá při přípravě rozhodnutí povinného subjektu ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. b) zákona o svobodném přístupu k informacím. Jestliže však žalovaný hodlal ze zápisů vedených postupem podle čl. VII jednacích řádů Rady žalovaného vyloučit takovéto informace, byl povinen v napadeném rozhodnutí náležitě odmítnutí takových informací odůvodnit, a to nikoliv paušálním tvrzením, jak bylo učiněno. Ust. § 11 odst. 1 ukládá povinnému subjektu provedení správního uvážení, týkající se nezbytnosti uplatnění omezení práva na informace, což vyplývá z formulace „povinný subjekt může…“ Žalovaný byl povinen takovéto informace podle jednotlivých důvodů ve smyslu ust. § 11 odst. 1 posledně citovaného zákona identifikovat s tím, že byl povinen provést tzv. „dvoufázovou“ správní úvahu, kdy bylo třeba nejdříve informaci vyhodnotit jako „výlučně vnitřní informaci“, či „podkladovou informaci“ a dále se zabývat otázkou, že pokud by informace takovéto znaky splňovala, zda je zde dán důvod nezbytnosti omezení práva na informace (viz čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod). Možnost omezení přístupu k informacím ve smyslu žalovaným poukazovaného ust. § 11 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím je možné pouze pokud by jejich poskytnutím mohlo dojít k neproporciálnímu narušení jiného základního práva, nebo i z jiných závažných důvodů souladných s hledisky upravenými čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Dále je třeba zdůraznit, že ust. § 11 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím umožňuje povinnému subjektu pouze omezit přístup k požadovaným informacím, ovšem nikoliv jej zcela vyloučit (vyjma zcela výjimečných a mimořádných situací). Otázkou omezení práva na informace ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. a) a b) se zabývá poměrně bohatá judikatura soudů rozhodujících ve správním soudnictví. Žalovaný dále v napadeném rozhodnutí uvedl, že poskytnutí informací nad rámec žalobci zaslaných je rozporné s ust. § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, podle něhož platí, že povinnost poskytovat informace se netýká dotazu na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Především je nutno zopakovat, že žalobcem požadované zápisy z jednání Rady žalovaného existovaly, tedy nešlo o situaci, kdy by žalovaný vytvářel nové informace. K tvrzení žalovaného uplatněného v rámci vyjádření k žalobě, týkajícího se jeho povinnosti ochrany osobních údajů, osobnosti a ochrany soukromí osob na jednáních se účastnících a jejich povinnosti mlčenlivosti ve smyslu § 35 odst. 8 zákona o vinohradnictví a vinařství soud konstatuje, že takové důvody nebyly uvedeny v žalobou napadeném rozhodnutí. Navíc z ust. § 19 zákona o svobodném přístupu k informacím jednoznačně nevyplývá, že střet práva na informace a povinnosti zachovávat mlčenlivost je v tomto ustanovení výslovně vyřešen ve prospěch práva na informace. Případné další výjimky z povinnosti poskytnout požadovanou informaci musí být přesně identifikovány a jejich odmítnutí je poskytnout musí být konkrétně v řízení o žádosti odůvodněno. Ze shora uvedených důvodů je zřejmé, že z hlediska přezkumu zákonnosti nemůže žalobou napadené rozhodnutí předsedy žalovaného obstát. Žalobci nebyly poskytnuty informace v jím žádaném rozsahu, ačkoliv jimi žalovaný disponoval a pokud se žalovaný odvolával na důvody vylučující možnost poskytnutí informace, pak soud zjistil, že se o vytváření nových informací nejednalo a úvahy o odmítnutí části informací z důvodů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a) a b) zákona o svobodném přístupu k informacím jsou nepřezkoumatelné pro nedostatek skutkových důvodů a také proto, že v nich žalovaný neprovedl řádnou konkrétní správní úvahu ve smyslu shora naznačeném. Otázka případného prodlení žalovaného s vyřizováním žádosti o informaci není vzhledem ke shora zaujatým záměrům pro věc relevantní. V dalším řízení žalovaný vytčené vady napraví, přičemž je vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku soudem. VI. Náklady řízení Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle něhož platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci se jedná o odměnu advokáta JUDr. Martina Wursta za zastupování žalobce v řízení před krajským soudem za úkon právní služby: převzetí a příprava zastoupení, podání žalobního návrhu, účast u jednání před soudem dne 1. 11. 2017 a dne 30. 11. 2017. Podle ust. § 7, 9 odst. 4 advokátního tarifu činí sazba za jeden úkon právní služby ve věcech žalob projednávaných podle soudního řádu správního částku 3 100 Kč. Podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu má advokát za jeden úkon právní služby nárok také na paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč. V daném případě odměna za zastupování žalobce včetně paušální náhrady hotových výdajů činí částku 13 600 Kč. Náklady řízení dále spočívají v náhradě jízdních výdajů zástupce žalobce. Jízdní výdaje podle § 157 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. spočívají v základní náhradě za každý jeden kilometr jízdy a dále v náhradě výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Podle ust. § 1 písm. b) vyhlášky č. 440/2016 Sb. činí sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel u osobních silničních motorových vozidel 3,90 Kč/1 km jízdy. Zástupce žalobce uskutečnil cestu na trase Praha, Pertoldova 35 – Brno, Rooseveltova 16 v délce celkem 4x211 km, a to automobilem, jehož průměrná spotřeba benzinu BA 95 B činí 8,53 l/100 km. Výše základní náhrady za použití osobního automobilu po zaokrouhlení činí částku 3 292 Kč. Náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu – benzin BA 95 B při výši průměrné ceny 29,50 Kč/1 l podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 440/2016 Sb. činí po zaokrouhlení částku 2 124 Kč. Celková náhrada jízdních výdajů tak činí částku 5 416 Kč. Podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu náleží advokátovi také náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem nebo bydlištěm advokáta, a to za čas strávený cestou do tohoto místa a zpět. Zástupce žalobce cestou k soudnímu jednání na trase Praha – Brno a zpět promeškal čas v rozsahu celkem 20 započatých půlhodin, proto soud žalobci přiznal podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu také náhradu v částce 2 000 Kč (20x100 Kč). Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady řízení o částku odpovídající této dani ve výši 4 413 Kč. Celkové náklady řízení za zastoupení, včetně daně z přidané hodnoty a zaplaceného soudního poplatku (3 000 Kč) činí částku ve výši 28 429 Kč. Ke splnění povinnost byla žalovanému k uhrazení nákladů řízení stanovena přiměřená lhůta.