30 A 240/2018 - 37

Rubrum

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci navrhovatelů: a) V. T., bytem N. H. 228, S., b) P. Z., bytem P. 152, S., c) J. K., bytem P. 95, S., všichni zastoupeni Mgr. Lukášem Matasem, advokátem se sídlem Malá 6, Plzeň, za účasti:

1. Městský úřad Sušice, se sídlem Nám. Svobody 138, Sušice, jako příslušný volební orgán, 2. R. B., bytem P. 80, S., jejíž volba byla napadena, a 3. volební strana SNK, za niž činí úkony zmocněnec I. Z., na jejíž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, v řízení o návrhu na neplatnost volby R. B., kandidátky z kandidátní listiny volební strany SNK, a na neplatnost voleb do Zastupitelstva obce Prášily, konaných ve dnech 5. a 6. října 2018, takto:

Výrok

I. Návrh na neplatnost volby kandidátky R. B. se zamítá.

II. Návrh na neplatnost voleb se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Vymezení věci Zastupitelstvo obce Prášily má 9 členů. Ve volbách do zastupitelstva obce konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018 kandidovaly tři volební strany: SNK, Sdružení nezávislých kandidátů: Pro občany Prášil a SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ 9. Volební strana SNK obdržela 50,65 % přepočtených platných hlasů, volební strana Sdružení nezávislých kandidátů: Pro občany Prášil 33,62 % přepočtených platných hlasů a volební strana SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ 9 15,71 % přepočtených platných hlasů. Volební strana SNK tak získala pět mandátů, volební strana Sdružení nezávislých kandidátů: Pro občany Prášil tři mandáty a volební strana SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ 9 jeden mandát (viz internetové stránky Českého statistického úřadu https://volby.cz/pls/kv2018/kv?xjazyk=CZ&xid=1). Podmínky výkonu volebního práva, organizace voleb do zastupitelstev obcí a rozsah soudního přezkumu pro volby do zastupitelstev obcí jsou v souladu s právem Evropských společenství upraveny zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“). II. Návrh Navrhovatelé, kteří se účastnili voleb do Zastupitelstva obce Prášily za Sdružení nezávislých kandidátů: Pro občany Prášil a za SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ 9, považují volby za neplatné, když jsou toho názoru, že došlo k hrubému a zásadnímu porušení zákona, které mělo zcela zásadní vliv na výsledky voleb do tohoto obecního zastupitelstva. K hrubému ovlivnění výsledku voleb došlo následujícím způsobem: J. Č., bytem K. ***, se v době před konáním voleb a před uzavření voličských seznamů chtěl trvale nahlásit do obce Prášily, jelikož zde již několik let pracuje a žije. Zároveň se tak chtěl podílet na hlasování do zastupitelstva obce. Svoji oficiální žádost přinesl na obec, kdy ji hodlal předat starostovi L. P., případně pověřené osobě. Při tomto byl J. Č. odmítnut se svojí žádostí s odůvodněním, nechť se svojí žádostí přijde až po skončení voleb do zastupitelstva obce. Toto bylo J. Č. sděleno dne 2. 10. 2018. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatelé měli již před volbami pochybnosti o čestném a zákonném průběhu voleb, nechali si dne 8. 8. 2018 vytisknout výpis ze stálého seznamu oprávněných voličů v obci Prášily. Stejný seznam si pak navrhovatelé vyžádali dne 5. 10. 2018. Z tohoto přehledu pak zjistili, že ačkoliv byl odmítnut shora jmenovaný J. Č., byla ve stejném období zapsána L. F., která v obci nežije, ani nežila a nemá s obcí žádné vazby, kromě přátelských vazeb se starostou obce L. P. a stranou SNK. L. F. pak byla rovněž před čtyřmi lety při minulých volbách dopsána na seznam těsně před volbami do zastupitelstva obce, aby po volbách bylo její trvalé bydliště opět změněno. Z daného vyplývá, že L. F. je dopsána na seznam voličů vždy před volbami právě v důsledku jejich ovlivnění. Dle údajů Českého statistického úřadu bylo v těchto volbách v seznamu voličů zapsáno celkem 126 voličů, přičemž bylo voleno 9 zastupitelů. O tyto mandáty se ucházely tři kandidátní listiny. Sdružení, jemuž je přičítáno účelové přihlášení voličů, v těchto volbách obdrželo 50,66 % hlasů a získalo 5 křesel v devítičlenném zastupitelstvu. Vzhledem k charakteru volebního systému obecních voleb, tedy že volič má tolik hlasů, kolik se volí členů zastupitelstva, a že rozdělování mandátů probíhá tak, že se nejprve rozdělí mezi jednotlivé kandidátní listiny a teprve poté jsou přidělovány jednotlivým kandidátům v rámci dané kandidátní listiny, jsou shora uvedená pochybení rovna změně v poměru sil na výsledkové listině. Důvodná domněnka, že dotčené sdružení volili právě tito účelově „importovaní“ voliči, je opřena dále o skutečnost, že L. F. prohlašovala, že jde volit právě stranu SNK. V této souvislosti se navrhovatelé dovolávají nálezu Ústavního soudu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11. Ústavní soud dále několikrát konstatoval, že platnost voleb je nutno posuzovat v tom smyslu, zda tento zásah mohl mít podstatný vliv na výsledek voleb a složení obecního zastupitelstva, tedy zda jsou dány důvody pro vyslovení neplatnosti voleb, či nikoli. Při počtu oprávněných voličů a volební účasti v obci Prášily o velikosti 82,54 % a velmi těsného výsledku po sečtení odevzdaných hlasů je zřejmé, že i pouhý jeden hlas vede ke zcela opačnému výsledku s opačným výsledkem týkajícím se počtu zastupitelů. Z prohlášení předsedkyně volební komise L. Š. vyplývá, že minimálně ve dvou případech došlo k ovlivnění svobodné volby hlasování u M. N. a J. P., kdy tito byli dle předsedkyně volební komise do volební místnosti přivedeni svým nadřízeným J. Z., kdy J. Z. čekal, až shora jmenovaní vhodí svůj volební lístek do urny, kdy následně s nimi opět odešel z volební místnosti. Navrhovatelé mají za to, že jediným důvodem tohoto jednání bylo ověření si skutečnosti, že dané osoby budou volit v souladu s pokyny, které dostaly v zaměstnání. Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že vzhledem k uvedenému by se do zastupitelstva obce nedostala kandidátka R. B., která skončila na 5. místě za stranu SNK, když při řádném a zákonném průběhu voleb by patřila straně SNK pouze 4 křesla v zastupitelstvu obce. Zjištěná pochybení však není možné posoudit dle názoru navrhovatelů jako neplatnost volby konkrétního kandidáta, nýbrž neplatnost voleb jako celku, když zjištěná pochybení jsou takového charakteru, kdy je zcela nezbytné provést nové hlasování. V tomto směru se navrhovatelé ztotožňují s nálezem Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2007, sp. zn. III. ÚS 885/06. S ohledem na uvedené jsou navrhovatelé toho názoru, že volby v obci Prášily probíhaly v rozporu se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí, zejména s § 4 odst. 1, a proto navrhují, aby soud prohlásil neplatnost voleb do zastupitelstva obce a neplatnost volby kandidátky R. B. III. Další vyjádření K návrhu na neplatnost volby kandidátky a voleb se vyjádřili další účastníci řízení – Městský úřad Sušice a kandidátka R. B. Od registračního úřadu si soud vyžádal a obdržel kopii zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1 v obci Prášily. Soud si dále vyžádal a obdržel sdělení starosty obce Prášily a Obecního úřadu Prášily k přihlášení se k pobytu a k faktickému vztahu L. F. k obci Prášily. K návrhu se vyjádřil rovněž kandidát J. R., který kandidoval na kandidátce volební strany SNK a byl zvolen členem Zastupitelstva obce Prášily. V rozsahu, v jakém jich bylo třeba k posouzení důvodnosti podaného návrhu, jsou shromážděné údaje a postoje prezentovány v následující části odůvodnění tohoto soudního rozhodnutí. IV. Posouzení věci krajským soudem V daném případě nebyl návrh na neplatnost volby kandidátky R. B. a na neplatnost voleb shledán důvodným. Soudnictví ve věcech volebních, které je upraveno v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), se skládá z ochrany ve věcech seznamu voličů (§ 88 s. ř. s.), ochrany ve věcech registrace (§ 89 s. ř. s.), řízení o návrhu na neplatnost voleb, hlasování a/nebo volby kandidáta (§ 90 s. ř. s.) a ochrany ve věcech zániku mandátu (§ 91 s. ř. s.). K těmto ustanovením se odborná literatura vyjádřila takto: „Specifikem rozhodování ve věcech volebních … je souslednost jednotlivých přezkoumávaných fází. To znamená, že po ukončení některé fáze volebního procesu ji nelze znovu přezkoumávat. Prakticky viděno, ve fázi registrace kandidátních listin není vhodné zpochybňovat údaje v seznamech voličů a při rozhodování o neplatnosti voleb se soud již nemůže zabývat tím, zda v registračním řízení nebyl porušen zákon.“ (Lukáš Potěšil: Soudní řád správní. Komentář. 1. vyd. Praha 2014, str. 811). Podle § 28 odst. 1 věty prvé zákona o volbách do zastupitelstev obcí stálý seznam voličů vede obecní úřad pro voliče, kteří jsou v této obci přihlášeni k trvalému pobytu. Podle § 28 odst. 2 věty třetí a čtvrté tohoto zákona si každý volič může v úředních hodinách na obecním úřadě ověřit, zda je zapsán v seznamu; může požadovat doplnění údajů nebo provedení oprav. Obecní úřad je povinen do 48 hodin žadateli vyhovět nebo mu v této lhůtě písemně sdělit důvody, proč žádosti vyhovět nelze. Podle § 59 odst. 1 uvedeného zákona se ve věcech chyb a nedostatků v seznamech lze domáhat rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu. Podle § 88 odst. 1 s. ř. s. jestliže správní orgán, který vede podle zvláštních zákonů stálý seznam voličů, neodstraní chyby nebo nedostatky ve stálém seznamu voličů a jeho dodatku, může se osoba tím dotčená obrátit na soud příslušný podle sídla správního orgánu s návrhem na vydání rozhodnutí o provedení opravy nebo doplnění seznamu nebo jeho dodatku. Z toho plyne, že byl-li J. Č. dotčen tím, že nebyl zapsán do seznamu voličů v obci Prášily, mohl proti tomu podat námitky obecnímu úřadu. Ten by byl povinen mu do 48 hodin vyhovět nebo písemně sdělit důvody, proč žádosti nelze vyhovět. Neakceptoval-li by J. Č. sdělené důvody nevyhovění své žádosti, mohl podat návrh na ochranu ve věcech seznamu voličů ke zdejšímu soudu. Ten by byl povinen rozhodnout do tří dnů poté, kdy by takový návrh došel soudu (§ 88 odst. 3 s. ř. s.). Jestliže J. Č., jak je tvrzeno navrhovateli, pracuje a žije v obci Prášily již několik let, mohla mu být – kdyby věc nenechal úplně na poslední chvíli – poskytnuta odpovídající a rychlá soudní ochrana. V řízení o návrhu na neplatnost voleb a volby kandidáta se však již nelze zabývat tím, co mohlo být předmětem řízení o návrhu na ochranu ve věcech seznamu voličů. Vzhledem k uvedenému nebyl v aktuálním řízení důvod provádět navržený výslech J. Č. (nebo – kdyby bylo navrhovateli předloženo – vypořádávat se s jeho prohlášením). Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. se za podmínek stanovených zvláštními zákony může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Zvláštním zákonem se tu rozumí zákon o volbách do zastupitelstev obcí. Podle § 60 odst. 1 věty prvé zákona o volbách do zastupitelstev obcí se podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen „navrhovatel“). Podle § 60 odst. 3 tohoto zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledky voleb. Podle § 60 odst. 4 uvedeného zákona návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta. K posuzování neplatnosti voleb zaujal Nejvyšší správní soud tento názor: „Mezi předpoklady k tomu, aby soud mohl vyhovět návrhu na neplatnost volby kandidáta podle ustanovení § 57 odst. 2 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, patří nejen nezákonnost a vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno, ale i zásadní intenzita této nezákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k takovému jednání nedošlo, nebyl by kandidát zřejmě vůbec zvolen (tzv. „zatemnění“ volebních výsledků).“ (usnesení ze dne 2. 7. 2004, č.j. Vol 6/2004-12, publ. pod č. 354/2004 Sb. NSS). Tento „algoritmus posuzování volebních stížností“ zformuloval Nejvyšší správní soud pro návrhy na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Evropského parlamentu, lze jej však použít pro soudní přezkum výsledků všech typů voleb. Jeho podstata spočívá v tom, že si soud postupně položí uvedené tři otázky a teprve pokud odpověď na všechny tři je kladná, návrhu vyhoví a rozhodne o neplatnosti voleb (hlasování, volby kandidáta). Soud nesouhlasí s námitkou navrhovatelů týkající se účelového přihlášení voličů (L. F.). Ve smyslu § 4 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí právo volit do zastupitelstva obce má občan obce4) za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který – mimo jiné – je v den voleb v této obci přihlášen k trvalému pobytu.5) Poznámka pod čarou 4) přitom odkazuje na § 16 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), poznámka pod čarou 5) na zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). Podle § 16 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, občanem obce je fyzická osoba, která a) je státním občanem České republiky a b) je v obci hlášena k trvalému pobytu.6) [Poznámka pod čarou 6) odkazuje na zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel)]. Podle § 10 odst. 1 věty prvé a druhé zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů [dále jen „zákon o evidenci obyvatel“], místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci (dále jen „objekt“). Krajský soud v Plzni se podmínkou trvalého pobytu v obci podrobně zabýval v usnesení ze dne 13. 11. 2014, č.j. 30A 130/2014-128. Na toto své usnesení, které je k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího správního soudu (www.nssoud.cz), zdejší soud plně odkazuje. V uvedeném usnesení je rekapitulován vývoj interpretace dikce „občan obce … který je v den voleb v této obci přihlášen k trvalému pobytu“ obsažené v zákoně o volbách do zastupitelstev obcí. Právní úprava, jež rozvolnila vazbu k místu pobytu nejen oproti první republice, ale i oproti úpravě bezprostředně předcházející (arg.: „má v obci trvalý pobyt“) a která – podle důvodové zprávy – zřejmě chtěla preferovat formální hledisko (arg.: „Rozhodující je místo, kde byl občan hlášen k trvalému pobytu, nikoliv stav, kde se zdržoval.“), byla nakonec vyložena materiálně. K tomuto závěru dospěl především Ústavní soud v nálezech ze dne 13. 9. 1994, sp. zn. Pl. ÚS 9/94, ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 59/10, a ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11. Rozhodné zde tedy je faktické pouto občana k obci, aby se na samosprávě obce podíleli pouze ti, kdo do tohoto společenství skutečně patří, a ne ti, kdo se skutečným životem obce nemají objektivně nic společného; pečlivě je třeba zkoumat skutečnost, zda přihlášení se k trvalému pobytu nebylo zcela účelovým jednáním, jehož jediným cílem byl právě vznik volebního práva, tedy jednáním obcházejícím zákon o evidenci obyvatel i zákon o volbách do zastupitelstev obcí. V daném případě soud ze sdělení starosty obce Prášily a Obecního úřadu Prášily zjistil, že L. F. byla k trvalému pobytu v obci Prášily hlášena od 22. 9. 2014 do 2. 2. 2015 a je hlášena od 17. 9. 2018 dosud. Adresa jejího trvalého pobytu je Prášily ***. Na této adrese bydlí společně se svým dlouholetým přítelem. Jmenovaná v obci skutečně bydlí většinu roku, má k ní dlouhodobě kladný vztah a zajímá se o dění v obci. L. F. navštěvuje Prášily 20 let. Na jednom z pozemků, které v obci vlastní její přítel, společně stavějí rodinný dům, který chtějí užívat k trvalému bydlení. Tento dům je před kolaudací. L. F. se v obci zdržuje, zúčastňuje se tu pravidelně kulturních a společenských akcí. Sice podniká v Praze, je však činná v oboru tlumočnictví a překladatelství, což jí umožňuje bez problémů pracovat z domova, resp. v době pobytu v Prášilech. Naprosto se nezakládá na pravdě tvrzení navrhovatelů, že L. F. má blízký či přátelský vztah ke starostovi obce nebo k volební straně SNK. Nikdo z kandidátů za SNK nevěděl, jak bude L. F. ve volbách hlasovat, a nikdo z nich s ní o podpoře ve volbách nehovořil. Sdělením starosty obce Prášily a Obecního úřadu Prášily bylo osvědčeno faktické pouto L. F. k obci Prášily. Podle názoru soudu tak v případě L. F. nenastalo to, že by se na obecních záležitostech této obce podílel někdo, kdo se skutečným životem Prášil nemá objektivně nic společného (tj. kdo do tohoto územního společenství nepatří), a že přihlášení se této osoby k trvalému pobytu v uvedené obci by bylo toliko účelovým jednáním obcházejícím zákon o evidenci obyvatel i zákon o volbách do zastupitelstev obcí. Členové zastupitelstev jsou podle čl. 102 odst. 1 Ústavy České republiky voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Soud samozřejmě neví a není oprávněn zjišťovat, koho volila L. F. K domněnce o účelově „importovaných“ voličích je však nutno poznamenat, že eventuální snížení počtu voličů, kteří by chtěli dát všech svých devět hlasů volební straně SNK, o jednoho voliče by na výsledku voleb do Zastupitelstva obce Prášily nic nezměnilo. Je na místě dodat, že případy, kterými se zabýval Ústavní soud ve svrchu označených nálezech, byly diametrálně odlišné. V nálezu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 59/10, šlo o to, že v obci Hřensko vzrostl během 14 dnů přede dnem zahájení voleb do zastupitelstva obce počet obyvatel s volebním právem na 228, tedy o 67 osob. Podle návrhu jediným důvodem, proč se uvedené osoby do obce k trvalému pobytu přihlásily, bylo to, aby zde odvolily. Žádný z objektů, do kterých byli noví „občané“ přihlášeni k trvalému pobytu, není určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci a zmíněné objekty nejsou ani těmito občany užívány. Navíc stavebnětechnický stav nemovitostí, v nichž měli noví občané krátce svůj nový trvalý pobyt, zcela vylučuje i sebekratší pobyt v těchto nemovitostech. V nálezu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 6/11, jehož se navrhovatelé dovolávají, se jednalo o to, že v období tří týdnů před konáním voleb L. Z., kandidát jedné z volebních stran a nájemce bytu v hotelu Džbán v Karlově Studánce, přihlásil k trvalému pobytu do tohoto bytu celkem 34 osob. Podle návrhu účelově, a to s ohledem na termín úkonu i fakt, že jde o byt 2+0 o velikosti 48 m2, kolaudovaný v srpnu v roce konání voleb. Jmenovaný také organizoval docházení těchto osob do volební místnosti, kde navíc prohlašovaly, že jdou volit pana K. a právě pana Z. Soud nesouhlasí ani s námitkou navrhovatelů, že při volbách do Zastupitelstva obce Prášily došlo k ovlivnění svobodné volby (u M. N. a J. P.). Navrhovatelé tvrdí, že L. Š., předsedkyně okrskové volební komise, prohlásila, že M. N. a J. P. byli do volební místnosti přivedeni svým nadřízeným J. Z., kdy J. Z. čekal, až shora jmenovaní vhodí svůj volební lístek do urny, kdy následně s nimi opět odešel z volební místnosti. Soud konstatuje, že mu navrhovatelé žádné prohlášení L. Š. nepředložili. I kdyby se však potvrdilo, že oba uvedení voliči hlasovali za takto popsaných okolností, soud v tom bez dalšího nespatřuje navrhovateli uplatňované ovlivnění jejich svobodné volby. K této záležitosti se Městský úřad Sušice vyslovil tak, že uvedené tvrzení nic nesvědčí tomu, že M. N. a J. P. byli přinuceni volit a volili právě volební stranu, kde kandidovala R. B. Předsedkyně okrskové volební komise L. Š. může pouze potvrdit, že tomu tak bylo jen ve věci účasti u voleb společně s jejich nadřízeným. Komu tito voliči odevzdali své hlasy, však potvrdit nemůže. Kandidátka R. B. k tomu sdělila, že k jejímu ústnímu dotazu členové okrskové volební komise I. A. a L. B. (její matka) uvedli, že k ovlivňování svobodné volby hlasování M. N. a J. P. nedošlo a tvrzení předsedkyně komise L. Š. o ovlivnění svobodné volby hlasování není pravdivé. Kandidát J. R. se k tomu vyjádřil tak, že na tom, že M. N., J. P. a J. Z. šli k volbám společně, nevidí nic nezákonného. Jsou to kolegové v práci a volit šli v pátek po práci. Svobodnou volbu občana pak ve volební místnosti zajišťuje dohled volební komise, ale také ještě plent, za kterou chodí každý volič samostatně právě kvůli zachování práva svobodného rozhodnutí. Pokud by k nějakému nezákonnému jednání ve volební místnosti došlo, měla zejména předsedkyně okrskové volební komise na toto upozornit ostatní členy komise, oznámit to Policii ČR (která volební místnost několikrát za den navštívila a na možná porušení se přímo dotazovala) a v neposlední řadě měla každé zjištěné pochybení zapsat do zápisu o průběhu voleb. Soud zdůrazňuje, že podle § 16 písm. a) až c) zákona o volbách do zastupitelstev obcí okrsková volební komise dbá o pořádek ve volební místnosti, zajišťuje a dozírá na průběh hlasování a sčítá hlasy a vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování. Podle § 35 tohoto zákona za pořádek ve volební místnosti a v jejím bezprostředním okolí odpovídá předseda okrskové volební komise. Jeho pokyny k zachování pořádku a důstojného průběhu hlasování jsou závazné pro všechny přítomné. Podle § 42 odst. 2 písm. g) uvedeného zákona se v zápise okrskové volební komise o hlasování ve volebním okrsku uvede stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění. Z toho je zřejmé, že je-li zde podezření, že dochází k porušení zákonného průběhu hlasování ve volební místnosti nebo v jejím bezprostředním okolí, je nutno je podchytit v zápise o průběhu a výsledku hlasování, ať už je takové podezření okrskové volební komisi oznámeno nebo k tomu dospěje někdo z jejích členů sám. Soud si proto pochopitelně vyžádal kopii zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1 v obci Prášily. V tomto zápisu je výslovně uvedeno, že při hlasování a zjišťování výsledků hlasování nebyly okrskové volební komisi podány stížnosti nebo oznámení. Uvedený zápis byl podepsán předsedkyní okrskové volební komise, dalšími dvěma členy komise s právem hlasovat a zapisovatelkou komise. Pro soud je tedy rozhodné i to, že žádné podezření z nepřípustného ovlivňování voličské přízně se neobjevilo ani v oficiálním zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku č. 1 v obci Prášily. Jelikož v tom, co bylo navrhovateli tvrzeno, soud bez dalšího nespatřuje porušení některého ustanovení zákona (tj. zákona o volbách do zastupitelstev obcí nebo jiného zákona), nebylo tu důvodu provádět navržený výslech předsedkyně okrskové volební komise. Lze shrnout, že soud nedošel k závěru, že by z důvodů uplatněných v návrhu bylo při volbách do Zastupitelstva obce Prášily porušeno některé ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí nebo jiného právního předpisu, které by se z obsahového hlediska vázalo na volební proces a které by z hlediska závažnosti dosahovalo ústavní intenzity. Vzhledem k tomu je pojmově nemožné zabývat se tím, zda tato ustanovení byla porušena způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby příslušného kandidáta a/nebo výsledky voleb, resp. posuzovat to, zda existuje přímý vztah mezi nezákonností a výsledkem voleb a zda zásadní intenzita nezákonnosti ve svých důsledcích přinejmenším výrazně zpochybňuje volební výsledek. V. Celkový závěr a náklady řízení Jelikož návrh na neplatnost volby kandidátky R. B. není důvodný, soud jej podle § 90 odst. 3 věty prvé ve spojení s § 78 odst. 7 s. ř. s. per analogiam usnesením zamítl. Jelikož ani návrh na neplatnost voleb do Zastupitelstva obce Prášily, konaných ve dnech 5. a 6. 10. 2018, není důvodný, soud i jej podle § 90 odst. 3 věty prvé ve spojení s § 78 odst. 7 s. ř. s. per analogiam za použití argumentu a minore ad maius („od menšího k většímu“) usnesením zamítl. Žádný z účastníků řízení nemá podle § 93 odst. 4 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení