30 C 101/2020 - 392

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený obecným zmocněncem [Anonymizováno] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Žalobkyni se ze zaniklého společného jmění manželů přikazuje do výlučného vlastnictví: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] to vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba], na listech vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa], katastrální území [adresa].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému, jakožto vypořádací podíl, na zaniklém společném jmění manželů částku [částka], a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení, jejíž přesná výše bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení, jejíž přesná výše bude určena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

V. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum], ve znění pozdějších podání, domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů (dále též jako „SJM“) s tím, že manželství účastníků řízení bylo rozvedeno dne [datum], a že rozsudek o rozvodu manželství nabyl právní moci dne [datum]. Dle tvrzení žalobkyně součástí zaniklého SJM byla bytová jednotka č. [Anonymizováno], to vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba], na listech vlastnictví č. [hodnota], pro obec [adresa], katastrální území [adresa] (dále společně jen „bytová jednotka“) v obvyklé ceně [částka] a osobní motorové vozidlo tovární značky: [Anonymizováno] SPZ: [SPZ], v ceně ke dni podání žaloby ve výši [částka]. Ve vztahu k bytové jednotce žalobkyně prohlásila, že rodiče žalovaného darovali žalovanému částku ve výši [částka], z níž byla následně částka ve výši [částka] použita na úhradu první části kupní ceny za nákup bytové jednotky. Součástí SJM nebyly žádné závazky. Vzhledem ke skutečnosti, že osobní motorové vozidlo bylo v průběhu řízení o vypořádání SJM žalovaným prodáno za cenu [částka], žalobkyně navrhla, aby předmětem vypořádání SJM byly peněžní prostředky, které žalovaný za prodej vozidla získal, tj. aby na vypořádacím podílu zaplatil žalobkyni polovinu kupní ceny ve výši [částka]. Žalobkyně nevznesla námitku relativní neplatnosti ohledně prodeje vozidla. Závěrem žalobkyně navrhla, aby bytová jednotka byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví, oproti povinnosti zaplatit žalovanému vypořádací podíl do tří měsíců od právní moci rozsudku o vypořádání SJM, jakož aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí na vypořádacím podílu polovinu kupní ceny za prodané vozidlo, a konečně aby soud o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě v opakovaných podáních (předně dne [datum]) vyjádřil tak, že žalobou uplatněný nárok neuznal, neboť neodpovídal zákonu o cenách – znaleckému posudku. Uvedl, že návrh žalobkyně na vypořádání SJM neobdržel. Pokud by se tak stalo, na návrh by reagoval. Dodal, že jeho rodiče zaplatili polovinu kupní ceny před podpisem (kupní) smlouvy na bytovou jednotku, jakožto dar. Doplnil, že žalobkyně v rozhodné době, tj. v době studia i po studiu, neměla žádný příjem, tudíž zbývající část kupní ceny za bytovou jednotku uhradil ze své příjmu tvořícího součást SJM. V podání ze dne [datum] žalovaný dále doplnil, že návrh, aby bytová jednotka přešla do výlučného vlastnictví žalobkyně nemá opodstatnění s ohledem na životní poměry tehdejší doby. Žalovaný poznamenal, že žalobkyně v době přidělení bytové jednotky studovala na vysoké škole v [adresa], jakož i to, že jeho rodiče dne [datum] vybrali ze svého účtu částku ve výši [částka], resp. dne [datum] částku ve výši [částka], což představovalo polovinu kupní ceny bytové jednotky. Z čestného prohlášení vyplývá, že rodiče žalovaného darovali žalovanému dne [datum] částku ve výši [částka], kterou žalovaný použil k zaplacení poloviny kupní ceny za bytovou jednotku, když tehdejší finanční situace účastníků řízení neumožňovala zaplacení kupní ceny. Dle žalovaného (viz podání ze dne [datum] a ze dne [datum]) je součástí SJM toliko polovina bytové jednotky, když druhá polovina bytové jednotky by měla být ve výlučném vlastnictví žalovaného na základě daru od jeho rodičů, resp. do SJM manželů nepatří polovina bytové jednotky zaplacené z daru rodičů žalovaného. Žalovaný taktéž uvedl, že mu jeho rodiče dne [datum] darovali částku ve výši [částka] na nákup osobního motorového vozidla, jehož kupní cena činila [částka]. Následně bylo opraveno, že tyto peněžní prostředky byly žalovanému darovány jeho rodiči dne [datum], když tyto peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet žalobkyně. Zbývající částku ve výši [částka], když kupní cena osobního motorového vozidla byla [částka], účastníkům řízení půjčila matka žalobkyně. Účastníci řízení následně matce žalobkyně společně postupně spláceli poskytnuté peněžní prostředky, když od [Anonymizováno] tak již až do splacení činil toliko žalovaný. Žalovaný rovněž uvedl, že hradí náklady spojené s užíváním bytové jednotky, k čemuž doplnil, že nárok vůči žalobkyni dodatečně předloží. Žalovaný tak ovšem do rozhodnutí soudu neučinil. Žalovaný navrhl, jak je patrné z protokolu ze dne [datum], aby bytová jednotka byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví.

3. Soud ve věci nařídil na [datum] a následně na [datum] pokračování jednání ve věci.

4. Soudu byla dne [datum] prostřednictvím e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu doručena žádost obecného zmocněnce žalovaného, aby jednání nařízené na [datum] bylo ze zdravotních důvodů na straně obecného zmocněnce žalovaného, když tento měl mít [podezřelý výraz], jakož i s ohledem na podanou žalobu pro zmatečnost proti rozhodnutí [adresa], odročeno. K žádosti o odročení nařízeného jednání nebyl ze strany obecného zmocněnce žalovaného připojen žádný doklad, z něhož by vyplývalo tvrzení obecného zmocněnce žalovaného stran jeho nedobrého zdravotního stavu, který by vylučoval jeho účast u nařízeného jednání.

5. Soud žádosti obecného zmocněnce žalovaného nevyhověl, když žádost vyhodnotil jako nedůvodnou, jak bude dále rozvedeno, pročež se nařízení pokračování v jednání dne [datum] uskutečnilo, a to dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, jakož i obecného zmocněnce žalovaného.

6. Soud při rozhodování o důvodnosti či nedůvodnosti žádosti obecného zmocněnce žalovaného o odročení nařízeného jednání ze zdravotních důvodů vyšel ze skutečnosti, a to i s přihlédnutím k předchozím žádostem obecného zmocněnce žalovaného o odročení jednání, byť primárně z důvodu vznesené námitky podjatosti, jakož i v jednom případě ze zdravotních důvodů, že soud obecnému zmocněnci žalovaného opakovaně sděloval, že aby jeho případná (další) omluva, resp. žádost o odročení nařízeného jednání ze zdravotních důvodů, byla soudem vyhodnocena jako důvodná, je zapotřebí, aby obecný zmocněnec žalovaného k takové žádosti připojil doklad, např. lékařskou zprávu či jiný obdobný doklad, z něhož bude zcela jednoznačně vyplývat, že aktuální zdravotní stav obecného zmocněnce žalovaného vylučuje, aby se obecný zmocněnec žalovaného mohl nařízeného jednání zúčastnit.

7. Pakliže obecný zmocněnec žalovaného soudu takový doklad, a to ani zpětně, nedoložil, když takovým dokladem jistě není poukaz na vyšetření ze dne [datum], a jestliže ani v tomto případě obecný zmocněnec žalovaného soudu k žádosti o odročení jednání ze zdravotních důvodů žádný zmiňovaný doklad nedoložil, když soud taktéž vzal v potaz, že poslední a současně i první jednání ve věci se uskutečnilo již dne [datum], přičemž následně se již žádné další jednání ve věci nepodařilo s ohledem na rozličné procesní návrhy žalovaného, resp. obecného zmocněnce žalovaného, uskutečnit, má soud v tomto konkrétním případě za to, a to i s přihlédnutím k legitimnímu očekávání žalobkyně, aby její věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřeném čase, když žaloba byla soudu doručena dne [datum], že žádost obecného zmocněnce žalovaného o odročení jednání nařízeného na [datum] ze zdravotních důvodů není důvodná, pročež se jí soud rozhodl nevyhovět.

8. Soud poznamenává, že se jednalo toliko o žádost obecného zmocněnce žalovaného, nikoliv o žádost samotného žalovaného. Pokud soud vyjde z e-mailu obecného zmocněnce žalovaného ze dne [datum], v němž je výslovně uvedeno, že žalovaný trvá na své účasti na jednání, přičemž předvolání k jednání bylo žalovanému řádně a včas doručeno, soud vycházeje z tohoto e-mailu předpokládal, že nařízeného jednání se zúčastní alespoň žalovaný, což se ovšem nestalo.

9. Soud dodává, že nepřehlédl, že žalovaný má aktuálně pobývat na území Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Velká Británie“). Soud obecnému zmocněnci žalovaného sdělil (viz e-mail ze dne [datum]), že pokud platí, že žalovaný má zájem se nařízeného jednání zúčastnit, a že pokud aktuálně pobývá ve Velké Británii, nechť soudu sdělí, s dostatečným časovým předstihem, kdy bude naopak pobývat na území České republiky, a soud by se pokusil v tomto časovém okně nařídit jednání. Žalovaný na tuto žádost či výzvu soudu nijak nereagoval.

10. Při rozhodování, zda žádosti o odročení nařízeného jednání ze zdravotních důvodů na straně obecného zmocněnce žalovaného bude vyhověno, soud rovněž zohlednil skutečnost, když se přiklonil k závěru, že se ze strany obecného zmocněnce žalovaného se jedná o obstrukční taktiku, jejímž cílem je dosažení toho, aby se již poněkolikáté nařízené jednání prostě znovu a znovu neuskutečnilo. Pakliže zdravotní stav obecného zmocněnce žalovaného, čemuž by nasvědčovaly informace poskytnuté samotným obecným zmocněncem žalovaného (viz zejména podání ze dne [datum] či e-mail ze dne [datum], resp. ze dne [datum]), zřejmě dlouhodobě neumožňuje, aby se mohl nařízeného jednání zúčastnit, je pak otázkou, zda by si žalovaný neměl zvolit jiného zástupce pro řízení (obecného zmocněnce), jehož zdravotní stav by umožňoval, aby jej mohl řádně a dlouhodobě zastupovat.

11. Pokud by obecný zmocněnec žalovaného doložil k žádosti o odročení nařízeného jednání lékařskou zprávu, z níž by vyplývalo, že obecný zmocněnec žalovaného není ze zdravotních důvodů schopen se dlouhodobě nařízených jednání zúčastnit, když soudu je z úřední činnosti známo, že obecný zmocněnec žalovaného ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] taktéž poukazoval na svůj nedobrý zdravotní stav (nepohyblivost), soud by takové zastoupení žalovaného na podkladě dlouhodobě přetrvávajících zdravotních důvodů nepřipustil a žalovaného by vyzval, aby si ve stanovené lhůtě zvolil jiného (nového) obecného zmocněnce pro probíhající řízení. Vzhledem ke skutečnosti, že soudu nebyly doloženy informace stran zdravotního stavu obecného zmocněnce žalovaného, soud k tomuto procesnímu postupu nepřistoupil.

12. Pro dokreslení situace soud poukazuje na: a) přípis ze dne [datum] – žádost o odročení nařízeného jednání ze zdravotních důvodů – neschopnost pohybu v důsledku bolesti zad: k žádosti přiložen poukaz na vyšetření ze dne [datum], z něhož plyne, že obecný zmocněnec žalovaného telefonicky požádal o dovyšetření pro bolesti zad – nikoliv, že by se pro bolest zad nemohl dne [datum] zúčastnit nařízeného jednání; obecný zmocněnec žalovaného v této žádosti současně přislíbil po zlepšení zdravotního stavu předložit lékařskou zprávu – soudu avizovaná lékařská zpráva nebyla dosud předložena; přípisem ze dne [datum] byl obecný zmocněnec žalovaného ze strany soudu poučen o tom, že pokud by obecný zmocněnec žalovaného opětovně, tj. podruhé, žádal o odročení nařízeného jednání ze zdravotních důvodů, aniž by současně k takové žádosti připojil lékařskou zprávu, z níž by vyplývalo, že jeho aktuální zdravotní stav vylučuje jeho účast u soudu, soud by takovou žádost vyhodnotil jako nedůvodnou, pročež by ve věci jednal, a to bez přítomnosti obecného zmocněnce žalovaného. A přesně taková situace, na kterou soud obecného zmocněnce žalovaného v přípisu ze dne [datum] upozorňoval, nastala; b) přípis ze dne [datum]: nařízené jednání bylo odročeno z důvodu vypracování znaleckého posudku; nicméně i v tomto přípisu obecný zmocněnec žalovaného poukazoval na to, že se jednání nezúčastní, a to s ohledem na jeho zdravotní stav – stařecké závratě vedoucí k sekundové ztrátě vědomí. Sluší se však dodat, že obecný zmocněnec žalovaného z tohoto důvodu nepožádal o odročení nařízeného jednání; c) e-mail ze dne [datum]: obecný zmocněnec žalovaného uvedl, že pro bolest v kyčlích a zad není schopen ujít více než 50 m; d) e-mail ze dne [datum]: obecný zmocněnec žalovaného uvedl, že jeho zdravotní stav se s potupujícím věkem zhoršuje a že mu znemožňuje účast na jednání, pokud by se konalo; obecný zmocněnec žalovaného byl soudem prostřednictvím e-mailu ze dne [datum] stran jeho zdravotního stavu opětovně upozorněn na skutečnost, že soudu doposud nedoložil žádnou listinu, z níž by vyplývalo, že jeho zdravotní stav vylučuje účast na nařízeném jednání.

13. Pakliže soud vzal v potaz výše popsané skutečnosti, když pro soud bylo stěžejní, že obecný zmocněnec žalovaného k žádosti o odročení nařízeného jednání ze zdravotních důvodů nepřipojil žádný doklad, z něhož by vyplýval jeho nedobrý zdravotní stav, třebaže byl obecný zmocněnec žalovaného na nezbytnost doložení takového dokladu opakovaně upozorněn, jakož i s přihlédnutím k okolnosti, že žaloba byla soudu doručena dne [datum] a od této doby se ve věci podařilo uskutečnit toliko jedno jednání, přičemž žalobkyně má nepochybně právo, aby věc od podání žaloby byla projednána a rozhodnuta v přiměřeném čase, ideálně pravomocně do dvou let, a to včetně řízení před odvolacím soudem, soud dospěl k závěru, že žádost obecného zmocněnce žalovaného není důvodná.

14. Soud se zároveň nedomnívá, že by tím, že se jednání dne [datum] uskutečnilo v nepřítomnosti žalovaného, byl tento zkrácen v právu na spravedlivý proces. Soud, jak bude zmíněno níže, žalovanému při jednání nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., neboť takové poučení se poskytuje výhradně přítomnému účastníkovi řízení, resp. jeho zástupci. Soud dodává, že obecného zmocněnce žalovaného několikráte písemně v intencích § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. vyzýval (viz přípis ze dne [datum] a usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka]), byť si soud je vědom skutečnosti, že písemná výzva nemohla vyvolat totožné právní účinky z hlediska následků v případě jejího nesplnění jako ústní výzva učiněná při jednání, aby upřesnil, zda žalovaný v řízení uplatňuje nějaké vnosy, a pokud ano, nechť uvede, jaké konkrétní vnosy uplatňuje, a aby na podporu těchto tvrzení označil a předložil důkazy. Žalovaný na výzvy soudu nikterak nereagoval. Jestliže žalovaný na výzvy soudu nereagoval a k jednání se následně bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, negativní skutečnosti z toho vyplývající jdou výhradně k tíži žalovaného.

15. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

16. Mezi účastníky řízení jsou (byla) ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. shodná (nesporná) tvrzení spočívající v tom, že výše popsaná bytová jednotka a osobní motorové vozidlo jsou součástí zaniklého SJM. Tento závěr platil minimálně při jednání dne [datum]. Následně však začal žalovaný tvrdit, aniž by shodné tvrzení odvolal, že polovina bytové jednotky, když první polovina kupní ceny za bytovou jednotku byla zaplacena z peněžních prostředků, které dostal darem od svých rodičů, není součástí zaniklého SJM, nýbrž je jeho výlučným vlastnictvím.

17. Mezi účastníky řízení též platí shodné (nesporné) tvrzení, že rodiče žalovaného darovali žalovanému částku ve výši [částka].

18. Z listiny označené jako rozsudek Okresního soudu v [adresa] dne [datum], č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne [datum] a že dne [datum] bylo rozvedeno.

19. Z listin označených jako výpis z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci řízení jsou v katastru nemovitostí evidováni jako vlastníci shora popsané bytové jednotky, a to včetně souvisejících podílů na společných částech domu a pozemku, a že tato bytová jednotka včetně podílů je součástí SJM. Nabývacím titulem je listina označené jako Smlouva o převodu bytu a nebytového prostoru [Anonymizováno]. Právní účinky vkladu nastaly dne [datum].

20. Z listiny označené jako Smlouva o převodu vlastnictví k bytové jednotce a o zřízení předkupního práva k předmětu převodu ze dne [datum] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena mezi městem [adresa], jakožto převodcem, a účastníky řízení, jakožto manželi a nabyvateli, a že předmětem této smlouvy byl převod vlastnického práva k bytové jednotce. Právo nájmu k bytové jednotce vzniklo dne [datum], tj. až po uzavření manželství účastníků řízení. Kupní cena byla ujednána ve výši [částka] s tím, že polovina kupní ceny ve výši [částka] byla nabyvateli, tj. oběma účastníky řízení, uhrazena do dne podpisu této smlouvy. Z listiny soud též zjistil, že nabyvatelé, tj. oba účastníci řízení, za dohodnutou kupní cenu nabyli bytovou jednotku do svého bezpodílového spoluvlastnictví manželů. [adresa] mělo bankovní účet vedený u [Anonymizováno], pod číslem: [č. účtu].

21. Z listiny označené jako Návrh mimosoudního vypořádání zaniklého společného jmění manželů ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně preferovala, aby mezi účastníky řízení byla uzavřena dohoda, a to taková, že by bytová jednotka a osobní motorové vozidlo přešly do výlučného vlastnictví žalovaného, oproti čemuž by žalovaný byl povinen žalobkyni zaplatit vypořádací podíl ve výši [částka].

22. Z listiny označené jako Dohoda o vypořádání společného jmění manželů podle § 736 a n. obč. zák. č. 89/2012 Sb. soud zjistil, že dle této listiny měla bytová jednotka připadnout do výlučného vlastnictví žalovaného, který měl žalobkyni na vypořádacím podílu zaplatit částku ve výši [částka].

23. Z listiny označené jako Nabídka převodu bytu – návrh na uzavření smlouvy o převodu jednotky ze dne [datum] soud zjistil, že na základě této listiny byl nájemcům bytových jednotek ve vlastnictví města [adresa] nabídnut převod vlastnického práva k těmto bytovým jednotkám.

24. Z listiny označené jako Výpis z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že ve dnech [datum] a [datum] byly z bankovního účtu vedeného na jméno obecného zmocněnce žalovaného vybrány peněžní prostředky ve výši [částka], resp. ve výši [částka].

25. Z listiny označené jako Protokol o převzetí bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný převzal bytovou jednotku.

26. Z listiny označené jako Nájemní smlouva ze dne [datum] soud zjistil, že v tento den byla mezi [adresa], jakožto pronajímatelem, a žalovaným, jakožto, nájemcem, uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky.

27. Z listiny označené jako Výpis z účtu soud zjistil, že se jedná o výpis z bankovního účtu vedeného na jméno obecného zmocněnce žalovaného, že se jedná o výpis ze dne [datum], a že v tento den došlo k bezhotovostnímu převodu částky ve výši [částka] na bankovní účet vedený na jméno žalobkyně.

28. Z listiny označené jako Návratka – přijetí nabídky převodu bytu nájemcem soud zjistil, že nabídková kupní cena na bytovou jednotku činila [částka]. S přihlédnutím ke způsobu úhrady kupní ceny (viz listina označená jako Smlouva o převodu vlastnictví k bytové jednotce a o zřízení předkupního práva k předmětu převodu) je patrné, že účastníci řízení využili možnosti úhrady 50 % kupní ceny za bytovou jednotku s odkladem s tím, že zůstatek kupní ceny uhradí v pravidelných čtvrtletních splátkách, a to nejpozději do 5 let ode dne podpisu smlouvy o převodu jednotky.

29. Z listiny založené na č.l. [Anonymizováno] soud zjistil, že klient označený jménem [Anonymizováno] vložil dne [datum] ve prospěch bankovního účtu číslo [č. účtu], tj. ve prospěch bankovního účtu vedeného na jméno [adresa], v hotovosti částku ve výši [částka].

30. Z listiny označené jako Výpis z účtu ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o bankovní účet vedený na jméno žalobkyně, a že žalobkyně ve dnech [datum] a [datum] na tento účet vložila peněžní prostředky ve výši [Anonymizováno], resp. ve výši [Anonymizováno].

31. Ze Znaleckého posudku č. [Anonymizováno] o ceně motorového vozidla ze dne [datum] soud zjistil, že k [datum] cena osobního motorového vozidla činila [částka].

32. Ze sdělení žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že osobní motorové vozidlo bylo prodáno za znaleckou hodnotu, tj. za částku [částka].

33. Z listiny označené jako Smlouva o běžném účtu ze dne [datum] soud zjistil, že na základě této listiny byl u [právnická osoba], ve prospěch žalobkyně zřízen devizový běžný účet v měně – [Anonymizováno].

34. Z listiny označené jako Celkový přehled portfolia ze dne [datum] soud zjistil, že současná hodnota portfolia žalobkyně činila [částka].

35. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] ve spojení s dodatkem ke Znaleckému posudku č. [hodnota], č. pol. [č. účtu], ze dne [datum], soud zjistil, že v místě a v čase obvyklá cena bytové jednotky při započitatelné ploše [Anonymizováno] ke dni [datum] po zaokrouhlení činila [částka]. Stanovená cena za 1 m2 činí [částka]. Ustanovená znalkyně vyšla ze stavu bytové jednotky platnému ke dni [datum]. Ze znaleckého posudku soud též zjistil, že bytová jednotka je aktuálně používána k bydlení synem účastníků řízení a jeho přítelkyní. Ze znaleckého posudku soud rovněž zjistil, že ze sdělení [adresa] vyplývá, že předkupní právo k bytové jednotce zaniklo.

36. Z listin založených ve spisu sp. zn. [spisová značka] na č.l. [Anonymizováno], soud zjistil, že peněžní prostředky ve výši 2 x [částka] byly dne [datum] a dne [datum] obecným zmocněncem žalovaného a jeho manželkou poukázány na bankovní účet žalobkyně, že se jednalo o peněžní prostředky nezletilých synů účastníků řízení, tj. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jež byly určeny k budoucímu využití na jejich studia. Bylo zdůrazněno, že se nejednalo o peněžní prostředky žalobkyně (viz zejména podání ze dne [datum] podepsané žalovaným).

37. Z hlediska skutkového závěru lze konstatovat, že manželství účastníků řízení bylo uzavřeno dne [datum], a že bylo rozvedeno dne [datum]. Na podkladě shodných tvrzení účastníků řízení má soud za prokázané, byť si je soud vědom tvrzeních učiněných žalovaným po [datum], že součástí zaniklého SJM byla bytová jednotka a osobní motorové vozidlo, které bylo následně prodáno za cenu [částka], jež koresponduje ceně, která byla zjištěna znaleckým posudkem. Soud má rovněž za prokázané, že účastníci řízení bytovou jednotku užívali na základě listiny označené jako Nájemní smlouva. Z listiny označené jako Smlouva o převodu vlastnictví k bytové jednotce a o zřízení předkupního práva k předmětu převodu má soud za prokázané, že účastnící řízení společně koupili bytovou jednotku za kupní cenu ve výši [částka], že polovinu kupní ceny ve výši [částka] zaplatili před podpisem této listiny a že bytovou jednotku nabyli do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. V místě a čase obvyklá cena bytové jednotky činila dne [datum] částku [částka] (viz znalecký posudek, ve znění jeho dodatku).

38. Soud má za prokázané, když v tomto ohledu vyšel z předloženého výpisu z účtu ze dne [datum], z tvrzení žalovaného, z čestného prohlášení obecného zmocněnce žalovaného, jakož i z prohlášení žalobkyně učiněné při jednání dne [datum], že rodiče žalovaného nejpozději dne [datum] darovali žalovanému částku ve výši [částka] a že z této částky byla téhož dne klientem jménem [Anonymizováno] zaplacena polovina kupní ceny za bytovou jednotku ve výši [částka].

39. Soud má rovněž za prokázané, že obecný zmocněnec žalovaného a jeho manželka dne [datum] a dne [datum] poukázali na bankovní účet žalobkyně peněžní prostředky ve výši 2 x [částka]. Jednalo se o peněžní prostředky nezletilých synů účastníků řízení, které byly určeny na budoucí studia – a contrario se nejednalo o peněžní prostředky žalobkyně (viz podání ze dne [datum]). A konečně má soud za prokázané, že aktuální hodnota portfolia žalobkyně činí [částka] (viz Celkový přehled portfolia).

40. Soud ve věci provedl dokazování ještě dalšími listinnými důkazy. Z těchto listin však soud pro posuzovanou věc nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

41. Soud dále dle § 120 odst. 1 o.s.ř. zamítl pro nadbytečnost provedení následujících listinných důkazů: stanovení tržní ceny – [právnická osoba], potvrzení o ceně nemovitosti – [Anonymizováno], výpis z evidence motorových vozidel, návrh na mimosoudní vypořádání zaniklého SJM, podací lístek, obálka nedoručené poštovní zásilky, informace o jednotce, odhad tržní ceny nemovitosti – REPORT cenová mapa, rozhodnutí o přiznání hmotného zabezpečení, dopis [právnická osoba] ze dne [datum], měsíční předpis záloh, inzerát [právnická osoba], sdělení [právnická osoba] k pojistné smlouvě ze dne [datum], sdělení [Anonymizováno] ze dne [datum], historie transakcí na úvěrovém účtu stavebního spoření, usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], potvrzení žalobkyně ze dne [datum], pojistná smlouva (č.l. [Anonymizováno]), návrh na ustanovení znalce – ocenění vozidla – [Anonymizováno], doklady o prodaných bytech (č. l. [Anonymizováno]), hodnota nemovitosti (č. l. [Anonymizováno]), doklady o nákupu valut, jakož i návrh, aby si soud od [právnická osoba], vyžádal bankovní výpisy od roku [Anonymizováno] do [datum].

42. Soud tyto důkazní návrhy účastníků řízení zamítl dle § 120 odst. 1 o.s.ř. pro nadbytečnost z důvodu, že předmětem vypořádání SJM byla toliko bytová jednotka a osobní motorové vozidlo, resp. posléze hodnota, za kterou bylo vozidlo prodáno.

43. Pokud se jedná o vnosy, je zřejmé, když se soud již na tomto místě dopustí právního hodnocení věci, že byl řádně a včas uplatněn pouze jeden vnos, tj. částka ve výši [částka], představující dar žalovaného od jeho rodičů.

44. Pakliže předmětem vypořádání SJM byly jen dvě věci, resp. majetková hodnota za prodané osobní motorové vozidlo a jeden vnos, ztratilo z tohoto důvodu na významu, aby se soud v tomto řízení zabýval otázkou, kdy a v jaké výši byly účastníkům řízení poskytnuty peněžní prostředky ze strany jejich rodičů, jakož i ztratilo na významu zkoumat, kdy a za co byly takové peněžní prostředky utraceny (spotřebovány), když v rámci SJM se vypořádávají toliko věci a hodnoty, které existují či existovaly ke dni zániku SJM, a nikoliv věci či hodnoty, které již byly za trvání manželství spotřebovány.

45. Obdobně soud vyhodnotil listiny týkající se majetkové situace a dosahovaných výdělků účastníků řízení v druhé polovině devadesátých let minulého století. Pokud je mezi účastníky řízení shoda v tom smyslu, že polovina kupní ceny za bytovou jednotku byla zaplacena z peněžních prostředků, které byly žalovanému darovány jeho rodiči, je nadbytečné se dále a blíže zabývat majetkovou situací účastníků řízení, a to zejména žalobkyně, v roce [Anonymizováno].

46. Z totožných důvodů soud vyhodnotil jako nadbytečné se zabývat listinami, které se týkají ocenění bytové jednotky (v minulosti i nyní), když soud v tomto ohledu vyšel ze znaleckého posudku, ve znění jeho dodatku.

47. Soud rovněž považoval za nadbytečné zabývat se sdělením [právnická osoba] ohledně pojistné smlouvy, pojistnou smlouvou, sdělením [Anonymizováno][Anonymizováno]usnesením zdejšího soudu v dědické věci, dokladem o nákupu valut atd., a to opětovně z důvodu, že tak, jak byl vymezen předmět tohoto řízení, by bylo nadbytečné se zabývat těmito listinami.

48. Jelikož žalovaný předložil znalecký posudek ohledně ocenění osobního motorového vozidla, pozbylo na významu, aby soud v totožné věci ustanovil znalce, jak bylo žalovaným původně navrhováno, když vozidlo bylo navíc v mezidobí prodáno.

49. A konečně si soud nevyžádal výpisy z bankovního účtu žalobkyně za období od roku [Anonymizováno] do [datum]. Bylo tomu jednak z důvodu, že řízení o vypořádání SJM neslouží k tomu, aby soud zkoumal, jakým způsobem byly v průběhu manželství spotřebovány peněžní prostředky, a jednak, což je ještě mnohem podstatnější důvod, zmíněné peněžní prostředky ve výši 2 x [částka] jsou (byly) představovány peněžními prostředky, které byly rodiči žalovaného darovány nezletilým dětem účastníků řízení. Jedná se tudíž o peněžní prostředky, které nemají žádnou věcnou souvislost se zaniklým a nevypořádaným SJM účastníků řízení, neboť tyto peněžní prostředky se nikdy nestaly součástí masy zaniklého a nevypořádaného SJM.

50. Z těchto všech důvodů soud uvážil, že provádění navržených důkazů vztahujících se k těmto tématům lze pokládat za nadbytečné.

51. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:

52. Dle § 143 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 3.12.1997 (dále jen „občanský zákoník“), platí, že v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů je vše, co může být předmětem vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednomu z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka.

53. Dle § 742 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), platí, že nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

54. Dle § 742 odst. 2 NOZ platí, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen.

55. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017, platí, že při vypořádání společného jmění manželů vzniklého za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., a zaniklého za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., soud postupuje podle zákona č. 89/2012 Sb.

56. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/2022, platí, že hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (tzv. valorizace), jen pokud se tak účastníci dohodli.

57. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.4.2020, sp. zn. 22 Cdo 1205/2019, platí, že při vypořádání společného jmění manželů zaniklého podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se zásadně vychází z obvyklé ceny věci a jejího stavu v době rozhodování soudu.

58. V rozsudku ze dne 30.1.2019, sp. zn. 22 Cdo 3956/2018, Nejvyšší soud uzavřel, že zjištění ceny nemovitosti je zjištěním skutkovým, stejně jako závěr o tom, zda ceny určité věci se v době od pořízení znaleckého posudku, který ji ocenil, změnily či nikoliv. Skutečnost, že ceny nemovitostí kolísají – nyní se řadu let každoročně zvyšují, kdykoliv však může dojít k poklesu – je obecně známa (§ 121 o. s. ř.), a proto judikatura Nejvyššího soudu požaduje, aby po více jak dvou letech od pořízení byl posudek aktualizován. K tomu dovolací soud doplnil, že kratší časový rozdíl, tedy dobu, která uplynula mezi pořízením znaleckého posudku ohledně ceny vypořádávaných věcí, především nemovitostí a podniku, a vyhlášením rozsudku, provádějícího vypořádání, je nutné řešit individuálně s přihlédnutím ke specifickým okolnostem případu.

59. Nejvyšší soud v poměrech občanského zákoníku ustáleně vycházel ze závěru, že dojde-li k platnému převodu věci, která tvoří součást společného jmění manželů (tj. v případech, kdy je věc převedena oběma manžely nebo jedním z manželů bez souhlasu druhého a tento manžel se nedovolá relativní neplatnosti takového právního úkonu), je předmětem vypořádání částka získaná za jeho převod, nikoliv hodnota tohoto podílu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 22 Cdo 3450/2009). V takových případech nemůže být předmětem vypořádání hodnota věci, která byla součástí společného jmění manželů, ale pouze částka či jiná hodnota za tuto věc získaná (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2190/2010, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. 22 Cdo 2453/2012). Stejné závěry platí i pro převod obchodního podílu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1754/2009).

60. Dle Nejvyššího soudu uvedený princip platí i v případech, kdy došlo k převodu věci po zániku zákonného majetkového společenství do jeho vypořádání [k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.7.2011, sp. zn. 22 Cdo 3450/2009 (uveřejněný pod č. 131/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní)].

61. V rozsudku ze dne 30.10.2018, sp. zn. 22 Cdo 3457/2018 (uveřejněném pod č. 96/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní), Nejvyšší soud vyložil, že úprava obsažená v o. z. spočívá (stejně jako právní úprava obsažená v obč. zák.) na koncepci relativní neplatnosti jednání v neběžných záležitostech týkajících se součástí SJM a možnosti samostatného jednání každého z manželů v záležitostech běžné správy, pročež se i v poměrech o. z. prosadí závěr formulovaný v režimu obč. zák., podle nějž jestliže jde o právní jednání, jehož prostřednictvím je nakládáno s majetkem tvořícím součást SJM, které je právním jednáním platným, ať již proto, že jej učinili oba manželé ve shodě, nebo proto, že jej učinil pouze jeden z manželů bez souhlasu druhého, ale tento manžel se relativní neplatnosti takového právního úkonu nedovolal, důsledkem existence takového jednání je skutečnost, že majetek, jehož se týká, je zákonem předvídaným způsobem vyveden z režimu společného jmění manželů (právě proto, že se jedná o jednání platné).

62. Předmětem vypořádání se v takových případech může stát toliko hodnota za takový majetek získaná (finanční částka získaná za převod movité či nemovité věci, obchodního podílu apod.), neboť ke dni rozhodování soudu o vypořádání SJM již taková věc netvoří součást SJM právě proto, že došlo k platnému právnímu jednání ohledně takové součásti SJM (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.8.2018, sp. zn. 22 Cdo 1765/2018, ze dne 16.9.2013, sp. zn. 22 Cdo 1326/2012, či ze dne 9.2.2011, sp. zn. 22 Cdo 1754/2009).

63. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30.10.2007, sp. zn. 22 Cdo 3421/2006, platí, že pokud byly výlučné prostředky jednoho z manželů vynaloženy na běžnou spotřebu (např. potraviny, dovolenou apod.), nelze za ně požadovat náhradu. Náhrada za prostředky vnesené do společného jmění manželů tak přichází v úvahu pouze v těch případech, kdy jsou použity současně se společnými prostředky manželů na pořízení určité věci, a to za předpokladu, že taková věc ke dni zániku společného jmění manželů existuje, resp. nebyla spotřebována či neztratila hodnotu.

64. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16.1.2013, sp. zn. 22 Cdo 3395/2012, platí, že vypořádání investice (vnosu) z výlučného majetku do majetku společného předpokládá v obecné rovině tvrzení, že výlučné finanční prostředky (či majetek) jednoho z manželů byly použity ve prospěch zákonného majetkového společenství a současně požadavek investujícího manžela, „aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek“ v řízení o vypořádání společného jmění manželů.

65. Ze shora citované judikatury plyne, že SJM, resp. bezpodílové spoluvlastnictví manželů (dále jen „BSM“), vzniklé za účinnosti občanského zákoníku se do 31.12.2013 řídilo úpravou obsaženou v občanském zákoníku; po 1.1.2014 se však řídí již úpravou obsaženou v NOZ s korektivem obsaženým v § 3028 odst. 2 části věty za středníkem NOZ. BSM se s účinností od 1.8.1998 transformovalo do SJM za předpokladu, že k tomuto datu existovalo.

66. Soud bude proto posuzovat skutečnost, zda se bytová jednotka (původně) stala součástí BSM, dle přechozí právní úpravy, tj. dle občanského zákoníku. Vypořádání SJM však již bude posuzovat dle platné právní úpravy, tj. dle NOZ.

67. V zákonem stanovené lhůtě tří let od zániku SJM byla předmětem vypořádání SJM učiněna bytová jednotka, osobní motorové vozidlo a jeden vnos, tj. peněžní prostředky užité k úhradě poloviny kupní ceny za bytovou jednotku.

68. Soud na podkladě provedeného dokazování má za to, že součástí zaniklého SJM, resp. původně BSM, byla bytová jednotka. Soud nezjistil, když účastnící řízení ničeho takového netvrdili, že by mezi nimi nevzniklo, resp. neexistovalo, dne [datum] BSM.

69. Soud při učinění právního závěru, že součástí zaniklého SJM je bytová jednotka, vyšel z toho, že rodiče žalovaného ve smyslu § 628 občanského zákoníku darovali žalovanému nejpozději dne 1.9.1997 peněžní prostředky ve výši [částka], jejichž výlučným vlastníkem se na základě darování stal žalovaný, jakožto obdarovaný. Darované peněžní prostředky se dle § 143 občanského zákoníku nestaly součástí BSM. Součástí BSM, jakožto zákonná výjimka, se totiž nestaly věci, které byly jedním z manželů za trvání manželství získány darem. Z těchto darovaných peněžních prostředků byla téhož dne, tj. dne [datum], uhrazena, zřejmě žalovaným, polovina kupní ceny za bytovou jednotku.

70. Soud je oproti žalovanému toho názoru, že skutečnost, že polovina kupní ceny za bytovou jednotku byla zaplacena z peněžních prostředků darovaných žalovanému jeho rodiči, tj. z výhradních prostředků žalovaného, které nebyly součástí BSM, nemůže vést k závěru, že v důsledku úhrady poloviny kupní ceny za bytovou jednotku z výlučných prostředků žalovaného došlo k převodu vlastnického práva v rozsahu ideální poloviny bytové jednotky na žalovaného.

71. Z tohoto důvodu proto nemůže platit, že se žalovaný toliko na základě skutečnosti, že za trvání manželství ze svých výhradních peněžních prostředků zaplatil polovinu kupní ceny za bytovou jednotku, stal výlučným vlastníkem ideální poloviny bytové jednotky. Z totožného důvodu proto též nemůže platit, že se ideální polovina bytové jednotky nestala součásti BSM, resp. posléze SJM. A konečně z téhož důvodu nemůže platit, že součástí BSM se pouze stala (druhá) ideální polovina bytové jednotky, a že toliko tato ideální polovina může být předmětem vypořádaní zaniklého SJM.

72. Dle soudu pouhé uhrazení poloviny kupní ceny dne [datum], tj. dříve, než dne [datum] došlo k podpisu Smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotce a o zřízení předkupního práva k předmětu převodu, není schopno samo o sobě vyvolat jakékoliv věcně právní účinky, tj. změnu vlastnického práva ohledně bytové jednotky spočívající v převodu vlastnictví na žalovaného v rozsahu ideální poloviny. Uhrazení poloviny kupní ceny před podpisem zmíněné smlouvy byl toliko společný obligační závazek účastníků řízení, bez jehož splnění by vůbec nedošlo k podpisu samotné smlouvy a následnému převodu vlastnického práva. Vlastnictví koupené věci, a to navíc ještě nemovité, na kupujícího nepřechází pouhým zaplacením části kupní ceny, neboť teprve až po uzavření kupní smlouvy a vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí dochází k převodu vlastnictví, jedná-li se o nemovitou věc. Z hlediska převodu vlastnického práva je pak nerozhodné, kdo či z jakých zdrojů zaplatil kupní cenu za předmět koupě, došlo-li k nabytí věci za trvání manželství. Na tomto závěru nemůže ani ničeho změnit skutečnost, že část kupní ceny byla zaplacena z výlučných prostředků žalovaného, které získal darem.

73. Pakliže na Smlouvě o převodu vlastnictví k bytové jednotce a o zřízení předkupního práva k předmětu převodu jsou jako nabyvatelé (kupující) společně uvedeni účastnící řízení, a jestliže je v této smlouvě též výslovně uvedeno, že účastníci řízení bytovou jednotku za dohodnutou kupní cenu kupují do svého BSM, nelze dospět k jinému závěru, než že účastnící řízení, jakožto manželé za trvání manželství společně nabyli do BSM bytovou jednotku, když právě zmíněná smlouva představuje nabývací titul, jenž vyvolává věcně právní účinky, na jehož podkladě ve spojení se zápisem vkladu do katastru nemovitostí došlo k převodu vlastnictví ohledně bytové jednotky na účastníky řízení. Jelikož k tomuto převodu vlastnictví došlo za trvání manželství účastníků řízení, stala se bytová jednotka v souladu s § 143 občanského zákoníku součástí BSM.

74. Dle soudu je ze Smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotce a o zřízení předkupního práva k předmětu převodu patrné, že záměrem účastníků řízení bylo dosažení toho, aby se bytová jednotka stala součástí BSM. Z žádných listin, jakož ani z jiných předložených důkazů, nelze dovodit, že by záměrem účastníků řízení bylo to, aby se s ohledem na skutečnost, že polovina kupní ceny za bytovou jednotku byla zaplacena žalovaným z jeho výlučných (darovaných) peněžních prostředků, žalovaný stal výlučným vlastníkem ideální poloviny bytové jednotky. Soud nevěří tomu, že za trvání manželství při obvyklém či standardním běhu událostí, když vztahy mezi manželi nejsou nijak narušeny, bylo zamýšleným cílem účastníků řízení, či alespoň samotného žalovaného, aby se jeho výlučným vlastnictvím stala ideální polovina bytové jednotky v návaznosti na okolnost, že polovina kupní ceny za bytovou jednotku byla uhrazena z jeho výlučných peněžních prostředků získaných darem od jeho rodičů. Tomuto závěru z provedeného dokazování nic nenasvědčuje.

75. Ještě při jednání dne [datum] žalovaný prostřednictvím obecného zmocněnce ve shodě s žalobkyní uvedl, že součástí zaniklého SJM je bytová jednotka. Až teprve následně začal žalovaný tvrdit, že součástí SJM je toliko druhá ideální polovina bytové jednotky, když první ideální polovina je v jeho výlučném vlastnictví. Pakliže byl žalovaný od počátku přesvědčen, tj. minimálně od roku [Anonymizováno], když právní účinky vkladu nastaly dne [datum], že je vlastníkem ideální poloviny bytové jednotky, pročež tato není součástí BSM, resp. posléze součástí SJM, a že stav zapsaný v katastru nemovitostí odpovídá skutečnosti, měl žalovaný od roku [Anonymizováno], resp. od [datum], dostatek času na to, aby se domohl nápravy vadného zápisu v katastru nemovitostí. Jestliže žalovaný v tomto směru do doby, než se začalo řešit vypořádání zaniklého SJM, neučinil žádné relevantní kroky, a teprve v tomto řízení začal tvrdit, že je výlučným vlastníkem ideální poloviny bytové jednotky, a až potom na počátku roku [Anonymizováno] podal žalobu na určení vlastnictví k bytové jednotce, která byla posléze vzata zpět (viz sp. zn. [spisová značka]), pokládá soud následnou argumentaci žalovaného za ryze účelovou.

76. Lze shrnout, že bytová jednotka se na podkladě Smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotce a o zřízení předkupního práva k předmětu převodu stala součástí BSM, resp. následně součástí SJM. Soud byl proto oprávněn bytovou jednotku, jež byla žalobkyní učiněna předmětem vypořádání SJM, v rámci tohoto řízení vypořádat.

77. Na podkladě znaleckého posudku, ve znění jeho doplnění, soud vychází z toho, že bytová jednotka byla ustanovenou znalkyní ohodnocena tak, že dle stavu k [datum] činí její v místě a čase obvyklá cena [částka].

78. Soud se domnívá, že prodleva tří měsíců, když cena bytové jednotky byla stanovena k [datum], přičemž rozsudek byl ve věci vyhlášen dne [datum], nemůže mít vliv na výslednou cenu bytové jednotky. Dle soudu se v průběhu těchto tří měsíců na realitním trhu v [adresa], resp. na území celé České republiky, neudálo nic zásadního, co by mohlo nějakým signifikantním způsobem, tj. ve smyslu snížení či naopak zvýšení, ovlivnit konečnou cenu bytové jednotky. Snížení úrokových sazeb, ke kterým došlo ze strany ČNB dne 21.12.2023, s platností od 22.12.2023, se nemohlo na výsledné ceně nijak projevit.

79. Vzhledem ke zmíněnému má soud za to, že v souladu s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu při vypořádání bytové jednotky vyšel z obvyklé ceny bytové jednotky a jejího stavu, který platil při rozhodování soudu dne [datum], když od vyhotovení znaleckého posudku nedošlo k žádnému cenovému posunu. Doba tří měsíců, která do okamžiku rozhodnutí soudu uplynula od vyhovení znaleckého posudku, není důvodem, aby znalecký posudek byl aktualizován. Judikatura Nejvyššího soudu uzavřela, že takový požadavek je důvodný zejména tehdy, jestliže od pořízení znaleckého posudku uběhly více než dva roky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.1.2019, sp. zn. 22 Cdo 3956/2018), což v posuzované věci nenastalo.

80. Pokud se týká toho, proč soud přikázal bytovou jednotku do výlučného vlastnictví žalobkyně, a nikoliv žalovaného, soud vyšel z následujících hledisek:

81. Soud byl připraven bytovou jednotku eventuálně přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného. Soud v tomto ohledu vycházel z toho, že žalobkyně v žalobním návrhu jako primární způsob vypořádání zaniklého SJM navrhla, aby bytová jednotka byla přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného, a tento byl následně povinen žalobkyni zaplatit vypořádací podíl. Při jednání dne [datum] žalobkyně na tomto stanovisku setrvala, byť se též nebránila tomu, aby bytová jednotka byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví. Jednalo se ovšem o v pořadí až druhou volbu. Teprve při jednání dne [datum] žalobkyně navrhla, aby bytová jednotka byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví.

82. Soud při vědomí toho, že o bytovou jednotku mají potencionálně zájem oba účastníci řízení, přičemž neshledal, že by na straně jednoho či druhého účastníka řízení byly skutečnosti, jež by samy o sobě či ve spojení s dalšími okolnostmi převážily tak, že by odůvodňovaly, aby bytová jednotka byla přikázána do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků řízení, účastníky řízení prostřednictvím jejich zástupců přípisem ze dne [datum] vyzval, pakliže budou mít o bytovou jednotku nadále zájem, aby při jednání dne [datum] předložili doklad, z něhož bude vyplývat, že jejich aktuální majetková situace umožňuje bez zbytečného odkladu vyplacení vypořádacího podílu v přibližné výši [částka].

83. Žalovaný před jednáním žádný takový doklad soudu nepředložil a k jednání se nedostavil. Soud proto z hlediska solventnosti žalovaného nedisponoval žádnými podklady, na jejichž základě by soud, alespoň v obecné rovině, mohl posoudit, zda by žalovaný byl schopen žalobkyni zaplatit na vypořádacím podílu částku ve výši [částka]. Jak již bylo zmíněno shora – skutečnost, že žalovaný byl v tomto ohledu nečinný a k jednání se bez důvodné a včasné omluvy nedostavil, třebaže byl k jednání řádně a včas předvolán, pročež mu soud nemohl při jednání za účelem posouzení jeho solventnosti poskytnout poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř., jde výhradně k tíži žalovaného.

84. Soud kromě hlediska solventnosti též uvážil, že aktuálně žádný z účastníků řízení bytovou jednotku nepoužívá, tj. nebydlí v ní, když v bytové jednotce bydlí jeden ze synů účastníků řízení společně se svou přítelkyní, jak patrné ze znaleckého posudku, ve znění jeho doplnění. Žalobkyně bydlí v [adresa] v jiném bytě a žalovaný se měl přestěhovat do [Anonymizováno]. Nelze proto uzavřít, že by jeden z účastníků řízení měl k bytové jednotce větší osobní vazbu z důvodu, že v bytové jednotce uspokojuje svou bytovou potřebu.

85. Pokud se jedná o námitku žalovaného, že se zasloužil o nabytí bytové jednotky, jde o jedno z pravidel dle § 742 odst. 1 písm. f) NOZ, ke kterému je soud povinen při vypořádání SJM přihlédnout.

86. Z předložené nájemní smlouvy ze dne [datum], jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky, kde je jako nájemce uveden toliko žalovaný, by bylo možno na první pohled usuzovat na to, že o nabytí bytové jednotky se zasloužil pouze žalovaný. Soud se však zdráhá učinit takový kategorický závěr. Je tomu z důvodu, že ohledně toho, proč je na nájemní smlouvě zmíněn pouze žalovaný, nebylo z důvodu nepřítomnosti žalovaného při jednání dne [datum] provedeno žádné dokazování. Dalším důvodem, proč se soud zdráhá učinit kategorický závěr, že o nabytí bytové jednotky se zasloužil výlučně žalovaný, je skutečnost, že nájemní smlouva byla sice uzavřena samotným žalovaným, ale stalo se tak již za trvání manželství, které bylo uzavřeno dne [datum], pročež z tohoto důvodu nelze zcela vyloučit, že se o nabytí bytové jednotky za trvání manželství nějakým způsobem též zasloužila i žalobkyně.

87. I kdyby však v řízení bylo prokázáno, že se o nabytí bytové jednotky převážně či dokonce zcela zasloužil žalovaný, což by jistě jinak bylo důvodem, aby bytová jednotka byla s přihlédnutím k § 742 odst. 1 písm. f) NOZ přikázána do jeho výlučného vlastnictví, nelze však přehlédnout, že je zde stále hledisko posouzení solventnosti žalovaného, resp. účastníků řízení.

88. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27.1.2021, sp. zn. 22 Cdo 2068/2019, vyložil, že úprava vypořádání SJM obsažená v NOZ se co do základních hmotněprávních souvislostí zásadně neliší od úpravy občanského zákoníku. Nevyplývají z ní výslovně žádné konkrétní způsoby vypořádání SJM, když současná právní úprava nestanoví kritéria pro určení toho, které součásti vypořádávaného SJM budou každému z manželů přikázány (srov. především § 742 NOZ). Podpůrně lze uvažovat o aplikaci způsobů vypořádání dle úpravy podílového spoluvlastnictví (§ 712 NOZ). Lze proto připustit způsob vypořádání přikázáním majetkových hodnot do výlučného vlastnictví některému z bývalých manželů.

89. Již za účinnosti občanského zákoníku soudní praxe formulovala množství hledisek rozhodných pro přikázání věci jednomu z manželů; právní úprava totiž nestanovila přesná a jednoznačná kritéria pro určení toho, které součásti vypořádávaného majetku budou každému z manželů přikázány (§ 149 odst. 3 občanského zákoníku), ani hlediska určující, k čemu má soud při vypořádání zákonného majetkového společenství manželů přihlédnout (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.11.2011, sp. zn. 22 Cdo 1280/2011). Jedním z takto dovozených hledisek bylo, aby částka, kterou je jeden z manželů povinen zaplatit druhému na vyrovnání jeho podílu, byla pokud možno co nejnižší (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3.9.2002, sp. zn. 22 Cdo 264/2001).

90. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15.6.2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016, uvedl, že smyslem požadavku solventnosti spoluvlastníka je dosáhnout toho, aby každý ze spoluvlastníků obdržel majetkovou hodnotu odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu a zamezilo se tomu, že spoluvlastník, kterému byla přiznána přiměřená náhrada, by při nesolventnosti spoluvlastníka, který se stal výlučným vlastníkem, musel náhradu vymáhat exekučně, a to ještě ne vždy úspěšně. V uvedeném rozhodnutí také Nejvyšší soud vysvětlil, že solventnost spoluvlastníka, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví, má být v zásadě prokázána již k okamžiku vydání rozhodnutí soudu. Účastník tedy musí s finančními prostředky odpovídajícími přiměřené náhradě disponovat nebo musí relevantně prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit (například závazným příslibem půjčky či poskytnutím úvěru).

91. Soud s poukazem na judikaturu Nejvyššího soudu vyšel z toho, že při vypořádání SJM je možné postupovat tak, že se určitá majetková hodnota přikáže do výlučného vlastnictví jednoho z bývalých manželů při současném respektování požadavku solventnosti.

92. Pakliže soud neměl prokázáno, že žalovaný je či bude schopen v přiměřené době zaplatit žalobkyni na vypořádacím podílu částku v přibližné výši [částka], nemohl soud, aniž by nechtěl rozhodnutím v této věci položit základy dalšímu soudnímu sporu, jehož prostřednictvím se bude žalobkyně na žalovaném exekučně domáhat zaplacení vypořádacího podílu, přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného bytovou jednotku.

93. Lze shrnout, že jelikož soud u žalovaného neměl prokázáno či alespoň osvědčeno, že bude schopen v přiměřené lhůtě zaplatit žalobkyni vypořádací podíl, měla tato skutečnost za následek, že soud nemohl žalovanému přikázat do výlučného vlastnictví bytovou jednotku.

94. Oproti tomu soud u žalobkyně dospěl k závěru, že když její současná hodnota portfolia dosahuje částky [částka], že žalobkyně bude schopna do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalovanému vypořádací podíl, pročež soud výrokem I. tohoto rozsudku přikázal žalobkyni do jejího výlučného vlastnictví bytovou jednotku.

95. Předmětem vypořádání zaniklého SJM bylo dále učiněno osobní motorové vozidlo, jehož cena byla znaleckým posudkem určena ve výši [částka]. Ze shodných tvrzení účastníků řízení je zřejmé, že dotyčné vozidlo bylo součástí zaniklého SJM. V průběhu tohoto řízení bylo osobní motorové vozidlo žalovaným prodáno, a to za znaleckou cenu ve výši [částka].

96. Žalobkyně při jednání soudu dne [datum] uvedla, že se nehodlá dovolávat relativní neplatnosti právního jednání, kterým došlo k prodeji osobního motorového vozidla. Pokud se žalobkyně nehodlá dovolávat relativní neplatnosti právního jednání žalovaného, má tato skutečnost za následek, že došlo k platnému převodu věci, která tvořila součást zaniklého SJM, tj. majetek, jenž byl součástí SJM, byl zákonem předvídaným způsobem vyveden z režimu zákonného SJM. Předmětem vypořádání zaniklého SJM je pak částka získaná za převod, tj. částka ve výši [částka], kterou žalovaný získal za prodej osobního motorového vozidla, a nikoliv již samotné vozidlo, které již součásti zaniklého SJM není, neboť bylo zákonným způsobem vyvedeno mimo masu SJM.

97. Jestliže žalovaný za prodej osobního motorového vozidla získal částku ve výši [částka], polovina z této částky ve výši [částka] náleží žalobkyni. Tato částka bude níže zohledněna ve výpočtu vypořádacího podílu.

98. Žalovaný v průběhu řízení uvedl, že jeho rodiče mu darovali částku ve výši [částka], jež byla následně použita na nákup osobního motorového vozidla. Jakkoliv žalovaný výslovně neuvedl, že uplatňuje vnos, resp. že se domáhá zaplacení vnosu, ve výši [částka], soud uvádí, že i kdyby tak žalovaný učinil, soud by tento dílčí nárok vyhodnotil jako nedůvodný.

99. Bylo by tomu z důvodu, že soud nemá za prokázané, že peněžní prostředky ve výši [částka], které měly být dne [datum] poukázány na bankovní účet žalobkyně, představovaly dar žalovanému od jeho rodičů. Soud si nevyžadoval výpis z bankovního účtu žalobkyně za rozhodné období. Zjištění skutečnosti, že peněžní prostředky ve výši [částka] byly dne [datum] poukázány na bankovní účet žalobkyně, když lze důvodně předpokládat, že byly poukázány z bankovního účtu obecného zmocněnce žalovaného, by však nebylo způsobilé prokázat tvrzení, že tyto peněžní prostředky byly skutečně darovány výhradně žalovanému, a nikoliv třebas společně účastníkům řízení. A to zvláště za situace, že peněžní prostředky byly poukázány na bankovní účet žalobkyně, a nikoliv na bankovní účet žalovaného, jakožto obdarovaného.

100. Soud nepřehlédl, že žalobkyně při jednání dne [datum] uvedla, že účastnící řízení měli vždy pouze jeden společný účet, na který jim byly poukazovány mzdy, a že veškeré záležitosti týkající se peněžních prostředků měla v kompetenci žalobkyně, když žalovaný se nechtěl o nic starat.

101. S ohledem na tyto skutečnosti by bylo nezbytné, pakliže by žalovaný výslovně uplatnil vnos ve výši [částka], když z předložených listin nelze učinit závěr, že rodiče žalovanému dne [datum] darovali částku [částka], když takový závěr by nebylo možno učinit ani z bankovního výpisu žalobkyně za listopad [Anonymizováno], aby soud žalovanému poskytl poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Jak bylo opakovaně zmíněno shora, tím, že se žalovaný k jednání nedostavil, soud mu příslušné poučení nemohl poskytnout, což má nutně za následek, že žalovaný nemohl v řízení prokázat, že mu jeho rodiče opravdu dne [datum] darovali částku [částka].

102. Nad rámec zmíněného soud doplňuje, že i kdyby se žalovanému podařilo prokázat, že mu jeho rodiče dne [datum] darovali částku [částka], kterou by uplatňoval jako vnos, s tím, že mezi účastníky řízení (zřejmě) není sporné, že peněžní prostředky ve výši [částka], když soud nehodnotí jejich původ, byly použity na nákup osobního motorového vozidla, soud by i tak tento dílčí nárok pokládal za nedůvodně uplatněný.

103. Bylo by tomu z důvodu, že soud nákup osobního motorového vozidla, byť si uvědomuje, že po nákupu nemovitosti (rodinný dům či byt) nákup osobního motorového vozidla představuje zpravidla druhý největší (nejvyšší) výdaj v rámci SJM, pokládá za nákup, jenž byl vynaložen na běžnou spotřebu domácnosti. V současné době je vlastnictví osobního motorového vozidla pokládáno za běžnou, nikoliv za výjimečnou či mimořádnou, věc. Není nijak neobvyklé, aby manželé měli dvě osobní motorová vozidla. Nejedná se o žádný projev přehnaného, luxusního či opulentního životního stylu, ale dost často o nezbytnost, aby se manželé mohli dopravit do místa výkonu práce, resp. aby mohli dovézt děti do školy a zpět, když bydlí v rurálním prostředí mimo městské aglomerace.

104. Pokud byly výlučné prostředky jednoho z manželů vynaloženy na běžnou spotřebu, nelze za ně požadovat náhradu. Náhrada za prostředky vnesené do SJM přichází v úvahu pouze v těch případech, kdy jsou použity současně se společnými prostředky manželů na pořízení určité věci, a to za předpokladu, že taková věc ke dni zániku společného jmění manželů existuje, resp. nebyla spotřebována či neztratila hodnotu.

105. Z tvrzení samotného žalovaného plyne, že kupní cena osobního motorového vozidla činila [částka] s tím, že na úhradu této částky poskytli (darovali) rodiče žalovaného peněžní prostředky ve výši [částka] a že matka žalobkyně poskytla zbývají částku ve výši [částka], která jí byla následně splácena.

106. Pokud by (teoreticky) výlučné peněžní prostředky žalovaného ve výši [částka] zároveň se společnými prostředky účastníků řízení byly použity na nákup osobního motorového vozidla, bylo by možno za této situace uvažovat o důvodnosti uplatněného vnosu, a to za předpokladu, že osobní motorové vozidlo ke dni zániku SJM existovalo, resp. nebylo spotřebováno či neztratilo hodnotu.

107. Ke dni zániku SJM osobní motorové vozidlo sice existovalo, avšak ke dni rozhodnutí soudu již nikoliv, když bylo žalovaným zákonem předvídaným způsobem vyvedeno z masy zaniklého SJM. Osobní motorové vozidlo navíc v důsledku jeho stáří, počtu najetých km a od tohoto se odvíjejícího technického stavu ztratilo hodnotu, když ve znaleckém posudku je k [datum] uvedeno, že technický stav vozidla byl shledán ve zhoršeném stavu k době provozu a počtu ujetých km. Motor vykazoval zvýšenou hlučnost, na přední nápravě byly zjištěny zvýšené vůle. Je tak zjevné, že osobní motorové vozidlo v průběhu času ztratilo hodnotu, čemuž ostatně koresponduje obvyklá cena vozidla stanovená ve výši [částka].

108. Lze proto konstatovat, že žalovaným (eventuálně) uplatněný nárok na uhrazení vnosu ve výši [částka] by byl soudem shledán jako nedůvodný.

109. Obdobným způsobem by soud vyhodnotil (případně) žalovaným uplatněný vnos ve výši 2 x [částka]. Z provedeného dokazování je totiž zřejmé, že peněžní prostředky ve výši 2 x [částka] byly rodiči žalovaného darovány nezletilým synům účastníků řízení. Pakliže tyto peněžní prostředky byly darovány nezletilým dětem účastníků řízení, a nikoliv žalovanému, nemohl žalovaný tyto peněžní prostředky vynaložit na SJM, pročež je vyloučeno, aby se mohl úspěšně domáhat nahrazení toho, co vynaložil na společný majetek.

110. Soud by taktéž vyhodnotil jako nedůvodný nárok žalovaného na zaplacení peněžních prostředků, které vynaložil po zániku SJM na správu bytové jednotky. Jednalo by se především o plnění, která je třeba vynaložit v souvislosti s užíváním bytové jednotky.

111. Pokud se jedná o samotný základ nároku, tak za situace, že žalovaný po rozvodu manželství, resp. po zániku SJM, výhradně hradil plnění spojená s užíváním bytové jednotky, jež byla součástí zaniklého SJM, nepochybně mu vzniklo právo, aby se na žalobkyni mohl důvodně domáhat zaplacení poloviny těchto nákladů. Aby však soud mohl o tomto nároku žalovaného rozhodnout, bylo by zapotřebí, aby žalovaný výslovně uvedl, jaké konkrétní částky se z tohoto titulu na žalobkyni domáhá, za jaké období, jakož aby i označil a předložil doklady, z nichž bude vyplývat, že tato plnění žalovaný opravdu po zániku SJM uhradil ve svých prostředků. Žalovaný byl však v tomto ohledu nečinný.

112. Žalovaný sice v podání ze dne [datum] uvedl, že hradil zálohy spojené s bytem, když výčtem doplnil, o jaké náklady se jedná, k čemuž dodal, že nárok vůči žalobkyni dodatečně předloží, avšak žalovaný od té doby tento nárok nijak neupřesnil či nedoplnil, přestože soud žalovaného následně písemně vyzval, aby tak učinil. Jak bylo shora již mnohokrát zmíněno, žalovaný se nedostavil k jednání, pročež mu nebylo možno poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., když v tomto případě by bylo nejprve nutné doplnit vylíčení rozhodných skutečností a pak následně na jejich podporu označit a předložit důkazy.

113. Jediný vnos, který soud vyhodnotil jako řádně a důvodně uplatněný, byl vnos, kterým se žalovaný domáhal toho, aby mu uhrazeno to, co vynaložil na pořízení bytové jednotky. Jednalo se o částku ve výši [částka].

114. Z provedeného dokazování je patrné, že žalovanému byla darována částka ve výši [částka], z níž byla následně částka ve výši [částka], jakožto výhradní majetek žalovaného, použita na zaplacení (první) poloviny kupní ceny za bytovou jednotku. Žalovanému za této situace dle § 742 odst. 1 písm. c) NOZ vzniklo důvodné právo, aby mu bylo nahrazeno to, co bylo z jeho výhradního majetku vynaloženo na společný majetek, tj. právo na nahrazení částky ve výši [částka].

115. Pokud se týká případné valorizace této částky dle § 742 odst. 2 NOZ, tak aby soud k takové valorizaci mohl eventuálně přistoupit, je dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], zapotřebí, aby si účastnící řízení dohodli, že k takové valorizaci při vypořádání SJM dojde.

116. Z předložených listin nevyplývá, že by si účastníci řízení ujednali, že v případě vypořádání SJM dojde k valorizaci částky poskytnuté žalovaným na úhradu poloviny kupní ceny za byt. Účastnící řízení, tedy i žalovaný, ani navíc sjednání takové dohody netvrdili. Opětovně se dostáváme k tomu, že pokud by se žalovaný k jednání dne [datum] dostavil, soud by mu poskytl poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o tom, že je předně je nutné tvrdit, že k uzavření takové dohody došlo, jestliže k jejímu uzavření skutečně došlo, a že je následně nezbytné označit a předložit důkazy na podporu takového tvrzení. Žalovaný se k jednání nedostavil, tudíž mu soud takové poučení nemohl poskytnout.

117. Lze proto uzavřít, že mezi účastníky řízení nebyla sjednána dohoda o valorizaci ve smyslu § 742 odst. 2 NOZ, pročež soud vyšel z toho, že hodnota vnosu, na který má žalovaný nárok, činí [částka].

118. Vyčíslení vypořádacích podílů účastníků řízení:

119. Celková výše majetku v SJM je [částka] = [částka] (hodnota bytové jednotky) + [částka] (hodnota, za kterou bylo prodáno osobní motorové vozidlo). Od této částky [částka], tj. od hodnoty společného majetku manželů, je třeba odečíst vnos žalovaného ve výši [částka], čímž se dostáváme k částce [částka], což je hodnota majetku k vypořádání. Tato hodnota k vypořádání je zároveň určující pro základní vyčíslení podílu pro každého z účastníků řízení. Při rovnosti podílů je to polovina uvedené částky, tj. [částka], což je základní výše vypořádacího podílů každého z manželů (každého z účastníků řízení).

120. K podílu žalovaného na SJM je třeba připočíst jím provedený vnos ve výši [částka], když žalovaný má právo na náhradu vnosu v této výši, čímž se dostáváme k částce [částka], která by žalovanému měla být vyplacena vypořádacím podílu. Jelikož si však žalovaný ponechal peněžní prostředky ve výši [částka] za prodej osobního motorového vozidla, přičemž z této částky mu náleží toliko polovina, je nutné od částky [částka] odečíst částku [částka], představující polovinu kuní ceny za osobní motorové vozidlo, která již byla žalovanému jako určitá předplatba popsaným způsobem uhrazena, čímž se dostáváme k částce [částka], jež představuje výši vypořádacího podílu žalovaného na zaniklém SJM.

121. Vzhledem k tomu, že žalobkyni je přikazován do výlučného vlastnictví majetek o vyšší hodnotě, než kolik činí výše jejího vypořádacího podílu, soud proto výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému na vypořádacím podílu částku ve výši [částka]. Jak bylo zmíněno v předchozím odstavci, tato částka koresponduje výši vypořádacího podílu žalovaného po redukci poloviny kupní ceny za osobní motorové vozidlo.

122. Soud dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve lhůtě tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Soud má za to, že tato lhůta poskytne žalobkyni dostatek prostoru a času, aby byla schopna provést veškerá právní jednání nezbytná k tomu, aby mohla použít peněžní prostředky z portfolia vedeného u [právnická osoba], k úhradě vypořádacího podílu. Soud se zároveň nedomnívá, že by lhůta tří měsíců k zaplacení vypořádacího podílu měla pro žalovaného představovat jakoukoliv újmu, když soud vezme v potaz, že žalovaný bytovou jednotku aktuálně neobývá, když má pobývat na území [Anonymizováno]. Nevzniká zde proto potřeba, že by se žalovaný musel z bytové jednotky v nejbližší době vystěhovat a že by z tohoto důvodu obratem potřeboval peněžní prostředky z vypořádacího podílu, aby je mohl použít na zajištění nově vzniklé bytové potřeby (nájem či koupě bytu).

123. Pokud se jedná o výroky III. a IV. tohoto rozsudku, soud účastníkům řízení dle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil co do základu povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení, které zaplatil. Soud vyšel z toho, že usnesením ze dne [datum], č.j. [spisová značka], přiznal ustanovené znalkyni znalečné ve výši [částka]. Jelikož účastníci řízení složili zálohu toliko ve výši [částka], je zjevné, že státu s vyplacením znalečného ustanovené znalkyni vzniknou předpokládané náklady ve výši [částka]. Stát má v takovém případě právo na náhradu nákladů řízení, které mu vzniknou, resp. které platil.

124. Soud si je vědom skutečnosti, že v § 148 odst. 1 o.s.ř. se používá minulý čas – platil -, což by mohlo navodit úvahu o vyloučení aplikace tohoto ustanovení v případech, kdy stát reálně ještě žádné peněžní prostředky nevydal. Výkladem daného ustanovení lze ovšem nepochybně dovodit, že užitá formulace nebrání jeho použití v případech, kdy již bylo soudem rozhodnuto o tom, že stát je povinen zaplatit např. odměnu ustanovenému znalci. U státu lze s pravděpodobností blížící se jistotě očekávat solventnost a je-li tedy k úhradě odměny ustanoveného znalce soudem zavázán, pro účely rozhodování o náhradě této úhrady dle § 148 odst. 1 o.s.ř. lze mít za to, že již platil.

125. Jakmile nabude právní moci zmíněné usnesení o přiznání znalečného ustanovené znalkyni, soud v samostatném usnesení určí přesnou výši částky, kterou budou účastníci řízení povinni zaplatit státu, jakožto náhradu nákladů řízení dle § 148 odst. 1 o.s.ř.

126. Vzhledem k tomu, že soud rozhodl o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, znamená to, že každý z účastníků řízení dle tohoto výsledku, pokud se jedná náhradu nákladů řízení státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř., zaplatí polovinu nákladů, které stát platil.

127. Výrokem V. tohoto rozsudku soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků řízení nemá dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení. Soud vyšel ze stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 13.9.2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, kde je normováno, že v řízeních majících povahu iudicii duplicis, kam náleží i žaloba na vypořádání zaniklého SJM, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník řízení měl ve věci plný úspěch dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Je proto obecným východiskem pro rozhodování o náhradě nákladů řízení, aby žádný z účastníků řízen neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku řízení, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.

128. Jelikož probíhající řízení má povahu iudicii duplicis a jelikož soud neshledal, že by v tomto řízení byly dány zvláštní důvody, aby se soud odklonil od závěru, že žádnému z účastníků řízení nevzniklo právo na náhradu nákladů řízení, soud proto výrokem V. tohoto rozsudku při současném zohlednění stanoviska Ústavního soudu rozhodl o tom, že žádný z účastníků řízení nemá dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení