30 C 109/2017 - 243

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobce [Anonymizováno] proti žalovaným č. 1) [Jméno zainteresované osoby 0/0] č. 2) [Jméno zainteresované osoby 1/0] oběma zastoupeným [Jméno zainteresované osoby 2/0], advokátem [Adresa zainteresované osoby 2/0], o určení vlastnického práva, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba žalobce, kterou se domáhá určení, že je vlastníkem ideální [Anonymizováno] pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno] k. ú. [jméno FO] a že [jméno FO], [datum], zemřelý dne [Adresa zainteresované osoby 0/0], byl ke dni své smrti, tj. k [datum] vlastníkem ideální [Anonymizováno] pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [jméno FO].

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 72.740,-Kč k rukám právního zástupce žalovaných [tituly před jménem][jméno FO], advokáta se sídlem [jméno FO] [adresa] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] došlou soudu téhož dne domáhal proti původním žalovaným č.[hodnota]) [jméno FO], r.č. [Jméno zainteresované osoby 0/0] a č.[Jméno zainteresované osoby 1/0] a žalovaný č.1) [jméno FO] jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parcelní číslo [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [jméno FO], a to každý v rozsahu ideální [Anonymizováno] vzhledem k celku. V žalobě uvádí, že nabyl vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu ve výši ideální na pozemku parcelní číslo [hodnota] v k. ú. [jméno FO], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno] na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Druhým vlastníkem pozemku s podílem ve výši ideální [Anonymizováno] byl žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO]. Po nabytí vlastnického práva žalobce vstoupil místo svého právního předchůdce do řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] ve kterém se žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO] domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] soud podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného č.[hodnota]) k předmětnému pozemku a domu zrušil, a tyto nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného č.[hodnota]) za náhradu. Tento rozsudek byl následně potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] a na základě těchto rozsudků došlo k zápisu vlastnického práva žalovaného č.[hodnota]) [jméno FO] k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí v řízení pod sp. zn. [Anonymizováno] s právními účinky vkladu ke dni [datum] Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] žalobce napadl dne [datum] žalobou pro zmatečnost, kterou se domáhal zrušení tohoto rozsudku. Žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO] se k podané žalobě pro zmatečnost vyjádřil podáním ze dne [datum]. Vzápětí žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO] uzavřel dne [datum] se svými syny - žalovanými č.[hodnota]) a č.[hodnota]) - darovací smlouvu, kterou na každého ze žalovaných č.[hodnota]) a č.[hodnota]) převedl vlastnické právo k id. [Anonymizováno] na předmětné nemovitosti. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] soud žalobu pro zmatečnost zamítl. Toto rozhodnutí bylo následně potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum]. K dovolání žalobce Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum] usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] se mění tak, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] se zrušuje. Věc se tudíž vrátila k Městskému soudu v Praze k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno]. Rozsudek, na jehož základě bylo zapsáno výlučné vlastnické právo žalovaného č.[hodnota]) k předmětné nemovitosti do katastru nemovitostí pod sp. zn. [Anonymizováno], tak dosud není pravomocný. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného č.[hodnota]) tudíž dosud nebylo pravomocně zrušeno a vypořádáno.

2. Mezitím však žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO] předmětnou darovací smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] převedl na své syny žalované č.[hodnota]) a č.[hodnota]) celkem podíl na předmětné nemovitosti ve výši id. [Anonymizováno] k celku. Vzhledem k výše uvedenému je tak zřejmé, že žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO] na žalované č.[hodnota]) a č.[hodnota]) převedl více práv, než sám měl. S ohledem na výše popsané skutečnosti žalobce namítá, že darovací smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi žalovaným č.[hodnota]) jako dárcem a žalovanými č.[hodnota]) a č.[hodnota]) jako obdarovanými je neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 občanského zákoníku. Rozsudek ve věci původně nabyl právní moci dne [datum], žalobce proti němu podal žalobu pro zmatečnost dne [datum], žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO] se k předmětné žalobě vyjádřil dne [datum] a vzápětí na své syny bezúplatně převedl celkem id. [Anonymizováno] vzhledem k celku. Žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO] tedy věděl, že je ve věci podána žaloba pro zmatečnost, a existuje možnost, že dojde ke zrušení rozsudku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobce je přesvědčen, že o této situaci museli vědět i žalovaní č.[hodnota]) a č.[hodnota]), jakožto osoby žalovanému č.[hodnota]) blízké. Žalobce nadto doplňuje, že žalovaný č.[hodnota]) užívá byt v domě, který je součástí předmětného pozemku, a dokonce v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vypovídal jako svědek. Z uvedeného vyplývá, že žalovaný č.[hodnota]) zjevně musel být seznámen s právní situací týkající se předmětné nemovitosti, jakož i řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Stejně tak však s touto situací musel být seznámen i žalovaný č.[hodnota]), který žalovanému 1) poskytl nezanedbatelnou část finančních prostředků k výplatě podílu žalobce. Všichni žalovaní se tak určitým způsobem podíleli na řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a zejména byli osobně zainteresováni na jeho výsledku. S ohledem na míru zapojení všech žalovaných do předmětného řízení je nepochybné, že všichni žalovaní věděli o jeho průběhu, i o tom, že v řízení byly podány opravné prostředky, o kterých nebylo ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva dle předmětné darovací smlouvy do katastru nemovitostí pravomocně rozhodnuto. Všichni žalovaní věděli nebo museli vědět o tom, že dosud nebylo rozhodnuto o všech opravných prostředcích, které bylo možno ve věci podat. Předmětnou darovací smlouvou tak sledovali cíl, aby pro případ úspěchu žaloby pro zmatečnost, i nadále zůstala celá nemovitost ve vlastnictví rodiny žalovaného č.[hodnota]) s ohledem na § 235i odst. 3 os.ř. S ohledem na výše uvedené okolnosti uzavření darovací smlouvy žalobce namítá, že tato je neplatná pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 občanského zákoníku, a současně i pro obcházení zákona, když uvedenou smlouvou se žalovaní snažili obejít účinky § 235h odst. 2 o.s.ř., a naopak ve svůj prospěch zneužít § 235i odst. 3 o.s.ř. (žalobce poukázal na rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1677/2014, ve kterém Nejvyšší soud ČR posuzoval skutkově obdobnou věc).

3. Naléhavý právní zájem ve smyslu 80 o.s.ř. dovozuje žalobce z ustálené judikatury, podle které pakliže žalobce navrhuje určení svého vlastnického práva k nemovitosti, je na požadovaném určení vždy naléhavý právní zájem (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1275/2004).

4. Žalovaní se vyjádřili (č. l. 83) tak, že navrhují zamítnutí žaloby. U Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno] probíhá řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ve kterém soud již zaujal stanovisko, kdo je účastníkem tohoto řízení, když dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno] vydal usnesení, kterým návrh žalovaného č.[hodnota]) na přistoupení do řízení [tituly před jménem][Jméno zainteresované osoby 0/0] a [tituly před jménem][Jméno zainteresované osoby 1/0] (v tomto řízení žalovaný č.[hodnota] a č.[hodnota]) zamítl. Žalobce má pravdu v tom, že otázka platnosti smlouvy má povahu předběžné otázky, přičemž tuto předběžnou otázku řešil Obvodní soud pro [adresa] v citovaném usnesení. O stejné otázce není možné rozhodovat ve dvou řízeních. Ve věci [Anonymizováno] má soud k dispozici bohatý spisový materiál, ze kterého vyplývá geneze vztahu mezi původními i nynějšími spoluvlastníky. V řízení [Anonymizováno] je pak otázka vlastnického práva řešena jako předběžná. [jméno FO] požadovaném určení tak není naléhavý právní zájem.

5. Žalobce odkázal na judikaturu vyšších soudů, konkrétně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1677/2014 a 22 Cdo 778/2005, ze kterých vyplývá, že ochrana poskytovaná podle § 243d o.s.ř. ve znění do 31.12.2012 (nyní § 243g odst. 2 o.s.ř.) je ochranou nabytí vlastnického práva třetích osob, které nelze zpochybnit poukazem na nabytí od nevlastníka pro rozpor se zákonem jen z toho důvodu, že pravomocné rozhodnutí zakládající vlastnické právo převodce bylo později v odvolacím řízení zrušeno. Odvolací soud však v uvedených rozhodnutích zdůraznil, že tato ochrana se nevztahuje na neplatnost podle §§ 37, 38 a 39 občanského zákoníku z.č. 40/1964 Sb. pro rozpor s dobrými mravy a pro obcházení zákona. V rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1677/2014 dovolací soud dále uvedl, že jestliže odvolací soud posoudil předmětnou darovací smlouvu jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a proto, že se její smluvní strany snažily obejít restituční zákon (§ 39 obč. zák.) a vycházel přitom ze skutkových zjištění, podle kterých smluvní strany smlouvu uzavřely s úmyslem zachování vlastnického práva rodinných příslušníků [tituly před jménem] [právnická osoba]. k převáděným nemovitostem i pro případ úspěchu dovolání žalobců v restituční věci, není jeho úvaha o rozporu takového právního úkonu s dobrými mravy zjevně nepřiměřená. Nejen dárci [tituly před jménem] [právnická osoba]., ale i jeho dětem, coby obdarovaným, [Anonymizováno]. a [tituly před jménem] T. . musel být stav restitučních věcí znám, to jest museli vědět, že je ve věci podáno odvolání, a že darovací smlouvou sledovali cíl, i pro případ úspěchu dovolání žalobců v rozporu se zákonem č. 87/1991 Sb., nadále podíl předmětné nemovitosti zůstal ve spoluvlastnictví rodinných příslušníků [tituly před jménem] V. Neuvěřil tvrzení žalované, že o restitučním sporu nevěděla (byla dospělá a žila se svým otcem ve společné domácnosti), a neuvěřil ani tvrzení svědka [tituly před jménem] V., že převedl nemovitost na své děti, aby uspokojil jejich bytové potřeby. Uvedl, že jejich bytová potřeba byla tehdy zajištěna a uzavření darovacích smluv jejich bytovou potřebu ani vyřešit nemohlo, neboť nemovitost mohla užívat početná rodina žalobců i z titulu spoluvlastnického práva. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5/2004 v předmětném řízení o zrušení na vypořádání spoluvlastnictví má totiž být vždy nemovitá věc jako celek, nikoliv pouze spoluvlastnický podíl na ní, a jeho účastníky mají být všichni spoluvlastníci. Dále žalobce odkázal na ochranu dobré víry v judikatuře Ústavního soudu ČR, konkrétně na rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 247/14 (bod 20) a nález sp.zn. III. ÚS 705/16 (bod 18), ve kterých Ústavní soud dovodil, že zásadní pro právní posouzení nabytí věci od nevlastníka je ochrana dobré víry nabyvatele. Podle žalobce žalovaní č. [hodnota]) a č. [hodnota]) věděli o probíhajícím řízení a zrušení o vypořádání podílového spoluvlastnictví, nemohli tedy být v dobré víře.

6. Rozsudkem ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] soud I. stupně žalobu žalobce zamítl, když neshledal na darovací smlouvě mezi žalovaným č.[hodnota]) a žalovanými č.[hodnota]) a č.[hodnota]) nic rozporného s dobrými mravy, ani obcházení zákona, neboť ze strany žalovaných šlo o naplnění obvyklých a zcela běžných rodinných generačních vztahů. Soud poukázal na to, že v řízení [Anonymizováno] dovolací soud v rozhodnutí ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] již vyjádřil ke klíčové otázce sporu, to jest, komu ze spoluvlastníků má být nemovitá věc přikázána do výlučného vlastnictví, přičemž při respektování principu právní jistoty tak zůstává otázkou sporu pouze výše náhrady, přičemž podle § 235i odst. 3 o.s.ř. právní poměr někoho jiného, než účastníka řízení, nemohou být novým rozhodnutím o věci dotčeny.

7. Jelikož žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO], nar. [datum], dne [datum] zemřel, usnesením ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl, že v řízení bude nadále pokračováno na straně žalovaného s [tituly před jménem][Jméno zainteresované osoby 0/0] a [tituly před jménem][Jméno zainteresované osoby 1/0], neboť podle usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno], jímž byla mimo jiné schválena dohoda dědiců o rozdělení pozůstalosti, každý ze synů zůstavitele nabyl ideální 1/10 celku nemovitého majetku v katastru nemovitostí zapsaného jako pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno], vše k. ú. [jméno FO].

8. Rozsudkem ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] pak Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudek soudu I. stupně ve výroku I. o věci samé potvrdil ve znění, že se zamítá žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem ideální [Anonymizováno] pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [jméno FO], jehož součástí je dům, objekt bydlení č. p. [Anonymizováno] a žalovaní 1 a 2 jsou vlastníky, každý ideální [Anonymizováno] těchto nemovitostí, a dále, že se tento rozsudek potvrzuje ve výroku II. o nákladech řízení. Odvolací soud uzavřel, že darovací smlouva byla uzavřena [datum], tudíž ve smyslu § 3028 odst. 1, 2 zákona č.89/2012 Sb. je třeba věc posoudit podle nové úpravy. Odvolací soud dovodil, že žalobce má na sporném určení naléhavý právní zájem, přičemž otázku platnosti darovací smlouvy z [datum] je třeba posoudit jako otázku předběžnou ve vztahu k existenci práva, jehož určení se žalobce domáhá. Odvolací soud poukázal na to, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno], podle kterého došlo k zápisu vlastnického práva žalovaného č.[hodnota]) [jméno FO], byl zrušen usnesením ze dne [datum], takže rozsudek o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byl v právní moci 3 roky a 2 měsíce. Nikde není stanoveno, jak dlouhou dobu má účastník řízení čekat s opravami, investicemi, udržovacími pracemi atd. na vyřízení všech podaných mimořádných opravných prostředků. Z textu zákona vyplývá, že ustanovení § 243g odst. 2 o.s.ř. neváže ochranu třetích osob na vědomost o podaném dovolání (či žalobě o zmatečnost), ani na vědomost o vadách rozhodnutí, které by mohly vést k jeho zrušení. Žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem, její podání nemá vliv na právní moc ani na účinky napadeného rozsudku. Bezúplatným převodem spoluvlastnických podílů na předmětných nemovitostech na syny původního žalovaného č.[hodnota]) [jméno FO] nedošlo ani k obcházení zákona, ani k jednání odporujícímu dobrým mravům. Proti rozsudku, kterým bylo zrušeno a vypořádání podílové spoluvlastnictví, bylo podáno dovolání, které bylo jako nepřípustné odmítnuto. Žalobu pro zmatečnost Městský soud v Praze usnesením zamítl a Vrchní soud v Praze toto usnesení potvrdil. A teprve u Nejvyššího soudu ČR byl žalobce úspěšný. Vzhledem ke svému věku chtěl původní žalovaný [jméno FO] své syny více zapojit do správy a oprav nemovitostí, na něž již neměl dostatek sil, a chtěl za života uspořádat své poměry a, jak se ukázalo, uvažoval správně, když zemřel za trvání tohoto řízení ve věku 82 let.

9. K dovolání žalobce Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno], jakož i rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] zrušil a věc vrátil Obvodnímu soudu pro [adresa] k dalšímu řízení. Nejvyšší soud ČR dovodil, že argumentace soudu I. stupně je zmatečná, že postup soudu I. stupně není v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, především však s nálezovou judikaturou Ústavního soudu ČR, když se nevypořádal s argumentací žalobce, a že bylo porušeno právo žalobce na spravedlivý proces, jakož i nerespektována judikatura dovolacího soudu týkající se nesplnění soudní poučovací povinnosti. Konečně pak Nejvyšší soud ČR poukázal na to, že odvolací soud připustil změnu žaloby v průběhu odvolacího řízení tak, že žalobce je vlastníkem ideální a každý ze žalovaných č.[hodnota]) a č.[hodnota]) pak vlastníkem ideální předmětného nemovitého majetku, ačkoliv takovéto rozhodnutí nemá podklad v rozhodnutí soudu o dědictví. S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.listopadu 2001 sp. zn. 30 Cdo 1857/2001 by tak měl žalobce s ohledem na svou skutkovou právní argumentaci, že ze strany původně žalovaného č.[hodnota]) nemohlo po právu dojít k platnému darování uvedených spoluvlastnických podílů na žalované č. [hodnota]) a č. [hodnota]), měl by tak směřovat žalobní požadavek na soudní deklaraci spoluvlastnického podílu v rozsahu ideální ve prospěch zůstavitele, původně žalovaného č.[hodnota]), ke dni jeho úmrtí. Nelze tudíž obcházet zákonný postup při projednání dědictví a určovacím výrokem vyhovět žalobě podle § 80 o.s.ř. uplatňující, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví a v řízení o dědictví dosud neprojednaném, neboť touto deklarací soud by se legalizovalo dědictví bez projednání a rozhodnutí příslušného soudu v řízení o dědictví, což je nepřípustné (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.dubna 2011 sp. zn. 30 Cdo 3368/2010). Ani jediný dědic se totiž nemůže s úspěchem domáhat žalobou podle § 80 o.s.ř. určení, že je vlastníkem věci náležející do dědictví, pokud tato věc nebyla předmětem řízení o dědictví a ohledně ní mu nebylo potvrzeno dědictví (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6.října 2004 sp. zn. 22 Cdo 1826/2004 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.října 2014 sp. zn. 22 Cdo 3767/2014).

10. Při jednání dne [datum] pak žalobce navrhl v souladu s požadavkem Nejvyššího soudu ČR změnu žaloby tak, že se domáhá určení, že žalobce je vlastníkem ideální předmětného pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno], k. ú. [jméno FO], a že [jméno FO], narozený [datum], zemřelý dne [datum][Adresa zainteresované osoby 0/0], byl ke dni úmrtí, tj. [datum], vlastníkem ideální pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č. p. [Anonymizováno], v k. ú. [jméno FO]. Soud při jednání změnu žaloby připustil.

11. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení, neboť v mezidobí bylo pravomocně rozhodnuto o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, tedy ve věci samé, tudíž nepřipadá v úvahu žaloba na určení, když žalobce navíc nebyl ani účastníkem dědického řízení, takže žaloba na určení vlastnického práva je bezpředmětná. Pokud jde o okolnosti uzavírání darovací smlouvy, manželka zemřelého [jméno FO] je spolužačkou právního zástupce žalovaných ze střední školy. [jméno FO] už byl hluchý, nebyl schopen se o nemovitost starat, takže bylo jasné, že se o ní budou starat jeho synové, neboť jeho manželka o to neměla zájem. Darovací smlouva tak byla logickým vyústěním situace. [jméno FO] chtěl převést celé vlastnické právo k nemovitosti, právní zástupce žalovaných mu však doporučil, ať si ponechá alespoň nějaký spoluvlastnický podíl, neboť to byl jeho jediný kontakt s vnějším světem. Právní zástupce žalovaných nepředpokládal, že by mohlo dojít k nějakému zvratu, že by žaloba pro zmatečnost mohla mít jakýkoliv úspěch, když v ní uplatněná námitka byla čistě formální, neboť žalobce nikdy neuvedl žádné dotazy, které by chtěl položit znalkyni, a o které by byl ochuzen. A nikdy také žádné položeny nebyly. [jméno FO] je slušná rodina, oba žalovaní pracují v bance, podsouvání jakýchkoliv postranních úmyslů je urážející.

12. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], žaloba pro zmatečnost z [datum], vyjádření žalobce k žalobě pro zmatečnost, usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno], výpis z katastru nemovitostí k. ú. [jméno FO] č. [hodnota] k [datum], výzva k vrácení poskytnutého plnění právního zástupce žalobce [jméno FO] z [datum] včetně plné moci, návrh na vklad do katastru nemovitostí s podacím razítkem katastrálního úřadu [datum], darovací smlouva mezi [jméno FO] jako dárcem a [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 1/0] jako obdarovanými z [datum] včetně úředně ověřených podpisů, výpis z obchodního rejstříku žalobce, výstup z insolvenčního rejstříku, výpis z evidence obyvatel ohledně [jméno FO], lustrace v centrální evidenci vězňů ohledně původního žalovaného č. [hodnota]), výstup z insolvenčního rejstříku, výpis z evidence obyvatel ohledně [Jméno zainteresované osoby 0/0] včetně lustrace v evidenci vězňů a v insolvenčním rejstříku, výstup z centrální evidence obyvatel ohledně [Jméno zainteresované osoby 1/0] včetně lustrace v centrální evidenci vězňů a v insolvenčním rejstříku, dodejka, výpis z katastru nemovitostí k. ú. [jméno FO] č. [hodnota] k [datum], usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] věci dědictví po [jméno FO] č. j. [Anonymizováno] s doložkou právní moci [datum], lustrace v centrální evidenci obyvatel, výstup z insolvenčního rejstříku a další lustrace v centrální evidenci obyvatel a v insolvenčním rejstříku, rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] ve znění opravného usnesení ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno], rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] s doložkami právní moci dne [datum].

13. Pokud bylo navrhováno provedení důkazu celým spisem Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [Anonymizováno], pak to v době rozhodování soudu nebylo možné, neboť tento spis se nachází u Nejvyššího soudu České republiky s dovoláním proti dalšímu rozsudku Městského soudu v Praze. Soudu (i účastníkům) je nicméně obsah celého spisu znám z úřední činnosti.

14. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Projednávaná věc je úzce spojena s věcí zdejšího soudu sp. zn. [Anonymizováno], pod kteroužto značkou probíhá od listopadu [Anonymizováno] spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří zapsaných na [jméno FO] č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [jméno FO]. Soudu I. stupně je průběh tohoto řízení a obsah spisu dobře znám, neboť o věci rozhodoval. Z úřední činnosti, jakož i z provedených důkazů je tak soudu I. stupně známo, že řízení bylo zahájeno žalobou ze dne [datum] došlou soudu dne [datum], ve které se původní žalobce [jméno FO], [Anonymizováno] domáhal rušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví proti původnímu žalovanému [jméno FO]. Žalobce [jméno FO] tedy dlouhodobě projevoval o předmětné nemovitosti zájem, dokonce přijal i nabídku původně žalovaného [jméno FO] na odkoupení jeho spoluvlastnického podílu; tuto kupní smlouvu však [jméno FO] zmařil a místo toho svůj spoluvlastnický podíl v průběhu řízení o zrušení a vypořádání podílových spoluvlastnictví převedl na v tomto řízení žalobce, společnost [jméno FO] a.s. Usnesením ze dne [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] proto soud podle § 107a o.s.ř. připustil, aby na místo původního žalovaného [jméno FO], narozeného [datum], vstoupil do řízení nabyvatel práva společnost [jméno FO] a.s., IČO [IČO]. Rozsudkem ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] pak bylo podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované společnosti zrušeno, pozemek s domem byl přikázán do výlučného vlastnictví žalobce [jméno FO], a jemu byla uložena povinnost zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku [částka] do 10 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] pak byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Dovolání společnosti [jméno FO] a. s. pak bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] ve kterém se dovolací soud vypořádal se všemi námitkami dovolatele. Dovolací soud poukázal na to, že rozdělení domu na bytové jednotky nikdo z účastníků nenavrhoval, a kromě toho v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k bytovému domu s byty, které jsou v době rozhodování soudu v nájmu fyzických osob, nepřichází v úvahu vypořádání rozdělením bytového domu na bytové jednotky (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.ledna 2004 sp. zn. 22 Cdo 2255/2003). Z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR navíc vyplývá, že v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví jsou často dány skutečnosti umožňující s jistou mírou přesvědčivosti zdůvodnit přikázání věci každé ze stran sporu. Rozhodnutí ve věci tak je v zásadě na úvaze soudu, která musí být řádně odůvodněna a nesmí být zjevně nepřiměřená (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.dubna 2009 sp. zn. 22 Cdo 64/2008 i usnesení ze dne 20.července 2005 sp. zn. 22 Cdo 1914/2004 a usnesení ze dne 28.července 2003 sp. zn. 22 Cdo 340/2002). Pro rozhodnutí soudu, komu nemovitost přikázat, není absolutně rozhodující ani výše podílu, ani účelné využití věci, ale jde o souhrn skutečností, které jsou v dané věci relevantní. Soud ovšem musí řádně zdůvodnit, proč kritéria výše podílu a účelného využití věci nejsou v konkrétním případě rozhodující (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.září 2005 sp. zn. 22 Cdo 1644/2005). Dále je pak soudu známo a ze spisu 8 C 403/2007 vyplývá, že společnost [jméno FO] a.s. podala proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16.10.2013 č.j. 13 Co 234/2013-385 žalobu pro zmatečnost, která byla zamítnuta usnesením Městského soudu v Praze ze dne 13.3.2015 č.j. 13 Co 234/2013-450, když soud nezjistil, že by žalované společnosti byla odňata možnost jednat před soudem. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 12.listopadu 2015 č.j. [Anonymizováno] pak bylo usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] potvrzeno, když ani odvolací soud neshledal, že by žalovanému vznikla jakákoliv procesní újma. Až Nejvyšší soud ČR usnesením z [datum] č.j. [Anonymizováno] usnesení Vrchního soudu změnil tak, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] se mění tak, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] se zrušuje. Usnesením ze dne [datum] č.j. [Anonymizováno] pak Městský soud v Praze rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] zrušil a věc vrátil soudu 1. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud uzavřel, že ke dni [datum] byly nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalovaného, a každý z nich vlastnil ideální jednu polovinu. V mezidobí od [datum] uzavřeli žalobce na straně jedné jako dárce a jeho synové [jméno FO] a [jméno FO] jako obdarovaní darovací smlouvu s právními účinky ke dni 4.7.2014, podle které dárce bezúplatně převedl na každého darovaného ideální 2/5 nemovitostí, tj. pozemku, jehož součástí je dům. Účastníky tohoto řízení jsou žalobce a žalovaný. Jestliže dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, jedná dále o věci soud, jemuž byla věc vrácena nebo postoupena k dalšímu řízení. Právní vztahy někoho jiného, než účastníka řízení, nemohou být novým rozhodnutím ve věci dotčeny (§ 243g odst. 2 o.s.ř.). Právní vztahy někoho jiného, než účastníka řízení, nemohou být novým rozhodnutím ve věci, ve které bylo pravomocné rozhodnutí ve věci samé zrušeno v dovolacím řízení, dotčeny bez ohledu na skutečnost, že dotčená osoba věděla o tom, že proti rozhodnutí, na jehož základě bylo nabyto právo, bylo podáno odvolání. To vyplývá jak z textu zákona, který neváže ochranu třetích osob na vědomost o podaném odvolání, ani vědomost o vadách rozhodnutí, které by mohly vést k jeho zrušení v odvolacím řízení, tak i z pojetí dovolání, které je mimořádným opravným prostředkem a jeho podání nemá vliv na právní moc ani na účinky napadeného rozhodnutí (rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 812/2000, 22 Cdo 2178/2013). Podáním ze dne [datum] žalobce navrhl přistoupení svých synů [tituly před jménem][Jméno zainteresované osoby 0/0] a [tituly před jménem][Jméno zainteresované osoby 1/0] do řízení na straně žalobce z toho důvodu, že se stali spoluvlastníky nemovitosti. Usnesením ze dne 1.června 2018 č. j. [Anonymizováno] soud návrh žalobce na přistoupení těchto účastníků na straně žalobce zamítl. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno], který nabyl právní moci dne [datum], bylo opětovně zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného, ale k ideální 1/5 domu č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zapsaných na [jméno FO] č.[hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [jméno FO]. V části, v níž by měly být předmětem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce a žalovaného zbývající ideální 4/5 domu s pozemkem pak byla žaloba zamítnuta, s tím, že ideální 1/5 domu č. p. [Anonymizováno] s pozemkem parc. č. [hodnota] soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobce [jméno FO] a uložil mu zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku 6.890.000,- Kč, kterou již žalovanému zaplatil. Dále pak rozhodl o nákladech řízení státu a účastníků řízení. K odvolání žalované společnosti [jméno FO] a.s. pak rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno] pak byl rozsudek soudu I. stupně ve výroku I., kterým bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví žalobců a žalovaného k ideální 1/5 pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je dům, objekt bydlení č. p. [Anonymizováno], vedené Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota] potvrzen, stejně jako v zamítavém výroku II. ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k ideálním 4/5 stejných nemovitostí, a rovněž byl potvrzen ve výroku II. o přikázání ideální 1/5 nemovitosti do vlastnictví žalobců. Ve výroku IV. pak byl změněn jen co do výše vypořádacího podílu, který se stanoví částkou 1.790.000,- Kč, a jinak byl tento výrok potvrzen. Rovněž odvolací soud pak rozhodl o náhradě nákladů řízení státu a účastníků řízení. Rozsudek nabyl právní moci 15.10.2020.

15. Z darovací smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že původní žalovaný č.[hodnota]) [jméno FO], nar. [datum], jako dárce uzavřel se svými syny, žalovanými č.[hodnota]) a č.[hodnota]) [Jméno zainteresované osoby 0/0], nar. [datum] a [Jméno zainteresované osoby 1/0], nar. [datum], darovací smlouvu, kterou převedl každému ze svých synů ideální 2/5 pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je dům č. p. [Anonymizováno] v k. ú. [jméno FO], obec [adresa], zapsaný na [jméno FO] č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště [adresa]. Darovací smlouva byla sepsána v advokátní kanceláři [tituly před jménem][jméno FO], právního zástupce žalovaných, podepsána dne 9.6.2014, přičemž návrh na vklad vlastnického práva podle této smlouvy byl podán u katastrálního úřadu dne 4.7.2014. Z úřední činnosti v řízení[Anonymizováno][Anonymizováno] pak soudu 1. stupně známo, že synové původního žalovaného č.[hodnota]) byli zapojeni do řešení otázky spoluvlastnictví předmětných nemovitostí, když jeden ze synů původního žalovaného č.[hodnota]) užíval byt v předmětném domě, a oba synové žalovaného č.[hodnota]) se pak podíleli finančně na výplatě vypořádacího podílu společnosti [jméno FO] a.s., když [jméno FO] jako žalobce v řízení [Anonymizováno] dokládal svou solventnost mimo jiné i pomocí finančních prostředků od svých synů. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pak mimo jiné i argumentoval tím, že dům bude užívat pro účely bydlení sebe a své rodiny, tj. synů. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Podle § 6 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle § 7 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 8 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 574 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. Podle § 580 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 1012 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

16. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě žalobce není možné vyhovět.

17. V první řadě má soud I. stupně za to, že žalobce na požadovaném určení nemá naléhavý právní zájem. Žalobce v tomto řízení projednávaná úzce souvisí s řízením o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, jež probíhalo u zdejšího soudu pod sp. zn. [Anonymizováno]. V tomto řízení je na základě podané určovací žaloby řešena otázka vlastnictví k předmětným nemovitostem, která je však otázkou předběžnou ve vztahu k řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, když v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soud vždy zkoumá otázku, kdo je vlastníkem, respektive spoluvlastníkem vypořádávaných nemovitostí, neboť od toho se odvíjí okruh účastníků řízení (o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví). Soud I. stupně proto má za to, že i v případě probíhajícího řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je určovací žaloba podaná na určení vlastnického práva k vypořádávaným nemovitostem zcela bezpředmětná, neboť veškeré námitky ohledně toho, kdo je či není vlastníkem vypořádávaných nemovitostí, lze uplatnit přímo v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Není totiž ani zřejmé, jakým způsobem by se měl výsledek řízení o určení vlastnického práva promítnout do probíhajícího řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kde okruh účastníků řízení primárně vymezuje žalobce, a za trvání řízení je pak rozhodováno o procesním nástupnictví podle § 107 o.s.ř. či § 107a o.s.ř. Ostatně takto bylo i v řízení sp. zn. [Anonymizováno] postupováno, neboť soud rozhodoval jak o procesním nástupnictví podle § 107 o.s.ř., tak i podle § 107a o.s.ř. Podle názoru soudu I. stupně tedy na požadovaném určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem za probíhajícího řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví těchto nemovitostí není dán naléhavý právní zájem, a tento naléhavý právní zájem není dán tím spíše, když řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví již pravomocně skončilo. Podle názoru soudu I. stupně tak podaná žaloba v tuto chvíli již představuje pouze akademický spor a je zcela bezpředmětná.

18. I kdyby se však dovodil naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení, má soud I. stupně za to, že darovací smlouva ze dne [datum] není neplatným právním úkonem, když nepředstavuje ani obcházení zákona, ani jednání proti dobrým mravům. Soud podotýká, že stávající právní úprava výslovně zakotvuje zásadu, že na právní úkony je třeba hledět spíše jako na platné (§ 574 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku) a dobrá víra je presumována (srov.§ 7 z.č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku). Žalobce by tak musel dobrou víru žalovaných vyvrátit, neboli bezpečně prokázat nekalý úmysl účastníků předmětné darovací smlouvy. Právní zástupce žalovaných však vysvětlil okolnosti uzavření této darovací smlouvy a soud I. stupně má za to, že tato darovací smlouva byla logickým, očekávaným a avizovaným krokem původního žalovaného č.[hodnota]) [jméno FO], který v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví od začátku argumentoval tím, že vypořádávaná nemovitost je určena pro bydlení jeho a jeho rodiny. Od začátku uváděl, že se na výplatě vypořádacího podílu druhému spoluvlastníkovi společnosti [jméno FO] a.s. podíleli i jeho synové, kteří na to poskytli finanční prostředky. Tito synové se také podíleli na správě, údržbě i rekonstrukci předmětného [právnická osoba] ohledem na věk původního žalovaného [jméno FO] byl převod spoluvlastnického práva na syny logickým krokem. Nic tak nenasvědčuje tomu, že by se mohlo jednat o účelové jednání vyvolané podanou žalobou pro zmatečnost (která se navíc jevila jako zjevně nedůvodná), zapojení rodiny původní žalovaný [jméno FO] avizoval ještě dlouho před vydáním rozsudku ze dne 10.prosince 2012 č. j. 8 C 403/2007-337, a darovací smlouva tak byla logickým vyústěním a zohledněním finančního zapojení synů původního žalovaného č.[hodnota]) [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [Jméno zainteresované osoby 1/0] do procesu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

20. Konečně má soud I. stupně za to, že se nemohlo jednat o účelový krok i z toho důvodu, že byl převeden pouze podíl ve výši id.4/5 spoluvlastnického podílu pana [jméno FO] na předmětných nemovitostech, který si tak ponechal ideální 1/5 spoluvlastnického podílu. Pokud by totiž skutečně pan [jméno FO] chtěl jednat účelově, nedává podle mínění soudu žádný smysl, aby si spoluvlastnický podíl na vypořádávaných nemovitostech v jakékoli výši ponechával. Pokud by měla být darovací smlouva účelovým jednáním, účelově uzavřeným právním úkonem, pak by se jevilo jako logické, aby převedl vlastnické právo na své syny k celé nemovitosti, a aby následně vytvořil u sebe stav nemajetnosti tak, aby případné další rozhodnutí ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kterým by mu případně byla uložena povinnost platit vyšší vypořádávací podíl než v předchozím rozsudku, bylo ve vztahu k němu nevykonatelné. Soud I. stupně tedy obtížně hledá, co by původní žalovaný č.[hodnota]) pan [jméno FO] mohl získat převedením pouze části svého spoluvlastnického podílu na vypořádávaných nemovitostech na své syny za situace, kdy mu zůstala ideální 1/5 a kdy z usnesení dědického soudu vyplývá, že ani zdaleka u něj nenastal stav nemajetnosti (viz usnesení Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [Anonymizováno] na č. l. [Anonymizováno], podle kterého obvyklá cena majetku patřící do společného jmění zůstavitele a pozůstalé manželky ke dni smrti činila [částka]).

21. V neposlední řadě pak soud podotýká, že převod vlastnického práva k vypořádávané věci na třetí osobu, nemá žádný dopad do řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, když např. z komentáře k ustanovení § 235g odst. 3 o.s.ř. vyplývá, že při převodu celého vlastnictví k věci (po zrušení podílového spoluvlastnictví) se v řízení postupuje bez ohledu na nového vlastníka.

22. Ze všech těchto důvodů proto soud žalobu žalobce zamítl jako nedůvodnou.

23. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšným žalovaným přísluší právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaným tak náleží plná náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení sestávající z odměny za právní zastoupení podle vyhlášky č.177/1996 Sb. advokátního tarifu za 6 úkonů právní služby po 7.440,- Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu za použití § 9 odst. 4 písm. b) a § 12 odst. 4 advokátního tarifu při zastoupení tří osob (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, další vyjádření a účast při jednání soudu dne [datum], [datum], vyjádření k odvolání) a za pět úkonů právní služby po 4.960,-Kč při zastoupení dvou osob po úmrtí původního žalovaného č.[hodnota]) [jméno FO] (sepis dalších dvou vyjádření, zastoupení při jednání odvolacího soudu, vyjádření k dovolání a účast u jednání dne [datum]) a jedenáct režijních paušálů po 300,- Kč (neboť se jedná o společné úkony), celkem tedy 72.740,-Kč.

Poučení