30 C 22/2024 - 78

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro určení existence závazkového vztahu + o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se podle § 96 odst. 1 a 3 o.s.ř. ohledně nároku, kterým se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované uzavřít se žalobkyní dílčí smlouvu o postoupení pohledávek žalobkyně za svými zákazníky, jejichž účetní hodnota na jistině je v částce 9 090 350,67 Kč ke dni 3. 10. 2023 v souladu s rámcovou smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní dne 19. 12. 2022, částečně zastavuje, neboť žalobkyně vzala žalobu ohledně tohoto nároku zpět se souhlasem žalované.

II. Zamítá se žaloba s návrhem, aby soud určil, že nebyly naplněny podmínky pro platné odstoupení od rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 a že závazkový vztah založený touto smlouvou nadále v plném rozsahu trvá a včetně návrhu, a aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z této částky od 29.11.2023 do zaplacení.

III. Žalobkyně je povinna nahradit žalované na nákladech řízení částku ve výši 42 289,50 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 18. 1. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud pod výrokem I. určil, že nebyly naplněny podmínky pro platné odstoupení od rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2022 a že závazkový vztah založený touto smlouvou nadále v plném rozsahu trvá, a dále, aby pod výrokem II. uložil žalované uzavřít se žalobkyní dílčí smlouvu o postoupení pohledávek žalobkyně za svými zákazníky, jejichž účetní hodnota na jistině je v částce 9.090.350,67 Kč ke dni 3. 10. 2023 v souladu s rámcovou smlouvu uzavřenou mezi žalovanou a žalobkyní dne 19. 12. 2022, a dále, aby pod výrokem III. byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % p.a. z této částky od 29.11.2023 do zaplacení a konečně pod výrokem IV. , aby soud uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení.

2. Ještě před přednesem žaloby vzala žalobkyně žalobu ohledně nároku , kterým se dožadovala uložení povinnosti žalované uzavřít s ní dílčí smlouvu o postoupení pohledávek žalobkyně za svými zákazníky, jejichž účetní hodnota na jistině je v částce 9 090.350,67 Kč ke dni 3. 10. 2023 , částečně zpět s tím, že byla nucena tuto dílčí smlouvu postoupit třetímu subjektu , což žalované písemně oznámila. Soud řízení , se souhlasem žalované, částečně zastavil (výrok I.).

3. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 19. 12. 2022 rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek (dále jen „Rámcová smlouva“), jejímž předmětem byl pravidelný odkup pohledávek žalovanou jako postupníkem od žalobkyně jako postupitele, tj. úplatný převod pohledávek včetně příslušenství a všech práv s pohledávkami spojených žalobkyní na žalovanou. Uzavření Rámcové smlouvy předcházelo výběrové řízení, kterého se také účastnila žalovaná. V rámci výběrového řízení bylo žalované poskytnuto vzorové portfolio pohledávek. O skutečnosti, že se vzorové portfolio liší od budoucích skutečně předávaných pohledávek byla žalovaná informována již před uzavřením Rámcové smlouvy, a to včetně důvodů tohoto rozdílu. V rámci výběrového řízení byli všichni uchazeči (včetně zástupce žalované, obchodního manažera pana [jméno FO]) kontaktováni panem [jméno FO] (Cash Collection Manager), který účastníky informoval o skutečnosti, že z technických důvodů nedocházelo k ukončování členství při existenci třech neuhrazených faktur a k následnému vystavení dohrazovací faktury, pročež vzorové portfolio obsahuje méně dohrazovacích faktur. Detailní informace poskytl pan [jméno FO] panu [jméno FO] telefonicky, následně shrnutí zásadní informace zaslal i prostřednictvím emailu, přičemž jeho obdržení pan [jméno FO] potvrdil odpovědí na tento email. Rámcová smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Po dobu trvání Rámcové smlouvy byla žalobkyně povinna postupovat všechny pohledávky z programů [jméno FO] a [jméno FO] splňující podmínky Rámcové smlouvy výhradně žalované. Žalovaná byla dle čl. 3. odst. 3.2 Rámcové smlouvy povinna přijmout nabídku k uzavření dílčí smlouvy nejpozději do 14 pracovních dní od jejího doručení. Tímto postupem mohla být uzavřena jedna dílčí smlouva za dva měsíce.

4. První dílčí smlouva byla uzavřena dne 5. 4. 2023, a to na základě nabídky žalobkyně k uzavření dílčí smlouvy ze dne 2. 3. 2023. Nabídku na uzavření druhé dílčí smlouvy odeslala žalobkyně žalované dne 30. 5. 2023, k uzavření druhé dílčí smlouvy došlo 2. 8. 2023. Odesílání nabídek probíhalo na žádost žalované prostřednictvím SFTP (SSH File Transfer Protocol), tj. protokol a zároveň i program pro bezpečný přenos souborů pomocí počítačové sítě. Žalobkyně tedy soubory dokumentů obsahující detaily o jednotlivých pohledávkách (dále „datové pásky“) včetně specifikace postupovaných pohledávek odesílala žalované tímto způsobem (tj. nahráním do SFTP). Dne 28. 7. 2023 byla žalobkyně poprvé kontaktována ze strany žalované z důvodu nedostatků a chyb, které údajně postihovaly předávané pohledávky. V závěru tohoto e-mailu žalovaná uvádí: „Výsledek je enormní administrativní zátěž, kdy jsme nuceni v důsledku pochybení [jméno FO] kontrolovat každou jednotlivou pohledávku. Rentabilita odkupu se tím zásadně mění, protože majorita problémů se teprve projeví před soudy, kdy se dlužníci skutečně budou proti uplatněným nárokům bránit.“ V reakci na tento e-mail žalobkyně důkladně přezkoumala nastavené procesy a opakovaně vyzývala žalovanou k předání seznamu pohledávek, jichž se údajná chybovost týkala. Po předání tohoto seznamu žalobkyně překontrolovala uvedené pohledávky, přičemž výsledkem této kontroly bylo zjištění, že rozsah pochybení žalobkyně není zdaleka tak rozsáhlý, jak žalovaná uváděla. Rozsah pochybení nadto nedosahoval ani úrovně 3 %, které byly v Rámcové smlouvě (čl. 5. odst. 5.3) sjednány jako hranice, do které je chybovost tolerována bez jakýchkoliv dopadů. Nadto došlo k opravě datových pásek a nastavení procesů tak, aby se pochybení do budoucna neopakovalo.

5. V rámci zachování dobrých vztahů poskytla žalobkyně žalované slevu ve výši 154.814 Kč. Žalovaná však trvala na poskytnutí vyšší slevy (konkrétně ve výši 1.052.870 Kč) a na snížení sjednané ceny, za kterou žalovaná pohledávky odkupovala. Účelovost tvrzení ohledně vad a nedostatků předávaných pohledávek definitivně potvrdila on-line schůzka zástupců žalované a žalobkyně, která se konala dne 23. 8. 2023, kde i po objasnění příčin jednotek pochybení a předání informace o přijatých opatření, žalovaná trvala na obnovení jednání o ceně postupovaných pohledávek s tím, že aktuální výše odměny není pro žalovanou dlouhodobě rentabilní. Po finálním stanovisku žalobkyně, že trvá na dodržování podmínek stanovených v Rámcové smlouvě, následovala rozsáhlá výměna stanovisek obou stran, ze kterých čím dál patrněji vyplývala účelovost stížností žalované ohledně nedostatků postupovaných pohledávek, mj. s ohledem na nové argumenty žalované a skutečnost, že za jedinou formu nápravy považovala změnu sjednaných cen. Následně proběhla osobní schůzka dne 21. 9. 2023, kde se setkal zástupce žalované pan [jméno FO] (Chief Executive Officer), paní [jméno FO] (Sales & Marketing Manager) a zástupce žalobkyně pan [jméno FO] (Finanční ředitel), pan [jméno FO] (Head of Treasury) ve snaze dosáhnout vzájemné dohody. Závěr osobní schůzky byl, že žalovaná upřesní konkrétní výčet pohledávek a kvantifikaci případů, kde došlo k porušení Rámcové smlouvy a žalobkyně následně poskytne odpovídající slevu. Žalovaná však nepředložila konkrétní výčet pohledávek, jejichž postoupení by bylo v rozporu s Rámcovou smlouvou. Žalobkyně proto analyzovala v plném rozsahu předmětné portfolio postoupených pohledávek a došla k závěru, že diskutované nedostatky byly napraveny a poskytnutá sleva je zcela dostačující, o čemž žalovanou informovala. V rámci této korespondence žalovaná namítala např. skutečnost, že opakovaně bylo umožněno členství v programu [jméno FO] osobám, které nesplňovaly sjednané podmínky (tj. byly v exekuci) a že struktura postupovaných pohledávek je zásadním způsobem odlišná od vzorového portfolia, které bylo zveřejněno v rámci výběrového řízení. I tato tvrzení se však ukázala jako účelová, kdy šetřením žalobkyně bylo zjištěno, že členem programu [jméno FO] se stal jen jeden účastník exekučního řízení (tedy jednalo se o ojedinělý případ v důsledku lidského pochybění, nikoliv o systematické a rozsáhlé porušování sjednaných podmínek) a dále, že o změně struktury postupovaných pohledávek oproti vzorovému portfoliu byli všichni účastníci informováni, a to i o důvodu této změny, jak bylo blíže uvedeno v úvodu této žaloby.

6. Ani po obdržení stanoviska žalobkyně, které reagovalo na namítané nedostatky, žalovaná svůj postoj nezměnila. Dne 10. 10. 2023 naopak žalobkyně obdržela odstoupení od Rámcové smlouvy ze dne 10. 10. 2023 zaslané žalovanou, a to z důvodů odchylky skladby postupovaných pohledávek oproti vzorovému portfoliu a umožnění osob v exekuci členství v programu [jméno FO]/[jméno FO].

7. Žalobkyně nesouhlasné stanovisko, ve kterém uváděla, že odstoupení od Rámcové smlouvy považuje za neplatné, neboť nebyly naplněny smlouvou předpokládané podmínky pro odstoupení, zaslala žalované dne 19. 10. 2023 a zároveň žalovanou vyzvala k uzavření třetí dílčí smlouvy v souladu s čl. 3 odst. 3.2 Rámcové smlouvy, přičemž podklady (tj. datovou pásku jako nabídku na uzavření třetí dílčí smlouvy) nahrála žalobkyně do SFTP žalované již 3. 10. 2023. S ohledem na skutečnost, že ze strany žalované nedošlo k podpisu třetí dílčí smlouvy (a jejího zaslání žalobkyni), vyzvala opakovaně žalobkyně k uzavření dílčí smlouvy dne 30. 10. 2023, s upozorněním, že již marně uplynula lhůta k jejímu uzavření a s upozorněním na riziko uplatnění smluvní pokuty. Ani po této výzvě nedošlo k uzavření dílčí smlouvy. Ani na tuto výzvu žalovaná adekvátně nezareagovala, tj. nezaslala žalobkyni podepsanou dílčí smlouvu, ale zareagovala na výzvu negativním stanoviskem ze dne 13. 11. 2023 a žalobkyně proto přistoupila k uplatnění smluvní pokuty v souladu s čl. 3 odst. 3.8 písm. b) Rámcové smlouvy, která stanoví, že „Je-li Postupník v prodlení s uzavřením Dílčí smlouvy podle odst. 3.2 této Smlouvy, zejména nevyjádří-li se Postupník k návrhu Dílčí smlouvy do 14 pracovních dnů ode dne doručení Nabídky, nebo vyprší-li platnost Nabídky podle odst. 3.9 této Smlouvy, je Postupitel oprávněn (…) b) požadovat po Postupníkovi úhradu smluvní pokuty ve výši 100.000 Kč za každou neuzavřenou Dílčí smlouvu.“ Uplatnění smluvní pokuty společně s opětovnou výzvou k uzavření dílčí smlouvy zaslala žalobkyně žalované dne 16. 11. 2023. Následně žalobkyně prostřednictvím právního zástupce zaslala žalované dne 7. 12. 2023 předžalobní výzvu, neboť ze strany žalované nedošlo ani po dni splatnosti k uhrazení smluvní pokuty, ani k uzavření třetí dílčí smlouvy. Žalovaná do dnešního dne ničeho neuhradila a doposud nedošlo k uzavření třetí dílčí smlouvy, přičemž je z jednání žalované patrné, že z její strany nedojde k uzavření ani dalších dílčích smluv, k jejichž uzavření je, resp. bude dle Rámcové smlouvy povinna.

8. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává. Všechny nároky žalobkyně jsou postaveny na základech jediné mezi účastníky sporné skutečnosti – zda žalobkyně měla oprávněný důvod pro odstoupení od Rámcové smlouvy v situaci, kdy žalobkyní převáděný soubor pohledávek v rámci Dílčí smlouvy III. vykazoval značné rozdíly oproti vzorovému souboru pohledávek, který byl účastníkům tendru poskytnut pro stanovení výsledné nabídky.

9. Sporné totiž mezi účastnicemi není, zda a kdy bylo od Rámcové smlouvy odstoupeno.

10. Sporné dokonce ani není, že se zmíněné soubory pohledávek skutečně fakticky odlišovaly.

11. Sporné mezi účastnicemi zůstává výlučně to, zda se předmětné soubory pohledávek odlišovat směly a zda tato skutečnost je důvodem pro odstoupení od Rámcové smlouvy.

12. Žalovaná má za to, že plnění žalobkyně na základě Rámcové smlouvy vykazovalo podstatné vady a žalobkyně odmítla za uvedené porušení převzít požadovanou odpovědnost, proto odstoupení od Rámcové smlouvy považuje za oprávněné a účinné. S ohledem na tyto skutečnosti pak odmítá, že by jí kdy vznikla povinnost k uzavření Dílčí smlouvy III., zcela jistě jí pak nevznikla povinnost k úhradě Smluvní pokuty.

13. K proběhlému výběrovému řízení, kterého se žalovaná účastnila, uvedla, že předmětem spolupráce žalobkyně a vítěze výběrového řízení mělo být pravidelné postupování souborů pohledávek vyplývajících z programů [jméno FO] a [jméno FO], které se skládají z pohledávek standardních a pohledávek z tzv. dohrazovacích faktur, k jejichž vystavení ze strany žalobkyně došlo, pokud dlužník řádně nehradil nájemné zařízení, a to v ceně daného zařízení (tyto pohledávky jsou tedy zásadně vyšší). Všechny pohledávky se přitom rozlišují dle fáze jejich dosavadního vymáhání: pohledávky „před first washem“ (primár - pohledávky inkasní agenturou dosud nevymáhané); pohledávky „po first washi“ (sekundár či také FW - pohledávky, které již jedna inkasní agentura ve správě měla) a pohledávky „second wash“ (terciár či také SW - pohledávky, které již prošly dvěma či více inkasními agenturami). V rámci výběrového řízení bylo těmto subjektům poskytnuto částečné znění Rámcové smlouvy, dle které měl smluvní vztah trvat 24 měsíců s tím, že každé 2 měsíce bude dle dohodnutého postupu uzavřena dílčí smlouva o převodu pohledávek. Spolu s tím byl účastníkům poskytnut vzorový soubor (portfolio) pohledávek, jak potvrzuje rovněž žalobkyně. Vzorové portfolio se skládalo v prvé řadě z pohledávek primáru, doplněno bylo o dílčí množství pohledávek sekundáru a terciáru. V tomto ohledu je třeba uvést, že pro účastníky výběrového řízení byly podstatné výhradně pohledávky primáru, přičemž pohledávky sekundáru a terciáru byly považovány za nezbytnou součást spolupráce. Zásadní pro účely vymáhání pak je rovněž počet dohrazovacích faktur, kdy zájmem je co nejmenší množství a výše pohledávek z dohrazovacích faktur. Všichni účastníci vývěrového řízení byli upozorněni, že z technických důvodů se budou postupované soubory pohledávek dle jednotlivých dílčích smluv od vzorového souboru pohledávek lišit, a to větším množstvím dohrazovacích faktur, kdy se konečné číslo bude pohybovat okolo 35 ks u pohledávek sekundáru a 25 ks u pohledávek terciáru za kvartál. Stalo se tak e-mailem [jméno FO] ze dne 27. 9. 2022. Všichni účastníci tak tuto skutečnost vzali v potaz při určování cenové nabídky. Jiné upozornění či informování o odlišné struktuře oproti vzorovému portfoliu poskytnuto ze strany žalobkyně nebylo.

14. Na základě sdělených informací účastníci výběrového řízení připravili cenové nabídky, které následně předložili žalobkyni. Vítězná nabídka žalované činila 72 % z nominální hodnoty sumy jistin pohledávek za primár, 44 % z nominální hodnoty sumy jistin pohledávek za sekundár a 31 % z nominální hodnoty sumy jistin pohledávek za terciár. Ke kritériím zhodnocení pohledávek pro účely následného vymáhání viz dále. S žalovanou byla uzavřena Rámcová smlouva, která obsahovala jen velmi vágní identifikaci struktury souboru pohledávek v čl. 2. 4. písm. a) Rámcové smlouvy. Definovat statistické údaje portfolia ve smlouvě bylo složité, žalobkyně by na takové ujednání nikdy nepřistoupila a v zásadě ani není zvykem v oboru postupování souborů pohledávek. Platí totiž, že pokud postupitel vyhlásí výběrové řízení na postupování pohledávek, předloží relevantní vzorek pohledávek k ocenění tak, aby si soutěžitelé mohli utvořit reálnou představu o hodnotě portfolia, s touto pak pracovat při stanovení cenové nabídky a s touto pak počítat při plnění smlouvy. Jedinou specifikaci tak Rámcová smlouva obsahovala v následujících třech ustanoveních – Čl. 2.3. písm. a) - vzorové portfolio je co do standardní struktury a vlastností pohledávek závazné, Čl. 2.4. písm. b) - Pohledávky z programů [jméno FO] a [jméno FO] a Čl. 3.2. - ujednání o tom, že nepůjde o pohledávky promlčené. Nejen z důvodu absence detailní specifikace v Rámcové smlouvě proto na straně žalované existovalo důvodné a v oboru postupování souborů pohledávek standardní očekávání, že pohledávky budou odpovídat poskytnutému vzorovému portfoliu v rámci běžných statistických odchylek. Žádný postupitel by si nikdy nedovolil do výběrového řízení předložit vzorek portfolia, který je zcela odlišný od dalších souborů pohledávek, které hodlá postupovat.

15. Žalovaná proto přistoupila k uzavření Dílčí smlouvy I., a to bez větších komplikací (přestože postoupené pohledávky nebyly ve stavu, v jakém by si žalovaná představovala). Přistoupeno bylo rovněž k uzavření Dílčí smlouvy II. – zde se však již postoupené pohledávky zásadně lišily od dohodnuté podoby a vlastností, což žalovaná žalobkyni neprodleně oznámila. Byly zjištěny zejména následující vady: Průměrná výše pohledávek a počet dohrazovacích faktur (U vzorového souboru pohledávek (primár) poskytnutého v rámci výběrového řízení byla průměrná výše pohledávky cca 2.600 Kč. U souboru pohledávek postoupeného na základě Dílčí smlouvy II. (primár) však průměrná výše pohledávky činila cca 7.000 Kč. Namísto cca 50 dohrazovacích faktur jich pak tento soubor obsahoval více než 350. Jinými slovy, předaný soubor se diametrálně statisticky odlišoval od poskytnutého vzoru). Nedůsledný scoring zákazníků (exekuční řízení) (Dle čl. 2.4. písm. c) Rámcové smlouvy žalobkyně nesměla uzavírat smlouvy se zákazníky v exekučním či insolvenčním řízení. Jak se nicméně ukázalo, žalobkyně se pokusila postoupit rovněž takovéto pohledávky, kde prokazatelně dlužníci již měli exekuce v době uzavření smluv s žalobkyní a převzetí zařízení. Obchodní model žalobkyně byl totiž takový, že při žádosti o první členství měla provést lustraci v CEE – pokud byl dlužník bez záznamu a dále neměl problém s platební morálkou, při druhém zařízení a další smlouvě již tuto lustraci nedělala. Na základě uvedených zjištění obchodní model změnila, část pohledávek nicméně již vykazovala vadu. To se týkalo cca 60 kusů pohledávek. Tyto pohledávky proto žalovaná odmítla přijmout). Chyby v evidenci zákazníků (Pohledávky měly být evidovány řádně, kompletně a bez chyb. O to větší překvapení pro žalovanou bylo, když zjistila, že (i) byly předány pohledávky vůči dlužníkům, které ve skutečnosti neexistují, nebo existují vůči jinému subjektu. Žalovaná tak musela ihned zastavit vymáhání, protože by jinak zažalovala osoby, které ničeho nedluží. Dále bylo zjištěno, že docházelo k předávání zařízení jiným osobám, než které byly členy programu, a to v rozporu s podmínkami programu. U jednotlivých pohledávek rovněž chyběly související podklady. V neposlední řadě byla měněna data uzavření smluv a samotné datové pásky obsahovaly chybné informace. V majoritě případů dosud probíhají nalézací řízení, která pravděpodobně odhalí všechny vady těchto pohledávek. Pro ilustraci lze například uvést, že žalovaná objevila dlužníka, kterému žalobkyně splátku inkasovala z platební karty, následně mu splátku vrátila a žalované postoupila neexistující pohledávku).

16. Výlučně ve vztahu k Dílčí smlouvě II. a vadám v podobě chybného scoringu (existence exekucí dlužníků při uzavření smluv) byla žalobkyní poskytnuta sleva ve výši 154.814 Kč.

17. Po zjištění dalších vad ve vztahu ke struktuře pohledávek (průměrná výše, objem portfolia, počet dohrazovacích faktur) byla svolána schůzka obou stran, na níž se diskutovala možná řešení – včetně uzavření nové rámcové smlouvy, která by byla co do ekonomického nastavení přiléhavější ke skutečnému stavu pohledávek. Nebylo úmyslem žalované Rámcovou smlouvu ukončit, ale současně nebylo možné nadále za těchto podmínek pokračovat. Samotná schůzka pak nasvědčovala tomu, že nalezneme vzájemnou shodu a problémy, které nastaly, vyřešíme. Následně se však do věci vložil [tituly před jménem] [jméno FO] (CFO žalobkyně). V ten okamžik již bylo zřejmé, že žalobkyně měla od počátku záměr postoupit naprosto cokoliv za co nejvyšší cenu a nerespektovat zvyklosti trhu a racionální očekávaní účastníků výběrového řízení, kteří vycházeli při stanovení ceny ze vzorového portfolia. I porušení Rámcové smlouvy ve vztahu ke scoringu bylo víceméně ignorováno a bagatelizováno s odkazem na lidská pochybení. Žalovaná proto ve vztahu k Dílčí smlouvě II. a uvedeným vadám uplatnila nárok na přiměřenou slevu ve výši 13 % z kupní ceny souboru pohledávek Dílčí smlouvy II., kterou představuje částka ve výši 1.052.870 Kč, a to přípisem ze dne 25. 8. 2023. K dnešnímu dni nebylo uhrazeno ničeho, a to přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 22. 12. 2023.

18. Následně žalobkyně vyzvala k uzavření Dílčí smlouvy III., a to přesto, že bylo výslovně za účasti několika zástupců žalobce i žalované dohodnuto, že prvně bude vyřešena nastalá situace a následně budou dohodnuty podmínky další spolupráce. Na základě analýzy předmětného souboru pohledávek žalovaná zjistila, že vedle jedné relativně zanedbatelné pohledávky nesplňující scoring tento soubor stále vykazuje zásadní pochybení co do struktury pohledávek.

19. Byly zjištěny následující vady: Průměrná výše pohledávek a počet dohrazovacích faktur (U vzorového souboru pohledávek (primár) poskytnutého v rámci výběrového řízení byla průměrná výše pohledávky cca 2.600 Kč. U souboru pohledávek postoupeného na základě Dílčí smlouvy III. (primár) však průměrná výše pohledávky činila cca 11.500 Kč. Namísto cca 50 dohrazovacích faktur jich pak tento soubor obsahoval více než 230. Jinými slovy, předaný soubor se diametrálně statisticky odlišoval o poskytnutého vzoru a Chyby v evidenci zákazníků (Obdobně jako v případě souboru pohledávek dle Dílčí smlouvy II).

20. S ohledem na uvedené, odmítavý postoj žalobkyně ve vztahu k odpovědnosti za porušení Rámcové smlouvy a její zjevný zájem v pokračování nastoleného trendu postupování vadných pohledávek žalovaná přistoupila k odstoupení od Rámcové smlouvy, které bylo žalobkyni adresováno dne 9. 10. 2023, tedy bylo doručeno před uplynutím lhůty pro přijetí Dílčí smlouvy III. Odstoupením od Rámcové smlouvy zanikla povinnost žalované Dílčí smlouvu III. uzavřít. Žalovaná považuje odstoupení od Rámcové smlouvy za důvodné, oprávněné a tedy účinné. Soubor pohledávek postoupený na základě Dílčí smlouvy II. vykazoval zásadní vady, pročež uplatnila právo z vadného plnění v podobě přiměřené slevy. Když pak rovněž soubor pohledávek nabídnutý v rámci uzavření Dílčí smlouvy III. vykazoval uvedené vady a žalobkyně odmítala převzít jakoukoliv s tím spojenou odpovědnost, nezbylo žalované než spolupráci ukončit. Pro stanovení cenové nabídky byl pro žalovanou i další účastníky výběrového řízení stěžejní vzorový soubor pohledávek. Tento žalovaná podrobila analýze v rámci ekonomického modelu, na základě čehož zjistila hodnotu (procentuální vůči nominální hodnotě pohledávek), za kterou by bylo ekonomicky výhodné (tj. kladný ekonomický výsledek) soubory pohledávek od žalobkyně odkupovat a následně vymáhat. Soubory pohledávek postoupené žalované na základě Dílčí smlouvy II. a nabízené v souvislosti s Dílčími smlouvami III., IV. i V. byly však diametrálně statisticky odlišné od vzorového souboru pohledávek, podle kterého se měla žalobkyně při obchodní spolupráci řídit.

21. Žalovaná by nikdy Rámcovou smlouvu s žalobkyní neuzavřela, kdyby bývala věděla, že žalobkyně bude nabízet v rámci dílčích smluv soubory pohledávek co do struktury zcela odlišné – a to mnohdy o stovky procent. Význam odlišností zejména do ekonomické sféry přitom žalovaná podrobně popsala výše. Dle reakcí žalobkyně a následných opakovaných snah o uzavření Dílčí smlouvy IV. a V., u nichž soubory pohledávek vykazovaly totožné vady, bylo navíc evidentní, že žalobkyně nemá v úmyslu svůj přístup a porušování sjednaných vlastností jakkoliv měnit. Žalovaná by Rámcovou smlouvu dokonce neuzavřela ani tehdy, kdyby bývala věděla, že bude nucena data podrobně po žalobkyni kontrolovat z důvodu množství evidenčních i jiných chyb. Žalovaná totiž byla nucena vykonat stovky hodin práce, a to nejen práce administrativní, ale často vysoce kvalifikované práce datového analytika či právníka, aby veškeré nedostatky byly odhaleny. ¨ 22. Pokud jde o nárok žalobkyně z Dílčí smlouvy III., vyzvala žalobkyně žalovanou přípisem ze dne 30. 10. 2023 k jejímu a upozornila žalovanou na možný vznik nároku na Smluvní pokutu. Na výzvu k uzavření Dílčí smlouvy III. žalovaná reagovala přípisem ze dne 20. 11. 2023 s tím, že povinnost uzavřít tuto smlouvu žalované nikdy nevznikla, neboť od Rámcové smlouvy odstoupila. Žalobkyně následně přípisem ze dne 14. 11. 2023 uplatnila nárok na Smluvní pokutu. I tento nárok žalovaná odmítla, a to v rámci předžalobní výzvy ze dne 22. 12. 2023. Odmítnuta byla rovněž výzva k uzavření Dílčí smlouvy III., případně jakékoliv další dílčí smlouvy, a to opět s ohledem na ukončení spolupráce z Rámcové smlouvy. Žalovaná má navíc za to, že v rozporu s čl. čl. 3.

2. Rámcové smlouvy, nebyla žalované nikdy předložena řádná nabídka na uzavření Dílčí smlouvy III. a tedy jí ani z tohoto důvodu nemohla vzniknout povinnost k uzavření.

23. S ohledem na vše výše uvedené považuje žalovaná odstoupení od Rámcové smlouvy za důvodné, oprávněné a účinné. Nárok žalobkyně by měl být zamítnut.

24. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek (dále jen jako „Rámcová smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně jakožto postupitel a žalovaná jakožto postupník uzavřely dne 19. 12. 2022 tuto smlouvu, jejímž předmětem byl pravidelný odkup pohledávek postupníka od postupitele. Převod pohledávek byl sjednán jako úplatný a mělo k němu dojít ve spojení s Dílčí smlouvou. Dle čl. 2.3 si je postupník vědom skutečnosti, že pohledávky představené postupiteli v rámci výběrového řízení představují pouze příklad pohledávek obvykle vymáhaných postupitelem. Postupitel dle tohoto článku neodpovídá za jiné vady pohledávek než vady uvedené v odst. 5.2 a 5.

3. Rámcové smlouvy. Podle čl. 2.3. a) smlouvy pohledávky představené Postupníkovi v rámci výběrového řízení představují pouze příklad (množinu) Pohledávek obvykle vymáhaných Postupitelem ,což utvrzuje možný a zcela logický nesoulad vzorového portfolia a souboru postupovaných pohledávek navazující dílčí smlouvou s ohledem na jejich v mezidobí nastalé promlčení v časovém období mezi průběhem výběrového řízení a uzavření dílčí smlouvy v praxi v aprobovaném počtu pohledávek ,nikoli, že žalobkyně je oprávněna libovolně změnit podstatně strukturu vzorového portfolia .

25. V čl. 2.4 Rámcové smlouvy postupitel závazně prohlásil, že bude postupovat pohledávky a) jejichž je věřitelem, b) z programů [jméno FO] a [jméno FO] splňující podmínky Rámcové smlouvy a za c)po dobu trvání smlouvy nezmírní pravidla pro scoring uchazečů o členství, zejména nebude uzavírat členství s účastníky, kteří jsou v exekuci či insolvenci. Rámcová smlouvy byla sjednána na dobu 25 měsíců (čl. 3.1).

26. Proces uzavírání dílčích smluv je upraven v čl. 3.2 Rámcové smlouvy tak, že bude probíhat prostřednictvím emailové komunikace na měsíční bázi tak, že postupitel postupníkovi zašle na email [e-mail] datový pásek včetně specifikace pohledávek postupovaných v příslušném období, tzv. nabídku, přičemž postupník se s pohledávkami seznámí a nejpozději do 14 pracovních dnů ode dne doručení nabídky tuto přijme, a to zasláním podepsané dílčí smlouvy zpět. (postačí podepsaný sken smlouvy), a to na email [e-mail]. Postupník má právo odmítnout dílčí pohledávky, pokud bude před uzavřením smlouvy zjištěno, že pohledávka je promlčena. Dle čl. 3.3 je postupník oprávněn uzavření dílčí smlouvy (přijetí nabídky) odmítnout pouze v případě, odlišuje-li se od podmínek Rámcové smlouvy v neprospěch postupníka s přihlédnutím k čl. 3.

2. Podle čl. 3.5 může být takto uzavřena pouze jedna dílčí smlouva za dva měsíce.

27. Podle čl. 3.8 Rámcové smlouvy platí, že je-li postupník v prodlení s uzavřením dílčí smlouvy dle čl. 3.2, zejména nevyjádří-li se k návrhu dílčí smlouvy do 14 pracovních dnů ode dne doručení nabídky, nebo vyprší-li platnost nabídky, je postupitel oprávněn od Rámcové smlouvy odstoupit a požadovat po postupníkovi úhradu smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za každou neuzavřenou dílčí smlouvu. Splatnost smluvní pokuty je 14 dnů od doručení výzvy. Platnost nabídky je dle čl. 3.9 14 pracovních dnů.

28. V čl. 5.2 a 5.3 Rámcové smlouvy jsou upraveny podmínky, za kterých je postupník oprávněn vrátit pohledávku postupiteli. Dle čl. 5.2 tak může postupník učinit, nebude-li postupitel disponovat minimálními podklady k pohledávce v rozsahu dle čl. 5.1, přičemž postupitel se zavazuje uhradit do 30 dnů od vrácení pohledávky alikvotní část ze zaplacené úplaty. Stejně tak je postupník oprávněn pohledávku vrátit, pokud vy vyšlo najevo, že pohledávka neexistuje proti označenému dlužníkovi. Toto ustanovení se však uplatní pouze tehdy, přesáhne-li nominální hodnota vrácených pohledávek hodnotu 3% celkové souhrnné odkupní ceny pohledávek z dílčí smlouvy, a vznese-li postupník požadavek na vrácení části úplaty do 6 měsíců od uzavření dílčí smlouvy. Dle čl. 5.3 lze pohledávku vrátit, pokud, byť i v části, zanikla uplatněním smluvních ujednání mezi postupitelem a dlužníkem. O takovém případu se postupitel zavazuje postupníka informovat ve lhůtě 14 dnů od okamžiku, kdy se o skutečnosti dozvěděl. Na toto ujednání se vztahuje nárok na vrácení alikvotní části úplaty, ale nevztahuje se na něj podmínka 3%.

29. Přílohou Rámcové smlouvy byl ceník z rozdělením pohledávek do tří kategorií: před first wash, po first wash a po second wash., dále pod přílohou č. 3 vzor dílčí smlouvy o postoupení pohledávek.

30. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, označené ručně na listině jako D3/1 bylo zjištěno, že žalobkyně jakožto postupitel a žalovaná jakožto postupník uzavřely dne 5. 4. 2023 tuto dílčí smlouvu v návaznosti na Rámcovou smlouvu, přičemž seznam postupovaných pohledávek byl postupníkovi předán dne 2. 3. 2023. Dílčí smlouvy obsahovala celkem tři přílohy pohledávek specifikovaných dle kategorií. Za žalovanou byla dílčí smlouvy podepsána dne 16. 3. 2023.

31. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, označené ručně na listině jako D4/1 bylo zjištěno, že žalobkyně jakožto postupitel a žalovaná jakožto postupník uzavřely dne 27. 7. 2023 tuto dílčí smlouvu v návaznosti na Rámcovou smlouvu, přičemž seznam postupovaných pohledávek byl postupníkovi předán dne 30. 5. 2023. Dílčí smlouvy obsahovala celkem tři přílohy pohledávek specifikovaných dle kategorií. Za žalovanou byla dílčí smlouvy podepsána dne 2. 8. 2023. V čl. 3.6 dílčí smlouvy bylo uvedeno, že byla stanovena kupní cena pohledávek odlišná od Rámcové smlouvy, neboť nabízené pohledávky zcela neodpovídaly ujednání Rámcové smlouvy a postupitel žádal slevu z kupní ceny.

32. Z emailové komunikace mezi [jméno FO] za žalobkyni a [jméno FO] za žalovanou ze dne 27. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalované, že očekává vyšší počet dohrazovacích faktur z důvodu technických problémů, pro které nebyla ukončována členství. Vzorová data tak obsahují méně dohrazovacích faktur, než jaká bude realita ve forward flow. Průměrná výše dohrazovacích faktur bude za kvartál 29 000 Kč. Následně postupované pohledávky se vymykaly přijatelnou odchylkou od vzorovému portfoliu z výběrového řízení a to zejména nestandartně vysokým počtem dohrazovacích faktur.

33. Z hlediska ukládání a zasílání dat mezi žalobkyní a žalovanou vyplynuto z předložených tabulek/náhledů, že pohledávky a tvz. Datatape byly ukládány do složky žalované podle cyklu tranše a kategorií pohledávek. Z emailu ze dne 18. 4. 2023 zaslaného [jméno FO] za žalovanou panu [jméno FO] za žalobkyni bylo zjištěno, že žalovaná zaslala žalobkyni přístupové údaje na sftp uložiště, kam má žalobkyně data vkládat.

34. Z emailové komunikace mezi [jméno FO] za žalovanou a [jméno FO] za žalobkyni ze dne 28. 7. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná informovala žalobkyni o problematických bodech dvou předaných balíků pohledávek, a to ve špatném označení dlužníka, resp. neshody člena programu a osoby podepsané na předávacím protokolu, v důsledku čehož je nutné změnit dílčí smlouvu. Dále žalovaná zjistila nesrovnalosti ve špatně uvedených rodných číslech, rozdílu v čísle předaného přístroje či změno z FO na PO či naopak. Výsledkem je enormní administrativní zátěž žalované, čímž se mění rentabilita odkupu, v důsledku čehož žalovaná žádá žalobkyni o setkání a jednání v této věci. Žalobkyně na to zareagovala emailem ze dne 31. 7. 2023, ve kterém uvedla, že žalovaná má zaslat konkrétní případy, kde byla zjištěna chyba, přičemž žalobkyně připraví stanovisko k problémům a připraví dokumentaci. Žalovaná pak žalobkyni na základě schůzky konané dne 23. 8. 2023 zaslala email ze dne 25. 8. 2023, jehož přílohou byla metodika oceňování portfolia. Na základě metodiky pak žalovaná požádala o slevu ve výši 13% z kupní ceny II. balíku. Žalobkyně na metodiku reagovala emailem ze dne 6. 9. 2023, ve kterém uvedla, že žádá konkrétní výčet případů a jejich vliv na kvantifikovaný dopad ceny 2. tranše.

35. V srpnu 2023 dále probíhala komunikace mezi [jméno FO] a advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] – zástupcem žalované (emaily ze dne 17. a 18. 8. 2023), ve které advokát upozorňoval na nedostatky Rámcové smlouvy, včetně odstoupení od smlouvy, problém s přijetím nabídky a podpisem dílčí smlouvy a dále nesrovnalosti v postoupených pohledávkách (špatné označení dlužníků, nekompletní podklady, chybné postupy žalobkyně).

36. Dopisem ze dne 7. 9. 2023 sdělila žalovaná prostřednictvím svého advokáta žalobkyni, že není možné kvantifikovat všechny vlivy chybných pohledávek na kupní cenu. Pokud by žalovaná v době výběrového řízení veděla o scoringu pohledávek žalobkyně, vůbec by se řízení neúčastnila. Pokud nebude žalované poskytnuta požadována sleva ve výši 1 052 870 Kč, nedojde k postoupení III. tranše, neboť žalovaná od smlouvy odstoupí.

37. Žalobkyně reagovala emailem ze dne 13. 9. 2023 kdy CFO žalobkyně sdělil žalované, že reflektují aktuální vývoj ohledně postoupených pohledávek, a že jejich záměrem bylo vždy budování silného a stabilního obchodního partnerství. Žalobkyně požádala o osobní schůzku se žalovanou a řešení problému.

38. V návaznosti na schůzku žalobkyně se žalovanou, která proběhla dne 21. 9. 2023, zaslala žalobkyně emailem ze dne 29. 9. 2023 žalované vyjádření/stanovisko k tvrzeným nedostatkům II. tranše pohledávek, ve kterém uvedla, že rozpor pohledávek v čl. 2 Rámcové smlouvy byl shledán pouze v 0,15% (potažmo 2,04% u pohledávek bez předávacího protokolu) celkového objemu pohledávek II. tranše, tedy v mnohem menším rozsahu než v jakém tvrdila žalovaná. I tak však žalobkyně v rámci zachování dobrých vztahů poskytla žalované slevu ve výši 154 814 Kč. Žalobkyně rovněž uvedla, že žalovaná byla v minulosti informována o rozdílech vzorového portfolia a skutečně postupovaných pohledávek. Závěrem žalobkyně uvedla, že nemá za to, že by byla podstatně porušena Rámcová smlouva, a tedy splněny podmínky pro odstoupení žalované od Rámcové smlouvy.

39. Žalovaná zaslala dne 9. 10. 2023 žalobkyni písemné odstoupení od Rámcové smlouvy, a to pro podstatné porušení smlouvy z důvodu odlišnosti postupovaných pohledávek od vzorového portfolia, která se projevila již při druhé dílčí smlouvě ze dne 2. 8. 2023. Žalobkyně i tak zaslala žalované třetí tranši pohledávek, a to dne 3. 10. 2023 i přes to, že nebyly doposud projednány závazky z předchozí smlouvy.

40. Žalobkyně na odstoupení reagovala dopisem ze dne 19. 10. 2023, ve kterém uvedla, že odstoupení od smlouvy považuje za neúčinné, neboť nebyly naplněny zákonné ani smluvní předpoklady. Žalobkyně trvala na další spolupráci v odkupu pohledávek v souladu s Rámcovou smlouvou. Žalobkyně zároveň upozornila žalovanou na možnost vymáhání smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč za porušení smlouvy žalovanou.

41. Dne 30. 10. 2023 (dopis ze dne 30. 10. 2023 + doručenka) vyzvala žalobkyně žalovanou k uzavření III. dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Jinak bude žalobkyně požadovat smluvní pokutu dle čl. 3.8 Rámcové smlouvy.

42. Žalovaná na výzvu reagovala dopisem ze dne 13. 11. 2023, ve kterém odmítla dílčí smlouvu uzavřít, neboť od Rámcové smlouvy odstoupila.

43. Žalobkyně proto žalovanou dopisem ze dne 14. 11. 2023 včetně přiložené škodní faktury č. 29237222 opětovně vyzvala k uzavření III. dílčí smlouvy a zároveň ji vyzvala z úhradě smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč, a to ve splatnosti dle faktury, tj. do 28. 11. 2023.

44. Dne 7. 12. 2023 pak žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu (předžalobní výzva + doručenka).

45. Žalovaná na předžalobní výzvu reagovala dopisem ze dne 22. 12. 2023, ve kterém uvedla, že žalobkyně je povinna poskytnout žalované právo z vadného plnění v podobě přiměřené slevy ve výši 13% z úplaty, kdy tuto slevu žalovaná uplatnila již dne 25. 8. 2023, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Žalovaná uvedla, že tato výzva je zároveň výzvou předžalobní. Plnění požadovaníé předžalobní výzvou žalobkyně pak žalovaná odmítla.

46. Dne 5. 2. 2024 žalovaná zaslala žalobkyni návrh na vyřešení věci smírnou cestou.

47. Žalovaná do spisu založila několik přehledových tabulek postoupených pohledávek, z těchto sjetin pohledávek nezjistil soud nic podstatného pro rozhodnutí věci.

48. Z emailové komunikace [jméno FO] ze dne 22. 9. 2022 a 21. a 23. 8. 2023, a dále z komunikace [jméno FO] ze dne 29. 8. 2023 nebylo pro věc zjištěno nic podstatného.

49. Z dopisu žalobkyně žalované ze dne 28.2.2024 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované sdělení o tom, že vzhledem k tomu, že žalovaná odmítá uzavřít III. a IV. dílčí smlouvy o postoupení pohledávek , žalobkyně osloví další subjekty na trhu za účelem odkoupení těchto dílčích pohledávek.

50. Dále soud zjistil z listiny – Opakované odstoupení od smlouvy - datované dne 6.3.2024 , kterou zaslal žalovaná žalobkyni , že dne 6. 3. 2024 byla do datové schránky žalované doručena listina datovaná dne 28. 2. 2024 nadepsaná „Informování o prodeji pohledávek ze III. a IV. dílčí smlouvy“, že žalovaná neakceptovala uzavření III. a IV. dílčí smlouvy o postoupení pohledávek a proto žalobkyně osloví další subjekty na trhu za účelem odkoupení těchto dílčích pohledávek.

51. Z Čestných prohlášení [právnická osoba]., [právnická osoba]., která patří pod seskupení [právnická osoba] a která poskytuje finanční služby v oblasti poskytování úvěrů od roku 2009 a [právnická osoba], která se zabývá správou a administrací tisíců pohledávek v rámci České republiky, že oslovené společnosti se vyjádřily tak, že spravují tisíce pohledávek od různých licencovaných i nelicencovaných subjektů působících v České republice na základě výběrových řízeních. Standardním procesem výběrových řízení je uzavírání rámcových postupních smluv k souborům pohledávek, kdy nabídková cena se předkládá v návaznosti na poskytnutý vzor souboru pohledávek a předpokládá se, respektive postupník se zavazuje, že následně postupované pohledávky odpovídají svými statistickými parametry, s přijatelnou odchylkou, vzorovému portfoliu z výběrového řízení.

52. Soud zjistil tento skutkový stav: v rámci výběrového řízení bylo všem zájemcům včetně žalované předloženo vzorové portfolio, tj. ukázka ze seznamu žalobkyní postupovaných pohledávek za dlužníky . Vzorové portfolio se skládalo z pohledávek ze standardních faktur a tzv. dohrazovacích faktur. Pohledávky ze standardních faktur se dělí v prvé řadě na pohledávky primáru, doplněny byly o dílčí množství pohledávek sekundáru a terciáru. Žalovaná s ohledem na účel vzorového portfolia, jednání žalobkyně a se zvyklostmi na trhu pohledávkami důvodně očekávala, že pohledávky budou odpovídat poskytnutému vzorovému portfoliu v rámci běžných statistických odchylek.

53. Účastnice po provedeném výběrovém řízení výběrového řízení uzavřely Rámcovou smlouvou a následně Dílčí smlouvu I., na základě které byl na žalovanou postoupen první soubor pohledávek –, jenž svými vlastnostmi přibližně odpovídal vzorovému portfoliu. Podle znění čl. 3.

2. Rámcové smlouvy „Proces uzavírání Dílčích smluv bude probíhat prostřednictvím e-mailové komunikace, na měsíční bázi. Postupitel Postupníkovi zašle na e-mailovou adresu [e-mail] datový pásek včetně Specifikace Pohledávek postupovaných v příslušném období („Nabídka“). Postupník se s těmito Pohledávkami seznámí a nejpozději do 14 pracovních dnů ode dne doručení Nabídky Nabídku přijme, a to zasláním podepsané Dílčí smlouvy zpět (postačí zaslat sken podepsané Dílčí smlouvy) na e-mailovou adresu [e-mail]...“ .

54. Na základě následné Dílčí smlouvy II. došlo k postoupení druhého souboru pohledávek, který se již svými vlastnostmi lišil od vzorového portfolia a prvního souboru postupovaných pohledávek. Žalovaná k Dílčí smlouvě II. kvůli vadám uplatnila nárok na přiměřenou slevu ve výši 13 % z kupní ceny souboru pohledávek Dílčí smlouvy II., žalobkyně zaslala návrh k uzavření Dílčí smlouvy III. a IV., obsahující přehled pohledávek, které měly být postoupeny, i tyto soubory pohledávek se svými vlastnostmi lišily od vzorového portfolia Žalovaná Dílčí smlouvu III. dohodnutým postupem postupem dohodnutým ve znění čl. 3.2 smlouvy žalované neposlala. Žalovaná tak ještě před uzavřením Dílčí smlouvy III. od Rámcové smlouvy odstoupila z důvodu existujících vad, což žalobkyně odmítla s tím, že vzorové portfolio není závazné pro budoucí plnění.

55. Sama žalobkyně sdělila žalované, „že očekává vyšší počet dohrazovacích faktur z důvodu technických problémů, pro které nebyla ukončována členství. Vzorová data obsahují méně dohrazovacích faktur, než jaká bude realita ve forward flow. Průměrná výše dohrazovacích faktur bude za kvartál 29 000 Kč.“ 56. Nabídková cena v souvislosti s poskytnutým vzorem souborem postupovaných pohledávek před uzavřením Rámcové smlouvy vybočila ze standardního procesu výběrových řízení a obchodních zvyklostí v daném podnikatelském oboru kdy následně postupované pohledávky se vymykaly přijatelnou odchylkou od vzorovému portfoliu z výběrového řízení a to zejména nestandartně vysokým počtem dohrazovacích faktur tedy fakticky se předaný soubor se výrazně statisticky odlišoval od poskytnutého vzoru .

57. Ještě před přednesem žaloby vzala žalobkyně žalobu ohledně nároku , kterým se dožadovala uložení povinnosti žalované uzavřít s ní dílčí smlouvu o postoupení pohledávek žalobkyně za svými zákazníky, jejichž účetní hodnota na jistině je v částce 9 090.350,67 Kč ke dni 3. 10. 2023 , částečně zpět s tím, že byla nucena tuto dílčí smlouvu postoupit třetímu subjektu.

58. Takto zjištěný skutkový stav, na nějž soud odkazuje, je dostatečný pro posouzení věci po právní stránce a proto další navržené důkazy účastníků zamítl, neboť má za to, že jejich provádění by bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

59. Mezi účastníky není sporné, že v rámci výběrového řízení bylo všem zájemcům předloženo vzorové portfolio, tj. ukázka ze seznamu žalobkyní postupovaných pohledávek za dlužníky. Tento výňatek části databáze pohledávek žalobkyně, který žalovaná předložila soudu pod. označením jako Příloha č. 1 - Vyjádření k žalobě. Ani obsah tohoto vzorového portfolia není mezi účastníky sporný. Dále není mezi účastníky sporné, že mezi nimi byla na základě výběrového řízení uzavřena Rámcová smlouva a následně Dílčí smlouva I., na základě které žalobkyně na žalovanou postoupila první soubor pohledávek. Tento soubor pohledávek svými vlastnostmi přibližně odpovídal vzorovému portfoliu. Dokonce mezi účastníky není sporné, že na základě následné Dílčí smlouvy II. došlo k postoupení druhého souboru pohledávek, který se svými vlastnostmi (statistickými údaji) lišil od vzorového portfolia a prvního souboru postupovaných pohledávek. Stejně tak se lišil nabízený třetí a čtvrtý soubor pohledávek, k nimž již nebyla dílčí smlouva uzavřena.

60. Konečně není mezi účastníky sporné, že žalovaná ve vztahu k Dílčí smlouvě II. a uvedeným vadám uplatnila nárok na přiměřenou slevu ve výši 13 % z kupní ceny souboru pohledávek Dílčí smlouvy II., a že před uzavřením Dílčí smlouvy III. od Rámcové smlouvy odstoupila z důvodu existujících vad, odmítavého postoje žalobkyně ve vztahu k odpovědnosti za porušení Rámcové smlouvy a jejího zjevného zájmu v pokračování, dle žalované stávajícího trendu postupování vadných pohledávek.

61. Jedinou spornou otázkou proto zůstává, zda žalovaná měla oprávněný důvod pro odstoupení od Rámcové smlouvy v situaci, kdy žalobkyní převáděný soubor pohledávek v rámci Dílčí smlouvy III. (a následně totožně Dílčí smlouvy IV.) vykazoval značné rozdíly oproti vzorovému souboru pohledávek (vzorovému portfoliu), který byl účastníkům výběrového řízení poskytnut pro stanovení finanční nabídky.

62. Dle § 2002 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“), platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

63. Dle § 2002 odst. 2 o.z. platí, že strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

64. Podle § 345 odst. 1 a 2 obch. zák. (pozn. : dnes § 2002 o.z.) se za podstatné porušení smlouvy pokládá situace, kdy strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy; v pochybnostech se má za to, že porušení smlouvy není podstatné.(NS 23 Cdo 556/2009).

65. Výše citované ustanovení vymezuje v rámci obecné úpravy zániku závazků oprávnění strany odstoupit od smlouvy, a to pro případy jiného porušení smlouvy, než je porušení prodlením (ty jsou upraveny v § 1977 až 1979). Jde o případy, které svou povahou vylučují prodlevu při plnění, tj. jednorázová plnění spočívající v nekonání (non facere) dlužníka, tj. například porušení povinnosti nevyzradit určité informace nebo nezpřístupnit určité dokumenty třetí osobě (porušení povinnosti mlčenlivosti), porušení povinnosti strpět určitý jednorázový zásah (pati).

66. Pro vymezení podstatného porušení je základní vědomost porušující strany o důsledcích jejího jednání. Porušení je podstatné, věděla-li strana porušující smlouvy již při uzavření smlouvy nebo musela vědět, že druhá strana by smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Vymezení pojmu podstatného porušení je prakticky doslova převzato z obchodního zákoníku (§ 436).

67. Především je to kritérium závažnosti, je vyjádřeno hypotetickým dovozováním rozhodnutí dotčené strany smlouvu neuzavřít při vědomí takového porušení. dotčená strana ztrácí možnost dosáhnout toho, co uzavřením smlouvy očekávala.

68. Žalovaná v řízení prokázala, že nabídková cena v souvislosti s poskytnutým vzorem souborem postupovaných pohledávek před uzavřením Rámcové smlouvy vybočila ze standardního procesu výběrových řízení a obchodních zvyklostí v daném podnikatelském oboru (rozuměj uzavírání rámcových postupních smluv k souborům pohledávek, kdy nabídková cena se předkládá v návaznosti na poskytnutý vzor souboru pohledávek) kdy následně postupované pohledávky se vymykaly přijatelnou odchylkou od vzorovému portfoliu z výběrového řízení a to zejména nestandartně vysokým počtem dohrazovacích faktur tedy fakticky se předaný soubor se výrazně statisticky odlišoval od poskytnutého vzoru . Namísto cca 50 dohrazovacích faktur jich pak tento soubor obsahoval více než 230.

69. Pro posouzení, zda tato strana věděla či musela vědět o tom, jaké důsledky její porušení pro druhou stranu může mít, bude rozhodný především obsah porušené smlouvy, z něhož bude patrný účel sledovaný stranami. Výkladové vodítko dává § 4 stanovící domněnku, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že každý to od ní může v právním styku očekávat. Kritérium této běžné pečlivosti a opatrnosti očekávané, od rozumné osoby v tomtéž postavení, tedy určuje, zda porušující osoba si měla být vědoma následků svého prodlení. Ve vztazích mezi podnikateli se bude vycházet z obvyklé praxe, obchodních zvyklostí v daném oboru, v nichž se ustálilo, jaké plnění je třeba považovat za řádné a jaké nikoliv.

70. Všechny ostatní případy porušení smlouvy jsou považovány za porušení nepodstatné.

71. Žalobkyně jako strana porušující smlouvu již při uzavření Rámcové smlouvy musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení ( v budoucnu předaný soubor se výrazně statisticky odliší od poskytnutého vzoru ) předvídala, neboť tato okolnost znehodnocuje soubor postupovaných pohledávek , žalovanou navíc organizačně a personálně neúměrně zatížila a logicky s tím (by) žalované stouply provozní náklady , které se nezobrazily v ceně nakupovaných postoupených pohledávek.

72. Rovněž druhý odstavec citovaného ustanovení se týká případů podstatného porušení (anticipovaného) smlouvy. Přebírá v podstatě úpravu dříve obsaženou v § 348 odst. 1 obch. zák. Ustanovení dává možnost dotčené straně vyvarovat se nepříznivých důsledků podstatného porušení a odstoupit od smlouvy ještě před tím, než k němu dojde. Samozřejmě i v těchto případech jde o oprávnění výjimečné, jímž není popřen princip pacta sunt servanda. Dotčená strana má možnost od smlouvy odstoupit, jsou-li splněny následující předpoklady: (a) z chování druhé strany nepochybně vyplývá, že poruší smlouvu podstatným způsobem, (b) dotčená strana vyzve druhou stranu k poskytnutí přiměřené jistoty a (c) druhá strana na výzvu jistotu neposkytne.

73. Případy podstatného porušení, které hrozí a jichž se týká druhý odstavec komentovaného ustanovení, mohou na rozdíl od prvního odstavce zahrnovat nejrůznější případy porušení smlouvy. Může jít o situace, kdy je zřejmé, že povinná strana nesplní svůj závazek včas, a přitom dodržení času plnění je pro oprávněnou stranu podstatné. Stejně tak může být dané oprávnění využito, je-li zřejmé, že povinná strana nebude schopna splnit svůj závazek řádně, bez vad. Jistotou, o níž toto ustanovení hovoří, je třeba rozumět jistotu, jak je upravena v § 2010 a násl., přičemž v úvahu přichází jednotlivé formy utvrzení a zajištění dluhu podle zmíněných ustanovení. Přiměřenost jistoty bude třeba posuzovat s ohledem na charakter dluhu a okolnosti poukazující na riziko, že povinná strana nebude schopna plnit. Požadavek jistoty neúměrné těmto okolnostem by zřejmě vylučoval oprávněnost odstoupení.

74. Dne 19. 12. 2022 byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek . Smlouva v čl. 2.4. písm. b) stanoví, že pohledávky smí postupovat Postupitel výhradně Postupníkovi. Od Smlouvy bylo již ze strany žalované - Postupníka odstoupeno, a to na základě odstoupení od Smlouvy ze dne 9. 10. 2023, avšak s tímto odstoupením žalující Postupitel nesouhlasí a napadl jeho platnost podáním projednávané žaloby, následně sdělil žalované, že tyto pohledávky se chystá prodat třetí osobě . Pokud žalovaná od Rámcové smlouvy opět z důvody právní jistoty odstoupila , učinila tak ve smyslu § 2002 odst. 2 o.z. , když požadovat po žalobkyni přiměřenou jistotu zcela postrádalo smysl , zvlášť, pokud žalobkyně vzala žalobu částečně zpět a již se po žalované nadále ani nedomáhá uzavření další dílčí smlouvy.

75. Proto soud má za to, že žalovaná od smlouvy platně odstoupila, když tak učinila po té, kdy najisto zjistila, že stran žalobkyně došlo k porušení Rámcové smlouvy podstatným způsobem.

76. Potom se žalobkyně ani nemůže domáhat po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč dle čl. 3 odst. 3.8. b) Rámcové smlouvy za prodlení žalované s uzavřením dílčí smlouvy.

77. Pokud jde o žalobu na určení soud má za to, že tato žaloba nesplňuje podmínku naléhavého právního zájmu ani požadavek prevence.

78. Soud shrnuje stručně skutkový stav: v rámci výběrového řízení bylo všem zájemcům předloženo vzorové portfolio, tj. ukázka ze seznamu žalobkyní postupovaných pohledávek za dlužníky . Vzorové portfolio se skládalo z pohledávek ze standardních faktur a tzv. dohrazovacích faktur. Pohledávky ze standardních faktur se dělí v prvé řadě na pohledávky primáru, doplněny byly o dílčí množství pohledávek sekundáru a terciáru. Účastnice po provedeném výběrovém řízení výběrového řízení uzavřely Rámcovou smlouvou a následně Dílčí smlouvu I., na základě které byl na žalovanou postoupen první soubor pohledávek –, jenž svými vlastnostmi přibližně odpovídal vzorovému portfoliu.Na základě následné Dílčí smlouvy II. došlo k postoupení druhého souboru pohledávek, který se již svými vlastnostmi lišil od vzorového portfolia a prvního souboru postupovaných pohledávek. Žalovaná k Dílčí smlouvě II. kvůli vadám uplatnila nárok na přiměřenou slevu ve výši 13 % z kupní ceny souboru pohledávek Dílčí smlouvy II., žalobkyně zaslala návrh k uzavření Dílčí smlouvy III. a IV., obsahující přehled pohledávek, které měly být postoupeny, i tyto soubory pohledávek se svými vlastnostmi lišily od vzorového portfolia a ještě před uzavřením Dílčí smlouvy III. od Rámcové smlouvy odstoupila z důvodu existujících vad, což žalobkyně odmítla s tím, že vzorové portfolio není závazné pro budoucí plnění. Ještě před přednesem této projednávané žaloby vzala žalobkyně žalobu ohledně nároku , kterým se dožadovala uložení povinnosti žalované uzavřít s ní dílčí smlouvu o postoupení pohledávek žalobkyně za svými zákazníky, jejichž účetní hodnota na jistině je v částce 9 090.350,67 Kč ke dni 3. 10. 2023 , částečně zpět s tím, že byla nucena tuto dílčí smlouvu postoupit třetímu subjektu.

79. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má tak povahu preventivní, jejímž účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, a naopak, není namístě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly, a kde je žalobci k dispozici žaloba o splnění povinnosti podle § 80 o.s.ř.; prevence již pozbývá smyslu a přiléhavou se stává reparace v podobě odstranění následků porušení práva, pročež žalobce právní zájem na určení právního vztahu nebo práva již mít nemůže.

80. Již ze žalobního návrhu plyne, že soud k posouzení nároku na uložení kontraktační povinnosti (byť řízení ohledně tohoto nároku zastavil) a zaplacení smluvní pokuty si platnost odstoupení od Rámcové smlouvy posoudí jako tzv. předběžnou otázku a že sám žalobce v žalobě tvrdí, že jeho právo již bylo porušeno.

81. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 289,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sestávající z částky 5 100 Kč za každý ze šesti a půl úkonů dle § 11 AT ( převzetí právního zastoupení , vyjádření k žalobě ze dne 7.3.2024 , jednání ve věci dne 4.6.2024 , vyjádření žalované a návrhu na uložení vysvětlovací povinnosti ze dne 10.7.2024 , jednání ve věci dne 3.10.2024 , závěrečný návrh ze dne 17.10.2024 a jednání ve věci dne 22.10.2024 – vyhlášení rozsudku ) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 950 Kč ve výši 7 339,50 Kč.

Poučení