30 C 223/2021-534

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] za účasti vedlejšího účastníka [územní celek], [IČO] se sídlem [adresa vedlejší účastnice] zastoupeného advokátkou [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [územní celek] [anonymizováno] [příjmení], [IČO], se sídlem [adresa vedlejší účastnice] o náhradu škody s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 72.213 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně z této částky 27. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná, vedlejší účastník [územní celek] a vedlejší účastník [územní celek] [anonymizováno] [příjmení] jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení 194.389,50 Kč k rukám zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou doručenou soudu dne 25. 8. 2021 domáhal po žalované nahrazení újmy způsobené nesprávným úředním postupem. Žalobce požadoval zaplacení částky ve výši 170.000 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 10. 2. 2021 do zaplacení jako náhradu nemajetkové újmy a rovněž náhradu škody vyčíslenou na 123.029 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 27. 2. 2021 do zaplacení.

2. K odůvodnění obou částí nároku na náhradu újmy žalobce uvedl, že v souladu s ustanovením § 13 a § 14 ve spojení s § 31a zákona č. 82/1998 Sb. uplatnil dne 9. 2. 2021 (a doplňujícím podáním dne 26. 2. 2021) u Ministerstva dopravy České republiky jako úřadu příslušného podle § 6 odst. 2 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu vzniklé majetkové škody ve výši 123.029 Kč a související nemajetkové újmy ve výši 170.000 Kč způsobené mu nesprávným úředním postupem ve správním řízení sp. zn. Vyst /8/2014 o odstranění nedovoleně umístěné pevné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace dle § 29 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vedeném [stát. instituce] (městský úřad dále„ [anonymizováno]“), a v něm obsaženém správním řízení o předběžné otázce o určení právní povahy cesty dle § 142 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu vedeném nejprve před [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. Vyst Mik/65/2015, následně před [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. ORM/2585/2017 a nakonec před [anonymizováno] [obec] pod sp. zn. [číslo]. Majetková (škoda) i nemajetková újma vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. spočívajícího v nepřiměřené délce správního řízení, přičemž vedlejší správní řízení o předběžné otázce o určení právní povahy cesty se považuje za součást hlavního řízení o odstranění nedovoleně umístněné překážky z veřejně přístupné účelové komunikace. Řízení bylo zahájeno dne 27. 1. 2014 a ke dni zahájení soudního řízení bylo pravomocně ukončeno ke dni 28. 9. 2020. Žalovaná ve svém vyjádření č. j. MD-6692/2021-810/12 ze dne 27. 7. 2021 požadavek žalobce na náhradu újmy odmítla s tím, že nejsou splněny zákonné podmínky pro náhradu škody a přiznání přiměřeného peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu.

3. Část nároku na odškodnění majetkové újmy odůvodnil žalobce odkazem na ustanovení § 31 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., podle kterého mohou být předmětem náhrady škody náklady vadného řízení, které žalobce účelně vynaložil na nápravu nesprávného úředního postupu a které nebyly zároveň vypořádány v dotčeném řízení, tj. žalobce neměl možnost uplatnit nárok na náhradu nákladů v průběhu dotčeného řízení, nebo mu náhrada nákladů nebyla přiznána. Ve správním řízení dle § 79 správního řádu obecně platí princip, že každý nese své náklady sám, v předmětném správním řízení se proto o nákladech řízení nerozhodovalo a žalobce neměl možnost uplatnit svůj nárok na jejich náhradu. Dle § 79 odst. 1 správního řádu se náklady správního řízení rozumí zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně správního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné a odměna za zastupování. Účelnost vynaložení nákladů řízení je pak třeba posoudit podle okolností konkrétního případu. Žalobce je přesvědčen, že v dotčeném správním řízení je nezpochybnitelná především účelnost nákladů jeho právního zastoupení, a to s ohledem na potřebu nepřetržité procesní obrany proti chybnému a nedostatečnému postupu příslušných úřadů a zajišťování neúměrného množství důkazního materiálu. Konkrétně se jedná o účelně vynaložené hotové výdaje právního zástupce a odměnu za zastupování, která se určuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, jímž je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Předpokladem vzniku nároku na náhradu škody je vznik skutečné škody na straně žalobce, tedy že úkony právní služby poskytnuté advokátem žalobci v předmětném správním řízení (za které náleží odměna, náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas podle advokátního tarifu) byly uhrazeny z majetkové sféry žalobce, čímž se snížil stav jeho majetku. Žalobce si pro zastupování ve správním řízení zvolil jako právní zástupkyni advokátku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], a to na základě plné moci ze dne 16. 7. 2013. Žalobce v příloze žaloby konkretizoval úkony, které advokátka provedla ve správním řízení, ke každému uvedl tarifní hodnotu, z níž se určuje výše odměny za úkon právní služby. K provedeným právním poradám žalobce v sídle právní zástupkyně doložil žalobce záznamy o proběhlých poradách. Ostatní úkony budou prokázány obsahem správního spisu. K vyúčtování poskytovaných právních služeb v souvislosti se správním řízením vystavila advokátka žalobci dne 9. 11. 2018 fakturu na částku 139.150 Kč, která zahrnovala odměnu za služby již poskytnuté ve výši 65.000 Kč, zálohu na budoucí právní služby poskytnuté v téže věci ve výši 50.000 Kč a DPH. Fakturovanou částku uhradil žalobce v hotovosti dne 9. 11. 2018.

4. Podáním ze dne 3. 1. 2022 (čl. 108) doložil žalobce přehled úkonů právní služby, za něž uplatňuje nárok na náhradu škody. Vykonání jednotlivých úkonů prokazoval příslušnými dokumenty a potvrzeními o jejich odeslání a dodání do datových schránek adresátů, případně protokoly z místních šetření. Žalobce předložil kompletní soupis úkonů advokáta specifikovaných již v žalobě ze dne 24. 8. 2021 a zopakoval, že v souvislosti se správním řízením byly vykonány:

1. Převzetí a příprava zastoupení dne 16. 7. 2013; 2. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 16. 7. 2013; 3. Žádost na [anonymizováno] [obec] dne 23. 1. 2014; 4. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 18. 4. 2014; 5. Vyjádření k obsahu odvolání ze dne 22. 4. 2014; 6. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 26. 5. 2014; 7. Žádost o zahájení řízení o určení právního vztahu ze dne 30. 5. 2014; 8. Žádost o nařízení předběžného opatření ze dne 3. 6. 2014; 9. Rozšíření návrhu na zahájení řízení o určení právního vztahu ze dne 3. 6. 2014; 10. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 10. 9. 2014; 11. k odvolání ze dne 16. 9. 2014; 12. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 4. 3. 2015; 13. Vyjádření účastníků k obsahu odvolání ze dne 5. 3. 2015; 14. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 28. 9. 2015; 15. Návrh na vydání předběžného opatření a procesní stanovisko žadatelů ze dne 5. 10. 2015; 16. Stížnost proti postupu správního orgánu (nečinnost) ze dne 26. 10. 2015; 17. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 21. 6. 2016; 18. Vyjádření k obsahu odvolání ze dne 29. 6. 2016; 19. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 31. 10. 2016; 20. Odvolání proti usnesení o převedení věci ze dne 3. 11. 2016; 21. Stížnost proti postupu správního orgánu (nečinnost) ze dne 29. 6. 2017; 22. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 24. 8. 2017; 23. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 6. 9. 2017; 24. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 16. 10. 2017; 25. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 20. 10. 2017; 26. Stížnost proti postupu správního orgánu (nečinnost) ve vztahu k výkonu rozhodnutí ze dne 7. 12. 2017; 27. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 11. 12. 2017; 28. Vyjádření k místnímu ohledání ze dne 28. 12. 2017; 29. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 23. 1. 2018; 30. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 31. 1. 2018; 31. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 1. 3. 2018; 32. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 8. 3. 2018; 33. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 30. 7. 2018; 34. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 6. 8. 2018; 35. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 26. 9. 2018; 36. Podnět veřejné ochránkyni práv ze dne 9. 10. 2018; 37. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 22. 10. 2018; 38. Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ze dne 26. 10. 2018; 39. Zpětvzetí žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ze dne 9. 11. 2018; 40. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 13. 11. 2018; 41. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 19. 11. 2018; 42. Vyjádření k odvolání [anonymizována dvě slova] ze dne 07. 12. 2018; 43. Uplatnění námitky podjatosti úřední osoby [jméno] [příjmení] ze dne 13. 12. 2018; 44. Reakce na sdělení [anonymizováno] [obec] k námitce podjatosti ze dne 22. 1. 2019; 45. Žádost o provedení výkonu správního rozhodnutí ze dne 5. 6. 2019; 46. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 12. 6. 2019; 47. Vyjádření účastníků v reakci na vyjádření [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] na [příjmení] ze dne 11. 7. 2019; 48. Vyjádření účastníků v reakci na sdělení [anonymizováno] [obec] ze dne 19. 9. 2019; 49. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 8. 10. 2019; 50. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 17. 10. 2019; 51. Návrh na pokračování ve správním řízení sp. zn. Vyst /8/2014 ze dne 23. 1. 2020; 2. Žádost o přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení ze dne 13. 3. 2020; 53. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 26. 3. 2020; 54. Vyjádření osob zúčastněných na řízení ze dne 7. 4. 2020; 55. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 7. 5. 2020; 56. Doplňující vyjádření účastníků řízení ze dne 15. 5. 2020; 57. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 12. 8. 2020; 58. Vyjádření účastníků k odvolání paní [jméno] [příjmení] ze dne 18. 8. 2020; 59. Reakce na výzvy soudu týkající se uplatňování práv osob zúčastněných na řízení ze dne 9. 2. 2021; 60. Účast na ohledání na místě dne 7. 6. 2017; 61. Účast na místním ohledání dne 12. 12. 2017; 62. Účast na ústním jednání spojeném s místním šetřením dne 17. 6. 2019; 63. Účast na ústním jednání spojeném s místním šetřením dne 12. 5. 2020.

5. Protože žalobce při sepisu provedených úkonů opomněl uvést některá podání učiněná v předmětném správním řízení především z důvodu nečinnosti a průtahů správních orgánů, která byla rovněž zohledněna v částce odměny skutečně uhrazené žalobcem k rukám jeho právní zástupkyně, rozšířil žalobce v podání ze dne 3. 1. 2022 žalobu o další úkony právní služby, konkrétně o 1. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 16. 9. 2016; 2. Závěrečný návrh a návrh na vydání rozhodnutí ze dne 27. 6. 2017; 3. Žádost o přešetření ze dne 24. 7. 2017; 4. Urgence výkonu rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 10. 1. 2018; 5. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 24. 1. 2018; 6. Opakovaná urgence výkonu rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 28. 5. 2018; 7. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 20. 6. 2018; 8. Oznámení o nerespektování příkazu ze dne 1. 8. 2018; 9. Oznámení o nerespektování příkazu ze dne 3. 9. 2018; 10. Urgence výkonu rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 31. 1. 2019; 11. Žádost o provedení výkonu správního rozhodnutí ze dne 5. 6. 2019; 12. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 10. 7. 2019; 13. Opětovná žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 3. 9. 2019. Za vykonání těchto 13 specifikovaných úkonů právní služby se žalobce domáhal, aby soud navýšil povinnost žalované k náhradě škody žalobci o částku 15.004 Kč včetně DPH.

6. V podání ze dne 3. 1. 2022 žalobce uvedl, že bere částečně zpět podanou žalobu na náhradu újmy, a to v části týkající se nároku na náhradu škody odpovídající odměně svého zástupce za první tři úkony právní služby v odstavci 3., tj. za úkony učiněné před tím, než ve správním řízení začalo docházet k průtahům. Podstatou částečného zpětvzetí žaloby žalobcem bylo respektování úvahy soudu (předestřené při jednání dne 2. 12. 2021), že náhrada by neměla být poskytnuta za úkony, k nimž by ve správním řízení došlo v případě, když by probíhalo zákonným způsobem. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že nedocházelo-li by k průtahům v předmětném správním řízení, odpovídal by povaze a jednoduchosti předmětu tohoto správního řízení počet tří provedených úkonů právní služby (tj. převzetí a příprava, podání návrhu, účast na místním šetření), jimž odpovídá odměna za právní služby dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 10 odst. 1, § 7 bod 3. a § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 3.900 Kč plus DPH v zákonné výši. Proto žalobce vzal svoji žalobu částečně zpět do výše náhrady majetkové škody v částce 4.719 Kč. K úroku z prodlení z vyčíslené částky majetkové škody žalobce upřesnil, že se úroku z prodlení domáhá až od 27. 8. 2021 do zaplacení, tedy ode dne následujícího po uplynutí šesti měsíců poté, kdy žalobce nárok na náhradu této újmy uplatnil u žalované.

7. K další změně žaloby přistoupil žalobce poté, co soud obeznámil účastníky s právním názorem na majetkovou újmu při jednání dne 30. 3. 2022. Žalobce vzal v podání ze dne 29. 4. 2022 žalobu zčásti zpět co do částky 64.247 Kč. Soud odlišnou podobou typu písma (kurzívou) pro přehlednost vyznačil úkony zahrnuté do částečného zpětvzetí o částku 4.719 Kč i do následného částečného zpětvzetí o částku 64.247 Kč. Výčet úkonů relevantních pro vznik majetkové újmy je následující:

1. Převzetí a příprava zastoupení dne 16. 7. 2013; 2. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 16. 7. 2013; 3. Žádost na [anonymizováno] [obec] dne 23. 1. 2014; 4. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 18. 4. 2014; 5. Vyjádření k obsahu odvolání ze dne 22. 4. 2014; 6. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 26. 5. 2014; 7. Žádost o zahájení řízení o určení právního vztahu ze dne 30. 5. 2014; 8. Žádost o nařízení předběžného opatření ze dne 3. 6. 2014; 9. Rozšíření návrhu na zahájení řízení o určení právního vztahu ze dne 3. 6. 2014; 10. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 10. 9. 2014; 11. k odvolání ze dne 16. 9. 2014; 12. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 4. 3. 2015; 13. Vyjádření účastníků k obsahu odvolání ze dne 5. 3. 2015; 14. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 28. 9. 2015; 15. Návrh na vydání předběžného opatření a procesní stanovisko žadatelů ze dne 5. 10. 2015; 16. Stížnost proti postupu správního orgánu (nečinnost) ze dne 26. 10. 2015; 17. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 21. 6. 2016; 18. Vyjádření k obsahu odvolání ze dne 29. 6. 2016; 19. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 31. 10. 2016; 20. Odvolání proti usnesení o převedení věci ze dne 3. 11. 2016; 21. Stížnost proti postupu správního orgánu (nečinnost) ze dne 29. 6. 2017; 22. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 24. 8. 2017; 23. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 6. 9. 2017; 24. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 16. 10. 2017; 25. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 20. 10. 2017; 26. Stížnost proti postupu správního orgánu (nečinnost) ve vztahu k výkonu rozhodnutí ze dne 7. 12. 2017; 27. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 11. 12. 2017; 28. Vyjádření k místnímu ohledání ze dne 28. 12. 2017; 29. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 23. 1. 2018; 30. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 31. 1. 2018; 31. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 1. 3. 2018; 32. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 8. 3. 2018; 33. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 30. 7. 2018; 34. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 6. 8. 2018; 35. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 26. 9. 2018; 36. Podnět veřejné ochránkyni práv ze dne 9. 10. 2018; 37. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 22. 10. 2018; 38. Žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ze dne 26. 10. 2018; 39. Zpětvzetí žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ze dne 9. 11. 2018; 40. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 13. 11. 2018; 41. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 19. 11. 2018; 42. Vyjádření k odvolání [anonymizována dvě slova] ze dne 07. 12. 2018; 43. Uplatnění námitky podjatosti úřední osoby [jméno] [příjmení] ze dne 13. 12. 2018; 44. Reakce na sdělení [anonymizováno] [obec] k námitce podjatosti ze dne 22. 1. 2019; 45. Žádost o provedení výkonu správního rozhodnutí ze dne 5. 6. 2019; 46. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 12. 6. 2019; 47. Vyjádření účastníků v reakci na vyjádření [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] ze dne 11. 7. 2019; 48. Vyjádření účastníků v reakci na sdělení [anonymizováno] [obec] ze dne 19. 9. 2019; 49. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 8. 10. 2019; 50. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 17. 10. 2019; 51. Návrh na pokračování ve správním řízení sp. zn. Vyst /8/2014 ze dne 23. 1. 2020; 52. Žádost o přiznání postavení osoby zúčastněné na řízení ze dne 13. 3. 2020; 53. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 26. 3. 2020; 54. Vyjádření osob zúčastněných na řízení ze dne 7. 4. 2020; 55. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 7. 5. 2020; 56. Doplňující vyjádření účastníků řízení ze dne 15. 5. 2020; 57. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 12. 8. 2020; 58. Vyjádření účastníků k odvolání paní [jméno] [příjmení] ze dne 18. 8. 2020; 59. Reakce na výzvy soudu týkající se uplatňování práv osob zúčastněných na řízení ze dne 9. 2. 2021; 60. Účast na ohledání na místě dne 7. 6. 2017; 61. Účast na místním ohledání dne 12. 12. 2017; 62. Účast na ústním jednání spojeném s místním šetřením dne 17. 6. 2019; 63. Účast na ústním jednání spojeném s místním šetřením dne 12. 5. 2020. Žalobce trval na tom, že mu vznikla újma vyplacením odměny advokátce za všechny úkony uvedené v podání ze dne 3. 1. 2022, s výjimkou podání 2. Závěrečný návrh a návrh na vydání rozhodnutí ze dne 27. 6. 2017.

8. Žalovaná v podání ze dne 27. 5. 2022 výslovně souhlasila s částečným zpětvzetím nároku na náhradu majetkové újmy za úkony uvedené v předchozím odstavci pod body 4., 5., 9., 12., 13., 17., 18., 22., 23., 27., 28., 31., 32., 38., 39., 40., 41., 42., 47., 48., 49., 50., 52., 53., 54., 56., 57., 58., 59., 60. a bodu 2. Soud výrokem I. usnesení ze dne 8. 3. 2023 č.j. 30 C 223/2021 – 508 řízení o nároku na náhradu majetkové újmy z části zastavil v rozsahu částky 68.966 Kč. Rozhodnutí o částečném zastavení řízení nabylo právní moci dne 25. 3. 2023.

9. Součástí podání žalobce 29. 4. 2022 bylo rozšíření žaloby o další částku 3.146 Kč, která odpovídá dvěma dosud v řízení neuplatněným úkonům právní služby a to 1. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti při provedení výkonu správního rozhodnutí ze dne 10. 7. 2019; 2. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 25. 2. 2022. Žalobce žalobu rozšířil celkem o částku 18.150 Kč (15.004 Kč za 13 úkonů uvedených v podání z 3. 1. 2022 + 3.146 Kč za 2 úkony uvedené v podání z 29. 4. 2022). Soud výrokem II. usnesení ze dne 8. 3. 2023 č.j. 30 C 223/2021 – 508 navrhovanou změnu žaloby připustil. Rozhodnutí o připuštění rozšíření žaloby nabylo právní moci dne 9. 3. 2023.

10. Důkazní řízení o skutečnostech podstatných pro rozhodnutí o nemajetkové újmě probíhalo u soudu podstatně rychleji, než projednání části nároku o majetkové újmě. Dokazování majetkové újmy se komplikovalo mimo jiné i tím, že se soudu nepodařilo delší dobu zajistit správní spis kvůli pokračujícímu správnímu řízení i rozhodování v souvisejících soudních řízeních. Vzhledem k tomu považoval soud za účelné a hospodárné rozhodnout nejdříve o části nároku žalobce na nemajetkovou újmu. Učinil tak částečným rozsudkem ze dne 7. 12. 2022 č.j. 30 C 223/2021 – 499, kterým žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 225.000 Kč s konkretizovaným zákonným úrokem z prodlení. Žaloba byla zamítnuta pouze co do úroků z prodlení za omezené časové období, tedy žalobce měl v části řízení o náhradu nemajetkové újmy pouze nepatrný neúspěch. Ve výrokové části rozsudku je uvedeno, že o zbývající části předmětu řízení tj. o majetkové újmě a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku. Částečný rozsudek nabyl právní moci dne 26. 1. 2023.

11. K uplatněnému nároku na náhradu majetkové újmy (ve znění jeho změn a doplnění) se žalovaná vyjádřila s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1791/2011 ze dne 12. 9. 2012 tak, že nepřiměřená délka řízení může poškozenému způsobit vzhledem k trvající nejistotě ohledně výsledku řízení pouze nemajetkovou újmu. V návaznosti na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2793/2013 ze dne 12. 11. 2015 žalovaná uvedla, že náklady řízení by musely být vynaloženy na nápravu nesprávného úředního postupu v souladu s § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. V projednávaném případě však vznikly žalobci náklady z účasti na jednání před správním orgánem, nikoliv z důvodu nápravy nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení. Nelze proto žalobci přiznat nárok na náhradu majetkové škody uplatňovaný v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, ale toliko v souvislosti s případnými jednotlivými průtahy v řízení. Průtah lze definovat jako období neodůvodněné nečinnosti správního orgánu, nikoliv jako postup v řízení, byť se později ukáže jako chybný. Pokud podle žalobce došlo v řízení k většímu množství průtahů, je tyto třeba přesně časově vymezit a v závislosti na toto vymezení pak specifikovat, které náklady žalobce uplatňuje v souvislosti s kterým konkrétním průtahem. Žalovaná dále odkázala na usnesení Ústavního soudu, sp. zn. III. ÚS 302/07 ze dne 22. 11. 2007, v němž Ústavní soud stanovil, že k vypořádání náhrady škody, která má charakter nákladů řízení, má sloužit samotné řízení, v němž vznikly. Skutečnost, že zákon, kterým se dané řízení řídí, vypořádává náhradu nákladů tím způsobem, že je každý z účastníků nese sám, nemůže automaticky znamenat, že čeho se nelze domoci z titulu náhrady nákladů, lze se domáhat z titulu náhrady škody.

12. Po rozšíření žaloby žalovaná v podání ze dne 27. 5. 2022 (čl. 437) namítla, že veškerou majetkovou škodu žalobce původně požadoval výhradně z odpovědnostního titulu nepřiměřené délky řízení, pročež nemohlo být jeho žádosti ani částečně vyhověno. Ohledně dodatečně uplatněných úkonů právní služby v podání žalobce z 3. 1. 2022 a z 29. 4. 2022 vůbec neproběhlo předběžné projednání nároku, tedy není splněna podmínka od pro odškodnění stanovená zákonem č. 82/1998 Sb. Žalovaná se podrobně vyjádřila k jednotlivým úkonům právní služby, za které žalobce nárokuje odškodnění. K dokládaným poradám s klientem přesahujícím jednu hodinu žalovaná namítla, že se nejedná o úkon právní služby, který by přímo vedl k odstranění nesprávného úředního postupu. K tomu je způsobilý pouze podnět k odstranění nečinnosti, nikoli porada s klientem. U všech porad pak žalovaná namítala, že vzhledem k okolnostem případu nebylo účelné jejich trvání v délce přesahující jednu hodinu. Žalobce ani neuvedl, co konkrétního bylo nutné na poradách se zástupcem projednávat delší dobu. Žádost o zahájení dalšího řízení o určení právního vztahu není podle přesvědčení žalované způsobilým prostředkem k odstranění nečinnosti v řízení původním, v jehož rámci měla být povaha cesty posouzena. K žádosti žalobce o nařízení předběžných opatření žalovaná uvedla, že na nařízení předběžného opatření není právní nárok, správní orgán tak z moci úřední učiní, pouze je-li to třeba, záleží přitom na jeho správním uvážení. Pokud správní orgán předběžné opatření nenařídí, nejde podle názoru žalované o nesprávný úřední postup. Vyjádření žalobce k odvolání dalšího účastníka řízení nemá podle žalované z logiky věci potenciál přímo odstranit účinky jakékoliv rozhodnutí či nesprávného úředního postupu. K úkonům zástupce žalobce spojených s nesouhlasem s delegací na [stát. instituce] žalovaná uvedla, že tyto opět přímo nesměřovaly k odstranění nesprávného úředního postupu. Stejným či obdobným způsobem žalovaná zhodnotila veškeré úkony advokátky žalobce ve správním řízení, zdůraznila přitom absenci příčinné souvislosti mezi tvrzenými průtahy a jednotlivými úkony. Pokud žalobce již v době konání místních šetření věděl, že jde o nadbytečný krok, mohl zvážit účast své zástupkyně na místních šetřeních. Přítomnost advokátky žalobce na místních ohledáních podle žalované neměla potenciál odstranit tvrzený nesprávný postup spočívající v realizaci místních šetření. K úkonu žalobce mimo správní řízení (podnět veřejné ochránkyni práv) žalovaná namítla, že nejde o úkon, který by byl způsobilý přímo odstranit nesprávný úřední postup. Veřejný ochránce práv nemá přímou pravomoc vstupovat do probíhajícího řízení a autoritativně v něm cokoliv nařizovat či měnit a rušit rozhodnutí. Veřejný ochránce práv provádí pouze nezávislé šetření, jehož výsledky nemohou činnost správních orgánů nahrazovat. U úkonů právní služby, které byly poskytnuty tři a více let předtím, než žalobce uplatnil nárok na náhradu škody, vznesla žalovaná námitku promlčení. Žalovaná uplatněný nárok na náhradu škody označila za nedůvodný a navrhla zamítnutí žaloby.

13. Vedlejší účastník [územní celek] se k jednotlivým úkonům právní služby a k jejich tvrzené účelnosti a příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem ve správním řízení vyjádřil v podstatě shodně jako žalovaná (vyjádření čl. 443). Vedlejší účastník [územní celek] [anonymizováno] [příjmení] plně podpořil stanoviska žalované a [územní celek]. Oba vedlejší účastníci navrhli, aby soud nárok žalobce na náhradu majetkové újmy zamítl.

14. Soud provedl důkaz obsahem správního spisu sestávajícího se z několika svazků, kdy správní řízení bylo postupně vedeno před [stát. instituce] pod sp. zn. Vyst Mik/65/2015, následně před [stát. instituce] pod sp. zn. ORM/2585/2017 a nakonec před [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] pod sp. zn. 6524-2019. Ve správním spise jsou obsažena podání žalobce postupně činěná v průběhu správního řízení a je z něj zřejmé, jakých úkonů ve správním řízení, např. místních šetření, se žalobce prostřednictvím své advokátky zúčastnil. Soud nad rámec obsahu správního spisu přihlédl i k existujícím podáním, která žalobce prokazatelně správnímu orgánu zaslal, což vyplývá z potvrzení o odeslání zpráv z datové schránky advokátky žalobce, avšak ve správním spise se nenacházejí. Jde například o žádost žalobce a dalších žadatelů o nařízení předběžného opatření ze dne 3. 6. 2014 (čl. 130 soudního spisu), která je sice zmíněna v rozhodnutí [stát. instituce] o předběžném opatření z 30. 11. 2015, avšak v chronologicky řazeném správním spise dohledána nebyla. Ve správním spise soud nenalezl ani stížnost proti postupu správního orgánu ze dne 26. 10. 2015 směřující proti nečinnosti, která spočívala v tom, že od 3. 6. 2014 správní orgán nerozhodl o náležitě odůvodněném návrhu účastníků na vydání předběžného opatření, nerozhodl o ní ani po urgenci z 5. 10. 2015 (čl. 143 soudního spisu). Soud vychází z toho, že převážná většina úkonů uvedených v odstavci 7. vyplývá z obsahu správního spisu, zbytek pak žalobce prokazatelně učinil, což doložil údaji z datové schránky své zástupkyně. Žalovaná ani vedlejší účastníci nesporovali provedení tvrzených úkonů žalobcem resp. jeho advokátkou v průběhu správního řízení, soud proto má za spolehlivě prokázané, že veškeré tyto úkony byly vykonány.

15. Žalovaná a [územní celek] vznesly u většiny úkonů a z nich vyplývajících nároků na náhradu újmy námitku promlčení. Protože žalobce uplatňuje majetkovou škodu, nastal podle nich počátek běhu tříleté promlčecí lhůty podle § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. vždy v okamžiku, kdy poškozenému vzniklo vědomí o konkrétním průtahu ve správním řízení. V průběhu jednání konaného dne 26. 4. 2023 vyšlo najevo, že žalovaná a vedlejší účastník, kteří námitku promlčení uplatnili, nejsou schopni jednoznačně vymezit, ve vztahu ke kterým úkonům právní služby, resp. ke které části a přesně k jaké výši nárokované náhrady škody tuto námitku uplatňují. Ze vznesené námitky promlčení nelze dovodit, od kterého okamžiku by měla promlčecí doba běžet a jakých úkonů by se měla týkat. Podle soudu nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby v průběhu správního řízení rozlišoval, které úkony a náklady budou následně vyhodnoceny jako směřující k nápravě nesprávného úředního postupu. Žalobce v době činění určitého úkonu právní služby nemohl předvídat, zda je předmětné správní řízení prokazatelně stiženo vadou ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce neměl a ani nemohl mít vědomost o tom, v jaké výši škoda nastane, když rozsah škody se odvíjí od výše nákladu na daný úkon služby. Žalobci v okamžiku proplacení faktury za právní služby v listopadu 2018 ještě žádná škoda v majetkové sféře nevznikla, neboť platba advokátce zahrnovala odměnu za zastupování žalobce ve správním řízení včetně zálohy na budoucí plnění. Teprve následně se žalobce dozvěděl, že pouze část z vykonaných úkonů odpovídala standardnímu průběhu správního řízení, a že nezanedbatelné množství úkonů by vůbec nemuselo být učiněno, nebýt nesprávného úředního potupu spočívajícího v průtazích i v nadměrné délce správního řízení.

16. Podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. se nárok na náhradu škody podle tohoto zákona promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Podle soudu, který přihlédl k okolnostem uvedeným v předchozím odstavci, mohl běh promlčecí lhůty objektivně započít nejdříve okamžikem pravomocného skončení správního řízení. Vznesenou námitku promlčení proto soud nepovažuje za důvodnou.

17. Podle § 5 písm. b) a § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za podmínek stanovených zákonem o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Zákon č. 82/1998 Sb. provádí článek číslo 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podle kterého má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Jedná se o zvláštní případ odpovědnosti za škodu vzniklou při výkonu veřejné moci. Ačkoliv jde o odpovědnost za porušení veřejnoprávních norem, odpovědnostní vztah je soukromoprávní. Za nesprávný úřední postup se považuje porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státních orgánů (též právnických a fyzických osob při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem, též orgánů územních samosprávných celků při výkonu přenesené státní správy), při jejich činnosti. Nesprávným úředním postupem souvisejícím s rozhodovací činností je např. i nevydání či opožděné vydání rozhodnutí, mělo-li být v souladu s uvedenými pravidly správně vydáno či vydáno ve stanovené lhůtě, případně jiná nečinnost státního orgánu či jiné vady ve způsobu vedení řízení.

19. Znak nesprávnosti úředního postupu je třeba obecně vztahovat k porušení pravidel předepsaných zpravidla procesní normou. Pokud postup v rozporu s předpisy zapříčinil vznik škody nebo nemajetkové újmy, je třeba jej mít podle jeho následku objektivně (bez ohledu na zavinění) za nesprávný. Zároveň platí, že samotný nesprávný úřední postup bez podstatně zapříčiněného škodního následku odpovědnost státu nezakládá. Je proto na poškozeném, aby tvrdil a prokazoval jak skutečnost nesprávného úředního postupu, tak i škodního následku a příčinné vazby mezi nimi. V projednávaném případě z výsledku dokazování vyplynulo, že ve správním řízení docházelo k zásadnímu pochybení ze strany orgánů veřejné moci. V okamžiku, kdy se příslušný správní orgán od účastníků dozvěděl o potenciálním neoprávněném umístění pevné překážky zasahující do pozemní komunikace, bylo jeho povinností co nejrychleji zajistit obnovení přístupu k nemovitostem žalobce i dalších účastníků tak, aby újma (majetková i nemajetková) na jejich straně nebyla nadále navyšována. Správní orgán nebyl oprávněn v tomto ohledu vyčkávat do nabytí právní moci rozhodnutí o odstranění překážky. Správní orgán v zákonné lhůtě řádně nerozhodl jak o povaze sporné cesty, tak o odstranění nedovolené překážky z této cesty. Bylo chybou správního orgánu, že nejprve v samostatném řízení rozhodoval o povaze sporné cesty, přičemž se navíc touto otázkou začal zabývat až poté, co jej o tom poučil nadřízený [anonymizována dvě slova] [územní celek] v rozhodnutí ze dne 20. 5. 2014 a co jej k tomu svým návrhem podnítili sami účastníci. Žalobce v soudním řízení o náhradu újmy v celém jeho průběhu opakovaně tvrdil i prokázal (jak vlastní účastnickou výpovědí, tak jsou rozhodné skutečnosti zřejmé z obsahu správního spisu, který měl soud k dispozici), že příslušné správní orgány činily v předmětném správním řízení mnohá a opakovaná pochybení – vydávaly konečná rozhodnutí po uplynutí zákonných lhůt a dokonce i lhůt dodatečně závazně určených nadřízeným správním orgánem, nerespektovaly právní názor veřejného ochránce práv, nezabývaly se dostatečně podjatostí pověřených úředních osob, nezajistily po dobu několika let výkon pravomocného a vykonatelného rozhodnutí o předběžném opatření, vydávaly meritorní správní rozhodnutí věcně rozporné s platným právním řádem (a to i přes poučení nadřízeného správního orgánu), neřídily se procesními povinnostmi odpovídajícími danému druhu řízení, aktivně chránily nelegální stav vytvořený svévolí fyzické osoby, a další.

20. Žalobce se na základě plné moci nechal ve správním řízení zastoupit advokátkou, které platil za poskytované právní služby. Zástupkyně žalobce hájila ve správním řízení zájem zastupovaného účastníka, její konkrétní postup přitom závisel na vývoji správního řízení. Množství vykonaných úkonů se odvíjelo nejen od délky správního řízení, ale především od jeho obsahové stránky. Pokud by správní orgán vedl řízení řádně, tj. věc by projednal a rozhodl v zákonných lhůtách, nevyvstala by potřeba nepřetržité procesní obrany žalobce spojená s výkonem desítek úkonů v průběhu několika let. Žalobce musel vynakládat náklady na právní služby nejen na standardní zastoupení účastníka správního řízení, ale (a to dokonce v převážné míře) kvůli způsobilosti zajistit svoji ochranu a obranu před pochybeními správních orgánů. Právě náklady směřující k nápravě nesprávného úředního postupu, respektive náklady, které by při dodržení správného úředního postupu nevznikly, představují škodu, jejíž náhrady se žalobce důvodně domáhá. Příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem nákladů, které musely být na nápravu nesprávného úředního postupu vynaloženy, je nepochybná.

21. Podle § 31 odst. 1 – 3) zák. č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).

22. Shora citovaná ustanovení zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci obecně stanoví, ve kterých případech lze náklady řízení považovat za škodu (tj. pokud byly vynaloženy účelně na nápravu nesprávného úředního postupu). Na základě platné právní úpravy správního práva neměl žalobce zcela jednoznačně možnost uplatnit nárok na náhradu (jakýchkoli) nákladů v průběhu předmětného správního řízení. Žalobce v průběhu soudního řízení vyspecifikoval náklady správního řízení, pokud by nebylo zatíženo nesprávným úředním postupem. Z celkového počtu 78 úkonů vykonaných svou zástupkyní označil žalobce za odpovídající hledisku přiměřenosti 34 úkonů a ponížil o náklady těchto úkonů požadavek na náhradu škody. Žalobce tedy uplatňuje nárok na náhradu majetkové újmy (škody) spočívající v odměně za právní zastoupení podle advokátního tarifu za 44 (půl) úkonů právní služby včetně DPH. Soud pro přehlednost zachovává číslování jednotlivých úkonů v žalobě a jejích změnách, ke každému z úkonů pak (v závorce) uvádí druh úkonu podle advokátního tarifu a výši odměny za úkon v závislosti na tarifní hodnotě: -Žaloba (v podobě po částečném zpětvzetí:

6. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 26. 5. 2014 (§ 11 odst. 1 písm. c) – odměna 1.000 Kč); 7. Žádost o zahájení řízení o určení právního vztahu ze dne 30. 5. 2014 (§ 11 odst. 1 písm. d) – odměna 1.000 Kč); 8. Žádost o nařízení předběžného opatření ze dne 3. 6. 2014 (§ 11 odst. 2 písm. a) – odměna 500 Kč); 10. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 10. 9. 2014 (§ 11 odst. 1 písm. c) – odměna 1.000 Kč); 11.Vyjádření k odvolání ze dne 16. 9. 2014 (§ 11 odst. 2 písm. c) – odměna 500 Kč); 14. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 28. 9. 2015 (§ 11 odst. 1 písm. c) – odměna 1.000 Kč); 15. Návrh na vydání předběžného opatření a procesní stanovisko žadatelů ze dne 5. 10. 2015 (§ 11 odst. 2 písm. a) – odměna 500 Kč); 16. Stížnost proti postupu správního orgánu (nečinnost) ze dne 26. 10. 2015 (§ 11 odst. 2 písm. d) – odměna 500 Kč); 19. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 31. 10. 2016 (§ 11 odst. 1 písm. c) – odměna 1.000 Kč); 20. Odvolání proti usnesení o převedení věci ze dne 3. 11. 2016 (§ 11 odst. 2 písm. c) – odměna 500 Kč); 21. Stížnost proti postupu správního orgánu (nečinnost) ze dne 29. 6. 2017 (§ 11 odst. 2 písm. d) – odměna 500 Kč); 24. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 16. 10. 2017 (§ 11 odst. 1 písm. c) – odměna 1.000 Kč); 25. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 20. 10. 2017 (§ 11 odst. 1 písm. k ) – odměna 1.000 Kč); 26. Stížnost proti postupu správního orgánu (nečinnost) ve vztahu k výkonu rozhodnutí ze dne 7. 12. 2017 (§ 11 odst. 2 písm. e) – odměna 500 Kč); 29. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 23. 1. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. c) – odměna 1.000 Kč); 30. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 31. 1. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. k ) – odměna 1.000 Kč); 33. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 30. 7. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. c) – odměna 1.000 Kč); 34. Odvolání proti rozhodnutí ze dne 6. 8. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. k ) – odměna 1.000 Kč); 35. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 26. 9. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. c) – odměna 1.500 Kč); 36. Podnět veřejnému ochránci práv ze dne 9. 10. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. h) – odměna 1.500 Kč); 37. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 22. 10. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. c) – odměna 3.100 Kč); 43. Uplatnění námitky podjatosti úřední osoby [jméno] [příjmení] ze dne 13. 12. 2018 (§ 11 odst. 2 písm. d) – odměna 500 Kč); 44. Reakce na sdělení [anonymizováno] [obec] k námitce podjatosti ze dne 22. 1. 2019 (§ 11 odst. 2 písm. d) – odměna 500 Kč); 45. Žádost o provedení výkonu správního rozhodnutí ze dne 5. 6. 2019 (§ 11 odst. 2 písm. e) – odměna 500 Kč); 46. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 12. 6. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. c) – odměna 1.000 Kč); 51. Návrh na pokračování ve správním řízení sp. zn. Vyst /8/2014 ze dne 23. 1. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d) – odměna 1.000 Kč); 55. Další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 7. 5. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. c) – odměna 1.000 Kč); 61. Účast na místním ohledání dne 12. 12. 2017 (§ 11 odst. 1 písm. g) – odměna 1.000 Kč); 62 Účast na ústním jednání spojeném s místním šetřením dne 17. 6. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. g) – odměna 1.000 Kč); 63. Účast na ústním jednání spojeném s místním šetřením dne 12. 5. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. g) – odměna 1.000 Kč). -Podání ze dne 3. 1. 2022:

1. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 16. 9. 2016 (§ 11 odst. 1 písm. d) – odměna 1.000 Kč); 3. Žádost o přešetření ze dne 24. 7. 2017 (§ 11 odst. 3 – odměna 500 Kč); 4. Urgence výkonu rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 10. 1. 2018 (§ 11 odst. 2 písm. e) – odměna 500 Kč); 5. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 24. 1. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. d) – odměna 1.000 Kč); 6. Opakovaná urgence výkonu rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 28. 5. 2018 (§ 11 odst. 2 písm. e) – odměna 500 Kč); 7. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 20. 6. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. d) – odměna 1.000 Kč); 8. Oznámení o nerespektování příkazu ze dne 1. 8. 2018 (§ 11 odst. 3 – odměna 500 Kč); 9. Oznámení o nerespektování příkazu ze dne 3. 9. 2018 (§ 11 odst. 3 – odměna 500 Kč); 10. Urgence výkonu rozhodnutí o předběžném opatření ze dne 31. 1. 2019 (§ 11 odst. 2 písm. e) – odměna 500 Kč); 11. Žádost o provedení výkonu správního rozhodnutí ze dne 5. 6. 2019 (§ 11 odst. 2 písm. e) – odměna 500 Kč); 12. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 10. 7. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. d) – odměna 1.000 Kč); 13. Opětovná žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 3. 9. 2019 § 11 odst. 3 – odměna 500 Kč). -Podání ze dne 29. 4. 2022:

1. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti při provedení výkonu správního rozhodnutí ze dne 10. 7. 2019 (§ 11 odst. 2 písm. e) – odměna 500 Kč); 2. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti ze dne 25. 2. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. d) – odměna 1.000 Kč).

23. Žalovaná a vedlejší účastníci namítali, že většinu shora uvedených úkonů nelze považovat za účelně vynaloženou k nápravě nesprávného úředního postupu, neboť úkony vesměs nesměřovaly proti jednotlivým průtahům v řízení. Soud má za to, že nárok na náhradu škody nemůže být omezen pouze hlediskem směřování k odstranění průtahů. V takovém případě by byly do nákladů zařaditelné pouze žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti a stížnosti proti postupu správních orgánů. Smyslem a účelem čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 82/1998 Sb. je odčinění újmy v takovém rozsahu, aby negativní následky nesprávného úředního postupu orgánu veřejné moci ve vztahu k poškozené osobě byly zcela eliminovány, nebo alespoň v maximální možné míře minimalizovány. Nesprávným úředním postupem je třeba rozumět ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb. a navazující odborné literatury a judikatury nejen jednotlivé průtahy ve správním řízení, ale jednak nepřiměřenou délku správního řízení jako celku, ale také jiná pochybení správních úřadů. Soud s žalobcem souhlasí v tom, že přístup, který by omezoval jeho nárok na odškodnění spočívající v náhradě nákladů správního řízení tím způsobem, že by jej připouštěl jen a pouze v návaznosti na konkrétní průtahy v řízení, by zásadním způsobem omezoval i porušoval ústavně garantovanou rovnost zákonných omezení základních práv a svobod. Z tohoto pohledu je dostatečné, pokud žalobce tvrdí a prokazuje provedení jednotlivých úkonů právního zastoupení a jejich účelovost (příčinnou souvislost) ve vztahu k nesprávnému úřednímu postupu správních orgánů, ať už tato nesprávnost spočívala v čemkoliv.

24. Soud u žádného ze shora uvedených úkonů neshledal samoúčelnost či zjevnou nadbytečnost, provedením konkrétního úkonu advokátka žalobce vždy reagovala na situaci nastalou ve správním řízení. Soud již vysvětil, proč podle jeho názoru nelze omezovat nárok na náhradu škody pouze na náklady úkonů jmenovitě určených k nápravě jednotlivých nesprávností. Nesprávný úřední postup spočíval i v nepřiměřené délce řízení a logicky lze dovodit, že kratší řízení v přiměřené délce by vyžadovalo úkonů méně (a to i těch, které výslovně nebrojily proti nesprávnému úřednímu postupu). Žalobce se původně domáhal odškodnění veškerých nákladů vynaložených ve správním řízení. Po sdělení právního názoru soudu, že považuje za vyloučené, aby k nápravě nesprávného úředního postupu účelně směřovaly všechny úkony, omezil žalobce požadavek na náhradu nákladů na 44 úkonů z původních 78. Je-li tvrzeno a dokládáno, že k nápravě nesprávného úředního postupu bylo vynaloženo necelých 60 % provedených úkonů, považuje soud takový závěr za odpovídající okolnostem případu zjm. délce správního řízení a značnému množství pochybení správních orgánů v celém jeho průběhu.

25. U nákladů na právní porady žalovaná kromě toho, že nejde o úkony vedoucí k nápravě nesprávného úředního postupu, namítala i jejich zbytečnost a nadměrnou délku. Žalobce původně požadoval náklady dvaceti dvou právních porad, do nákladů k nápravě nesprávného úředního postupu žalobce zahrnul polovinu z nich. Dvě až čtyři porady s klientem za rok nepovažuje soud ohledem na délku a průběh správního řízení za excesivní. Podle soudu náleží žalobci nárok na náhradu nákladů i v souvislosti s podáním podnětu veřejné ochránkyni práv, (včetně právní porady před sepisem tohoto podání), výše odměny odpovídající tarifní hodnotě činí 1.500 Kč za úkon. Přestože veřejný ochránce práv provádí pouze nezávislé šetření, nemá pravomoc vstupovat do probíhajících řízení a nahrazovat činnost správních orgánů, jeho zjištění o pochybeních správních orgánů v této věci bylo důležitým signálem způsobilým podnítit správní orgány k odstranění nesprávného úředního postupu. Porada ze dne 22. 10. 2018 předcházela přípravě textu žaloby proti nečinnosti správního orgánu. Správní orgán vytýkanou nečinnost odstranil vydáním rozhodnutí dne 1. 11. 2018, č.j. ORM/2585/2017 – 77, soudní řízení správní proto neproběhlo. I kdyby řízení o správní žalobě bylo vedeno, žalobce by v něm tento úkon vedoucí k nápravě nesprávného úředního postupu uplatnit nemohl. Výše odměny odpovídající tarifní hodnotě 50.000 Kč v tomto případě činí 3.100 Kč. K výhradám žalované a vedlejších účastníků soud obecně konstatuje, že není přípustné, aby odmítal zohlednit určité provedené úkony. Podstatné je, že žalobce a jeho advokátka považovali za přínosné a nezbytné, aby veškeré úkony ve správním řízení byly vykonány. Soud pouze zhodnotil, že úkony v rámci zastoupení ve správním řízení sledovaly svůj hlavní účel, kterým bylo poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivním právům a právem chráněným zájmům žalobce.

26. Žalobci bylo účtováno vedle odměny za právní služby rovněž cestovné a náhrada za promeškaný čas v souvislosti s cestou a účastí jeho právní zástupkyně na místních šetřeních a ústních jednáních v předmětném správním řízení a při nahlížení do správního spisu. Žalobce vzal v průběhu řízení zpět nárok na náklady spojené s cestou na ústní jednání konané před [stát. instituce] dne 7. 6. 2017 a s nahlížením do správního spisu před [stát. instituce] [anonymizováno] [příjmení] dne 20. 3. 2019. Zástupkyně žalobce podle obsahu správního spisu vykonala cestu na tři místní šetření konané v dotčené lokalitě v obci [část obce], v souvislosti s cestami vznikly náklady, jejichž výše se určuje podle předpisů o cestovních náhradách. Dne 12. 12. 2017 vznikl nárok na cestovné za ujetých 304 km v částce 1.846,40 Kč podle § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (28,60 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 3,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 440/2016 Sb.) a náhrada za ztrátu času v trvání 10 x 30 minut v částce 1.000 Kč podle § 14 odst. 3 uvedené vyhlášky + DPH ze součtu, tj. celkem částka nákladů 3.444 Kč. Dne 14. 6. 2019 vznikl nárok na cestovné za ujetých 304 km v částce 2.022,70 Kč podle § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (33,60 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a náhrada za ztrátu času v trvání 10 x 30 minut v částce 1.000 Kč podle § 14 odst. 3 uvedené vyhlášky + DPH ze součtu, tj. celkem částka nákladů 3.657 Kč. Dne 12. 5. 2020 vznikl nárok na cestovné za ujetých 304 km v částce 2.011,50 Kč podle § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (31,80 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 7,6 l /100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a náhrada za ztrátu času v trvání 10 x 30 minut v částce 1.000 Kč podle § 14 odst. 3 uvedené vyhlášky + DPH ze součtu, tj. celkem částka 3.644 Kč Náklady prokázal žalobce osvědčením o registraci vozidla, jež bylo užito pro účely výpočtu cestovného a osvědčením o registraci plátce DPH právní zástupkyně žalobce, které byly přiloženy k žalobě.

27. Z hlediska výše škody není podstatné, jak vysokou částku poškozený na své zastoupení za účelem nápravy nesprávného úředního postupu vynaložil (zda vyšší, či nižší, než stanoví zvláštní předpis). Podstatné je pouze to, jak vysokou odměnu za zastoupení a náhradu hotových výdajů zástupce stanoví zvláštní předpis - vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Bylo prokázáno, že k nápravě nesprávného úředního postupu vykonala advokátka žalobce 44 úkonů, z toho za 22 přísluší odměna 1.000 Kč za úkon, za 19 odměna 500 Kč za úkon, za 2 odměna 1.500 Kč za úkon a za 1 odměna 3.100 Kč za úkon. Ke každému z úkonů náleží náhrada paušálních nákladů 300 Kč. Advokátka žalobce doložila, že je plátcem DPH.

28. Soud nesdílí přesvědčení žalované, že rozhodování o rozšířených nárocích navrhovaných v podáních ze dne 3. 1. 2022 (13 úkonů právní služby) a ze dne 29. 4. 2022 (2 úkony) bránila skutečnost, že ohledně dalších 15 úkonů obsažených ve změnách žaloby nebyla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u žalované. Žalovaná nároky žalobce na odškodnění majetkové i nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup výslovně odmítla před zahájením soudního řízení. Trvat na předběžném projednání upraveného nároku není na místě za situace, kdy žalovaná jednoznačně vyjádřila své negativní stanovisko k náhradě škody a zpochybnila vznik jakékoli újmy.

29. Soud ze shora uvedených důvodů považuje nárok žalobce na náhradu škody, který spočívá ve vynaložených nákladech správního řízení k nápravě nesprávného úředního postupu, za oprávněný. Náklady sestávají z odměny advokátky včetně paušálních náhrad a celkem činí 61.468 Kč (22.000 Kč za 22 úkonů po 1.000 Kč + 9.500 Kč za 19 úkonů po 500 Kč + 3.000 Kč za dva úkony po 1.500 Kč + úkon za 3.100 + 13.200 Kč režijní paušály za 44 úkonů + DPH 10.668 Kč). Po připočtení nákladů za cesty k místím ohledáním v částce 10.745 Kč dosahuje celková výše majetkové škody částku 72.213 Kč. Výše požadovaného úroku z prodlení z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se do prodlení dostala dnem 27. 8. 2021 tj. uplynutím lhůty 6 měsíců ode dne, kdy u ní žalobce uplatnil nárok na náhradu nákladů vadného správního řízení. Soud proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku I.

30. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 3 o.s.ř. Výsledkem řízení bylo vyhovění nároku žalobce na odškodnění nemajetkové újmy (již pravomocným částečným rozsudkem) i majetkové škody. Důvodem změn žaloby byla předestřená úvaha soudu o způsobu určování výše náhrady majetkové škody. Žalobci proto vznikl nárok na náhradu nákladů soudního řízení v plném rozsahu.

31. Žalobce vynaložil soudní poplatek 2.000 Kč a náklady právního zastoupení. Zástupkyni žalobce náleží podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. nárok na odměnu za následující úkony právní služby: 1. převzetí a příprava právního zastoupení, 2. podání žaloby ze dne 24. 8. 2021, 3. porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 23. 11. 2021, 4. účast na jednání dne 2. 12. 2021, 5. doplňující písemné vyjádření ve věci samé ze dne 3. 1. 2022, 6. doplňující písemné vyjádření ve věci samé ze dne 18. 2. 2022, 7. porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 8. 3. 2022, 8. účast na jednání dne 30. 3. 2022, 9. doplňující písemné vyjádření ve věci samé ze dne 29. 4. 2022, 10. porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 13. 10. 2022, 11. účast na jednání dne 25. 10. 2022, 12. písemný závěrečný návrh žalobce k náhradě nemajetkové újmy ze dne 29. 11. 2022, 13. porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 20. 4. 2023, 14. účast na jednání dne 26. 4. 2023, 15. písemný závěrečný návrh žalobce k náhradě majetkové újmy ze dne 28. 4. 2023. Tarifní hodnota pro stanovení výše odměny vychází z předmětu řízení 297.213 Kč, což je součet přiznané nemajetkové újmy 225.000 Kč a majetkové škody 72.213 Kč (soud nepřehlédl, že výše uplatněného nároku se v průběhu řízení vyvíjela, předmět řízení v žalobě činil 170.000 Kč + 123.029 Kč, následně došlo k navýšení požadované nemajetkové újmy a naopak ke snížení majetkové škody. Nepatrné změny výše tarifní hodnoty však zůstaly bez vlivu na sazbu odměny za úkon právní služby). Advokátce byla přiznána odměna 9.500 Kč za každý úkon právní služby a 15 režijních paušálů o výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby, tj. částky 142.500 Kč, 4.500 Kč, DPH ve výši 21 % - 30.870 Kč, celkem 177.870 Kč. Advokátce žalobce vznikly náklady za čtyři cesty k jednáním soudu z Prahy do Trutnova a zpět v délce vždy 300 km: 1. za cestu dne 2. 12. 2021 podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu (27,20 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 7,2 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a náhrada za ztrátu času v trvání 8 x 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 odst. 3 uvedené vyhlášky + DPH ze součtu, tj. celkem částka 3.276,10 Kč; 2. za cestu dne 30. 3. 2022 cestovné podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu (36,10 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 7,2 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a náhrada za ztrátu času v trvání 8 x 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 odst. 3 uvedené vyhlášky + DPH ze součtu, tj. celkem částka 3.617,60 Kč; 3. za cestu dne 25. 10. 2022 cestovné podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu (36,10 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 7,2 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a náhrada za ztrátu času v trvání 8 x 30 minut v částce Kč podle § 14 odst. 3 uvedené vyhlášky + DPH ze součtu, tj. celkem částku 3.617,60 Kč; 4. za cestu dne 26. 4. 2023 cestovné podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu (44,10 Kč za litr paliva při průměrné spotřebě 7,2 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) a náhradu za ztrátu času v trvání 8 x 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 odst. 3 uvedené vyhlášky + DPH ze součtu, tj. celkem částku 4.008,20 Kč. Součet nákladů cestovného a nákladů promeškaného času činí včetně DPH 14.519,50 Kč.

32. Celkové náklady řízení žalobce po připočtení soudního poplatku činí 194.389,50 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. se náklady řízení platí advokátce žalobce.

33. Lhůty k plnění stanovil soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení