30 C 225/2023 - 197

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 360 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 360 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 360 000 Kč od 10. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 195 380 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 na nezálohované svědečné částku 1 106 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že jako objednatelka uzavřela dne 24. 9. 2022 s žalovanou jako zhotovitelkou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení zateplení fasády systémem NovaTherm na rodinném domě žalobkyně na adrese [adresa] (dále jen „smlouva“). Smlouva byla uzavřena v bydlišti žalobkyně na adrese [adresa].Na základě smlouvy žalobkyně uhradila žalované zálohu na cenu díla ve výši 360.000 Kč (dále jen "záloha“).

2. Žalobkyně jakožto spotřebitelka v souladu s § 1829 občanského zákoníku od smlouvy odstoupila e-mailem ze dne 8. 10. 2022 a vyzvala žalovanou k vrácení uhrazené zálohy. Žalovaná do dnešního dne zálohu žalobkyni nevrátila. S ohledem na to, že smlouva byla uzavřena dne 24. 9. 2022 aplikuje žalobkyně na smlouvu ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to v souladu s přechodnými ustanoveními této novely. Na projednávanou věc se proto aplikuje občanský zákoník ve znění účinném do 5. 1. 2023 (dále jen „oz“).

3. Žalobkyně jakožto spotřebitel měla právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle věty první běží ode dne uzavření smlouvy.

4. Dle § 1832 občanského zákoníku je podnikatel povinen vrátit spotřebiteli všechny peněžní prostředky, které od něj na základě smlouvy převzal, a to bez zbytečného odkladu nejpozději do 14 dnů od odstoupení od smlouvy. Zároveň dle § 1831 oz, pokud spotřebitel neudělil výslovný souhlas se započetím plnění dle smlouvy o poskytování služeb před uplynutím lhůty pro odstoupení, není povinen podnikateli nic hradit. Žalobkyně přitom souhlas se započetím plnění před uplynutím lhůty pro odstoupení neudělila.

5. Žalobkyně odstoupila 9. 10. 2022 od smlouvy. Žalovaná byla tedy povinna žalobkyni vrátit zálohu bez zbytečného odkladu, nejpozději do 23. 10. 2022. Žalovaná i přes opakované výzvy do dnešního dne nevrátila zálohu žalobkyni zpět, a to ani z části. Od 24. 10. 2022 proto narůstá k pohledávce žalobkyně úrok z prodlení v zákonné výši.

6. Na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 9. 2023 vydal zdejší soud dne 2. 10. 2023 elektronický platební rozkaz č. j. [číslo jednací] (dále jen „EPR“), který doručil žalované dne 19. 10. 2023. Tímto platebním rozkazem nadepsaný soud žalované uložil povinnost uhradit návrhem uplatněnou částku včetně příslušenství a nákladů řízení, nebo podat ve lhůtě 15 dnů odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu.

7. Žalovaná podala v řádné lhůtě odpor, který včas odůvodnila tak, že skutkový stav započal tím, že žalobkyně oslovila dne 20. 7. 2022 společnost [právnická osoba], IČ: [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen „společnost [Anonymizováno]“) s poptávkou cenové kalkulace na zateplení fasády předmětného domu na adrese [adresa]. V návaznosti na to byla žalobkyně oslovena společností [Anonymizováno], navštívil jí obchodní zástupce společnosti [Anonymizováno], pan [jméno FO], žalobkyni u ní doma, kde došlo k zaměření fasády a seznámení žalobkyně s celým procesem realizace včetně toho, že tuto bude realizovat žalovaná na základě samostatné smlouvy, která si převezme také celou komunikaci. Došlo také k podpisu několika dokumentů, ať již se jednalo o souhlas se zpracováním osobních údajů, podklady pro kalkulaci nebo objednávku materiálu. V rámci toho vznikla i fotodokumentace předmětného domu s vizualizacemi. Žalobkyně i jednatelka žalované celou nemovitost prošly, řešily technické detaily realizace (svody, rozvody elektřiny a další) apod. Žalobkyně byla opětovně informována o tom, že výroba materiálu je zakázková, jak je zjevné už jen z nutnosti zaměření. Na závěr došlo k podpisu smlouvy o dílo a žalobkyně sdělila, že obratem uhradí zálohu, aby mohlo být započato s výrobou materiálu, což se také následně stalo a dne 24. 9. 2022 došlo mezi stranami k uzavření smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] (dále jen „smlouva“).

8. E-mailem ze dne 30. 9. 2022 vznesla žalobkyně k žalované dotaz, zdali by bylo možné provést změnu díla co do specifikace materiálu. Konkrétně se jednalo o větší tloušťku minerální izolace, navíc v různých částech rodinného domu o různou tloušťku. Na tento dotaz reagovala žalovaná zasláním e-mailu ze dne 6. 10. 2023, ve kterém zaslala cenovou specifikaci zohledňující požadovanou změnu oproti původnímu rozsahu díla. V reakci na obdrženou cenovou specifikaci odeslala dne 8. 10. 2023 žalobkyně e-mail, ve kterém mimo jiné žádá o zrušení objednávky z důvodu přílišného navýšení ceny díla, tím však nedošlo k dohodě o změně díla.

9. Podle žalované došlo k neplatnému a neúčinnému odstoupení od smlouvy na základě přípisu označeného „Odstoupení od smlouvy“ ze dne 10. 10. 2022. Žalobkyně v tomto přípise uvedla, že od smlouvy odstupuje v souladu s ustanovením § 2612 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“).

10. Důvodem odstoupení žalobkyně od smlouvy je údajné zvýšení ceny díla o více než 10 % oproti původní výši ceny díla. Cena díla se nicméně nezvýšila, jelikož žalovaná v reakci na dotaz žalobkyně pouze zaslala požadovanou cenovou specifikaci. Zasláním cenové specifikace nedošlo ke změně práv a povinností stran smlouvy ani ke změně samotného závazku vyplývajícího ze smlouvy. Ve vyjádření ve věci smlouvy o dílo č. 2105/2022 ze dne 3. 11. 2022 žalovaná upozornila, že odstoupení od smlouvy učiněné žalobkyní bylo neplatné a neúčinné, jelikož nemělo oporu ve smlouvě. Smlouva v ustanovení čl. XI odst. 3 stanoví, že smlouvu lze měnit pouze formou písemného dodatku, k tomu však nedošlo, a smlouva je tedy účinná v aktuální podobě. Na závěr žalovaná vyzvala k součinnosti a stavební připravenosti k realizaci díla.

11. Vzhledem k tomu, že právo na odstoupení od smlouvy dle § 2612 odst. 2 OZ žalobkyně neměla, nemohlo dojít k odstoupení od smlouvy. Dle ustanovení čl. XI. odst. 2 smlouvy je možno měnit smlouvu jen na základě písemného dodatku k této smlouvě, který je potvrzený smluvními stranami. V rámci komunikace mezi žalobkyní a žalovanou došlo nejdříve k vznesení dotazu žalobkyní, zda by bylo možné provést změnu díla co do specifikace materiálu. Následně žalovaná zaslala cenovou specifikaci zohledňující požadovanou změnu. Na závěr nedošlo k dohodě o změně díla, z důvodu příliš vysoké ceny díla pro žalobkyni. V důsledku výše uvedené komunikace nedošlo ke změně obsahu smlouvy, ani nebyl uzavřen žádný dodatek ke smlouvě, což znamená, že žalobkyni nevzniklo právo od smlouvy odstoupit dle § 2612 odst. 2 OZ a obě strany (tedy žalobkyně a žalovaná) byli i nadále vázány původním zněním smlouvy. Žalovaná opětovně vyzývala žalobkyni k poskytnutí řádné součinnosti a stavební připravenosti k realizaci díla.

12. Nicméně žalobkyně na výzvy nereagovala, v důsledku neposkytnutí součinnosti žalobkyní se žalovaná rozhodla od smlouvy odstoupit dne 3. 2. 2023 na základě přípisu označeného „Opakovaná výzva k poskytnutí součinnosti a stavební připravenosti, odstoupení od smlouvy, sdělení k vypořádání stran, výzva k odstranění recenzí“ ze dne 25. 1. 2023. V důsledku řádného odstoupení od smlouvy došlo k zániku smluvního vztahu ze smlouvy až ke dni 3. 2. 2023.

13. V návaznosti na odstoupení od smlouvy ze strany žalované, ke kterému došlo dne 3. 2. 2023, uplatnila dne 25. 5. 2023 žalovaná právo na náhradu škody vůči žalobkyni ve výši 1, 033.010 Kč. Z důvodu neuhrazení vzniklé škody přistoupila žalovaná k započtení své pohledávky vůči pohledávce žalobkyně ke dni 27. 6. 2023.

14. Započtením došlo k zániku celé pohledávky žalobkyně a částečnému zániku pohledávky žalované, kdy ke dnešnímu dni je zbývající část pohledávky ve výši 653.185 Kč s příslušenstvím. Ani poté nedošlo k součinnosti ze strany žalobkyně, která následně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 15. 11. 2023, označenou jako „výzva k vrácení zálohy a výzva v souladu s ustanovením § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu“, mimo jiné na vrácení zálohy ve výši 360.000 Kč. I zde žalobkyně opakuje svou argumentaci navýšením ceny díla. Žalovaná v odpovědi na předžalobní výzvu uvedla, že smlouva je stále platná a účinná a vyvolává veškeré právní následky. Žalovaná dále opětovně uvedla, že je připravena k zahájení realizace díla. I následně docházelo k písemné výměně názorů mezi žalobkyní a žalovanou, kdy žalobkyně trvala na vrácení zálohy a žalovaná opakovaně vyzývala k poskytnutí součinnosti a stavební připravenosti. V přípisu označeném jako „Opakovaná výzva k poskytnutí součinnosti a stavební připravenosti, odstoupení od smlouvy, sdělení k vypořádání stran, výzva k odstranění recenzí“ ze dne 25. 1. 2023 poskytla žalovaná žalobkyni možnost začít realizovat dílo do dne 2. 2. 2023. Zároveň informovala žalobkyni ohledně odstoupení od smlouvy ze strany žalované ke dni 3. 2. 2023, pokud se dílo nezačne realizovat. Do stanoveného data se dílo realizovat nezačalo, tedy dne 3. 2. 2023 došlo k odstoupení od smlouvy žalovanou v souladu s ustanovením čl. XI odst. 4 smlouvy pro podstatné porušení smluvních povinností žalobkyní. Žalobkyně porušila své smluvní povinnosti zejména tím, že dlouhodobě neposkytovala žalované součinnost a bránila zahájení realizace díla. Odstoupením od smlouvy především zanikla povinnost žalované zhotovit dílo a povinnost žalobkyně poskytnout součinnost. Žalobkyně v reakci na výše uvedený přípis trvala na tom, že její odstoupení od smlouvy bylo platné a vše podstatné k věci uvedla v předchozích vyjádřeních.

15. Žalovaná přípisem nadepsaným „Uplatnění práva na náhradu škody, doplnění podkladů ke koupi“ ze dne 25. 5. 2023 uplatnila vzniklou škodu vůči žalobkyni, která vznikla v důsledku porušení smluvní povinnosti součinnosti. Vzniklá škoda se skládá z následujících položek: cena nakoupeného materiálu činí 398.609 Kč; skladné za měsíce prosinec 2022 a leden 2023 činí 496.000 Kč; ušlý zisk za neuhrazenou cenu práce činí 138.401 Kč.

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuhradila dluh do 14 dnů ode dne doručení výzvy, tedy do dne 26. 6. 2023, následující den došlo ke splnění podmínky pro vzájemné započtení pohledávek, tj. pohledávky žalobkyně ve výši 360.000 Kč s příslušenstvím (dále jen „pohledávka žalobkyně“) a pohledávky žalované ve výši 1.033.010 Kč s příslušenstvím (dále jen „pohledávka žalované“). Na základě přípisu nadepsaného jako „Započtení vzájemných pohledávek, předžalobní výzva k úhradě“ ze dne 29. 6. 2023, která je současně předžalobní výzvou, přistoupila žalovaná k započtení pohledávky žalované oproti pohledávce žalobkyně, a to ke dni 27. 6. 2023. Započtením došlo k zániku pohledávky žalobkyně. V případě pohledávky žalované došlo k částečnému uhrazení pohledávky na náhradu škody spočívající v ceně zakoupeného materiálu, která je po započtení ve výši 18.784 Kč. Zbývající část pohledávky žalované zůstaly zápočtem nedotčeny. Do dnešního dne nedošlo k uhrazení celé pohledávky žalované, která byla po započtení ve výši 653.185 Kč s příslušenstvím.

17. Soud zjistil ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno], která byla uzavřena mezi účastníky, a to dne 24. 9. 2022, že účastnice uzavřely smlouvu o dílo, na straně zhotovitele je označena jako osoba jednat o věcech smluvních pí.[jméno FO] (bez uvedení křestního jména).. Soud poukazuje na neurčitost v čl. II bod 2 smlouvy, kde je jako předmět smlouvy uvedeno: materiál a montáž fasády NovaTherm na RD [adresa] s tím, že rozsah a provedení díla je stanoven na základě poptávky objednatele, nabídky zhotovitele , čl. III. smlouva odkazuje na v nadpisu na technickou dokumentaci a na obchodní zákoník, v čl. IV. je odkaz na dokumentaci , v čl. IV bod 6. ujednání o vícepracích , čl. VIII obsahuje cenu díla v částce 537 010 Kč vč. DPH a čl. IX. , bod 2. je dopsán rukopisnými poznámkami a upozorňuje na znění čl. X, který odkazuje na již nikoliv platný a účinný obchodní zákoník .

18. Žalobkyně popřela, že by podepsala smlouvu opatřenou rukopisnými poznámkami, žalobkyně popřela, že by též jí byl znám obsah listiny, kde je náčrtek s poznámkami: změna barvy, druh, je tam napsáno nahoře paní [jméno FO], 24. 9. 2022 19. Z příjmových dokladů, kterými žalovaná žalobkyni potvrdila, že od ní přijala 24. 9. a 26. 9. 2022 částky, jednu ve výši 200 000 Kč a 160 000 Kč, tudíž, že ona předmětná částka byla žalobkyní žalované zaplacena 20. Soud dále zjistil z Objednávky „původní“ číselně jsou cihly v barvě pískové v počtu 5763 , meruňková barva 0 a z Objednávky pod č. [Anonymizováno], “finální nabídka” ze dne 19. 9. 2022 v [Anonymizováno], je zde podpis za kupujícího žalobkyně a je zde jako prodávající uvedena společnost [Anonymizováno] , “ číselně jsou cihly v barvě pískové v počtu 4750, tedy , že původně dle objednávky pokud jde o cihly v barvě pískové, jich mělo být 5763 a poté, kdy žalobkyně si vybrala ve vzorkovně meruňkovou barvu, jich bylo už 4750. Je zde uveden termín odebrání zboží listopad 2022.

21. Dále soud zjistil z Všeobecných dodacích a platebních podmínek [Anonymizováno]. , které k důkazu navrhla žalovaná, že je poslední strana datována dne 6.1.2021 bez podpisu jednající osoby za společnost a dále dne 29.7.2022 [Jméno žalobkyně], která popírá svůj podpis na této listině, v čl. 2./ 1 a 3. je uvedeno, že zboží je upraveno podle přání kupujícího nebo pro jeho osobu jako barevně zcela unikátní šarže , jako celek pro konkrétní stavbu. V čl. 6 je uvedeno, že dodací lhůta je do 28 pracovních dnů od uhrazení zálohy .Podle čl. 9/1. nemůže kupující od smlouvy odstoupit neboť jde o zboží upravené na přání kupujícího nebo pro jeho osobu 22. Z webové stránky Novathermu s datem 8. 2. 2024 , že zde absentuje informace o tom, že se fasáda vyrábí na míru každého domu a není zde odkaz na všeobecné nebo obchodní podmínky.

23. Z emailu žalobkyně ze dne 28.9.2022 a ze dne 30.9.2022 [jméno FO] a z emailu [jméno FO] ze dne 6.10.2022 a e mailu žalobkyně ze dne 8.10.2022 a ze dne 10.8.2022 soud zjistil, že žalobkyně upřesnila barevné provedení fasády a potvrdila výběr „třetí“ meruňkové barvy a následně e mailem ze dne 30.9.2022 sdělila žalobkyně , že by požadovala větší tloušťku izolace , na to byl žalobkyni 6.10.2022 zaslán e mail s navýšenou cenou zakázky ( z důvodu silnější tloušťky izolace , kde je uvedeno „prosím o podpis objednávky, ať to mohu zadat do výroby“ , na to žalobkyně reagovala e mailem ze dne 8.10.2022, kterým sdělila jak žalované , tak v kopii sv. [jméno FO], že „prosí o pozastavení její objednávky …..dosud netuší celkovou částku za kompletní realizaci a na takto nejisté navyšování nemá finance…“, současně požádala o vrácení zálohy 360 000 Kč , aby e mailem ze dne 10.10.2022 zaslal v příloze žalované že odstupuje od smlouvy dle § 2612 odst. 2 o.z. a to z důvodu nově určené ceny , kdy požadovala tlustší minerální izolaci, která měla být navýšena o tloušťku vaty v částce 14 366 Kč, nicméně nově určená cena díla je navýšena o 119 495 Kč.

24. Z emailu, který byl zaslán právnímu zástupci žalované, že zde je přiložena kopie denního výrobního výkazu č. [hodnota] ze dne 3. října 2022, kdy byla vyráběna zakázková barva meruňková, je to kód, který končí číslicí 25, a cihly regular s kódem 2184. Požadavek pro zahájení výroby se zadává po obdržení finanční úhrady od realizační firmy nebo zákazníka, v tomto případě to bylo 28. 9. 2022. Od tohoto data má výroba 28 dní na výrobu a přípravu zakázky. Protože se jednalo o barevný odstín, který již nebyl ve standardní nabídce, musela být zakázka kompletně vyrobena, vylisována, rozštípána, zabalena, a to v období, kdy jsou teploty kolem 10-15 °C. Je k tomu zapotřebí sedmi dnů. Takže 3. 10. vylisováno, 7. 10. se štípalo, paletovalo, balilo a zboží bylo uskladněno na sklad.

5. říjen 2022 denní výrobní výkaz č. [hodnota] ze dne 5.10.2022.

25. Z kopie plné moci, kterou společnost [Anonymizováno] zmocnila paní [jméno FO], aby zastupovala společnost [Anonymizováno] ve všech faktických věcech souvisejících s činností společnosti, kde tedy i byla zmocněna činit hmotněprávní jednání včetně uzavírání smluv.

26. Z přihlášky pohledávky k insolvenčnímu soudu v [Anonymizováno], že jako dlužník je identifikován jako [jméno FO] soud relevantní zjištění nečerpal.

27. Z úředního záznamu o podání vysvětlení před Policií ČR, územní odbor [adresa], 15. 10. 2024, vysvětlení podával [tituly před jménem] [právnická osoba], který podal vysvětlení , že je jednatelem společnosti [právnická osoba], že 20. července 2022 zákaznice [tituly před jménem] [Jméno žalobkyně] u společnosti poptala kalkulaci fasády. Technický poradce, pan [jméno FO] u paní [jméno FO] provedl zaměření domů a dne 2. srpna 2022 předal paní [jméno FO] cenovou nabídku na fasádu [Anonymizováno]. [jméno FO] s tímto návrhem pro finanční strop nesouhlasila, proto pan [jméno FO] vypracoval cenovou nabídku na fasádu systému Novaterm. S tímto paní [jméno FO] souhlasila a dne 19. srpna 2022 zaslala podepsanou objednávku č. [Anonymizováno] s tím, že až se vrátí z dovolené, upřesní barvu cihel. 16. září 2022 na žádost paní [jméno FO] došlo k opětovnému přeměření zakázky, k rekalkulaci původní cenové nabídky na základě nových požadavků. Novou cenovou nabídku paní [jméno FO] obdržela 19. září 2022 a byla požádána o zaslání nové podepsané objednávky. Tuto podepsanou objednávku paní [jméno FO] zaslala 19. září 2022. Protože společnost [Anonymizováno] neprovádí montáž, tak 20. září 2022 předali zakázku firmě [Anonymizováno]. Dne 24. září 2022 došlo k podpisu smlouvy o dílo mezi [Anonymizováno] a paní [jméno FO] a došlo k úhradě zálohy. Dne 26. 9. 2022 paní [jméno FO] upřesnila odstín fasády. Firma [Anonymizováno] uhradila 27. 9. 2022 společnosti zálohu ve výši 200 000 Kč a zakázka byla zadána do výroby. Dne 30. září se paní [jméno FO] rozhodla radikálně změnit své požadavky. Firma [Anonymizováno] ji upozornila , že dojde k navýšení ceny, provedla nové zaměření fasády a dne 6. října předložila novou kalkulaci, ve které zohlednila navýšenou tloušťku izolace a změnu kotvení. Dne 8. října paní [jméno FO] odstoupila od objednávky, což nebylo možné, ale měla odstoupit od smlouvy o dílo. Zakázka byla v den odstoupení od objednávky již pro firmu [Anonymizováno] vyrobena.

28. Pokud jde o všeobecné pojistné a platební podmínky [Anonymizováno], tak si dovoluje žalobkyně poukázat na úplný závěr tohoto dokumentu, zejména poukazuje na čl. 14, bod 7, kde je rozpor s uvedením účinnosti, je zde uvedeno 6. 1. 2023, přičemž podepsán tento dokument měl být 29. 7. 2022 a z toho vyvozuje žalobkyně, že tyto listiny byly pravděpodobně žalovanou vyhotoveny ex post. Originál této listiny si vyžádala [právnická osoba] od [Anonymizováno] a žalobkyně nadále tvrdí, že tyto Všeobecné podmínky nikdy nepodepsala. Toto prokazuje stanoviskem [tituly před jménem] [jméno FO], soudním znalcem z oboru písmoznalectví, který zakládá do spisu a navrhuje k důkazu. Z toho vyvozuje, že originál této listiny neexistuje. Poukazuje i na skutečnost, že soud sám si od žalované tento originál vyžadoval s poučením, že jinak žalovaná neunese svoje obranné tvrzení.

29. Podle stanoviska [tituly před jménem] [jméno FO], soudního znalce, ze dne 26. ledna 2025, znalec upozorňuje na omezení, na materiály, které mu byly k posouzení předloženy. Má za to, že se pravděpodobně jedná o několikanásobné kopie, nicméně i za těchto omezení má znalec za to, že je mezi předloženými podpisy tak vysoká shoda, že lze pravděpodobně vyloučit jako důsledek dvou různých podpisů. Má za to, a to na str. 3, že kopie podpisů na jméno [Jméno žalobkyně] na VOP společnosti [Anonymizováno] ze dne 29. 7. 2022 a souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne 29. 7. 2022 jsou pravděpodobně kopiemi jednoho a téhož vzoru, nikoliv kopie dvou různých vzorů, tedy kopií či originálů.

30. Z historie hovorů se slyšenou svědkyní [jméno FO], z něhož vyplývá, že poslední hovor byl uskutečněn 6. 10. 2022 a trval 24 minut. 31. [jméno FO], vypověděla, že má plnou moc k zastupování žalované společnosti od majitelky firmy. Zastupuje jednatelku, uzavírá smlouvy, fakturuje, dělá rozpočty. Za tuto činnost nepobírá žádnou odměn, pracovní smlouvu či dohodu o činnosti se žalovanou nemá. Jinak pobírá plný invalidní důchod. Ještě před podpisem smlouvy mohla žalobkyně se žalovanou komunikovat, klást dotazy a svědkyně ví, že před její návštěvou tam byl pan [jméno FO]. Žalobkyni zná, společnost [Anonymizováno] vyrábí fasády a firma žalované je montuje.

32. Žalobkyně měla zájem o fasádu Novaterm, proto přijela k ní domů. Jednalo se o dům, kam měla být fasáda namontována. Na schůzce v domě žalobkyně byla přítomna ona , paní žalobkyně, pan [právnická osoba] pan [jméno FO]. Jednalo se o montáž, měla s sebou podklady, prošli dům a projednávali technické věci, přeměřovali ho s ohledem na snížení a zvýšení zateplení, řešili svody a výšku podezdívky. Pokud jde o tloušťku izolace, tato již byla předem daná. Pokud jde o tloušťku izolace, tak [Anonymizováno] pošle podklady na zakázku včetně tloušťky izolace.

33. Přepošle zálohu od zákazníka a začne se vyrábět fasáda. Zpětnou vazbu od [Anonymizováno], že začali s výrobou, nemá. [Anonymizováno] zaslal kontakt zákazníkovi o žalované jako montážní firmě.

34. Telefonicky se se žalobkyní domluvila na konkrétním datu prvé schůzky. Tam přišla a představila se jako [jméno FO]. U paní žalobkyně byla třikrát. Při prvé schůzce, která byla 24. 9. 2022, byla podepsána smlouva, paní žalobkyně byla nadšená.Žalobkyně jí zálohu tak, jak byla sjednána ve smlouvě, vyplatila v hotovosti při prvé schůzce a svědkyně dne 27. září 2022 tuto částku ve výši 200 000 Kč zaslala [Anonymizováno].

35. Další, v pořadí druhá schůzka, proběhla následující sobotu, kdy paní žalobkyně chtěla navýšit tloušťku izolace a nějaké další obložení.

36. Třetí schůzka byla asi také další sobotu, a to poté, kdy žalobkyně sdělila, že chce od smlouvy odstoupit.Říkala jí, že není důvod, že se smlouva nezměnila. Zda byl materiál vyrobený již při druhé schůzce neví. Přesné datum výroby materiálu od firmy [Anonymizováno] nezná.

37. Mezi prvou a druhou návštěvou žalobkyně byla na [Anonymizováno], kde si vybírala konkrétní odstín barvy fasády a to zhruba 2-3 dny po schůzce, poněvadž jí volala a mluvila též s panem [jméno FO] o té barvě. Před druhou schůzkou v domě žalobkyně stav výroby fasády vůbec neověřovala.

38. Chtěla se žalobkyně na této třetí schůzce zeptat, o co vlastně jde. Předtím jí poslala nabídku s navýšením ceny dle jejích nových požadavků.

39. Pokud se má vyjádřit, kdy je materiál od [Anonymizováno] vyroben, ví, že technologie složitá, navíc to bylo v době covidu a že se komponenty dávají dohromady. Podle jejích zkušeností výroba trvá zhruba tři týdny, když se na to spěchá, tak dva týdny.

40. Pokud si vzpomíná , tak žalobkyně po té druhé schůzce chtěla posunovat barvy a izolaci již nechtěla 14 cm, tato byla požadavkem na získání dotace, ale chtěla tlustší a na každou stěnu chtěla i jinou a také chtěla obložit další plochy. Nové požadavky poslala sv. panu [jméno FO] a tento přepočítal tuto zakázku a učinil novou cenovou nabídku, kterou paní žalobkyni přeposlala. Na změně smlouvy se nedohodli.

41. V e emailu, který zaslala žalobkyni dne 6. října 2022, byla i ona nová rozpočtová tabulka se žádostí o podpis objednávky, pokud by žalobkyně tuto objednávku podepsala, tak by jí žalovaná vyhověla.

42. Pokud má vyjádřit k tomu, co již k tomuto dni, tedy k 6. říjnu 2022, [Anonymizováno] vyrobil, má za to, že to, co si objednala poprvé. Pokud jde o přidání další izolace, zvětšení materiálů a přiobjednání dalších cihel na obklad brány, tak to by se poté, kdyby žalobkyně objednávku nově podepsala, přivyrobilo. Nemá potvrzení o tom, kdy [Anonymizováno] materiál vyrobil. Volala žalobkyni, že materiál je již vyroben a kdy ho mohou k ní jako k zákazníkovi odvést, ale žalobkyně řekla, že materiál nepřijme. Kdy paní žalobkyni přesně volala, neví ani odhadem. Aby upřesnila odpověď, ze [Anonymizováno] volají s dotazem, kdy mohou navézt materiál, , že ho mají vyrobený a chtějí ho expedovat. Žalobkyně spěchala na celou zakázku tak, aby do konce roku byla celá realizace zateplení domu hotová sv. měla snahu, aby montáž začala počátkem listopadu.

43. V tabulce, kterou poslala žalobkyni dne 6. 10. 2022, byla takzvaně nová cena, kde byly již zahrnuty nové požadavky žalobkyně. Nevzpomíná si, že by před 8. 10.2022 poslala paní žalobkyni, že je materiál vyroben. Na třetí schůzce jí vysvětlovala, že odstoupit od smlouvy není možné a že platí to, co již bylo sjednáno. [Anonymizováno] žalované neoznámil, že s výrobou započal a obvykle to nedělá. [Anonymizováno] žalované oznámil , že materiál pro paní žalobkyni je již vyroben, zhruba tři týdny poté, kdy jim svědkyně poslala zálohu od žalobkyně . Zhruba v půlce října 2022 byla žalovaná vyzvána [Anonymizováno], abychom si tento materiál už odebrala. Sv. několikrát paní žalobkyni oznámila, že materiál je již vyroben, že je na skladě, že je její a upozornila ji na důsledky spojené s tím, že si ho neodebere, a to několikrát. Zda písemně, neví. Vyrobený materiál je uskladněn u [Anonymizováno] a žalovaná platí skladné. Jednatelku [jméno FO] zastupuje, má od ní plnou moc. Žalovaná, tedy firma, kterou zastupuje, byla připravena pro žalobkyni podle smlouvy o dílo zakázku realizovat a žalobkyni několikrát vyzývali k součinnosti. Pokud jde o celou cenu vyrobené fasády, tak tu žalovaná včetně DPH zaplatila. Zkoušeli jsme tento materiál prodat na jiné zakázky, avšak je neprodejný. Důvodem je tmavě červená a oranžová barva.

44. Vždy jedná o zakázkovou výrobu. Izolace se dávají na sebe, proto je to třeba v cenové nabídce sečíst a dává to právě onu tloušťku. Pokud se má vyjádřit k informaci, která je tam uvedena, časová platnost nabídky do 15. 8. 2022, to ji nezajímalo. Cena byla sjednána ve smlouvě o dílo a byla fixní. To znamená, že po podpisu smlouvy se už cena nemění. Žalobkyně chtěla tři barvy, tmavě červenou, ta se vyráběla, pískovou, ta se vyráběla, a meruňkovou, ta se již tehdy rok nevyráběla. A to byl právě důvod, proč se žalobkyně, i když až po podpisu smlouvy, jela na tuto barvu podívat.

45. Sv. pokyn měla od [Anonymizováno], aby meruňkovou od pískové odečetla. Skutečně měla zadat do smlouvy, kolik procent nebo kolik objemu z pískové barvy se odečte, protože tam byl prostor pro výběr třetí barvy.Bylo jasné, že třetí barva, pravděpodobně meruňková, bude v rozloze 25 m. Asi zhruba tři dny po podepsání smlouvy se žalobkyně jela do centra [Anonymizováno] podívat na barvu meruňkovou. Pokud jde o ručně psaný dodatek ke smlouvě, ano, jedná se o její písmo, její podpis tam není.

46. Svědek [jméno FO] , zaměstnanec společnosti [Anonymizováno] , v níž od roku 2007 působí jako obchodní zástupce a technický poradce vypověděl, že první impuls na přijetí poptávky, buď z emailu, nebo z telefonu, přijde na oddělení, které poté tyto zájemce nebo objednávky expeduje příslušným obchodním zástupcům v dané lokalitě. On působí na [právnická osoba]. Žalobkyni poznává. První schůzka byla v roce 2022 a byl na místě minimálně dvakrát. Její dům navštívil a řešil zájem o fasádu. Jeho zaměstnavatel je výrobcem provětrávaných fasádu. Proto nabídl paní žalobkyni produkt Nuratherm, je to prolisovaná cihla s příměsí perlitu, cementové směsi, a její tloušťka je přibližně 6,5 centimetrů. Posílal jí nabídky.

47. Svědkovi byla předestřená listina finální nabídka Novatherm. K tomu svědek uvádí, že je to v podstatě již objednávka, na kterou musel navazovat rozpočet a záměr a měl by to pochopit investor a realizační firma. Pokud jde o realizaci, tak toto jeho zaměstnavatel nedělá. Tento systém je stavebnice a lze si ho namontovat svépomocí, pokud zákazník chce i montáž, má výrobce seznam certifikovaných a proškolených firmách a zákazníka na ně odkáže. Cena se odvozuje od stavu objektu a zdiva a také, zda tam bude izolace, kterou též dodávají. Na finální objednávce je razítko [Anonymizováno] a podpis obchodní ředitelky paní [jméno FO]. Tato finální objednávka je podkladem pro zadání tohoto materiálu do výroby a po kompletaci se předá montážní firmě, který je vlastně generálním dodavatelem stavby a ten též řeší se zákazníkem zálohovou fakturu na materiál.

48. Vyrobený materiál konkrétně podle této finální nabídky by se eventuálně dal použít i na jinou stavbu. Potvrzením objednávky se začne materiál vyrábět, respektive ta se předá do výrobního oddělení. Tedy podpisem této listiny, finální nabídky, se dává příkaz do výroby. Protože jde o zakázkovou výrobu, výroba se plánuje například podle termínu, který si zadala realizační firma. Nelze tedy říct v řádu, zda hodin, dnů či týdnů, je obvyklé, aby se po podpisu finální nabídky začala zadávat výroba. Firma má od investora například závazek, že se to musí vyrobit do čtyř nebo pěti týdnů. Na objednávce je odkaz na Všeobecné obchodní podmínky a platební podmínky, takže pokud si klient objednávku rozmyslí a stornuje ji, tak to poté řeší ředitelka obchodního oddělení, která je pod finální nabídkou podepsána. Všeobecné obchodní podmínky, na něž finální nabídka odkazuje, tak tyto s nimi ústně nebo aspoň okrajově klienty seznámí s tím, že je můžou najít na internetových stránkách.

49. Výrobu zadává investor. Na objednávce ani na webových stránkách není, za jak dlouho se po zadání začne materiál vyrábět. Na listině finální nabídka to také není uvedeno. Pokud se má vyjádřit k podpisu listiny finální nabídky, tak tuto, se svým podpisem oskenovanou, jim zaslala žalobkyně emailem a posléze to ve firmě podepsala obchodní ředitelka. 50. [právnická osoba], od roku 2015 je jednatelem společnosti [Anonymizováno], je též její majitel. [Anonymizováno] není výrobcem tepelné vložky, tu nakupuje od jiného výrobce na konkrétní rozměr. Fasáda se skládá ze dvou izolačních vrstev, z vnějších, což jimi vyráběná cihla, a dále ze skelné vaty, kterou nakupuje a také vyrábí nosné rošty. Technologický postup je takto: nejdřív se instaluje rošt, na něj vata a teprve poté cihla. Pokud se jedná o cihly, tak tloušťka je jednotná. Poté, co obdrží závaznou objednávku, mají 28 pracovních dnů na to, aby objednávku vyřídili. To znamená: objednat materiál, barvy, zadat do plánu výroby, nasadit formy. Poté se začne cihla vyrábět a z této výroby vyjde polotovar, který musí být zhruba 10-14 dní v sušárně, přesune se do venkovního skladu, kde se štípe do konkrétních rozměrů a palety se potom uskladní a čeká se na odvoz.

51. Montážní společnosti [Anonymizováno] neoslovuje, někteří mají proškolení a žalovanou společnost zná.

52. Pokud jde o Všeobecné obchodní podmínky, zákazník je podepisuje s objednávkou. Dostane je od jejich obchodního zástupce. Pokud ví , tak žalobkyně podepsala objednávku a další listiny, kde stvrdila, že se se Všeobecnými obchodními podmínkami seznámila. Jeho společnost není se žalobkyní ve vztahu, ta je ve vztahu se [Anonymizováno].

53. Pokud jde o podepsané podmínky od žalobkyně, má žalovaná kopii, originál se skartuje. Žalovaná postupuje tak, že originál této listiny naskenuje pod kódem zákazníka a poté ho zničí.

54. Zhruba po 14 dnech po zadání objednávky a výběru barvy se materiál štípal. Meruňkovou barvu museli objednat, čekali, až žalobkyně potvrdí tento odstín barvy, jinak na i telefonickou objednávku tato barva přišla do 24 hodin a mohli začít materiál vyrábět.

55. Svědkovi předestřeny listiny- denní výrobní výkazy pod č. [hodnota] a [Anonymizováno] společnosti [Anonymizováno], k čemuž svědek uvádí: Pokud jde o denní výrobní výkaz č. [hodnota], z toho plyne, že se dne 3. 10. 2022 vyrobil materiál v barvě meruňkové a červenohnědé a 5. 10. 2022 materiál v barvě pískové, respektive byl vyroben polotovar, tedy nenaštípaná cihla. Tento polotovar nelze použít, pokud se následně nenaštípe a nenamontuje na konkrétní stavbu. Čekali ,až paní žalobkyně upřesní barvu. Ovšem nevyráběli pouze na její dům, byly tam i jiné zakázky, tedy vyráběla se meruňková barva i pro jiného zákazníka.

56. Je to standardní postup, nasadí se forma na x dnů dle kapacity a neznamená to tedy, že by vyráběli v jedné výrobě pro jednu konkrétní zakázku. Pokud jde o meruňkovou, sešly se zřejmě dvě zakázky. K tomu upozorňuje, že dochází v procentu i ke ztrátám. Proto se nerozlišuje, že se lisuje pro osobu XY. Spojuje se to, a to včetně ztratného.

57. Výrobu cihel meruňkové barvy žalobkyně to potvrdila emailem. Počet cihel souhlasí. Zřejmě na meruňkovou barvu byl též jiný zákazník. .Kolik cihel bylo pro žalobkyni z listiny nepoznám, musel bych mít k dispozici výrobní plán. Pokud jde o podklady pro kalkulace, informace byly sděleny technikem. Objednávky podepisuje, smlouvy, například smlouvy o dílo nepodepisuje, protože nejsou stavební firma a montáže neprovádí.

58. Materiál byl pro žalobkyni vyroben , je to 16 palet a je stále na skladě. Materiál vyrábí pouze na základě závazné objednávky objednané zákazníkem, a to i v případě, když přejde do režimu smlouvy o dílo , nikoliv na uskladnění.Též žalobkyni informoval o tom, že generálním dodavatelem stavby bude montážní firma. Ano, do výroby se materiál zadá bez zaplacené zálohy, pro nás je podepsaná finální nabídka, právě listina, na základě které zadáme materiál do výroby. Konkrétně si u žalobkyně vzpomíná, že byla s manželem na firmě a dívala se na vzorky a vybrala si barvu meruňkovou. Zde tedy skutečně výrobu zahájili i bez zaplacené zálohy. Pokud jde například o izolaci, vruty, konstrukci, lze tam případně reagovat na změny v objednávce. Pokud se má vyjádřit k této konkrétní finální nabídce, tedy objednávce, tak „ tloušťku a barvu v této specifikaci nenajdeme“.

59. Vzpomíná si, že zde byl požadavek stran klienta na větší tloušťku izolace. Izolaci Stavoblock nevyrábí, tu nakupuje. Vzhledem k tomu, že plánují výrobu zhruba na 3-4 týdny dopředu, tak v tomto případě se i objednává izolace. Samozřejmě finanční rozdíl za tlustší izolaci tam je.

60. Majetek, respektive to, co se u [Anonymizováno] vyrobí materiálově, patří montážní firmě.

61. Na této listině finální nabídka není uvedeno, v jaké barvě se to má vyrobit. Pokud je zakázka vyhotovena, tedy materiál je vyroben, informují o tom, jak investora, tak montážní firmu. Zde nedokáže říct, kdo si vyrobený materiál vyzvedl. Zde vyrobený majetek patřil montážní firmě [Anonymizováno]. Zda byla s touto montážní firmou uzavřena nějaká dohoda o skladování, neví.Neví, kdy žalobkyně podepsala listinu, jejíž součástí jsou obchodní podmínky. Ústně ji s nimi seznámil a odkázal jí na příslušnou webovou stránku.

62. Komunikace se žalobkyní trvala zhruba dva měsíce. Řešili též design, podezdívku, orámování. Ano, věděla, co si objednává, cihlu jí ukazoval. Vozí s sebou vzorkovnici. Též prováděl měření kvůli rozsahu bloků, a tedy i kvůli cenové nabídce. Výroba je v podstatě na míru toho konkrétního domu. Změnou nebo tloušťkou izolace se mění i konstrukce. Před výběrem této barvy nelze proces výroby vůbec zahájit, protože cihla je celá probarvená. Ano, materiál na tuto zakázku, respektive objednávku, byl vyroben.

63. Svědek [jméno FO] vypověděl, že se žalovanou společností nikdy nespolupracoval, žalobkyni zná , poněvadž navštívil její rodinný dům v Brně. Spolupracuje s [jméno FO] zhruba 15-17 let a někdy na její požádání s ní jede jako technický poradce. Dříve tyto fasády montoval, ale nyní dělá rozpočty. V rodinném domě žalobkyně byl s [jméno FO] určitě dvakrát, možná třikrát, dům prošli a vzpomíná, že žalobkyně požadovala tepelnou izolaci. Domlouvaly se technické věci. Vzpomínám si, šedá podezdívka, barva fasády již neví , vzpomíná si, že byl požadavek na meruňkovou barvu. U vchodu se řešilo, jak se zachová stavební uspořádání vchodu, když se tloušťka zdi zvýší o 16 cm. Vzpomíná si, že zpočátku požadovala žalobkyně izolaci, nevím, zda 14 nebo 16 cm, a šlo tenkrát o dotační příspěvek na ni. Pak se smlouva podepsala, žalobkyně poslala peníze. Poté však chtěla navýšit tepelnou izolaci. Tam se však musí měnit kotvení a šrouby. Takže vše se muselo znovu zaměřit a pan [jméno FO] musel udělat novou cenovou nabídku. Pokud jde o samotnou cihlu, tak ta bez ohledu na izolaci zůstává stejná, mění se tepelná izolace a kotvení. Pokud má popsat proces celé zakázky, výroby od podpisu smlouvy: [Anonymizováno] peníze pošle [Anonymizováno] a ten, pokud nemá aspoň 50 % zálohy, tak nezačne vyrábět. Vzpomíná si, že žalobkyně měla zájem o odstín barvy, který již nebyl v nabídce, a proto se se svým přítelem přímo do [Anonymizováno] jela na vzorky podívat. Zhruba dva dny po zaplacení zálohy žalobkyní , paní [jméno FO], zálohu na materiál poslala [Anonymizováno], [Anonymizováno] po té okamžitě začne vyrábět a vyrobeno má do 10, maximálně do 14 dnů. Výroba před výběrem barvy či zaplacením zálohy nemůže začít.

64. Po první návštěvě s paní [jméno FO] v rodinném domu žalobkyně byla též podepsána smlouva o dílo. Po týdnu tam jeli znovu, neboť žalobkyně chtěla zvýšit tepelnou izolaci, respektive chtěla jinou minerální vatu. Proto tam znovu řešili technické záležitosti. a poté asi také zhruba po týdnu proběhla třetí návštěva, protože žalobkyně sdělila paní [jméno FO], že chce od smlouvy odstoupit, protože se cena výrazně navýšila. [jméno FO] jí na této třetí návštěvy sdělila, že materiál je již vyroben, ale že když zůstane na původní tloušťce izolace, tak cena samozřejmě zůstane stejná.

65. Při prvé návštěvě zaměřil dům a věděl , kolik té meruňkové barvy bude potřeba na zadní trakt. Při druhé návštěvě se ještě dělalo přeměření zejména u vchodu a u sloupku, právě kvůli požadavku na jinou izolaci. Při podpisu smlouvy o dílo jí muselo být jasné, co se bude dále dít. Chtěla po [Anonymizováno] nákres a sama si dělala barevné rozkreslení fasádních barev. Též musela vědět, že montáž bude realizovat žalovaná firma. [jméno FO] jí předem telefonovala, aby se domluvili na návštěvě. Také ví, že [Anonymizováno] jí sdělil, že jako montážní firmu jí doporučuje [Anonymizováno]. Pokud jde o tuto fasádu, tak zakázková výroba je pro každou sólo nemovitost. Zde konkrétně zakázka byla na tři barvy : šedou, meruňkovou a pískovou. Z 99 % se materiál vyrobil, fyzicky ho neviděl, ale bylo by to poprvé, kdy by [Anonymizováno] nevyrobil. Jakmile má peníze na účtě, tak okamžitě zahájí výrobu. Několikrát volali paní [jméno FO], aby si tento materiál odvezla, anebo aby se se žalobkyní domluvila, že si ho odveze žalobkyně.

66. Svědek [právnická osoba], přítel paní žalobkyně, k žalované jsem bez poměru, vypověděl, v rodinném domě žalobkyně na adrese [adresa] bydlel v roce 2022. Byl účasten na prvé schůzce, která proběhla v domě kvůli fasádě s panem [jméno FO] a následně i na dalších schůzkách, kde byla též paní [jméno FO] s panem [jméno FO].

67. Pokud jde o schůzku s panem [jméno FO], ta byla standardní, on si to zaměřil a řekl , že učiní nabídku. Následovala schůzka s paní [jméno FO] a panem [jméno FO]. To, že přijde jiná firma, p. [jméno FO] sdělil den před schůzkou. P. [jméno FO] ze [Anonymizováno] jemu a žalobkyni tvrdil e , že dělají vše, tedy že fasádu vyrobí a namontují, tzv. stavbu na klíč. Takto svědek to pochopil, že udělají nabídku na tzv. celou zakázku na klíč, a proto bylo překvapením, že najednou měl fasádu montovat nějaký externista.

68. Pokud se má vyjádřit k první schůzce s paní [jméno FO], při které byla podepsána smlouva o dílo, ano, paní žalobkyně věděla, s kým podepisuje smlouvu, ono i na té smlouvě bylo napsáno, že se [Anonymizováno]. [právnická osoba] byla v nabídce , o tloušťce izolace se bavili s panem [jméno FO], ale šlo i o cenu, do které se potřebovali vejít. On jim vysvětlil, že stačí čtrnáctka nebo šestnáctka , zkrátka, že to bude dostačující. Vzápětí si se žalobkyní říkali, že to je lepší udělat s vyšší izolací.

69. K dotazu soudu, proč žalobkyně nepřistoupila na původní i cenovou nabídku svědek vypověděl, že sv. [jméno FO] řekla, že to musí znovu přepočítat, a to i kvůli barvám. A též, že pan [jméno FO] podcenil zednické práce.

70. Po podpisu smlouvy se jeli se žalobkyní podívat na barevnou škálu a změnili barevné plochy, tudíž paní [jméno FO] musela přijít znovu zaměřit, aby se do výroby mohly zadat konkrétní odstíny. A při té příležitosti se zmínili, že by chtěli větší izolaci a následně přišla nová cenová nabídka navýšena nejméně o 20 %. Myslí si, že se tam zvedla i cena dalších materiálů, možná i cihel, a též cena realizace. Když se podepisovala smlouva o dílo, tak bylo řečeno, že tato cena už se nemůže měnit, protože cena všech odstínů barev je stejná a pouze se potom dozaměří kvůli výrobě. [jméno FO] jim řekla, že výroba bude trvat v řádu několika týdnů, respektive 4-5 týdnů. Rozhodně při podpisu smlouvy neměli přesnou představu ohledně barev a je pravda, že izolaci začali řešit až po podpisu. Druhá schůzka s paní [jméno FO] proběhla zhruba týden po té prvé. Nebylo tam řečeno, že materiál by se již vyráběl. Po druhé schůzce paní [jméno FO] poměrně rychle poslala novou cenovou nabídku s tím, aby to žalobkyně potvrdila a aby se to mohlo začít vyrábět. Hned ten den, maximálně následující, žalobkyně paní [jméno FO] napsala, že již nemá zájem a od smlouvy odstupuje. Teprve poté se uskutečnila s paní [jméno FO] třetí schůzka.

71. Pokud jde o prvou schůzku s paní [jméno FO], nesdělila, v jaké funkci u firmy [Anonymizováno] působí, představila se prostě jako paní [jméno FO]. Žádnou plnou moc nepředložila a Všeobecné obchodní podmínky též ne. Při prvé schůzce, kdy došlo k podpisu smlouvy o dílo, při odchodu paní [jméno FO] řekla, že se to stejně ještě musí znovu přeměřit a specifikovat kvůli barvám. Na vyšší ceně se nedohodli. Je pravda, že jim následně žalovaná nabízela realizovat původní nabídku, ovšem paní [jméno FO] znovu zdůraznila, že už ta původní nabídka cenově neplatí, protože se zvyšují ceny zejména stavebních prací.

72. Hlavní impuls k odstoupení od smlouvy byla skutečnost, že paní [jméno FO] řekla, že tak jako tak zednické práce se stejně budou zdvihat a že původní cenová nabídka neplatí. Začali se žalobkyní o žalované pochybovat, že je to vůbec ta správná firma. Na tyto skutečnosti, tedy špatné zaměření, respektive špatná kalkulace ceny, byli paní [jméno FO] upozorněni až po uzavření smlouvy.

73. Soud zjistil, že žalobkyně poptávala fasádní zateplení rodinného domu , přičemž počala komunikovat se sv. [jméno FO] , zaměstnancem společnosti [Anonymizováno]., která vyrábí odvětrávané fasády jde o systém , který lze namontovat svépomocí, jako výrobce má seznam certifikovaných a proškolených firmem a zákazníka na ně odkáže. Tato finální objednávka od společnosti je podkladem pro zadání tohoto materiálu do výroby a po kompletaci se předá montážní firmě, která je generálním dodavatelem stavby .

74. Proto byl předán kontakt a se žalobkyní se spojila žalovaná, jejíž pověřená osoba [jméno FO] s panem [jméno FO] a s panem [jméno FO] za přítomnosti žalobkyně a sv. [jméno FO] provedla při prvé návštěvě dne 24.9.2022 v RD žalobkyně zaměření, dům prošla a bylo jí sděleno žalobkyní , že finální cena stavby tzv. na klíč nesmí překročit určitou finanční částku , že uvažuje o jedné z barev, která již u výrobce materiálu není v nabídce , resp. není ve vzorníku, který sv. [jméno FO] s sebou má k dispozici a dohodli se, že žalobkyně se sv. [jméno FO] navštíví vzorkovnu výrobce a po té se rozhodne, zda tuto barvu (meruňkovou) bude v zakázce požadovat , v tento den byla podepsána smlouva o dílo , v níž je uvedena cena za dílo v částce 537 010 Kč a žalobkyně svědkyni [jméno FO] v hotovosti předala zálohu v částce 200 000 Kč, částka 200 000 Kč byla určena jako určena záloha pro výrobu materiálu fasády pro společnost [Anonymizováno].

75. Žalobkyně poptávala stavbu na klíč tj. zateplení domu fasádou včetně montáže fasády a sdělila sv. [jméno FO] strop finanční částky, která nesmí její poptávku překročit. Smlouvu o dílo podepsala s tím, že se musí vyjasnit barevnost vč. rozložení tří příp. dvou barev na fasádě domu, tloušťka minerální izolace , pokud jde o barevnost , od toho závisela její schůzka ve vzorkovně výrobce. V řádu jednoho až tří dnů žalobkyně po návštěvě vzorkovny výrobce sdělila sv. [jméno FO], že souhlasí s barvou meruňková. V návaznosti na to proběhla v domě druhá schůzka, řešili se další podrobnosti vč. izolace , kde předala sv. [jméno FO] částku 160 000 Kč a dne 30.10.2022 se jí e mailem dotázala na možnost zateplit dům o něco silnější izolací , přičemž jí sv. [jméno FO] zaslala dne 6.10. 2022 e mail, v němž byla nově stanovena cena díla s navýšením oproti ceně uvedené ve smlouvě o dílo 119 495 Kč ( o cca 22 %) s pokynem, ať tuto objednávku žalobkyně potvrdí, aby mohla žalovaná zadat pokyn k výrobě materiálu .

76. Žalobkyně reagovala e mailem ze dne 8.10.2022, kterým sdělila jak žalované , tak v kopii sv. [jméno FO], že „prosí o pozastavení její objednávky …..dosud netuší celkovou částku za kompletní realizaci a na takto nejisté navyšování nemá finance…“, současně požádala o vrácení zálohy 360 000 Kč , aby e mailem ze dne 10.10.2022 zaslal v příloze žalované že odstupuje od smlouvy dle § 2612 odst. 2 o.z. a to z důvodu nově určené ceny , kdy požadovala tlustší minerální izolaci, která měla být navýšena o tloušťku vaty v částce 14 366 Kč, nicméně nově určená cena díla je navýšena o 119 495 Kč.

77. Pokud jde o časovou osu : dne 24.9.2022 při prvé schůzce v RD žalobkyně byla podepsána smlouva o dílo a žalobkyně svědkyni [jméno FO] v hotovosti předala zálohu v částce 200 000 Kč, z níž byla v částce 200 000 Kč určena záloha pro výrobu materiálu fasády pro společnost [Anonymizováno]..

78. V mezidobí žalobkyně navštívila zákaznické centrum společnosti [Anonymizováno] , aby si ze vzorníku vybrala meruňkovou barvu.

79. Dne 26. 9. 2022 žalobkyně svědkyni [jméno FO] v hotovosti předala zálohu v částce 200 000 Kč 80. Dne 27.9.2022 svědkyně [jméno FO] „poslala“ výrobci materiálu společnosti [Anonymizováno] zálohu 200 000 Kč na zakázku pro žalobkyni.

81. Dne 28.9.2022 (středa) byl státní svátek. Nejdříve v pátek 29.9.2022 tak mohla společnost [Anonymizováno] zahájit výrobu 82. Dne 30.9.2022 při druhé návštěvě sv. [jméno FO] se znovu přeměřoval dům s ohledem na upřesněnou barvu fasády , aby se do výroby mohly zadat konkrétní odstíny, sv. [jméno FO] sdělila žalobkyni, že sv. [jméno FO] podcenil zednické práce , žalobkyně se sv. [jméno FO] jí ústně sdělili , že by chtěli větší izolaci, dotaz též zaslala e mailem .

83. Dne 6.10.2022 (čtvrtek) zaslala sv. [jméno FO] žalobkyni e mail s „novou cenovou nabídkou“ s pokynem , aby žalobkyně tuto nabídku odsouhlasila , aby „mohla dát pokyn k zahájení výroby.“ 84. Dne 8.10.2022 (sobota) žalobkyně e mailem sdělila žalované a sv. [jméno FO], že prosí o pozastavení objednávky , neboť chybí naceněné práce, které byly součástí předchozí nabídky a stále netuší celkovou částku za kompletní realizaci , současně požádala o vrácení zálohy 360 000 Kč jí zaplacenou v hotovosti. . Žalovaná od tohoto dne věděla, že žalobkyně nemá o montáž stran žalované materiálu dodávaného jejím subdodavatelem zájem.

85. Dne 10.10.2022 e mailem žalobkyně zaslala v příloze žalované listinu s názvem Odstoupení od smlouvy dle § 2612 o.z. , neboť jí žalované po požadavku o solnější minerální izolaci zaslala cenový návrh oproti původnímu o 119 495 Kč vyšší.

86. Ode dne 29.9.2022 uplynulo 10 kalendářních dnů, z toho šest pracovních dnů. Od 6.10.2022 do 8.10.2022 pouze jeden pracovní den.

87. Ohledně procesu výroby materiálu společností [Anonymizováno] sv. [jméno FO] vypověděl : „ je obvyklé, aby se po podpisu finální nabídky začala zadávat výroba. Máme též i od investora například závazek, že se to musí vyrobit do čtyř nebo pěti týdnů“. Svědek [jméno FO] naopak, že „[Anonymizováno] okamžitě začne vyrábět a vyrobeno má do 10, maximálně do 14 dnů. Výroba před výběrem barvy či zaplacením zálohy nemůže začít. “ 88. Sv. [jméno FO] , jednatel společnosti [Anonymizováno] vypověděl, že vzhledem k tomu, že „plánují výrobu zhruba na 3-4 týdny dopředu, tak v tomto případě se i objednává izolace.“ Dále, že „ Před výběrem této barvy nelze proces výroby vůbec zahájit, protože cihla je celá probarvená. Ano, materiál na tuto zakázku, respektive objednávku, byl vyroben.“ 89. Dále vypověděl, „že u si žalobkyně vzpomíná, že byla s manželem na firmě a dívala se na vzorky a vybrala si barvu meruňkovou. Zde tedy výrobu zahájili i bez zaplacené zálohy. Pokud jde například o izolaci, vruty, konstrukci, lze tam případně reagovat na změny v objednávce.Podle denního výrobního výkazu č. [hodnota] plyne, že se dne 3. 10. 2022 vyrobil materiál v barvě meruňkové a červenohnědé a 5. 10. 2022 materiál v barvě pískové, respektive byl vyroben polotovar, tedy nenaštípaná cihla.“ 90. [jméno FO] vypověděla, že ví, že „ technologie je složitá, navíc to bylo v době covidu , komponenty se dávají dohromady. Podle jejích zkušeností výroba trvá zhruba tři týdny, když se na to spěchá, tak dva týdny“.

91. Sv. [právnická osoba] vypověděl, že paní [jméno FO] jim řekla, že „ výroba bude trvat v řádu několika týdnů, respektive 4-5 týdnů. ……..druhá schůzka s paní [jméno FO] proběhla zhruba týden po té prvé. Nebylo tam řečeno, že materiál by se již vyráběl. Po druhé schůzce paní [jméno FO] poměrně rychle poslala novou cenovou nabídku s tím, aby to žalobkyně potvrdila a aby se to mohlo začít vyrábět.“ 92. Sama žalovaná navrhla k důkazu Všeobecné dodací a platební podmínky [právnická osoba] , kde je v čl. 6 je uvedeno, že dodací lhůta je do 28 pracovních dnů od uhrazení zálohy 93. Jako zcela nevěrohodnou výpověď soud považuje výpověď sv. [jméno FO], který fakticky vypověděl, že výroba materiálu pro žalobkyni započala výjimečně před zaplacením záloh , ač ostatní sv. vypověděli, že bez zálohy [Anonymizováno] nezačne s výrobou , tato mohla být v dispozici společnosti [Anonymizováno] nejdříve na st. svátek ( 28.9.2022) a dokonce bez upřesnění barev fasády, kterou žalobkyně mohla upřesnit nejdříve den následující po prvé schůzce .

94. Nemůže ani obstát tvrzení jednatele subdodavatele žalované , že by výroba materiálu započala ještě před zaplacením zálohy , když žalovaná uváděla, že byl do výroby zadán materiál dle původní objednávky. Na této původní objednávce však byly uvedeny pouze dvě barvy (písková a tmavě červená). Meruňková barva v této původní objednávce vůbec uvedena nebyla. Na původní objednávce bylo uvedeno 5763 kusů obkladů v barvě pískové a u barvy meruňková byla uvedeno „nula“. Meruňková barva se objevila až v nové objednávce (v příloze k emailu [jméno FO] ze dne 6.10.2022, v níž byl naopak snížen počet kusů obkladů v barvě pískové na 4750).

95. Z emailu [jméno FO] ze dne 6.10.2022 (zejména z textu „prosím o podpis objednávky, ať to mohu zadat do výroby“) naopak jednoznačně plyne, že výroba nebyla ke dni 6.10.2022 vůbec zahájena. Žalovaná si byla vědoma, že teprve dojde k dodatečné úpravě specifikace materiálu.Ostatně po zaslání e mailu z něhož bylo patrná vůle žalobkyně od smlouvy odstoupit, byť tak učinila též v příloze k e mailu dne 10.10.2022 , jí nesdělila sv. [jméno FO], že materiál byl již pro její zakázku vyroben.

96. V době covidové pandemie by tak společnost po obdržení zálohy na materiál vyrobila materiál za dva pracovní dny (29. 9. 2022 a 30.9.2022) resp. za čtyři pracovní dny.Všichni svědci vypověděli, že výroba materiálu trvá zhruba 3 až 4 týdny.

97. Žalovaná neprokázala svá tvrzení o tom, že materiál od společnosti [Anonymizováno] k okamžiku odstoupení od smlouvy žalobkyní nebyl vyroben, neprokázala, že se jednalo , pokud jde o novou cenovou nabídku pro žalobkyni ze dne 6.10.2022, kterou označuje jako změnu smlouvy o dílo, reagující „ pouze“ na požadavek žalobkyně o použití silnější izolační minerální vlny , neboť cena díla se cenově zvýšila zhruba o pětinu.

98. Soud tak shrnuje, že zjistil, ke dni 8.10.2022 materiál společností [Anonymizováno] pro žalobkyni vyroben nebyl.

99. Pakliže byl následně vyroben pro žalobkyni po tomto datu , nemůže žalovaná výrobní náklady, vč. skladného po žalobkyni požadovat z titulu jí vzniklé majetkové újmy včetně újmy ušlého zisku (její obchodní marže), neboť její povinností bylo vynaložit úsilí směřující k tomu, aby jeho výroba vůbec nezapočala.

100. Soud dále uvádí, že nepovažuje za podstatné , zda žalobkyně (ne)podepsala obchodní podmínky s výrobcem materiálu , s nímž není ve smluvním vztahu , když sám jednatel této společnosti vypověděl , že pro ni byla smluvním partnerem žalovaná , která byla generálním dodavatelem stavby, byť z provedeného dokazování vyplynulo, že není ani jasné v jakém znění byly tyto podmínky přístupné na webu této společnosti k určitému datu , přičemž skutečnost a spor mezi účastnicemi, zda jejich listinné vyhotovení žalobkyně (ne) podepsala je za situace, kdy žalobkyně neuzavřela se společností [Anonymizováno]. smlouvu, též nepodstatné. Sama společnost [Anonymizováno]. považovala od 24.9.2022 za svého smluvního partnera žalovanou a vyčkávala jejích pokynů.

101. S ohledem na to, že smlouva byla uzavřena dne 24. 9. 2022 je třeba na smlouvu aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to v souladu s přechodnými ustanoveními této novely. Na projednávanou věc se proto aplikuje občanský zákoník ve znění účinném do 5. 1. 2023 (dále jen „oz“).

102. Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

103. Při výkladu smluvních ustanovení hraje zásadní roli vůle účastníků smlouvy, když zákonná úprava jednoznačně stanoví prioritu skutečné vůle účastníků smlouvy nad formálním projevem této vůle. Při výkladu smluvních ustanovení tak musí soud zjistit skutečnou vůli smluvních stran, kterou musí nadřadit restriktivnímu výkladu jednotlivých ustanovení. Text smlouvy je tedy toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit. Doslovný výklad textu smlouvy může, ale nemusí být v souladu s vůlí jednajících stran. Směřuje-li vůle smluvních stran k jinému významu a podaří-li se vůli účastníků procesem hodnocení skutkových a právních otázek ozřejmit, má shodná vůle účastníků smlouvy přednost před doslovným významem textu jimi formulované smlouvy.

104. Musí přitom mít na zřeteli, že podle § 574 o. z. je na právní jednání třeba hledět spíše jako na platné než neplatné. Dovolací soud ve své ustálené rozhodovací praxi k citovanému ustanovení § 574 o. z. uvádí, že právní úprava neplatnosti právních jednání vychází ze zásady (formulované v ustanovení § 574 o. z.), že je namístě hledat spíše důvody pro platnost právního jednání než pro jeho neplatnost, která - jak se uvádí v důvodové zprávě k § 574 až 579 o. z. - odpovídá povaze soukromého práva a rozumné potřebě běžných soukromých občanských styků (viz např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 9. 3. 2017, sp. zn. 21 Cdo 4172/2016, uveřejněného pod číslem 88/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

105. K závěru o zdánlivosti právního jednání pro neurčitost či nesrozumitelnost soud přistoupí jen tehdy, nepodaří-li se mu výkladem celého právního jednání nebo jeho části podle § 555 a násl. o. z. ozřejmit, k jakým právním následkům projevená vůle účastníků směřovala (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 33 Cdo 99/2020).

106. Výklad právních jednání upravují (zejména) ustanovení § 555 až § 558 o. z.

107. Podle § 556 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odstavec první). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odstavec druhý).

108. V rozhodovací praxi dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017) je výše citované pravidlo vykládáno v tom smyslu, že základní (prvotní) pravidlo výkladu adresovaných právních jednání formuluje ustanovení § 556 odst. 1 věty první o. z. Soud nejprve zkoumá (zjišťuje), jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Skutečnou vůli (úmysl) jednajícího je přitom třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním) [srov. Melzer, F. in Melzer, F., Tégl, P. a kol. Občanský zákoník - velký komentář, Svazek III, § 419-654. Praha: Leges, 2014, s. 594 a 595, nebo Handlar, J. in Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1989]. Ochrana dobré víry adresáta právního jednání pak vyžaduje (a § 556 odst. 1 věta první o. z. tak normuje výslovně), aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl anebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího tudíž soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Jinými slovy, pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. Ustanovení § 556 odst. 2 o. z. pak uvádí demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání přihlíží. Řečené platí jak pro vícestranná, tak i pro jednostranná adresovaná právní jednání.

109. Promítnuto do poměrů projednávané věci uvedené znamená, že smlouva byla sjednána platně a že i přes stručnou specifikaci byl předmět díla vymezen dostatečně určitě.

110. Žalovaná se ve smlouvě zavázala , že za konečnou (finální) cenu uvedenou ve smlouvě provede žalobkyni do konce roku 2022 stavbu na klíč spočívající v tom, že zateplí celou vnější fasádu jejího domu fasádním systémem NovaTherm , přičemž žalobkyně se zavázala, krom zaplacení ceny za dílo, poskytnout žalované součinnost. Tato, jak muselo být žalované, která dobře věděla, že jedná se spotřebitelkou, spočívala v počáteční fázi, že si žalobkyně následně po podpisu smlouvu ještě ujasní barevné provedení montované fasády , tloušťku izolace a další technické podrobnosti.

111. Toto vyplývá z následného jednání stran, tedy to, jak strany po uzavření smlouvy daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Žalobkyně skutečně po podpisu smlouvy sdělila žalované své rozhodnutí ohledně barvy a až po sdělení této informace žalovaná od žalobkyně „ dovybrala “ zálohu a odeslala zálohu v částce 200 000 Kč výrobci materiálu , tedy sama nepovažovala po podpisu smlouvy vzájemná ujednání za konečná. Ostatně z obsahu smlouvy plyne, že žalovaná uzavírání smluv se svými objednateli nevěnuje pozornost, odkazuje v ní na již neúčinný obchodní zákoník a tím demonstruje, že podpis takové smlouvy má navenek utvrdit, jakou zálohu požaduje a v jakém cenovém rámci se cena za dílo pohybuje .Takto i jednala vůči žalobkyni, při seznámením se s významnými skutečnostmi jí žalobkyní sdělených, že žalobkyně nemůže překročit určitou finanční částku, že žalobkyně si ještě neujasnila výběr barev, že žalobkyně požaduje splnění požadavků pro čerpání dotace na zateplení domu a že se žalobkyně , pokud jde o technické záležitosti stran ušetření energií (což bylo jejím záměrem pro provedení zateplení fasády domu) neorientuje.

112. Soud tak má za to, že to, co bylo úmyslem stran , ozřejmil a považuje smlouvu za srozumitelnou a určitou. Dle ustanovení § 553 odst. 1 o. z. je však (jak výše uvedeno) právní jednání zdánlivé pro neurčitost či nesrozumitelnost jen tehdy, nelze-li jeho obsah zjistit ani výkladem (k tomu srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5302/2016).

113. Podle § 2620 o. z. je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno (odstavec 1). Nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane (odstavec 2).

114. Smyslem a účelem ustanovení § 2620 odst. 2 o. z. je zmírnění tvrdosti pravidla uvedeného v odstavci 1, podle kterého je-li rozpočet jen pomůckou pro ujednání ceny ve smlouvě pevnou částkou, platí mezi stranami takto ujednaná cena díla a případné změny rozpočtu změnu pevně dohodnuté ceny neovlivní. Míří na situace, kdy provedení díla ztíží a prodraží mimořádná okolnost blížící se svým charakterem vyšší moci. Nedohodnou-li se strany v takovém případě o zvýšení ceny, může o přiměřeném zvýšení ceny rozhodnout na návrh zhotovitele soud (srov. důvodovou zprávu k vládnímu návrhu na vydání zákona občanský zákoník - tisk 2011, VI. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky).

115. Okolnost, která ve smyslu aplikovaného ustanovení dokončení díla podstatně ztěžuje, musí kumulativně splňovat následující předpoklady - je (i) zcela mimořádná, (ii) nepředvídatelná a (iii) dokončení díla bude podstatně ztěžovat. Podmínky pro zvýšení ceny díla nebo zrušení smlouvy zákon stanoví velmi restriktivně. Půjde tedy patrně o případy zcela ojedinělé (např. živelné pohromy, válečné události apod.). Je zřejmé, že takovou okolností nemohou být např. nečekané vyšší náklady vzniklé v důsledku zvýšení cen materiálu apod. (srov. HORÁK, Pavel. § 2620 [Úprava ceny]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1115 - 1116). takový případ se však v této věci nejedná.

116. Podle ust. § 1828 odst. 1 o. z. sjednává li se smlouva mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání , sdělí podnikatel spotřebiteli písemně uvedené v § 1820 odst. 1 o.z. , včetně údaje, že v případě odstoupení od smlouvy ponese spotřebitel náklady spojené s navrácením zboží, a jde-li o smlouvu uzavřenou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, náklady za navrácení zboží, jestliže toto zboží nemůže být vráceno pro svou povahu obvyklou poštovní cesto (písm. g), a údaje o povinnosti uhradit poměrnou část ceny v případě odstoupení od smlouvy, jejímž předmětem je poskytování služeb a jejichž plnění již začalo (písmeno h).

117. Podle ust. § 1829 odst. 1 o. z. spotřebitel může odstoupit od smlouvy uzavřené mimo obchodní prostory ve lhůtě čtrnácti dnů. Není-li dále stanoveno jinak, končí lhůta uplynutím čtrnácti dnů ode dne uzavření smlouvy.

118. Podle ust. § 1829 o. z. nebyl-li spotřebitel poučen o právu odstoupit od smlouvy podle § 1820 odst. 1 písm. h), může od smlouvy odstoupit do jednoho roku ode dne uplynutí lhůty podle odstavce 1, 2 nebo 3.

119. Žalobkyně tak správně od smlouvy odstoupila , neboť se jednalo o smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory a nebyla o právu odstoupit žalovanou poučena.

120. Podle ust. § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

121. Podle ust. § 2005 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran.

122. Soud uvádí, že odstoupení od smlouvy je zcela zásadním právním jednáním ovlivňujícím následné právní vztahy mezi kontrahenty smlouvy. Vůle směřující k takovému právnímu jednání musí být svým projevem určitá, srozumitelná a objektivně pochopitelná, tak, aby adresát takového zásadního projevu mohl tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat; není přitom rozhodné to, jakou konkrétní formulaci odstupující účastník použil. Podstatné je jednoznačné vyjádření vůle ukončit smluvní vztah a žádat nároky z tohoto plynoucí. Takto takové výše popsané právní jednání učinila žalobkyně ve vztahu k žalované již dne 8.10.2022 .

123. V případě, že soud shledá jako absolutně neplatnou smlouvu, na základě které je v řízení požadováno peněžité plnění, může být nárok z neplatné smlouvy posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Pokud soud shledá smlouvu, na jejímž základě účastník řízení uplatnil svůj nárok na peněžité plnění, neplatnou, je povinností soudu posoudit uplatněný požadavek na zaplacení peněžité částky podle předpisů upravujících nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení.

124. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky 360 000 s příslušenstvím specifikovaném v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu s tvrzením, že jako objednatelka uzavřela dne 24. 9. 2022 s žalovanou jako zhotovitelkou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo provedení zateplení fasády systémem NovaTherm na rodinném domě žalobkyně na adrese [adresa] . Smlouva byla uzavřena v bydlišti žalobkyně na adrese [adresa]. Na základě smlouvy žalobkyně uhradila žalované zálohu na cenu díla ve výši 360.000 Kč .

125. Protože žalobkyně jakožto spotřebitelka v souladu s § 1829 o.z. od smlouvy odstoupila e-mailem ze dne 8. 10. 2022 a vyzvala žalovanou k vrácení uhrazené zálohy, kterou jí žalovaná do okamžiku vyhlášení rozsudku nevrátila, svědčí žalobkyni nárok na vrácení této částky z titulu bezdůvodného obohacení.

126. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

127. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

128. Žalovaná získala na úkor žalobkyně částku ve výši zažalované jistiny, kterou jí v hotovosti předala jako zálohu na montážní práce materiálem , jenž měl být subdodavatele vyroben a dne 8.10.2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k vrácení této částky. Žalovaná tak získala tuto částku z právního důvodu, který dnem 8.10.2022 odpadl a již dnem 9.10.2022 měla povinnost tuto částku žalobkyni vrátit.

129. Pokud se žalovaná bránila námitkou , že ustanovení § 1829 o.z. je s ohledem na ustanovení § 1837 písm. d) o.z. , jehož dikce zní : „ Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodávce zboží, které bylo upraveno podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu“ , vyloučena, neboť se jedná o zboží individuálně určené povahy. je v daném případě zcela nepřiléhavá. Žalovaná není výrobcem zboží , které si měla obstarat od svého subdodavatele k provedení montáže , sama je montážní společností. Předmětem smlouvy mezi účastnicemi nebyla výroba materiálu, nýbrž jeho montáž, byť k provedení montáže měl být použit materiál vyrobený jeho subdodavatelem. Již tato skutečnost zcela vylučuje použití institutu individuálně určené povahy zboží, neboť samotná montáž nemůže z podstaty věci tuto podmínku naplňovat.

130. Pokud se žalovaná bránila námitkou, že k okamžiku odstoupení od smlouvy již byl materiál vyroben, potom toto své tvrzení neprokázala ( viz již výše uvedeno). K tomu soud na okraj podotýká, že tvrzení žalobkyně o jeho existenci a skladování na konkrétním místě , byť by bylo pravdivé , vztahující se k datu 8.10.2022 a pozdějším , je zcela irevelantní.

131. Pokud v návaznosti na odstoupení od smlouvy ze strany žalované, ke kterému došlo dne 3. 2. 2023, uplatnila žalovaná zápočtem dne 25. 5. 2023 žalovaná právo na náhradu škody vůči žalobkyni ve výši 1, 033.010 Kč a z důvodu neuhrazení vzniklé škody přistoupila žalovaná k započtení své pohledávky vůči pohledávce žalobkyně ke dni 27. 6. 2023, potom soud s ohledem na výše vyřčené nepovažuje započtení za způsobilé k zániku pohledávky do výše zažalované jistiny nároku uplatněném žalobkyní , neboť takové její pohledávky neexistují.

132. Podle § 2913 odstavce 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

133. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

134. Podle tohoto nově konstruovaného odpovědnostního typu (tzv. kontraktní povinnost k náhradě) vzniká povinnost hradit škodu tomu, kdo protiprávním jednáním porušil povinnost vyplývající ze smlouvy a způsobil tím škodu buď druhé smluvní straně anebo osobě, v jejímž zájmu mělo k plnění dojít.

135. Tato povinnost k náhradě škody nepočítá se zaviněním a je založena na objektivním principu. Stanoví se ovšem liberační důvody , které lze obecně charakterizovat tak, že zahrnují skutečnosti vzniklé nezávisle na vůli škůdce, které nemohl předvídat a které mu brání ve splnění jinak možné povinnosti. Přitom pro náhradu škody vzniklé porušením smlouvy obecně platí, že tento nárok vzniká paralelně k povinnosti plnit ze smlouvy. Není tedy vyloučeno, že povinnosti, k nimž se zavázaly, poruší dokonce obě strany smluvního vztahu. V takovém případě se může stát, že obě ponesou povinnost k náhradě vůči smluvnímu partnerovi v rozsahu, v němž mu vznikla škoda v příčinné souvislosti s konkrétním porušením smluvní povinnosti. Časové pořadí porušení smlouvy nemůže být bez dalšího jediným důvodem, který by vylučoval odpovědnost smluvní strany, jež svou povinnost porušila později, pokud smluvní vztah i nadále existoval. Vždy musí být zkoumáno, jaká povinnost byla porušena a zda a nakolik je s tím v příčinné souvislosti újma, jejíž náhrady se poškozená strana domáhá.

136. V dané věci byla žalobkyně srozuměna, že žalovaná objedná materiál, který jí na dům má namontovat od subdodavatele , byla srozuměna i s tím, že tento materiál si „sama vybere“ vč. barevného odstínu. Dne 8. 10. 2022 ( den , kdy žalobkyně od smlouvy odstoupila) však tento materiál nebyl vyroben a proto nemůže žalovaná po žalobkyni požadovat náhradu „nepoužitelného “ materiálu vč. skladného .

137. Žalovaná měla ihned po té, kdy jí došel projev vůle žalobkyně, z něhož bylo zřetelně seznatelné, že žalobkyně od smlouvy odstoupila , důvod odstoupení vyhodnotit , již i proto, že smlouva byla uzavřena mimo její provozovnu, a v rámci jí zákonem uložené povinnosti generální prevence předcházení újmy v § 2900 o.z. učinit nezbytná opatření ve vztahu ke svému smluvnímu partnerovi v takové intenzitě a rozsahu, aby materiál „pro žalobkyni“ vyroben nebyl.

138. Podle § 97 odst. 1 o. s. ř. žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem.

139. Podle § 98 o. s. ř. je vzájemným návrhem i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

140. Započtení představuje způsob zániku závazků, k němuž dochází buď jednostranným právním jednáním jedné strany vůči druhé, anebo dohodou obou dotčených stran. Jednostranné započtení umožňuje započítávající straně vynutit si (a to bez ohledu na vůli druhé strany) "uspokojení" (vyrovnání) své pohledávky, aniž by byla nucena ji uplatnit u soudu. Občanský zákoník (i proto) upravuje řadu předpokladů, jejichž naplnění je nezbytné pro způsobilost jak aktivní pohledávky (tj. pohledávky užité k započtení), tak i pasivní pohledávky (tj. pohledávky, proti které je započítáváno) k (především jednostrannému) započtení. Nároky žalované však vůbec neexistují, proto nemohl její závazek vůči žalobkyni ani částečně zaniknout.

141. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octla se s placením dluhu v prodlení již dnem 9.10.2022 a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

142. Dále soud na okraj uvádí, že celé posmluvní jednání žalované lze též posoudit podle § 8 o.z. Žalovaná místo, aby vyvinula úsilí, jež lze po ní spravedlivě požadovat , aby zabránila dalším následkům, např. výrobě materiálu, jeho následného skladování, snažila se žalobkyni utvrzovat v tom, že musí dále se žalovanou ve vztahu pokračovat.

143. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 195 380 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 360 000 Kč sestávající z částky 9 740 Kč za každý z sedmnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 1.1.2025 po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.(2x) a před tímto datem po 300 Kč (15x).

144. K této částce je třeba připočíst zálohu na výslechy svědků v částce 10 000 Kč, kterou složila na účet soudu žalobkyně , která byla zcela vyčerpána, když zaplacení částky , kterou stát bez zálohy vyplatil , uložil ve smyslu § 148 odst. 2 o.s.ř. neúspěšné žalované.