30 C 236/2024 - 106

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Nývltovou, Ph.D., ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaná: [právnická osoba], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o zaplacení nemajetkové újmy ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Konstatuje se porušení práva na projednání věci vedené u Úřadu městské části [adresa] pod sp. zn. [podezřelý výraz]/[č. účtu]/[podezřelý výraz] v přiměřené lhůtě.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované k zaplacení částky [částka] s příslušenstvím.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované k zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím z titulu náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou správního řízení vedeného Úřadem městské části [adresa]. Žalobce byl účastníkem řízení sp. zn. [podezřelý výraz]/[podezřelý výraz]/[podezřelý výraz] za nevýznamné, mohly být řešeny v rámci změn stavby před jejím dokončením. Namísto toho žalobce obdržel oznámení sp. zn. [podezřelý výraz]/[Anonymizováno]/[podezřelý výraz] o zahájení řízení o odstranění stavby. Žalobce reagoval žádostí o dodatečné povolení stavby a toto řízení bylo vedeno pod sp. zn. [podezřelý výraz]/[č. účtu]/[podezřelý výraz]. V tomto řízení byl žalobce nucen k předložení nových závazných stanovisek dotčených orgánů, ačkoli podstata zůstala stejná jako u již povolené stavby, a to se záměrem zdržovat řízení a vyvíjet na něj tlak, což bylo v zájmu developera [právnická osoba] [podezřelý výraz] [právnická osoba], který vlastní pozemky sousedící s pozemkem žalobce, na nichž vybudoval „obludný“ projekt, což tato společnost využívala i v rámci řízení o přezkumu správního rozhodnutí ve věci vedené Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] (vydán rozsudek zrušující správní rozhodnutí) a v řízení o ústavní stížnosti vedeném u Ústavního soudu pod sp. zn. IV. ÚS 1230/21 (vydán vyhovující nález). Prvoinstanční rozhodnutí Úřadu městské části [adresa] bylo rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy z [datum] pod č. j. MHMP [č. účtu] potvrzeno. Žalobce obdržel kolaudační souhlas od Úřadu městské části [adresa] dne [datum] pod sp. zn. [podezřelý výraz]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[podezřelý výraz]. Žalobce dne [datum] požádal o náhradu nemateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, bez reakce žalovaného.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že délku řízení i s ohledem na procesní složitost věci a chování žalobce v řízení hodnotí jako přiměřenou. Stavebník má povinnost realizovat stavební záměr dle projektové dokumentace a vydaného rozhodnutí (sp. zn. [podezřelý výraz]/[podezřelý výraz]/[Anonymizováno]/[podezřelý výraz]). Při závěrečné kontrolní prohlídce k žádosti o kolaudační souhlas bylo dne [datum] na místě stavby zjištěno, že žalobce nerespektoval dokumentaci a provedl stavbu většího půdorysu. Dle § 129 odst. 1 písm. b) stavebního řádu nebyla jiná možnost než zahájit řízení o odstranění stavby (sp. zn. [podezřelý výraz]/[Anonymizováno]/[podezřelý výraz]) a současně byl žalobce poučen o možnosti podat ve 30 denní lhůtě žádost o dodatečné povolení dle § 129 odst. 2 stavebního zákona. Řízení bylo zahájeno doručením oznámení ze dne [datum], tj. dne [datum]. Žalobce podal žádost dne [datum] a uvedeným dnem bylo zahájeno řízení o dodatečném povolení stavby (sp. zn. [podezřelý výraz]/[č. účtu]/[podezřelý výraz]). Jelikož žádost byla podána bez příloh, žalobce byl dne [datum] vyzván k doložení požadovaných podkladů do 90 dnů od doručení výzvy a řízení bylo za tímto účelem přerušeno. Výzva byla doručena [datum], tedy lhůta byla stanovena do [datum]. Žalobce se neodvolal, ani nerozporoval zjištěný rozsah stavby. Projektová dokumentace byla doložena dne [datum] a jelikož byly zjištěny vady, byl žalobce vyzván k doplnění do 30 dnů a řízení přerušeno (do dne [datum]). Žalobce doložil podklady dne [datum] a stavební úřad dne [datum] zahájil řízení a stanovil jednání na místě dne [datum]. Na místo se dostavil pouze zástupce žalobce a úřadu nebyl umožněn vstup do předmětné stavby. Dne [datum] byla proto vydána výzva k účasti na kontrolní prohlídce na den [datum] a žalobce byl vyzván k doložení výkresu prokazujícího soulad s obecnými požadavky na výstavbu (průchodná výška schodiště). K žádosti žalobce byla prohlídka odložena na [datum], v jejím průběhu byl žalobce opět vyzván k doložení výkresu do 10 dnů od prohlídky. Dne [datum] žalobce toto doložil a dne [datum] doložil další změny v projektové dokumentaci. Dne [datum] úřad seznámil účastníky s doloženými podklady v řízení a stanovil lhůtu 15 dní pro možnost seznámení se s nimi a podání námitek. Dne [datum] bylo pod č. j. [Anonymizováno] [č. účtu] [podezřelý výraz], sp. zn. [podezřelý výraz]/[č. účtu]/[podezřelý výraz] vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby. Účastník řízení ([právnická osoba] [podezřelý výraz] [právnická osoba]), jehož námitky byly posouzeny jako nedůvodné, rozhodnutí dne [datum] napadl a spis byl dne [datum] předán odvolacímu orgánu. Součástí odvolání bylo napadení závazného stanovisko dotčeného orgánu na úseku územního plánování, magistrát si proto dne [datum] vyžádal změnu či potvrzení stanovisko od nadřízeného orgánu, tj. odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, který dne [datum] změnilo závazné stanovisko dotčeného orgánu a ve zbytku jej potvrdilo. Magistrát seznámil dne [datum] účastníky s doplněním a dne [datum] pod č. j. MHMP [č. účtu], spisové značky S-MHMP [č. účtu]/STR vydal rozhodnutí, kterým napadené rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne [datum] potvrdil. Řízení o odstranění stavby sp. zn. [podezřelý výraz]/[Anonymizováno]/[podezřelý výraz] bylo dne [datum] proto zastaveno. Při posuzování přiměřenosti řízení je třeba vycházet z celkové délky řízení, a nikoli jen z délky jednotlivých úkonů, i pokud došlo k průtahům, nemusí se jednat o nepřiměřenou délku řízení. Je třeba přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, zohlednit jeho složitost, řízení ve dvou stupních, chování poškozeného, postup příslušných orgánů a význam řízení pro poškozeného. Žalobce nerespektoval schválenou dokumentaci a vydané povolení, byla to tedy činnost žalobce, která vyvolala další řízení odstranění stavby a dodatečné schválení stavby, s nepovolenou stavbou souvisely i výrazně jiné terénní úpravy přesahující i na cizí pozemek a nové opěrné zdi (které jsou předmětem jiných samostatných řízení). Řízení trvalo 2 roky a 8 měsíců, při použití § 149 odst. 7 správního řádu ještě s odečtením 2 měsíců. Žalobce pak doplnil žádost tak, aby byla zcela bezvadná, až dne [datum], tj. cca 11 měsíců od podání žádosti. Žalobce rovněž neumožnil provedení ohledání stavby a vyvolal odsunutí 2 termínů kontroly. Úkony správních orgánů pak byly vykonávány bez průtahů. Rozhodnutí stavebního úřadu nebylo zrušeno a nebyly mu vytknuty vady. Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Soud dále postupoval podle §115 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném, (dále „o.s.ř.“) a k projednání věci nařídil jednání.

4. Soud v rámci řízení provedl tyto důkazy: - oznámení o zahájení řízení ze dne [datum] sp. zn. [podezřelý výraz]/[č. účtu]/[podezřelý výraz]. - odvolání společnosti [právnická osoba] [podezřelý výraz] [právnická osoba] ze dne [datum]. - předání spisu k odvolání ze dne [datum]. - zpráva Ministerstva pro místní rozvoj založená na č. l. 98 a násl. spisu. - pohledy M 1 : 100, pohled severozápadní [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se zákresy přízemí a patra (žluté čáry) a sklep (čára zelená), to, co bylo oproti původní dokumentaci žalobcem zastaveno. z nichž na základě skutkových zjištění učinil následující závěry o skutkovém stavu věci v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí.

5. Mezi účastníky je nesporné, na základě oznámení o zahájení řízení ze dne [datum] pod sp. zn. [podezřelý výraz]/[č. účtu]/[podezřelý výraz] žalobce dne [datum] podal žádost o dodatečné povolení stavby na stavbu rodinného domu a řízení bylo vedeno pod spisovou značkou [podezřelý výraz]/[č. účtu]/[podezřelý výraz]. Není dále sporu o tom, že v rámci uvedeného řízení byla žalobci zasílána výzva k doložení podkladů ze dne [datum] (se lhůtou do [datum]), že žalobce doložil projektovou dokumentaci dne [datum], že žalobce byl vyzván k doplnění a upřesnění, přičemž požadované žalobce doložil [datum]. Nesporné je i stanovení ústního jednání původně na den [datum], stanovení nového termínu na [datum] a konání prohlídky dne [datum]. Nesporný je i další průběh řízení do června 2022 (doložení změn dokumentace a stanovení lhůty pro seznámení se s podklady).

6. K otázce nezbytnosti zahájení řízení o odstranění stavby žalovaná dále k výzvě soudu uvedla, že pokud je stavba provedena v rozporu s dokumentací a povolením, má stavebník povinnost podat žádost o změnu stavby před jejím dokončením ve smyslu ustanovení § 118 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. (dále „stavební zákon“), což žalobce v tomto případě neučinil. Navíc takovou změnu nelze povolit v případě, že se mění půdorysný nebo výškový rozsah stavby dle § 118 odst. 7 stavebního zákona. V tomto případě bylo zjištěno a bez námitek zaznamenáno, že žalobce přesáhl půdorysné rozměry stavby. Stavba byla povolena na 120 m2, nyní má stavba 180 m2, překročení půdorysné plochy činí 50 m2. Nejedná se tedy o nepodstatnou odchylku, jak tvrdí žalobce, neboť nebylo možné definovat, co je nad rámec povolení, a nelze ubourávat stavbu po částech, aniž by byla narušena statika, funkčnost apod. Žalobce navíc v žádosti o kolaudaci uvedl, že stavba nebyla provedena s odchylkami od projektové dokumentace či stavebního povolení. Stavebnímu úřadu tedy v tomto případě nezbylo, než zahájit řízení o odstranění stavby a postupoval proto správně.

7. K tomu soud provedl důkaz dokumentací pro dodatečné povolení stavby RD včetně pohledů M 1:100 z měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno], pohled severozápadní se zákresy přízemí a patra (žluté čáry) a sklep (zelená čára), tedy částí, které byly navíc oproti původní dokumentaci žalobcem zastavěny[Anonymizováno]

8. Dle zjištění soudu bylo společností [právnická osoba] [podezřelý výraz] [právnická osoba] podáno odvolání ze dne [datum], které bylo se spisem postoupeno Magistrátu hl. m. Prahy dne [datum]. Mezi účastníky není sporu o skutečnostech, že Magistrát hl. m. Prahy dne [datum] v rámci podaného odvolání požádal o změnu či potvrzení závazného stanoviska od nadřízeného správního orgánu, tj. od odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj, které závazným stanoviskem ze [datum], č. j. MMR-[č. účtu]-[Anonymizováno] původní stanovisko odboru územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy ze dne [datum] v části odůvodnění změnil a ve zbytku potvrdil.

9. Nesporné dále je, že dne [datum] bylo v odvolacím řízení pod č. j. MHMP [č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] rozhodnuto o potvrzení rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby ze dne [datum] (rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]), i že žalobce dne [datum] požádal ČR - Ministerstvo pro místní rozvoj o náhradu nemateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení. Dle vyjádření žalované bylo na tuto žádost žalobce reagováno až vyjádřením k projednávané žalobě.

10. K výzvě soudu ohledně délky trvání přezkumu stanoviska (žádost z [datum] a vydání stanoviska z [datum]) žalovaná uvedla, že žádost o přezkum stanoviska příslušný odbor obdržel dne [datum] bez spisové dokumentace, výzvou ze dne [datum] požádal proto Magistrát o její doplnění. Podklady byly doloženy dne [datum], dle zjištění žalované však byla dokumentace nepřehledná, nebylo zřejmé, co je předmětem záměru a absentovaly některé podklady k prokázání jeho souladu s územně plánovací dokumentací. Žalovaná tedy stála před volbou, zda prvoinstanční stanovisko zrušit pro nepřezkoumatelnost, nebo si od stavebníka (žalobce) vyžádat doplnění podkladů a následně provést změnu a doplnit odůvodnění stanoviska. Žalovaná zvolila druhou možnost a výzvou ze dne [datum] vyžádala doplnění podkladů. Požadované podklady byly žalobcem (resp. projektantem) doplněny [datum] a [datum] a žalovaná vydala závazné stanovisko dne [datum]. Žalovaná dle svého názoru jednala ve prospěch žalobce a v adekvátní a přiměřené době. Dle § 149 odst. 7 správního řádu navíc lhůty pro vydání rozhodnutí v tomto případě neběží.

11. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále „ZOŠ“).

12. Podle § 13 odst. 1, 2 ZOŠ, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

13. Za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím stavebního úřadu, vydaným ve stavebním řízení, odpovídá podle zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stát. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka])

14. Soud se dále věnoval posouzení zásadní sporné otázky, tedy zda vůbec v konkrétním případě došlo k porušené práva na přiměřenou délku řízení.

15. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je třeba přihlížet k celkové době, po kterou řízení trvalo, nikoli jen k době, po kterou docházelo k průtahům ve smyslu nečinnosti. Pro účely posouzení přiměřenosti doby řízení, je především nutno ohraničit jeho trvání, tedy určit jeho počátek a konec. (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Stanovisko“).

16. Soud se zabýval opakovanou námitkou žalované, že ve smyslu ustanovení § 88 odst. 2 s. ř. a § 149 odst. 7 s. ř. lhůta v odvolacím řízení neběžela. Podle poslední věty § 149 odst. 7 s. ř., po dobu vyřizování věci nadřízeným správním orgánem správního orgánu, který je příslušný k vydání závazného stanoviska, lhůta podle § 88 odst. 1 neběží. Ustanovení § 88 odst. 1 stanoví lhůtu, ve které má správní orgán prvního stupně, který vydal napadené rozhodnutí, předat spis odvolacímu orgánu. Spis je s odvoláním předán nadřízenému orgánu a teprve ten pak vyžádá potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu, který vydal závazné stanovisko. Po dobu vyřizování věci nadřízeným správním orgánem správního orgánu, který vydal závazné stanovisko, neběží lhůta k vydání rozhodnutí o odvolání.

17. Řízení o dodatečném povolení stavby sp. zn. [podezřelý výraz]/[č. účtu]/[podezřelý výraz] trvalo od podání žádosti dne [datum] do rozhodnutí ze dne [datum] o potvrzení rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby ze dne [datum] (právní moc dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno] .[Anonymizováno]). Řízení o přezkumu závazného stanoviska trvalo od podání žádosti dne [datum] do vydání závazného stanoviska dne [datum], přičemž po tuto dobu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí o podaném odvolání.

18. V rámci odvolání ze dne [datum] proti vydanému rozhodnutí o dodatečném povolení stavby bylo napadeno i související závazné stanovisko, a proto byla dne [datum] podána žádost o jeho přezkum. Žalovaná uvedla, že žádost byla podána bez spisové dokumentace, která byla k výzvě z [Anonymizováno] [Anonymizováno] doplněna až dne [datum], tedy žádost i s patřičnou dokumentací byla podána až téměř po 4 měsících. Při přezkumu bylo poté zjištěno, že dokumentace je natolik nekompletní, nesrozumitelná a nepřehledná, že by bylo třeba rozhodnutí zrušit pro nepřezkoumatelnost. Žalovaná měla dvě možnosti řešení situace a rozhodla se, že rozhodnutí neruší, ale sama se nedostatky vypořádá a vyžádá doplnění podkladů a ve věci rozhodne. Doplnění podkladů žalovaná doplnila až výzvou ze dne [datum]. Podklady byly žalobcem (resp. projektantem) doplněny [datum] a [datum] a žalovaná vydala závazné stanovisko dne [datum].

19. Podle § 149 odst. 7 věta třetí a čtvrtá s. ř., pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. K této lhůtě se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ.

20. Průtahy v řízení jsou jevem, kdy soud (či jiný státní orgán) nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (nikoliv však vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. K porušení práva na přiměřenou délku řízení však dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jen „Stanovisko“).

21. Žalovaná v období od podání žádosti [datum] do učinění výzvy na doplnění podkladů ze dne [datum] (tj. 9 měsíců) neučinila žádný úkon, což soud v tomto konkrétním případě hodnotí jednoznačně jako neodůvodněné průtahy v řízení, které byly příčinou nepřiměřené délky celého řízení o přezkumu závazného stanoviska. V tomto smyslu soud zjistil nesprávný úřední postup v podobě porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené době a došlo proto k porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení (řízení dobou svého trvání neodpovídá času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat).

22. Podle § 31 odst. 2 ZOČ, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

23. Není-li vznik nemajetkové újmy (byť minimální) v řízení vyvrácen a účastníkovi nepřiměřeně dlouhého řízení se nedostane ani zadostiučinění formou konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, dojde tím k porušení práva zaručeného čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. (nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3377/23 ze dne 28. května 2024)

24. Vzhledem k tomu, že soud má za prokázaný nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení o přezkumu závazného stanoviska, zabýval se dále otázkou majetkové újmy a formou zadostiučinění žalobce, přičemž v souladu se Stanoviskem kolegia Nejvyššího soudu , sp. zn. Cpjn 206/2010 přihlédl k celkové době trvání řízení (nikoli jen k době průtahů), jakož i ke konkrétním okolnostem případu, zejm. jednotlivým kritériím dle § 31a odst. 3 ZOŠ (složitosti řízení, jednání poškozeného, který přispěl k průtahům v řízení, k postupu orgánů veřejné moci během řízení a k významu předmětu řízení pro poškozeného).

25. Žalobce k otázce majetkové újmy zejména uvedl, že správní orgány si zbytečně vyžadovaly nové zprávy týkající se řízení (stanoviska dotčených orgánů), příp. že úmyslně prodlužovaly řízení či jednaly v neprospěch žalobce. Soud na základě provedeného dokazování i nesporných skutečností uzavřel, že žalobce provedl stavbu v rozporu s projektovou dokumentací a se stavebním povolením, když zastavěná plocha je o 50 m2 větší, přičemž v souladu s ustanoveními příslušného stavebního zákona (zák. č. 186/2006 Sb.) se nejedná o nepodstatnou odchylku, kterou lze k žádosti stavebníka projednat při vydání kolaudačního rozhodnutí (jak se domnívá žalobce), neboť se mění půdorysný rozsah stavby (§ 118 odst. 7 stavebního zákona). Stavební úřad proto správně vyzval žalobce k doplnění podkladů, nových stanovisek bylo zapotřebí mj. za účelem posouzení souladu změny s územním rozhodnutím, neboť se jednalo již o jinou stavbu, nikoli o nepodstatné změny. Žalobce byl příčinou zahájení řízení o odstranění stavby i řízení o dodatečném povolení stavby, neboť kdyby při výstavbě rodinného domu postupoval v souladu s projektovou dokumentací a stavebním povolením, mohla být jeho stavba bez dalšího zkolaudována již v měsíci dubnu 2021. Výstavbou v rozporu se zákonem (a to v podstatné míře) žalobce vyvolal další řízení i nutnost opatření nových či dalších stanovisek k reálnému stavu stavby a jejímu dodatečnému povolení.

26. Žalobce byl již dne [datum] písemně upozorněn, že bude vyzván k doložení dokumentace k novému půdorysu stavby, žádost však v [Anonymizováno] [Anonymizováno] podal bez příloh, k výzvě doložil neúplnou projektovou dokumentaci až [Anonymizováno] [Anonymizováno], doplněnou k výzvě v [Anonymizováno] [Anonymizováno], na stanoveném jednání v [Anonymizováno] [Anonymizováno] neumožnil vstup do předmětné stavby, jednání z [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla na žádost žalobce odložena na [datum], a k několika předchozím výzvám doplnil doklady prokazující soulad s obecnými požadavky na výstavbu až dne [datum] a [datum]. Z celkové doby řízení o dodatečném povolení stavby 2 let a 8 měsíců tedy žalobce zajišťoval řádnou projektovou dokumentaci bez vad po dobu a v průběhu minimálně 6 měsíců a popřípadě neposkytoval dostatečnou součinnost včetně umožnění přístupu ke stavbě ještě delší dobu.

27. Soud tedy shledal, že žalobce svým jednáním zásadním způsobem přispěl k průtahům v řízení. Soud neshledal zvláštní složitost posuzovaného případu, úkony správních orgánů – s výjimkou činnosti úřadů v obou stupních v řízení o přezkumu závazného stanoviska (viz bod 18 a 21 odůvodnění rozsudku) – pak byly vykonávány řádně a v přiměřené době, rozhodnutí stavebního úřadu nebylo zrušeno a nebyly mu vytknuty vady.

28. V posuzované věci s ohledem na výše uvedené konkrétní okolnosti případu a závěry ve věci soud dovodil, že dostačující nápravou (satisfakcí) za zjištěné porušení práva na projednání věci (stavebního řízení) v přiměřené lhůtě je to, že soud toto porušení práva konstatuje (§ 31a odst. 2 OdpŠk, nález Ústavního soudu sp. zn.

IV. ÚS 3377/23)

29. Z uvedených důvodů soud rozhodl o zjištěném porušení práva (výrok I.) a současně zamítl žalobu o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (výrok II.).

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), neboť v tomto případě záviselo rozhodnutí o výši plnění na úvaze soudu, a přiznal v řízení úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem ve výši [částka], kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), ve znění účinném do [datum], z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění účinném od [datum], z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (vyjádření ze dne [datum]), včetně paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], a dále sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (účast na jednání před soudem dne [datum] a dne [datum]).